UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 5.


NAPSAL Dr. CYRIL HORÁČEK,

Ř. V. PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA ČESKÉ UNIVERSITĚ V PRAZE.

V PRAZE.

nákladem spolku českých právníků „VŠEHRD“ 1912.

  1. POLITIKA POPULAČNÍ.
  2. OBYVATELSTVO PO STRÁNCE HOSPODÁŘSKÉ. – 2

Názory o prospěšnosti či neprospěšnosti většího počtu a hustoty obyvatelstva v různých dobách velmi se měnily. Celkem v dřívějších dobách až do konce 18. století převládalo mínění o absolutní prospěšnosti co největšího počtu obyvatelstva. Nejzřetelněji docházelo toto mínění výrazu zajisté v politice merkantilistické, jež se opírala o dva požadavky: hojnost obyvatelstva a jeho zámožnost. Vysvětliti se dá aspoň částeně toto kladení váhy na hustotu obyvatelstva tím, že většina zemí evropských v dřívějších dobách skutečně řídce byla zalidněna. Zejména válka 30letá způsobila ve směru tom velmi zhoubně a veliké škody vznikající z nedostatku obyvatelstva byly tedy zcela zřejmy.

Avšak obrat v názorech těch způsoben byl proslulou populační theorií Malthusovou. Tomáš Robert Malthus vydal r. 1798 spis „Essay on the principle of population“, jenž měl býti polemikou proti optimistickým názorům populačním, jak v praksi i theorii, zejména individualistických spisovatelů jako Godwina, se projevovaly. Základní myšlenkou Malthusovou jest, že pokolení lidské má schopnost i tendenci rychleji se rozmnožovati, než prostředky výživy. Aby Malthus tendenci tuto co nejvýrazněji znázornil, oděl ji ve formuli matematickou, uváděje příkladem v osadách amerických opravdu se vyskytujícím, že obyvatelstvo průběhem každé generace má způsobilost počet svůj zdvojnásobiti, tedy přibývati v řadě geometrické 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64 atd., kdežto prostedky výživy že se rozmnožují jen v řadě arithmetické 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 atd. Následkem toho by se nutně dospělo jednou v budoucnosti, třeba ještě velmi vzdálené, k okamžiku, kdy dané prostředky pro výživu pokolení lidského by více nestačily. Avšak aby k tomuto kritickému okamžiku nedošlo, o to se stará jednak sám člověk jakožto bytost rozumová, jednak i příroda. Dle toho pak roztřiďuje Malthus překážky, jež takovému osudnému rozmnožení lidstva brání, v preventivní a repressivní. Preventivní jsou opět především mravního rázu, zejména pohlavní zdrželivost, plynoucí z vědomí zodpovědnosti za budoucnost rodiny a úživu potomstva a za tou příčinou odklad sňatku na dobu pozdější. Ale ovšem i překážky nemravné povahy, jako zejména různé neřesti a prostituce. Tam ale, kde člověk sám svou opatrností přílišnému rozmnožení obyvatelstva nepředchází, vystupuje neúprosná příroda, aby repressivními prostředky jako jsou epidemie, války, hlad, živelní pohromy, ale i bída a související s tím vyšší úmrtnost obyvatelstva, počet obyvatelstva udržovala v přiměřených mezích. Nebo příroda sama, jak zní pověstná ona věta Malthusova, oněm, pro které u stolu jejího není prostřeno, velí, aby se odstranili a také tento rozkaz svůj provádí.

Nauka Malthusova v té exaktní formulaci, jak byla vyslovena, nedá se dokázati. Také platnost její jen abstraktně jest myslitelná, nebo ve skutečnosti prostředky výživy celého světa v nedohledné době pro mnohonásobně větší počet obyvatelstva, než jaké na zeměkouli obývá, ještě dojista vystačí. Avšak správné jádro v ní obsažené pes nesčetné pokusy odpůrců vyvráceno býti nemůže. Namítáno bylo zejména, že plodnost lidstva stoupající jeho kulturou se zmenšuje, že technické vynálezy poskytnou možnost neobmezeného rozmnožení prostředků výživy a j. v., avšak optimistické tyto předpoklady prozatím ničím nejsou dokazatelny. Pozdější důsledky, které z nauky této ve směru sociálně politickém a chudinském byly vyvozovány, zejména pak zásadní zavrhování každé veřejné péče chudinské, poněvadž prý tím rušivě zasahuje se do zákonů přírodnich, jimiž rychlé rozmnožování obyvatelstva jest zdržováno, byly ovšem povážlivy. Avšak důsledky ty z Malthusovy nauky samé nutně neplynou, nýbrž byly do ní spíše vkládány, aby třídní egoismus určitých kruhů společenských ve svých protisociálních opatřeních byl zdánlivě vědecky odůvodněn a okrášlen.

