TAK NEVÍM….. aneb Černá hodinka


….jestli je lepší Žižkov s novou zástavbou nebo starý dobrý Žižkov s pavlačovými domy a typickými hospodami – ještě vzpomínám, jak jsme některé semináře (na VŠE)  trávili zejména Na Komutovce…

…..jestli má větší genius loci Staré město dnes anebo, když tam bylo železářství pana Čapka, místo mnoha prodejen, kde se dnes prodávají  suvenýry a sklo  byla skladiště, vinárna  Narcis (kdysi  U Šmelhasů)  měla ještě tu správnou  prvorepublikovou  (galerka, prostitutky, rvačky…) a atmosféru.

…..jestli jsou lepší ta dnešní nakašírované restaurace, než tehdejší klasické pražské hospody …(ke Flekům jsme chodili jako do každé jiné normální hospody, takřka obden)

…..jestli jsou lepší dnešní multikina s popcornem a Colou, než například dnes již neexistující  kino Vesna ve Strašnicích (a další kina), kde se topilo v kamnech a paní v modrých klotových pláštích  prodávaly Eskymo

… jestli  (a mohl bych dlouho pokračovat)…..

…..jestli nejsem náhodou starý nostalgický chlap který si idealizuje dobu svého mládí

Pozn. Nenarodil jsem se před sto lety, jsem ročník 1951

Bob

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Od přátel se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

43 reakcí na TAK NEVÍM….. aneb Černá hodinka

  1. Hudec napsal:

    Jsi, Bobe (promiň tykání, ale pochopíš na konci mých řádek) starý nostalgický chlap, který si idealizuje dobu svého mládí. Ale to ještě neznamená, že nemáš ani kousek pravdy.
    Z center měst se vytrácí to, co je vždycky činilo zajímavými – místní lidé, „štamgasti“. Místní obchůdky, místní hospůdky. Nahrazují je „řetězce“.
    Však to známe – „v jednotě je síla“. Možná, ale jak kdy. Dnešní společenské trendy mi připomínají puberťáky – ti se také chtějí lišit a proto se oblékají a stříhají a chovají všichni stejně 🙂 .
    Jsem na tom stejně jako ty. Starý (1954) nostalgický chlap, který si idealizuje dobu svého mládí. Ale to neznamená, že nemám ani kousek pravdy.

    • vittta napsal:

      Kus od domu, kde jsem bydlel teče Nisa a kdysi tam bývala džungle náletových rostlin.
      Dneska je tam úhledný trávník a lavičky, jen…jen žádní kluci si tam nehrají, jako kdysi já a nezkoumají tam svět.
      Ještě kus dál…snad 200 m, vždycky doutnala věčným plamenem hromada škváry.
      Smrdělo to, a dnes to už nesmrdí, a je tam hezky vydláždíno.
      Jen žádní kluci už nenapichují flašky od Mogulu na klasky a nehrají si na bombardování, jako kdysi my.
      Nedaleko bývala hospoda….už tam není…..tam už v 11 dopoledne nebylo kam sednout a všude chlapi v montérkách, Cikáni a bílí, a 3x denně rvačka, neb u každého druhého stolu karty bily o stůl.
      Už mnohokrát jsem tam stál….jen tak stál, a díval se, a vzpomínal, a idealizoval jsem si svoje mládí, které odešlo spolu s těmi houštinami, leckdy až neproniknutelnými.
      Nevím, jestli mám kousek pravdy, ale copak o to….já nevím, co je vlastně hezké.
      S čistotou a upraveností totiž přicházejí zákazy, a ty hezké nejsou.
      Cítil jsem se tou dobou nějak….svobodněji v tom všem bordelu.

      • Hudec napsal:

        Ano, mohli jsme se dvě party kluků porvat dost nemilosrdně klacky a kameny o jeden vršek na okraji Přeštic. Pár zraněných. Ale žádná policie, žádná sociálka.
        A v tomtéž městysi jsme mohli s mým kamarádem Pavlem Stehlíkem, zapáleným chemikem, zkoušet vyrábět nitroglycerin. A nic….
        A jak už jsem tu psal – mohl jsem chodit s pistolemi na průmyslovku (a ze školy na střelnici) a věděli to spolužáci a věděli to kantoři a věděl to i pan ředitel Foman. Leč nikde žádná zásahovka a vyklízení celé budovy.
        Bylo to v mnoha ohledech daleko svobodnější i v té normalizaci, to je fakt.

