Technická hádanka


Co asi představuje následující obrázek:

Image by © Schenectady Museum; Hall of Electrical History Foundation/CORBIS

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Černá hodinka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

59 reakcí na Technická hádanka

  1. čtenář napsal:

    to vypadá jako veřejná dobíjecí stanice

  2. oh napsal:

    Tak nevím, pane Bavore, mám vám pokazit hádanku, nebo mám nechat ostatní návštěvníky, ať se taky trošku potrápí?

  3. vonrammstein napsal:

    Normální Ford T, řekl bych.

    • Bavor V. napsal:

      Jestli je to Ford, to informace k obrázku neříkala. Rozhodně to není Lízinka („T“). Ale ani na Forda bych v tomto případě moc nesázel 🙂

  4. NavajaMM napsal:

    Ten popisok pod obrázkom je milosrdná nápoveda. Tiež to tipujem na dobíjaciu stanicu elektromobilov.

    • Bavor V. napsal:

      Ano, je to dobíjecí stanice pro elektromobily z roku 1909. Akorát že se vývoj ubíral jiným směrem. Kde jsme dneska mohli být, nebýt petrolejový princů.

      • NavajaMM napsal:

        To je pravda, je na to veľa príkladov aj z iných odvetví, ako vývoju dávajú smer peniaze a marketing.
        V tejto súvislosti s mi ale vybavuje (vraj) autentický dialóg Billa Gatesa so šéfom GM. Na kritiku, že vyvíjajú drahé a neekonomické autá a mali by si brať vzor z Microsoftu vraj šéf GM zakontroval:
        Keby GM vyvíjali technológiu ako Microsoft s Windows, potom by dnes všetky autá fungovali takto:
        – Vaše auto by malo z nepochopiteľných príčin dvakrát denne nehodu.
        – Zakaždým, keby vyznačili na ceste novú stredovú čiaru, bolo by si treba kúpiť nové auto.
        – Príležitostne by auto z nevysvetliteľného dôvodu vybočilo z rovnej cesty.
        – Aj pri zákrutách doľava by auto jednoducho vybočilo.
        – Oprava by sa vykonala výmenou (preinštalovaním) motora.
        – Kontrolka oleja, výstražné svetielka teploty a batérie by boli nahradené jediným ukazovateľom „kritickej poruchy“.
        – Systém bezpečnostných airbagov by sa vždy najprv opýtal: „Ste si istý, že chcete použiť airbag?“
        – Zakaždým, keby GM predstavili nové auto, museli by sa všetci motoristi znova učiť jazdiť, lebo nič z ovládacích pák by nefungovalo rovnako ako v starých autách.
        – Aby ste vypli motor, museli by ste stlačiť tlačidlo štart.

      • čtenář napsal:

        možná bychom se ani nenarodili,takovej tank na baterii by žádná sláva nebyla,s tím by se asi válka vyhrát nedala.

        ale,ještě že tak,auto má podle mě „vrčet“

        • kchodl napsal:

          Už jsem to tady jednou (nejméně) psal: zábavná historka s parním tankem, když už se mluví o tanku na baterky.

          Když se totiž blížil konec války, němečtí inženýři a pracovníci v plzeňské Škodovce Herman Göring Werke se báli povoláváků na Východní frontu, tak spustili vývoj „parního tanku“, což měla být, vzhledem k nedostatku ropy, záchrana Wermachtu. Podle „urban legend“ tato zjevná blbost prošla přes nacistické orgány, díky jejich nevzdělanosti, a uchránila od jisté smrti na Východě několik stovek specialistů.

          Jinak, dnešní elektromobily a hybridy „vrčí“ z reproduktorů, což je opatření pro pasivní bezpečnost chodců.

          • čtenář napsal:

            vím,že „vrčí“ z reproduktorů,ale to je o ničem.

            např. já si představuji elektrické auto,třeba Géčko od Mercedesu nějak takto,s tím že by ta osoba měla vzhled Arnolda Schwarzeneggera.

  5. oh napsal:

    Stejně by existoval problém s bateriemi. Ale možná by se ho podařilo nějak rozumně vyřešit. Jo, kdyby Texas neplaval na ropě, vývoj automobilismu možná mohl jít jinými cestami. Ford totiž s Edisonem na elektrických autech spolupracoval a o vítězství benzínu víceméně rozhodla láce ropy a nedostatečná elektrifikace USA mimo velká města.
    https://www.ecofuture.cz/clanek/retro-kdyz-byl-elektromobil-oblibenejsi-nez-auto-na-benzin
    A ještě pár moc hezkých fotografií, včetně té od pana Bavora.
    http://historyinfotos.com/2015/11/02/history-of-the-electric-vehicle/

    • vonrammstein napsal:

      Vzhledem k tehdejším technologiím by auto na elektrickou baterii sotva přejelo z jednoho konce ulice na druhej.

