tentokrát děkanský kostel v Mostě
Taková idylická končina, že? Továrna na porcelán a kameninu Carla Spitze vznikla na Pražském předměstí města Mostu, snad r. 1882. (Obrázek je prý z let 1890-1895) Široko daleko kolem byly sady a po přilehlé silnici jezdily koňské povozy. Krajina plná klidu…
Roku 1900 přibyla do těsné blízkosti porcelánky továrna na obvazy a vatu. Opět „prý“. Pořád ještě klid, mír a idylka…
Když jsem pátrala po osudech těchhle dvou továren, málem jsem pohořela. Na netu toho moc není – nebo jsem se špatně ptala? Jak je dobrým zvykem, mám přímo výběr údajů. Mostecké muzeum datuje vznik porcelánky do r. 1896. Její obchodní název byl „CARL SPITZ, PORZELLAN UND STEINZEUGFABRIK BRUX“ a pod tímto názvem působila do r. 1938. Carl Spitz byl totiž Žid, dokonce jeden z významných členů mostecké židovské obce. V r. 1939 porcelánku převzal dr. Adolf Fischer a změnil její název na „PORZELLAN U. STEINGUTFABRIK DR. ADOLF FISCHER u. CO, BRUX.“. V r.1945 byla továrna znárodněna, postupně byla začleňována do nově vznikajících národních podniků, až posléze působila jako odloučené pracoviště duchcovské porcelánky. Kdysi jsem se v ní byla podívat – sortiment byl bídný,vlastně téměř jen čajové konvice, jeden tvar, tři velikosti, dekor nic moc. Prý to bylo na vývoz do SSSR. Dne 30. 6. 2005 byla výroba porcelánu v Mostě ukončena.
A na spravení chuti jeden výrobek z r. 1897
S továrnou RICO to bylo ještě složitější. Firma Hartmann-Rico totiž na svých stránkách uvádí vznik firmy Rico (tj. Richter&Compagnon) v r. 1891 v Chomutově a přenesení výroby do Mostu v r. 1901. 1. ledna 1946 byla továrna znárodněna a vznikla společnost „Rico – továrny vaty a obvazového zboží“. V r. 1991 došlo ke spojení s firmou Hartmann, od zdoby vystupuje v rámci obchodní společnosti HartmaNN-Rico a.s.“. Pod názvem RICO-EHGC a.s. v Mostě stále cosi funguje, sídlí to v prostorách bývalé Ricovky, ale z jejich zaměření mám dost smíšené pocity. Ostatně, posuďte sami: http://www.rico-most.cz/
Čas ovšem stále běžel. Ze kdy je tenhle obrázek, to nevím, odhadla bych to na šedesáté roky.
Sady jsou pryč a šachta na dohled. Špitální kostelík Svatého Ducha, v jehož těsné blízkosti obě továrny stály,mizí pod korunami stromů
Tenhle kostelík je nejstarší dochovanou stavbou v Mostě. Nejstarší zmínka o něm je z r. 1351. Budova špitálu byla v 18.století barokně přestavěna, kostelík zůstal v původní gotické podobě.
V současné době v opraveném špitále sídlí správa kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, Galerie výtvarného umění a také restaurace U Svatého Ducha.
Uhlí dál určovalo osud města a nezastavilo se ani před mosteckým děkanským kostelem, zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie. Tady je kostel ještě na původním místě. Vedle něj stojí samostatná zvonice, o které jsem se zmiňovala, že po nějakou dobu byly na její střeše umístěny Brokoffovy sochy čtyř živlů. Pohlednice je – odhadem – z 20. let 20. století.
- září 1975 se odstrojený a všemožně vyztužený mostecký děkanský kostel vydal na svoji 841m dlouhou cestu. 27. října byl v cíli. Následovaly ale restaurátorské práce, náročné časově i finančně…
A tady už je kostel na svém novém místě. Veřejnosti byl zpřístupněn r. 1988, ale stále ještě trvaly práce na restaurování 17 m vysokého barokního oltáře Ty byly dokončeny r. 1993 a kostel byl znovu vysvěcen. Kostel je v majetku státu a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. V r. 2010 byl prohlášen Národní kulturní památkou. Za své cestování byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů.
Poznámky pana Bavora 
Tá posledná fotka so srdcovým rybníkom je parádna.
Nuž, ale teraz po tomto článku sa mi rozjasnilo. Vôbec som nemal tušenia, že Ondřej Sekora v Kronike mesta Kocúrkova, v kapitolke o sťahovaní kostola, popísal skutočné udalosti. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten přesun je pro mě do dneška naprosto nepochopitelnej výkon.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Paráda, neskutečný.
