DĚJEPIS BRNA 2.


NA ZÁKLADĚ PRAMENŮ NAPSAL Ph. Dr. FRANTIŠEK ŠUJAN.

NÁKLADEM MUSEJNÍHO SPOLKU V BRNĚ, TISKEM MOR. AKC. KNIHTISKÁRNY.

1902.

Protože se tu objevuje větší množství diskutujících, kteří se hlásí k tomuto štatlu, malá ukázka z knihy, která shodou okolností vyšla týž rok, jako kniha o Plzni. Takže je možno i porovnávat nejen v čase, ale i mezi štatlem a městysem.

 

  1. Doba historická.

Břetislav (1029—1055).

Po vypuzení Uhrů z Moravy uvázal se ve správu její Břetislav jako kníže moravský pod vrchním panstvím otcovým, Usadil se v Olomouci, kam již v červnu 1030 přivedl si mladistvou manželku, krásnou Jitku, kterou junáckým způsobem unesl z kláštera Šveinfurtského, by nemusil o ni prositi hrdého otce jejího markraběte Oty Babenberka. Morava dostala zřízení župní, jaké tehdy bylo v Čechách. Břetislav jal se opravovati staré hrady v zemi a stavěti některé nové jednak jako sídla župní, jednak na ochranu pomezí. Po smrti otcově r. 1037 stal se také knížetem v Čechách.

Břetislavem nastala Moravě doba šťastnější a jasnější, jejíž světlo brzy přemohlo i neproniknutelnou tmu, jaká do té doby v dějepise zahaluje Brno. Břetislavem nastává Brnu doba historická. Kníže založil benediktinský klášter v Rajhrad r. 1048. V zakládací listině daroval klášteru několik vesnic a plat ze župy brnnské. Je to první dějepisná zmínka o Brně. Župa brněnská měla jméno po Brně. Župané (castellani) sídlívali na hradech, u nichž rozkládalo se podhradí. Také v Brně byl hrad župni s podhradím. Snad brzy po vypuzení Maďarů z Moravy r. 1029 byla v Brně obnovena, i teprve zavedena staroslovanská správa hradská čili župní. Jest jisto, že hrad brněnský za knížete Břetislava (r. 1048) byl střediskem správy župní.

Pod hradem brněnským záhy usazovali se lidé, kteří doufali, že na blízku hradu najdou snadnější výživu a stálejší bezpečnost. Tam vzniklo podhradí, jež záleželo po většině ze stavení pro řemeslníky a pro polní hospodářství.

Brno patřilo mezi přednější místa (hrady) na Moravě což jest patrno z jiné listiny Břetislavovy. Kníže totiž založil kapitulní chrám ve Staré Boleslavi a kostelu i kanovníkům daroval mnoho statkův a příjmů nejen z Čech, nýbrž také z Moravy. Na Moravě daroval jim několik vesnic a poplatek z větších měst. (Brno unam marcam et duos boves.) Brno mělo platiti ročně celou hřivnu (= 200 denár po 10 kr.) a dva voly, kdežto některé hrady jen polovici. Zpráva ta má dvojí důležitost: poprvé slyšíme slovo „Brno“ a je uvedeno mezi urbes.

Poněvadž Brno uvádí se mezi místy většími (urbes), souditi možno, že to nebyl již pouhý hrad (castrum), nýbrž hrad již s podhradím (urbs). Obyvatelstvo bylo slovanské, poněvadž latinské listiny uvádějí název slovanský.

Kníže Břetislav před smrti svou (…1055) nové panství moravské rozdělil mezi své mladší syny: polovici východní dal Vratislavovi (Olomouc), druhou Konrádovi (Znojmo) a Otovi (Brno). Nejstarší Spytihněv stal se knížetem v Čechách, jemuž dle ustanovení Břetislavova (zákon stařešinský z r. 1055) náleželo vrchní panství také nad údělnými knížaty moravskými.

Kdybychom nedbali doby předhistorické, historie podává nám nejprve tvar slovansky Brno, kteréž lze prostě vyvoditi ze staroslovanského brim-ija čili brҍm-ja, jehož kmen a význam podnes žije v českém: brn-ěti. obrněn, brnění. Brno znamenalo by místo pevné buď polohou neb i opevněním (hrad).

Vyložiti by se dala také slova Brníčko, Brněnec, Brňany.

Roytův výklad od slova brҍn-ije (= hlína, bláto) nemá opory ani v jazyku staroslovanském ani v jazyku našem (Franz Miklosich : Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum. Vindobonae 1862). Brandl v prvním a druhém vydání Knihy pro každého Moravana (1. str. 230, II. str. 289) kolísá a odporuje sobě, poněvadž nerozeznával staroslovanských slov brҍn-ije (hlína) a brҍn-ija (brnění): брѣнит a брѣния. Ostatně slovný výklad významu bezpečným a neomylným není žádný, tedy ani můj; větší důvěru mám v odvození z keltického Eburoduna.