      • oh napsal:

        Tehdy ovšem nikdo netrval na tom, že baterie musí vážit maximálně 10 dkg a být tenká jako list papíru, takže to konstruktéři měli o dost jednodušší. 😉
        Vzhledem k tehdejším technologiím, prvním, kdo na silnici překonal rychlost 100 km/h byl „Rudý ďábel“ Camille Jenatzy. V dubnu 1989 a s elektromobilem. Rekord mu vydržel tři roky, než ho roku 1902 překonal Leon Serpollet. S autem na páru. 🙂

        • vonrammstein napsal:

          1989? Jste si jistej?

          • oh napsal:

            Jsem si celkem jistej, že jsem napsal to datum blbě a mělo tam být 1899. 🙂

            • vonrammstein napsal:

              Jen jemnej přátelskej šťouchanec 🙂 Jinak jsem rád, že uznáváte významně větší efektivitu energie z páry nad energií elektrickou-tedy alespoň v tý době a k danýmu účelu 🙂

              • poznamkovnik napsal:

                i když jsem tu nový doufám že mi odpustíte taky trošku šťouchanec a trochu dotaz jak to vlastně míníte? Opravdu míníte efectivity tj. česky účelnost nebo efficiency tj. úspornost nebo prostě česky účinnost přeměny energie., a ve všech zmíněných případech se bavíme o ekonomickém vyjádření nebo fyzikálním? Ptám se proto, že ekonomicky a fyzikálně to může vycházet dost protichůdně.
                Jestli chcete najdu někde link, mechanická transmise z vodního kola je účinnější a ekonomicky výhodnější do vzdálenosti několika kilometrů, ale elektřina a ropa jsou prostě pohodlnější… Z mého pohledu to je často o té pohodlnosti…
                Z tohoto důvodu to dle mého názoru vyhrála centralizovaná výroba el. energie s střídavý proud, i když dnes bychom často vystačili se stejnosměrným s lokální výrobou…

              • vonrammstein napsal:

                Mám na mysli skutečně efektivitu. Dnešní běžné články garantují dojezd max. 200-300 km, samozřejmě víc, pokud jde o hybrid. Nejnovější děsivě předražená Tesla slibuje něco kolem 700 km čistě na elektriku. Články jsou absurdně drahé a těžké a mají nízkou životnost. Tedy fyzikální i ekonomické hledisko. Podle mě slepá větev, která bude opuštěna, jakmile bude vynalezeno a odzkoušeno účinnější-a pokud možno levnější-palivo.

              • poznamkovnik napsal:

                tesla je nesmysl souhlas, jak jste si všiml – možná propaguji trochu češtinu, ony ty přjatá slova čast nevyjadřují/zakrývají smysl, co se bavit radši po staru o hospodárnosti:-) protože česky to může posloužit účelu, ale ještě to nemusí být hospodárné:-) což tak trochu jen náš problém z douhodobého hlediska, páč ekonomie=alchymie a to alchymii urážím.. zajímavý je ruský koncept převést měny / podložit je energetickou jednotkou nejlépe joulem nebo Wattem, protože pak by to odstranilo mnohé „ekonomické“ problémy a pak bychom se bavili o fyzice a fyzikálních nákladech..

              • vonrammstein napsal:

                Obávám se, že za ty roky se newspeak stal součástí i mého slovníku 😦

              • poznamkovnik napsal:

                No domnívám se, že v první fázi je potřeba se zabývat konceptem https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI
                pak účinností a ztrát při převodu té které energie. Ale jak poznamenává v tomto článku Tom Murphy – zábavné, tak se při libolném zdroji energie brzo dostaneme na fyzikální možnosti země.
                http://physics.ucsd.edu/do-the-math/2012/04/economist-meets-physicist/

              • kchodl napsal:

                Takové úvahy – politicko-ekonomicko-energetické – nejsou nic nového, existuje jistá Kardaševova škála: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karda%C5%A1ovova_%C5%A1k%C3%A1la.

              • Bavor V. napsal:

                Mám takový dotaz. Jakým způsobem se „vyrábí“ anonymní mail? Jakožto běžný uživatel si to prostě neumím představit.

  6. kchodl napsal:

    Jojo, už to tady zaznělo, hádanka byla vcelku lehká.

    Vývoj nicméně jinudy jít nemohl, protože elektrochemické procesy jsou málo účinné, tudíž elektromobil je lunatický sen, a to dodnes, pokud bude poháněný bateriemi. Baterie nemají dostatečnou energetickou hustotu, tudíž poměr hmotnosti k převážené energii je řádově méně výhodný než u paliv a spalovacích motorů. Baterie má řádově menší životnost, než aby se to vyplatilo, má také řádově větší objem. Celkově: je to pitomost.

    Kdyby se měla předělat doprava na elektromobily, společnost by krachla.
    Není to zkrátka ekonomické, a to že absolutně.

