Zvu vás na druhou procházku Mostem Heinricha Loose (a slibuju, že nikoho nebudu nutit, aby starý Most obnovoval podle pokynů památkářů).
V Mostě bývalo několik mlýnů (však to taký býval zemědělský kraj!) A tak tu máme Pražský mlýn
Aby bylo jasno, původní vodní mlýn byl v té nízké budově vlevo. Budova vpravo byl parní mlýn – později i pekárna, která označovala své výrobky znakem korunky. Podle toho se mlýnu říkalo také Korunní. Zanikl až r. 1954.
Tzv. Kamenný mlýn – v r-1889 byl přestavěn rodinou S. Spitze a byla v něm zřízena pekárna. Podle majitele se mu začalo říkat Spitzův mlýn.
Jezerní mlýn – původní vodní mlýn, k němuž vedl náhon z řeky Bíliny, byl v domku vlevo. V 60. letech 19. století byl přestavěn na parní mlýn a podle majitelů byl nazýván také Rehnovým, později Veitovým mlýnem. I v něm byla pekárna.
V r. 1926 byl Jezerní mlýn přestavěn na obytnou budovu.
A tohle je ten slavný mostecký veletok – řeka Bílina, na které ty mlýny stály. (Německy Biela, podle toho se v češtině také někdy používal název Běla)
Tady vypadá jako docela hezká, poklidná říčka. Já jo poznala bohužel už jen jako říční koryto, kterým si mezi starými pneumatikami, rozbitými dětskými kočárky a podobným harampádím pracně razí cestu nevábná, černá a páchnoucí tekutina. Pokud v té tekutině byla nějaká příměs vody, nebylo jí moc. Mostečani s chutí tvrdili, že pokud člověku do té „řeky“ spadnou třeba klíče, nebo cokoliv jiného, je zbytečné se pokoušet to vylovit – rozpustí se to dřív, než to dopadne na dno.
Když už mluvím o Mostu a o vodě, nesmím zapomenout se zmínit o Komořanském jezeru. Ne o jednom z těch jezer, které v současnosti vznikají v jámách po vytěženém uhlí, ale o tom původním.
Tady ho máte zaznamenané na mapě Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 – pro snadnější orientaci jsem ho označila červeně. Jak vidíte, je to celý komplex vodních ploch.
Jednalo se o mělké průtočné jezero – vzniklo údajně před asi 15 000 lety a bývalo větší, než dnešní Lipno. Postupem času se zanášelo a zarůstalo, ale v 17.století o něm Bohuslav Balbín mluví jako o největším jezeře v Českém království. Ještě v 19. století dosahovalo rozlohy 195 ha. Fotografie jezera pochopitelně neexistují, našla jsem jen tenhle obrázek, který by měl znázorňovat zámek Jezeří a v pozadí Komořanské jezero.
Bohužel se mi přes veškeré úsilí nepodařilo o obrázku, nebo jeho autorovi získat jakékoliv další informace, tak můžu jen doufat, že to takhle skutečně vypadalo.
Roku 1831 nařídil kníže Ferdinand z Lobkovic vysušení zbytků jezera – což se postupně podařilo a r. 1873 na ploše bývalého jezera začaly vznikat první hnědouhelné doly. Po jezeře zbyly jen některé názvy: Jezeří, Ervěnice se německy jmenovaly Seestadtl (Jezerní ves), v Mostě byla Jezerní brána (ta však jezero dlouho nepřežila, byla zbourána r. 1837) a Jezerní ulice…
Pokud vás zajímají další informace o komořanském jezeře, můžu vám doporučit článek Dr. Zdenka Smrže z archeologického ústavu v Mostě.
litvinov.sator.eu/kategorie/zanikle-obce/komorany/historie-komoranskeho-jezera
Tak – a příští týden vás pozvu na poslední procházku s Heinrichem Loosem…
Poznámky pana Bavora 
Tu Bílinu coby nevábnou stoku pamatuju ještě ze svých dětských let – z výletu pod Bílinský Bořeň, Někdy kolem 50týho roku. To ještě v Teplicích jezdila tramvaj. A docela lituju že v Mostě jsem nikdy nebyl (starém).
To se mi líbíTo se mi líbí
Bílina byla chudák, teď se to lepší. Vlévá se do Labe prakticky v centru Ústí nad Labem. Pamatuji si na konci osmdesátých let jak jednou v osobáku na Prahu uzavírali dva študáci sázku jakou barvu dneska Bílina bude mít. Obvykle měla modrou, ale někdy i tmavě červenou, kromě toho, že páchla. Pražské vlaky projíždí právě nad ústím Bíliny do Labe.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo, to by tak odpovídalo…ale stejně chudák Bílina ještě není nic moc: původně ji měli využívat k napouštění tech jezer, co budujou na rekultivacích, ale zjistili, že voda není kvalitní, tak používají Ohři a ještě další zdroje…
To se mi líbíTo se mi líbí
Bylo to opravdu moc zajímavé město, Brtníku a jsem ráda, že jsem ho zažila,. Bohužel některé věci se musí zažít, vyprávění ani fotky je nevystihnou… 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Ty obrázky jsou Katty sice amatérské, ale určitě mají svoji hodnotu, nejen dokumentační. Kde nyní jsou? Věřím, že na výstavu by v Mostě přišlo hodně lidí.