To se mi líbíTo se mi líbí
Už jen vymyslet takový projekt je něco neskutečného.
To se mi líbíTo se mi líbí
To je opravdu znamenitý film a dobrá připomínka něčeho výjimečného!
Nenapadlo mě, že vůbec existuje
To se mi líbíTo se mi líbí
Neskutočný výkon preniesť to celé naraz v jednom kuse.
U nás pred napustením Liptovskej Mary tiež preniesli niekoľko stavieb. Napríklad veľký drevený kostol pre 6000 ľudí z Paludze do Svätého kríža (kde s dá dnes vidieť), ale ten rozobrali na jednotlivé kusy a poskladali znovu.
Alebo zemiansku kúriu z Parížoviec do skanzenu v Pribyline, ale tú postavili komplet nanovo ako repliku a do hrubej stavby len zasadili pôvodné architektonické detaily.
To se mi líbíTo se mi líbí
Podobně byl přemístěn i most z prostoru Orlické přehrady do Stádlce přes Lužnici. To byl také unikát https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/tabor/1297-29266-retezovy-stadlecky-most-u-bechyne-je-narodni-technickou-pamatkou.html
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Bylo to dost sledováno. Dokonce ČT tenkrát ještě naše o tom natočila nemálo dokumentů. Ty se ale asi ztratily…
Byla to fantastická věc. Ale výsledek stál/stojí za to
To se mi líbíTo se mi líbí
na youtube jich několik je. Já si děkanský kostel schovávám na některé „příště“ – blbíš mne s tím odkazem trošku zaskočil. Byla to akce opravdu fantastická!
To se mi líbíTo se mi líbí
matně si vzpomínám: nestěhovala se kdysi v Praze taky nějaká rotunda? Někde na nábřeží to bylo a stěhovali ji vcelku…ale fakt se mi to jen velmi matně vybavuje…
To se mi líbíTo se mi líbí
a ještě jedno stěhování:dřevěný kostelík z Flásí musel utéct před přehradním jezerem – tak ho rozebrali a znovu sestavili v obci Český Jiřetín https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(%C4%8Cesk%C3%BD_Ji%C5%99et%C3%ADn)
To se mi líbíTo se mi líbí
Není udivující jen to stěhování. Zajímavější je – jak fortelně a důkladně se kdysi stavělo. Jací naši dávní předkové byli mistři, Dokonce i nepříliš dávní. Sledovala jsem a sleduji, jak se u nás likviduje komplex textilky ve středu města. Metrové zdi, festovní stropy. Pokud pamatuji – bylo to třípodlažní . Jistě muselo to být perfekteně postavené protože textilní stroje něco vážily, taky v provozu – ty neustálé otřesy a přesto vydrželo. ;No a to tenkrát neměli stavitelé k dispozici počítače a podobné harampádí. Ju uměli.. hmm
To se mi líbíTo se mi líbí
Když vezmeme muzeum v Rožnově, tak je to také mix replik a rozebraných – znova složených staveb.
To se mi líbíTo se mi líbí
ale výsledek je moc pěknej! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
k vonovi z 00:37 a nudli to dám sem:
… nechci to zjednodušovat, to opravdu ne, ale viděls někdy dráteníka a hodně nakřáplej džbán? Nebo Tobě bližší drátěná košile … tak si představ, že Ti ji voblíknu opravdu na fest. Jistě mi dáš za pravdu, že takto oděnej by ses klidně pustil do náročnější ruční rvačky, mnohem klidněji, než kdyby si košili neměl. Dokonce odhaduju, že by ses nebál nechat přejet lehčím autem (jak to dělal Fany Kocourků). Prostě tušíš, že by se to Tvoje tělo pomocí těch drátěnejch vok košile jaksi zpevnilo, žejo? A teď si představ, že tu košili zpevním tak, že jednotlivý voka k sobě přivařím. Propíchám tvoje tělo skrz naskrz různejma ocelovejma vzpěrama, táhlama a ty na druhý straně košile opět k ní přivařím, prostě Tě vyztužím. A hlavně, Tvoje orgány a kosti k těm mým takto navrženým konstrukcím nějak přichytím-přivážu. Nechytej mě za slovo, ale o něco podobnýho jde i v tomto případě, kdy se snažíme vnější deformační síly na stavbu působící eliminovat! To děláme tak, že ty síly postavíme nějakým důmyslným konstrukčním uspořádáním proti sobě, aby se, pokud možno, sami vyrušily. No, a když mluvíme vo „těle“ kostela, tak je to podobný, všimni si na Katčiných fotce a videu těch ocelovejch