UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 6.


NAPSAL Dr. CYRIL HORÁČEK,

Ř. V. PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA ČESKÉ UNIVERSITĚ V PRAZE.

V PRAZE.

nákladem spolku českých právníkú „VŠEHRD“ 1912.

  1. POLITIKA POPULAČNÍ.
  2. OBYVATELSTVO PO STRÁNCE HOSPODÁŘSKÉ. – 3

Nedostatek neb přebytek obyvatelstva vyskytuje se často i v různých krajinách téže říše, zejména je-li území její rozsáhlejší. V téže zemi mohou býti končiny velmi řídce obydlené a vedle toho opět kraje vykazující velmi čřetnou populaci. Tato nestejnost osídlení může pak průběhem doby ještě býti zveličována silným stěhovacím pohybem obyvatelstva. Toto stěhování neděje se tedy mimo hranice státu, nýbrž uvnitř něho z jednoho kraje do jiného. O takovém vnitřním stěhovacím pohybu svědí tyto číslice:

D!e Conrada byli ze 100 obyvatel narozeni:

v místě svého         v jiné obci                   v  jiném okresu                 v jiném státě
pobytu                  téhož okresu                 téhož státu

Rakousko  1900 63,1                  14,5                               20,5                                 1,9
Uhry      1901 70,3                  16,7                               10,8                                 2,2
Prusko    1900 50,9                  14,4                               30,2                                 4,5

Zejména lze v nové době zřejmě stopovati stálé odlidňování krajin osídlených obyvatelstvem zemědělským a zalidňmování území průmyslových. S tím souvisí také vznikání nových míst průmyslových a rychlý vzrůst velikých měst, s jakým se setkáváme v posledním století. Kdežto obyvatelstva městského velmi rychle přibývá, jest příbytek ten při obyvatelstvu venkovském daleko pomalejší.

V Německu vzrostlo obyvatelstvo v letech 1867—1885 o procent:

v Berlíně ……………………………..3,36
v mstech přes 100 000 obyv. . . ………2,65
v místech s obyvateli 20-100 000…… 2,36
5-20 000…..….1,83
2-5 000….. …..0,99
méně než 2000 ……….0,20
vůbec……….. 0,86

Pokládá-li se obyvatelstvo míst přes 2000 obyvatel čítajících za městské, jinak za venkovské, sídlilo v Německu r. 1807 ve městech 35-5%, na venkově 64-5%, r. 1885 ve městech 437%, na venkově 56-3% všech obyvatel.

Ze 100 obyvatel Rakouska žilo dle Rauchberga v místech

1843         1880        1890          1900

do 500 obyvatel              81,1          32,3          31,4           26,2
500—2000 ob.                81,1         38,1           36,1           35,7
2000—5000 ob.               9,9           12,7          12,6           14,8
5000—10 000 ob.           3,2             4,1            4,1              5,1
10 000—20 000 ob.        1,6            12,8           3,8              3,8
přes 20000 ob.                4,2            12,8            12              14,4

Vysvětliti se dá tento úkaz přibývání obyvatelstva městského na úkor venkova jednak osobní volností stěhovací a odstraněním všech právních překážek, jež v minulých dobách volnost tu byly obmezovaly, jednak zdokonalením dopravních prostředků, jež připoušětjí rychlé a s malým nákladem spojené překonávání značných místních vzdáleností. Hlavní příčinu však sluší hledati opět v poměrech hospodářských a sociálních. Především v přechodu od soustavy malovýrobní k velkovýrobě, jaký nastal v četných oborech průmyslových. Průmyslová velkovýroba sama o sobě již z technických příčin směřuje k místnímu soustřeďování a dává podnět ku vznikání míst průmyslových hustě zalidněných. Zvláště v krajinách s bohatými ložisky nerostnými (uhlí, ruda) vznikají taková střediska průmyslová, jichž obyvatelstvo rychle stoupá ( Mor.Ostrava, Kladno a j.). K tomu přispívá zpravidla i dokonalejší organisace prostředků spojovacích, a již přirozených (přístavní města, splavné řeky) neb umělých (uzly železniční, průplavy).