  2. strejda napsal:

    …..jestli má větší genius loci Staré město dnes anebo, když tam bylo železářství pana Čapka.

    Toť otázka. Jako je to téměř vždy, pravda je „uprostřed“ nebo mimo. Čapkovo železářství byl fenomén, jeden ze dvou „tajných tipů Staromáku“. Oba jsou pryč. Ten druhý byl na domu U kamenného zvonu, který byl regotizován. Na čelní stěně byl obraz o běhu světa, jeden z nejinspirativnějších, který jsem kdy viděl. Byla na něm žena s roztaženýma nohama, mezi kterými se točila krásná zeměkoule. Hned vedle Čapkova železářství jsme měli esperantský krámek a tak jsem občas dělal průvodce k obrazu. Ale jen Němcům, neznal jsem Čecha, který by se na to ptal.

    Když jsem se toulal po zpustlých a smutných uličkách Starého města, plných skladů a zavřených krámků, tak jsem moc litoval těch konců a ztraceného ducha minulosti. Dnes jsem překvapen přeplněností ulic, komerčností a změněnou atmosférou. Ale podobně to muselo být i dříve, vše bylo dobově komerční, jen chyběli turisté. Byl větší klid, ale účel byl stejný. Vydělávat.

    Dnes funguje Staré město Pražské jak má. Je otevřené všem a všemu jako dříve. Že je přeplněno a pro nás ztratilo kouzlo je bezvýznamné. Běh času nelze zastavit. Každá doba přináší své. Musí se věřit, že nedochází k destrukcím základu a ničení podstaty.

    Nostalgie a sentiment patří ke stáří a také se stářím odchází. A přichází jiná generace s jinými vzpomínkami. Představme si na chvíli, že by lidé byli nesmrtelní. To by byl maglajz vzpomínek. Víme jaká byla Praha nádherných knížek Antonína Novotného a známe tu z našeho mládí i současnou. Co víc si můžeme přát?

  3. slávek napsal:

    každým rokem ji jezdím na pár týdnů hledat už mnoho let a stále víc se mi ztrácí. Vydělává se už i na vstupu do chrámu což bylo ještě před dvaceti lety nepředstavitelné. no běh času je neúprosný stejně jako je neúprosný běh života který spěje ke svému konci. každým rokem před poutí do Prahy si říkám … bože dej mi ještě několik let abych ji ještě neztratil i takovou jaká je dnes…

    Slávek

  4. Rosťa napsal:

    Smažák za 4,60 plus 4 škopky a 10 ká v retychu. A když jsem byl někdy „pichlé“, tak tu pětku za mě někdo zalepil. Zlatá doba. Možná jsme neměli mobily a fejsbuk, ale zase jsme k sobě měli blíž a pomocná ruka se našla daleko lehčeji, než dnes, kdy nikdo nemá na nikoho čas.
    Nevím jak v Práglu, ale v Brně na Svoboďáku za komárů byl cvrkot i o půlnoci, dnes tam večer není ani pes. Někdy mám ten dojem, že nám ty banány přišly poněkud draho.

  5. Antimon napsal:

    Jsem ročník padesát a mým rodným městem je Jihlava. Faktem je, že když jsem nedávno své rodné město navštívil, málem jsem tam zabloudil (už tam pětačtyřicet let nejsem). Ale faktem také je, že genius loci má každý v sobě a svůj. Tak jako já vzpomínám na náměstí, kde byl ješte Krecl a ne Prior či co to je dnes, tak ti dnešní mladí mají určitě své koutky a místa, na která budou nostalgicky vzpomínat. O tom jsem přesvědčen. Nedávno jsem na Internetu objevil sérii fotografií z Jihlavy z let padesát až sedumdesát. Rozhodilo mi to tlak a diabetes … 🙂

    • vonrammstein napsal:

      Žil jsem na Jihlavsku 8 let. Ten barák na náměstí je neskutečně odpornej a kazí celý to jinak pěkný centrum mimořádně trestuhodným způsobem. Komouši, co to schválili, by měli viset.

