Spálit Alexandrijskou knihovnu.2


Google digitalizoval 25 milionů knih – proč je nelze číst? …!

 

Historka o tom, jak legislativa USA zadusila jeden z nejambicioznějších projektů poslední doby – projekt digitalizace úplně všech knih, kolik jich na světě je.

 

Z myšlenky digitalizace knih a možnosti okamžitě v nich hledat jakýkoli úryvek textu se vlastně narodil Google. Larry Page a Sergej Brin zamýšleli vytvořit vyhledávač nikoli internetový, ale knižní. Dopadlo to ale jinak, a k myšlence převodu všech knih do digitální podoby se vrátili až po roce 2000.

 

Projekt digitalizace všech, zpočátku amerických, ale potom vůbec všech knih dostal kódový název „Project Ocean“. Dokonce i ti pracovníci Googlu, kteří nebyli do projektu zasvěceni, se na něj dívali jako na cosi nepříliš slučitelné s realitou. Cosi jako dnešní zbožné přání Elona Muska vyslat člověka na Mars. Projekt ale podporovali sami Page a Brin, takže je jasné, že měl přinejmenším zelenou.

 

Počínaje rokem 2002 začal Google chtivě skenovat všechny knihy, na které dosáhl. V zájmu toho dohodl s největšími americkými knihovnami a zřizoval speciální skenovací centra, do kterých sváželi knihy po kamionech. Nepřeháním, když řeknu, že logisticky šlo o neméně složitý problém, než technicky.

 

A pro realizaci projektu musel Google vymyslet speciální hard i software – protože do té doby úkol rychlého skenování milionů knih nikdo neřešil.

 

Skenovaná kniha se upevnila na speciální desku, shora na ni mířilo několik fotoaparátů, a LIDAR („trojrozměrný radar“) fixoval přesnou polohu listů knihy v prostoru, aby to později speciální program vzal v potaz a „vyrovnával“ křivě ofotografované listy papíru.

 

Tak v Googlu vyřešili nesložitější problém digitalizace knih – jejich přesnou pozici při skenování, aby vše vyšlo správně a hezky.

 

Zajímavé je, že při vší technologické vyspělosti fixačních desek pro skenování knih, listy ručně obraceli lidé – stroje to nedokázaly dělat dost rychle a současně i šetrně. Ono totiž digitalizovat bylo třeba i staré tisky, se kterými se musí zacházet výjimečně pečlivě.

 

Operátor obrátil stránku, přišlápl nožní ovládání, kamery fotografovaly, on znovu obracel – a tak na tisíckrát za hodinu.

 

Do srpna 2010 Google utratil za projekt celkem 400 mil.USD, a oznámil, že na světě je 129.864.880 knih, a že je chce všechny digitalizovat.

 

Tady je třeba vysvětlit, že se Google od samého počátku nechystal otevřít úplný přístup ke knihám – právníci společnosti by to nikdy nepřipustili, protože nejsou sebevrahy. Původní ideou bylo – zajistit možnosti vyhledávání v naprosto všech knihách – s předvedením jen nevelkého úryvku uživateli.  Právní oddělení Googlu bylo přesvědčeno, že to spadá pod pojem „čestného využití“, a pokud trochu předběhneme dobu,  nakonec po mnohaletém soudním sporu bylo  přiznáno, že společnost má skutečně právo na takové využití knih.

 

Také je třeba říci, že pokud ve většině evropských zemí je kniha 50 let po autorově smrti bezplatně dostupná, pak v Americe to tak nefunguje.  Tamní zákon o autorských právech je takový, že už nepublikované knihy nelze opětovně znovu vydat, aniž by byly vyřešeny všechny otázky s autorem, vydavatelem, nebo dědici práv. Takže kniha leží, sedá na ni prach a na to, abyste jí dali nový život, musíte vydat tolik času a peněz, že je lepší nedělat nic.

 

Když vydavatelům a autorům došlo, že Google to svoje „všechno digitalizovat“ myslí vážně, a okamžitě ožili. To není jen tak, aby společnost jednoduše okopírovala obsah největších amerických knihoven! A nepožádat o svolení nikoho, kromě oněch knihoven!

Takže Google zažalovali – skupina vydavatelů, a Asociace autorů.