Neposlední ovšem příčinou vzrůstu velkých měst jsou výhodnější podmínky životní, jež svému obyvatelstvu poskytují, třeba výhodnost ta byla někdy jen zdánlivá a nepostrádala i stránek stinných. Výhody ty spočívají především ve vyšších poměrně mzdách dělnictva průmyslového naproti zemědělskému. To jest úkaz všeobecný, vysvětlitelný z různosti výrobních i cenových poměrů.

Ovšem rozdíl ten nebývá někdy tak značný, jak by se z nominálních číslic mzdových mohlo souditi, přihlíží-li se k poměrně vyšším cenám všech životních potřeb ve městech (potraviny, obydlí, vyšší životní míra co do oděvu atd.). Vedle toho i jiné skutené či zdánlivé příjemnosti městského života (snadnější ukojování potřeb kulturních pomocí tisku, knihoven, divadel, hudby, výstav, zábavě atd.) chovají zejména pro mladší obyvatelstvo venkovské nižších vrstev (dělníky, učně, služky a pod.) neobyčejnou přitažlivost.

Tím se vysvětluje nepřetržitý proud těchto lidí do velikých měst (Vídeň!), což má ovšem za následek soustavně ubývání venkovského obyvatelstva čili vylidňování venkova.

Dle Rauchberga odstěhovalo se do Vídně z 1000 obyvatel rozených v jihočeských pol. okresech:

jindř.-hradeckém . 136 strakonickém … 79
pelhřimovském . . 97 budějovickém . . 77
táborském . . . • 93 klatovském • 75
něm.-brodském . 86 píseckém . . • 71
kaplickém . . . . 86 prachatickém • 57

Podobné zjevy nepostrádají účinků povážlivých. Především již velké rozdíly místní v hustotě obyvatelstva nemohou zůstati bez nepříznivého vlivu na poměry výrobní i odbytové. Řídkost obyvatelstva na venkově pociťuje se zejména jakožto nedostatek pracovních sil v zemědělství, jehož intensivnější soustavy výrobní vyžadují právě naopak větší počet zemědělského dělnictva. Naproti tomu ve městech a místech průmyslových objevuje se zpravidla dělnictva nadbytek. Z toho vzniká v dobách klesající konjunktury, ochabnutí výroby a zmenšeného odbytu hromadná nezaměstnanost dělnictva, snížení životní jeho míry a zproletaření. Vedle toho vyvolává soustřeďování dělnictva ve velkých městech stoupající poptávku po příbytcích, tím jich zdražování a zhoršování. Tak vzniká otázka bytová se všemi svými nepříznivými následky zdravotními, mravními i sociálními. A tyto stinné zjevy se nestejnoměrností hustoty obyvatelstva ve městech a na venkově stále více přiostřují.

  1. Fysický a intelektuálný stav obyvatelstva.

Co do fysických a intelektuálných vlastností vyskytují se nejen hluboké rozdíly individuální u jednotlivých lidí, nýbrž i fysické odlišnosti raçové a kmenové, jimiž se obyvatelé různých zemí a příslušníci určitých národností vyznačují. Po stránce fysické spadá sem různost útvaru lebky a kostry, síly svalové, výše postavy, vyvinutosti jednotlivých údů i smyslů a z toho plynoucí zvláštní způsobilost k některým výkonům a pracím, obrannost proti škodným vlivům zevním, otuženost a naopak. Jest známo, že ve všech těchto směrech jsou veliké odlišnosti nejen mezi různými plemeny lidskými, ale i mezi různými národy téhož plemene, a již příčinou toho jest nestejné podnebí, nebo útvar půdy, nebo přirozené a zděděné vlastnosti raçové, které u příslušníků téhož národa mají ráz typický.

Podobně jako fysické, vyskytují se i odlišnosti duševní. Různá plemena lidská nestojí na stejné výši schopností intelektuálních. Akoliv po této stránce spíše ještš než co do fysických vlastností rozhodují momenty individuální, přece i tu lze sledovati typičnosti.