    Možné použití je pouze tam, kde baterie nejsou potřeba – jelikož elektřina jde vedením – nebo je použití pouze doplňkové, jako je u různých lehkých vozidel, skůtrů, elektrokol atd.

    To se nezmění nikdy. Fyzika platí a bude pořád stejná, nezáleží na žádné ekonomii výroby baterií nebo jak moc se to bude dotovat.

    S tím je spojená další otázka, víceméně úsměvná, protože pokud by se povedlo nějak zázračně a průlomově zlepšit technologii baterií, aby výkonovou hustotou, tím i váhou a objemem, byly srovnatelné s palivy (pro tento případ zatím pracovně pomineme otázku životnosti a nákladů), vzniklo by cosi, co by se výbušností blížilo Semtexu, ale bylo by to ještě ke všemu odpalitelné elektricky, jaksi inherentně.

    Potřebujeme zkrátka něco jako je benzín, aby to mělo stejnou energii, ale dovedlo ji to uvolnit ve formě elektřiny a k tomu všemu aby to nehořelo a nevybuchovalo – což je nemožné, jelikož tyto požadavky jsou v principiálním rozporu.

    Stačí se podívat, jaké problémy jsou s LiPol a LiION bateriemi, ohledně výbuchů a požárů – no a vezměte si, že by byla potřeba asi 100x účinnější baterie, aby to k něčemu bylo. Ta by byla zcela jistě nejméně 100x více hořlavá až výbušná.

    Určitou naději posktují jiné formy získávání elektřiny, třeba pomocí palivových článků, kde je ovšem zase obrovský problém s vodíkem, opět narážející na základní fyziku, nikoliv na technologii nebo ekonomii. Jediná forma, která má budoucnost, jsou jednoduché uhlovodíky, jako je metan, či metylalkohol, které by mohly sloužit – spolu se vzdušným kyslíkem – jako palivo v nějakých superhypermegaultra palivových článcích. Ale tento vývoj je teprve na počátku.

    Zbývá jen jaderná energie, jde jen o to, vymyslet nějaký šikovný technický systém, třeba na bázi thoria. A pak už jen termojaderná syntéza, bez radiace na bázi Helia 3. Toho je plno na Měsíci.
    😀

    Přijde mi rozhodně vhodnější, vylepšit spalovací motor a vymyslet konečně kvalitní katalyzátor a výfukový filtr, abychom se ve městech přestali dusit, než gumovat všem hlavy kokotinami o elektromobilech.

    • vonrammstein napsal:

      Přesně. +100.

    • kchodl napsal:

      Možná někdo hned namítne, co tedy Tesla Motors a Elon Musk, což se rozvířilo právě nyní v souvislosti s žumpoidní kampaní, pomocí které nám všem chtějí ukrást všechno, co je pod Krušnými horami – protože zdaleka nejde jen o lithium a cín, je tam fůra dalších věcí, v budoucnu ještě mnohem cennějších.

      Elon Musk je zkrátka podvodník. Podvodník nového typu, který provozuje systém zvaný „letadlo“ alias „Ponziho schéma“, ale tak šikovně, že si toho většina lidí ani nevšimne.
      Ve skutečnosti je pořád kousek od krachu, a zcela jistě krachne, a to že velkolepě, až USA vláda a vlády států přestanou ty jeho nesmysly dotovat. Už teď je mraky zcela naštvaných hejlů, kteří naskočili na Muskovy vidle s Tesla auty. Ty nesplňují sliby, jelikož je splnit nemohou, je to technicky a fyzikálně nemožné. Žádna „GigaFactory“ na baterky to nespasí, jen krach bude o hodně větší. Proto se mi jeví jako vrcholně nebezpečné, tohoto vychcaného šizuňka si pustit do ČR na zásoby lithia, protože by to také mohlo skončit tím, že by si Muskovi věřitelé nakonec nechali Krušné hory.

      Obdobná fligna se děje ohledně Muskových raket Falcon 9 a toho jeho návratového systému prvního stupně „GrassHopper“. Je to sice funkční – vážně pěkné inženýrské dílo, všechna čest – nicméně hrubě neekonomické. Nemáme totiž ještě materiály, které by takové věci vydržely s požadovanou spolehlivostí a tudíž se musí po každém návratu rakety provést stejně kompletní demontáž a rentgenová a sono kontrola, což je tak drahé, že levnější je robotická výroba motorů a raket na jedno použití, jako to dělají Rusáci se svými novými raketami řady Angara. A to, že řádově, jelikož materiál je levný, o nic jiného nejde – čím více kusů robotizovaná továrna vyrobí, tím bude systém ekonomičtější.

      Muskův „luční koník“ prostě slouží jako reklama pro hejly, praktický význam to nemá žádný, starty do vesmíru to bude jen značně prodražovat. Funguje to zatím všechno díky dotacím a neustálému přílivu nových polovzdělaných bohatých blbců. Poslední zábavný trik je onen proklamovaný jednosměrný let na Mars – to je legrace přímo k popukání, jak ze sci-fi „Obchodníci s Venuší“.