 

Později byla jednotlivá podání sloučena do kolektivní žaloby, podané ve jménu a na obranu práv všech autorů a vydavatelů USA. A toto je důležitý, lze dokonce říci, že klíčový moment celé právní historie případu.

 

V určitém momentě všechny zúčastněné strany pochopily, že to, co udělal Google, může otevřít nový gigantický knižní trh, zvláště pak těch knih, které už vypadly z oběhu.

 

Žaloba byla, nicméně podána, soudní jednání probíhala a zároveň s nimi přišlo poznání, že pokud se nechá živelnému vývoji, a povede k logickému konci, prohrají všichni. Protože – pokud autoři a vydavatelé soud vyhrají, pak jim Google cosi zaplatí a přestane skenovat, ale neotevře k nim přístup čtenářů, protože na to nebude mít práva. Vyhraje-li Google, pak může ukazovat čtenářům úryvky, ale nikoli prodávat jim knihy vcelku v elektronické podobě, protože na to opět nemá práva.

 

A v té době strany vymyslely nejspíš největší dohodu o urovnání kolektivní žaloby v historii.

 

Americký soudní systém je zvláštní v tom, že během projednávání kolektivních žalob, týkajících se jedné nebo více vrstev společnosti, můžete v soudu „rozšířit“ normy zákonů. Pokud nezasáhne ministerstvo spravedlnosti a souhlasí soudce, jemuž byl případ svěřen. Nezávislost soudní větve státní moci ve vší své kráse.

 

Během 2,5 roku právníci Googlu, knihoven, vydavatelství a Asociace autorů vedli složitá jednání, které jeden z nich charakterizoval jako „čtyřrozměrné šachy“ – protože bylo třeba brát v úvahu zájmy všech stran.

 

V čem byl největší problém?  – dobrá, Google buduje obrovský internetový obchod s digitálními knihami, a to i dávno zemřelých autorů, už zaniklých vydavatelství, knih, u nichž není jasné, komu patří práva. Komu se pak má platit poplatek? Určení práv na tantiému v každém konkrétním případě by bylo mnohem dražší, než její výše – takže ekonomicky by to nemělo smysl.

 

Problém vyřešili založením společné agentury, které by šly poplatky za všechny staré knihy. Dědicové autorů a vydavatelů by se obraceli na agenturu se žádostí o podíl a část vyplácených peněz by šla na určení autorství. Vzhledem k tomu, že by nežádali zdaleka všichni, kdo by mohli mít nárok, tak schéma už mělo ekonomický smysl. Ti, kteří nezažádali by „sponzorovali“ žadatele. Přitom by vlastníci práv a autoři v každém případě dostávali 69% ceny elektronické knihy, a Google by se spokojil se zbytkem.

 

To nejdůležitější – přitom by se obcházely normy amerických zákonů zakazujících opakovanou publikaci knih, jejichž práva už dávno propadla a nebyla znovu obnovena.

 

Rozsáhlost dohody upoutala pozornost amerického ministerstva spravedlnosti, které zahájilo vyšetřování a požádalo všechny, kdo se zmíněnou dohodou nesouhlasí, aby „se vyjádřili hned, nebo navždy mlčeli“.

 

Podle mínění účastníků oněch jednání silný odporu vůči dohodě se strany „autorit“ řešil otázku – na ministerstvu spravedlnosti by sotva naslouchali jen námitkám Microsoftu, že Google „neférově“ získává přístup ke všem tištěným knihám (protože je hlavním konkurentem), ani Amazonu, který tou dobou kontroloval 80% trhu el.knih (protože monopolista na trhu protestuje proti vzniku dalšího hráče) – to ne.

 

Jak míní jednotliví účastníci jednání, mezi těmi autoritativními lidmi, kteří se vyjádřili proti dohodě, totiž převládl názor, že dohoda by se měla shodit se stolu, protože americký Kongres stejně schválí potřebné změny v zákonech. Nicméně nechápali, že zákonodárce nějaké staré knihy vůbec nezajímají, protože jejich pomocí se volby nevyhrávají, ani nevytvářejí nová pracovní místa. Jeden z účastníků jednání s hořkostí v hlase prohlásil, že: „Oni nejspíš vůbec nechápali, jak funguje reálný svět“.