obrovskejch prstenců kolem celýho kostela, těch táhel, vzpěr a příhradovin. Je vidět, že projektanti nechtěli dát přírodě nic zadarmo, proto se snažili pracovat co nejvíce se známejma veličinama, který ve svých výpočtech různě kombinovali = modelovali (dneska je to mnohem jednodušší, protože různý zatěžovací stavy v x-variantách spočítají už dost přesně sofistikovaný SW, ale my mluvíme vo ČSSR roku 1975!). No samozřejmě, že nebyli projektanti vševědoucí, aby všechno věděli tak, jako ti za nic nezodpovídající dnešní politici – (vsuvka – umíš si jen náznakem představit, že by se takový akce zúčastnilo něco podobnýho, jako to geniální vod toho Klause, co mi s pohrdáním a úšklebkem v ksichtě tvrdí do vočí, že nikdo před ním netransformoval společnost tak, jako von. Ptám se, co ti blbý projektanti a profesoři z vejšek, ti snad ty kostely posouvali každej druhej den, nebo jak toho vola mám chápat? Za co von někdy nesl zodpovědnost?) No nic – dál. Když něco nedovedli projektanti spočítat – odhadnout, jak se to bude při nadzvedávání a posouvání chovat, tak na to nalepili ještě víc senzorů než na ostatní konstrukce a to všechno napojili na citlivý měřicí přístroje a během posouvání sledovali, co se bude dít a co to vlastně s kostelem dělá. Pravda je, že i přes to, že nevěděli, museli (na rozdíl od Klause a jemu podobný) na svý triko předepsat-stanovit-spočítat a hlavně podepsat tzv. mezní hodnoty namáhání toho či onoho a právě senzory ukazovaly zda se skutečný namáhání při nadzvedávání a posouvání k těm hodnotám blíží (jako to skutečný dění ve společnosti). Kdyby ano, zastavili by zodpovědně ten koncert ( ono reálně započatý rozkrádání našeho státu ve velkým) a museli by hledat noty (zákonný normy chování), jak to či ono lépe podchytit- zpevnit-zajistit (zabezpečit pro blaho občanů), aby nedošlo k zhroucení konstrukce (k rozkradení – ke kterýmu nakonec stejnak došlo)! Ale pokud vím, měli to pořádně udělaný (protože na rozdíl od klausů uměli), takže posouvání (transformace) proběhlo dobře! Já tam byl během toho měsíce asi jen 3x, ale pro pozorovatele (laika) z „venku“ to byla celkem nuda, jakoby se furt nic nedělo = samozřejmě, že to přeháním, ale zajímavější bylo pozorovat to hemžení kolem toho pomalu se sunoucího kostela. Když to hodně přeženu, tak bylo lepší, když sis odskočil na kafe s něčím sladkým a přišel za chvíli a viděls ten skokovej krůček!
A pak je tu hodně náročnej (ale podle mě taky hodně „nudněpracnej“) výpočet vlastní hmotnosti kostela. Specialisti zase museli navrhnout hydrauliku, která to všechno nadzvedne cca o 15 cm, byla tu docela velká odvaha maníků pod to všechno vlézt a se sbíječkama oddělit řádně svázanej a stáhnutej kostel v ocelovým korzetu od stávajících základů, návrh vlastní dráhy, vlastní posun a jeho opětovný uložení na předem připravený nový základy. Jo a pak ještě rozděluj a panuj. To je, když deleguješ část z Tvý zodpovědnosti i na druhý lidi, který jsou kofři zase ve svých oborech (strojaři, elektrikáři, geologové, zeměměřiči, atd. atd. atd.)
Než natáhnu bačkory ještě bych moc chtěl se taky něčeho podobnýho zúčastnit, ta výzva, ten profesní strach= to šimrání na nerva, to bych … ach jó, bohužel, na takový skvosty nikdy už nebudou prachy, budou pouze na arbitráže a kolem nich sosající parchanty, bohužel!!! Jen si to porovnej, tu děsnou zodpovědnost (jen se podívej na to video, kolik lidí pod ten kostel skutečně vlezlo během nadzvedávání a posouvání, to opravdu bylo vo držku) a těma trubcema, který zločinně organizujou arbitráže (dokonce za pomocí bejvalých vládních špiček=právní firma Kalvody atd.) s podobnejma deprivantama a pak už jen v pohodě bez sebemenšího strachu sosaj a sosaj a sosaj. Myslím, že nikdo zde nic nebude namítat, když svůj opětovnej přetlak znovu vyjádřím slovy:
KURVA a zase KURVA, kde to sme? = ISLAND!!!
