Archeologové, zkoumající starověkou Troju, hovoří o (minimálně) devíti městech, vznikajících na stejném místě v různých časových obdobích. Tomu Most konkurovat opravdu nemůže, lze ale doložit pro 19-20. století tři města. Nejznámější je současný, „nový“ Most. Pro pamětníky je ovšem tím správným Mostem ten, který byl ve druhé polovině 20. století zbourán kvůli uhlí.
Ale před „uhelným“ Mostem existoval ještě jeden, pokojné městečko, ve kterém převažovali řemeslníci, obchodníci a sedláci, téměř bez výjimky německé národnosti. V roce 1850 mělo tohle městečko 4 082 obyvatel, Další sčítání lidu, v r. 1869, vykázalo necelých šest a půl tisíce lidí. To bylo v době, kdy byla v nedaleké Souši (teď součást Mostu) otevřena první velká šachta jménem Svatá Anna. A pak už to šlo rychle: roku 1870 přijel do Mostu první vlak a mostecké uhlí se jeho prostřednictvím mohlo dostávat i na vzdálenější trhy. Šachty v Mostě i v okolních obcích vyrůstaly jak houby po dešti, na Mostecko přicházeli pracovat do dolů další a další lidé – poklidný středověký Most, sevřený hradbami, už nestačil. Hradby se začaly bourat, mizely malé měšťanské domečky a na jejich místě vyrůstaly několikapatrové honosné pseudorenesanční domy. Chlévy a stodoly se přestavovaly na (velmi ubohé) bydlení pro horníky. Za 50 let od prvního příjezdu vlaku do města se počet obyvatel Mostu více než zčtyřnásobil – a u řady okolních obcí byl nárůst počtu jejich obyvatel ještě větší. Poklidné, ospalé městečko Most (Brüx) bylo už jen vzpomínkou.
Jenže ten „předuhelný“ Most měl štěstí – a my s ním. V Mostě totiž žil člověk, jménem Heinrich Loos. Byl to mostecký rodák, svůj Most dobře znal a měl ho rád. V r. 1882 ale nastoupil k železnici jako konduktér a odstěhoval se do Ústí. V r. 1919 byl penzionován a vrátil se do Mostu. Jenže ten Most, ve kterém se narodil a žil, byl nenávratně pryč. Heinrich Loos vzpomínal na město svého mládí – a nejen vzpomínal, on se pokusil své vzpomínky zachytit štětcem a barvami. A tak vzniknul soubor desítek, či snad stovek obrázků, zachycujících ten Most, který smetla nastupující průmyslová doba. Nikdo neví, kolik těch obrázků Loos namaloval, několik je jich v mosteckém muzeu, ale většinou jsou rozptýlené mezi lidmi. Mají půvab naivního umění, ale jsou velmi přesné: Loos si nechával od pamětníků potvrdit, že takhle to místo na obrázku opravdu vypadalo, dokonce si půjčoval z radnice staré stavební plány, aby mohl porovnat třeba velikost sousedních domů, či jejich umístění v uliční frontě. Prý byl nalezen i jeho zápisník, kde si poznamenával, kdo kde žil a třeba i vzájemné vztahy mezi sousedy a podobně. Podle mne by stálo za to, vydat Loosův zápisník i soubor jeho obrázků knižně. Já tu mohu nabídnout jen malou ukázku jeho obrázků a pokud se to povede, tak k nim přiřadit jejich podobu z doby toho Mostu, který zaniknul koncem 20.století.
Ještě technická informace: Loosovy obrázky vznikaly v letech 1920-1925 a pokud není uvedeno jinak, zobrazují Most kolem r. 1870.
Zmiňovala jsem bourání středověkých hradeb – takhle vypadalo prolomení hradeb
Je to průraz ze Soukenické ulice do Barvířské. Našla jsem jen fotografii Malé barvířské ulice, která z Loosovy Barvířské odbočovala – fotka je někdy z 30. let
Soukenická ulice (Tuchrahme), odkud Loos obrázek bouraných hradeb maloval. Po r. 1945 byla přejmenována na J. K. Tyla. Obrázek je, odhadem, z 20. let 20. století.
O krásné mostecké renesanční radnici jsem psala v článečku o muzejním fantómovi. Tady ji máte na obrázku Heinricha Loose
Musela být opravdu nádherná, se sgrafitovým a malovaným průčelím, s Brokoffovými sochami – říkalo se, že pokud by zůstala stát, byl by kvůli ní ušetřen celý Most. Docela tomu věřím. Jenže stát nezůstala – r. 1820 padla, aby mohla být na jejím místě postavena budova okresního a krajského soudu a k nim patřící věznice. Fotka je – opět odhadem – někdy z 60-70. let 20-století.
A protože nic netrvá věčně, přidávám ještě fotku z odstřelu budovy soudu. Rok už se přesně nepamatuju, bylo to někdy ve druhé polovině 70. let.
Jen pro zajímavost: novináři dali negativ obráceně, ta věžička s hodinami by měla být nalevo. Jde o druhý, definitivní odstřel, při tom prvním padla jen polovina budovy. A teprve, když padla, ukázalo se, že v té věžičce s hodinami zůstal zvon – tak ho teprve sundávali, pochopitelně s velikými obavami vzhledem ke stavu budovy. Ale přežili lidi i zvon. A ještě jedna perlička: prostory věznice v budově soudu sloužily nějakou dobu jako depozitáře pro sochy, oltáře a různé sejmuté prvky výzdoby děkanského kostela, který byl v té době připravován na stěhování. A tak byly jednotlivé cely nadepsány jmény světců, jejichž sochy v nich byly uloženy. Působilo to opravdu dost kuriózně.