Při zodpovědění otázky o prospěšnosti větší neb menší hustoty obyvatelstva dlužno především klásti důraz na relativní povahu tohoto pojmu. Lze ovšem na jedné straně mluviti o nedostatku obyvatelstva a na druhé o přebytku jeho nebo-li přelidnění. Ale oba tyto zjevy nejsou rázu absolutního. Třeba tu přihlížeti k stavu urité země, k poměrům podnebným, národnímu charakteru obyvatelstva a vztahům hospodářským. Není pochyby, že někdy již přirozené poměry jsou výhodnou podmínkou pro větší hustotu obyvatelstva. Tak příznivé podnebí, úrodnost půdy, rozčleněné pobřeží mořské, splavné řeky a jezera, přirozené prostedky spojovací, vydatná ložiska nerostů atd. Země přírodou samou takto bohat obdařené jsou obyčejně též velmi hustě obydleny. Důležitými budou dále zejména poměry výrobní co do způsobu techniky a množství produktivnosti. Nižší stupně vývoje hospodářského snesou jen menší počet obyvatelstva a naopak. Způsob života loveckého, chov dobytka kočovných kmenů pastevských i nejextensivnjší způsoby výroby zemědělské předpokládají rozsáhlá, řídce obydlená území s bohatou zásobou volné půdy. Jakmile počet obyvatelstva stoupne, objeví se býti pro tyto způsoby hospodářské činnosti již příliš znaným, třeba jinak byl ještě dosti skrovný.

Nutno pak pokročiti k vyspělejším a vydatnějším způsobům výrobní činnosti. A čím ve směru tom technika výrobní jest pokročilejší, čím intensivnější jest také používání kapitálu ve výrobě, tím větší počet obyvatelstva nalezne na poměrně stejně velikém prostoru své dostatené výživy. Vždy postup od extensivních k intensivnějším soustavám, orebním, jaký pozorovati lze v posledním století v celé střední Evropě, má, by ne jedinou, přece hlavní svou příčinu v rychlém vzrůstu obyvatelstva. Také rozdělení pozemkového majetku nepostrádá vlivu na hustotu obyvatelstva. Jest samozřejmo a také statisticky prokázáno, že obyvatelstvo jest tím hustší, čím rozdrobenější jest vlastnictví pozemkové. Podobně působí postup od průmyslové malovýroby k vydatnějšímu způsobu provozovacímu, jakým jest velkovýroba, rozvoj intensivnějších forem tržby a pod.

Dle Schmollera činí normální hustota obyvatelstva na 1 km2:

u národů loveckých a rybářských ……………………………….0,0017 až 0,7
,, ,, pastevských ………………………………………………….0,7 až 1,77
,, ,, s primitivním zemědělstvím …………………………………1,7 až 5,3
„ ,, zemědělských s 3 honným hospodařením …………………. 17,7 až 26,6
,, ,, zemědělských s primitivním průmyslem …………………… 26 až 35
,, dnešních národů zemědělských a průmyslových …………………. 70 až 106
„ ,, ,, s velkoprůmyslem a tržbou . . …………………………… 266 až 318

Vedle výrobní techniky ovšem i jiné skutečnosti pro otázku přiměřené hustoty obyvatelstva budou padati na váhu. Dojista i způsob a míra spotřeby, jevící se ve stupni životní míry, pokud se týká širších vrstev méně majetných. Vyšší životní míra připouští však možnost hustšího obyvatelstva jen tehdy, je-li rozdělení celkového národního důchodu sociálně zdravé a přiměřené. Čím větší kvóta obyvatelstva připadá na třídy střední, tím možnější jest i větší hustota obyvatelstva, aniž by dostavily se nějaké sociální poruchy. Je-li naproti tomu důchodové rozdělení nestejnoměrné, vykazujíc vedle malého počtu majetných veliké davy chudiny, jeví obyvatelstvo sice též tendenci stoupající (rychlé a četné rozmnožování proletářstva) , ale vzrůst obyvatelstva má tu nepříznivé účinky. Poklesnutí životní míry nemajetné části obyvatelstva nutně jest jeho následkem. Proto vzrůst obyvatelstva má tak často za následek nepříznivý zjev stlačování míry životní.