    • oh napsal:

      Jen aby ten kvalitní katalyzátor a výfukový filtr pak nepotřeboval pro své umístění extra přívěsný vozík a vlastní přípojku od Temelína. 🙂
      Jinak souhlasím, v podstatě máme všechny potřebné díly pro rozumně použitelný elektromobil. Až na jednu důležitou drobnost – uvěřitelný a praktický zdroj energie.
      Jenže současná podoba spalovacích motorů je důsledkem stoletého intenzivního vývoje. A právě ten vývoj, kromě toho, že poskytoval stále lepší motory, odsouval jakékoli snahy po hledání jiného pohonu na okraj zájmu a do oblasti působení všelijakých fantastů a nadšenců.
      Myslím si, že za nějakých sto let stejného intenzivního úsilí, vynaloženého na hledání příčetného zdroje elektřiny pro automobily už něco rozumně použitelného budeme mít. I když to „něco“ nemusí nutně být zrovna elektrochemický akumulátor.

      • kchodl napsal:

        Ale kdepak, kvalitní katalyzátor a filtry jsou dávno vymyšleny a mohly by se bez problémů používat třeba zítra, ale zavedení brání několik skutečností:
        1. Je to drahé, tudíž by cena auta stoupla třeba na dvojnásobek (TCO),
        2. Brání tomu licenční politika, protože vývoj stojí peníze a následně se stává předmětem velkého zisku, realizovaného přes licence,
        3. Snižuje výkon auta, jelikož ke kvalitní katalýze a vyčištění výfukových plynů je třeba hodně energie, například vysoké teploty nebo hodně silné elektrické/magnetické pole, což navíc přináší s sebou technické problémy, s teplotami, bezpečností, …

        Jediný vysledek, který by hledání lepšího elektrochemického zdroje velmi pravděpodobně mělo, by byl vynález mnohem lepších konvenčních bomb.
        Což se možná už prakticky stalo, a výsledky leží někde ve vojenských trezorech.

        Příkladem je třeba ona mýtická „červená rtuť“, což má být podle urban legend mezi fyziky a zbrojaři jakýsi tajemný kovem plněný metamateriál (tj. materiál, uměle vyrobený a v přírodě neexistující), který se dá nabít zářením v reaktoru nebo elektromagneticky a pak je schopen nějakým způsobem energii najednou uvolnit – s tak velkou energetickou hustotou, že to stačí na zážeh termojaderné reakce tritium-deuterium v jaderné zbrani. Výsledkem by mohly být miniaturizované „vodíkové“ bomby velikosti tenisáku.

        Jiné pověsti vychází ze schopnosti některých krystalů lavinovitě uvolnit vázanou energii, výzkum v tomto oboru probíhá stále. A opět, jde o vojenskou otázku.

        Problém prostě vězí v tom, že elektromagnetická energie vázaná do hmoty – tj. energie chemických reakcí – má svá fyzikální pravidla a tudíž sloučeniny a materiály s vyšší hustotou energie, které ji umí hodně akumulovat a hodně uvolnit, jsou velmi často silně hořlavé (tj. vázaná energie jde uvolnit prudkým okysličením) nebo dokonce silně výbušné. Jedno nejde bez druhého.

        Díky obrovskému růstu výkonů počítačů je dnes experimentální chemie řešitelná výpočetně, což je – kromě vývoje lepších jaderných zbraní – jedna z častých úloh, které se jedou na superpočítačích. Přes metody fyzikální chemie se dnes dělají nejen umělé hmoty, nové slitiny, ale také léky a mnoho dalších věcí. Nesporně i lepší baterie.

        Cest k mobilnímu, levnému, bezpečnému a zvládnutelně ekologickému zdroji elektrické energie je pochopitelně mnoho, nejen elektrochemická. Asi nejlépe v této chvíli vypadají palivové články na jednoduché uhlovodíky, ať již plynné nebo tekuté, a potom různé směsové kontinuální baterie na bázi různých solí – funguje to tak, že pracovní složky baterie jsou tekuté, nebo plynné a jsou přiváděny do reakční komory, kde dochází k rekombinaci iontů. Přičemž obě sloučeniny mohou být předem „nabité“ a mohou se dopravovat třeba v cisternách. Podobně fungují např. ony „ampulové“ baterie ve vojenské elektronice (ty na jedno použití – do výbuchu).

        Víceméně se už zkoušely všechný základní principy: například americké raketoplány měly místo baterií velký setrvačníkový generátor, který se roztáčel do vysokých otáček proudem ze slunečních baterií, zároveň sloužil jako stabilizační gyroskop.

        Příroda je prostě značně potměšilá. Zeleným fanatikům nějak nepřeje.

        • Hudec napsal:

          Co to bylo za palivové články, co s nimi letěl Armstrong a spol. na měsíc? To byla nějak náramně citlivá záležitost, píše Norman Meiler (nebo je Mailer – kdo si to má pamatovat) v Ohni na měsíci.