      • vittta napsal:

        Tam byl nějakej mekáč, to jsem čuměl.
        Přitom, takové slavné náměstí.
        Byla tam vyhlášena kompaktáta L.P.1436, jak hlásá ta bronzová cedule, pokud tam tedy ještě je….

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Stejným způsobem by ale měli viset původci té příšernosti pod Znojemským mostem (v Jihlavě).

  6. vittta napsal:

    Mimo diskuzi pro příznivce Babiše.
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Neverte-Babisovi-jde-na-ruku-neziskovkam-a-byrokracii-Roky-je-vsechny-financoval-je-jeden-z-nich-Sociolog-Hampl-predklada-dukazy-481129
    O tomhle jsem už dávno mluvil s panem okrasním hejtmanem, ale…třeba je Kalouskova pomluva.
    Babiše už z principu nemůže zajímat nic jiného, než politický úspěch.
    Problém je v tom, že politické úspěchy nerostou na protiislámských demonstracích, či protibruselských aktivitách.
    Politický úspěch, vedoucí k moci a slávě, vede skrze bruselské prdele!
    Tak to bylo odjakživa.
    Metály a hodnosti se daly daleko snadnějši získat u dvora, než na bojišti!

  7. kchodl napsal:

    Nostalgií netrpím, už vůbec ne vůči staré Praze nebo Žižkovu, protože co si pamatuji z 80. let, bylo hnusné šedivé město se zamračenými lidmi, plné lešení kolem každého staršího domu, všechno vypadalo, že to do deseti let spadne. Některá místa měla samozřejmě své kouzlo, třeba procházka starou Prahou, těmi úzkými uličkami mezi Národní a Staromákem nebo z Malé strany na Hrad, to mělo svoje – hlavně protože tam nebyla ani noha, například časně zrána, kolem svítání. Nebo uličky Žižkova, plné opilců, ale bez dnešních drog vlastně docela bezpečné.

    Také pajzlů bylo málo a když, ty „lepší“ až „nejlepší“ byly značně odpornější než 4. cenová skupina, jelikož bývaly plné různé „zlaté mládeže“, veksláků, všemožných vydřiduchů a „vítězů nad socialismem“, poloděvek a další verbeže. Což se snad jediné nezměnilo, protože pokud se dnes chcete povyrazit, lepším podnikům je bezpečnější se vyhnout, ale v napohled odporných pajzlech přežijete bez úhony (pokud se tedy vyhýbáte hernám).

    V porovnání s tehdejším městem i s 90. lety je dnešní Praha řekl bych v mnohém nesrovnatelně lepší, tedy když vyškrtneme Václavák a okolí. A to nejen centrum a staré město, ale i okrajové „panelákové“ čtvrti. Například nedávno jsem měl větší schůzku v noci v nějakém pajzlu na Černém mostě, na sídlišti, kde jsem čekal opravdový „hardcore“, ale vůbec ne – byl to nádherný elegantní podnik, s designovým nábytkem, lustry, podlahami, dekoracemi … jednoznačně dílo nějakého „barového“ architekta, velmi pěkné a elegantní. Byl jsem tím tak nadšen, až jsem si říkal, že tam musíme zajít častěji. Krásný podnik, přitom skoro prázdný. A hezké okolí – sice paneláky, ale moc pěkná parková úprava, stromy, keře, trávníky, květiny…