Tenhle obrázek mi dal docela zabrat. Vůbec jsem netušila, že v Mostě nějaká továrna na zemědělské stroje bývala! Nikde jsem o ní nenašla ani zmínku. Už jsem to málem vzdala, když jsem narazila na tuhle fotku z r. 1975. Je to torzo někdejší Böttgerovy továrny, všechno, co z ní zbylo. O jejích osudech se mi nepodařilo zjistit nic…
A to je pro dnešek všechno o městě Most a o jeho obdivovateli a malíři Heinrichu Loosovi.
Poznámky pana Bavora 
Opravuji svůj omyl /(překlrp): renesdanční mosrecká radnice byla zbourána r. 1882, ne 1820, jak jsem se v textu uklepla. Moc se omlouvám… 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
+1 🙂
To se stává a ta omluva je skvělá, vymyslet by se nedala
To se mi líbíTo se mi líbí
to abych napsala další omluvu, za překlepy v omluvě! 😀 Ty jsem si fakt nevymyslela, to vono samo… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten pán Loos, to je záslužná robota. Škoda, že nás to nenapadne robiť priebežne v každom meste. Most mu zmizol pred očami, ale väčšina ostatných miest sa za náš život úplne zmení a zachytené to máme len náhodou.
Úsmevné, ako pozatvárali svätých do šatlavy. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi se mýlíte. Už přes sto let se to děje. Především fotograficky. Základem historických sbírek jsou pohlednice. Vznikly před rokem 1900 a od té doby jsou neocenitelným zdrojem informací. Kolorované litografické pohlednice z Belle époque mají skvělou atmosféru. Vysokou hodnotu mají i černobílé fotografické pohlednice Orbis z poválečné doby.
A od padesátých let se objevují soukromé sbírky fotografií. My tady u nás hledáme – a nacházíme – staré negativy a kvalitně je skenujeme a určujeme. Na to téma také vychází spousta knih, abych nechválil naše, tak doporučuji tři nádherné knihy o Stříbře.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Krásná, skoro detektivní práce, má paní.
Most je prokletý město. A Ústí. A Děčín. A Lovosice.
Nemůžu to nijak dokázat, ale mám silnej pocit, že Bůh z nějakýho důvodu nemá sever Čech rád. Nebo možná severočeši nemaj rádi Boha, nevim. Výsledek je v každým případě stejnej.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nechci se pouštět do teologických úvah (můj kamarád a skorokolega v Mostě byl farář – poslední farář, co sloužil na Přísečnici,než zmizela pod hladinou přehrady – hrozně hodnej člověk, ale co se víry týče, muselo se kolem něj chodit po špičkách, občas vysloveně explodoval. Ale příběhy o Honzovi sem nepatří…)
Ale jestli dovolíte, pane rytíři, trošku vaše tvrzení obrátím. Bůh musel mít Most velmi rád, když mu dopřál tak zajímavou a dlouhou minulost,tolik přírodního bohatství, tak neuvěřitelné proměny – a když je uhelné bohatství vytěženo, proměňuje se Most v krásné, veliké jezero a rekreační oblast.
Když nám v 70.letech říkali o tom, že Mostecko bude krajem jezer a cílem dovolenkářů, ťukali jsme si na čelo a nikdo tomu nevěřil. A už se to stává realitou…
Máte pravdu, že v muzeu (a pak i v archivu – ale v tom muzeu víc) to byla krásná práce. Měla jsem veliké štěstí, že jsem ji mohla dělat. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Rammsteine, tak to já se do krátké teologické úvahy na rozdíl od Katty pustím. Neříká snad katolická církev, že Bůh miluje všechny lidi, včetně největších hříšníků?
Není to tak, že Severočeši nemají rádi Boha, spíš nedůvěřují katolické církvi a to je po čertech něco úplně jiného. Ostatně je to jev nejen celo-český, ale dnes už celoevropský. Jenom v těch Čechách už ta nedůvěra, v mnohém oprávněná, trvá více jak 600 let. Proč? No na rozdíl od Poláků, Češi málokdy po roce 1378 a zejména 1415 věřili, že katolická církev hájí národní český zájem. Příkladů by bylo neúrekom.
A pokud jde o ta prokletá města, vidíte to holt tak zez Plzně. Hodně se mluví o tom, že za stavem této oblasti stojí odsun českých Němců po roce 1946. Jenže ono těch vlivů je celá řada. Když si promítnete pás měst ze severo-západu od Liberce, přes Děčín, Ústí, Litoměřice, Teplice, Most, Chomutov, Žatec, ale také Klášterec, Kadaň, Ostrov, Jáchymov, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Cheb, vidíte příběhy, které jsou podle mne v těch úspěšných případech (Liberec, Litoměřice, Žatec, Teplice, Kadaň, snad i Cheb) ovlivněny osvícenými lidmi na radnicích a že odtud byla také odsunuta většina německých obyvatel. Těm městům se docela daří a lidé tam chtějí žít.
Samozřejmě tu byl a je vliv také smrtícího koktejlu, doly, chemie, elektrárny, jenže ten tu byl postupně nejméně od roku 1870. A také samozřejmě nové obyvatelstvo, jenže už tu vyrůstá 4. generace.
Takže se mi líbí spíš protestantský pohled podle W. E. Deminga „In God we trust; all others bring data“. Neboli, když makáš, Bůh ti (obvykle) pomůže.