          • kchodl napsal:

            Při letech projektu Apollo byly použity palivové články plynný kyslík + plynný vodík – plyny byly oddělené speciální mikromembránou, na které probíhala reakce. Vycházelo to celé z toho, že to bylo vlastně miniaturizované řešení, protože to plnilo několik úkolů současně, mimo zdroje elektrické energie: kyslík museli stejně mít s sebou kvůli dýchání, kyslíko-vodíkový byl i motor, no a reakce v palivových článcích generovala vodu, kterou používali k pití a hlavně k chlazení lodi – a na Měsíci k chlazení skafandrů při vycházkách na povrch.

            Problémů s tím bylo spousta, protože tyto články měly sklon k „otravě“, kdy přestaly produkovat elektrickou energii, jejich účinnost postupně klesala. Ale měsíční výpravy byly poměrně krátké, takže jim to vydrželo. Na dlouhodobější mise to bylo nepoužitelné.

            Amíci s tím v 60. a 70. letech dělali hodně experimentů, hlavně kvůli tomu „hype“ díky novinářským blábolům o „novém ekologickém zdroji energie“. Dokonce s tím postavili jednu nebo snad i více experimentálních elektráren v trochu větším rozsahu. Problém byl v degradaci těch reakčních membrán a tím v životnosti článků.

            A pak také samozřejmě klasický problém s vodíkem – to je velmi „zlobivý“ plyn, jednak má tak malé atomy, že difundují i kovy, takže nádrže postupně „utíkají“, uniklý vodík se musí jímat nebo kontrolovaně spalovat, aby nedošlo k výbuchu. Navíc je dost obtížně stlačitelný a zkapalnitelný – na jeho zkapalnění/stlačení je nutno vynaložit asi 1/3 energie, která se následně získá jeho spalováním/sloučením ve vodu v palivovém článku. Také jeho přeprava je velmi náročná, jedná se o kryogenní technologie, tedy speciální ventily, hadice, … obsluhuje se to celé ve skafandrech s hasiči za zadkem, vždy hrozí nebezpečí výbuchu atd.

            Mimoto výbuch vodíku není žádná sranda, protože se jedná o nejrychlejší výbušninu, jaká vlastně existuje – má nejvyšší expanzní rychlost, která se blíží teoretickým 20 km/s, protože jsou to nejednodušší atomy. Nic rychlejšího už z principu není. Také proto se s tím pohánějí ty nejvýkonnější kosmické rakety, přes velké technické problémy s tím spojené to stojí za tu námahu. Raketové motory kyslík-vodík mají nejvyšší specifický impuls, nejvyšší únikovou rychlost plynů.

            Jak to říká jeden známý: pokud je v tom vodík, je to „raketová věda“. Nebo se to v raketovou vědu může hbitě změnit, nevíš dne ani hodiny.

            • kchodl napsal:

              Jinak mě ještě napadla poznámka speciálně pro Vás, ohledně vazby na Škodu Plzeň, v souvislosti s vodíkem. Nyní tedy nechme stranou vodík a jaderné reaktory, ale jedná se o ty monstrózní gigawattové generátory Temelína. Ty jsou totiž chlazeny vysokotlakým plynným vodíkem.

              Vodík má totiž mimo jiné také velkou tepelnou vodivost, tudíž je nejvhodnější na chlazení, které musí přenést co nevyšší výkon. Používá se na to také hélium – třeba v nejvýkonnějších sálových počítačích – ale to má nevýhodu, že ačkoliv má složitější atom (dva protony), tak netvoří molekuly, takže „utíká“ kovy ještě více než vodík, mimoto je drahé. Ale nevybuchuje. Vodík aspoň tvoří molekuly, takže neutíká tak rychle, je levný, ale zase vybuchuje.

              Raketová věda, takovéhle věci. Tedy alespoň potenciální.

              • Hudec napsal:

                Díky.
                Mě to v té knize zaujalo, ale vůbec jsem neměl (a vlastně pořád nemám) představu, jak to funguje. Ta knížka je vůbec napsaná naprosto obdivuhodně.
                Jó, sláva Škodovky, kde uměli věci, opravdu srovnatelné se světovou špičkou v energetice. Kde ty staré časy jsou….

        • oh napsal:

          Vlastně jste mi připomenul jeden starý kreslený vtip z Dikobrazu, kde byl právě takový filtr výfukových plynů se stoprocentní účinností a já jen nedokázal odolat příležitosti. 🙂

    • Antimon napsal:

      Ono to není pouze o autech na baterie, ale i o autech na vodík. Tam je rovněž hustota energie výrazně nižší, něž u aut na uhlovodíky.