Jiné okolnosti podporující vzrůst obyvatelstva jsou: rozvoj prostředků dopravních (hustá síť silniční, železniční, průplavní), soustřeďování výroby průmyslové, vznikání měst, rozvoj tržby. Při tom ovšem lze mluviti již o závislosti vzájemné, ježto právě zase množení obyvatelstva tyto různé hospodářské účinky má za následek. Tím způsobem jest možno, že táž hustota obyvatelstva za daných okolností v některé zemi jeví se býti úpln přiměřena, kdežto v jiné zemi jeví již účinky povážlivé. Tak na př. kulturní státy evropské na jedné a Indie s Čínou na druhé straně.

S všeobecného hlediska jeví se relativní nedostatek neb přebytek obyvatelstva takto:

  1. Nedostatek obyvatelstva vyskytuje se zejména v zemích t. zv. mladé kultury, t. j. v osadách nově založených, v nichž domorodé obyvatelstvo vyhynulo a nahrazuje se přistěhovalci. Nesnáze plynoucí z řídkosti obyvatelstva, spočínající v tom, že mnohé přírodní síly v půdě obsažené následkem nedostatku pracovních sil a kapitálu zstávají nezužitkovány. Tím samým převládají také formy hospodaření extensivního a celkový vývoj hospodářský nepokračuje tak rychle, jak by bylo možno, kdyby počet obyvatelstva byl hojnější. Tyto nedostatky jsou ovšem rázu přechodného. Jest obvyklým zjevem, že právě v takových zemích obyvatelstvo se velmi rychle rozmnožuje, a již přirozenou cestou, velikou plodností, aneb stálým přílivem vystěhovalců. Tomu nasvědčují zejména Spojené Státy severoamerické. Tím samy sebou poruchy, plynoucí z nedostatku obyvatelstva tohoto druhu, mizejí.

Povážlivějším úkazem jest onen nedostatek obyvatelstva, který se objevuje někdy v zemích staré kultury a který má svou příčinu v soustavném ubývání obyvatelstva. Toto ubývání nebývá ani tak následkem nepříznivého poměru počtu narození k počtu úmrtí jako spíše následkem hromadného stěhování domácího obyvatelstva buď do jiných krajin téže země (vnitřní stěhování zejména z krajin zemědělských do krajin průmyslových) aneb i do ciziny. Takové stálé vylidňování mívá hlubší příčiny. Zpravidla jsou povahy hospodářské a sociální. Tak neúrodnost půdy, nevyvinutá výroba průmyslová, nedostatek příležitosti k výživě, nestejnoměrné rozdělení nemovitého majetku, nevyspělost výrobní techniky, nedostatek kapitálu v zemi a j. Ovšem mohou pohnutkou takového vystěhovaleckého ruchu býti i neuspokojivé poměry politické, nesnášelivost náboženská, tlak sociální, kteréžto momenty zejména v dobách dřívějších byly závažny. Vždy však ubývání obyvatelstva za takových okolností jest zjevem velmi nepříznivým svědčíc o vážné chorobě organismu společenského a chovajíc neutěšené výhledy populační do budoucnosti. Odstrašujícím příkladem takového soustavného vylidňování jest od let čtyřicátých minulého století Irsko. Pohříchu také v Rakousku nalézají se krajiny, v nichž ubývá obyvatelstva. Jsou to některé okresy v Krajině, Haliči, Dalmácii a také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tak dle posledního sčítání z r. 1910 jest to v jižních Čechách především oblast táhnoucí se celou šíří země od českomoravské vysočiny až na Šumavu. Jsou to zejména tyto okresy soudní:

úbytek obyvatelstva od 1900—1910 v % :

Litomyšl 0,1
Polná 4,6
N.Bystřice 4,8
Jind. Hradec 0,8
N.Hrady 0,4
Třeboň 1,3
Soběslav 1,1
Ml. Vožice 2,3
Ledeč 6
Vlašim 2,9
Pacov 0,5
Kamenice 0,7
Královice Dol. 0,3
Uhl. Janovice 8,1
Kouřim 0,9
Č. Kostelec 5,3
Neveklov 2,0
Milevsko 1,2
Týn n. Vlt 1,8
Sedlčany 5,7
Votice 3,5
Příbram 6,0
Blatná 1,1
Březnice 2,4
Mirovice 2,9
Netolice 0,1
Nepomuk 1,5
Strakonice 2,1
Horažďovice 0,5
Hartmanice 17,1 (!)

