SVĚT: Erdoganovo referendum a turecká demokracie aneb Slovo do pranice


Jarda Hudec mi poslal článek ze serveru echo24. S mnohými myšlenkami souhlasím a zdá se mi, že pisatel celkem dobře vystihuje skutečné události v Turecku. Ale je to opravdu slovo do pranice. Tak hlavně čestné boje.

Po vítězství tureckého prezidenta Erdogana v referendu, které v Turecku zavádí prezidentský systém, se světová i česká média zaplnila lamentacemi o osudu tamní demokracie. Skoro to vypadá, že Turci dlouhá desetiletí vyrůstali v tradici téměř anglosaské demokracie, úzkostlivé dělby moci a plné nezávislosti všech možných nezávislých úřadů a teď najednou jim léty zažité tyto vymoženosti zlý diktátor Erdogan bere.

To je ovšem lež jako věž. Tvůrcem té skutečné, současné a svou kvalitou všelijaké demokracie v Turecku je právě tento zlopověstný Erdogan. Ona slavná Atatürkova sekulární Turecká republika, o niž naše média ráda hovoří, totiž byla vojenskou diktaturou, v poválečném období zastřenou formálním parlamentarismem a střídáním vlád. Rozhodující slovo však měli stále generálové, kteří – pokud se jim vládnutí nastrčených civilních vlád přestalo líbit – neváhali provést vojenský převrat nebo prostě sesadit nepohodlné politiky. Na nějaká lidská práva a respekt k menšinám se při tom moc nehrálo. V době studené války to ovšem nikomu nevadilo – Turecko je strategicky nesmírně významná země s druhou největší armádou v rámci NATO. Nedostatky turecké kvazidemokracie se však ukázaly velmi užitečným argumentem pro zchlazování tureckého nadšení pro vstup do EU celých posledních 40 let.

Vše se začalo měnit až po roce 2003, kdy se po vítězství své umírněně islamistické strany AKP stal premiérem země bývalý úspěšný istanbulský starosta Erdogan. To jemu se podařilo zbavit armádu určujícího vlivu na politiku, přiblížit praxi tureckého vládnutí evropským standardům a především zahájit nesmírně úspěšnou éru ekonomického rozvoje. Ten nebyl omezen jenom na tradiční přímořská hospodářská centra, ale dokázal zlepšit životní podmínky i miliónům obyvatel tradičně zaostalého vnitrozemí. Odtud pramení Erdoganova politická síla a popularita v turecké veřejnosti.

Pochopil rovněž, že pouhé napodobování Západu ke skutečné prosperitě a stabilitě nestačí, že dlouhodobě úspěšnou budoucnost nelze zakládat na atatürkovském odmítání a potlačování vlastních kulturních tradic. Dlouho sloužil Erdogan za příklad osvíceného státníka, který dokázal spojit islámskou tradici s moderním rozvojem.

Referendum tak znamená pouze to, že demokratický reformátor přehodnocuje pod vlivem svých politických zkušeností své původní kroky, neboť vidí, že vnucovaný evropský politický systém znamená pro něho v tureckém prostředí výrazná rizika. Téměř osmdesátimiliónová země velkých sociálních, etnických i náboženských rozdílů postrádající tradice skutečné demokracie, ležící navíc v nesmírně výbušném a strategicky významném regionu, kde se střetávají zájmy velmocí, nemůže obstát bez silné a stabilní vlády. Navíc přístup bývalých velkých vzorů a spojenců USA a EU přinesl v obamovské éře Erdoganovi pouze velké rozčarování. Za aktivní podporu jejich podivných manévrů na Blízkém východě, které vešly do dějin pod názvem „Arabské jaro“, se mu dostalo příležitosti přihlížet truchlivému osudu odkopnutých věrných spojenců Západu Mubáraka, Bin Alího a dalších, aby sám jenom horko těžko odvrátil přípravu „barevné revoluce“ proti jemu samotnému při demonstracích na istanbulském náměstí Taxim. Prozápadní angažmá v syrském a iráckém konfliktu přineslo Turecku hrozbu vojenského střetu s Ruskem a eskalaci kurdského problému ohrožujícího územní integritu Turecka.

Erdogan byl a je aktivním klíčovým spolupracovníkem západních velmocí v další velké a podivné politické hře současnosti – migrační krizi. Je evidentní, že bez úzké koordinace Turecka s velmocemi by se migrační vlna z Turecka do Evropy ani nedala do pohybu, ani následně nezastavila. Příslib bezvízového styku Turecku ze strany EU jasně ukazuje, že migrace jako taková pro ty, kteří řídí evropskou politiku, problém nepředstavuje. Taktickým a dočasným problémem je pro ně odpor veřejnosti jejich zemí vůči neomezenému dovozu orientálních kolonistů. Proto dohody s Tureckem.

A poté přišel loni v létě pokus o převrat, z něhož prezident viní na Západě zakořeněné gülenistické muslimské hnutí. Současná pozice Erdogana a jeho snaha o maximální posílení vlastní pozice má proto logický vývoj i jasné příčiny. Turecký prezident po všech těchto peripetiích ztratil důvěru v západní spojence a jejich skutečné záměry. Nechce hrát roli mouřenína, který splní úkol a může odejít. Navíc přitažlivost evropského vzoru a EU je ta tam. Turecko po 14 letech Erdoganovy vlády je regionální politická, vojenská a především hospodářská velmoc, jejíž vliv trvale sílí a roste. Jak ostrý je to protiklad s fatálním úpadkem jeho tradičního rivala – Řecka, které 36 let členství v EU přivedlo na samé dno. Turci již chápou, že členství ve stagnující Unii jim nic dobrého přinést nemůže.

Lze říci, že zdiskreditován je i samotný západní model společnosti, která se potácí v pocitech nedůvěry sama v sebe, pokrytectví a dekadenci. Dnešní Turecko nemá pocit jako před sto lety, že se má ke svým tradicím otočit zády a slepě imitovat cizí dovezené vzory. Legitimita silného vládce je v tradici orientální společnosti daleko přirozenější než umělé antagonismy slabých institucí parlamentního systému, stejně jako potlačování politických protivníků autoritativní státní mocí odpovídá poměrům více než nadvláda všemocných ze zahraničí řízených neziskových organizací a potlačování jejich odpůrců, což je současný politický trend vnucovaný ze Západu.

Krátce řečeno, v Turecku se referendem nic strašného nestalo. Demokracii Turkům Erdogan dal, teď její podobu posouvá, možná podle amerického vzoru či někam jinam, ale to zatím nikdo s určitostí říci nemůže. Lamentace proto nejsou na místě.

Echo24.cz, 19.4.2017

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Krajanovy postřehy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na SVĚT: Erdoganovo referendum a turecká demokracie aneb Slovo do pranice

  1. strejda napsal:

    Konečně komentář se kterým v úplnosti nemusíme souhlasit, ale dává skutečný pohled na dnešní Turecko. Nepoužívá zprofanovaná klišé a operuje jak s historickými fakty, tak i politickým postavením Turecka. Pohled českých médií je silně zkreslen unijní propagandou, kterou vedou osobnosti nevalných schopností.
    Turecko, a nejen Turecko, potřebuje v Evropě mít pevného, stabilního a čitatelného partnera. Někoho s kým se dají realizovat dlouhodobé záměry. Protože ho nenachází, musí se o to víc starat samo. Podobné je to i s jeho obranou. NATO je stabilním prvkem turecké obrany a zároveň velkým a těžkým balvanem, který může Turecko velmi poškodit. Stačí připomenout syrský problém a obzvláště pak problém kurdský, který se pomalu blíží k řešení. Tam Turecko tahá za kratší konec provazu. Podobné je to s konfrontací s Ruskem. To je relikt doby SSSR a dnes je nutné zcela přehodnotit obrannou doktrínu.
    U Erdogana víme co je zač. Můžeme si představit jeho vývoj a politicko-vojenské záměry. Bude to pro EU těžký protivník, ani ne tak pro své schopnosti, jako pro neschopnosti EU.

    • Bavor V. napsal:

      Největší pravda, strejdo, je právě v té neschopnosti EU

      • strejda napsal:

        Páne z Bavorů, neschopnost EU je známá, ale není znám důvod či důvody její neschopnosti. Je to proces řízený zvenčí nebo špatné nastavení parametrů? Nebo z každého něco? Jediné co je známo – a to jen z důvodů jednoduchosti – je, že se Evropa jak ji známe z mládí a znali ji i generace našich předků, mění k nepoznání. V historicky krátké době, v 21. století se stane kontinentem s polopouštní kulturou ovládaným rigidním náboženstvím. Vše není ztraceno, ale k novému rozmachu bude potřebovat nejméně tucet generací a stejný počet válek. A ani po těch tech stovkách let ji nepoznáme.
        Co je nejzajímavější je, že se vše provádí pod kouřovou clonou terorismu, většinově muslimského terorismu. To je ovšem jen viditelná pěna pro lid. To hlavní a tiché je průběžná změna obyvatelstva. Nenásilná, tichá ku podivu – což je nejzáhadnější – placená ubývajícím původním obyvatelstvem. Po ní přijdou vnitřní náboženské války islámu, a z nich vyjde nový svět.
        Takový blbý fór říká, že se tak prý vaří žáby. No, Fuj!

  2. Hudec napsal:

    Zapomněl jsem napsat, že autorem je bývalý Klausův kancléř p. Weigl.

  3. jaa napsal:

    á kruciš,
    malér je, že to může být pravda. Vysvětluje to totiž ten rozdíl mezi turistickou částí – vystavěnou z německých peněz a vnitrozemím. Kde , kde jsou pro turisty vystavěny „fabriky“ na koberce, šperkařské , a – ale pouze s předvádějícími sály. Přímou výrobu nevidět. Taky ty “ potěmkinovské“ obchodní centra na jihu .. uprostřed pustiny vystavěné nóbl hotely pro německé turisty. Jezdili jsme tam totiž s německými cestovkami., a průvodciu co studovalil v němcích. Vysvětlovali, že s penězi, které si tam vydělali / ale jak, když teď jsme se dozvěděli, že mladí v německu nechtějí být občany nižší kategorie a chtějí to co mají němci – což prý je hlavní důvod přechodu na islám./ , se vracejí a“budují“ doma. Hmm, prošla jsem si fotky a vzpomínala. Bohužel sedí to až příliš. Jediné co mi nesedí – je ten fakt – co si počne s tolika muslimy co se tam navalil, které na doporučení endží přijal. i. A co s Kurdy. Při dvojím metru ejúnije rozbít Juginu i bombardováním ano, ale uznat referendum na Krymu ne… začíná to být opravdu děsivé. Že je to s Kurdy podpíchnuto … jistě nikdo nepochybuje. Dostat se co nejblíž k ruským hranicím na frontální útok – bez diskuzí.
    No a to zavírání opozice a vyhazovy pro indeligenty… Vzpomeňte jak jsme debatovali o nápravě u nás, pozavírat tzv, neziskovky, dokladování peněz, výměna tzv. učitelů na VŠ a mnohých rádoby středních. Vyčistit ČT a ČR… nepřipomíná Vám to něco?
    Kdo ví, třeba Erdogan nalítl ejúnistům zrovna tak jako my a ti teď ukazují co dokáží. A současný stav tam je jen lavírování a východiska z nouze při záchraně země a národa. .
    Krom toho… tak jako Putin .. není v tom jistě Erdogan sám. Kdo ví nepoví. . Záchrana národních zájmů se rozlézá po celé Evropě. Velké množství lidí všude bije na poplach. koneckonců i ten brexi o něčem svědčí. . REeferenda za větší samostatnost v Itálii a Španělsku.
    Proti té tiché a plíživé změně se konečně začínají lidi bouřit. Hmm

  4. hans napsal:

    Hm, tak Weigl je další bývalý politik, který se dá číst.

    Mimochodem, podobné posílení výkonné moci z hodně podobných důvodů zavedli koncem 50. let ve Francii, taky referendem, taky se (tehdy na levici) hodně bláznilo s „De Gaullovým režimem osobní moci“, a nakonec se ukázalo, že francouzskou demokracii to nezahubilo.

  5. Cech napsal:

    Erdogan je nyní opravdu dobrý partner Západu i NATO.
    Protože rozvrátit Turecko se našim silám díky Ruskému vměšování nezadařilo a tak nyní se rozkmotřit s Tureckem je tak nějak snad téměř nemožné.
    Námi definovaná „polodiktatura“ jako Turecký fujtajbl, přináší onu pro nás nyní tolik potřebnou stabilitu. Možná že se podaří nějaký další pokus o oranžovou revoluci v Turecku ale stejně tak, bude pro nás již další oranžová revoluce velmi obtížná.Každý zásah do jejich vnitřních záležitostí, je nyní možné z jejich strany poměrně razantně potlačit.
    Proto jsme nyní nuceni s Tureckem rozumně spolupracovat a neizolovat je, protože opačný postup se nám již poněkolikáté vrací jako bumerang.
    Příkladem úspěšného zasahování do interních záležitostí je Kosovo a jeho celkem slušně protlačená samostatnost.
    Bohužel poněkud modifikovaný scénář aplikovaný na Turecku se nejen že neosvědčil ale bohužel umožnil Rusku získat poměrně hodně času k vlastní obraně.
    Pro nás je opravdu zlé, že se nepodařilo úspěšně naplno rozvinout ofenzívu v návaznosti na úspěšné sestřelení SU-24, je to naše chyba a Rusové díky naší neochotě k plnému rozvinutí našich sil v Sýrii získali ten zatrolený čas.
    Přitom to bylo velmi dobře organizované, i toho pilota jsme rozstříleli na padáku a nakonec nic podstatného jsme z toho nezískali.

    • jaa napsal:

      uff tak já jdu raděj dělat štrúdl – taženej – ten dá víc práce při které se čistí halva. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.