Věc společná … M.Deljagin


Co semkne Rusko? (z vystoupení na zasedání „Izborského klubu“ *))

Jeden z našich kolegů správně poznamenal: – na jedné straně všechna rozhodnutí v Rusku přijímá jedna osoba – na druhé straně ale tohoto člověka skoro nikdo neposlouchá…

Svět je nedokonalý, je často hrozný a velmi mnohé je v něm uspořádáno nesprávně, – ale jiný svět nemáme, a tak se musíme pokusit s těmi stávajícími nedostatky něco udělat. Jako materialista a ekonom úkol spuštění „ruského reaktoru“ chápu následovně: musíme „formuli spravedlivosti Boží“, o které se tu mluvilo, zavést do společenského vědomí tak, aby obohacené touto formulí, ozdravilo stávající politický systém.

Pojďme se ale podívat na naše úřednictvo. Když mu naznačuješ, že stát by měl mít subjektivitu, když se ptáš: „A v čem spočívá politika státu?“ – tak se část úředníků, která chápe, na co se ptáš, smrtelně urazí, protože lidé mající všechna svá aktiva na Západě, subjektivita být nemůže.

Na druhé straně ale, se jedná o stejný stát, který vrátil Rusku Krym, který se odhodlal vstoupit do studené války s vlastními pantáty na Západě a velmi úspěšně – ve vztahu  ne k ekonomickým možnostem a zdrojům, ale ve vztahu k hloubce svého politického založení – těmto svým pánům vzdoruje.

Takže lidé, kteří o ekonomické suverenitě a suverenitě vůbec vědí jen to, že pro ni nechtějí nic udělat, a kteří jsou na Západě úplně závislí, – stejní lidé kvůli téže suverenitě vstoupili se Západem do tvrdé konfrontace, drobnými krůčky, které nikdo nechtěl a nikdo neplánoval.

Ale taktické změny, taktické kroky, často strategicky mění situaci. A náš úkol spočívá v tom, abychom vymysleli taktické změny, které budou vyhovovat lokálním, pro stát nepodstatným, ale důležitým pro osobní zájmy úředníků tak, že změní stát k lepšímu, přetvoří ho.

My máme už dnes hybridní stát, který se v zahraniční politice (i když tak „na 2-“) pokouší zajistit suverenitu. Ano, v ekonomické politice se nevymanil ze stavu 90. let – ale vcelku změny k lepšímu nepochybně jsou, ale došlo k nim ne proto, že to tak někdo chtěl, ale protože to tak vyšlo…

Ale doba pro smysluplné změny je dnes jiná, protože pohár trpělivosti veřejnosti se plní, a hlavním problémem je – jak zajistit volby.  Ta část byrokracie, která nesází na zmatky nebo Majdan, ta odpověď nemá, protože staré mechanizmy mobilizace elektorátu prostě nefungují.

A teď něco pozitivního: -podstrčit úřednictvu, m.j.  přes společenské vědomí, témata která budou chtít použít v zájmu řešení svého zištného úkolu – zajištění účasti na volbách.  Využití těchto témat byrokracií přispěje následně k transformaci společenského vědomí tak, že byrokracie potom bude muset žít už s tímto novým vědomím, přizpůsobovat se mu a v mnohém se mu i podřídit.

Změnit společnost, nastartovat „ruský reaktor“ dokáže společná věc. (Společná věc – to je formule ruské kultury). Je to jisté univerzum, které každému umožní zařadit se do něj a rozvíjet se zdokonalovat a vzkvétat, aniž by se v něm rozpustil, ztratil, nebo se zapíral.  A je zřejmé, že díky mesiášskému charakteru ruské kultury a, na druhé straně pak globálnímu charakteru současné konkurence bude tato společná věc možná jen v případě, že poskytne řešení nejpalčivějších problémů současnosti celému lidstvu.

Samozřejmě, že se společná věc musí opírat i o nové technologie – a přitom je bezpodmínečně nutné řešit problém volného času. Ukázalo se totiž, že člověku potřebná materiální a nemateriální blaha, může vyrábět docela nevýznamná část lidí a tak vzniká strašná otázka: – co dělat s ostatními? Západní odpověď – pojďme je fyzicky nebo sociálně likvidovat – nefunguje dokonce ani na Západě samotném, a tím spíš nevyhovuje všem. Je to v jistém smyslu slova otázka smyslu života. Ale nacházení odpovědi na tuto otázku, a dokonce i jednoduchá hra na tomto poli, nám umožňuje úspěšně přeformátovat společnost i stát.

Je možné promyslet posloupnost taktických tahů, které při pokusu o řešení úkolu, který stojí dnes před státní byrokracií, přeformátují jak společnost, tak i byrokracii.

  • Izborský klub – společenství respektovaných ruských expertů (převážně konzervativního zaměření) zaměřené na studium vnitřní a zahraniční politiky Ruska. Založen v roce 2012, vydává vlastní časopis, má významné finanční zdroje a kontakty v Kremlu i mezi gubernátory oblastí.

