O nejbližších požadavcích správy finanční a vůbec financí státních ve státě Československém.


Tuto stať sepsal  Univ. prof. Dr. Drachovský a vyšla ve sborníku  Osvěta r.1919, č.1. Je to trochu suché ekonomické povídání, ale v mnohém i zajímavé. Zejména v tom, jak se tehdejší ekonomové chystali na fysický průběh oddělení Československa od mocnářství.

Branná a finanční síla spojeny v rukou prvku organisačního jsou prvým podkladem a praktickým základem možnosti každého a jakéhokoli cíle sledujícího celku státního. Jest tudíž tím spíše aktuální zabývati se problémy, které z tohoto poznání vyplývaly pro Národní shromáždění a nově organisovanou správu finanční. Jest toho tím spíše potřebí, že posavade nebylo problémům těmto věnováno tolik péče praktické, kolik potřebovaly.

Dvojí úkol finančního hospodářství státního, úkol opatřovati hmotné potřeby státní a neméně důležitý úkol sociálně politický, nebo všeobecně národohospodářsky politický, totiž chrániti slabé, vychovávati domácí činnost hospodářskou, zdokonalovati ji a konečně i pomáhati při regulaci rozděleni majetku a důchodu mezi obyvatelstvo, jest úkolem obtížným a zejména v poslední své části velmi stranicky politickým. Právě to snad bylo důvodem, když některé strany počaly v tomto směru uplatňovati svůj hospodářsko-politický program, že ponechána látka době, kdy zastupitelstvo národa zvolené na základě všeobecného a rovného práva hlasovacího podá přehled po skutečném poměru sil, dá stranám velikým do ruky vedení a zabezpečí minoritám právo kritiky, což vše bude volnější v době, kdy primitivní starosti o založení státu budou překonány. Nejsem toho mínění, že na tomto poli může zůstati klid : jest naopak existenční otázkou našeho mladého státu, aby celá řada opatření byla provedena v době pokud možno nejkratší.

I. v oboru finanční správy samé jest to :

  1. provedení finančních opatření na základě posavadních předpisů v platnosti zachovaných nutných;
  2. doplnění zařízení správních scházejícími členy;
  3. změnami ústavními a territoria státního odůvodněná nová úprava předpisů finančněprávních.

II. Dále jest však potřebí, aby bylo provedeno dílo finančně likvidační starého Rakousko-Uherska, kde bude nutno uzavříti ujednání buďto í smlouvou mírovou samou, nebo zvláštními smlouvami mezistátními:

  1. rozdělení státních dluhů (v tom i poukázaných již pensí);
  2. rozdělení státních aktiv nemovitých i movitých;
  3. rozdělení běžící agendy správní v nejvyšších resp ústředních orgánech;
  4. rozdělení poštovní spořitelny (o likvidaci Rakousko-uherské banky promluvím v souvislosti při otázce valutové).

III. Samostatné postavení v otázkách všeobecné finančních zaujímá otázka valutová.

IV. Konečně jest potřebí učiniti opatření za účelem trvalé nebo přechodné fundace financí státních, zejména v takových oborech úhradních, kde jest nebezpečí v prodlení hledě na možnost zachycení základu daňového a přípravy pro případné budoucí dalekosáhlé projekty finanční. Potřebný jest i poukaz na finance autonomní.

Látka jest velmi obsáhlá, musím tedy býti stručný a zejména poukázati na řešení, moha bližší odůvodnění podati později, kdyby snad něčemu nebylo porozuměno, důvody nenahlédnuty, nebo se projevila polemika.

I. Ve smyslu posavadních předpis, které, pokud nebyly výslovně zrušeny nebo nové ústavě neodporují, musí býti dále zachovávány, třeba následující věci zaříditi:

a) Zabezpečiti dostatečnou surovinu z domácího pěstění pro státní továrny tabákové.

b) Stanoviti kontingent daně pozemkové v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dle posavadních kvót (na Slovači jest daň procentová, tedy kontingentu stanoviti netřeba).