To se mi líbíTo se mi líbí
Odsun byla jen dílčí záležitost, ten proběhl ve stejné intenzitě i na jiných místech a ta nejsou tak postižená. Problémem je tu uhlí – resp, jeho povrchové dolování. A s tím se začalo už v prvních letech 20.století, kdy odsun nepřišel nikumu ani na mysl. http://www.fotohistorie.cz/image.jpg.ashx?photoID=28117&photoType=0
Hnědého uhlí tu jsou (tedy byly) obrovské vrstvy a zejména v západní části revíru (Mostecko, Chomutovsko) vystupovalo místy téměř na povrch. Na Mostecku v mnoha vesnicích uhlí nekupovali, ale nakopali si je ve vlastním sklepě! Hlubinné dolování se tedy týkalo spíš Teplicka a Duchcovska, dál na západ se velmi brzy přešlo na povrchovu těžbu. A ta je velmi devastující. Rekultivace taky nejsou vymyšlenost poslední doby, ale pracovalo se na nich už v těch 70-80. letech, kdy jsem působila v Mostě. Problémy působí i jednostranná orientace na doly, elektrárny (a v Chomutově železárny) – tedy provozy, které z velké části zaměstnávaly lidi bez vyšší kvalifikace. To teď skončilo, nebo končí – a co s těmi lidmi dál? Že by někdo vymyslel nějakou účinnou rekvalifikaci, to nehrozí -a tak tu byla i dvacetiprocentní nezaměstnanost, lidi jsou vděčni za montovny (a do těch trošku lepších se i na dělnické pozice dostávají jen protekcí…)
Ono je to tu trošku složitělší, než jak se to jeví z Prahy. (Ohrnovat nos nad „ropákama“ je velmi jednoduché – ale svítit a topit se chtělo všude.) Ale stejně je to tu kraj zajímavý a krásný. My, zdejší, to víme… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Máte naprostou pravdu. Smutné je jen to, že v té krátké stoleté průmyslové episodě právě žijeme. I když, kdo ví, je to štěstí, že jsme ji viděli a poznali. I Sokolovsko se pomaličku stává krajem jezer a přírody. Špinavé město průmyslu se stalo městem parků a přírody. Za dvacet let, obklopené jezery Medrad a Jiří bude jachtařskou rekreační oblastí. K tomu blízké hory a množství památek. Budoucnost bude skvělá. Tedy, pokud si ji nedáme vzít.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já jsem ráda, že jsem to zažila. I to krásné, i to smutné. Bylo to nesmírně z ajímavé. Jen tu rekreační oblast si nedovedu představit, i když vím, že bude. Tady po několik set let stálo královské město Most a přilehlé obce Kopisty, Konobrž, Pařidla a Růžodol http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=kopisty Neuvěřitelné!
To se mi líbíTo se mi líbí
„Svítit a topit se chtělo všude“.
Připomněla jste mi jednu dávnou příhodu. Někdy v 80-tých letech jsem se s nějakým zájezdem ocitl v místě, odkud na všechny strany byly vidět jen elektrárny (někde mezi Tušimicemi a Prunéřovem). Samozřejmě se ozvaly hlasy, jaká je to hrůza. Usadil je průvodce sdělením faktu, že každá pátá žárovka v celém Československu je napájena elektřinou, která se vyrábí na těchto několika hektarech severočeské krajiny.
To se mi líbíTo se mi líbí
tak to jste byl nejspíš v Kadani: ta je mezi těmahle elektrárnama… 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Severo-západ byl ekologicky tunelován takových 50 let ve prospěch celého Československa, ale Československo, později Česko tomuto kraji adekvátně nevracelo. A to ani po roce 1989.
To se mi líbíTo se mi líbí
No naštěstí dnes má EU naprosto nejekologičtější napájení žárovek.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2262670/vetrne-elektrarny-zazivaji-v-eu-nejvetsi-boom-hned-za-solarnimi-cr-ale-zaostava.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono je to tu trošku složitělší, než jak se to jeví z Prahy.
Nevím proč se domníváte, že v Praze jsou samí asociální blbci. To je velice paušální pohled, mj. sem mnozí přišli, jistě i „od vás“. Třeba Lenka Bradáčová. 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Klid, LB – já jsem vyrostla v Praze-Vršovicích, na severu jsem až od r.1969. Nepochybuju, že i v Praze jsou lid slušní a rozumní – bohužel se dost často setkávám s vofrňováním nad tím špinavým severem – a jsou tu samí cikáni a sice tu byty jsou (a vřdycky byly) na rozdíl od Prahy dostupné – ale takový nějaký absolvent nepůjde do severních Čech! Což se projevuje třeba nanedostatku kvalifikovaných učitelů, lékařů a tak vůbec… Když jsme chtěli maminku po tátově smrti dostat sem, k nám, tak se dal inzerát na byt. V Praze byl k dispozici malý dvoupokojový byt – a nabídky z Kadaně se jen hrnuly! Třípokojový + doplatek, to bylo běžné. Dokonce někdo z Chomutova nabízel i dům a značný doplatek…. Prostě Praha bylo neodolatelné lákadlo!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ve Zmatených myších jsem se navážel do našich sveroMaďarů NavajiMM a Petera (kerej však z toho byl ňák chabrus na nerva a bylo jen štěstí, že sem mu nebyl po ruce, jinak by mě dozajista zabil a asi by nebyl sám! No a v sobotu sem se do nikoho nestačil namontovat, protože toulen v kombinaci s čerstvě síklou trávou ještě vod pátku nevodezněly a pivo ještě ňáký v garáži zbylo … začíná pomalu neděle a vypadalo to na absťák a ejhle, další oběť, tentokrát vod nás ze Sudet, severoČeška Katy, no co, co, psal jsem přece, že sem nesnesitelnej, nerudnej a protivnej dědek, takže copa to tady dneska máme:
Loos – K-k – blbíš a … a proč, to by mohlo bejt zajímavý, takže:
momentálně jsem docivěl v monitoru na vejkres, o kterým si myslím, že sem ho proboha snad ani nemohl kreslit já, jak je blbej a kterej mě vůbec nebaví. Přesto mně musíte věřit, když řeknu, že i tužka není pro mě neznámej nástroj a že s ní umím i trochu zacházet. A právě proto, že alespoň trochu, tak se mi ten nákup od Katky nějak nezdá a říkám si, jestli ji někdo nevzal na hůl. Něco jinýho by ovšem bylo, kdyby její dnešní Loos byl génius a měl opravdu velkokapacitní fotografickou paměť (asi tak na úrovni min. 64Mb) – v takovým případě asi Katka nakoupila správě, ale protože si to holt neumím ani představit a taky proto, že sem ten nesnesitelnej, nerudnej a protivnej dědek, tak:
…. no naschvál… ste Loos a právě usedáte za malířskej stojan a říkáte si podobně jako onehdá Navaja: Dnes mám trochu radikálnu náladu, co kdybych si nakreslil ňákou destrukci, třeba:
… průraz starejma hradbama ze Soukenický ulice do Barvířský…
a aby to nebylo tak jednoduchý tak třeba kolem roku 1892, tj. cca před … (penzionován sem byl v roce 1919 v důchodu sem asi tak 2 roky suma sumárum) … asi tak před 30 lety? Umíte se trochu vžít do týdle situace Loose kolem roku 1920?… umíte? …už ste „doma“? … jó? …tak pokračujem,
…. včera jsem mluvil ze stařenkou, co kdysi bydlela na konci devadesátejch let na rohu už zbouraný Soukenický a Barvířský a ta čipera si vzpomněla, že jejich barák měl dva komíny, fajn nakreslím dva komíny a taky si vzpomněla, že ty komíny čouhaly z takový placatý hodně nakloněný střechy, ale že to nebyla střecha, jako maj vostatní baráky (pozn. blbíše =sedlová), fajn, nakreslím třeba pultovou střechu připláclou jejím hřebenem na ňákou zeď … a co kdybych ji připlácl rovnou na ty starý hradby, co sme je s klukama v mládí přelejzali……
Asi mi dáte za pravdu, přátelé, že ten Katčin nákup začíná bejt zajímavej…uvidíme, co z toho malování po paměti nakonec vyleze!
Tak dál… Loos potkal dalšího sklerózou nezasaženýho pamětníka, evidentně prostatika (jak ho chápu=pozn. blbíše), kterej si pamatuje, jak chodil za Aničkou do toho domu hned za hradbama, ale jednou ho načapal pantáta ve světničce u tý Anči a ten ho prej hnal svinským krokem a bičem, že mu ty futra byly skoro malý. A milej Loos-pečlivka (vlastně vy) běží do archivu, aby se ujistil, jak asi byly velký ty futra, ale tam samozřejmě o futrech nic neevidujou, tak si řekne, kašlu na to, nakreslím třeba průjezd…. no …. no a teď prosím malujte … bacha, Hněvín (to je ten kopec) tam nesmíte zapomenout protože si pamatujete, že vod Bařvířský byl napravo…, nebo nalevo, …nebo si ji pletu se Soukenickou, sakra jak to vlastně bylo (= nadsázka-pozn. blbíše)!
… to už nikdo nezjistí, ale, přátelé, s čím u Katčinýho Loosa souhlasím, že máme před sebou vobrázky roztomilýho dobovýho naivního malíře, kterýmu, i kdybych přiznal velmi dobrou paměť na úrovni génia, přesto bych autentičnost toho co namaloval moc nepřeceňoval a to ani kdyby právě maloval v době, kdy se Anče zapalovaly lejtka … myslím si já!
…nebo je to všechno úplně jinak a já sem se měl držet svýho kopyta …, ale jinak dík Katko, že sem mohl alespoň na chvilku vod něho vodběhnout!
P.S.
(pro jistotu, kdyby mě chtěl někdo opět zabít, upozorňuju některý zde, že to bylo pouze vo blbíšovi, nikoli o K-k a její záslužný práci pro nás! K-k v tom nehraje pražádnou roli, protože ona tejden co tejden má snahu mě kultivovat (=marně-pozn. blbíše) a předkládá stravu pouze podle toho, jak nakupuje, či nakoupila!!!!!!!!!!!!!!)
… právě teď sem se šel pro jistou schválně podívat do zrcadla, jestli nebudu už přece jenom kultivovanej, no co vám budu povídat, du radši už spát, stejnak je už ráno!
To se mi líbíTo se mi líbí
Blbíši, Blbíši, njak jste to s tím toluenem přehnal! Toluen je sajrajt – a v kombinaci s trávou (vy pěstujete marjánku ve velkým?) to je teda opravdu hoídně vydatnej fet!
To se mi líbíTo se mi líbí
To dělá ta práce dlouho do noci. To mně kdyby hořel termín, tak spíše vstanu ráno (nikoli dopoledne, jak je mým zvykem) a máknu už od sedmi.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ať si Loos domýšlel nebo měl dobrou paměť, je to vlastně jedno. Pořád je to umění. I když naivní, tak umění. Přesto nemůže dosáhnout kvalit nového „národního“ umělce Davida Černého. Tady vidíte jeho dílo – fontána na dvoře Hergetovy cihelny na Malé Straně. Tomu se teprve říká „umění“
https://cdn.i0.cz/public-data/15/bc/99d08de633e1a929008c044c5072_w1254_h836_gc9f9942a4cf211e7a83b0025900fea04.jpg?hash=f74df655a7b94b0ae929a0213e1bbbb6
To se mi líbíTo se mi líbí
zaplaťpámbu, že tenhle „umělec“ se v Moste nepotloukal! 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
No io, zato naši indeligenti na rathouzích se pochlapili. Ten jeho růžovej tank vystavili před červeným kostelem. No jo no, mašinka je to kvalitní a tím neustálým přetíráním barev asi slouho bude odolávat korozi. Akorát mi nedochází smysl celé akce, prtože mlamojové z MU jdoucí okolo ani nezaberou – čumilové taky nee… tak nevím.