 

Ministerstvo spravedlnosti nakonec vydalo autoritativní stanovisko, že by soudce neměl smlouvu schválit, protože a) překračuje rámec podstaty žaloby (žaloba byla postavena na tom, zda může Google ukazovat výtažky z knih); b) je příliš exkluzivní a představuje velmi špatný precedens.

 

Jde o to, že pokud by se Google dohodl s protivníky, kteří se následně stali partnery v rámci procesu urovnání kolektivní žaloby, pak kterákoli další technologická společnost by pro získání takových práv musela znovu projít stejnou cestu. Takže by jí bylo souzeno dohadovat se s vlastníky práv a autory. Podle názoru úředníků ministerstva spravedlnosti USA je to k ničemu. Speciálně porušit zákon v zájmu jeho obejití?! To je příliš…

 

No, a zapojit dodatečně jako odpůrce Microsoft, Amazon, nebo kohokoli, kdo by chtěl vytvořit vlastní digitální knihovnu stejného rozsahu – by také nebylo možné. To už by byla příliš tvrdá zkouška pro systém kolektivních žalob USA – a ten by to nemusel vydržet.

 

Nakonec tedy soudce dohodu neschválil, a v závěrečném slově citoval americké ministerstvo spravedlnosti.

 

Formálně nakonec zvítězil, jak jsme řekli, Google – smí ukazovat úryvky knih. Prohráli ale všichni. Čtenáři nedostali obrovskou digitální knihovnu ze všech kdy vytisknutých knih. Vydavatelé nedostali možnost inkasovat trvale nějaké drobné z prodeje. A Googlu „zamrzly“ výdaje e výši 400 mil.USD. Přestože vyhrála, společnost ke svému projektu ochladla a ve skenování knih nepokračuje. Nadšení opadlo.

 

A tak dnes kdesi daleko na serverech Googlu leží 50-60 petabajtů (5-6 x 1015 bajtů) digitalizovaných knih. Jsou tam a stačilo by k nim vztáhnout ruku. Přístup k nim má ale jen pár inženýrů společnosti, zodpovídající za to, že se k nim nedostane nikdo jiný.

 

Poslední dva odstavce článku jsou tak pěkné a číst je tak bolestivé, že je doslova ocitujeme:

 

Zeptal jsem se těch, kteří se tím (v Googlu) zabývali dříve: „Co je třeba udělat, aby ty knihy byly všem přístupné?“. Chtěl jsem vědět, nakolik složité by bylo otevřít přístup k nim. Co stojí mezi námi a digitální veřejnou knihovnou o 25 milionech svazků?

 

„Měl bys velké problémy (právní), – řekli mi – ale všechno, co je třeba udělat – vložit jeden požadavek do báze údajů. Tím se přístup přepne z „Vyp.“ na „Zap.“ Na provedení takového příkazu stačí pár minut“.

 

Zdroj:  http://rus.delfi.lv/techlife/detali/szhech-aleksandrijskuyu-biblioteku-2-google-ocifrovala-25-mln-knig-pochemu-ih-nelzya-chitat.d?id=48770907

Orig.:  https://www.theatlantic.com/technology/archive/2017/04/the-tragedy-of-google-books/523320/

Přeložil:

 

 

 

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

42 reakcí na Spálit Alexandrijskou knihovnu.2

  1. jaa napsal:

    Díky za překlad. Hmm to jejich many, many jako obvykle vše ničí. Stejné to asi bylo s báječným programem Encarta, kterým chtěli propojit svět., a to zapomínám na kamerovou síť World Live, kde se bylo moýné kouknout ledaskam po světě. – kde bylo možné Navíc díky tomu, že byl stopnut a a díky fofrem vydávaných OS nového typu- to na nových PC nejedem. Naposledy to jelo na MIléniích. Pozdější už tam mají cosi a nejde to nahrát ani spustit. Takových škod nadělali pazgřivci.

  2. vonrammstein napsal:

    Jestli je tohle pravda, pak je skutečně čas na totální restart lidstva.