c) Stanoviti kontingent všeobecné daně výdělkové pro r. 1918 a 1919. Stanovení jeho staniž se hledě na daň členy společností berních posud placenou, po přičtení příbytků a srážce úbytků. Totéž platí ve smyslu uh. zák. čl. XI. z r. 1909 i pro Slovensko. Nový návrh správy finanční na zrušení kontingentu všeobecné daně výdělkové setká se asi se znaným odporem vrstev živnostenských, v jejichž prospěch byl kontingent tento r. 1896 zaveden.

d) Změniti ustanovení o cle retorsním, jež nemůže nadále platiti proti zemím dohody.

e) Stanoviti válečnou daň na r. 1919 (viz i pod čís. IV.).

f) Vydání amnestie berní pro případy dodatečných správných přiznání berních ve prospěch státu Československého a rovněž vydání analogické amnestie poplatkové i v těch případech, kdy nenastává beztrestnost na základ účinné lítosti, nastane-li jen za spolupůsobení poplatníkova pro stát výhodnější vyměření poplatku, než bylo za starého režimu předpokládáno. Zde konečně nejdůležitější je vyhláška, že nepoužije se nových dat nazpět.

g) Provésti rozdělení Čech na trestní okresy dle nařízení ze dne 28. září 1917, ř. z. . 398, které pro odpor německý bylo sistováno na. ze dne 17. října 1917, ř. z. čís. 410.

h) Zastaviti placení daně válené titry válečných půjček (bylo zatím provedeno).

i) Prodloužiti působnost řádu o dani z přírůstku nemovitostí pro fondy zemské ; dále působnost zemské přirážky k dani z vína a samostatné zemské dávky ze soukromé spotřeby vína a vinného moštu.

2. Úřady ústřední dříve ve Vídni a .v Budapešti třeba nahraditi ústředními úřady a orgány pražskými a to:

a) Ministerstvo finanční (bylo již zatím zřízeno).

d) Generální ředitelství tabákové režie jako sekci ministerstva finančního.

c) Ředitelství důchodku loterního.

d) Ředitelství státního dluhu.

e) Generální ředitelství katastru daně pozemkové.

f) Ústřední pokladnu státní; tuto bylo by možno spojiti s pokladnou státního dluhu.

g) Poradní sbory ministerské, zejména poradní sbor celní, jehož mínění musí býti slyšeno v celních kontroversách.

k) Nejvyšší účetní dvůr, který arci nemohl by více podávati presidentovi přímé návrhy, nýbrž parlamentu. Bylo by vhodno, kdyby také v jeho čele stál parlamentní ministr vedle vicepresidenta-státního sekretáře.

i) Kontrolní komisi státního dluhu, kterou by – pokud není dáno jiných předpisů – arci musilo zříditi národní shromáždění.

j) Kontingentní komisi pro všeobecnou daň výdělkovou, jež by měla prováděti také rozdělení kontingentu všeobecné daně výdělkové na Slovači.

k) Nejvyšší soud důchodkový pro rozhodování důchodkových přestupků v nejvyšší instanci.

l) Konečně nutno pověřiti pražský úřad pro vyměřování poplatků kompetencí k vyměřování tax, jež posud měl ústřední úřad taxy a poplatky vyměřující ve Vídni.

Některé úřady by mohly býti pouze vybudovány, tak pražský úřad kolkovní, úřad mincovní, zkušební stanice technické finanční kontroly v Praze a laboratoř hlavního celního úřadu tamtéž,

  1. Změna poměrů ústavních i territoria bude žádati následující změny posavadních předpisů :

a) Zřízení úřadu pro nákup soli, ježto bude ji opatřovati takřka výlučně v cizině.

b) Zřízení úřadu pro státní domény u ministerstva orby, jenž by měl péči o hospodaření na státních statcích, které patrně budou značně rozmnoženy.

c) Sjednocení ředitelstev státních drah dle principu territoriálního.

d) zařízení samostatné zdejší loterie třídní místo posavadní vídeňské.

e) Territoriální uzavření působnosti z daně umělých sladidel.

f) Zřízení samostatné poštovní spořitelny (zatím z části provedeno).

g) Stanovení podílu státu československého na zisku i reservách cedulové banky (viz ad III.).

h) Rozdělení základu berního při všeobecné dani výdělkové podniků i za hranicemi našimi v území bývalého Rakouska Uherska zúčastněných provede se nadále stejné, jako by šlo o podniky částečně cizozemské, tedy uloží se autonomně daň na podnikání tuzemské.