Viděl jsem vod toho docela povedenej odborně zaměřenej dokument (vono se to totiž detailně natáčelo!!!). Velká škoda, že to nedává ta debilní TV a leží to v archivech. Takový akce by měly bejt s úctou vzpomínány, ale co s tím, když zodpovědní o nich nic neví a nic skoro neumí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Páni! Velmi podrobná odpověď a zajímavej příměr, díky!
To se mi líbíTo se mi líbí
… co zajímavej? vone … především pravdivej, to totiž prožívá každej, kdo něco trochu umí, protože si uvědomuje, co všechno vlastně neumí!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo a omlouvám se naší Katce, neměl jsem v úmyslu komplikovat příští neděli, ale když von ten levitující kostel dráždí každýho kluka, co si budem povídat
To se mi líbíTo se mi líbí
Katko, co se vlastně stalo s tou vedlejší zvonicí?
To se mi líbíTo se mi líbí
tu zbourali bez náhrady, ta nebyla nijak moc cenná…
To se mi líbíTo se mi líbí
Jo a kostel za dané situaced nebude příští týden, ale později (hlavně až najdu jednu knížku s fotkama, co potřebuju) 😉 Příští týden bude jiné téma – ale taky mostecké 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Pekne napísané, aj s tým Islandom.
Presne, ako píšete, priateľu, kedysi slovo zodpovednosť naozaj niečo znamenalo.
To se mi líbíTo se mi líbí
… to bych si dovolil protestovat, příteli – s tím minulým časem … už zejtra mnozí z nás ponesou opět svou kůži na trh, já třeba vodevzdávám další projekt, jistě i kluci v nemocnicích vooperujou denní příděl trpících pacošů, hodně učitelů ve školách bude známkovat vědění či nevědění, zítra i Vy jistě se budete snažit něco zodpovědně přeložit, prostě všichni budeme ten svůj díl zodpovědnosti odevzdávat tak, jako sme vždy odevzdávali s přesvědčením, že se chováme ZODPOVĚDNĚ. Opravdu si myslím, že touto přímou zodpovědností netrpí politici, alespoň nám to denně předvádějí, chcete třeba hned dnešní ukázku? Tady ji máte:
https://www.novinky.cz/domaci/439798-je-treba-pocitat-s-utoky-dodavkou-nesmi-nas-ale-zastrasit-shodli-se-hamacek-a-kalousek.html
a to se ještě ti dva dnešní hrdinové nedávno mohli zcvoknout byť jen z imaginárního Zemanova kalašnikova a dneska se už vod nich dozvídám, že :Jsme v hybridní válce, kokoti jedni, ale hlavně že nás nesmí znepokojit, abychom se báli ve svých domovech, aby lidé ztratili víru v politický systém a dostali se do situace, kdy nebudou věřit svým politikům!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebudem sa hádať, priateľu. Vy i ja sa chováme v práci zodpovedne z vlastného rozhodnutia, lebo sme presvedčení, že by to tak malo byť. Nie preto, že by to v súčasnom systéme inak nešlo.
Nebudem sa hádať, lebo som neskutočne rád, že ešte budovy stavajú takí zodpovední ľudia ako Vy.
K tomu odkazu, čo ste vložili, len jediné slovo: Island!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten minulý čas má ale také své místo – ve vrcholném řízení. Tam skutečně často vidím, jak se odpovědnost zcela vytratila. A to i taková, která je dána ze zákona či jiné legislativy.
Nápad stíhá nápad, nikdo za ně ale odpovědnost nenese, nikdo pod tím vlastně není podepsaný. Jsou to přeci jen vize, nápady, myšlenky… A jejich realizace se nějakým „úkolem“ hodí na podřízené stupně, které se snaží tu myšlenku převést do podoby, za kterou je nikdo nezavře. Ne vždycky to jde.
To se mi líbíTo se mi líbí
no vidíte, přátelé, to mě nenapadlo, já totiž se pohybuju v jiným světě, bohudík – bohužel
To se mi líbíTo se mi líbí
No právě… a já jsem zatím na tom stupni, který má převádět myšlenky do praxe a snažím se, abych nebylo zavřené Sluníčko.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc zajímavej materiál – díky za něj!
To se mi líbíTo se mi líbí