  7. Hudec napsal:

    Jezdil jsem elektromobilem na bázi Favoritu v polovině 90.let. Vyráběl je Karel Kleinmond (a syn) ve Škodě Ejpovice. Jezdil jsem s tím na chatu, trasa Plzeň – Butov (cca 40 km) a dojelo to tak „vo fous“. Problémem byly baterky, samozřejmě.
    Ale jezdilo to a bzučelo to jako trolejbus.
    🙂

    • vonrammstein napsal:

      Já měl chatu přímo přes řeku naproti Butovu 🙂

      • vonrammstein napsal:

        A hned jsem za to dostal minus, protože je naprosto nepřijatelný a negativní mít chatu proti Butovu 😀 Někdo povědomej se nám tu plíží kolem 😉

        • okolojdoucí napsal:

          Se divíte, když jste napsal takovou sprosťárnu, ještě k tomu skrytou…

          • vonrammstein napsal:

            Možná mi ji záviděj. Možná by taky strašně moc chtěli mít chatu proti Butovu, jenže nemaj. Ale to bych je docela rád uklidnil: Já už taky ne, prodal jsem ji před pěti rokama. A na pálení žáhy jsou bezvadný digestivní pastilky Rennie. Fakt to funguje.

    • brtnikvbrlohu napsal:

      A v zimě v tom byla kosa.

  8. Berkowitz napsal:

    A nakonec se zbývá zeptat : kde má elektromobil výfuk?
    Je to jednoduché – v elektrárně (třeba) Prunéřov.
    Jestli je tady pan Kchodl – podívejte se na krátké video, jestli je to možné z hlediska aerodynamiky, dík :

    • kchodl napsal:

      Všichni tvrdí, že jde o fake, ale slavný.
      Je to dost staré, poprvé jsem to viděl před cirka pěti lety.

      Kdo ví, protože to vypadá značně opravdově. Možná jde o havárii makety (modelu), až na závěr je skutečné letadlo s pilotem. Nasvědčoval by tomu zvuk motoru toho letadla, je to značně vysokoobrátkové, což letecké motory nejsou, ale modelářské ano.

      Nicméně možné to aerodynamicky je, protože tyhle akrobatické speciály jsou lehounké, z uhlíkových kompozitů, a totálně přemotorované. Takže dokáží doslova „viset na vrtuli“.

      Podobné věci se kolikrát opravdu staly, ale většinou u toho nebyla kamera nebo to nedopadlo až tak pěkně – sice pilot přežil, ale těžce zraněný.

      Pokud se to ale stane s méně přemotorovaným letadlem, je to fatální. Například můj známý (jeden čas mi dělal dokonce instruktora v aeroklubu), mistr světa v letecké akrobacii Ivan Tuček se takhle zabil v Rakousku, nějak koncem 90. let. Na Zlínu Z-142 (dvoumístný aktobatický/turistický letoun) se mu v malé výšce utrhlo křídlo. Sice to bylo Rakušáky vyhodnoceno jako konstrukční chyba letounu (což je IMHO pitomost, protože tohle letadlo létalo mnoho let předtím a nikdy se to nestalo), ale tomu nikdo moc nevěřil, jelikož to bylo v době velkého výběrového řízení, kde byl Zlín Z-142 velký favorit a tato nehoda znamenala výhru jiného výrobce. Takže obecně o tom každý mluví jako o atentátu, způsobeném sobotáží. Nakonec podobná epizoda se o několik let později stala s L-13 Blaníkem, také v režii našich milých jižních sousedů, ze stejných důvodů, za podobných okolností.

      • NavajaMM napsal:

        Vďaka za tento posudok. Tiež som nad tým už dávnejšie dumal. Zrejme sa pilot rozhodol padať čo najmenšou rýchlosťou a ten dopad priamo na kolesá, to už bola len šťastná náhoda. Beriem toto video ako poučenie, že sa oplatí nevzdávať to príliš skoro.

        Stávajú sa neuveriteľné veci. Kedysi som čítal knihu od lekára Josefa Dvořáka Člověk mezi životem a smrtí. Rieši množstvo situácií, ktoré boli na hrane a zameriaval sa na to, ako človek môže tej šťastnej náhode pomôcť. Zvlášť mi utkvel príbeh jedného poľského baníka, ktorý spadol do šachty, letel niekoľko stoviek metrov kolmo nadol a prežil. Zachránilo ho, že v strede šachty viselo oceľové lano. Pri páde ho zacítil nohou a podarilo sa mu okolo neho omotať a zbrzdiť pád. Síce mal ťažké odreniny, ale na dne šachty prešiel po svojich k telefónu a sám si privolal pomoc.

