ZBYTKY REGISTER


králův Římských a Českých
Z LET 1361-1480.
SEBRAL A URČIL
AUGUST SEDLÁČEK
V PRAZE.
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.
1914.

 

Malý výběr z registrů tedy Desk zemských za období jednoho století našich dějin. Vybíral jsem zápisy, které se mi zdály zajímavě buď z pohledu místa nebo jména. A to i jména, která jsou poněkud netypická pro naše znalosti z dnešní doby.

 

LIBER I. CAROLI .
(1361— 1366.)

1. f. 1 (1361 c. 1. feb r.) Císař Karel dopustil, aby tvrz řečená Konce z kruntu byla vybořena; odtud to zboží všecko připisuje a připojuje k tvrzem Salfeld a Rudolfštat, kdežto lénem přísluší ke koruně České. Něm. (Čel. na str. 86, č. 1. — Srov. k tomu poznámku Čelakovského a Huberův Regest ( RI. VIII, 7043) 1361, 1. Febr., kdež se bratří ze Švarcpurka zámky Salfeldem a Rudolštatem, tvrzí Kaincze (nyní Konnitz) a statky patřícími ke zbořenému hradu Steinu císaři a koruně České v manství podávají a nato jim majestat vydán byl. Opis jich přiznání, které bývalo v korunním archivu, je v rukopise zemského arch. 62 C 16 n a str. 41).

 5. f. 10 (1361, c. 26. Maj. neb u vig. Božího těla . C. k. dává Bedřichovi z Pětipes v ušlechtilé manství tvrz a ves Pětipsy neb Fumfhunden a) vsi Břežany, Vykletice (Vyklečice?) Drahonice a Nechřenice se vším příslušenstvím. Lat . (Čel. 86, č. 4. — Listu není, ale jest téhož léta a dne přiznání Bedřichovo latinské k manské povinnosti v c. a k. arch . dvorském.)

9. f. 17 (1361, m. Sept. List na manství) tvrz Praitenstein , tak aby vždy byla k potřebě králům Českým. Něm . (Čel. 86, č. 8.)

12. f. 20 (1361, Octb.— Decb .) C. K. dává a propůjčuje Otovi z Lomnice dvůr poplužní ve vsi Plešnici (kap. Plešnicích ), která přísluší ke hradu Frymburku. Lat. (Čel. 87, č. 11, kap. XXXIII. , 485. — Připomíná se sice louka Pleczsnicz u hradu Rotemberka, ale hledíc k osobě příjemce, zase se zdá , jako by se týkalo nějakého místa v Kladsku. Na Přimdu a Plešnice v Plzeňsku těžko hádati.)

(Hrádek Frymburk stával nedaleko Sušice, není jisto, že se jedná právě o něj. Rozhodně nejde o Frymburk na Šumavě. Pozn.Bav.)

15. f. 27 (1362, 11. J a n . ) C. K. dává v manství Oldřichovi a Janovi lantkrabím z Leuchtenberka k rybníku jich, který založili na potoku Přimdě při lese Vorchacher, tolik lesů a luk, kolik tím rybníkem zatopeno bude. —Něm . (Čel. 87, č. 14). (List d. dinstag nach dem obersten leží v říš. arch. Mnichovském. Výpis Freyberg, Reg. Boica IX, 53, RI. VIII, 3807.

16. f 42 (1362, 6. April) C. K. oznamuje, že město a hrad Grezen či Nové hrady vsi Ledrtál, Byňov, Krúcov, Štiptouň a dvůr Svařišov (a dědiny určitě vymezené) Jošta z Rožemberka a jeho bratří jsou manství (všechna pak jiná nejmenovaná jich zboží v okolí že jsou dědičná). La t. (Čel. 87, č. 15. — List uložený v arch. Novohradském d. v Normberce má nesmyslné datum VI Nonas Aprilis, ale poněvadž se císař v Normberce ve dnech 3.— 11. dubna zdržoval, lze za to míti, že se má rozuměti VI. Aprilis. List přiznávací bratří z Rožemberka nacházející se v arch. c. a kr. dvorském dán jest na Krumlově teprve 1362, 7. Maj.)