i) Totéž platí i při dani výdělkové podniků veřejně účtujících, při čemž ustanovení výlučně ve prospěch vídeňský daná o značné části předpisu „v sídle“ (v ústředně) podniku nelze v této ostrosti do nových poměrů přenášeti.

j) Pro dávku celní nutno stanoviti novou celní čáru a tuto osaditi úřady celními, dále určiti autonomní celní tarif (snad bude možno s některými modifikacemi užíti předběžných prací rakouských; za všech okolností však bude výhodno, abychom u všech nově se tvořících států zakročili, aby dle možnosti ujednáno bylo jednotné celní schéma). Odpadá odvádění cla ve prospěch náklad společných, jichž více není. Odpadá přijímání poukázek na zlato Rakousko-Uherské banky, ale mohou na jejich místo nastoupiti poukázky cedulové banky Československé.

Celní úvěr, stejně jako u daní spotřebních vůbec, u soli, výrobků horních a tabáku, nemůže býti bez dalšího kryt titry výpůjček bývalého Rakouska a Uherska, zejména nikoliv válečnými půjčkami.

Ke krytí mohou sloužiti pouze převzaté titry, pak arci jiné připuštěné československé papíry atd., pokud pak jde o kurs, třeba stanoviti rozhodným kurs bursy pražské.

k) V oboru daní spotřebních dlužno učiniti opatření jednak hledě na výše (sub j) zmíněné zajištění úvěru, jednak v tom směru, že není více dualistické vzájemnosti s Uhrami, státního spojení s Bosnou a Hercegovinou i s ostatními zeměmi bývalého Rakouska, Odpadá povinnost analogické úpravy, odpadá však také přestupní řízení a jeho výhody pro bezcelný neb aspoň výhodný pohyb zboží těmto daním podrobeného po celém území bývalé říše Rakousko-Uherské. Vývoz bude vývozem do ciziny, dovoz pak dovozem z ciziny. Přirozeně kompetence nejvyššího soudu správního nebude více v záležitostech celních i daní konsumních se týkajících vyloučena; proto bylo by uvážiti, zda i v těchto skoro ojedinělých případech správního řízení finančního třeba zachovati ještš tři instance řádné, nebo by stačilo, jako v ostatních oborech správy finanční, stanoviti pouze stolice dvě.

V oboru daně lihové třeba stanoviti kontingent lihový pro celé území státní; pomůckou byly by kontingenty lihovarů do nového území státního přikázaných. Jednání o výrobních bonifikacích hospodářských lihovarů možno opětně zahájiti, ježto vzájemnost s Uhrami více nevadí.

Potravní daň z masa a vína jest vesměs převésti do režie státní.

l) V oboru taxovním odpadne pravděpodobně veliká část tax vybíraných v záležitostech šlechtických, za propůjčení řádů, titulů a j. p. milostí zeměpanských.

Předpisy o vyvarování dvojího zdanění zejména v oboru poplatkovém mohou býti až na další považovány za platné mezi státem Československým a Maďarským, ježto spočívají na vzájemných úmluvách, a možno jich zajisté užíti analogicky také na poměr vůči ostatním státům na teritoriu bývalého mocnářství vzniklým, arci jen potud, pokud tu bude vzájemnosti. Pravděpodobně tato opatření bude záhy nutno nahraditi mezinárodními smlouvami.

Zvýšení daně dědické v zemích zdejších vybírané bude na prospěch pouze zdejších fondů nemocničních.

Třeba stanoviti termin, od kterého směnky v území bývalého mocnářství mimo stát československý vydané a ev. tam splatné považovati jest za směnky cizozemské a po případě průběžné, jako vůbec stanoviti jest termín pro okamžik, ode kterého listiny vyhotovené mimo stát československý, ale na území bývalé monarchie, považovati jest za vyhotovené v cizozemsku.

Při dani bursovní třeba stanoviti, že také státní dluhopisy československé podléhají výhodné sazbě uzávěrkové, kdežto dluhopisy uherské, německo-rakouské a j. států na území monarchie vzniknuvších po 28. říjnu 1918 nemohou na našich bursách bez dalšího této výhody požívati. Poplatnost řízení před soudem nejvyššího maršálka dvorského nemá pro náš stát více významu.