  3. NavajaMM napsal:

    Najlepšie na tom je, že drvivá väčšina autorov písala preto, aby niečo dôležité ľudstvu povedala. Tie knihy, ktoré vznikli kvôli peniazom, tie spravidla vôbec nestojí za to čítať.

  4. Laco G. Mlynář napsal:

    Digitalizací národního i světového dědictví se zabývám od roku 2009. Jak jsem zjistil i po 8mi letech jsou ještě na Aktualne.cz v části Čtenářův blog dva moje články, které může zájemce najít na těchto odkazech:
    blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=5919
    a
    blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=6944

    Z URL adresy jsem odebral http:// na začátku.

    Ono nejde jenom o digitalizaci knížek, ale i například filmového archivu, sbírek muzeí a galerií, hudby atd. Jednoduše celého kulturního dědictví.
    Ve zmíněných článcích se zájemce dozví například o mém názoru na Kaplického Blob a další související problematiku. Například skutečnost, že zpřístupnění Googlem digitalizovaných, především anglicky psaných zdrojů znamená mimořádnou strategickou výhodu nejen Google, ale všech, kteří angličtinou vládnou.
    Jak jsem si zase ověřil po 8mi letech, ještě zajímavější, než oba články je diskuse pod nimi. To byla doba, kdy na Aktualne.cz nad blogy vládl pan Stejskal a diskuse psali čtenáři se zájmem o věc.

    Ještě k tomu projektu Google. On sice nedotáhl projekt do konce jak chtěl, ale získal jednu obrovskou konkurenční výhodu. Nasosal do svých databáze část „světové moudrosti“ a nepochybně ona data využil ve své snaze využít ve svých produktech, například vyhledávání na internetu umělou inteligencí. Mimo jiné proto v soutěži vyhledávačů Google/Seznam, náš Seznam nemá absolutně šanci.

    • jaa napsal:

      NO SEznam byl dobrej a měl slušně našlápnuto,.Ale jak se do toho začali montovat politické „dodatky“ včetně sledování a pod. Stojí za starou belu a nejen že je omezený ve výkonu- navzdory „modernizaci“ Je na něm krásně vidět jak to bude vypadat s tou globalizací- zpodprůměrňování. Všechny ty geniální a dopředu k vyvoji tlačící programy byly vynulovány na ten mnó průměr. Bohužel

      • Laco G. Mlynář napsal:

        Seznam proti Googlu neměl nikdy šanci, jestliže jeho majitel jednou rozhodl, že nebude působit globálně. Seznam byl založen jako soupis (seznam) používaných URL adres českého internetu a globální ambice pokud vím nikdy neměl. Vlastně jen kopíroval neúspěšně některé služby Googlu a to špatně (Sklik versus Adwords, mapy, firmy atd.). Zatím Seznam finančně docela prosperuje ale je to jen do času.

    • Bavor V. napsal:

      Zatím tomu úspěšně konkurují kanadské university. Alespoň co se týká literatury staršího data. Veškeré moje zdroje totiž pocházejí právě odtud. V současnosti je zdigitalizováno cca 3000 starších českých knih. A výhodou je i to, že knihy si zákemce může stáhnout v několika formátech (PDF, epub aj.) A pak ještě existuje český portál http://www.pdfknihy.maxzone.eu/, kde je možné část těchto knih také získat. Tady je množství poněkud menší, vychází z oněch kanadských zdrojů.

  5. brtnikvbrlohu napsal:

    Ono to má i jiný rozměr – skenované je ledacos ledaskde, jen to není na jednom místě a často se neví co kde je – tenhle trend pokračuje, takže ne jedna superknihovna ale spousta příručních knihovniček je jen vědět co je kde je – u nás třeba na ul…..

    Ale jinak – je to pregnantní ukázka destruktivní role kšeftu a zisku když je nadevše.

    • Slim napsal:

      Jo, jenže ten kšeft zase na druhé straně vyvolal v život Google. Musím se jenom smát, když si vzpomenu jak jsme programovali s pomocí 29 MB bulharských disků, které byly velké jako automatická pračka (ale značně méně spolehlivé).

      Btw., je zajímavé, že jak Brin, tak Page jsou potomci nějakých „matfyzáků“, v prvním případě ruských (MGU). Jejich prohledávací mašina byla udělána chytře.