Jináč K. díky za mravenčí páíci při vyhledávání místních a okolitých zajímavostí. Ony ty malované obrázky mají něco do sebe. Ono vůbec v tý době se taknějak víc projevovala snaha zachytit co nejvíc. Mám z r. 1923 Prahu vv dřevorytech Vika. Taky zajímavé. Vydali to v Turnově. To jsou ty cesty historie. Co ale s tím, a kde to skončí, Knihovna to nebere, mlaďochy zase Praha až tak nebere, aby se zajímali o historii.. proč to rodičové kupovali je ve hvězdách. Ale knížka je to hezká … uměli…
To se mi líbíTo se mi líbí
Nedávno jsem řešila problém, co s víc než sto let starým vzorníčkem švů a různého šití, který jsem zdědila po babičce (byla to její školní práce, kterou šila ve svých deseti letech – dospělá a zkušená švadlena by se za to nemusela stydět!). Představa, že to jednou skončí v popelnici, mne děsila – a tak jsem to nabídla do muzea v Havlíčkvě Brodě, kde babička chodila do školy. Vzali to velmi radostně a už je to důstojně uloženo jako součást sbírek. A co se knížek týká, protože mne ty moje odborné a poloodborné už začaly stěhovat z bytu, dala jsem je do knihovny „mého rodného“ archivu, A jsou v bezpečí a sloužejí dál zájemcům o historii… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
S tou knihovnou je to chválihodný postup.
To se mi líbíTo se mi líbí
Knížky se prostě nevyhazujou! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
ChválYhodný.
To se mi líbíTo se mi líbí
Muzea berou a berou i soukromí sběratelé. Jsou mezi nimi i velmi dobří. Ale také dávám přednost muzeu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tiež som riešil knižnicu po otcovi a postupne po balíčkoch odnášam knihy do okresnej knižnice už 3 roky. Aj by sme si ich nechali, keby bolo kde, ale už sme si povedali, že v našom veku už by sme nemali veci hromadiť, skôr naopak.
To se mi líbíTo se mi líbí
když už nám močí do mapy republiky mají alespoň na sobě jména nějakých bruselských politiků anebo jsou ty sochy bezejmenné?
jestli jsou bezejmenné tak je nutný facelift.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejen že močí, ale dokonce tak píší nějaké vzkazy. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obrazem-patnact-neuveritelnych-fontan-sveta-ktere-musite-vid/r~c7364d7a4cf511e78f16002590604f2e/?utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_content=editor1-recombee&utm_term=position-3&redirected=1497172343
To se mi líbíTo se mi líbí
takže Katklo říkáte Blbíši, Blbíši, nebo Bavore, moudro o vstávání kolem sedmý, aby se dalo smysluplně zareagovat na termíny převážně věci nerozumících dnešních mladých okravatělých investorů. Dobře, budu tedy pokračovat.
Hodně se divím, že ste z naší stáje, Bavore, protože kdybyste více pozoroval vypadávající vlasy z hlav Vašich kolegů stavařů, ale hlavně architektů a né „jen“ položky ceníků, tak byste určitě nenapsal po mý reakci první větu: …domýšlel nebo měl dobrou paměť, je to vlastně jedno…. Jak pro koho, i když uznávám, že druhou větou jste ji jaksi zaoblil ve smyslu, že jako umění. Ale mně šlo o něco úplně jinýho a čekal sem, že to alespoň Vy zachytíte, protože jsem jasně psal jenom o jednom možným či nemožným vzniku autentičnosti a taky o větách, typu:
O krásné mostecké renesanční radnici jsem psala v článečku o muzejním fantómovi. Tady ji máte na obrázku Heinricha Loose
Ve vší úctě k K-k po přečtení docela nevině znějící věta, žejo? A sme u toho, Bavore, jak pro koho! Do chvíle (a o tom ten můj toulenovej humor byl), když kráčíte s návrhem rekonstrukce např. oné krásné mostecké renesanční radnice na ouřad na tzv. památkáře, protože ten barák co ho tam nesete naskládanej v deskách nějakým vám neznámým způsobem – nedopatřením spadá do zóny-čtvrti- města -oblasti, kde je předepsanej zvýšenej památkovej dohled a vy holt potřebujete vod nich razítko, že jako je vše OK. Upozorňuju, Katko, žádná kulturní památka, nebo ták něco, to aby bylo hned jasno!!! A proč sem se onu autentičnost v Mostě se neužitečně nepoflakujícího Loose snažil humorným popisem (uznávám, jak pro koho) znejistit. No protože to takhle, Bavore, na tom úřadě si sednete k takovýmu dlouhatánskýmu stolu, na kterým tam mají naskládaný kdejaký artefakty z demolic, to aby jako každej návštěvník věděl, kde se nachází a zač toho bude loket, ale hlavně za ním sedí velice kysele a přísně se tvářící k tomu účelu tam sestavený různý komise samejch bab! A ty s naprostou vážnou tváří na vaše tam předložený vejkresy oný rekonstrukce radnice položí jednu jedinou kolorovanou a jejím autorem evidentně různě doopravovanou fotografii z roku 1935 (doufám, že víte, jak vypadají, když hodně píšete o historii!) obrázku nějakýho Loose ve velikosti pohlednice a s vážnejm držkama vám tvrdí, že jste se ve svým rekonstrukčním návrhu pro ně (rozuměj památkáře) nepřijatelně odklonil od skutečnosti, kterou reprezentuje jimi předložená dobová fotografie o jejíž autentičnosti ONY nemají pochyb. A je vážení vymalováno, zbejvá Vám zaklapnout desky, paty a s úsměvem, protože kdybyste oněm dámám řekli, co si vopradu myslíte, tak byste ono potřebné razítko nikdy nedostali a investor by vás leda tak nakopal do …, vlastně by vám nezaplatil. A to jsem si dovolil jen zmínit o možným vzniku jedný celkem bezvýznamný autentičnosti = … průrazu starejma hradbama ze Soukenický ulice do Barvířský…, na kterou dokážou navázat někdy neskutečně militantní nevzdělaný úředníci! Nechtějte slyšet story vo opravdu důležitejch věcech, archivních podkladech (kam bohužel někteří horlivci jsou schopni zahrnout i naivní kresbičky Loose) a názorech památkový péče, nevěřili byste!!!