        • kchodl napsal:

          Jj. Je pěkné heslo „dokud dýchám, doufám“, navíc se často stávají úplně neuvěřitelné náhody. Podobný tomu pádu do šachty je životní příběh jednoho střelce z bombardéru z WWII, který byl při výbuchu letounu vyhozen ven a spadl bez padáku tak šťastně, že se mu skoro nic nestalo, tedy mimo nějakých zlomenin. Kuriózní na tom ale je, že dotyčný chlápek tenhle trik předvedl dvakrát: vrátil se totiž díky francouzskému podzemí ke své jednotce do Británie a při nějakém pozdějším náletu svůj bezpadákový trik zopakoval – tentokrát spadl na prosklenou střechu nějakého nádraží, sice skončil opět se zlomeninami, ale živý. Měl to holt už nacvičené.
          😀

          • NavajaMM napsal:

            Áno, tie pády… Dvořák tiež uvádzal príklad športového parašutistu, ktorému sa neotvoril padák. Mal šťastie, že vedľa letiska bola hlboká odvodňovacia priekopa a on dopadol priamo na svah. Po ňom sa skotúľal až dolu, kde ho definitívne zastavil plytký potok. Prežil to dokonca bez zlomenín. Dvořák to komentuje tým, že pri takýchto pádoch je lepšie mať celé telo uvoľnené a neklásť odpor.

      • okolojdoucí napsal:

        Máte neskutečně široký a zároveň hluboký záběr, kchodle. Překřtil jsem si Vás na Ferdu Pytlíka, to je lichotka, doufám, že mně rozumíte.

        Takového učitelé Vám v dobrém závidím. Napsat o Ivanu Tučkovi, že byl mistrem světa, to je v jeho případě takové minimalistické vyjádření. S Rakušáky mám zprostředkované i přímé zkušenosti ohledně podnikání u nich dost drsné (příkladmo snaha prodávat a servisovat v Rakousku české výrobky), takže ta sabotáž pro mě osobně uvěřitelná je. Ale je to drsné!

        • kchodl napsal:

          Tak Brouk ani Ferda nejsem, je to spíš tím, že dělám pořád něco.

          Jistě, Ivan Tuček byl zkrátka superborec, a nebyl sám, byla to celá letecká familie. Létal i jeho brácha, i když ne tak vrcholově, a pak létal a létá i jeho syn Dan. Ten se pak zvrhnul k vrtulníkům, létal s hradeckou záchrankou. Ivanův brácha se tenkrát zabil nějak měsíc po něm, také při letecké nehodě, byl šéfem české ultralight asociace, takže na ultralightu.

          Přesně tak, Rakušáci jsou schopni naprosto čehokoliv, hlavně proti nám. Mimoto jsou to známí techničtí matlalové, až na nějaké pistole, pušky, puškohledy všechno jejich stojí za prd – třeba vlaky, lanovky, … to je malér na malér. Je docela dobře, že tu svoji atomovou elektrárnu nespustili, kdo ví, co by se stalo.

  9. Cech napsal:

    Elektromobil je použitelný a pravděpodobně velmi brzy zvítězí jako rodinné druhé auto na nákupy.To je bohužel fakt a přes to nejede vlak.
    Je pravda, že to nebude u nás ale v Německu no a proto ten průšvih, který tím pádem vznikl Němci i bez JE úspěšně řeší.
    http://archiv.ihned.cz/c1-65667870-blizi-se-zmeny-v-placeni-elektriny-tem-kteri-si-ji-vyrabeji-sami-podrazi
    To že se musí do akumulátoru (jakéhokoli od superkondenzátorů až po hliníkovo-vzduchový) naládovat té elektriky mnohem více než se využije pro jízdu to Němci velmi dobře vědí.
    Proto Němci odstartovali následující program :
    a) Převzetí přenosových soustav jak Polska tak Česka pro bezpečné použití OZE na severu Německa.
    b) Vyčlenění pro Německo použitelných hotovostních zdrojů mimo území Německa.
    c) Využití OZE zdrojů mimo vlastní území Německa k akumulaci energie (dobijení výměnných energetických bloků pro elektromobily) tohoto dosáhnout zavedením obchodování ze zbytkovou nevyužitou energii z OZE ( to je ta navrhovaná burza přeprodeje kde 1KWh bude za méně než 20 hal ).
    d) Povolení dostavby JE v Česku pouze s 40 % účastí Německa. ( http://ekonomika.idnes.cz/cez-vydelal-skoro-o-tretinu-mene-dok-/ekoakcie.aspx?c=A170321_082127_ekoakcie_fih )
    Samotný elektromobil za nic nemůže, to jen jeho nástup v Německu bude pro nás mít devastující dopad.

    • jaa napsal:

      opět nic nového pod sluncem.

    • kchodl napsal:

      To je typická politická kokotina, veskrze zcela nemožná.

      Spíš je představitelné, že Němci začnou „od zítřka“ létat do práce malými vrtulníčky, než elektromobil do každé rodiny jako druhé auto. Pokud by počet elektromobilů vzrostl nad nějaké měřitelné množství, způsobí to nadměrnou zátěž elektrizační soustavy, která by se musela zgruntu přebudovat.

