UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 4.


NAPSAL Dr. CYRIL HORÁČEK,

Ř. V. PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA ČESKÉ UNIVERSITĚ V PRAZE.

V PRAZE.

nákladem spolku českých právníkú „VŠEHRD“ 1912.

  1. POLITIKA POPULAČNÍ.
  2. OBYVATELSTVO PO STRÁNCE HOSPODÁŘSKÉ.

Obyvatelstvem rozumí se souhrn lidí, sídlících trvale na určitém území. Územím tím může býti celá zeměkoule, díl světa, některý stát, město atd., dle toho pak hovoří se o obyvatelstvu světa, Evropy, Rakouska, Prahy a pod. Pojem obyvatelstva předpokládá osídlení trvalé. Ovšem i v dnešní dob ještě vyskytují se národové kočovní bez pevného osídlení, ale i toto kočování děje se v mezích určitých rozsáhlejších území, k nimž obyvatelstvo to nalézá se rovněž v trvalém vztahu.

Pojem obyvatelstva nutno lišiti od pojmu národa v politickém slova smyslu, kde rozhoduje znak státního příslušenství (národ švýcarský, severoamerický, rakouský) i v národopisném slova smyslu, t. j. národnosti, při které rozhoduje především jazyk (národ český, polský, finský). Rovněž různý od obyvatelstva jest pojem lidské společnosti, při kterém klade se důraz na organickou strukturu a sociální rozvrstvení lidí beze zřetele k nějakému territoriálnímu ohraničení.

Obyvatelstvo má význam především politický. Bez obyvatelstva, stejně jako na druhé straně bez území není žádné zřízení státní myslitelno (neobydlené polární krajiny, pustina Sahary), k pojmu státu nutně náleží obyvatelstvo. Obyvatelstvo má dále důležitost po stránce kulturní. Také kultura a její výše závisí od existence, množství i povahy obyvatelstva. Konečně obyvatelstvo jest také základní přirozenou podmínkou a elementem všeho života hospodářského. Obyvatelstvo jest oním osobním činitelem, bez něhož hospodářská činnost by byla nemožná. Platí tak jak co do výroby, tak i co do spotřeby statků.

Při výrobě padá na váhu činitel práce. Člověk jest nositelem a pramenem pracovní činnosti. Práce lidská může býti snad částečně nahrazena prací zvířecí neb kapitálem (strojová výroba), ale nikdy úplně. Poněvadž pak i výrobní kapitál nemá povahy původní, nýbrž odvozenou, jsa již plodem předchozí lidské práce, jest i on na práci, tedy obyvatelstvu, co do vzniku i rozmnožení svého závislý.

Pracovní síla nedá se pak odločuiti od osobnosti člověka. Čím více lidí, zejména lidí dospělých, zdravých, ku práci způsobilých, tím více pracovních sil, tím více příležitosti k výrobě, podmínky produkční jsou tím příznivější, výroba tím vydatnější, množství vyrobených statků tím větší. S hlediska produktivnosti tedy množství obyvatelstva stojí v přímém poměru s rozmnožitelností výroby.

Čím větší počet obyvatelstva, tím za stejných jinak poměrů více statků lze vyrobiti, tím podmínky výrobní jsou tedy výhodnější. Tak výroba statků, její rozsah, množství, vydatnost podstatně podmíněny jsou od množství a jakosti pracovních sil, tedy od poštu, hustoty a osobních vlastností obyvatelstva. S druhé strany však také spotřeba, její množství, způsob a míra, určovány jsou poměry obyvatelstva. Celková spotřeba stoupá s počtem obyvatelstva, ale mění se také dle jeho potřeb, kulturní výše, zvyklostí, životní míry, sociálního rozvrstvení. Větší počet obyvatelstva tedy znamená větší celkovou spotřebu, která působí příznivě na odbyt, tedy opět na výrobu. Ovšem větší množství obyvatelstva má také za následek větší složitost a závislost všech výrobních i důchodových poměrů, z čehož mohou vzniknouti různé nesnáze a poruchy povahy sociální.

Takto stav a poměry obyvatelstva hluboce zasahují ve výrobu a spotřebu statků. Ovšem nemají ve směru tom, tedy po stránce hospodářské, všechny jevy, jež ve vztazích a poměrech populačních se vyskytují a jsou předmětem šetření statistického (populační statistika), stejnou důležitost, nýbrž jen některé z nich.

Jsou to zejména:

  1. Počet obyvatelstva vůbec a to jak absolutní, tak i zejména relativní, t. j. hustota obyvatelstva.
  2. Fysický a intelektuální stav obyvatelstva.
  3. Poměr pohlaví.
  4. Poměr věku obyvatelstva.
  5. Rozvrstvení obyvatelstva co do povolání a sociálního postavení.