Ovšem má ve směru tom hlavní význam účelné a záměrné osvojení si vyšších stupňů vzdělání, leč přes to i tu působnost přirozených činitelů není naprosto vyloučena. Jsou známy příklady, že i příslušníci vysoce kulturních národů octnuvše se v zcela jiných poměrech podnebných, vytrženi z dosavadního společenského prostředí a nuceni věnovati se hrubšímu fysickému zaměstnání, přizpůsobili se svému okolí a poklesli kulturně i intelektuálně.

Statisticky tyto odlišnosti nesnadno lze vyjádřiti, ježto možno jen ze zevních znaků na kulturní vyspělost určitých zemí souditi. Při tom ovšem celkový stupeň osvětný nelze posuzovati dle výjimečných zjevů ani dle vrchních tříd společenských (Rusko!), nýbrž dle celkového vzdělání průměrných a nižších vrstev obyvatelstva. Nejvýznačnějším tu bude počet analfabetů. Z 1000 obyvatelů přes 7 roků starých bylo analfabetů:

Rakousko 356 (1900)
Uhry 475 (1900)
Portugalsko 786 (1900)
Rumunsko 884 (1899)
Finsko 12 (1900)
Srbsko 830 (1900)
Španělsko 681 (1889)
Spoj. Státy 107 (1900)
Z 1000 rekrutů bylo analfabetů:

Belgie 85 (1908)
Dánsko 2 (1907)
Německo 02 (1908)
Francie 33 (1907)
Britanie a Irsko 10 (1904)
Itálie 306 (1905)
Nizozemsko …. 14 (1908)
Rusko 617 (1894)
V Čechách z 1000 obyvatel přes 10 let starých byli r. 1900 jen 3 analfabeti.

Dle toho osvětová úroveň evropských národů severních jest celkem vyšší, než národ jižních.

  1. Poměr pohlaví.

Číselný poměr počtu mužů a žen není ve všech zemích stejný, nýbrž vykazuje úchylky, byť i ne příliš značné. Dle statistických údajů rodí se o něco málo více hochů než děvčat (v poměru asi 17 : 16) rozdíl ten se ale již v mladém věku vyrovnává poměrně větší úmrtností chlapců, takže v pozdějších letech ve většin evropských zemí počet žen o něco málo převládá.

Vysvětliti se dá tato vyšší úmrtnost mužského pohlaví namáhavějším způsobem života, jenž na muže jakožto živitele rodiny aspoň u kulturních národů celkem vyšší činí požadavky než na ženy, službou vojenskou, ale i menší střídmostí (alkoholism!).

Také vysěthováním odchází více mužů než žen do ciziny.

Na 1000 muž připadá dle Büchera žen:

v Evropě 1024
v Asii 958
v Africe 968
v Americe 973
v Austrálii 852
průměrem 988

V Čechách dle Rauchberga připadalo na 1000 mužů žen

 

1890                  1900

u příslušníků české národnosti         1071             1059
u příslušníků německé národnosti        1072        1058

 

Celkem převládal počet žen v Norsku, Švédsku, Velké Britanii, Švýcarsku, Rakousku, Německu, Nizozemsku, Naproti tomu jihovýchodní státy evropské: Řecko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko vykazují větší počet mužů. Rovněž tak Spojené Státy americké, kde lze vysvětliti nadbytek mužů větším počtem mužských přisthovalců. Také jest přebytek žen ve velkých městech větší než v malých. Naproti tomu na venkově jest opět více žen. Poměr obou pohlaví však mění se dle jednotlivých stupňů věku takto:

Na 1000 osob mužského pohlaví připadlo žen dle Conrada:

Rakousko                       Uhry                             Německo

stupně věku           1890 1900                 1890 1900                           1890 1900
do 10 let                 1002 994                   995 996                                  995 995
10—20 „                1026 1029                  1032 1021                            1001 998
20—30 „                1046 1023                  1044 1034                            1027 1008
30—40 „                1048 1037                    991 1015                            1041 1016
40—50 „                1061 1037                    990 970                              1076 1055
50—60 „                1103 1081                   1009 1000                           1117 1080
60—70 „                1150 1128                   1062 1013                           1182 1188
přes 70 „                1094 1192                   1042 1074                          1223 1273
průměrem              1061 1035                   1015 1009                          1040 1032

Z toho patrno, že v dětském věku počet chlapců namnoze ještě jest vyšší, v pozdějších letech však čím dále tím více převládá počet žen.