V oboru daní transportních třeba vzíti zřetel na změněné poměry a zejména bude potřeba uzavříti úmluvy zdaňovací o pravidelných spojeních traťových, aby nenastaly překotné změny v nákladech dopravních tím spíše, že posavadní závazek jednotné úpravy tarif a obmezení sazbami maximálními na drahách soukromých odpadá.

m) Po 28. říjnu 1918 odpadá u nás jakékoliv finanční osvobození bývalého císaře a členů bývalé císařské rodiny a také jakákoli fora specialica pro tyto osoby.

n) Pro prodej státního majetku základního máme jednak v českých kruzích za platný uznávaný předpis obnoveného zřízení zemského, že pro zcizení státních statků české koruny třeba je schválení sněmu zemského království českého; jest otázkou otevřenou, jejíž řešení patrně díti se bude s hledisek politických, jak dalece budou z toho činěny důsledky pro zcizení nastalá od doby Josefa II., zejména pak v dobách vídeňského liberalismu. Pak jsou zde ustanovení lenního práva pro statky bývalého arcivévody Bedřicha ve Slezsku.

Konečně jsou zde ústavní kontinuitu zachovávající předpisy práva uherského o státních statcích na Slovensku. Všechny tyto předpisy musí arci pro budoucnost splynouti s jediným předpisem, stanovícím kompetenci parlamentní pro veškerá zcizení státního majetku nemovitého.

o) Emisse státního dluhu spadne ve výhradní kompetenci parlamentní (viz i čl. 2. i).

p) Také kompetence ke stanovení případného znárodnění některého majetku posud soukromého spadne výhradně na parlament.

 

A) Změny v oboru řízení byly celkem již naznačeny. – Právo rozpočtové musí býti upraveno ústavou, ve kterémžto směru posavadní zkušenosti vedou k podání návrhů:

a) na sjednocení celého rozpočtu;

b) na případné vsunutí rozpočtů zemských;

c) na zákonné stanovení způsobu rozlišení potřeb a úhrad na řádné a mimořádné;

d) na zákonné stanovení opatření pro případ, že by rozpočet nebyl projednán vůbec nebo včas;

f) na včasné opatření úhrad pro návrhy nákladu vyžadující;

g) na účelné parlamentní projednání rozpočtu i státní závěrky účetní a stanovení příslušné zodpovědnosti ministerské;

h) na vydání státního zákona komptabilitního. Potřeby společné (bývalé) z rozpočtu odpadají stejně, jako listina civilní, kabinetní kancelář a říšský soud; zato vsunouti jest náklad na presidenta a jeho kancelář povolovaný.

i) Společné potřeby i úhrady a orgánové je spravující i řízení k nim se vztahující odpadají vůbec stejně, jako různé zvláštnosti dílčích států z bývalého společenství monarchie Rakousko-Uherské vyplývající (v oboru celním, daní nepřímých v těsném spojení s průmyslovou výrobou stojících, stanovení mince a jednotky peněžní, správa a řízení železničních tratí týkajících se obou bývalých polovicí říšských, nákladů na země zabrané). Společný majetek státní musí býti rozdělen, a to nemovitosti připadnou území, v němž leží; pokud pak jsou mimo bývalý obvod říšský (zejm. budovy vyslanecké a konsulární), třeba o jejich rozdělení učiniti úmluvu zvláštní. Základem pro rozdělení by byl odhad a počet obyvatelstva dle posledního sčítání lidu na jednotlivé státy vypadající stejně, jako při majetku movitém. Společné závazky došly by projednání společného při úmluvách o rozdělení břemen (viz II 1).

j) Změny nutné pro hospodářství zemské i autonomní vyplynou teprve ze zákonné úpravy těles těchto.

O likvidování bývalého hospodářství společného byla učiněna zmínka sub I. 3. r.

Rozdělení státních dluhů bývalého Předlitavska i Zalitavska bude dosti tvrdým oříškem jednání mírového. Nebude pochybnosti, že státy dědící budou musiti rozděliti mezi sebe státní dluhy kontrahované před válkou a také za války způsobem normálním.