    Jak se říká, člověk si zvykne na všechno, ale pokud porovnáte standard života třeba v Praze, byť v nějaké „lepší“ čtvrti, jako jsou Vinohrady nebo Hanspaulka, Dejvice, … s lepším venkovským městečkem, dopadá Praha velmi hrůzně, i když tam máte třeba velký luxusní byt, podzemní garáž a metro kousek. Když tam člověk je, ani to nevnímá, ale stačí odjet na pár let a zjistíte, že proti venkovu je to učiněné peklo. Odvyknete si. Už jenom každodenní cesta do práce je hodinový horor, autem vlastně ještě horší než MHD, jelikož netušíte, v kolik vlastně dorazíte – záleží na štěstí a zácpách. O dalších věcech nemá ani cenu mluvit. Stačí pak žít také v jiných velkých městech a máte dojem, že jsou všechna stejná. Krásu architektury atd. přestanete za měsíc vnímat, ale zácpy a stres, smog, hluk, … to vnímáte pořád. Jsem vlastně poloviční Pražák, žiji tam cca 30 let, i když posledních 20 let většinou s rodinou bydlíme jinde, a musím říci, že jako nejkrásnější město to nevnímám ani jsem nevnímal. Krása a město, to nejde moc dohromady. Mimoto, více se mi líbí třeba Neapol. Nebo Sankt Petěrburg. Nebo … měst je prostě tisíce, každé trochu jiné, ale v tom základním hnusném stejné: jsou to města.

    Ale celkově, je to lepší než to bylo a to mnohonásobně.

  8. jaa napsal:

    Já byla v Práglu naposledy, když nainstalovali to štokrle A jednou v zimě se kouknout na trhy. Hmm Už to není ono, Zcela úplně stejný jako jinde ve světě. Ten smrad „velkomest“ zničil toho genia loci co měla.. to bezesporu už vůbec nemá cenu tam jezdit. Těch pár pamaátek je zcela překryto „velkoiměstským smradem jako všude jinde. Unikát Praha zmizel… a je to fuj.

  9. kočka šklíba napsal:

    OT: Přečetla jsem nyní text na nejmenovaném blogu od nejmenovaného autora o pokutě z EU za Faltýnkovo (a spol.) členství v DR SZIFu. Nyní opravdu vím, že autor kecá. Pokud někoho nenávidí, tak mele jak stará bába na trhu. O SZIF něco vím tak to mohu klidně napsat. Mimochodem netvrdím, že nenárokové dotace mohly jít do Agrofertu neprávem, pokud třeba sehrál roli Faltýnek, to nevím a nikdo to neví. Ale nárokové nemohly, prostě ne. Navíc nemluvě o tom, že poslanci to schválili a ani zákon(náš český) nic takového neříká.

  10. kočka šklíba napsal:

    Jinak k blogu, ano Praha se velmi změnila, ale nevím, myslím, že strejda má pravdu. Je jiná a přece pořád stejná, je krásná. myslela jsem jak krásná je Paříž například, kam se hrabe na Prahu. Je také krásná ale po její návštěvě (několikrát), si já osobně myslím, že Praha je krásnější, má totiž právě velmi pěkné a obsáhlé centrum kde, alespoň na mě, působí jako město opravdu staré s mnoha památkami, což Paříž nemá. Ve Francii je mnohem víc měst, která jsou krásnější než Paříž.

  11. Laco G. Mlynář napsal:

    Knížka Poche „Prahou krok za krokem“ v mé knihovně je značně opotřebovaná, protože v druhé polovině šedesátých let byla mojí důkladnou povinnou četbou on-line v pražských ulicích. Zejména Malou Stranu a Hradčany bylo nutné důkladně projít dům za domem. Že byla šedivá, jak píše Kchodl? Ale ona taková byla v historii vždy, to jenom nyní je nakašírovaná jako nikdy v minulosti. Jenže to jsou jen kulisy pro turisty.
    Dnes tam nejezdím rád. Jenom když musím pracovně a rychle zpátky pod Říp. A když už tam jsem, tak se podívám na 3-4 stará místa. Prorážet si cestu šestistupy turistů tam a šestistupy zpět po Královské cestě, to teda ne.
    A jedna velká výhrada. Každé období zanechalo na Praze architektonickou stopu a takový Husák nebyl mezi šéfy státu minulosti z nejmenších, spíš naopak.
    Jenže co tu zanechá Havloidov? Otřesné stavby jako hotel Don Giovany, UniCreditBank na náměstí Republiky, dtto ten óbr obchoďák o 200 m dál přestavěný z kasáren, kde nás buzerovaly lítačky. Každý opakuje Tančící dům no a co dál? Nedávno jsem si v něm prohlédl výstavu o Kaplického návrhu knihovny. Otřesně pyšná stavba to měla být, dobře že není. Jinak nic, než komerce a žádná kreativa, jako celá tato Havlova doba. Pár zajímavých věcí vzniklo na venkově.