Zdroj:  http://zavtra.ru/blogs/obshee_delo

Přeložil:

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Věc společná … M.Deljagin

  1. brtnikvbrlohu napsal:

    Dovolím si jedno OT – snad pan domácí odpustí – jak jste spokojeni se změnami na mailu Seznamu? Hlavně změny kde mazání do koše povýšilo na dva kliky a je nahrazeno Smazat trvale?
    Komu se takle už podařilo nenávratně smazat důležitý mail?

    • st.hroch napsal:

      Nejsou nás miliony, ale i jájsem se zařadil. Nerozčilovat se – to je tak jediný, co s tím mohu dělat… f-šecko dobrý!

    • Bavor V. napsal:

      Teď jsem právě procházel Seznamovou poštu, ale nic takového jsem nenašel. Co jsem smazal, leží v koši 📥

    • oh napsal:

      Jsem stará konzerva nesnášející webmaily a proto i nadále pro tento způsob komunikace používám mailového klienta ve svém počítadle. A do něj mi žádné podobné „vychytávky“ zatím nikdo nevymyslel. Všechny důležité maily si tudíž nenávratně mažu sám a výhradně vlastní blbostí. 🙂

      • jaa napsal:

        No moc se neradujte, nová verze vhodná pro W10 je něco. prostě šílené. Takže hezky opatrujte bedýnku se „starými“ dle mého soudu inteligentními, nebo pro intelogenty programy. Ty nové – aťexcel či outlok jsou tedy dílo. Zatím jsem nepřišla na to/od února/ jak přenastavit, aby se to kapánek zcivilizovalo. Furt – a u obou dvou se projevuje snaha mi do všeho kecat a nebo nebere a pod. Podobného pošťáka či počitadlo jak bývávayi jsem zatím nenašla. Jestli někdo ví ať poradí. Ju a totéž – ty manýry – už mají i adobe flash – nechápu proč by se měl místo umožnění prohlížení -jak bývávalo – starat i o zabezpečení a pouštění čehokoliv do pC. Vždyť od toho – kontroly mejlů a pod. jsou jiné proogramy.. a fungují. Ale holt asi chtějí mít duplované – ten přehled nad kdekým. Což mne příšerně štve.

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Škoda že jsem si nepořídil sken obrazovky, takže nemůžu dokladovat – dneska jsem si uvařil kafe a sedl k PC že zkusím jestli se něco nedá dělat s nastavením – pak jsem zíral – místo Smazat se objevilo tlačítko Smazat s ikonkou koše – světe div se fungovalo to jako dřív – období nenávratného mazání čítám tak maximálně dva až tři dny – že by jim někdo šlápnul do úsměvu??
          Jeden meil je ale nenávratně pryč, a celkem mi na něm dost záleželo.

          • jaa napsal:

            No on i ten nový outlok překypuje o naši péči. Zatím co jinde si neodmazané mejly stáhnu do PC a je schránka prázdná, v tom novém je to kopírování, takže zůstane a musíte jej a/ smazat do koše ,b/ pak smazat koš. tedy neuložej-li si Vás jinde. Jinak dík za informaci že zatím funguje. Asi jimdo toho úsměnu šláplo víc uživatelů, protože si nemyslím, že by to jedna babka zvládla. Bohužel ale až po vymazání komplet všeho. Takže webmail – kontrolovali- li, byl úplně čistý. 🙂

        • oh napsal:

          Investoval jsem nějakou tu těžce vydělanou kačku do krabicové (přenosné) verze W7, takže Widle 10 hodlám přehlížet jak družstevní širé lány co možná nejdéle. 🙂
          Co za pošťáky jste zatím zkoušela?

      • kchodl napsal:

        Dtto, plus je tady důležitá věc informační bezpečnosti. Webmail je v tomhle přímo tragický, navíc tam nejde nijak jednoduše nasadit šifrování (ačkoliv jsou různé doplňky Chrome, Firefoxu, …), ať už X.509 S/MIME nebo PGP OpenPGP/MIME.

        Coby klient je asi nejlepší Mozilla Thunderbird, protože běží na všem, na všem je stejný a je veden dost konzervativně, takže do toho různí „revoluční“ mlamojové a mlamoidi moc nezasahují, nemají nutkání to každých pár měsíců zgruntu předělat. Na Androidu je pěkný třeba R2Mail2.

        Používat klienta má kupu dalších výhod, třeba že můžete mít celý poštovní archív přímo u sebe v počitadle, rychle v něm vyhledávat s mnohem větším komfortem než na webmailu, mít tam více mailových účtů (třeba na seznamu, gmailu, hotmailu, …) s pořád stejným interfejsem, … A hlavně, můžete psát maily i off-line, když nejste připojení, třeba někde na cestě. Z vlatního počitadla to také můžete snadno někde archivovat na archivační médium, uložené maily mít šifrované atd.

        Když se vám někdo dostane do mailového účtu (třeba na seznamu), tak se nedostane k vaší poště za mnoho uplynulých let (protože tam máte nastaveno po stažení mail smazat), a i když by tam pronikl, můžete důležité věci psát šifrované (S/MIME nebo OpenPGP/MIME).