Naproti tomu jiné statisticky snad zajímavé jevy, jako rodinný stav obyvatelstva, náboženství, národnost, státní příslušnost a j., po stránce hospodářské nemají významu tak důležitého a s hlediska hospodářsko-politického mohou tedy zůstati mimo úvahu.

  1. Počet obyvatelstva.

Absolutní počet obyvatelstva, t. j. číselné množství jeho beze zřetele k velikosti území, na kterém sídlí, jest, jak již podotčeno, důležitým činitelem politickým. Státy s velikým počtem obyvatelstva a pravidelně i rozsáhlým územím zaujímají obyčejně velmocenské postavení. Tato politická jich převaha nezůstává bez účinků pro stránku hospodářskou, neboť moc politická chová v sobě i moc hospodářskou. Říše takové mohou obyvatelstvu svému zabezpečiti svou politickou váhou i příznivé podmínky hospodářské, zejména účelnou politikou celní, vývozní, osadní atd. Ovšem může vysoký absolutní počet obyvatelstva chovati v sobě i některá nebezpečí. Tato spočívají zejména v jeho různorodosti po stránce sociální, náboženské a zvlášt národnostní, kteráž různorodost může právě ve velkých říších státi se příčinou snah a hnutí odstřeďovacích a rozkladných.

Absolutní počet obyvatelstva celého světa lze odhadnouti za dnešních ještě nedokonalých statistických pomůcek, pokud zejména jde o země mimoevropské, jen přibližně. Conrad dle Sundbärga uvádí tyto číslice:

Plocha km2  Obyvatelstva mil.

Evropa                                                  9,888.428      424,634

Asie                                                    44,101.568       906,653

Afrika                                                 29,784.123       147,976

Amerika                                              39.983.917       161,518

Austrálie s Oceánií                               8,934.235           6,721

Končiny polární .                                11,168.313           0,082

Celkem                                             143,860.517     1.647.584

Má tudíž Asie více obyvatelstva než všechny ostatní díly světa dohromady, za to poměrně malá Evropa čítá skoro polovici obyvatelstva celé Asie a více než čtvrtinu obyvatelstva celého světa.

Jednotlivé velké státy čítaly i se svými osadami r. 1895 obyvatelstva milionů:

Čína                                                                    430,0

Velká Britanie                                                    355,1

Rusko                                                                  125,8

Francie                                                                  81,5

Spojené Státy                                                        70,0

Německo                                                               63,3

Japonsko                                                               45,6

Rakousko-Uhersko                                               45,2

Nizozemsko                                                          39,2

Itálie                                                                      31,3

Španlsko                                                               28,3

Turecko                                                                 23,8

Portugalsko                                                           19,3

Egypt 1897 9734 15-286

Absolutní počet obyvatelstva na místě přítomného činil v zemích rakouských v 1000.

1869        1880          1890        1900        1910

Čechy                                 5.140        5.561         5.843       6.319      6.774

Morava                               2.017        2.153         2.277       2.438      2.621

Slezsko                                  513           565            606          680         757

(Celkem české země …….. 7.670        8.279         8.726       9.437    10.152)

Úhrnem R-U …………… 20.395       22.144      23.895      26.151    28.568

Vedle absolutního počtu obyvatelstva pro hospodářské a sociální poměry daleko důležitější ještě jest jeho relativní počet, tj. hustota obyvatelstva, čili zalidněnost. Béře se za základ určitá plocha ku př. 1 km2 a zjišťuje poměrný počet obyvatelstva na tomto prostoru žijící. Nesnáze při tom vznikají zejména ve velkých státech tenkrát, je-li hustota obyvatelstva v jednotlivých krajinách velmi nestejná, jsou-li totiž některé obvody, města atd. velmi hustě obydleny, kdežto jiné řídce. Tu průměrná číslice pro celou zemi nevystihuje pak správně skutečných poměrů.