    • K-k,. napsal:

      mluvíte mi z duše, mlynáři! V Praze jsem vyrůstala a měla jsem ji moc ráda – na severu jsem až od devatenácti let. Psala jsem, jak jsme se synky courali Prahou a „objevovali“ různá zákoutí. To byla ta „šedivá, nehezká Praha“. Teď je z ni Disneyland. Ne, děkuju, nechci, to je Praha určená pro turisty a různé kšeftaře, kteří z nich žijí. Já si v paměti raději zachovám tu někdejší Prahu nenakašírovanou…

  12. brtnikvbrlohu napsal:

    Praha – tu jsem si zakázal, a to jsem kdysi šel cestičkou kolem Barabenčáku poprvé do školy do Radlic, na konečnou osmnáctky, jezdil trolejbusem na Žižkov za strejdou… chodil se koupat do Vltavy na Císařskou louku … a jeden rok dokonce bruslil na Vltavě – vítr nás hnal od Vyšehradu až na Zbraslav. A vrátil se tam na sedm let bych zažil 68 rok. Vyhnal mne smog, smrad z aut v kotlině po 75 roce, dcerka nemohla do města – pokaždé to odstonala. Do třetice jsem do Prahy jezdil šest dlouhých let „na studia“, i dálkařský studentský život měl svůj půvab, bylo nás pár co jsme drželi dohromady, protože konzultace bývaly pátek – sobota tak páteční večery – procházky večerním městem – kdo by si dneska troufl v deset večer špacírovat „pod stalinem“, na večeři u Vaňhů – to je ta restaurace co ji vzpomínali WV už před válkou – s pivem neskutečná drahota celá dvacka
    !! – … Ještě že Praha není mé rodné město.
    Po převratu jsem v Praze byl občas na nějakém tom školení či služebně – stačilo mi vylézt do parku před nádražím. Prostě se mi znechutila, absolutně.
    Jihlava? doba nejcitlivějších let, to byl ještě Kretzl, na trh se chodilo „do ulice“, trolejbus jezdil Beneškou – doba první lásky (i když nám život nachystal odlišné cesty tak jsme dodnes dobrými přáteli)… Dneska – už to není ono, ale rád se tam vracím možná i tak trochu za vzpomínkami.

  13. vittta napsal:

    Já měl na Prahu plno keců.
    Jako každý „mimopražák“ jsem znal Prahu jen ze školních výletů, a občasných minulých „zájezdů“ do nákupních zón.
    Kluk hraje hokej, tak se hrálo v Letňanech (naprostá hrůza) či na Kobře.(nic moc hezkého)
    Moje labuť je ovšem z Prahy a když jsem nadával, říkala, že nevím tak úplně, co mluvím.
    Jednou mi krátkou procházkou ukázala, kde je Prokopské údolí a já, když ona učila, se vydal sám na průzkum.
    Text o klukovském objevování světa jsem sem nedal náhodou, ne každý kluk totiž „válčil“ s jinými kluky (jak zmínil pan Hudec) ,ne každý kluk prolézal s gustem džungle náletů a ne každý kluk pálil syčící a kapající flašky od Mogulu na hromadě štiplavě kouřící škváry.
    A já se vydal na průzkum části Prahy- po svém.
    Chvíli jsem se rozhlížel po sídlišti a…prakticky vedle, jak začíná Prokopák, jsem se ocitl v jiném světě.
    Vybral jsem si tu nejhorší stezku a slezl dolů do údolí.
    A viděl jsem kouzelná zákoutí, džungli náletů, dole tekl nějaký potok,
    Našel jsem jezírko (jo, to, kde se natáčí většina pohádek, kde je třeba vodní plocha) a nějakou rozpadlou fabriku, nebo co.
    Pořád jsem šel a všude nakukoval, a byla tam parta chlapů v nějaké zahradní hospodě, kam se jich víc jak 10 nevešlo a bylo to ztlučené z nějakých palet, nebo co..jak na nějaké vesnici.
    To byli jediní lidé, které jsem potkal, jinak nikde nikdo, projel jeden cyklista a ještě běžel nějaký pošuk kondiční běh.
    Zajímalo, mě, kde vylezu, bylo to někde na Zlíchově…to je kousek na Anděl, to je už jakési centrum.
    I cestou tam bylo co k vidění..i když asi ne pro snoby.
    Zpátky jsem se pak vydal..byla tam mensa, a pak po nějakých kolejích, co vedly na takový viadukt v Hlubočepech, kolem nich byly ukryté jakémukoliv oku zahrádky, a jedna měla nádherné pleso z pramene, jak z pohádky.
    Vlakové zastávky a okolí kolejí bylo jak z knih pro kluky…
    Já si myslím, že skutečná Praha je právě tohle….já toho viděl v té Praze víc unikátního, ale to by se sem nevešlo.
    Na prahu velkoměsta je vesnické prostředí, kde je ticho a klid, lidí minimum a značné kouzlo.
    Degenerované turistické centrum….to není Praha!
    To je jen tlusté střevo bruselské prdele.