      Vykládat takové pitomosti mohou leda němečtí zelení nedoukové, kteří ve skutečnosti ani nedokáží posílit vlastní páteřní přenosové soustavy, aby byly provozuschopné jejich OZE zdroje. Co teprve místní rozvody? To je věc na padesát let, minimálně, navíc nesmírně drahá, vyžadující obrovské nasazení a prostředky. Na takovou věc nemá ani Německo, je to 100000x náročnější po všech stránkách, než třeba postavit přenosové trasy ze severu Německa na jih – ani toho nejsou schopni.

      Takže je docela legrační, blábolit o masovém nasazení elektromobilů, byť jen doplňkovém jako „druhé auto“, tedy spíše „nákupní taška“ na elektriku.

      K vyvrácení těchto náměsíčných přeludů stačí znalost násobilky: řekněme 10 kW výkonu elektromotoru pro opravdu lehounké krátkodosahové autíčko – lépe řečeno „nákupní tašku“ na čtyřech kolech – krát jejich počet… no a dál násobit už nemusíte, věc je jasná. Nevychází to kapacitně ani na zdroje. Natož pak na vedení – v každé ulici budou povolena maximálně dvě tři, protože jinak vyhoří místní transformátor a kabely… Že mají všichni 16A/24A/32A jističe na domovním přívodu, ještě neznamená, že rozvod je dimenzován pro současnou dodávku tohoto výkonu všem – to ani náhodou, je tam značná agregace.

      Od zavedení OZE je německá elektroenergetika na hranici kolapsu takřka stále, už léta nemohou dodržovat dřívější „svaté pravidlo“ N+1 (tj. že do každé oblasti vede jedno záložní nezatížené vedení) a jedou na doraz, prakticky pořád jsou v krizovém stavu, ročně mají řádově stovky situací, kdy se stačí jediná chyba nebo technická porucha vedení a blackout je neodvratný – nové nafázování soustavy pak může trvat několik dní až týdnů, pokud přitom něco odpadne (např. vyhoří rozvodna). Rozsáhlý blackout je jen otázka času, už nezní jestli, ale kdy.

      V jiné oblasti možná své ychtylské nesmysly jsou schopni prosadit, ale v oboru elektřiny narazí na zákony, které nemohou tak snadno ignorovat jako všechny ostatní. Na zákony fyziky.

      • oh napsal:

        Problém ovšem je, že ti němečtí „ekologové“ jsou schopni tu kravinu protlačit parlamentem (s podporou svaté Angely) a případný blackout vydávat za sabotáž zlovolných energetiků. Německý parlament už má v popírání fyzikálních zákonů praxi, jejich Gesetz für den Ausbau erneuerbarer Energien je toho názorným příkladem.

        • kchodl napsal:

          Mohou si odhlasovat třeba že voda teče do kopce, ale tím na skutečnosti nic nezmění.
          Baterky jsou mnohem horší než benzín či nafta a tomu odpovídá reálná cena provozu.

      • Cech napsal:

        Zákony fyziky jsou neúprosné a říkat to studentům horem dolem je málo platné.
        1KW ≠ 1KWh.
        No a v tom případě jakákoli aritmetika nepomáhá.
        No ale nic si z toho nedělejte tuto drobnost přehlíží většina absoloventů matfysu.

  10. čtenář napsal:

    Nejen Návštěvníci pláčou – zemřel otec terénního vozu Lada Niva

    http://www.autorevue.cz/nejen-navstevnici-placou—zemrel-otec-terenniho-vozu-lada-niva

  11. oh napsal:

    https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stat-oreze-drazni-inspekci-o-petinu-nehod-pritom-neubyva/r~c7e099180d7d11e7a3fa002590604f2e/
    Ministerstvo debility dopravy se překonává, aneb odvedená dobrá práce – (tiskový mluvčí ministerstva: „v souladu s požadavky evropské legislativy je úkolem Drážní inspekce vyšetřování jen těch nejzávažnějších nehod. Preventivní činnost má vykonávat Drážní úřad. Část pravomocí se tedy přesouvá z inspekce na jiné úřady, zaměření inspekce bude užší, ale jsme přesvědčeni, že bude závažné nehody vyšetřovat stejně kvalitně jako dosud.“) – přeci musí být po zásluze potrestána důkladnou redukcí.
    „Příliš často jsme nesouhlasili se závěry vnitropodnikových vyšetřovatelů, že na vině nehody je poslední dělník či jiný řadový pracovník, ale systém či management,“ tvrdí pro změnu šéf odborové organizace Drážní inspekce Říha. No právě, kam by svět přišel, kdyby za průsery mohli být popotahováni místo nějakého zašmírovaného trouby v montérkách vrcholoví managerdementi. 🙂

    • NavajaMM napsal:

      Správne. Radový pracovník je ako jediný na vine len vtedy, ak to urobí úmyselne ako sabotáž, lebo systém musí mať vnútorné kontroly nastavené tak, aby eliminoval aj nedbanlivosť. (Nemyslím absolútne vo všetkom, len v kritických rizikách nehôd.)

Komentáře nejsou povoleny.