  1. Nadbytek obyvatelstva neb přelidnění jest populační zjev stejně relativné povahy jako nedostatek obyvatelstva. Kdežto tento ale jeví své nepříznivé následky zejména ve směru výrobním, objevují se naopak stinné stránky přelidnění v oboru důchodovém. Získávání samostatných původních důchod jest stíženo tím, že příležitost k výdělečné činnosti jest znesnadněna přílišnou soutěží, jednotlivá povolání výrobní jsou přeplněna, síly pracovní nedocházejí zaměstnání, existenční zápas jest přiostřen, nezaměstnanost dělnictva se množí, odbyt vyrobených statků vázne, akčoliv obyvatelstva přibývá, četné osoby bez zavinění odkázány jsou na důchody odvozené (chudinskou podporu, almužnu). Příčina všech těchto neblahých jevů pak hledána bývá dle obecného mínění v příliš četném obyvatelstvu, jež nenalézá dostačující výživy.

Relativnost takových zjevů již tím jeví se patrnou, že vyskytují se, jak bylo již uvedeno, v některých dobách a zemích při téže hustotě obyvatelstva, jež v jiných dobách a zemích okazuje se býti ještě zcela nezávadnou ano prospěšnou. Lidnatost, která v zemích západoevropských nevyvolává ještě žádných zvláštních poruch, může v krajinách nekulturních míti za následek již vážné pohromy (hlad, vysokou úmrtnost atd.).

Nepříznivé účinky nadbytku obyvatelstva nejen co do symptomů svých, nýbrž i co do původu svého jeví mnohé různosti. Tak v dřívějších časech a dnes ještě v krajinách nekulturních při nevyspělých výrobních poměrech, nevyvinuté tržbě, nedostatečných prostředcích dopravních bývají úkazy přelidnění rázu přechodného a mívají příčinu svou v rozličných pohromách živelních, zejména neúrodě, suchu, povodních aneb válkách, politických převratech a pod. Tím vzniká často nedostatek prostedků výživy, drahota, hlad, epidemie, zvýšená úmrtnost atd. Tyto příčiny dnes ve státech kulturních následkem zdokonalených prostředků dopravních jsou vyloučeny. Nebo živelní pohromy bývají vždy jen místního a přechodného rázu, mohou způsobiti sice citelné poruchy hospodářské a sociální, dočasné krise, majetkové ztráty i důchodové obtíže obyvatelstva určitých krajin, ale novodobá technika tržební a dopravní vyrovnáváním cen krise takové dosti rychle odstraňuje.

Dnes v zemích kulturních jsou příčiny relativného nadbytku obyvatelstva zcela jiného původu. Sluší je hledati v nezdravých a neuspokojivých poměrech sociálních. Bylo by zajisté bezdůvodno tvrditi, že dané prostředky výživy k vydržování sebe hustšího obyvatelstva vůbec nestačí, že se příliš málo vyrábí, že zásoba užitných statků celkovou spotřebu nemůže uhraditi. Naopak často stesky vedou se na příliš skrovný odbyt, vznikají krise hospodářské  z převýroby a pod. Vězí tedy příčina zla jinde, totiž v nestejnoměrných způsobech, jakými celkový důchod společenský mezi jednotlivé třídy výrobní dochází rozdělení, a v plynoucích z toho příkrých protivách majetkových.

Neblahé účinky takového přelidnění objevují se pak v oborech nejrůznějších. Především po stránce sociální. Stoupající nezaměstnanost a nedostatek pramenů výživy na jedné straně a rozmnožená spotřeba a tím stoupající drahota četných statků, jež jsou nezbytnými prostředky životními, na druhé straně, snižují nutně životní míru všeho obyvatelstva, zejména pak vrstev nemajetných a vedou k jich zproletaření. Vědomí sociální svézodpovědnosti mizí, spoléhání na odvozené důchody z prostředk veřejných nabývá vrchu, vrstva příslušník stavů středních se stále ztenčuje, propast mezi velkým majetkem a nemajetnými se rozšiřuje a prohlubuje. K těmto sociálním stínům přidružuje se i úpadek mravní a zdravotní, jenž se jeví v degeneraci nových pokolení a konečně i všeobecná nespokojenost, která bývá zárodkem zhoubných bouří a převratů politických.