39 .f. 100 (1364 c. 2. Febr.) C. K . připisuje tvrz Tenesberk (nejnižší) před Českým lesem na biskupství Rezenském ležící (kterou se mu Jiljí Paulsdorfer z Tenesperka poddal, z císařské moci jako manství Říše) lénem věčně ke koruně České. Něm . (Čel. 88, č. 34. Nejnižší tu znamená jednu dolní část hradu, neb ostatek jeho nebyl manstvím, jak lze viděti z následujícího. Jiljí Paulsdorfer zavázal se (1359, 20. června ) císaři Karlovi, že mu bude sloužiti svým hradem proti komukoliv mimo svého strýce Jindřicha a hrad Tenesperk otvírati. (List v arch. Svatovácslavském.) Avšak jiným listem (1364, 2. Febr.) prodal týž Jiljí vrchní právo nejnižšího hradu Tenesperka před (za) Českým lesem v biskupství Rezenském ležícího, kterýž je říšským manstvím, s povolením císařovým králi Vácslavovi a přijal touž část pod léno. (Opis v knize 62. C. 16 str . 393 v zem. arch.) Pak jsou v starých inventářích arch. Karlštejnského ještě dvě paměti neurčité, protože velmi krátké, totiž jedna, že Jindřich prodal králi Vácslavovi hrad Tenesperk v manství a že jej 1. 1380 Karel a Jan Paulsdorferové v manství přijali, což je vše nejasné a hledíc k tomu, že týž hrad byl asi na 5 dílu rozdělen, nijak o tom nesvědčí, že celý byl manstvím. Totiž Karel Paulsdorfer prodal Ruprechtovi mladšímu falckrabí horní hrad Tenesperg (1394, 27. února ) a brzo potom (29. září) prodal Kunrát Paulsdorfer témuž svůj dolní hrad mimo vrchní právo, které má král Vácslav na jeho dílu. L.1396 zajal týž falckrabě Dobrohosta Paulsdorfera a osobil si jeho díl hradu Tenesperka. Tím byl Hossel Paulsdorfer takořka donucen, že 1397, 29. ledna své dva díly hradu Tenesperka témuž falckrabí prodal. (Reg. Boica X I , 6, 23, 82, 93.) Protože se mluví 1. 1364 jen o nejnižším hradě a potom ještě jeden prodej následoval, lze za to míti, že vrchní právo k. Č. v ztahovalo se jen na díl, totiž Kunrátův, jenž se k výhradě téhož práva znal, a snad Dobrohostův, jenž byl mocně ujat. )

40 . f. 102? 105? (1364, — — .) List na beksl v Budišíně a dva sedláky, jeden v Jesicích (avgefficzych) a druhý v Lubošicích (kap. v Lubowiczich ). Něm . (Čel. 88, Č. 35, kop. XXXIII, 488, ale tu f. 105.)

50. f. 134? 143? (1364? 1365? C. K . potvrzuje ) Hendrychovi z Kotvic vsi, kteréž drží od koruny České pod lénem. N ěm . (Čel. 88, č. 40. kap . XXXIII, 488, ale tu f. 134.)

51. f. 148 Item Bělčice, Lhota, Kozlov, tvrze a městečka i vsi v zástavě zapsané měl někdy Albrecht biskup Litomyšlský od sestry své Markety ze Strakonic v 200 k. gr. Lat. (kap. XXXIII , 448.)

(1365 c. 17. Jan. ? C. K. potvrzuje Albrechtovi biskupovi Litomyšlskému tvrz a městečko Bělčice, ves Lhotu a tvrz Kozlov, které mu Markéta ze Strakonic, sestra jeho, zapsala. — Markéta ze Šternberka byla vdána za Viléma ze Strakonic již před r. 1344, ovdověla asi r.1359 a žila ještě 1. 1372 majíc Radomyšl (o jejích zbožích viz Dsky Olomoucké III, č. 2, 3.

Dání listu položeno z domyslu, že dostal tento list současně s jiným téhož dne daným. Viz RI. VIII, 4112).

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na ZBYTKY REGISTER

  1. Joda napsal:

    Při vší úctě k rozsahu díla Augusta Sedláčka a při vší úctě k jeho badatelskému úsilí, k čemu je ten výše uvedený soubor informací dobrý?

  2. brtnikvbrlohu napsal:

    Nejen – kdo někdy alespoň trochu čichnul k historii jako vědní disciplině něco podobné ocení jako zlatou žílu informací (i jako bohapustý amatér).

  3. NavajaMM napsal:

    Zaujímavý je aj jazyk.

    • Bavor V. napsal:

      Ten je zajímavý hlavně tím mícháním němčiny (v názvech) a češtiny jak dobové (co se týká doby zápisu) tak současné (doby Sedláčkových sepsání)

      • NavajaMM napsal:

        Také slová ako „manství“, „takořka“, to asi už neboli dobové výrazy za Sedláčka. Skôr pôjde o archaizmy.