Takže o tom byl ten můj úsměv nad nákupem Katy a vzniku jedný možný autentičnosti. Ale taky jsem napsal únikový chlácholivý větičky pro případ: Blbíši-Blbíši-mariánka-toulen a apod. … vidím, že úplně zbytečně, no nic!
To se mi líbíTo se mi líbí
Blbíši, Blbíši, s památkářema jsem měla dost co do činění – jednak proto, že archiv byl památkově chráněná budova a navíc stál v městské památkové rezervaci a jednak proto, že památkáři (ne městští-radniční, ale banda z krajské památkové péče) nám občas lezli do archivu kvůli fotkám, dokumentaci a tak porůznu. Nesetkala jsem se mezi nimi s jedním jediným/jedinou, koho bych si mohla vážit pro znalosti, zápal pro věc, schopnost se domluvit a jinou podobnou užitečnou vlastnost. Vysvětlovat jim, že románskou křitelnici by měli mít zamčenou uvnitř kostelíka a ne volně loženou na hřbitově, kam ji kdysi kdosi vytáhnul, to bylo náročné. No, nakonec ji schovali -asi aby měli ode mne pokoj. Ale zato váhali, jestli nám v archivu povolit výměnu dřevěných schůdků k hajzlíku, zabudovaných tam někdy koncem 19.století , úzkých, nepohodlných a rizikových – protože co kdyby byly památkově chráněné…. A jiné podobné příběhy. Pokud byl váš elaborát výkřukem zoufalství nad počínáním památkářů, pak se hluboce omlouvám a odvolávám podezření na toluem a marjánku!,
To se mi líbíTo se mi líbí
No jo, když váš myšlenkový pochod asi ostatním zůstal utajen. Mne se tyhle spory naštěstí týkají jen v tom, že se kvůli požadavku památkářů musí upravovat projekt, čili pro mne to znamená změny v rozpočtu. Ale těch jednání už se naštěstí účastnit nemusím. Ale vím, že někteří fanatici se dovedou chytat opravdu nesmyslných detailů. A dokážou je vnutit do prováděných prací tak vehementně, že v podstatě celé dílo totálně zničí.
To se mi líbíTo se mi líbí
… nečteme se, nejsme citliví k sdělovanýmu, jsme háklivý, povrchní, nesoustředěný, každej si jedeme po svý parketě … víc se k tomu Vašemu, Bavore nedá říci (i kdybych napsal tisíc otazníků v textu, jestli ste na mě už soustředěnej a jestli můžu v něm pokračovat)! Evidentně ste si nesedl za ten imaginární Loosuv malířskej stojan, nebyl ste „doma“ a nemohl jste tudíž nakoupit.
P.S.
přesto si to zkuste sám, vemte tužku a něco po svý paměti se pokuste namalovat a uvidíte, vo čem to bylo!!!
P.P.S.
a ještě mám s něčím tady velkej problém, nevím, spíš neumím tady odhadnout naladěnost k humoru, to se mi už dlouho nestalo, ale tady docela pravidelně, řeknu Vám, alespoň pro mě, hodně blbej pocit, když až na výjimky tady jiskří jen ten náš severoMaďar a když ostatní musejí jen … smajlíky! Vím, je to jen a pouze můj problém, ale přesto….takže když někomu se do něj netrefím, tak to berte, že holt taky nejsem „doma“!
Katko v pohodě, já, bohužel, přicházím do styku celej život s tou druhou hodně nepříjemnou odvrácenou tváří toho Vašeho:Tady ji máte na obrázku Heinricha Loose .Vím, že teď ste už „doma“ a porozuměla mi a to mě vopravdu těší, tak jako ty Vaše neděle, jen, proboha, doufám, že jsem Vás vod nich nevodradil!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale dá. Prostě znám to i sám podle sebe, když se snažím vyjádřit nějaký svůj názor, ale neumím ho naformulovat tak, aby každému zapálilo na „první dobrou“. Ale evidentně z vás čiší nenálada, protože jindy jsou vaše vyjádření neskutečně laskavá a humorná i bez těch smajlíků. Ale tady jsme se prostě v prvním pokusu minuli. Já viděl tu historii města, kterou se někdo pokusil zachytit a nepostřehl jsem, jaké se v tom ukrývá nebezpečí. Jenže v rukou blba je nebezpečný i plastový nůž. Takže spíše koukejte na tu krásu samu o sobě.
A k té mé srážce s památkovými blby:
Dělal se most v Krumlově. Památkový i nepamátkový. Navazuje přímo na vstupní Budějickou bránu a i jeho oblouky jsou původní. Jenže mostovka už původní nebyla. Oproti době vzniku se zvedla asi o 5 metrů. Protože se změnil přístup k té bráně a most musel navázat na další most přes průjezdní komunikaci. Jenže památkáři někde vyhrabali, že tehdejší kamenné zábradlí navazovalo na bránu přesně v určitém místě. A tak se to nové zábradlí vyzdilo v určené výšce. Pochopitelně stejně vysoko nad vozovkou, tedy úplně jinak, než byl původní šikmý pohled. A také z toho vyšla netypická výška (asi 1,1 m). Což staré mosty neměly ani omylem. Krumlováky mohlo trefit, ale proti památkářům nebylo ochrany.