      PS. Otravují mě ty stálé zdejší šprajcy proti „indeligentům„, jak to vtipně nazývá jedna zdejší korespondentka. Nic pozoruhodnějšího, než lidský mozek na světě nemáme

      • NavajaMM napsal:

        No sranda, tieto bulharské práčky aj ja ešte pamätám. A ako sme boli radi, keď sme ich dostali. Lebo predtým sme mali len 4 stojany výmenných diskov po 2 MB. Kazeta každého z nich mala priemer cez 60 cm a vážila niekoľko kíl. (Bolo to v stavebnici ADT 4500 – československý výrobok)

        • Antimon napsal:

          Super! Na ADT 4500 a ADT7000 jsem trávil část svého mládí. Zvláště na diskových jednotkách n.p. Zbrojovka Brno.
          Co se týče „stodolových počítačů“ tak tam jsem si užíval s „pračkami“ 100MB made in CCCP
          Jinak k tématu. Sám používám program Calibre ve kterém mám více jak 1500 knih a časopisů. Dílem získaných volně na Internetu, větším dílem zakoupených. Kdybych to měl mít v reálu v knihovně, tak se nevejdu do bytu. Ergo …. ono k té digitalizaci stejně jednou dojde, protože v papírové podobě něco hledat dneska už snad ani nejde.
          ALE ….. není nad to si vzít do ruky papírovou knihu, nalít si něco dobrého, na pozadí si pustit nějakou lehčí muziku a listovat si ……..

          • NavajaMM napsal:

            Pred pár rokmi mi synovia darovali Kindle a tiež používam Calibre. Veľmi veľa kníh je dostupných v PDF voľne. Aj mnoho časopisov. Archívne čísla, po niekoľkých rokoch sú dostupné aj celé ročníky. Ten Kindle som si obľúbil, lebo napríklad na dovolenku si takto môžem zobrať niekoľko kníh a čítať ich podľa nálady. Aj veľkosťou je to o dosť pohodlnejšie. Využívam takto cestovanie a čakanie v radoch alebo u doktora.

            • blbíš napsal:

              když já si nemůžu, pánové, pomoc, vono mi chybí u toho monitoru to šustění papíru a ta věčná nasranost s hledáním stránky, kde jsem naposledy přestal číst (ti idioti, asi aby ušetřili, tak tam už nevšívaj ty textilně-tkaničkový záložky!!!). Ale uznávám, že ta digitalizace je úžasná, třeba zadám do vyhledávače archivu knihovnykokot Bohuš a nabídne mi to Knoflíkovou válku s přímou citací „kdybych to bejval věděl, tak bych sem býval nechodil“, nebo Malýho Bobše či rovnou odborný medicínský články o chorobách mozku z fotografií vážně se tvářícího Koukolíka.

              • NavajaMM napsal:

                Priateľu, Kindle, to nie je celkom ako monitor. Nesvieti to a potme sa čítať nedá. V tom je to niečo medzi. Je pravda, že na obrázky to moc nie je. Ak ide o obrázky alebo fotky, tak niet nad papier.
                Inak tým hľadaním stránky ma zas nedostanete. Nikdy som nepoužíval záložky, vždy to nájdem pomerne rýchlo. Používam to ako rozcvičku pamäti. Väčšia sranda je, keď vám príde na um nejaký podarený citát a chcete to znovu nájsť. To si treba spomenúť aj na to, aká to bola kniha a kde momentálne asi je. (a bez gúglu)

              • Bavor V. napsal:

                Což o to vzpomenout si, jaká to byla kniha, v tom zase takový problém nemám, ale většinou nemohu najít tu knihu. Zejména když vím, že „vždycky byla v téhle poličce vzadu a je taková zelená“. Obyčejně je ve zcela jiné polici a i ta barva nějako nesouhlasí. 🙂

              • NavajaMM napsal:

                To mám to isté, najväčší problém je nájsť knihu. U nás totiž knihy cestujú po policiach. 🙂

              • Bavor V. napsal:

                Jako u nás. Samy nebo s pomocí trpaslíků 🙂

              • blbíš napsal:

                hele NavajoMM, nezlobte mě!
                Kindle-neKindle, knížky bez obrázků zásadně nečtu, upřednostňuju text pouze pod vobrázky a to zásadně velkej, co tvoří maximálně holý věty (máte-li je na Slovensku vůbec!), to za prvý!
                Za druhý, hledáním poslední stránky si nejenže cvičím mozek, ale i hlasivky, neboť kleju, když nemůžu najít brejle.
                Za třetí, když je najdu, tak kleju znova, protože to nejsou ty pravý!
                Za čtvrtý, když je konečně najdu, zase si nemůžu vzpomenout, kam jsem založil tu knihu, a když to konečně mám všechno pohromadě, tak si zaboha nevzpomenu, kde jsem přestal číst a vo čem ta kniha vlastně je!
                Za pátý, když si konečně vzpomenu, tak mě přepadne otázka a pochybnosti, proč to vlastně čtu!
                Za šestý, když si všechno zodpovím, najdu a na všechno vzpomenu, tak je už moc pozdě a moje stále ještě žena mě zažene spát.

                A Vy na mě s nějakou pamětí či citátama!!!

              • NavajaMM napsal:

                Som tušil, že mi to tentoraz neprejde.
                S tými obrázkovými knižkami súhlas. Je to takto prirodzene rozdelené. Kindle je na text a všetky papierové knižky zas na obrázky.
                Ešte prezradím jednu fintu. Mám rozčítaných niekoľko knižiek naraz. Ak nenájdem tú správnu, tak čítam tú, čo mám v ruke.
                „Není-li tu ta, kterou mám tak rád, tak rád mám tu která je tu.“ (V+W)

      • Bavor V. napsal:

        Slime, pletete si inteligentní lidi, kterých si každý váží a indeligenty, jejichž jediná kvalifikace je že umí kecat správným směrem

        • Slim napsal:

          To si opravdu, ale opravdu nemyslím.
          Velmi zřetelné názvuky anti-intelektualismu najdete například právě u Zemana (viz třeba peroutkovská řeč, kde se snažil MJ. prodat tezi o tom, že intelektuálové nějak velmi výrazně podporovali fašismus. Na rozdíl od stavařů, svářečů, úředníků a žen v domácnosti…).
          MZ je přitom sám intelektuál par excellence (humanitní, podotýkám, který si ale všiml, že tato demagogie mu přináší body. (S Klausem je to historie dost podobná).

          Připomněl bych vám to, co jste tu jednou psal o Heideggerovi, jako důkaz že Milda „měl zase pravdu“, ale nemám teď čas. (Že Heid. byl nácek přitom každý ví od 60. let.. ale nedokazuje to žádané tvrzení.)

          • Bavor V. napsal:

            Ale Slime. Vždyť příkladů máme kolem sebe dost. Vy, Kamil, Lex (například) jste ti inteligenti, zatímco takový MUDr Kuba je yndelygent.

            • Kamil napsal:

              Inteligenti, podle mého názoru jsou všichni přemýšliví lidé schopni smysluplně a v souvislostech reagovat na změny, atp. Ti, co hodně ví jsou podle mého znalci, atd. (ty množiny nejsou disjunktní). Možná, výstižnější popis lidí bez použití pojmu inteligent je následující:
              Men are four:
              He who knows not and knows not he knows not, he is a fool—shun him;
              He who knows not and knows he knows not, he is simple—teach him;
              He who knows and knows not he knows, he is asleep—wake him;
              He who knows and knows he knows, he is wise—follow him!

              • NavajaMM napsal:

                Pekne. Krása života je v tom, že medzi prvou a štvrtou kategóriou je sakramentsky úzka hranica.

              • Kamil napsal:

                A právě proto je žádoucí o tom vědět a přemýšlet o tom, zda víme/nevíme a zda o tom víme či nevíme, atd. Ta úzká hranice mezi jednotlivými stavy je stav mezi normální situací katastrofou, kdy se může stabilní stav nepatrnou změnou v řídících parametrech náhle změnit v katastrofu – dramatickou změnu ve stavové veličině. Drobnými, ale tisíckráte opakovanými útoky vyvolají katastrofu – nakonec podlehnete.