    • kchodl napsal:

      Prokopákem dolů, odbočka k jezírku, a pak ta hospoda, té říkáme „Žloutenka“. Má to jeden borec, na svém pozemku, který provozuje takový nízkonákladový byznys. Oficiálně se to jmenuje „Hurdálkova chýše jedová“.

      Má takových pajzlů podobného druhu více a velmi mu to vynáší. K jídlu dělá párky a smaženou sekanou. Má to na svém pozemku a tak se nikomu zatím nepovedlo ho vystrnadit. Už před lety totiž okoukl krajinu a všiml si, čeho nikdo – kolik tam chodí lidí na procházku. Je to tam parádní, pokaždé. Velmi doporučuji. Interiér:

      Už to poněkud rozšířil (prkny a paletami) a udělal posezení venku.
      Obvykle totiž takhle chodíme z Nových Butovic – tam jsou ty velké nové kancelářské budovy, kde hnízdí plno ICT firem, přes Prokopák, pěšky zpět do města. Jak se jde tím údolím, je tam vlevo tábořiště – za první republiky tam byl bazén, napájený tím prokopským potokem (jmenuje se Dalejský potok) – tam pečeme na ohýnku buřty a maso. Další zastávka je Žloutenka, další pak až u Vltavy, následuje převoz lodí za Slovanský ostrov a pak podle situace. Většinou tohle putování děláme na konec nějakého projektu, je to celodenní záležitost (a někdy se to vymkne a protáhne na pár dní).
      🙂

      • vittta napsal:

        Tam asi zavítám….já šel kolem už kolikrát, ale tak nějak spíš dopoledne, to nemám na pivo chuť a navíc tam netočili Plzeň, abych do sebe jedno „vohnul“.
        Tam nahoru se pak dá vylézt nějak na Šárku, a čumět na Vltavu na tu plovárnu, co byla ve filmu Jak utopit doktora Mráčka.
        Tam toho je, no znáte to tam, tak víte…
        Celkově mám z té části Prahy ten nejlepší dojem, žádní zasraní turisti,natož černé držky, lidí málo…oni jsou asi vesměs líní jak vši, protože s labutí jsme tam šli třeba i v podvečer, horem, a stejně…žádné davy.
        Tam někde byla taková vesnice…domečky byly některé nalepené přímo na skály.
        To už byla tma, ale léto.
        Ticho, v dálce štěkal pes…
        To jsem čuměl, a pak kus dál, snad 300-500 m najednou vlastně centrum.
        Tohle mě oslovuje, ale nějaké turistické pseudoprocházky, tím hluboce, ale fakt hluboce pohrdám!