        • Bavor V. napsal:

          To „takořka“ je aktuálně Sedláčkovské, „manství“ je asi průběžné. Ostatně manství se v historické populárně naučné i odborné literatuře používá dodnes, protože jiný výraz vlastně není. Jenže k tomu by nám nejlépe své vysvětlila paní Katy, kdyby se ozvala.

          • K-k,. napsal:

            „Man“ je „“leník“ – člověk zavázaný vladaři ap. nějakou službou za propůjčený majetek (léno – zejména hrad, panství atd.)
            Pášu další víkendový článeček, tak sem ani moc nenakukuju… 😉

  4. Laco G. Mlynář napsal:

    Řekl bych, že pan Bavor koná záslužnou práci uveřejňováním textů Sedláčka.
    Pokud jde o Zemské desky, není zajímavé, že před 600 – 700 lety v tomto státě existovala evidence majetku, rozsudků, nebo dluhů? Spousta i českých a moravských ničemů se nám snaží namluvit, že jsme vlastně nebyli nikdo.

    A ještě kontrolní otázka. V bodě 16. registru se píše o bratřích z Rožmberka. Jaký měli titul? Vévodové, knížata, hrabata? Řekl bych, že žádný, ten nejvyšší mezi nimi byl vladař domu. Ale tituly neměli.
    Že se se vznikem Československa přestaly používat šlechtické tituly se běžně opakuje. Kdy se ale začaly v zemích Koruny české používat? A přidám ještě jednu podotázku. Kdo jako první z české šlechty obdržel šlechtický nejvyšší titul kníže (Fürst)?
    Nemyslím zde knížata například z rodu Přemyslovců, ale z povýšené běžné šlechty.

    • Laco G. Mlynář napsal:

      Ještě jsem zapomněl na odměnu pro vítěze tohoto kvízu. Může si doma otevřít láhev dobrého vína a vypít je na zdraví obyvatel zemí Koruny české.

    • NavajaMM napsal:

      Našiel som zmienku, že to pravdepodobne bol Pražský biskup Jindřich Břetislav a v roku 1187 mu túto výsadu udelil Fridrich Barbarossa.
      Toto sa pozitívne vie podľa záznamov, len nevieme, či niekto nebol ešte skôr.

      • Laco G. Mlynář napsal:

        Jindřich Břetislav byl právě Přemyslovec z knížecího rodu, ty jsem právě jak píšu výše nemyslel. Přemyslovci se rodili holt s nárokem na titul českého vládnoucího knížete. Ale máte pravdu, že obdržel navíc ještě titul říšského knížete od císaře, což bylo unikum.

        Šlechtické tituly (kníže, hrabě, baron atd.) se v zemích Koruny české začaly používat až o dost později. Jak jsem napsal, ještě Rožmberkové, včetně posledního Petra Voka, žádný titul neměli kromě titulatury vladař domu rožmberského, nebo pan z Rožmberka.

        • NavajaMM napsal:

          Tušil som, že by mi to práve kvôli pôvodu Jindŕicha nemuselo prejsť, no potom by prvým mal byť Opavský knieža Mikuláš II. z roku 1318 povýšený od Jána Luxemburského.

          • Laco G. Mlynář napsal:

            Zase Přemyslovec.
            Napověděl jsem věc s tím posledním Rožmberkem, Petrem Vokem. Zemřel 1611 a to se ještě tradiční šlechtické tituly u nás nepoužívaly.

  5. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta…:)

  6. Laco G. Mlynář napsal:

    Tak vidím, že moje otázka nevzbudila ohlas, tož napíšu zde i odpověď sám sobě.

    Prvním českým šlechticem, nečlenem rodu Přemyslovců, který byl povýšen do dědičné knížecí hodnosti byl Zdeněk Popel z Lobkowicz, nejvyšší Kancléř Českého království v letech 1599 – 1628. Do stavu říšských knížat byl povýšen v roce 1623, v roce 1624 jako první mezi českými šlechtici do stavu českých knížat.
    Druhým byl Albrecht z Waldštejna.

    Takže všeobecně řečeno, po Bílé hoře se v Čechách začaly používat v Říši běžné šlechtické tituly.

    • NavajaMM napsal:

      Vďaka za rozšírenie obzoru. Na týchto dvoch ctihodných pánov som pri prieskume narazil, ale nečakal som, že až oni boli tí prví.

Komentáře nejsou povoleny.