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

52 reakcí na UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 5.

  1. Bavor V. napsal:

    I zde se dá diskutovat o životních podmínkách. A také se poučit o vývoji obyvatelstva zejména s ohledem na onen důchodový věk. Jen doufám, že se čtenář nezatáhne své spinovací nápady.

  2. NavajaMM napsal:

    Do tejto knižky politici (hlavne vítači, a to v celej Európe) ani nenazreli. Podľa svojich názorov sú najmenej 300 rokov pozadu.

    • Bavor V. napsal:

      Současní politici nesjou schopni přečíst ani „novinový článek“, aby nepotřebovali aspoň tři poradce, kteří by jim vysvětlili, co se tam vlastně píše. Národohospodářská ekonomika je pro ně hrozně složitá. Ostatně i pro mnoho zdejších návštěvníků je to málo srozumitelné. Ale když jsem tu knihu připravoval pro blog, musel jsem ji přečíst slovo od slova a dost jsem byl překvapen, jak celkem srozumitelně je psaná. Když pominu ty archaické výrazy, klidně by se v mnoha případech dala použít dodnes.

      • blue.sun napsal:

        No jo, ale to by bylo řešení rozumné, nikoli výnosné… Rozumná řešení musela ustoupit výnosům z dotací.

  3. Bavor V. napsal:

    Ukončil jsem komentáře u obou kontroversních článků. A doporučuji tento, který by měl být pro mnoho politiků povinný. Protože pojednává i o různých příčinách migrací. Což je téma navýsost živé. Británie je toho dokladem.

  4. tata napsal:

    TED JSEM dostal mail a tam byl leták co davají za hranicemi Čechum za stěrače.Je to ze ŽITAVI..20KM OD NÁS………ladsmančaft se ozývá……bohužel sem ten mail neumím dat a okopírovat to nejde………začiná to
    VYVRAŽDILI JSTE 271000 NAŠICH PŘIBUZNÝCH,NA 3 000 000 JSTE VYHNALI Z NAŠICH ODVĚKÝCH DOMOVŮ.ukradli jste náš majetek a zplundrovali naší zemi atd
    NO tady v SASKU byli nejhorší

    • Bavor V. napsal:

      tato, opravdu je tam 271 000? To snad ani nemohl někdo myslet vážně. To by snad ani nebylo koho vysidlovat.

      • K-k,. napsal:

        o čtvrt milionu „vyvražděných“ se mluví dost často, pane Bavoe – dokonce v polistopadovém nadšení několik českých yntelektujálů (byl mezi nimi, mám dojem, i Ludvík Vaculík) dalo oznámení na policii ČR, aby to vyšetřili. Policajti z toho byli dost nešťastní, objížděli archivy a zjišťovali, co vůbec k tomu je. Nakonec se s tou partickou dohodli, že vyšetří jen pár nějakých konkrétních případů a ne celé tohle nesmyslné číslo. Tady vyšetřovsli, pokud vím, události v Postoloprtech…

        • Bavor V. napsal:

          V tom letáčku jsou tak překroucená fakta až to bolí. Včetně Lucembursko přemyslovského Karla IV., který tedy rozhodně nebyl Němec.

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Tady bych začal od zkoumání KDO a PROČ to posílá – docela by mne to zajímalo – prosím tedy o přeposlání na mail co mám pod svým nickem na seznamu.

    • jaa napsal:

      Tato, nevím co máte za systém ale zkuste ten leták otevřít na celou obrazovku, potom to okno zmenšit – obvykle jsou vpravo nahoře 3 čtverečky takže prostřední, je zmenší a jde-li uložit na lištu levým nebo normálně okno zmenšit tak, že horní okraj chytíte myší a stahujete dolů jak potřebujet. /okno/No a pak už jen najít Bavotra, otevřít místo na psaní,druhé okno- , ten leták levým tlačítkem zvýraznit a to zvýrazněné chytit a přetáhnout do diskuze,.