Třeba zde lišiti tři komplexy těchto dluh, a to dluhy bývalé předlitavské, bývalé dluhy uherské a konečně bývalé dluhy jiných snad států, pokud by při úprav hranic přišly v úvahu. Nejsprávnější bylo by děliti každý komplex zvláště, a to dle počtu obyvatelstva, které tu bylo za posledního sčítání před válkou, tedy roku 1916, ježto změny v dob válené jsou většinou náhodné a nenaznačují správně schopnost osídlení jednotlivých ěástí území, o niž v poslední řadě také při posouzení síly hospodářské jde. Jiné znaky jsou příliš nepřesně zjistitelné, a proto nedoporučuji, aby byly brány za základ.

Jedinou výjimku mohou tvořiti dluhy investiční, zejména železniční. Dluhy tyto možno rozděliti jednak dle toho, ve kterém území investice se stala, při drahách pak dle délky trati, která tím kterým územím státním probíhá.

Vlastní dluhy válečné, jejichž typem v Rakousko-Uhersku a v Německu byly t. zv. válečné půjčky, by arci dle obvyklých názorů práva mezinárodního sem bezpodmínen nespadaly: jednak proti ústavnosti některých, zejména v bývalém Rakousku, možno vznésti závažné námitky, jednak jde o půjčky, jež byly emitovány přímo proti státu našemu, dokonce v pozdějším stadiu válečném vojenskou mocí vládnoucímu a mezinárodně uznanému. S druhé strany arci nelze zapříti, že práv tyto půjčky a zálohy cedulové banky to byly, jež zachránily valutu před úplným shroucením, což by bylo sice nijak neuspíšilo konec války (bylo by se rekvirovalo bez placení), ale jistě zasadilo hospodářskému životu i v našem státě těžko lečitelné rány. Upisování těchto půjček zúčastnily se také různé ústavy, na př. fondy pensijní a pojišťovny, pokladny sirotčí a množství lidi odvislých. Pouhé škrtnutí tedy může s sebou přinést závažné potíže sociální a těžkou nespravedlnost; přijetí pak značného podílu těchto půjček zatížilo by stát tak těžce, že by se za dlouhá léta z tohoto břemene nemohl vzpamatovati – jak drasticky vylíčil prof. Koloušek ve „Venkovu“.

Z tohoto dilemmatu jest východisko dvojí, za všech okolností však násilné. Vnitřní charakter těchto půjček a zprávy donesené ukazují, že nebude, zejména se strany vítězné dohody, žádného nátlaku, abychom tyto půjčky vůbec přijali, spíše naopak.

Prvé východisko jest schematické: přijal by se podíl na půjčkách a dle skutečných obnosů v našem území státním se nacházející, a dle klíče obyvatelstva předválečného; okamžikem převzetí pak by nastala násilná konverse na ½až l %ní zúrokování i ustanovení, že půjčky tyto jsou nevypověditelné, a správou státní kdykoli vykupitelné dle denního kursu, maximálně za nominale. To by znamenalo zatížení úrokové 5 až 10 milion korun za každou miliardu a možnost konsolidace kdykoliv. Namítnouti by se dalo, že tímto způsobem sice vyjde se vstříc všem; ale právě těm, jimž by bylo nejvíce prospěto, že se nepomůže – a přirozeně každý přiznati musí, že válené poměry a politické převraty žádají od každého přinesení nějaké oběti. Proto by bylo zdánlivě výhodnějším, aby postupováno bylo způsobem druhým, který by sice byl s jedné strany násilnějším, se druhé však by snad měl účinky sociálně příznivější. Způsob ten spočívá v tom, že by i stát náš prohlásil, že zásadně nepřejímá žádné válené půjčky státu dřívějšího; ale ve případech důležitých zřetelů sociálních byl by ochoten vypomoci těm, kdož tímto opatřením se dostali před konkurs. Lze se však obávati, že pi provedení tohoto návrhu uplatnily by se vlivy politické tou měrou, že by byla efektivně honorována většina těchto půjček v tuzemsku se nacházejících.

Valutové výpůjčky u neutrálů musili bychom asi poměrně převzíti z důvodů politických; valutovou výpůjčku v Německu však bychom ve případě nutnosti mohli kompensovati s válečnou náhradou, jejíž podíl bychom přirozeně i pro sebe mohli reklamovati.