        • Pospa napsal:

          Jasné,.Šárka je od.Prokopaku asi 15km vzdušnou čarou na druhém konci. Prahy, takže víme že to tam znáte:-). A až budete chtít „lézt na Šárku“ vemte s sebou Kchodla, poví vám jaký mají ICT na Džbánu, třeba i to, že v ženských prevlikarrnach tam maji „AXIS Internet DNS service“, od Sarky je to kousek. Aspoň budeme vědět, že ani jeden rozhodne „nekecate“.

          • Miluše napsal:

            Ten kopec, který nazval Witta „Šárka“ je Děvín, místo, kde prý probíhala podle pověstí Dívčí válka. Ten je hned nad Prokopákem. Divoká Šárka je skutečně na druhém konci Prahy ve směru na Ruzyň. Také si dovolím poopravit Khodla. Ten přívoz ze Smíchovské strany nepřeváží na Slovanský ostrov, ale nyní ke Žlutým lázním.
            Nechci tady nějak „machrovat“,ale je to rajon mého dětství. Také bych se nevyznala v Brně nebo v Jihlavě.
            Pěkná a divoká místa jsou i na protější straně přes řeku, Dobeška a pod nimi skály bývalé vápenky, má ostré hrany a láká různé lezce a děti. Lákalo nás to před odpoledním vyučováním, kdy jsme přicházely do školy (dřevěné pavilonky – vzor Obecná škola) uřícení, neschopní se moc soustředit na vyučování.

          • kchodl napsal:

            Zjevně máte nějaký problém, asi s hlavou.

          • Bavor V. napsal:

            Už jednou jsem vás upozorňoval, že na tento způsob komunikace nejsem ochoten přistoupit. Jako náplava byste se měl chovat slušněji nebo nekibicovat.

            • Pospa napsal:

              Já dal jen faktickou poznámku k nesmyslům ohledně místopisu. Jestli je naproti tomu etalonem slusnosti protokol titulovani se genitálními vulgarismy pak jsem, uznávám, tak trochu prasak,:-)

              P.S. viděl jste muj rodny list anebo myslíte, že k debate o mistopisu je kvalifikovan jen pretendent domovského práva?

          • vonrammstein napsal:

            Dost… Ne, zpět: Neskutečně trapný.

          • vittta napsal:

            Jdi do prdele, fagane, já nejsem Pražan, a nepíšu to proto, abych někoho poučoval ale proto, že se dělím o své dojmy.
            Takže jak vidím níže, co píše Miluše, je to Děvín, proč mě na mysl přišla zrovna Šárka sice nevím, ale není to nijak důležité, protože Pražan, co to tam zná, snadno podle mého popisu pozná, kde jsem byl a jak se to tam jmenuje, a klidně mě může- jako třeba Miluše, opravit , abych věděl, o co kráčí.
            Tohle není liberální politická přednáška , kteréne, to je diskuze o genius loci!

            • kchodl napsal:

              Vypadá to na maskovaného Fagana, že? Měl jsem ten dojem už minule, ale nyní je to téměř jistota, podle „etalonem slusnosti protokol titulovani se genitálními vulgarismy“ a zjevné psychické ujetosti, jak vidno z poznámky o ženských převlíkárnách u bazénu. Freudovsky z toho vyplývá jeho snaha o šmírování (abych tak „Faganovsky“ řekl).
              😀

              Zcela správně píšete, že jste se vlastně ani tolik nespletl, protože jste se pohyboval ve stejné „staré české báji a pověsti“, tedy o Šárce a Děvíně.

              • vittta napsal:

                Je to fagan tuti-fruti!
                Když tady poprvé zaprudil, úplně náhodou se ukázal ten den s tímhle nickem i u Tarase.
                A to by byla sakra velká náhoda.

              • Bavor V. napsal:

                Asi ne, protože Fagan – Ondřej – Mainguard odtáhl po upozornění sám. Tenhle se tu drží jak houno košile.

              • vittta napsal:

                Fagan nikdy neodejde sám, Pane Bavore.
                Všimejte si víc faktů a stylu.
                Ono je to tak nějak jedno, které hovado to je.
                Je to čistě pro zajímavost…

      • jaa napsal:

        Chyba, vlítnou tam Babišovci, nasázej pokuty a máte po selance

  14. čtenář napsal:

  15. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta…

Komentáře nejsou povoleny.