Záhadný rukopis


Rukopis je to nejen záhadný, ale dokonce považovaný za nejzáhadnější ze známých rukopisů. A to už mnozí vědí, nebo alespoň tuší, o co jde. Ano, jde o tzv. Voynichův rukopis.

Asi jediné, co o tomhle rukopise lze s jistotou říci je, že své jméno dostal po Wilfridu Michaelu Voynichovi, který jej v r. 1912 koupil kdesi v Itálii a r. 1915 jej publikoval.

Wilfrid Michael Voynich

Voynich byl zajímavá osobnost: narozen v šlechtické polsko-litevské rodině 1885 v Telčiai na území dnešní Litvy, tehdy carského Ruska, původním jménem Michal Wojnicz. Na Moskevské univerzitě vystudoval chemii a stal se lékárníkem.  V r.1885 se zapojil do proticarského odboje,  byl zatčen a odsouzen k vyhnanství na Sibiři. R. 1890 se mu podařilo uprchnout do Pekingu a odtamtud do Londýna. Tam si r. 1898 otevřel knihkupectví. Od svého pobytu v Londýně užíval anglickou podobu svého jména: Wilfrid Michael Voynich. Ze svých častých cest po Evropě, zejména po Itálii přivážel do svého knihkupectví, či spíše antikvariátu množství velice zajímavých a cenných knih a rukopisů. Tzv. Voynichův rukopis byl jednou z nich. V r. 1914 si otevřel knihkupectví a antikvariát i v New Yorku, kam později přenesl těžiště své činnosti. Zemřel v New Yorku v březnu 1930.

A to je on: Voynichův rukopis.

Nenápadná poměrně malá kniha, v ošuntělé pergamenové vazbě, o rozměrech 23,5 ×16,2 centimetru. Voynich ji spolu s dalšími asi třiceti knihami získal při rozprodeji části jezuitské knihovny ve vile Mondragone nedaleko Říma. Po smrti Voyniche se rukopis postupně dostal do vlastnictví Univerzity v Yale, kde je uložen pod číslem MS 480. Původně snad měla kniha  272 stran, dochovalo se jich však jen 240. Je psána na pergamenu – ten byl zkoumán radiokarbonovou metodou a podle ní pravděpodobně pochází z let 1404-1438.

Teď už je ale nejvyšší čas tuhle záhadnou knihu otevřít…

Ukázka písma, které dosud nikdo nerozluštil a části kresby, o které nikdo neví, co představuje.

Písmo rukopisu se skládá z 20-30 znaků (v řadě případů totiž nelze s jistotou říci, zda je jedná o stejný znak či o dva odlišné znaky). Text obsahuje i jednoduchou interpunkci. Skládá se z asi 35 tisíc slov. Řazení znaků za sebou vykazuje určité pravidelnosti, což by naznačovalo existenci nějakých pravopisných a gramatických pravidel.

Aplikace Zipfova zákona https://cs.wikipedia.org/wiki/Zipf%C5%AFv_z%C3%A1kon  naznačuje, že se jedná o přirozený jazyk, průměrná délka slov zhruba odpovídá latině, nebo angličtině. (Tomu ovšem odporuje časté tvrzení, že se pravděpodobně jedná o jazyk neevropský, snad některý ze semitských jazyků.)

Závěrečná část knihy, o které se mluví jako o „receptech“

Objevily se dokonce teorie, že jazykem Voynichova rukopisu je čeština. Tyhle úvahy vycházely z toho, že rukopis se prokazatelně po nějakou dobu vyskytoval v Čechách a že čeština, jako nepříliš rozšířený jazyk, by byla velmi vhodná k zaznamenání něčeho tajného. Argumentovalo se také tím, že v rukopise se některé znaky objevují zdvojeně a že to by mohly být spřežky, používané před zavedením diakritiky. Ale především asi bylo přání otcem myšlenky. Navíc této tezi odporuje použití velkého množství krátkých slov, což není v češtině obvyklé.

Existuje i mnoho teorií, že se jedná o zatím nerozluštěnou šifru, případně umělý jazyk. Jako příklad se dává např. takzvaná enochiánština, což byl údajně jazyk, kterým se Edward Kelley a John Dee dorozumívali s anděli. Je totiž podezření, že Voynichův rukopis prošel rukama této dvojice, dokonce že jej John Dee prodal Rudolfu II. A že tedy zrovna tak, jako si vymysleli enochiánštinu, mohli si vymyslet i voyničtinu.  (Tomu ovšem odporuje stáří knihy – což je jeden z mála obtížně zpochybnitelných faktů.)

Další ze záhadných rostlin, nakreslených ve Voynichově rukopise

Kromě kreseb záhadných rostlin jsou součástí knihy i velké archy, většinou s kresbami čehosi podivného. Předpokládá se, že by to mohly být náčrtky něčeho kosmického. Mně to spíš připomíná záznamy pozorování mikroskopem. Ale může to být i něco úplně jiného…

A  v tomhle někteří lidé vidí nákres Mléčné dráhy. No konec konců, i ta to může být – proč ne?

A další záhady a podivnosti si nechám na příště – ono je kolem toho tolik tezí, fám a aktivit, že jsem se v tom málem utopila….

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotopříběhy se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

89 reakcí na Záhadný rukopis

  1. jaa napsal:

    díky za záhadu. dalším je vzpomenout si oi a kde jsem o tom četla. V paměti zůstal jen ten Voynych… njn

  2. Slim napsal:

    O Voynichovi a jeho rukopisu jsem nikdy neslyšel, ale jméno mi zarezonovalo v paměti.
    Kdysi v 50. nebo 60. letech byla u nás dost známá kniha jeho anglické manželky Ethel Lilian Střeček. (Ethel byla nejmladší dcerou slavného logika George Boola).
    Kniha má revoluční, silně protiklerikální tendenci a možná proto jí v SSSR zfilmovali.
    http://www.csfd.cz/film/197587-osud-smelych/komentare/

    Hudbu k filmu složil D.D. Šostakovič, na youtubu jí lze nalézt pod anglickým názvem Gadfly. Šostakovič psal velmi snadno a dobře filmovou muziku

    • jaa napsal:

      Dík, to bude ono… ta paměť, ale je to už tak dávno….

  3. quien sabé napsal:

    Semitský určitě ne, daleko spíše se jedná o jazyk nahuatl, odhadoval bych na dialekt v oblasti státu Morelos a rostliny v něm vyobrazené jsou z herbářů Mexiců, co spálili Evropani.
    Kdyby je nespálili, bylo by více materiálu, jak porovnávat.
    I vyobrazení se nejvíce podobají středoamerickým kodexům.
    Dále jedním z vyobrazení rostlin je známá rostlina maguey, z níž se vyrábí také pulque.
    Obrázek č. 70 zobrazuje aligátora mississipského .
    A že datace ukazuje na rok 1430 okolo, nevadí, byly i cesty před Columbem, například princ Madoc, vzdělal Indiány, kteří po něm převzali jméno, jak uváděli, podle náčelníka z daleké země za východním oceánem .
    I tak datace záleží natom, jak se měnil obsah C14 v atmosféře a to není lineární. Takže se může i lišit o 60-100 let
    Co se týče použitého ïnkoustu, obsahuje minerál atacamit, kteráý se nalézá na desierto de la Atacama, čili v Chile, také v Americe a samotný rukopis není spolehlivě prokázán před rokem 1576 .

    Podařilo se přiřadit k americkým rostlinám 37 rostlin z 303 ks z tohoto vyobrazení a 6 zvířat a jeden minerál, boleit, který se vyskytuje a těží na jediném místě na Zemi v oblasti San Boleo.Je vyobrazen na straně Voynichova rukopisu.
    Některé obrázky rostlin jsou jako obkreslené z kodexu Cruz Badianus, třeba ze strany: folio 9r
    Odpovídá vše cca oblasti Texas, Nicaragua, Kalifornie a všemu mezi tím.

    • Bavor V. napsal:

      A sakra. Že jste už výsledky někde nepublikoval a nedržíte Nobelovku. Myslím, že takhle blbí všichni ti zkoumači jsou taky. Nebyl jste náhodou spoluautorem scénáře pro Strachův seriál Ztracená brána?

    • jaa napsal:

      No spálili – toť otázka. Bylo by zajímavé dostat se do Vatikánských archivů.. ale jak… Kdysi dávno – v 90tých byl na Spektru dokument – kde byly ty řady různých „rukopisů “ od prvopočátku ukázány. S tím, že rozděleno to bylo podle zemí a času. Celá historie, ale donutit ty pazgřivce aby to dali světu jako jeho dědictví… to se asi nikomu nepodaří. Leda násilím a přitom by ale mnohé přišlo v niveč.njn

    • vonrammstein napsal:

      Milane, Milane. Čím jste starší, tím jste posedlejší.

  4. Hudec napsal:

    Tak už jsme dva, kteří o tomto dílku v životě neslyšeli.

  5. Kamil napsal:

    Není vyloučeno, že některá současná „díla“ budou, pokud civilizace přežije alespoň v nějaké jednoduché formě, za pár století také naprosto nepochopitelná a mimořádně záhadná pro naše budoucí potomky. Jako příklad takového v budoucnosti totálně tajemného díla připomínám diplomovou práci k titulu bc. v oboru gender soudy, výňatky z níž nedávno uvedl pan domácí; koukněte se na ně znovu, představte si vyspělou civilizaci za sto dvěstě let, a zkuste ty bláboly vysvětlit či pochopit…

  6. brtnikvbrlohu napsal:

    Bylo by zajimave kdyby tohle dilo okomentovala Merlin

    • Bavor V. napsal:

      Tak ji zkuste sehnat…

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Urcite sem zabrousi tak to necham na ni, ale urcite o podobna dila byt zdaleka tak dokonala zavadila ve sve praxi.
        Jinak hlasim dopravni nehodu, carodejnice v obci Pisecna havarovala na nove postavene majce tak ze se zozplacla nosem 3metry pod vrskem kde zustala obkrocmo na kosteti viset. protoze se uz smrakalo neslo fotografovat 😉

  7. NavajaMM napsal:

    Skvelá pripomienka. Už som sa predtým viackrát stretol s narážkami na dvor Rudolfa II. Ono to vôbec nie je také nereálne, aby tým jazykom bola čeština. Krátke slová nie sú rozhodujúce. V tajnom texte sa kľudne môžu skracovať, keď je jasné, o čom je reč.
    Dátovanie pergamenu len ohraničuje vznik rukopisu do minulosti. Samotný rukopis vôbec nemusel vzniknúť v tom istom roku ako pergamen. Predpokladám, že vznikol o niekoľko desaťročí neskôr a možno aj niekoľko desaťročí vznikal.
    To písmo môže byť aj jednoúčelové len pre tento rukopis. Ono nie je také ťažké vymyslieť si vlastné písmo, aby mu nikto iný nerozumel.

    V tejto súvislosti som si spomenul na slávne zápisky Leonarda da Vinci vytvorené zrkadlovým zápisom. On bol šikovný človek, obojručný alebo dokonca ľavák, takže si viem predstaviť, že robil súčasne dva zápisy – jeden pravou a jeden ľavou rukou zrkadlovo. Ten regulárny mohol odovzdať alebo darovať a zároveň mal kópiu pre seba.

  8. kchodl napsal:

    Divím se že o tom i tak sečtělí a vzdělaní lidé jako Hudec nebo Slim neslyšeli. Je to hodně známé.

    Hrabalo se v tom mnoho mých známých, třeba z pohledu frekvenční analýzy textu, různými metodami matematické lingvistiky, kryptologie, … Je to prostě takový zajímavý artefakt.

    Nádherné je i „typografické“ provedení, použitý „font“. O šílených obrázcích nemluvě.

    Např. v TeX komunitě (TeX je typografický a sázecí systém, používaný především ve vede) existuje několik „Voynichových“ písem.

    Co to vlastně je, nikdo neví. Jenom souhrn všech hypotéz by stačil na tlustou knihu.

    Díky za článek, těším se na další díly.

    • LB napsal:

      Mě udivuje, že ty dva poslední obrázky mohou připomínat něco jiného než krajky, nebo takové ty dečky na stůl.. :-D. Neháčkovala snad paní Voynichová?

      • K-k,. napsal:

        😀 😀 😀

        • M-T napsal:

          Fantazii se meze nekladou 🙂
          Vidíte taky malý kostelík (na předposledním obrázku – „Krajky“) v horní řadě vpravo? V jeho levé části směrem k prostřední „krajce s modrým středem“ já vidím malý kostelík s věží. Zkuste zvětšit případně přiložit lupu. Jak ale říkám, ta představivost!.

      • jaa napsal:

        Háčkování ani ne, to spíš drhání – tedy vázání uzlů. A to spíš. vzpomeňte KIPU, a další provázková písma. a je fakt, že se tím dá vykouzlit ledacos, protože materiál je poddajný a skládáá se dle přání. Akorát se musí umět. tedy jako psaní.

        • LB napsal:

          Děkuji za upřesnění. Já se nedostal přes vázání tkaniček u bot, a to jsem se ještě naučil v mateřské školce. 🙂

      • kchodl napsal:

        Zrovna tohle je takové „fraktální“, tj. má to soběpodobný opakující se vzor, jako mnoho přírodních struktur nebo i ty krajky. Může to být pohled do mikroskopu na něco živého stejně jako tisíc jiných věcí.

        • NavajaMM napsal:

          Takéto vzory sú v prírode viditeľné aj voľným okom. Mali sme doma v črepníku, tuším mango pestované pokusne z kôstky. Žasol som nad tou postupnosťou počtu listov. Komplikovaný Fibonacci v tom bol, ale nie sčítavanie susedných rozvetvení, ale ob dve a prestriedané stabilným počtom 3. Príroda je úžasná.

      • blbíš napsal:

        …háčkovala a nosila tyhle brejle:

  9. Rosťa napsal:

    U třetího obrázku jde evidentně o stroj na lisování slunečních paprsků pro další využití v průmyslu. Autor zde nastínil i velmi jednoduché využití pro ohřev vody a spokojený výraz koupajících se dam dává tušit, že účinek výlisků je nejen tepelně účinný, ale má i prokazatelně omlazovací faktor. Kdybych měl víc Modrého Portugalu, tak ty články večer přeložím do srozumitelštiny. Nemám, škoda. Autorce velký dík.

    • kchodl napsal:

      😀

      Když jsem to kdysi viděl poprvé, připomnělo mi to dětské fantazijní dílko, čemuž se to ovšem vymyká systematičností a rozsahem. Nebo kresby v knížkách „patafyziků“, od Jarrého po Viana. Přijde mi to zábavným způsobem švihlé.

      Možná je to celé rafinovaný ujetý žert – schválně udělaná záhada, kterou se její autor vysmívá ze záhrobí řešitelům: nasvědčovalo by tomu použití starého pergamenu a moderních inkoustů (je to ostatně jedna z oblíbených hypotéz).

      Kdo ví.

    • M-T napsal:

      „Jak jednoduché, milý Watsone! Badatelům se nedostává inspirace v podobě Modrého Portugalu! A na to přijde šohaj odněkud z jižní Moravy, co ani nemají moře.“
      Pane Rosťo, to je perla!!
      Obratem by to bylo přeloženo a věřím, že byste i nějakou kapitolu dodal.
      😀

      • Rosťa napsal:

        Moře bude. Nebude sice úplně slané, ale to nevadí. Pan president prosazuje kanál D – O – L a tak se jen udělá drobná odbočka. Až přijede místní občan Vraťa Mynář, tak mu to nakreslím a věřím, že to Hlavě státu ve vhodnou dobu nanese. A v Práglu se budou divit i ušima. Ta moje sice jaksi divně kroutí hlavou, ale asi má vztek, že jí to nenapadlo dřív.

    • Kamil napsal:

      Vidím, že tajemství záhadného spisu z minulosti zůstává neodhaleno, zatímco aktuální nejtajnější operace nejmodernějších výstřelků supertechnologií včetně neviditelných stíhaček sleduje veřejnost na mt (nebo hoax?)
      http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/zpravy/britske-spionazni-letadlo-bylo-odhaleno-programem-za-299-liber-pro-mobily/

  10. blbíš napsal:

    …a v tomhle někteří lidé vidí nákres Mléčné dráhy. No konec konců, i ta to může být – proč ne? … ale prdlajs, moje milé víkendové potěšení, je to mnohem jednodušší, je to pouhá šála zamotaná v rotoru ventilátoru!

    Nebudete se zlobit, když Vám rovnou řeknu, že mám jiný starosti v tom čarodějným, předmájovým rozjímání. Mám obavy o svůj mozek a tělo!!!

    Stáří není nic pěknýho, a kdo tvrdí, že je, tak není starej!

    Když moje maminka nastoupila poslední cestu ke svýmu konci, to ještě můj mozek s mým tělem byly docela kámoši, vůbec nemohly třeba pochopit, jak maminka může tajně ve špajzce ulamovat kousky čokolády, ač ví, že má cukrovku, jak někdo se může probrat z klimbání po obědě a ptát se, jestli je den, nebo noc, nebo dokonce, jakej to je vlastně den, jak někdo může zapomenout si vzít prášky, který mu milující potomek rozdělil do lékovky na každý den v tejdnu (ráno-odpoledne-večer). Jak někdo může … zkraťme to … jak někdo může sám rozhodovat o svých posledních chutích, přáních a dnech, když je obklopen milujícíma potomkama, který ví nejlíp, jaký ty poslední chuti, přání a dny toho stáří mají bejt.

    Vám starým to asi bude něco připomínat a vy mladší si na to holt budete muset počkat, ale určitě se dočkáte, nemějte obavy.

    Už dlouhou dobu totiž pozoruju, že můj mozek se neúčastní mýho těla, jakoby byl proti svýmu tělu ve výrazný opozici, prostě mlaďoch. Skoro bych to i pochopil, ale von je takovej jízlivej, poťouchlej mlaďoch, asi něco podobnýho, co produkuje naše inkluzí postižený školství = takovej nevšímavej, sebejistej, sobeckej parchant. Sice to není ještě úplně kriminální kategorie, ale už se k ní skoro blíží, rozumíte-li mi. Prostě tím kostrbatým úvodem chci naznačit, že mám v hlavě zmetka, co mu moje/jeho tělo už dávno nestačí!

    To se projevuje tak, že toho parchanta často přistihnu, jak z povzdálí, nezúčastněně až skoro znuděně pozoruje moje/jeho tělo, jak se plahočí a říká mu: …“ tedy tys to teda dopracovalo“.
    Zrovna tudle, bylo to večer, kdy tělo něco přes den kutilo a ušpinilo se a když přistoupilo k otázce, jak se tý špíny zbavit, tak mozek už netrpělivě čekal u umyvadla a začal s tělem rozmlouvat, co rozmlouvat, nad tělem se začal významně ušklíbat: … „hele, jako ty by ses chtělo vykoupat? A víš, co tě v tý vaně vlastně čeká? Vždyť si už nedosáhneš mejdlem ani na dobrou polovinu zad a kolena nevohneš a to nemluvím o nějakým tom případným kleku. A stejnak se do vany nevejdeš celej, vždycky ti něco z ní bude čouhat, neprohřeješ si pořádně ani svý starý kosti. A už si zapomnělo, jak si se posledně z tý vany špatně zvedalo a jak jsme spolu docela dlouho dumali, až skoro voda úplně vychladla, jestli ty zapřený ruce o kluzký vokraje vany ti při zdvihání těla z vany uklouznou a ty se zřítíš a praštíš se vo tu vanu do hlavy a … a o tom, jak umřeš někde ve vlhký samotě, aniž by ses rozloučil s rodinou. Pamatuješ si to ještě vůbec, stojí ti to vůbec za to?“

    Nebo onehdy zase…“ hezká holka, viď? … a hele, kdy si vlastně naposledy souložilo … no já jen, že už je to nějakej ten tejden a řeknu ti rovnou, žádná sláva a … a když se na tebe tak dívám, myslíš si, že bys ještě “ … takový a tomu podobný podpásovky tělo od mozka slýchává poslední dobou docela často.

    Přátelé, ale vůbec nejhorší je, když můj mozek posměšně pozoruje moje/jeho tělo, jak tajně ve špajzce užírá vnučkám čokoládu, ač o sobě dobře ví, že má cukrovku, jak se můj mozek nemůže dočkat, až se mý procitávající se po obědě zdřímlý tělo zeptá, jestli je den, noc, nebo jakej je vlastně den, jak můj mozek kroutí udiveně hlavou mýho těla nad tím, jak někdo může zapomenout si vzít prášky, který mu jeho blízcí rozdělili do lékovky na každý den v tejdnu (ráno- odpoledne-večer).

    A jak se tak ty dva vzájemně pošťuchujou – zrovna teď nad palačinkou, co ji moje stále ještě žena usmažila a co by ji tělo rádo pozřelo, zatímco mozek mu to rozmlouvá, jako že by nemělo – tak já je z povzdálí sleduju a říkám si, jaký že ty poslední dny vlastně mají bejt a jaký asi s tím mozkem a tělem vlastně ve skutečnosti budou … jó – ach jo – čekají mě zřejmě ještě zajímavý hořký chvilky.

    P.S.
    inzerát:
    věnuju mozek
    zn.:
    sere mě!

    • Hudec napsal:

      Tak tohle je na literární cenu.
      Bez ironie.

    • Kamil napsal:

      Milý příteli, myslím, že ti trochu i rozumím, jen si nemohu zcela přesně vzpomenout, který z klasiků odhalil kus či snad celou pravdu, když konstatoval, volně cituji: „teprve senilita je opravdové vysvobození …“ (možná Schopenhauer?)
      Nicméně, zcela jistě vím, že se vysvobození dočkáme, jestli to ale bude právě ta senilita, to jasné není …, však víš, že jsou i jiné možnosti.

      • blbíš napsal:

        nevím!
        …ale tuším, jen nevím, zda mám přidat slůvko „bohužel“

        • Rosťa napsal:

          Vašnosto, tohle znám. Ten můj mozek a tělo se dohadují každou chvíli a je to hrozně otravné. Já to řeším tak, že když ta dvě moje já jsou mezi sebou ve při, nechám je být a dám si dva panáky slivovice. Svět je hned barevnější a i Langšádlová se mi jeví jako Bardotka zamlada s mozkem Nikoly Tesly.

          • Kamil napsal:

            Máme tomu rozumět tak, že ani oči už neslouží dobře?

            • oh napsal:

              Kdepak, to znamená, že Hyeronymus Alessandro Scotta konečně dodělal svůj elixír.

              • Rosťa napsal:

                Také jste to nemusel hned prozradit. Teď to bude chtít každý.

              • Cech napsal:

                No pokud budeme uvažovat tajemství, které při míchání svého elixíru ohledně žitné jíž tenkrát odhalil nějaký zcela neznámý Jan Skoták z Hrdlořez.
                Potom konečně pochopíme i státem schválenou matematickou operaci pro výpočet chybovosti součtem.
                Proto je nutné odlišit genialitu moci od bláznovství vědy.
                Budeme li ve svém životě bohužel preferovat bláznovství vědy, velmi obtížně pochopíme genialitu moci.
                Hyeronymus Alessandro Scotta který aplikoval státem schválenou matematickou operaci pro výpočet chybovosti součtem na odpočet věku, mohl dosáhnout již ve své době na onen požadovaný elixír.

              • Cech napsal:

                Bezesporu se nejedná pouze o onen známý elixir ale i o spis Speculum Alchemiae který Hyeronymus Alessandro Scotta věnoval přímo Rudolfu II.
                Zde se zamlčuje i ta téze, že autor údajně uměl měnit měď ve zlato. O jeho přítomnosti na pražském dvoře se ale historici přou, protože existují pouze zmínky z druhé ruky. Nechybí dokonce ani hypotéza, že žádný Hieronymus Scotta neexistoval a že to byl pseudonym mnohem známějšího alchymisty, který pocházel ze Skotska prý se vynořil někde u města Glasgow.

    • NavajaMM napsal:

      Priateľu vďaka, lepšie sa to povedať nedá.

    • jaa napsal:

      Blbíši, k tomu prohřátí těla – to asi pociťujeme všichni. Já byla došprtána k jednomu fíglu a nemohu si jej vynachválit. Kdysi ve Fezku Strakonice dělali takové zvláštní vlněné přikrývky. z jedné strany vlněná osnova – z druhé taková ta kudrnatá čistá vlna.
      No přikrývku složím na menší a větší polovinu, tou vlnou dovnitř, na menší ležím a tou větší se zakrývám. Udělá to takový kokon – nikudy netáhne a spíte jako v bavlnce – báječně si odpočinete. Ráno jste fit. Kam se hrabou štepdeky či pěřiny – nemaj šanci. S peřinami bylo topení v zimě na 5 teď v pohodě 3. Což je opravdu rozdíl.
      Teď to dělá nějaká forma v Písku ?Brotex? a pak jedna na Valachách.
      To jen tak……. 🙂

      • blbíš napsal:

        nečetla jste pozorně!
        tělu už je to jedno a mozek se horkem mládí vodkopává 😀

        • jaa napsal:

          áále četla, ale co tak tělo pošprtnouti. aby nebyli v rozporu… ale to by zase nevznikl tak báječný článek. 🙂
          Ale ono to ranní „nerozcvičování nebo oatrné nerozhejbávání“ se má taky něco do sebe. Věřte mi

          • blbíš napsal:

            Vy optimistko!
            … tudle, snad jedinej den, kdy bylo letos už léto, jsem zrovna pošprtnul tělo, když jsem byl vyhnán z domu s vnučkama na pískoviště a při hloubení tunelu v takový ponižující poloze tělo vodmítlo tunel razit dál… a co víc, odmítlo zařadit i zpětnej chod. Docela pěkná podívaná! Vnučky si sedly na havarovanej razící štít a s kamarádkama se snad hodinu (nevím přesně, byl jsem už polomrtvej)domlouvaly, jestli zaběhnou pro rodiče, nebo jestli by mě uvezly na kárce. K večeru si pro razící štít přišli naštvaný rodiče, že prej chudáci vnučky, takovou dobu jsou na vycházce a že prej mě zase někdy pověří hlídáním… ale holenci štít taky nerozchodili, až kapačky záchranky… a Vy tu propagujete nějaký rozhejbávání, co má něco do pošprtnutýho sebe</b
            P.S.
            pravda, mozek jsem tehdá nechal doma počítaje, že ho k
            pošprtnutí nebudu potřebovat
            >.

      • vonrammstein napsal:

        To mně povídejte. Před pár hodinama jsem se po čtyřech dnech vrátil z Libušína, skrz naskrz promrzlej. Paradoxně mi bylo teplo akorát v noci ve výprodejovým vojenským spacáku tuším vz. 64 za 119 korun, pokud se dobře pamatuju. Pomohla až hodina v horký vaně. Na rozdíl od loňska aspoň nesněžilo. Začínám být na podobný kousky nějak starej.

    • tata napsal:

      To je to moudro nezpochybnitelné co se pozná za tou větší půlkou života,někdo dříve někdo později ale zub času je neúprosný,dříve erotik nyní sklerotik.Kde jsou ty časy kdy jsme s pošklebkem hodnotili o čem se baví dědci,kde je doba kdy můj otec měl nudli na doutníku a zpozoroval moji mimiko,dnes sice nekouřím ale nudle tam je,to jsou neuprosené věci,dnes už víme že v tomto ohledu k tomuto moudru dospěje každý.Jen ho málokdo umí podat tak umělecky a hezky že by se to dalo závidět jako by to bylo hezké období ,bohužel NENÍ ovšem takto to chápat je to že se dá žít.
      MOJE ranní 1 myšlenka je výborně něco mě bolí ještě žiji,až jednou nebude nic bolet budu bud v ráji nebo u kotle,jednu výhodu že jsem takzvaný neznaboh že je mi to jedno.MYSLÍM jestli ráj nebo peklo,protože prostě nic mi nebude bolet,tudíž nebudu,proto ta bolest je nutná,paradoxně určuje že žijeme

    • kchodl napsal:

      Skvělé!
      🙂

    • vittta napsal:

      To ještě máte (ve výsledku máme) před sebou jednu fázi, Blbíši.
      Absolutní krach všech tělesných funkcí.
      Když to někdy vidím….
      Vedle psal nedávnoTaras, že „to“ blbě dopadne, a ono „to“ fakt blbě dopadne.
      Nejhorší na tom je, že natáhnout brka se také nikomu extra nechce.
      Mě je teprve 50, ale čím dál víc se mi vkrádají do hlavy myšlenky, jaké to asi bude, a jak dalece to bude stát za hovno.
      Tak v 60 celá sranda skončí….
      No…co k tomu dodat.
      Vytřískejte z toho ještě, co se dá.
      Pokud se to dá…..

      • blbíš napsal:

        mýlíte se, vittto, v šedesáti ta sranda teprve začíná, ale jak jsem psal, počkejte si a uvidíte sám!

        • vonrammstein napsal:

          Jéžiši, nestraš!

        • Kamil napsal:

          Kdepak, v padesáti jste na vrcholu sil tělesných i duševních, v šedesáti je to pořád docela dobré, ale jak se u nás říká, život začíná v sedmdesáti: to už konečně děti vašich dětí by se měli postarat sami o sebe, a vy máte čas na sebe …. (jak to ale zvládnete, se opomenul klasik zmíniti).

          • blbíš napsal:

            “život začíná v sedmdesáti: to už konečně děti vašich dětí by se měli postarat sami o sebe, a vy máte čas …

            Hele, Kamile, nechte si těch provokací, tady doma to leze jedno přes druhý 365 dní v roce, 24 hodin denně, co si neurvu to nemám, že by se někdo staral vo mě, to mi taky nehrozí, tudle jsem dělal mrtvýho a nikdo si toho ani nevšiml!

            Projektoval jsem přes noc, souřadnicový systémy se mi někam rozeběhly, průniky se nekonaly, ocel ve 3D se vo sebe nevořezala, místo očekavaný půldruhý tuny jsem spotřeboval tun 5 a výsledek přesně takovej, jako když mi v sedmdesáti začal ten Váš život.

            Fakt lásky čas jak vyšitej, vypínám celej svět a du spát, dobrou.

            • Kamil napsal:

              jj, šedivá je teorie, zelený strom života (jen se z něj nep…)

            • Kamil napsal:

              „… tudle jsem dělal mrtvýho a nikdo si toho ani nevšiml!“
              Nebuďte smutný, však oni si jednou všimnou.
              Když jsem se před časem kdesi probíral, nemohl jsem hned rozpoznat kde jsem, ani co děje. To lehátko bylo nějaké tuhé, vzdálené hlasy či vzlyky…, a jak mne rvali do jakéhosi tunelu napadlo mne asi krematorium, bude klid …
              Nikoliv, byl to tunel ct, a dobře (?!) to pro tentokrát dopadlo …

              • Rosťa napsal:

                Tady je dnes sranda jak v márnici. Když se ráno probudím a nepraštím se do hlavy o prkenný dekl, tak je to furt dobrý. A vylezlo sluníčko. A byl První máj …… kukaččin zval ku lásce hlas. Ta moje chtěla pusu pod rozkvetlým stromem a když jsem jí řekl, ať ten strom donese, tak mně řekla, že jsem blbec. Taky mám problémy. A stěžuju si?

              • vittta napsal:

                Stejně tomu neutečem, tak co…..
                Nejdůležitější na tom je, že se z „toho“ mohl Blbíš- za značného zájmu- pěkně vypsat.
                20 nám už nebude, vo tom žádná…….

              • blbíš napsal:

                Tady je dnes sranda jak v márnici … A byl První máj …… kukaččin zval ku lásce hlas.
                Všiml jsem si, Rosťo, jak ze sněhu a psího letošního počasí už vykukují pampelišky, prostě ještě ta básníkova kukačka a bude Máj jak vyšitej.

                I tady běh času bohužel pěkně úřaduje. Bylo to u nás jako na víkendových Katčiných fotkách, hezky se jim na mých latifundiích dařilo, kromě nich, nic jinýho totiž nepěstuju = kdyby viděl Babiš tu nádhernou žluť, rezignoval by dobrovolně na tu svoji dotovanou posranou řepku!!! A byly takový hezký, vysoký, zdravý, plný včelek, ale … ale přišli sousedi, že už mají toho sněhu dost! Je tedy pravda, že po odkvětu už to není to pravý vořechový a ten sníh lítal na jejích zdegenerovaný designový zahrady 😦 … a vítězil 🙂 !

                … všimli jste si některých jedinců, jak jsou nervní a jak jsou hysterický, když se jim na zahradě uchytí třeba krásnej modrej vitální bodlák, ani čmeláka na něm si nevšimnou, jak vidí rudě, no nic, to byla jen vsuvka…

                Tak jsem holt byl přinucenej stále ještě mojí ženou chodit po latifundiích a všechno žlutý trhat a házet do poplenice. Dělal jsem to tak tři roky po sobě jdoucí, vod tý doby se ta žlutá nádhera rok co rok zmenšuje k mý nelibosti, pravda, nějak zmizely i žlutý krokusy, žlutý tulipány a když zmizely i narcisky, jak jinak, než taky žlutý … ale příkaz zněl, všechno žlutý pryč … tak moje stále ještě žena najednou nespravedlivě o mně prohlašuje, že jsem slepej pitomec a ještě k tomu nevzdělanej, když nepoznám smetanku lékařskou vod tulipánu, tak vám nějak nevím. Teď je stav takovej, že ty sluníčka moje milý přestaly sofistikovaně produkovat stonky a kvetou jaksi u země, jakoby mně chtěly naznačit, že se skrejvaj a že tady nejsou. Ani pod těmi jejich květy už, Rosťo, manželku nepolíbíte, neb jsou děsně nízký a byly doby, že to šlo … ále… nechme toho, nebudu ani naznačovat, abych si nevysloužil Vaší márnici s deklem navrch.

                No naschvál, koukněte se na Katčinu fotku z předešlýho a představte si místo pampelišek ty všelijaký ikebany, nebo co to vlastně sousedi pěstujou na těch jejich designových zahradách či ty jejich přiblble hnusně vypadající nezdravý trávníky, který jsou plný všelijakých mechů, direk po vertikutátorech, žlutý trávy po sekačkách a hnojících granulí. A jak jako sfingy sedí na těch svých sekacích páchnoucích traktorech a … jako by nežili a oni/y zatím žijí a dívají se na nás pohledy soustředěnými jak věrní psi pohledy a trpí, že žádný člověk k nim nepromluví… kurva, a pak že jsem nevzdělanej i Wolker z dob budování lepších zítřků se mi do toho připletl … tak už jednom dodávám, že ani ty srnky, co je mám místo sekačky, do huby nevezmou nic vod sousedů a jsou spokojený s tím, co pěstuju já.

              • Bavor V. napsal:

                První máj patrně vytáhl všechny do sadů a parků, kde se zabývají hledáním rozkvetlých stromů a líbáním. Patrně proto je zde dneska poloprázdno. Nebo se ještě vpamatovávají z náročné noční šichty, kdy museli jednak spálit čarodějnice, jednak hlídat májku a nakonec samozřejmě ekologicky zlikvidovat zbytky alkoholu, který jim do dnešních odpoledních hodin ještě vydržel.

              • vittta napsal:

                No to jako jó, Blbíši, žluťi z pampelišek se nic nevyrovná.
                Nevím, co lidi proti nim mají….
                Jasně, ve skalce se moc nevyjímají, ale zase v louce jsou super.
                Louka ovšem není trávník, a lidé mají dneska trávníky, sterilní a bez duše.
                U mě na loukotrávníku zase vykvetly jeden rok sedmikrásky….z ničeho nic, byly tam, ale najednou tam bylo prostě bílo, to jsem čuměl.
                Fotr by to také pořád sekal…a když nesekám, má dojem, že jsem línej.
                Tak už jsem nasral, a koupil jsem semínka lučního kvítí a aby toho nebylo málo, loni jsem určitou část vůbec nesekal, aby se ty kytky ještě pořádně vysemenily.
                Jóó, to je hnedle jiný pohled, na tu pestrou květenu…fotr má samozřejmě kecy, že je to tam samý klíště, což není, i když se tam klíště chytit dá, jen nikdo neví, odkud přesně.
                Takže tam mám pěkně skalky, cizokrajné keře, a mezi ovocnými stromy pěkně pořádnou louku, kde budu nově provádět seč toliko 2x do roka, jak se sluší a patří.
                No…louku, má ten pokusný kus tak 50m2, takže spíš loučku.

              • Rosťa napsal:

                Mít jen 50 čtverečních metrů zahrady za barákem je můj sen. Jen na délku je 180 m.

              • Bavor V. napsal:

                Nejhorší na tom je že ta tráva od jara do podzimu jen roste a co týden se musí sekat.

              • Rosťa napsal:

                Pampelišky, blbíši, jsou pěkné potvory. V rámci poklidného sousedského soužití sekám zahradu sekačkou a čím víc ji sekám, tím víc mají pampelišky kratší stonky. Dnes už je situace taková, že mají stonek cca 3 cm a květ „pracuje“, jak má. Nerad bych se dožil doby, kdy budu po kolenách několik tisíc pampelišek trhat ručně.

              • blbíš napsal:

                u nás v Sudetech se to tak nebere, Rosťo, a jestli bych se chtěl dožít na těch mých bezmála dvouhektarových latifundiích samých pampelišek? Klíďo – píďo, já totiž z tý žluti žiju pak celej rok, něco tak nádhernýho se hned tak nevidí. Vona louka, no louka, spíš mokřady to jsou, si poradí. Vittta rozhazuje semena lučních kvítků (aspoň že tak), ale já to jen pozoruju vleže se stéblem v hubě a nechávám to na vůli boží a vono to taky božsky vždycky dopadne. Kdybyste viděl během roku ty proměny, který jsou korunovány podzimem, kdy to všechno chytí takovej zlatej slaměnej šic a když je navíc povedený babí léto a s tou krásou pohupuje tetelivý teplo a všude voní přezralý všchno a pavouci se tu krásu snaží zarámovat do těch svých stříbrných nití, na který zase ranní rosa navléká ty nejbáječnější perly z celýho širýho světa a lehounký ranní mlhy tomu dodávaj punc ryzí tajemnosti, tak to jsou právě ty chvíle, který by si člověk nejraději nacpal do kapes a schoval si je pro chvíle, až mu bude …

              • vittta napsal:

                Moje zahrada je asi 2000 m Rosťo, ale není takového tvaru a způsobu využití, abych tam mohl mít všude louku.
                Ve skutečnosti je tam takový prudký svah, asi 100 m2, kde jsou zasazeny břízy a borovice a smrky a už tam byla Cesmína, kde jsem mezi těmi stromy také nechal jakousi louku.
                Původně jsme tam ještě s tátou kdysi zasázeli „ohniska“ borůvek, co jsme vykopali v lese, ale ne všude se to rozrůstá, jak jsme čekali.
                Taktéž ty stromy nelze nechat růst do 30m výšek, je to v podstatě poblíž centra a bydlí tam i sousedi.
                Pak je tam louka, ta má tak 500 m, ale její větší část nejde nesekat, protože ta tráva by byla metr vysoká a nikdo by tam neprošel.
                Takže jsem za „louku“ v tom slova smyslu nechal ten kus, možná je to o chlup víc, než těch 50 m, ale je to část, kde jsou dvě jabloně a tři švestky, a kupodivu, ta tráva tam tak vysoká nikdy nerostla.
                Obvod je lemován cizokrajnými keři a růžemi, mám tam i bambus a stromy třešní, pak jsou tam smrky…živý plot z nich, a kus je udělán z takových těch práskacích bílých kuliček.
                Pokračuje to buky, pak je tis a rybízy.
                Pak není kolem plotu nic, ale zase jsem tam nasadil zimolezy, břečťany a plazivé ostružiny a rostou tam maliny, spíš ovšem od souseda.
                Dále obvod pokračuje Kiwi a dvěma smrčky.
                A následuje sekce keřů a růží, v rohu pak lískovníček a šeřík, pak řada stromů, červená bříza, smrk…ten už má tak 15 a soused má kecy, vedle je ambroň a pak je sousedův „zakrslý“ buk, co měří asi 12 m a korunu má asi 15 m v průměru, takže má ty kecy na smrk malé.
                Pak schody a zase ten svah, který začíná skalkou, kosatce, echinacea,pivoně,různé trvalky a kmen obřího smrku, který sežrali václavky, a tak ho opínají dvě barvy růže, trubač (ještě nekvetl) a klematis.
                Pod tím je plac lesních borůvek, a průbězně jsem různě, kde bylo místo, ještě nasadil ty borůvky kanadské.
                Uprostřed je jezírko, černá jeřabina s černým bezem s červenými květy a pod tím pískoviště pro děti.
                Kus dál ohniště, pod obřím dubem, ale šlehnul do něj blesk, a tak je z něj jen půlka.
                Kůlny na dřevo a zahradní potřeby- samovýroba a tátův srub.
                To píšu proto, že postě nelze ten pozemek udělat přesně tak, jak bych chtěl, tedy nechat ty stromy normálně růst a mezi tím louka a jebal bych na nějaké sekání, protože moje srdce bije stejným rytmem jako srdce blbíšovo.

              • vittta napsal:

                A lípa tam ještě je…
                A kolem toho buku je zasazena vistárie, a já si mysel, že se jako bude kolem něj vinout a po jeho větvích, ale nějak se jí nechce, stejně jako se moc nechce té azalce s oranžovými květy.
                Vy to tam máte dobré, v okolí Brna, Rosťo, tam co se zasadí, roste, tady je to pokus/ omyl, tady tačíná jaro, když jinde končí, mě ještě nekvetou ani třešně, jen jedna, a dvě nasazují, švestky a jabloně mají jen pupeny.
                Ve skleníku rajčata dozrají jen když je dobré léto, resp. dozrají vždycky nějaká, ale plno zelených zůstane….
                Tady zahrádkář nemá na růžích ustláno.
                Ale zase ty hory….to jen kolikrát čumím do dálky, na ty kopce bez konce, a všude lesy a lesy….

  11. Bavor V. napsal:

    Pro dnešní večer od hrocha:
    Domluv babám, ať nelítaj večer příliš nízko!
    Dají si pár hrnků – může opustit je štístko…
    V zájmu Tvýho bezpečí
    bude sklípek nejlepší…

  12. Pepanov napsal:

    Já se vrátím k původnímu, nemohlo by to být tak, že jakýsi mnich při ochutnávání mešního vína měl jak se říká řádně nakoupeno. Něco maloval, psal nějaké klikyháky a bavil se tím, jak těm budoucim krásně zamotá hlavu.

  13. vonrammstein napsal:

    Tuhle noc vždycky někam vkládám tenhle klip, tentokrát jsem dokonce našel nezkrácenou verzi:

  14. vittta napsal:

    Tady je také záhadný rukopis.
    https://blisty.cz/art/86620.html
    Pokud se do toho někdo začte, všimněte si těch podivně umístěných uvozovek.
    Čulík už zcela otevřeně bagatelizuje a falšuje dějiny, a dává průchod svým nacistickým ideálům.
    Maskuje to jako kritiku nějakého Hřebejkova filmu…..
    Trošku se v tom rauši zapoměl.

  15. jaa napsal:

    já zase něco mimo téma. Ale je to nádherné

    • Bavor V. napsal:

      Až na ten slovník má pravdu 😂

      • vonrammstein napsal:

        Ano, má. Ale jde o ten slovník. Tohle si estébáckej šmejd, co by chtěl být premiérem, nesmí a nemůže dovolit ani v „soukromí“. To si můžu dovolit já jako nepolitik bez funkce. Doufám, že to bude poslední hřebík do rakve toho kripla.

        • Bavor V. napsal:

          Ani Topola nezničil „fakáč“, kopání do aut nebo mlácení do reportérů, o slovníku nemluvě. Dojel na pitomej a úplně trapnej rozhovor do“teplýho“ časopisu

        • čtenář napsal:

          poslední hřebík?kdepak.

          obdivovatele má nejenom tady,nejenom u nás,ale i jinde.

    • Rosťa napsal:

      Máchovou neznám, ale u toho zbytku se moc nemýlí. Horší než ta dnešní řídící socanská smečka je jen Posseltův přidělenec Herman.

    • strejda napsal:

      Vypadá to na plagiát se zajímavým obsahem se kterým se dá souhlasit. Dalo by se říci, že je to verbální regest Mistrových myšlenek včetně slovníku, které se shodují s vysloveně nemalým myšlením voličů.
      Jediné co je záhadné je, zda to mělo ublížit nebo oslavit.
      Je to geniální. Nežalovatelné – řekl to imitátor a pravdivé – nelhal.

    • Cech napsal:

      Zde se jedná o PR které používá hlavně von. Karel ale když dva dělají totéž, bohužel není to totéž.
      Zde je nutné si povšimnout jak si Bureš váží svých zaměstnanců :
      „Moji zaměstnanci jsou debilové.“
      Protože takto pokud jste ochotni si všímnout neuráží své poddané ani nositelé modré krve, tedy např. von.Karel nebo von. František taktéž i von. Michal aj. .
      Tento postoj je vyjádřením té nejvyšší nadřazenosti, jak materiální tak duševní nad plebsem kterým díky své přirozené inteligenci, vědomostem a ohromné duševní nadřazenosti může pouze a jen pohrdat.
      Zde prosím je zřejmě nutné se vžít do citlivé duše Bureše a představit si o čem sní když mimořádně spí, protože Andrej je natolik zaneprázdněn, že prakticky vůbec nespí.
      http://forum24.cz/andrej-babis-je-vzacny-charakter/

      • vittta napsal:

        Za to může Kalousek!
        Babiš, který zavedl EET, aby se nemohlo krást, takový být prostě nemůže!

  16. Joda napsal:

    OT: Dnes sice není výroční den, ale na těšínsku žiji, takže mě článek zaujal. Podle vyprávění účastníků, to bylo mnohemhorší, než se píše v článku.
    http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/188623-mnichovskou-dohodu-zneuzilo-polsko-v-rijnu-1938-zautocilo-na-tesinsko/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    • vittta napsal:

      No jo…
      Nebýt agresivity Polska, asi by se Beneš do Němčourů pustil.
      Poláci, jako lidé, jsou více-méně normální, ale politika Polska jako státu je vytrvale úplně debilní.
      V Evropě snad žádná jiná země nemá dlouhodobě tak blbou politiku s tak blbými výsledky, samozřejmě s vyjimkou Německa, které je ještě debilnější!

Komentáře nejsou povoleny.