Vedle těchto věcí však přistoupí ještě jiné závazky. Jest to otázka náhrad vítězům, otázka znovuvybudování území válkou dotčených, převzetí běžících závazků starého státu (pensí, dluh dodavatelům) a podpory invalidní i vdovské a sirotčí pense vojenské.

Zde především nutno konstatovati, že my, kteří jsme byli od počátku proti válce, a jejichž moc branná dokonce neposlední má zásluhu o výsledek války, nemžeme nikdy a nikým býti činěni zodpovědnými za spousty válečné v území operačním a mimo ně, že tedy za žádných okolností nemůžeme býti povinni nějakou válečnou náhradou ve prospěch stát koalovaných, z nichž jedním sami jsme. Není naší věcí na tomto míst rozsuzovati, kdo tyto pohledávky za starým Rakousko-Uherskem má honorovati, ale jedno jest vytknouti, že při těchto pohledávkách bývalé mocnářství není dlužníkem ani jediným, ani největším.

Stejné stanovisko musíme zaujati vůči nárokům na znovuzřízení, mohouce dokonce sami žádati za náhradu škod válečných bezprostředních i prostředkovaných na svém území utrpěných.

Rozdělení pensí již splatných nutno předsevzíti dle posledního služebního místa pensistova, u pensistů ústředních úřad hleděti jest na pensistův původ. Že tím by bylo Německé Rakousko více zatíženo, než ostatní země, jest jenom spravedlivo, ježto také ono ústřední úřady nejvíce personálem dotovalo. – Nerušený převod služby do státu nového by nutil k tomu, aby služební léta ztrávená za státu dřívějšího ve službě veřejné byla dle tehdy platných předpisů počítána do pense; arci nové povolení výslužného z pokladny státu československého by se mohlo státi pouze pro ty osoby, jež v čas svého pensionování byly ve službách státu tohoto. – Nároky odvozené (vdovy, sirotků) řídily by se příslušností, jež by tu byla pro nárok hlavní, kdyby nebyl smrtí zmařen býval.

Jiné nekonsolidované závazky starého státu jsou dluhy u banky Rakousko-Uherské. O těch viz pod čís. III. Nevýplatky hledě na závazky vůči dodavatelům jsou arci povahy velmi choulostivé. Podle platného práva uzavřel tu dodavatel s oprávněným zástupcem dřívějšího státu zcela pravoplatnou smlouvu, jejíž uplatňování před soudem není nijak pochybno. Jest jiná otázka, jak dalece zástupce dřívějšího státu jednal v mezích svého zákonného oprávnění, kdy mohl by stát žádati od něho po případě náhradu škody a mohl jej stíhati trestně nebo disciplinárně. To by se musilo vyšetřiti individuálně. Pro dělení uznaných takových závazků bylo by zachovati podobné principy, jako při dělení ostatních dluh státních. Tak nevýplatky investiční děliti jest podle území, jemuž investice zůstala; ryze válečné objednávky mohou býti, pokud snad jsme jich neužili nebo nechceme užíti pro sebe, z důvodů stejných, jako půjčky válečné, odmítnuty, a učiněna pouze pro poškozené tuzemce opatření výpomocná, sociálně-politicky odůvodněná. Ostatní snad dluhy resortní lze rozděliti dle předválečného potu obyvatelstva.

Podpory invalidní a vdovské i sirotčí pense vojenské nelze jinak děliti, než dle státní příslušnosti percipientovy.

2.Rozdělení státních aktiv: sem spadnou státní dráhy, budovy a zařízení, státní domény, státní telegraf a telefon, státní šaliny, doly a hutě, zásoby výzbroje, výstroje, zboží, hotovosti pokladní a zásoby záručních směnek a p., státní podíly na různém majetku a podnikání. Tu především odmítnouti sluší analogii práva soukromého, že by bylo lze k částečnému krytí konkursní podstaty bývalého mocnářství sáhnouti na tato aktiva, a to proto, že u nových států nejde o sukcesi ve práva státu předchozího, nýbrž tvoří se nová svrchovaná moc z práva vlastního, která na se bere disposici státním majetkem, jehož okupací původně nabývá. Lze tedy uznati pouze taková břemena, jež na majetku byla pravoplatně zajištěna (na př. zajištění salinek na rakouských salinách alpských, dluhy železniční), jej objektivně tížila. Jinak i jinde osvědčené pravidlo, že pro rozdělení nemovitostí jest rozhodnou příslušnost teritoriální, osvědčí se patrn i zde. Německé Rakousko a stát maďarský bude míti zejména ve Vídni z toho určité výhody, ale tu třeba jest navzájem žádati, ježto zemím našim schází sůl, aby jim vyhrazen byl podíl na alpském monopolu solním.