Co do relativního počtu obyvatelstva uvádějí Juraschek-Schultern (na u. m.) tyto číslice:

Hustota obyvatelstva na 1 km2

Evropa .                44,8

Asie                      21,6

Afrika                    4,5

Amerika                4,4

Austrálie                0,8

Polární země          —

Celkem průměrně 10.8

Dle Rauchberga (na u. m.) byla hustota obyvatelstva:

Rok                   Obyvatel na 1 km2

Rakousko                           1900                                 87,17

Uhry                                   1900                                 59,27

Nmecko                              1905                               112,14

Rusko                                 1897                                   5,85

Srbsko                                1905                                   55,66

Rumunsko                          1899                                   43,35

Itálie                                   1901                                 113,28

Švýcary                             1900                                    80,46

Francie                              1906                                    73,7

Belgie                                 1900                                 227,25

Nizozemsko                        1899                                 154,30

Dánsko                               1906                                    66,41

Švédsko                              1900                                  114,7

Norsko                               1900                                       6,91

Anglie                                1901                                  215,34

Skotsko                             1901                                      57,95

Irsko                                   1901                                     52,89

Spojené Státy                     1900                                      8,25

Britská Amerika                1901                                       0,72

Egypt                                 1897                                        9,79

Britská Indie                      1901                                     64,34

Japonsko                           1903                                     122,20

Britská Austrálie                1901                                        0,57

Z těchto zemi vynikají tedy největší hustotou obyvatelstva Belgie, Anglie, Japonsko, Itálie, Německo, nejméně zalidněny jsou ze zemí evropských Norsko a Rusko. Ovšem jsou v jednotlivých zemích opět co do hustoty obyvatelstva poměry velmi odlišné. Tak na př. v Německu jest v království Saskem hustota na 1 km2 přes 300, kdežto v některých krajích pruských jen 32 obyvatel.

V zemích rakouských dle posledního sčítání  činí relativní počet obyvatelstva koncem roku 1910 na 1 km2:

Čechy 130

Morava 118

Slezsko 147

Dolní Rakousy 178 (v tom Vídeň)

Horní Rakousy 71

Solnohradsko . . , 30

Štýrsko 64

Korutany 38

Krajina 53

Přímoří 112

Tyroly a Vorarlberk 37

Halič 102

Bukovina 77

Dalmácie 50

Průměrem 95

Na předním místě jsou tedy země české, pak Halič. Poměrně nejřidčeji jsou obydleny země alpské.

Pro otázku absolutního a relativního počtu obyvatelstva jest důležitý nejen přítomný jeho stav, nýbrž i pohyb neb měna obyvatelstva, to jest jeho přibývání neb ubývání. Pohyb obyvatelstva zjistí se srovnáváním početného stavu obyvatelstva v různých dobách. Z číselných pošinů takových lze souditi, zdali obyvatelstva přibývá či ubývá a v jakém poměru se tak děje.

Pro starší doby zajímavy jsou údaje Schmollerovy, dle nichž činil počet obyvatelstva nynějšího Německa za doby Caesarovy asi 2 až 3 miliony, v 13. století asi 12 mil., 1620 asi 15 mil., okolo 1700 následkem 30 leté války jen 14 mil., 1800 22 až 24 mil., 1850 35 mil., 1895 52 mil.

Francie měla za Karla V. asi 8 mil., na počátku 14. stol. 20—22 mil., 1574 jen 14 mil., 1700 21 mil., 1789 26 mil., 1806 29 mil., 1861 34 mil., 1896 38 mil.

Anglie s Walesem měla v 16. stol. 2,5 mil., 1690 5 mil., 1801 9,1 mil., 1841 15,9 mil., 1896 30,6 mil.

V letech 1815—1891 vzrostla Belgie z 3,7 na 6 mil., Nizozemsko z 2,4 na 4,5 mil.. Švédsko z 2,4 na 4,7 mil.. Spojené Státy z 8 na 62 mil. Rusko evropské čítalo 1722 14 mil., 1805 36 mil., 1851 65 mil., 1897 105 mil.

V Rakousku činil absolutní počet obyvatelstva:

rok mil. obyv

1827 15,131

1840 16,575

1850 17,544

1857 18,224

1869 20,395

1880 22,144

1885 22,869

1890 23,895

1900 26,151

1907 27,767

1910 28,568

 

Na základě tom lze za určitých předpokladů aspoň přibližně i do budoucnosti přibývání obyvatelstva odhadovati. Tak dle Rümelina zdvojnásobní se počet obyvatelstva v určité zemi při ročním přírůstku:

1% v 69.6 letech

2% v 34.8

3% v 23.2

4% v 17.6

Dle Elstera činil průměrný roční příbytek 1800—1900 na 1000

obyvatel:

Rakousko bez Haliče a Bukoviny 6,4

Nmecko 8,4

Itálie 5,8

Švýcary 6,4

Francie 3,7

Španlsko 4,8

Portugalsko 6,2

Anglie a Wales 12,5

Skotsko 9,9

Irsko — 21 (!)