        • jaa napsal:

          Velký dík za radu. Nemusím hledat v historii. 2 měsíce je dlouhá doba a záznam.

        • blbíš napsal:

          k těm malamojům …tak na mě z monitoru, Kchodle, hupla Fanta s tím jejím hnusným pitím (to víte, na stavby to ještě nedorazilo 😀 , tak jsem trochu v překvapeným šoku):

          s úžasem jsem si pustil téměř všechny videa, neb jsem nemohl uvěřit, že něco takovýho je vůbec možný. No asi je, když školství vedou deprivanti, jako třeba ten spolek vokolo Valachový. Všimněte si těch naprosto sebejistých a vo sobě ani náhodou nepochybujících debilních malamojů a mlamoidů, jak naplňují heslo „škola hrou“, vlastně „zaměstnání hrou“. Jen nevím, jestli ta Fanta s tím svým hnusem to cílení toho hnusu myslí vážně, nebo jí radí nějakej absolvent humanitárních studií?

          • kchodl napsal:

            Krutohusté a brutální!
            Na komentování něčeho takového je potřeba minimálně Cartman ze South Parku!

            • blbíš napsal:

              … a ten jejich šéf, sama ztělesněná rozhodnost! Takhle nějak si představuju ty neustále rotující zlato-teplý manažéry, co přivedli za pouhých 10 let republiku na buben. Pro tyhle VIP zrůdy byly zřízeny i ty nepostradatelný personalistický agentury, co si hrajou s lidma a mezi sebou dokonce soutěží, kdo víc a houšť. Už ty jejich rady, co dávají do života nešťastníkům, který nemůžou najít práci!

    • jaa napsal:

      Možná ani ne tak platil, ale spíš slíbil práci/ dobrý džob, protože je mi celkem jasné, že takového pazgřivce si jen tak někdo do týmu nenasadí, I kdyby jen proto, že není jen provařený křivák, ale i proto, že by to mohl časem , taky používat proti němu. Teda leda by na něj neměl něco většího. Ale i tak.

  2. Kamil napsal:

    „… vzniká strašná otázka: – co dělat s ostatními? Západní odpověď – pojďme je fyzicky nebo sociálně likvidovat … “
    Dokonalý paradox! Jedni potřebují přivážet další a další migranty kvůli nedostatku pracovních sil do eu (vzpomeňte německé kapitány průmyslu jak například loni volali po další migraci kvůli potřebám prý průmyslu, a ani se nezastyděli), jiní v hrůze z přelidnění a technologií 4.0 vymýšlí metody jak masy likvidovat.
    Zdá se, že přes rozdílná východiska je spojuje společný cíl: „legitimní“ důvod pro světový konflikt.

    • NavajaMM napsal:

      Zásadná chyba je axióma „demokracie“, že úplne každý má právo zasahovať do riadenia štátu. Vekom som prišiel na to, že je to zhubné.
      Riadenie štátu je analógia riadenia vlaku alebo lode. Človek môže byť natoľko liberál, že by dovolil každému (aj sebe) požívať alkohol alebo omamné látky aj na palube lode alebo vlaku. Ale v tom prípade má zakázaný prístup ku všetkému, čo ovplyvňuje riadenie.
      Takže niektoré politické názory sa samy diskvalifikujú.
      Problém je v tom, že svet nie je čiernobiely a teda ani politické strany. Ony nemajú len tie „diskvalifikované“ politické názory – pripravujú mix. Preto popri dobrých nápadoch, ktoré majú podporu, sa do riadenia štátu dostanú aj úplné paškvily.
      Riešenie by som videl v zrušení straníckeho systému. Nech verejná demokratická súťaž nie je súťažou politických strán, ale jednotlivých koncepcií riadenia štátu podľa jednotlivých oblastí.

      • NavajaMM napsal:

        Ten palec nesúhlasu ma podnietil, aby som doplnil. Viem, že hovorím proti prevládajúcej mantre „slobodnej politickej súťaže“. Ale vari to je dôležité? Dôležité je rozumné a zodpovedné riadenie štátu. Po Veľkej Francúzskej prevládol názor, že sa to najlepšie dosiahne súťažou politických strán. Ale dospeli sme do štádia, keď to už určite nie je pravda.

        • blbíš napsal:

          Jó, příteli, kdybych k tomu uměl co říct, řekl bych, ale já ani náznakem nevím. Vím jen jedno, když se setkaj už jenom dva lidi, tak to vyžaduje přehršel:
          taktu, slušnosti, tolerance, pochopení, tolerance, vzájemný úcty, porozumění a …a o srandě
          a to mluvím zatím o dvou lidech, ale jak to ve skutečnosti má bejt u tří a více potkavších se lidí, to vážně nevím, vím jen, že to musí bejt opět o přehršli:
          taktu, slušnosti, tolerance, pochopení, tolerování, vzájemný úcty, porozumění a …a o srandě
          .
          .
          .
          pak i ty strany a jejich soupeření můžou bejt. V opačným případě, jak to můžeme dnes a denně vidět, je všechno naprosto marný a zbytečný.

Komentáře nejsou povoleny.