      • jaa napsal:

        k PS. No Slime musíte uznat, že i uve Vaší profesi je spousta – ne-li většina těch co chytili vítr a vezou se. Já ty indeligenty či yndeligenty beru tak, jako bývala čtvrtá cenová. Jistě jsou i dobří či výborní – ale jak je jich zoufale málo – je to vidět kolik a jak „fungují“ programy i na státní či krajové úrovni. . Ale já pamatuji, jak naši podnikoví, když se s počítači začínalo vymýšleli různé – my tomu říkaly „oslí můstky“ aby bylo vše propojeno a vše fungovalo. Prostě nechali si vysvětlit od co jde, co s čím souvisí a proč a za pár doklusali s novou verzí – KTERÁ FUNGOVALA. A to přes ty maxi diskety 🙂 Opravdu to tenkrát i za patrně docela primitivních podmínek dokázali , že ta bedna může být dobrým pomocníkem. Ne tak jako nyní _ diktátor. Třeba taW10 – šílenost, a musel jsem ji brát do a včetně nového PC, protože jsem neměla nikoho kdo by novou tiskárnu připojil k starému PC. Protože nová tiskárna prostě nešla.
        Tak tolik k těm i a y.

  6. K-k,. napsal:

    Tohle je něco tak neskutečného, že jsem to pro jistotu četla dvakrát, jestli jsem se třeba při prvním čtení nespletla a není to nějak jinak. Bohužel jsem to i při prvním čtení četla správně. Nemám slov… 😦

  7. okolojdoucí napsal:

    Omlouvám se za mimotematický příspěvek, i když, ono to s informacemi a jejich dostupností asi taky souvisí. Doufám, že dva odkazy jsou ještě ok, pane domácí.

    Jde o reakci Krystlíka na Kollera:
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Umele-prekrucovani-historie-predevsim-v-CT-Martin-Koller-predklada-fakta-a-bori-legendy-o-sudetskych-Nemcich-487021
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Pan-Koller-jen-opakuje-lzi-ceske-historiografie-487299

    Pokud by mě to tak nešokovalo, nepsal bych tu o tom. Detaily neřeším, jen sami posuďte posledních pět odstavců Krystlíkova textu. On to zjevně myslí vážně jako polemiku. Němci nás nechtěli ponemčit do 20 let, ale počítalo se s obdobím sta let. Nechtěli nás vystěhovat na Východ, vlastně ano, ale jen 3 z každých 20 tisíc. Heydrich sice mluvil o poněmčování, vystěhovávání i částečné likvidaci českého národa, ale všechno to bylo jen teoreticky!

    A nejlepší nakonec, jako vyvrácení lží páně Kollera (chudák, mám obavy o jeho zdraví, až to bude číst), Krystlík rozsáhle cituje z práce: Brandes, Detlef: Umvolkung, Umsiedlung, rassische Bestandsaufnahme. NS-“Volkstumspolitik“ in den böhmischen Ländern. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum 125. Oldenbourg Verlag, München 2012, s tím, že pouze cca 12,5 % Čechů (ze zkoumaného cca 50 tis. vzorku populace) bylo z rasových důvodů nevyhovujících. Čechů způsobilých k poněmčení bylo 87,5 %. Wunderbar!

    Úplným závěrem Herr Krystlik „vyvrací“ falešný mýtus, že Němci považovali Čechy za podřadný národ. Naopak, ze sousedů chtěli poněmčit jen Čechy. Této možnosti poněmčení, Krystlík to (p)opisuje jako přijmutí mezi sebe, se třeba takovým Vlámům, Dánům či Norům nedostalo. Takový závěr by asi překvapil i H. G. Schauera. Promiňte, že jsem se tak rozepsal, ale je to síla…

    • strejda napsal:

      Fujtajbl, Kryslíka nečtu, ale kvůli Vám jsem to udělal. Je to síla, ale je dobře, že je. Je to takové memento mori. Je to o tom, jak se žáby vaří ve vodě. Je to o tom, co střed Evropy čeká za pár desítek let, pokud se nepostaví na odpor.
      Dějinné procesy probíhají dlouhá staletí a nějaké aktuální hrátky je nemohou zastavit. A to, že slabí podléhají, moc dobře víme.
      To, že Koller je propagandistický populista je zřejmé, stejně tak jako že je Krystlík těžce protičeský demagog a manipulátor. Naštěstí tak ubohý, že zatím nikomu nedává jakoukoli přidanou hodnotu. Je ale vždy připraven.