Přebytek žen nad muži nepostrádá do té míry významu hospodářského, že valné většin žen vykázán jest v soudobé spolenosti jiný úkol hospodářský než mužům. Kdežto muži jsou především činní v oboru hospodářství výrobního, jsou živlem získávajícím a výdělečným, jsou po výtce nositeli a představiteli národní výrobnosti, jest zpravidla hospodáčský úkol žen jiný.

Ovšem doba nová i tu v mnohých směrech setřela rozdíl mezi hospodářským povoláním muže a ženy, ona pudí zejména ženy dělnických a středních tříd (ženská otázka!) do víru existenčního zápasu za výdělkem, ale to platí přece jen o menšině žen.

Týká se to jen oněch žen, které právě z důvodů hospodářských buď nemohly nalézti splnění životního svého poslání v životě rodinném, aneb které nepříznivými poměry sociálními tomuto životu jsou odnímány, jsouce nuceny vlastní prací doplňovati neb i uhrazovati důchod svůj i celé rodiny.

Po této stránce co do poměru mužů a žen výdělečně činných podává statistika tyto číslice:

Rok  výdělečně činných bylo:

ze 100                        ze 100                  ze 100
mužů                          žen                    obyvatel vůbec

Rakousko . 1900             6o,6                           42,8                         51,5
Uhry . . . 1900                 63,7                           26,7                         45,1
Německo 1895                61,1                          25,0                          42,7
Rusko . . 1897                 41,6                           84                             24,9
Itálie . . . 1901                 68,0                           32,4                          50,1
Švýcary . . 1900              65,0                           29,5                          46,9
Francie . . 1901               68,2                           34,8                           51,3
Španěly . . 1900              64,9                           14,2                           39,1
Belgie . . 1900                63,8                         28,1                        45,9
Nizozemsko 1899          59,1                          16,8                        37,7
Dánsko . . 1901              63,1                          28,2                        45,2
Švédsko . . 1900            56,8                          21,0                        38,4
Norsko . . 1900              56,1                          24,0                        39,5
Britanie a Irsko 1901 64,4                           24,9                          44,0
Spoj. Státy . 1900           61,3                         14,3                         38,4

Vysoké číslice žen výrobně činných vykazují zejména Rakousko, Francie a Itálie. Valná většina žen nalézá však dosud vyplnění svého úkolu životního v soužití rodinném, jakožto manželky, matky a vychovatelky příštích pokolení. Toto jich poslání, ethicky neméně důležité než povolání mužů, podmiňuje ovšem zcela jiné jich postavení v životě hospodářském. Jich místo jest v oboru hospodářství spotřebního, nikoliv výrobního. Jen nepřímo výpomocí účastny jsou v některých zaměstnáních, na pž. v zemědělství, v jistých živnostech atd. a doplují výrobní řinnost mužovu. Jinak ale jest úkolem jích účelně a hospodářsky upotřebiti toho, čeho muž vyzískal. Úkol tento s hlediska všeobecného dojista nikoliv méně jest důležitý, než úkol mužů, vždy známo jest, jaký význam v každém hospodářství soukromém má ,, dobrá hospodyně“.

Nicméně pro celkové množství národního důchodu, pro pravidelný přírůstek všech hospodářských statků, z něhož tento důchod sestává, nemá hospodářská činnost velké části žen v hospodářství spotřebním činných přímého významu, nebo tu jest rozhodující činnost výrobní. Výrobně činnými jsou především muži – a ovšem ani tu ne všichni – a tím právě vysvětluje se důležitost různosti pohlaví a početního poměru mužů a žen pro hospodářský stav dotyčné země.