Belgie 81

Nizozemsko 8,8

Dánsko 9,7

Norsko 9,4

Švédsko 7,9

Finsko 9,1

Halič a Bukovina 7,8

Uhry 6,6

Bosna a Hercegovina 4,7

Rusko 10,0

Rumunsko 7,7

Srbsko 10,2

Přirozený a vysvětlitelný jest rychlý přírůstek obyvatelstva ve Spojených Státech severoamerických. Také v Anglii a Sasku znamenati lze neobyčejný vzůrst obyvatelstva. Dle Conrada obyvatelstvo Evropy vůbec od r. 1802 do 1895 stouplo ze 175 na 424 milion, tedy se více než zdvojnásobilo, v Anglii, Sasku a Skotsku ztrojnásobnilo. Naproti tomu v Irsku obyvatelstva ubývá, ve Francii jest přírůstek zcela nepatrný.

Od posledního sčítání činil dle Rauchberga (na u, m.) přírůstek obyvatelstva v procentech:

Rakousko 0,90

Uhry 0,98

Německo 1,46

Rusko 1,37

Srbsko 1,51

Rumunsko 1,94

Bulharsko 1,54

Řecko . . 1,52

Itálie 0,69

Španlsko 0,88

Portugalsko 0,71

Švýcary 1,09

Francie 0,15

Belgie 0,98

Nizozemsko 1,23

Dánsko 1,11

Švédsko 0,71

Norsko 1,11

Anglie 1,15

Skotsko 1,05

Irsko  -0,54

Spoj. Státy 1,89

Britská Amerika 1,12

Mexiko 1,40

Argentina 3,00

Egypt  2,35

Brit. Indie 0,24

Japonsko 1,32

Brit. Austrálie 1,76

 

V zemích rakouských činil přírůstek obyvatelstva v procentech ročně:

1869 —1880 1880—1890 1890—1900 1900—1910

Čechy                                              0,74            0,52             0,81               0,72

Morava                                            0,61            0,58            0,71                 0,75

Slezsko                                            0,92            0,71            1,23                 1,12

Dol. Rakousy                                   1,55            1142          1,65                 1,39

Hor. Rakousy                                   0,28           0,35            0,31                 0,52

Solnohradsko                                    0,62           0,61          1,11                   1,15

Štýrsko                                              0,60           0,57           0,58                 0,63

Korutany                                         0,30            0,35            0,17                  0,75

Krajina                                             0,29           0,37             0,18                 0,33

Přímoří                                             0,72           0,73            0,88                  1,82

Tyroly a Vorarlberk                        0,27            0,19             0,57                 1,12

Halič                                               0,86            1,08             1,07                  0,97

Bukovina                                        1,03            1,31             1,29                  0,97

Dalmácie                                         0,38           1,08             126                   0,88

Nehledí-li se k Dolním Rakousům a Přímoří, kde na vysoké číslice přírůstkové vykonávají vliv velká města Vídeň a Terst, jeví se značnější příbytek obyvatelstva zejména ve Slezsku, Tyrolsku a Vorarlberku, Solnohradsku a Haliči s Bukovinou.

Také co do hustoty obyvatelstva lze pozorovati pohyb.

V zemích rakouských byl pohyb hustoty obyvatelstva:

1869           1880           1890              1900              1910

Čechy                        99                107           113                121                 130

Morava                      91                 97            102                110                 118

Slezsko                     100              110            118                132                 147

Dol. Rakousy ….       100              118            134                156                 178

Hor. Rakousy …          61                63             66                  67                   71

Solnohradsko ….         21                23             24                  27                   30

Štýrsko                       51                54              57                 60                    64

Korutany                    33                34              35                  35                   38

Krajina                       47                 48             50                  51                    53

Přímoří                   75                    81               87                 95                    112

Tyroly a Vorarlberk .30                 31               32                33                        37

Halič                       69                   76               84                 93                      102

Bukovina                49                   55                62                 70                       77

Dalmácie                 36                  37                41                 46                      50

Průměrem               68                   74               80                 87                      95

Nehledí-Ii se zde opět k Dol. Rakousům a Přímoří se zřetelem na Vídeň a Terst, zůstávají stále na prvém míst země české (Slezko), pak Halič, načež následují teprve země alpské a Dalmácie.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na UČEBNICE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY – 4.

  1. NavajaMM napsal:

    Pekný podrobný prehľad. No dúfam, že to nie je základná studnica vedomostí pre vrcholných politikov. Iritovalo by ich, že za posledných 100 rokov sa počet obyvateľov v ČR mal už zdvojnásobiť a on stagnuje (ak odpočítame Vietnamcov a iných primigrovancov).

  2. K-k,. napsal:

    OT: Urozený pane, na Úschovně máte knížkový balíček – kdyby se vám neozvali, dejte vědet. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.