To se mi líbíTo se mi líbí
… máte-li fotku toho zábradlí, hoďte ji sem, zrovna teď nemám žádnou vyrážku
To se mi líbíTo se mi líbí
To bylo v dobách, kdy ještě nebyly digitály, takže fotka sice je, ale někde „zařazená“ a momentálně nemám tušení kde.
To se mi líbíTo se mi líbí
zavolejte Katce, ta Vám řekne kde
To se mi líbíTo se mi líbí
tohle? http://www.visitceskykrumlov.cz/img/43b.jpg
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to ta vlevo a je kamenná omítaná. Ta vpravo je z doby přestavby tedy cca 1960
To se mi líbíTo se mi líbí
to tzv. zábradlí = zeď(!) je, Bavore z betonu?!?!, to ste to udělal moc pěkně, ještě ste to měl stříknout barvou na beton, aby to k tý bráně úplně sedělo! Jak často ste chodil z památkářema na pivo, závidím, to bych nedal ani po vosmým, ale věřím, že ledy se začaly lámat tak kolem desátýho!… to se pak dějou věci!
To se mi líbíTo se mi líbí
to je masakr, Bavore, hlavně ta sterilní běloba na těch mostních výklenkových kapličkách, v kterejch jsou umístěný ty sochy svatejch. Doufám, že je alespoň vyštukovali sjednocujícím značkovým štukem od Baumitů, kterej nanesli na značkový lepidlo (taky od Baumitů) do kterýho nezapomněli zatlačit výztužnou perlinku (jak jinak, než od Baumitů)!
Tý Vaší zídce chybí k dokonalosti maličkost, odlehčil bych ji takovýma kruhovýma votvorama cca po 2m a do nich bych zazdil dřevěný loukoťový kola vod žebřiňáku s paprskama nabarvenejma bezbarvým lakem (s mezerama po max.12cm, aby nepropadla dětská hlavička), to by se mi líbilo a hlavu zídky bych doplnil o kovový tepaný umělecký něco, třeba Havlovo srdce, když ho maj na Hradě svítící, proč né v Krumlově železný! (Lavičku by Dáša za úhradu k zídce jistě ráda přistrčila).Co tam máte za památkáře, žádná kreativita z toho nesálá!
To se mi líbíTo se mi líbí
Si děláte srandu, ale tam se fakt muselo používat opravdové hašené vápno, i způsob nahazování toho kamene byl předepsaný. Ta kaplička v pravo, ta je původní, ale (vida kostel…) ta vlevo se musela vcelku posunout asi o 1.000 mm směrem k vozovce. Svatí byli samozřejmě u odporného místního restaurátora.
To se mi líbíTo se mi líbí
Byl jsem tam přímo v době, kdy ta rekonstrukce fyzicky probíhala. I mnohokrát předtím i mnohokrát potom. Mám z toho jedinej pocit: Divný. Tedy ve srovnání s tím původním, v paměti zafixovaným.
To se mi líbíTo se mi líbí
podle těch plusových-mínusových ohlasů na tom místní naladěnost k humoru až tak zle nebude.
dát to takhle s nadhledem na sklo,navíc o čtvrt na šest ráno,to už musí být člověk borec.
To se mi líbíTo se mi líbí
… ve čtvrt na šest ráno i v sedum spí jedině ovaři (i sám Bavor, ale ten je šlechtic, u nich se to tak s Kchárlem nebere) myslím, že to nedávno zaznělo i v tý málem mezinárodní roztržce zcela oficiálně, tak nechápu, co je na tom borcovatýho! Třeba takovej náš von, ten zase neusne po šichtě, když ho ňákej srozumitelnej fógl s čistou angličtinou nepošle s jeho stolem, broskvema rovnou do prd..le … a taky sem si nevšiml, že z toho dělá ňákou vědu
To se mi líbíTo se mi líbí
borcovatýho na tom je to,že ten kterého máte na mysli ve 22hod.už leží v posteli a nanejvýš čte svodku zpráv,ten se ve čtvrt na šest ráno ještě ani neprobouzí.
oproti vám,který ještě ani nešel spát,den před tím strávil celý den sekáním trávy anebo 16-18hod. nad výkresy.
to je na tom to borcovatýho.
ten kterého máte na mysli by si po takovém zápřahu už ani sám nedokázal zapálit,natožpak dát dohromady tak skvělý text,proto si zaměstnává mladého textaře.
To se mi líbíTo se mi líbí
čtenáři, to není opravdu nic borcovatýho, těch 16-18 je naprostá blbost, věřte starýmu a blbýmu, co si proseděl celý svoje zdraví, věřte, že vím vo čem píšu. A Bavor má pravdu = příliš moc nebezpečná blbost!!! Nemá se dělat ani těch 8 hodin, tak asi přibližně 5 intenzivních hodin a pak alou do života, protože ten je vopravu vo něčem jiným, než o práci! Jen hlupáci tvrdí vopak!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsem mentálně starší než Ty. Už mě máloco rozhodí. Hodlám těch zbývajících 10-20 let dožít v přiměřeným klidu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Von, vy jste předválečnej? Soudím tak z termínu dožití dalších 10 let.
To se mi líbíTo se mi líbí
není, jen nevyspalej, to víte, fógl v tůji, co si budem povídat
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale ne. Jenom unavenej. Chtěl bych zbytek života strávit příjemně, nějakým podle nálady aktivním odpočinkem. Chybí mi k tomu jediná maličkost: renta.
