Oddělení rakoviny


(Moje předmluva: Život se s námi nemazlí a dává nám různě na vědomí, že jsme tu jen dočasně. Ale i tak se dá prožít optimisticky. A nevěřte tomu, že následující povídání je pouhý pesimismus )

Napsal JODA

Oddělení rakoviny se nazývá jeden z románů Alexandra Solženicyna (někdy vychází pod názvem Rakovina). Já sám ležím na oddělení chirurgie a čekám, zda ano či zda ne, budu přesunut na oddělení zmíněné v nadpisu příspěvku (na onkologii).

Varování: kdo nerad depresivní čtení, ať nepokračuje.

Jak jsem se sem dostal? V našem podniku jsme měli velice pečlivou závodní lékařku. Zásadně nikoho nenechala po nemoci jít předčasně do práce. Při nějakém podezření na závažnější problém ihned odesílala příslušného pracovníka na specializované pracoviště. Dá se říci, že několika lidem zachránila život. Také pravidelné preventivní prohlídky neodbývala, naopak konala je pečlivěji, než stanovil předpis. A tak někdy v polovině 90-tých let zjistila, že mám v moči nadbytek bílkovin. Usoudila na problém s ledvinami a poslal mě na specializované nefrologické pracoviště. Tam zjistili, že mi opravdu ledviny pracují hůře, než by měly a od té doby (přes 20 let) jsem byl jejich pravidelným klientem. Každé tři měsíce odběry (moč za 24 hodin, moč ranní, krev do několika zkumavek). Z výsledků rozborů nějakým speciálním postupem výpočítávali funkci ledvin. Funkce ledvin se obecně s věkem zhoršuje, např. 60-ti letému fungují jen na 50%. U mne byly hodnoty 26 – 28%. To bylo ještě dobré. Pokud ledviny fungují nad 20%, nemusí se přistupovat k dialýze (napojení na umělou ledvinu). Nicméně byl jsem neustále varován, že dříve či později budu dialyzován být muset.

Koncem roku 2016 se mi hodnoty zhoršily na 22% a nefrolog vyřkl fatální větu „Při takto zhoršené funkci ledvin máte nárok být zařazen na čekací listinu na transplantaci“. Pro zařazení do transplantačního programu jsem musel absolvovat více než 10 různých vyšetření. Při jednom z nich (UZ ledvin) objevili něco podezřelého na levé ledvině. Ihned druhý den jsem byl pozván na podrobnější vyšetření (na CT) a jeho výsledek byl zhodnocen slovy „zhoubný novotvar kulovitého tvaru o průměru 4 cm“.

Jak jsem zprávu přijal? Nejdříve naštvaně, já jsem totiž při svých 60-tých narozeninách vyslovil přání dožít se sedmdesátky v relativně dobrém zdravotním stavu a pak děj se vůle boží. Tu zprávu jsem se dozvěděl dva měsíce před sedmdesátkou. Potom až překvapivě klidně. Asi je to tím, že jsme v naší rodině proti podobným zprávám obrněni. Manželce objevili v roce 2001 rakovinový nádor v děloze, odoperovaly ho a dosud žije (ta manželka).

Co následovalo? Předoperační vyšetření, naplánování operace a konečně vlastní operace, při které mi chirurgové spolu s nádorem odstranili půl ledviny. Nádor byl poslán na histologické vyšetření a čeká se na jeho výsledek. Podle chirurgů však jde na 99% o zhoubný nádor. Ale to ještě neznamená, že budu muset nastoupit na onkologii, pokud nádor ještě nemetastázoval, což je, opět podle chirurgů, nepravděpodobné.

Jaké to má pro mne důsledky? Mohu zapomenout na transplantaci. Člověk i s vyléčenou rakovinou nemůže transplantaci podstoupit. Po ní se totiž podávají tzv. imunosupresiva (léky potlačující vlastní imunitu organizmu) a to by byla přímo živá voda pro nějakou zapomenutou rakovinovou buňku. Dalším důsledkem je, že musím s okamžitou platností být dialyzován. Je to logické. Jestliže dvě ledviny mi pracovali jakžtakž, jedna a půl ledviny to nezvládá. Dialýza probíhá tak, že obden jsem vždy na pět hodin připojen k dialyzačnímu přístroji pomocí dvou hadiček, které se napojují na dvojici kanyl vyvedených z krční žíly. Hadičkami se čerpá krev tam a zpět a uvnitř dialyzačního přístroje se z krve přes průlinčitou membránu převádí do dialyzačního roztoku škodlivé látky a voda. Fyzicky snáším dialýzu dobře, ale psychicky jsem na tom zle. Těch pět hodin je nekonečně dlouhých, čas tak pomalu plyne. Já jsem navíc hendikepován tím, že mám rozřezaný bok a musím celou dobu ležet na zádech, která mě šíleně bolí. Mám ale naději, že časem, až se operační rána zahojí, budu převeden na tzv. peritoneální dialýzu, na kterou jsem byl ostatně celou dobu připravován. Ta spočívá v tom, že se do břicha zavede jakýsi šlaušek, kterým se několikrát za den napustí dialyzační roztok do břišní dutiny. Funkci průlinčité membrány zde přebírá dobře prokrvená bránice. Výhodou peritoneálky je to, že se dá provádět doma.

Jaké mám poznatky z pobytu v nemocnici? I v nemocnici středně velkého, neokresního města (35 tis. obyvatel) se dá provádět úspěšná diagnostika a zvládnout poměrně složitá operace. Dobré poznatky mám i s nemocničním personálem. Hlavně sestry byly úžasné. S výjimkou jedné noční směny, kdy se sešly, netáhlo s nešikou, bych je hodnotil na jedničku. Spolupacienti byli různí. Většina slušných, dbajících na pokyny zdravotníků. Ale byl tam i jeden člověk, který tyto pokyny neustále ignoroval. Několik spolupacientů bylo přesvědčeno, že právě oni mají nárok mít ve všem přednost. Kupodivu nikdo a nemocničního personálu je za to veřejně nekritizoval, i když jim samozřejmě v jejich domnělých přednostních právech nevyhověli. Nejvíce mě pobavil 80-ti letý děda. Toho přivezla rychlá se smrtí na jazyku (nemohl dýchat). Lékaři odhalili, že má vodu na plicích. Po jejím odčerpání (tedy hned po tom, co ho doktoři seškrábli hrobníkovi z lopaty) se děda zázračně zotavil a jeho první myšlenka byla, že se musí oholit. Což dělá od té doby svým historickým hlučným holicím strojkem pravidelně. Děda je zřejmě bodrý horal zvyklý vstávat ve čtyři a od pěti už pracovat. Takže nás každé ráno před pátou budí svou ranní hygienou a v půl šesté již pilně telefonuje s manželkou a dcerou.

Jaké otázky zůstávají? Ten můj nádor byl odhalen jen náhodou, i když ve mně rostl asi nějakou dobu. Já jsem již před tím absolvoval několik UZ vyšetření ledvin a nic podezřelého nebylo konstatováno. Vysvětluji si to tak, že tato vyšetření dělala lékařka, jejíž profesí je urologie, zatím co to předtrasplantační UZ vyšetření prováděl zkušený radiolog. Ostatně i rakovinný nádor mé manželky byl před léty také odhalen náhodou. Žena šla na pravidelnou prohlídku ke gynekologovi a překvapila ji prázdná čekárna. Důvod byl zřejmý. Řádného gynekologa zastupovala lékařka-důchodkyně, o níž se tradovalo, že je slepá jak patrona. Protože jsme se chystali na dovolenou, odhodlala se žena jít na vyšetření k této zástupkyni. Ta poloslepá bába okamžitě zjistila, že je něco v nepořádku a poslala ženu na specializované pracoviště, kde odhalili nádor a následně jí operovali. Dostala vynadáno, že přišla dost pozdě, že to tam musela mít již delší dobu a jak to, že její gynekolog to neodhalil již dříve. No gynekolog. My jsme následně zjistili, že to byl spíše farmaceutický dealer. Nebýt té poloslepé zástupkyně, kdoví, jak by manželka dopadla.

Některé kuriozity. I do zdravotnictví dorazila politicky korektivní mluva. Klystýru se neříká klystýr, nýbrž „nálev“. Poprvé mi nějaký doktor nevynadal, že mám nadváhu. Lékař na dialýze konstatoval, že má vyzkoušeno, že lidé s nadváhou snášejí dialyzu lépe než hubeňouři.

P.S. Ten nádor, kvůli kterému mi uřízli půl ledviny, se při histologickém vyšetření ukázal být nezhoubným.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Jodoviny se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 reakcí na Oddělení rakoviny

  1. NavajaMM napsal:

    Držím palce, a potešilo PS, predsa len trochu optimistický záver.

  2. strejda napsal:

    Gratuluji k nezhoubnému nádoru, tím se Vám otevřely dveře k transplantaci.
    Vše moc pěkně a čtivě popsáno, musíte být vyrovnaný člověk. Ovšem Vaše psaní znamená, že nám tady U Bavorů musíte podávat pravidelné zprávy, neboť jistě nejen já, máme zájem na Vašich zdravotních úspěších a rádi si něco tak vyrovnaného přečteme.
    Držím Vám palce.

  3. Hudec napsal:

    Vyprávění dobré, konec nejlepší.

  4. bob napsal:

    Od jisté doby chodím k lékaři velmi nerad.
    S každou návštěvou přibyde zpravidla nějaká nová diagnóza….
    A nevím, co člověka deptá víc, zda nemoc nebo v ě d o m í n e m o c i.
    Dokonce mě to evidentně ničí. Před každou „preventivní kontrolou“ dramaticky stoupne spotřeba cigaret a počet subjektivních potíží se zvyšuje.
    Nejraději chodí po doktorech tchýně (90 let). Protože je zdravá….:-)
    Jinak se považuji za poměrně racionálního člověka…:-)

    • jaa napsal:

      Zdravím vespolek po návratu z prodlouženého velikonočního víkendu v lázních, Bylo fajn i když kvůli procedůrám v poklusu. Bylo fajn – žádný net, bedna se nezapínala. mobil miniálně- krásně vyčištěná hlava a nervy. – – ale ten včerejší návrat a zapnutí PC aprohlížení co je nového jsem musela napřed strávit – obkličování Kaliningradu a další /Korea/ – předání válečných pravomocí trumfa armádnímu velení mne docela vytočilo. Zachoval se jako ten dávný Pilát pontský – a myslí si že se z toho vyzuje a odpovědnost budou mít jiní, ó jak se mýlí>
      Tož to ten včerejšek.
      A k tématu – bobe, průběžné dochtory si musíte vychovat. Nedat se. Taky jsem s tím měla potíže a bralo mne to podobně. Ale jsem tak trochu svéhlavá a rebelantka – takže objeví-li se potíže a není-li to akutní _ hledím alternativu. Příznaky svěřím netu – on mi nabídné možnosti, které porovnám s fakty a k panu doktorovi už jdu připravená. Taky se jim to těm mým dvěma napřed nelíbilo – ale pak se to poddalo., Klidně se bavíme o alternativě, vzali to. Dokonce se smířili s mým tvrzením – že dřív lidi pilulky neměli a přežili až do dneška. A taky že stačí si přečíst ty „možné“ negativní důsledky prášků / kterých je obvykle víc než plusů/ a mám po ochotě je brát. Co je mi platně, že si jimi napravím žaludek – když mám světlou vyhlídku rozbourání ledvin a pod.// Dokonce když mi semtam něco předepíše navíc a příště se zeptá – berete prášky.. klidně mu odpovím po pravdě – že nee, že se řídím pociťově, tak jak mi to kdysi starý pán doktor řekl – když se cítíš takhle – jez tohleto, když opačně – jez támhle to,. No zatím to funguje – počet prášku /2/ se nemusel zvýšit. Když jsem předchozí na dia poslechla – a brala změnu – a bylo mi zle – začala jsem myslet. No a poslední kontrola proběhla s divením – jak šlo všechno dolů, paní doktorce jsem musela dopodrobna říct co a jak činím. Byla spokojená – no a já taky.
      Nikomu svůj postoj nevnucuji – ale držím se v poklidu hesla – až svíčka dohoří- prášky nepomohou…. hlavně abych nebyla na obtíž…
      JInak – vypadá to, že návratů ke starým praktikám je podstatně víc. Těch prastarých návodů se objevuje stále dost. a lidí co si je přeposílají je taky čím dál víc – takže se obávám, že navzdory lékárnické lobby – lidi si začali ty příbalovéí letáky opravdu číst a starají se o své zdraví sami.
      Tož tak….

  5. Slim napsal:

    Solženicynův Rakovyj korpus jsem četl v červnu ’92. Ve slovenském vydání (Tatran 1991, 49 Kč). Byl jsem totiž poprvé, jako novopečený astmatik, v lázních na Štrbském Plese.

    Za krásného počasí, jednou takhle v neděli, jedu busem na výlet do Bardějova; co na Plese, které už znám za těch dvacet let jako staré boty? A tak vyrážím za neznámými krásami Slovenska. Někde za Starou Ľubovňou se mi krajina začíná velice páčiť, samé takové kudrnaté vršky. Není nad to jet autobusem neznámou kopcovitou krajinou, z té výšky je lepší výhled než z vašeho Ferrari; jenom škoda, že slovenské ČSAD neprovozuje double-deckery.
    V lesích pod Minčolem by se takový červený pěkně vyjímal. A do toho si můžete číst, to v autě – zatím – jde jenom trochu obtížně, zvlášť když šoférujete.

    Nutno říct, že kniha není moc zábavná, jak se taky dá od tématu čekat, ani se k ní nevracíte.
    Hrdina, jistý Kostoglotov, intoš (technického vzdělání) – se zřetelnými rysy autora – podstupuje ozařování a je nedůvěřivý: Kostoglotov sa nemohol úplne oddať liečeniu, kým nepochopil jeho koncepciu a neuveril v ňu.
    Jinak flirtuje s mladou doktorkou Věrou Gangartovou. Dobrá postava je hlavně primářka Doncovová. Určitě se mi zalíbila, protože jsem se od ní naučil citát z Tolstého, který jsem neznal a zdá se mi geniální ve své prostotě (ostatně, dle očekávání, Lve Nikolajeviči).

    O tomto type nádorov s tým istým pohybom metastáz písala doktorka Doncovová svoju kandidátsku dizertáciu. Vlastne ani nie že by bola písala v jednom ťahu – kedysi začala, potom to nechala, zase písala, priatelia ju ubezpečovali, že to všetko bude mať veľký úspěch. Ale okolnosti ju deptali, tisli k múru, priveľa bolo toho aj onoho, a každú chvílu ju volali k röntgenu, hneď do laboratória, hneď k chorému… takže už ani nedúfala, že dizertáciu dakedy obháji.

    Ľudmila Afanasievna počula, že vraj Lev Tolstoj povedal o svojom bratovi: mal všetky schopnosti spisovateľa, ale nemal nedostatky, ktoré robia spisovateľa spisovateľom. Asi ani ona nemala tie nedostatky, čo robia ľudí kandidátmi vied. Jednoducho nepotrebovala počuť za chrbtom šepot: „To nie je obyčajná doktorka, to je Doncovová, kandidátka lekárských vied.“

    No vida, a už jsme v Bardějově! Radnice uprostřed náměstí, jako v Jeseníku.

    [To jsem zvědav, jestli mi WordPress nesežere slovenskou diakritiku ]

    • NavajaMM napsal:

      Holt, Lev Nikolajevič bol geniálny pozorovateľ.
      Parádne fotky. Za prehliadku stojí najmä ten kostol, z ktorého veže je odfotené to námestie.

    • Hudec napsal:

      Bardějově jsem nikdy nebyl. Také Sasové? Od pohledu ano.

      • NavajaMM napsal:

        Skvelý postreh. Áno, Bardejov silne ovplyvnili prisťahovaní spišskí Sasi hlavne z Prešova.

  6. poznamkovnik napsal:

    Všiml jsem si ve staré diskusi dotazu na anonymní mail? Že si ho neumíte představit, ještě Vás to zajímá nebo už to někdo odpověděl?

    • Bavor V. napsal:

      Něco už naznačil kchodl.

      • poznamkovnik napsal:

        Dříve to šlo snadno, SMTP protokol je obyčejný řetězec textových příkazů, které zpočátku nikdo nijak neověřoval, vzhledem k tomu že Internet se vyvíjel pro akademické prostředí, jaksi to ze začátku fungovalo čistě na důvěře. Pak se začali dělat autorizace uživatelů vůči serveru, pak přibyly různé antispamové kontroly, ale když najdete nechráněný počítač tak můžete odesílat do alejuja, většinou je však v hlavičce poznamenaná IP adresa a za čas Vás zařízne nějaký antispam, ale i ta se dá podvrhnout (to už na mne není, ale jde to)..
        Problém je, že objem SPAMU a útoků roste více než exponenciálně, alespoň dle logů…

  7. Bavor V. napsal:

    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Statni-prevrat-Tem-volbam-se-musi-za-kazdou-cenu-zabranit-Levicove-britske-noviny-ovladlo-zdeseni-z-predcasnych-voleb-484311 Teď už je aby se přidal Čulík se svým kvikotem. Dejte vědět, až na to narazíte. Ne, že bych to chtěl číst, ale spíše pro to, abych znal rychlost překladu do BL.

    • kchodl napsal:

      😀
      Přijde mi, že se jim to všude sype, tak nějak všeobecně. NWO selhává…
      A to se za pár dní může ještě pochlapit Lepenka.
      Pak už zbývá jen Volksturm a EU-jugend, protože nikdo jiný Brusel bránit nebude.

      • Hudec napsal:

        A zoufalé volání „Kdy už přijde Wenck ?“

        • Slim napsal:

          Wencka spíš teď shání Terka Májová.

          A jak víš, o lepence si myslím, že je za zenitem. Ona sama to už začíná tušit a vykládá, že by se pro Francii dala ukřižovat 😀 To je ale tím, že byly Velikonoce, jinak by byl určitěstylovější oheň a hranice. Podívej, jak to svaté Janě slušelo. Preminger jí vybral z asi 16 tisíc zájemkyň…

          http://www.imdb.com/title/tt0050928/mediaviewer/rm1247287040

          Rozmočená lepenka tak pěkný pohled skýtat nebude

          • Hudec napsal:

            Já počkám na volby, už je to za pár. Domněnky nás, kteří tam nežijeme, nemají valné hodnoty. Odhadem se trefit můžeme, ale spíše náhodou.

    • oh napsal:

      Čulíkovo kvičení bude asi jediná známá věc, která dokáže (hravě) překonat rychlost světla. Sice si vybral jiné tiskoviny, ale zato mohl použít údernější titulek.
      https://blisty.cz/art/86508.html

      Zapojte se, je vás třeba
      Zprovozňujeme diskuse na Britských listech
      – láká Bohumil Kartous.
      Jenže to má háček: „Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
      https://blisty.cz/art/86488.html

      • anonymouse napsal:

        Jinými slovy, „diskuse za všechny peníze“. 🙂

        —————

        Jinak počítám, že hlavním smyslem této (hurá) akce není ani tak „zpřístupnění diskusí“, jako spíš jde především o pokus získat prostředky na provoz. Kterých se – soudě z posledních přehledů o „Hospodaření OSBL“ – tomuto „jednomu z mála nezávislých médií v ČR“ začíná hrubě nedostávat.

        O slibované „pluralitě relevantních názorů“ nemá – vzhledem k tomu, že na provoz budou s největší pravděpodobností přispívat především čtenáři názorů shodných se současným názorovým profilem BL – snad smysl vůbec uvažovat.

        • oh napsal:

          Však to také Kartous napsal zcela jasně: „Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.“
          Méně diplomatická verze by zněla asi nějak takto: „Vše, co nebude v souladu s názorem a zaměřením redakce, a zejména pak J Čulíka, bude z diskuze bez pardonu mazáno.“

    • Slim napsal:

      Telegraphu se stýská po nějaké nové Thatcherové. Jakže to Yes minister Jim Hacker roztřídil stanoviska britského tisku? 😀
      The Daily Mirror is read by the people who think they run the country.
      The Guardian is read by people who think they *ought* to run the country.
      The Times is read by the people who actually *do* run the country.
      The Daily Mail is read by the wives of the people who run the country.
      The Financial Times is read by people who *own* the country.
      The Morning Star is read by people who think the country ought to be run by *another* country.
      The Daily Telegraph is read by the people who think it is.

      A Telegraph má pravdu – krátkodobě. Jasně že májová paní vyhraje první kolo.
      Jenže nastane kolo druhé, a pak ta druhá hysterka na Severu odtrhne Skotsko.
      A Bonnie prince Charlie nakonec přece jenom vyhraje, po skoro třech stoletích. Škoda staré dobré Anglie (ta se rozuměla Skotsko inclusive). Brexit byl zhovadilost, dítě zmizelo i s obsahem vaničky

  8. NavajaMM napsal:

    Pán Bavor, štartuje poštový holub so zvitkom.

Komentáře nejsou povoleny.