    • tata napsal:

      JÁ BYCH MU PLIVL DO KSICHTU……….tady vtěchto věcech stracím jakokoliv toleranci,to je mé bolavé misto,tady ani trochu nedokáži byt nad věcí

      • blbíš napsal:

        jak jsem Vás mohl tady poznat, tak neplivnul, ale je fajn, že to říkáte

        • Kamil napsal:

          jj, takoví jsme všichni, výjimky umí také všichni vyjmenovat (Mistr Jan Hus, …)

  8. blbíš napsal:

    přátelé, je to mnohem jednodušší , vono je to jaksi takový tradiční, protože o těch, co umí, se nějak zvlášť nepíše, neb tam je to jednoduchý a jasný. Ale zrovna tak jednoduchý je to s těma, co neumí, těm pak zbejvá pouze to, na co stačí, prostě všechno zhatěj, zkazej, zkomplikujou, obcházej, přiživujou se, chytračej a … a jistě byste sami našli výstižnější výrazy .

    O tý průlomový snaze googlu jsem neměl ani tušení, ale vůbec mě nepřekvapuje ten zhatěnej záměr, o kterým je ten článek našeho st.hrocha – moc mu za něj děkuju.

  9. blbíš napsal:

    Zeman torpédoval Sobotkovu návštěvu v Lucembursku píše místní tisk … no co, co, to je rámusu pro nic, u nás v Sudetech tomu říkáme:
    „dvě mouchy jednou ranou“

    • Kamil napsal:

      … analogicky: ČSSD a KDU torpédují Zemanovu návštěvu v Číně?!

      • jaa napsal:

        no, Bělobrádek ne, prohlásil že ohlášené státní návštěvy se nemají rušit

        • Kamil napsal:

          Je to možné, původně H a další z KDU byli proti té návštěvě …

  10. K-k,. napsal:

    PaneBavore, pošta… 🙂

  11. Jethro napsal:

    S těmi právy je to asi tak, že teprve začínáme poznávat krásy kapitalismu.

    Možná jsem se tu nedávno zmínil, že jsem zaplatil skoro třicet litrů za použití (neoprávněné) fotky z internetu. Možná jsem se tu zmínil, že mne udivuje, když některé zemské archivy poskytují skeny na internetu bez upozornění na práva a některé tam cítí potřebu vlepit, že je to jejich a jen jejich a že použití jen s jejich souhlasem.

    Možná jsem se zmínil o té blbárně s focením před nemovitostí bez souhlasu majitele. Možná jsem se zmínil, že mne štve na kraji lesa cedule o zákazu vstupu a sběru plodin, bo je soukromý. Možná jsem se zmínil, jak mne štve do půlky otevřená brána přes cestu s nápisem soukromá cesta, vstup přísně zakázán, a přitom je to asi 150 metrů asfaltky v centru města – bo je to soukromá cesta včetně chodníků a projíždět a procházet durch jde jen se souhlasem majitelů, kterých je přibližně 15…

    Pomalu ale jistě se dostáváme do stavu, kdy v okamžiku, kdy vystrčíme nos ze svého pozemku, kam je vstup zakázán, bo je soukromý, se budeme muset hodně dobře dívat, zda nešlapeme na nějaký zakázaný plac, zda nefotíme v pozadí nějaký barák, zda nám do záběru nevleze nějaký člověk, který s focením nesouhlasí…

    Tak mne napadá, že já jsem vlastně také nedal souhlas se zveřejněním matričních záznamů mých předků na internetu. Ale abych si je mohl stáhnout, měl bych se poptat někoho. Je to blbárna na entou.

    Když to tak shrnu, knížky na Googlu mne štvou mnohem míň než to rozparcelování společného prostoru všude kolem nás na „nesmíš“, „nemůžeš“, „jen se souhlasem“, a tak podobně.

    Ještě mne napadá, že tyto pocity jsem před převratem nemíval. Ale na druhou stranu – jsem svobodný. Co víc si přát :-)) .

Komentáře nejsou povoleny.