      • tata napsal:

        ZKUSÍM TO ale na tyto věci jsem dost tupej,já vim ted si někdo řiká ne jen na to.Nojo co nadělám…….opravdu tam bylo 271 000,poslal mi to kamarád,tady bych nehledal něco špatného

      • tata napsal:

        • tata napsal:

          tak se to povedlo,jen sem musel otevřit jinej prohližeč,protože otevřit dvakrat operu nešlo

          • kočka šklíba napsal:

            Nepovedlo tato, musíte to napřed stáhnout z mailu.

            • kočka šklíba napsal:

              Na plochu

            • tata napsal:

              mě se to ukazuje v diskuzi,jak je to možný?

              • kočka šklíba napsal:

                Ptz vy se do svého mailu dostanete, ale my ne. Jestli máte mail na szenamu, tak klikněte na stáhnout pod zprávou a vyberte kam. Nejlíp asi bude na plochu, to se vám ukáže v tabulce.

              • tata napsal:

                nojo když sem to stahnul na plochu je to obrazek jpg a ten když přetahnu do diskuze naběhne ten obrázek a nejde to odeslat nebot je jen ten obrázek………jedině mi dejte někdo meil a já to přepošlu

            • tata napsal:

              kočko nemáte nákej meil na kterym nezaleži a já bych to tam poslal

              • kočka šklíba napsal:

                Počkáme na oh nebo někoho kdo vám poradí jak s tím obrázkem na ploše, aby se sem dal dát, to půjde určitě, at to vidí všichni 🙂 . To vydržíme počkat 🙂 .

              • tata napsal:

                zkusím přes rajče

              • tata napsal:

                funguje to,sou tam i fotky třeba s RUSKA S PLYNOVODU ŽE NEKECÁM?

              • jaa napsal:

                Tato, tak to pošlete panu domácímu – adresa je v tom černém pruhu nahoře, pod KDO JE….,. On to vyvěsí, když usoudí že lze.

              • tata napsal:

                ted by to mělo fungovat otevřel jsem to na jiném počitači a sloto zobrazovalo to rajče a fotky a když se klikne na ten čtvereček tak to funguje nebo né?
                jsou tam fotky s mé práce Německo,FINSKO ,RUSKO,HOUBY,

              • blbíš napsal:

                funguje tato, dík

              • lujjza napsal:

                Tato, k tomu letáku, co jste dal:

                Předvčírem (ve středu) ho dal „vlk“ na svém blogu jako Nevtip, a pak ho stáhnul. Píše k tomu – citace:

                „původně dnes vyšel Nevtip. Opravdu děsivý, hned ráno mi ovšem jedna pozorná čtenářka dokázala, že jde o nepodloženou kachnu z roku 2002, takže jsem ho okamžitě stáhl.“………. konec citace

                Jestli je to kachna, nebo ne, to samosebou nevím

              • blbíš napsal:

                kachna, jak se to vezme, tady nejsou prosťáčci, lujjjzo, tady jsou i tací, co si umí dát věci do širších souvislostí či dokonce něco pamatují. No a pak mi to vychází, že ten obsah letáku kachnou rozhodně není, rozumíte-li mi trochu. Moc doporučuju si TEĎ zvýšeně všímat Hermanna a toho jeho šéfa Bělobrádka v souvislosti se Sudeťáckou sešlostí a pak hodíme řeč, jó? Nechci to hledat, ale zaznamenal jsem odlišnou interpretaci o oficialitě jejich výletu za soukmenovcy

              • blbíš napsal:

                Bavore, to už není možný, vodo si to dělá co chce – soukmenovci = a to myslím váženě

              • blbíš napsal:

                von fakt do toho někdo hrabe vono-vodo písmenka jsou zbrzděna a ve shlucích naskakujou jak chtějí a na úhoz reagujou s prodlením a samo se to vodesílá bez „odeslat komentář“ a zamrzá to, dělá mi to jen u Vás

            • brtnikvbrlohu napsal:

              Vypadá to autenticky – i stylizací, podobné výkřiky mezi některými odsunutými se pořád objevují, jde o to jestli je to nějaká soukromá iniciativa nebo je to někým organizované – část, hlavně pamětníků odsunu na to pořád slyší. V Sasku odsunutých moc není, pokud zůstali v NDR tak to byli spíš levicově orientovaní Němci, až komunisti, to spíš Bavorsko a tam. Horší je existence zdejších – hlavně mezi černo….láky rektoalpnistů. Ty suděťáky bych nechal dožít držíc si je od těla, ale ti zdejší – ostatně už kdysi platilo poturčenec horší Turka – ty hnát sviňským krokem

  5. Slim napsal:

    Bavore, mejlík

  6. blbíš napsal:

    k tatovi v 19:50

    Úplně souhlasím, tato, s tím blbem tam píšícím:
    V takový Evropě, co z ní Němčouři udělali a nadále dělaj opravdu nemáme co dělat!