Podniky a budovy předaly by se se zařízením; pouze pro státní dráhy bylo by dodržeti, že vozový a lokomotivní park a ostatní movité zařízení dlí se dle příslušnosti k ředitelstvím, a kde toto kriterium nestačí, dle délky tratí územím jednotlivých stát probíhajících. Stejně jest postupovati při státních podílech na různém majetku a podnikání.

Dlení ostatních movitostí státních jest arci obtížnější. Tak zásoby, výstroj, výzbroj, hotovosti pokladní, berní směnky atd. podléhají patrně okupačnímu právu nastupujícího státu, ale bude dlužno žádati ještě od státu německo-rakouského a maďarského, aby poskytl poměrnou náhradu za ústřední hotovosti pokladní v bývalých hlavních městech soustředněé, dále jednání mírové přinese patrné rozdělení výzbrojních a výstrojních předmětů podle hledisek strategických a mír zajišťujících.

3.Rozdělení agendy správní u úřadů ústředních musí se říditi dvojím principem: co bylo vyřízeno ve třetí instanci a nemá obsahu politického, budiž považováno za vyřízené; akty u ústředních úřadů ještě ležící a vyřízení politické povahy dnem 28. října 1918 počínaje vydaná, buďtež předány kompetentním instancím nových států. Předání aktů staniž se s priory; archiv ministerstev finančních i bývalé dvorské komory budiž za účasti odborníků rozdělen. Odborná cena knihovny ministerstva finančního dle všeho asi nedovolí provésti rozdělení její, jež bylo by kulturní škodou. Bylo by však žádati aspoň zveřejnění této knihovny. Posavadní společný i nespolečné účetní dvory uzavřete účtování, pokud bylo společně provedeno, a odevzdejte závěrky svoje všem zúčastněným parlamentům. Spory zahájené, ale nevyřízené, před soudem říšským a správním, buďtež ex officio zaslány kompetentním instancím, u nás nejvyššímu soudu správnímu.

4.Poštovní spořitelna rakouská i uherská musí býti rozděleny, při čemž však varuji před přijímáním jejich závazků, ježto podle vší pravděpodobnosti jsou velice zatíženy válečnými půjčkami, z čehož vyplyne nejistota o vkladech a saldech k dobru u nich vykázaných. Shledají- li se při likvidaci aktiva menší než pasiva, třeba pasiva všechna poměrně zmenšiti a mohou samostatné ústavy nových států převzíti s příslušnými hotovostmi a j, cennostmi pouze restringované závazky vůči posavadním kreditorům posavadnich spořitelen poštovních.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na O nejbližších požadavcích správy finanční a vůbec financí státních ve státě Československém.

  1. jaa napsal:

    No tak to je na delší studium… dík

  2. NavajaMM napsal:

    Veľmi zaujímavé, zatiaľ som text len preletel, ale ešte sa párkrát vrátim.
    Text, zdá sa, potvrdzuje moje podozrenie, že každým prevratom sa stupňuje guláš v štátnych financiách. Všimol som si, že za R-U sa niektoré dane platili len priamo do niektorých fondov (napr. dedičská daň do nemocničných fondov). „Jednoduchý“ daňový systém do jedného mešca, z ktorého štát môže míňať ľubovoľne, podľa mňa nevedie k zodpovednému hospodáreniu.

    • Bavor V. napsal:

      Protože nejsem ekonom, dal jsem tenhle článek spíše jako zajímavost, čím se museli zabývat národohospodáři v době vzniku republiky. Jinak to s těmi daněmi asi nebylo tak jednoznačné. A pro zájemce chystám několikadílný „seminář“ na téma financí Rakouska do r.1848. Zítra začíná nezbytný politický úvod.

Komentáře nejsou povoleny.