Tato důležitost ještě se zvyšuje, vezme-li se v úvahu nerovný počet mužů a žen nejen s hlediska výrobního, nýbrž přihlíží-li se při tom i ku rozvrstvení sociálnímu. Zejména, lze-li statisticky postihnouti tento poměr i co do jednotlivých tříd obyvatelstva dle povolání a majetku. Nebo jest známo, že tak zv. otázka ženská jest především ba skoro výhradně otázkou stavů středních a to ještě stavů určitých životních povolání. Otázka ta má na konec původ svůj v příčinách hospodářských: v nutnosti hledání samostatné výživy pro ony ženy, které následkem nepříznivých poměrů sociálních v životě rodinném zaopatření nenaleznou. Čím větší tudíž počet žen právě v těchto vrstvách společenských se vyskytuje a čím na druhé straně i ony překážky, jež vlastnímu jich určení životnímu se v cestu stavějí, jsou mocnější, tím také všechny ty zjevy, jichž soubor otázku ženskou tvoří, budou vystupovati ostřeji a bolestněji.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 6.

  1. NavajaMM napsal:

    Zaujímavé údaje. Zaujalo ma niekoľko vecí:
    – „V Čechách z 1000 obyvatel přes 10 let starých byli r. 1900 jen 3 analfabeti.“ Čechy v tomto ukazovateli predbiehali aj Fínsko a s veľkým prehľadom boli na špici v svetovom meradle. (!)
    – Podiel ekonomicky činného obyvateľstva sa za tú stovku rokov (popri všetkých krízach a otrasoch) zmenil len veľmi málo.
    – Proces sťahovania do miest a vyľudňovania vidieka beží už stovky rokov, toto sa nezmení rýchlo.

    • Bavor V. napsal:

      Dneska sice nemusíme měřit analfabety, tu už tu skutečně nemáme skoro žádné (kromě politických blbů), ale horší je, že v mnoha jiných ukazatelích nasaháme tomu Finsku ani na paty. Třeba právě úroveň vzdělanosti. Tím myslím úroveň toho, co ti různí absolventi skutečně umí pro život.

      • NavajaMM napsal:

        Presne toto som mal na mysli. Tá miera analfabetov pred sto rokmi znamená, že Čechy boli na špici vo vzdelanosti a… kde dnes už mohli byť. Snáď ešte nie je všetko stratené.

        • Bavor V. napsal:

          Když vidím a čtu, co leze ze současných ústavů, jsem dost pesimista. Ale pořád ještě věřím na genia loci naší české kotlinky.

          • z/a/drátovaný Rosťa napsal:

            No totok, Vaše Blahorodí?!? Vy věříte na „duchy“? Jestli z FF bude vycházet víc absolventů, jak z technik, tak to lepší nebude. Tak nějak si to vykládaly tetky u nás před koloniálem, když jsem si šel s konvičkou pro podmáslí.

            • Bavor V. napsal:

              Je vidět, že tetky mají pořád víc rozumu než absolventi FF

              • z/a/drátovaný Rosťa napsal:

                No, to mají. Onehdá se mě ptaly, který blbec u nás v Brně navolil na radhaus takovou sestavu podivných grázlů a jestli po žních půjdou k Turkovi, nebo k Posseltovi? Já jim odpověděl, že půjdou do pr… čic. Nebo do Prahy. Na tolik pazdrátů nemá Brno kapacitu.

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Rosťo – Brňáci si je navolili, hlavně ti co zůstali doma na zadku.

              • oh napsal:

                Rosťo, nemohly by ty tetky vysvětlit pár maličkostí i jistému politologovi z Masarykovy demokratické akademie?

              • z/a/drátovaný Rosťa napsal:

                Když ono je to, brtníku, těžké. Ti předchozí zvolenci nestáli za mnoho a ti nově zvolení neměli na čele, ani ve volebním programu napsáno, že budou hovada. A tímpádem je průser na světě.

              • z/a/drátovaný Rosťa napsal:

                Ten takzvaný politolog Jelínek je přímo ukázkový manipulant. Tetky by mu to řekly pěkně od plic a to by si za rámeček nedal.

Komentáře nejsou povoleny.