To se mi líbíTo se mi líbí
Za zmínku určitě stojí i to přestěhování kostela. Projekčně i technicky to všechno pokryly naši lidé a naše firmy, což je v dnešní době naprosto nepředstavitelné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Baro, to stěhování kostela byl unikát a fantastická věc – ale chystám na to samostatný článek – jen nemůžu najít jednu fotku, ktetou do toho článku potřebuju. Holt jsem před časem zapoměla na známou poučku: když něco uklidíš, už to nenajdeš. No a já přerovnávala knihovnu…:D
To se mi líbíTo se mi líbí
koukám K-k, Vy se do toho levitujícího kostela budete muset už přece jenom trefit, i když ten svůj pořádek v knihovně nikdy nedokážete uklidit! Zásada je, neuklízet!!! Teď například tady u mě v projekci byla moje stále ještě žena a prohlásila, co pro moje uši znělo jako rajská hudba:
sem už nepáchnu ani náhodou
takže po garáži další útulek, kde nebudu vohroženej … kéž by byl bordel v celým domě, ale to už je úplný sci-fi!
To se mi líbíTo se mi líbí
Občas má někdo i štěstí…
To se mi líbíTo se mi líbí
ani náhodou, dělám na tom systematicky celej život
To se mi líbíTo se mi líbí
😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenom knihovnu, joj, a co tak PC. to je potom hledání, když si za týden potřebujete fakta, která jste onehdy četla a tam kde si pamatujete že byla to není. jéje
To se mi líbíTo se mi líbí
to znám až moc dobře! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Hledání v PC je dneska úplná sranda, v praatomovém věku to bylo mnohem horší. 😀
Zkoušela jste někdy hledat informace zasuté někde v hromadě disket? Já nedávno musel a už jen najít funkční mechaniku byl docela vořech. 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Před lety jsem diskety vyřešil. Jeden den jsem se zamknul doma, pořídil občerstvení a kopíroval mraky disket a CD. Prasknul na to celý den, ale bylo to fajn. Velice jsem si oddechnul, dělal jsem piánko, pojídal a popíjel. Dnes to mám vše v jednom adresáři, leccos již neotevřu (mat) ale také vůbec nepotřebuji. Ovšem pocit mám výborný. JE TO ULOŽENO a lehce dostupné (ale nedohledatelné). Tak to chodí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Můj způsob řešení disket byl jednodušší. Zapomněl jsem box s disketami na sluníčku a ono jim moc nesvědčilo…
To se mi líbíTo se mi líbí
pchééé, strejdo, to já to mám mnohem, mnohem lepší, já jsem byl velice pečlivej hned vod začátku, každou disketu mám podrobně popsanou a vočíslovanou (tedy, jak se to veme,viz níže), od nich se mi to větví do seznamů, který mám v zavedených sešitech i s dovysvětlujícíma poznámkama, sešity mám taky vočíslovaný, všechno úhledně složený v krabicích vod banánů, který mám taky vočíslovaný, ale fikaně římskejma číslicema a seznamy vod těch krabic mám taky v sešitech, jak jinak než úhledných a taky mám naprostý piánko, taky to mám fajn, pojídám kde co, ale …. ale kdykoli ty sešity votevřu a začtu se do toho, kdybyste mě zabili, vůbec si nevzpomenu wo co go, prostě ani ťuk ani záběr, ani náznak vzpomínky. Zato ale nemusím hysterčit jak oh a hledat tu správnou mechaniku, neb není proč … k tomu proč už opravdu jen maličkou poznámečku, je tomu asi tak dva a půl roku, bylo to před vánocema, když moje stále ještě žena se na mě nahněvala a urazila se, že jako když sem takovej, že se na mě může vykašlat a že si uklidí barák sama … tehdá jsem to bral jako docela výhru, něco jako sportka, ovšem až do chvíle ….jasně, tušíte správně, dneska mám už jenom ty úhledně vedený vočíslovaný sešity … prej nepořádek … ale co, hlavně že občas dostanu najíst a ještě se na mě občas i mluví, jiný nemaj ani to
To se mi líbíTo se mi líbí
No vidíte to, blbíší. Já na tom byl líp, já měl jen ty krásně označený – a čitelný, sakra práce!! – diskety. Soupis k nim, hezky úhledně vytištěný za jedno odpoledne strávené v příjemné společnosti jehličkové tiskárny, tak ten byl jaksi fuč. Ale to nevadí, byl napsaný ještě v T602 a na jedné z těch disket je určitě uloženej.. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Pro tyto účely doporučuji diigo.com a cloud na office.com jištěný na Google, tak kolem 1T.
To se mi líbíTo se mi líbí
602 soubory v pohodě otvírá Libre Office.
To se mi líbíTo se mi líbí
Na stesky ohledně pořádku a jeho opaku platí – pořádek potřebují blbci, inteligent se vyzná i v bordelu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Prof. Mikulecký (lekár) hovoril doslova: „Pořádek na stole je příznakem choré mysli.“
To se mi líbíTo se mi líbí
No myslela jsem, že to neplatí.Ale Jeden z mých šéfů měl pracovní stůl zaskládaný haldama papírů všeho druhu. Ani jeden šanon.Vždycky fšecko našel. ať to bylo cokoliv – šáhnul – předložil. Pak mu jedna jeho do té doby oblíbená kolegyně vypomáhala, a jelikož nic nemohla najít, tak to přeskládala, rozsortýrovala- no vzorně uklidila. jejda ten rachot si nedovedete představit.A hoodně dlouho trvalo, než tam měl zase svůj pořádek a bez hledání,
Jo jo ani pořádek se nemá přehánět. 🙂 Ale co dělat, když ten úklidový virus přiletí… hmm.
To se mi líbíTo se mi líbí