Když jsem si přečetl, že začátkem 19. století nechali Lobkowiczové vysušit jezero pod Jezeřím, myslel jsem, že asi mohli být bohatí uhlobaroni, jenže potom jsem se dočetl, že v roce 1918 při pozemkové reformě o velkou část dnešního dolu ČSA přišli, ještě než se tam začalo povrchově těžit.
Kamarád bydlí nedaleko za Litvínovem v rodinném domku a na zahradě má metr pod povrchem uhlí. Zvláštní kraj.
To se mi líbíTo se mi líbí
ZAJÍMAVÁ zpráva teď aktuálně na Novinkách. Jakási česká badatelka tvrdí, že přeložila Vojnychův rukopis. Mám momentálně hodně ořezané připojení, nemůžu vložit odkaz.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ty obrázky jsou tak porůznu – ty, co jsem tu použila, jsou v muzeu (a nejen ty tam jsou) – ale spousta je jich mezi lidmi. Ono to kdysi už párkrát vystavené bylo, ale podle mne by stálo za to to vydat knižně a přidat k tomu ten Loosův zápisník
To se mi líbíTo se mi líbí
To patřilo pod Mlynáře – omlouvám se,,,
To se mi líbíTo se mi líbí
Dost měst to má, ale pokud vím tak za tím je pokaždé nějaká soukromá iniciativa, a je to slušně prodejné, místní si to dost kupujou – i když na Severu nevím, tam je hodně „neukotvených“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kupodivu je tu toho dost, v Mostě, v Kadani i v Chomutově (jinde nemám přehled) – možná proto, že jsou to z velké části zaniklé obce, nebo výrazně přestavěné a pamětníci si stejskají a kupujou. Tady je jedno specializocvané soukromé nakladatelství http://www.jaroslavhron.ic.cz/ – mám od něj pár věci na DVD i na papíře, V Kadani to vydává radnice a v Chomutově taky. Jen ten mostecký Loos chybí! Toho bych koupila okamžitě!
To se mi líbíTo se mi líbí
https://www.novinky.cz/kultura/440892-autorem-voynichova-rukopisu-psaneho-neznamym-jazykem-je-jiri-iii-z-lichtenstejna.html
To se mi líbíTo se mi líbí
tady je ten odkaz: https://www.novinky.cz/kultura/440892-autorem-voynichova-rukopisu-psaneho-neznamym-jazykem-je-jiri-iii-z-lichtenstejna.html – oni o tíhle paní psali už několikrát, např. https://www.novinky.cz/kultura/414072-irena-hanzikova-pry-rozlustila-stranky-nejzahadnejsi-knihy-sveta.html – i jinde (stačí zadat do google její jméno). No, podle mne je sice možné všechno, ale tohle vyluštění mi nepřipadá moc pravděpodobné…
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten pán Zlatodej, čo sa ozval pod Vašim článkom o rukopise, tvrdí niečo úplne iné aj o autorovi, aj o šifre, aj o obsahu. Najmenej jeden z týchto dvoch sa určite mýli. Pritom je pozoruhodné, že obaja rozšifrovali zrozumiteľný a konzistentný text.
Trochu s nedôverou pozerám na stochasticky sa meniacu šifru (a to majú obaja). Praktická je taká šifra, aby aspoň autor mohol čítať knihu plynule – teda aj po získaní správnej šifry by sa kniha mala dať čítať plynule.
Obom je spoločné aj to, že ilustrácie súvisia s textom len veľmi voľne.
Neviem, či ste už videli toto (ale asi áno):
http://brbl-dl.library.yale.edu/pdfgen/exportPDF.php?bibid=2041525&solrid=3547428
To se mi líbíTo se mi líbí
Onen pan „Zlatoděj Prof“. přečetl Voyniche, potvrdil pravost Rukopisu Královédvorského i Zelenohorského a učinil mnoho dalších přímo zázračných vědeckých objevů. (píše o tom na svém blogu i na FB) Obávám se, že by si docela dobře rozuměl s fantómem mosteckého muzea…
Jistě mi prominete, když kvality páně „Prof“ nebudu dál rozebírat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jasne, len som upozornil na niekoľko podobností medzi prístupom „prof“ a pani Hanzíkovej.
O osoby nejde, to naozaj nestojí za to rozoberať, len v tom odkaze, čo som uviedol vyššie je dôkaz (prípadne silná indícia), že „prof“ je (čo sa týka šifry) úplne mimo.
To se mi líbíTo se mi líbí
aha – tak to jsem nepochopila. Omlouvám se! 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba