Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 15 – Učebnice neúspěchu


Parlamentní listy dne 16. 4. 2017 10:43

Před mnoha lety jsem slyšel úžasný skeč Voskovce a Wericha z jejich rozhlasového vysílání „přes oceán“ – za německé okupace do protektorátní vlasti. Pointa toho skeče byla tato: Jestliže němečtí hrdinové nosí metály za vítězství na hrudi, kde asi budou nosit metály hrdinové prchající od Stalingradu? Inu, přece na odvrácené hrudi hrdinově.

Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 15 - Učebnice neúspěchu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
Tak nějak podobně se mi jeví dnes, s odstupem epoch, příběh neúspěšné invaze v kubánské Zátoce Sviní (Bahía de Cochinos), jejíž výročí (výjimečně nekulaté, padesáté šesté, ale stojící za to) si právě v těchto dnech (17. -19. dubna 1961) připomínáme. A protože za všech režimů se vždy hrdě připomínají výročí vítězná a triumfální, vždy se s falešnou skromností poněkud zapomíná na výročí proher a debaklů. Prolomme dnes tedy tuto tradici a připomeňme si, jak ukázkově, ba učebnicově, dopadl pokus jedné velmoci o převrat v jedné, formátem malé, ale geopolitickým umístěním důležité zemi v Karibiku.Invaze v Zátoce Sviní byla, jak praví dějepis, neúspěšná operace původně kubánských exulantů, kteří v dubnu 1961 (pod vedením CIA) napadli jižní Kubu. Tuto akci financovala a podporovala americká vláda, s cílem svrhnout Fidela Castra. Invaze proběhla jen pár týdnů poté, co se prezidentem stal John Fitzgerald Kennedy, ten světově uctívaný demokratický modernizátor americké konzervativní politiky a zbožňovaný „mírotvorce“ (jehož otec Joseph byl velmi důležitou postavou meziválečného ekonomicko-politického vývoje – měl se podílet velmi zásadně na ekonomickém vzestupu Hitlerova Německa, ale to už se raději nepřipomíná).Invaze na Kubu skončila totálním fiaskem. Kubánští vojáci, s výcvikem i výbavou z „Ostbloku“, zrušili invazní úsilí do tří dnů. Jediným skutečným výsledkem této washingtonské imperiální snahy byl fakt, že se Fidel Castro poté ještě těsněji přimkl k Sovětskému svazu. Jak se historikové shodují, právě (jistě nechtěným) důsledkem vylodění v Zátoce Sviní byla Karibská krize.

Proč vlastně vstoupily Spojené státy do toho tak podivného dobrodružství? Po Batistově pádu se nový Castrův režim rozhodl jít cestou znárodňování klíčových hospodářských pilířů – těžby surovin a zemědělství.  Právě to po roce 1960 spojilo zájmy Kuby a Sovětského svazu, který cukrovou třtinu, řečeno banálně, vyměňoval za zbraně. Po další vlně znárodňování, tentokrát především bank a podniků (zejména cukrovarů) s americkým vlastnickým podílem, se velení CIA rozhodlo odstranit kubánského vůdce. Jak známo, o peníze jde vždy až v první řadě, že.

Jak napsal Jan Daniel ve studii Zpackaná invaze (Válka Revue 2013), nejprve se plánoval atentát na Castra, ale od jara 1960 probíhal výcvik kubánských emigrantů, kteří měli po invazi podpořit zvenčí plánované všelidové povstání. Jako cíl invaze dne 17. dubna 1961 byla vybrána Zátoka Sviní na jižním pobřeží Kuby. Hlavním místem vylodění byla pláž „Playa Girón“, která se nachází v ústí zálivu. Jednalo se ovšem o těžko překonatelný bažinatý terén. CIA, s bezprostředností sobě vlastní, věřila, že právě to ztíží přísun posil nepřítele. Jenomže věci se vyvinuly trochu jinak: invazní síly ztratily možnost podpory od místních guerrilových jednotek, jejichž základny se nacházely více než sto kilometrů daleko.

V předvečer samotné invaze podnikli Američané nálet na klíčová letiště na ostrově. Jako první se v noci z 16. na 17. dubna vylodili příslušníci speciálního obojživelného týmu. K jejich překvapení však zde objevili ozbrojenou hlídku, která zmařila veškeré snahy o moment překvapení. Problémy se vyskytly i u druhé jednotky, jejíž několik člunů narazilo na skalnaté dno a potopilo se i s kompletní výbavou. Třetí skupině se podařilo obsadit nedalekou vesnici a místní letiště. Během rána následujícího dne byly všechny pláže dané lokality dobyty a začalo vyloďování těžké techniky. Kvůli nedostatečnému leteckému krytí však invazní jednotky přišly o loď se zdravotnickým vybavením a silně poškozena byla i komunikační zařízení jednotek.  Ani paradesantní výsadek neproběhl bez velkých ztrát. Kromě toho Američané ztratili dvě transportní lodě s palivem a municí.

K místu se začaly stahovat kubánské ozbrojené síly v čele se samotným Fidelem Castrem. Následovala opulentní přehlídka neúspěchů: Nejprve se invazní síly musely stáhnout pro nedostatek munice. Den nato vládní jednotky za podpory letectva přebraly iniciativu. Definitivní porážku přinesl už třetí den invaze, kdy útočníci ztratili většinu svých letadel, a zásobovací čluny se bez vzdušného krytí odmítly přiblížit k pobřeží. Během odpoledne padla poslední bašta odporu, vesnice Girón. Ti, kdo přežili, se pokusili uprchnout do bažin a některým se poté podařilo z Kuby utéci, ale většina jich byla zajata. Castrův režim, tak jako tak, vyšel z akce posílen.

Tolik historie. A poučení? U většiny geopolitických konfliktů mnoha posledních desítek let stáli podobní aktéři. Plánovači z Langley nepochybně vědí své o „humanitárním bombardování“ Bělehradu, o vyhlášení samostatnosti Kosova v čele s mezinárodně proslulým zločincem, o „arabském jaru“, o zlynčování Kaddáfího a uvěznění Mubáraka, možná dokonce i o dosud nevysvětlených biologických zbraních, které dopadly na předměstí Damašku. O tom, jak se desítky let klidné severoafrické, namnoze užitečně sekularizované režimy ze dne na den proměnily v bojiště, chaos a hory mrtvých lidí, po celé Evropě putujících nomádů a zničených hodnot. To všechno je jedna truchlivá přehlídka vojenských a politických neúspěchů, po nichž následoval zmar a problémy. Neškodí si jeden z těch opravdu čítankových připomenout v čase jeho výročí. Historia magistra vitae.

Petr Žantovský

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky, Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

37 reakcí na Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 15 – Učebnice neúspěchu

  1. Slim napsal:

    Soudruh Žantovský zjednodušuje (parafrázuji zde slavné vyjádření J.V. Stalina o s.Jarošenkovi). Řadu věcí trochu „přibrousil“, aby zapadly do módního mustru. Je taky vidět, že historii zná jenom povrchně

    To se mi líbí

    • strejda napsal:

      Já si to vše velice dobře pamatuji a mám k tomu i řadu materiálů. Moji rodiče byli v té době na Kubě. Táta jako důlní měřič v jedné skupině československých báňských expertů oživoval kubánské rudné doly. Tehdy byl v provincii Oriente. Američtí vlastníci stáhli všechny odborníky – to se dalo čekat – ale odvezli i veškerou dokumentaci. Zůstaly jen holé doly.
      Bombardování letiště v Santiago de Cuba viděli na vlastní oči, kousek od něho v motelu Versalles bydleli.
      Dá se říci, že celá akce byla zpackaná, vylodivší se emigranti byli skálopevně přesvědčeni, že Kubánci povstanou a Castra svrhnou. Věřili, že si trochu zastřílí a budou slavní. Místo toho naprosto Castrovu pozici upevnili. Kdo kdy viděl ministerského předsedu, aby osobně v tanku táhnul na nepřítele.
      Některé protivládní jednotky byly v pohoří Escambray zcela bez podpory místních campesinos. Vojensky byli zcela bezcenní.
      O celé akci vyšlo několik knížek, česky, španělsky i anglicky. A v podstatě se shodují v popisu průběhu. Dá se tedy říci, že Žantovský píše s větším odstupem po paměti, bez hlubších znalostí. Ale je fajn, že tuto akci, na kterou by mnoho a mnoho lidí rádo zapomnělo, připomenul.

      To se mi líbí

    • Cech napsal:

      Nevím možná by bylo velmi přínosné kdybyste jako znalec historie nás informoval o všech porušeních mezinárodního práva kde se USA jako jediný celosvětový hegemon ostatním pouze vysmály.
      Bezesporu Vaše opravdu hluboká myšlenka o porušení mezinárodního práva, jak na Kubě tak kdekoli na světě, jako boje proti komunizmu je opravdu fascinující.
      Jsem bezesporu více jak unešen a konečně začínám chápat proč útok USA na syrskou základnu jako porušení mezinárodního práva, byl vlastně bojem proti komunizmu.
      Je to možná tím, že nejsem tak velký znalec historie.

      To se mi líbí

      • Slim napsal:

        Určitě to bude tím; 🙂 i když nevidím, kde jsem něco psal o MP.
        A taky ‚zjednodušovat‘ neznamená lhát, jestli jste si nevšiml

        To se mi líbí

        • Cech napsal:

          Bezesportu ‚zjednodušovat‘ neznamená lhát ale spinovat.

          To se mi líbí

          • Kamil napsal:

            To je velmi zásadní zjednodušení.
            (přechod – zjednodušení interpretace či umožnění ilustrace z n-dimezionálního na 3d, či 2d až na 1d je spinování?!)

            To se mi líbí

            • Cech napsal:

              Ne každé zjednodušení je spinování, to je bezesporu, pouze cílené a předem kalkulované zjednodušení ve prospěch manipulace splňuje kritéria spinování.
              Zde se jednalo o transformaci přání sira Rothschilda v současnosti realizovaných současným prezidentem USA, jako přání celého světa.

              To se mi líbí

            • Kamil napsal:

              Máte pravdu, takže prosím rozlišovat nikoliv zjednodušovat. Děkuji, K.

              To se mi líbí

          • Slim napsal:

            A to mezinárodní právo jste vyhrabal kde, Cechu?… 😀

            K tomu co píše Ž. by se toho dalo hodně dodat.
            Možná to nejzásadnější pro další průběh dějin bylo, že JFK se znova (a víc) poučil, že nelze spoléhat na CIA, ani na generály. Za raketové krize o rok a půl později se tak dokázal vzepřít LeMayovým radám a neprovedl invazi. Čímž dosáhl ke klasické Clemenceau-ově radě: válka je příliš vážná věc, než aby se dala svěřit vojákům.

            Není na druhé straně ale moc bezpečné, že teď máme generace politiků, kteří nebyli ve válce. Ostatně ani na vojně. JFK a Nikita Sergejevič si k prachu čuchli

            To se mi líbí

            • Cech napsal:

              Mezinárodní právo je souborem právních norem, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy a také vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi. Cílem mezinárodního práva je zajistit mírovou existenci a plynulý vývoj mezinárodního společenství.
              Mezinárodní právo je tedy možné chápat jako soubor právních norem stanovících způsoby chování, které jsou nezbytné ke spořádanému soužití lidí na této planetě a které nejsou upraveny ve vnitrostátním právu jednotlivých suverénních zemí.
              Samotné výše vzpomenuté definice bohužel zdůrazňují těsný vztah mezinárodního práva a mezinárodního společenství, ve kterém a skrze které původně toto právo mělo být uplatňováno a vykonáváno.
              Zaručeně s Vámi souhlasím že JFK a NSCH si k nějakému prachu čuchli ale to není předmětem této debaty.
              To podstatné je že jak JFK tak i DJT plnili a plní zadání brarů Rothschildů.
              Zakládajících jich bylo prý pět a již 200 let se cíleně vysmívají mezinárodnímu společenství.
              Bohužel nyní jim opravdu ale opravdu vadí Bashar Hafez al-Assad no a tak musí být odstraněn.
              To je vše nic více nic méně, pouze celý svět musí splnit přání bratrů Rothschildů.
              A nebo že by ne ?

              To se mi líbí

              • Slim napsal:

                A věta
                „Vaše opravdu hluboká myšlenka o porušení mezinárodního práva…“ znamená co?
                Vy polemizujete s nějakými svými představami. A tak ta debata zajde hodně daleko. Co templáři? 🙂

                To se mi líbí

              • Cech napsal:

                Bezesporu musím ustoupit protože konečně jsem pochopil, že podle Vás a Vaší logiky americký raketový útok na syrskou základnu nebyl aktem agrese hrubě porušujícím mezinárodní právo a chartu OSN.
                Potom bezesporu se pokusím najít spojitost mezi templáři a americkým raketovým útokem na syrskou základnu.

                To se mi líbí

              • Bavor V. napsal:

                Obdivuji vaše myšlenkové pochody. Ze zjednodušení se dostat až na mezinárodní právo, to chce opravdu velikou dávku fantasy

                To se mi líbí

              • Kamil napsal:

                „… celý svět musí splnit přání bratrů Rothschildů. …“
                Musí, a asi brzy:
                http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/10199-trump-valka-kongres-senat

                To se mi líbí

        • Cech napsal:

          Já vím lépe 1x vidět než 100 x slyšet.

          To se mi líbí

  2. NavajaMM napsal:

    V každom prípade je dobré si to pripomenúť a poučiť sa. USA totiž neprestali používať taktiku násilných zmien nevhodných režimov a tiež sa poučili.

    To se mi líbí

    • Bavor V. napsal:

      Nejsem si jist, že se moc poučili. Zatím se mi zdá, že jen modernizují kulisy, ale scénář mají stále stejný.🔫

      Líbí se 1 osoba

      • NavajaMM napsal:

        Treba im ale uznať, že už to fiasko prichádza o hodne neskôr ako o tri dni a rozvrat býva podstatne hlbší.

        To se mi líbí

      • oh napsal:

        Přeci jen se trochu poučili – od Kuby už nenechávají špióny plánovat a provádět invaze, když na takové hrátky mají vycvičenou armádu a Pentagon plný zvířecky se nudících oficírů, které lze poslat na dovolenou do téměř celého světa. I když se nedá tvrdit, že by tohle poučení světu přineslo významně víc klidu a míru.. 😦
        To už je ten věčný problém s vládci vesmíru – každý Pán světa totiž uznává jen jediný pádný argument – větší palebnou sílu, než má on sám.

        To se mi líbí

  3. bob napsal:

    Já myslím, že Amíci to měli dobře vymyšlené, ale v zátoce sviní je zaskočila přítomnost tehdy devítiletého chlapce (s iniciály VVP…:-))).

    To se mi líbí

  4. Laco G. Mlynář napsal:

    Také už jsem bohužel pamětník a tak si připomínám, že Fidel požadoval za každého z několika tisíc zajatých contras jeden buldozér. Nevím, jak to tenkrát s tou výměnou dopadlo.
    Také si pamatuji, že sovětští poradci Fidelovi vyčinili za to, že jel do první linie v obrněném osobním automobilu a ten se sním převrátil.
    No Fidel byl člověk, který měl dnešními slovy leadership. Marně pátrám, kde nějaký takový je v Evropě, tedy pokud nepočítám Moskvu.

    To se mi líbí

    • kchodl napsal:

      Nevím, zda se dá přirovnat někdo k Fidelovi, který dokázal držet dav proslovem mnoho hodin, ale taková Marion Marechal umí také davy značně zvednout. Minulý rok jsem ji viděl naživo a byla to fakt síla.

      To se mi líbí

    • Slim napsal:

      „Budu vždycky vzpomínat na zemřelého prezidenta s hlubokou úctou; celkem vzato totiž prokázal střízlivý úsudek a odhodlání vyhnout se válce. Nedal se zastrašit, ani nejednal zbrkle. Bylo pro nás velkým úspěchem, že jsme z Kennedyho dostali slib, že neprovede invazi Kuby.
      Castro to ale tak neviděl. Byl rozzuřený, že jsme stáhli rakety…
      N.S. Chruščov Paměti (1970)

      Inu, hodnocení výsledků raketové krize se dodnes z různých stran liší. Sovětské veřejné image nepomohlo, že se v té době nevědělo, že v rámci quid pro quo stáhli Američané rakety z Turecka. Podmínkou dohody totiž bylo, že se to učiní o něco později a pod nenápadnou záminkou. Tím Amíci dosáhli vítězství, aspoň píárově, a skvrna na prestiži taky stála Nikitu po dvou letech místo. Pas être, paraître říkají Francouzi; čili asi, „není důležité být, ale zdát se“.
      Tou dobou byl už Jack Kennedy skoro rok na Arlingtonském krchově. Ve sporech o motiv pro jeho popravu v Dallasu se vždy připomínaly možnosti, že to byla pomsta kubánských emigrantů, nebo mafie, nebo CIA, kvůli tomu, že je nechal ve štychu v Zátoce sviní.

      To se mi líbí

      • kchodl napsal:

        Pane Slime, to je všechno pravda, ale je nutno dodat, čemu všemu Kennedy a zprostředkovaně i Chruščov čelili: kupě totálních bláznů, kteří si mysleli, že nás mohou vyhladit. V tom svém plánu měli jaderné vybombrardování východního bloku, přičemž počítali s 460 miliony obětí (věškeré obyvatelstvo). Tomu nezabránili politici, ale vědci a technici, v čele s Koroljovem a Sacharovem.

        To se mi líbí

        • Slim napsal:

          Generální štáby na všech stranách dělají „plány nemyslitelného“, ale to ještě neznamená, že se taky uskuteční. (Úlohy sovětských vědců jsem si, mimochodem, dobře vědom, dokonce jsem tu o tom párkrát i něco málo napsal.)
          Příčiny Studené války ale leží na obou stranách a jsou příliš složité (a dosud kontroverzní) na internetovou diskusi. Petru Drulákovi (a to není Luňák, nebo jiný americký propagandista mezi politology), zabralo celou menší knížku, než jenom zkatalogizoval hlavní teorie jejího vzniku a příčin. Mohu doporučit jako úvod a „cestovní mapu“ zájemcům. Zde ukázka

          Click to access metafory_studene_valky.pdf

          A já sem vlastně zavítal jenom z jiného důvodu, jak víte, a nakrátko

          To se mi líbí

  5. Rosťa napsal:

    Amícko na zločinu vzniklo a na něj dřív, nebo později doplatí. Každý stát, který neskáče, jak oni pískají, může počítat s tím, že jim přivezou demošku na perutích B 52, či něčem modernějším. Čekal jsem od Trumpa, že přibrzdí ve vyvolávání válek, ale asi jsem se spletl. Obama stihl „jen“ 7 válečných konfliktů, takže, když ho bude chtít trumfnout, musí pohnout. Na řadě je KLDR. Jeden by blil.

    To se mi líbí

  6. pepanov napsal:

    Laco umíte si představit třeba Stropnického jak jde v čele naší hrdinné armády proti talibáncům??

    To se mi líbí

Komentáře nejsou povoleny.