    • Bavor V. napsal:

      Nelze tupit meče ve jménu humanity. Carl von Clausewitz

      • oh napsal:

        Tupým mečem to bolí dvojnásob. (Viking Vike)

        • poznamkovnik napsal:

          tuto knihu jsem měl vždycky v oblobě – případná poznámka

        • vonrammstein napsal:

          Šmankote, na tom jsem vyrostl 🙂 Dva díly mám doma, nevím, jestli je jich víc. A když jsem byl malej, běželo to jako animovanej seriál na německý televizi, asi ve stylu včelky Máji 🙂

          • oh napsal:

            Nejsem si tím jistý, ale myslím, že v tom dvousvazkovém vydání od Albatrosu z roku 1977 je snad všechno. I když ten starší překlad z třiašedesátého mi připadal povedenější..

            • vonrammstein napsal:

              Já mám ty první dvě v nabídce. Jelikož jsem ročník 68, předpokládám, že mi rodiče koupili až to pozdější vydání 🙂

  7. blbíš napsal:

    k lujjze 23:40
    to máme, lujjzo, už za sebou (alespoň my tady u Bavora), tady si spíš dáváme více pozor na současnost s dopady do budoucnosti, protože jde od nich o frontovej a už ani neskrývanej či jinak kamuflovanej postup, kterej vybublá na povrch ku příležitosti možných společenských zlomů, viz nedávná volba presidenta. K takovým příležitostem jsou oni nyní připravováni a už připraveni, lujjzo !!!, protože kdyby jim to vyšlo, následoval by stejnej rychlej scénář, kterej si už jednou úspěšně vyzkoušeli při všeobecných restitucích a maturitu složili při církevních restitucích. Prosím pěkně, uvědomte si, že oni k tomu potřebujou kolaboranty a prodejný existence (právníky- „politiky“) na ty se musíme především zaměřit a v žádným případě je nešetřit, protože cestou druhý Mnichovský zrady žijící Němčouři a Sudeťáci přece jen nemohou jít, je pro ně příliš dlouhá a chvála Bohu, zatím ještě furt, neuskutečnitelná, tedy zatím….!!!

    • blbíš napsal:

      restitucí

    • blbíš napsal:

      jak jsou mně palce ukradený, přesto by mě zajímal ten zápornej názor, smím-li vo něj požádat? Co jsem přehlédl či uvedl chybně?

    • lujjza napsal:

      blbíš 23:05 a 00:14
      Vlamujete se do otevřených dveří. Nedorozumění, jak předpokládám. Svůj názor na Hermana/Bělobrádka v souvislosti s jejich příchylností k Posseltovým sudeťákům jsem tu již (možná několikrát) psala. Nezapomínat ani na Petra Fialu, předsedu ODS, taky nadšenec.

      • blbíš napsal:

        pokud ten palec byl jen tohle, tak tomu už rozumím. Z mý strany šlo pouze o konstatování a lujjza tam byla proto, že mám ve zvyku dialog vést s konkrétní osobou. Chtěl jsem tím jen podotknout, že pro většinu zdejších byl ten odkaz prostě zbytečnej, nic víc, nešlo z mý strany ani náznakem o tlačení se do dveří či dokonce o nesouhlas. ten vždycky dávám najevo zřetelně, jak mnozí zdejší ví. 🙂

        • lujjza napsal:

          Ten záporný palec, jak jste se na něj ptal, nebyl ode mě…. jenom pro úplnost.

          • blbíš napsal:

            taky mi k Vám neštýmoval … proto ta stále ještě trvající otázka … fakt by mě to zajímalo!

    • tata napsal:

      Toto je velice zajimavý odkaz a zapadá do rámce jak píše pan Blbíš,palec nahoru
      Konkretně k tomu minusu nejspiš člověk té sorty nebo co se jen baví provokacemi odemě samozřejmě hore.

Komentáře nejsou povoleny.