 

Brno údělným knížetstvím (1055—1200.)

  1. Ota (1055—1061).

Kníže Ota sídlel na hradě brněnském a spravoval úděl svůj nedlouho. Nový kníže český Spytihnv ještě r. 1055 vyšel proti bratřím na Moravu. Napřed poslal list na Moravu, kterým vyzýval zejména 300 šlechticů, jež znal jako nejlepší a nejznamenitější ze všech hradův, a pod ztrátou hrdla nařizoval, aby mu přijeli naproti do hradu Chrudim. Moravané rozkazu uposlechli a za branou strážnou (nedaleko Svitavy) v polích Hrutovských přišli knížeti v ústrety. Kníže však rozhněván, že nepřišli na místo ustanové, hned kázal je jmouti a v okovech dal je věziti, rozděliv je po jednotlivých hradech v Čechách. Koně pak a zbraně jejich rozdělil mezi své a táhl dále cestou do .Moravy. To uslyšev bratr jeho Vratislav, bál se ho velmi a utekl do Uher, zůstaviv manželku svou ve hradě Olomouci.

Spytihněv, když všecko dle své libosti spořádal na Moravě, vzal bratří své i svaku, aby byli s ním u jeho dvora. Konráda představil lovcům, Otu pak postavil jako mistra nad pekaři a kuchaři.

  1. Konrád (1061-1092).

Po smrti Spytihněvově (… 1061) bratr jeho Vratislav, jemuž Spytihněv ještě r. 1055 navrátil všechny hrady jeho na Moravě, povýšen byl na stolec český svolením všech Čechů.  Ten hned zemi moravskou rozdlil mezi bratry své na polovic, dav Otovi krajinu východní (Olomouc), která se hodila více k lovům a měla větší hojnost ryb, západní pak (Brno, která jest proti Němcům,  dal Konrádovi, který sám také uměl německy. Ta krajina byla rovnější a tučnatější i také na obilí úrodnější. Třetí bratr Jaromír údělu nedostal, poněvadž dle ustanoveni otcova ml býti biskupem. Jen z přinucení byl vysvěcen na jáhna a ministroval biskupu mši sloužícímu. Po té hned uprchl se svými přáteli do Polska. Když zemřel biskup pražský Šebíř r. 1067, tehdy Konrád  a Ota poslali pro bratra svého Jaromíra do Polska a přiměli jej, že přijal opět roucho a pleš duchovní. Však kníže Vratislav již nechětl ho míti biskupem. Konrád a Ota přišli z Moravy do Prahy, bratra svého Jaromíra s sebou vedouce, a snažně knížete za něj prosili. Kníže chystal se na výpravu do Polska, proto rozhodnutí poodložil až k hranicím zemským, kde prý budou všichni starší národu českého, velmoži a župané i přednější z duchovenstva, na jejichž usouzeni záleží biskupa zvolení. Když přišli ku bráně zemské, kníže u místa Dobenina svolal lid a velmože dohromady.

Bratří jeho postavili se vedle něho po pravé ruce, duchovni pak a županové posadili se v dlouhém kole a za nimi všichni bojovnici. Tu kníže zavolal Lance, probošta z Litoměřic, a poroučel jej národu za biskupa, podávaje mu prsten a berlu, znaky to biskupské důstojnosti. Stalo se reptáni v zástupech. V tom Kojata, župan nádvorní (první), stoje po pravé ruce Oty silně jej šŤouchl do boku řka: „Proč se neujmeš bratra svého? Což nevidíš, že se bratr tvůj, syn knížecí, odstrkuje a cizozemce na stolici povyšuje? Váš otec Břetislav nás a otce naše přísahou zavázal, aby po smrti Šebířově bratr váš Jaromír byl biskupem.“ I vzal za pravice Konráda, Otu i Jaromíra a odešli. Větší díl vojska odešel za nimi.

Kníže byl opuštěn, proto vrátil se do Prahy a zval bratry, že již učiní biskupem Jaromíra. V Praze bratří se smířili a kníže propustil Konráda i Otu s pokojem na Moravu. Smír netrval dlouho, poněvadž biskup Jaromír žádal, by zrušeno bylo nové biskupství v Olomouci (od r. 1062), kterému připadly biskupské statky na Moravě. Když mu nevyhověno, zajel si na Moravu a v Olomouci biskupa Jana ztýral (1071). Z toho Jaromírovi vzešel spor s knížetem i papežem. Ota i Konrád ujímali se Jaromíra, proto r. 1074 papež Řehoř VII. napomenul je, by nedopoušětli zkracovati práva biskupství olomouckého. Jaromír se pokořil a usmířil papeže i knížete.

Moravská knížata Konrád a Oto uznávala českého knížete Vratislava za vrchního pána a věrně se k němu chovala. Když za boje o investituru mezi císaěem Jindiěchem IV. a papežem Řehořem VII. kníže Vratislav vytrhl proti markraběti rakouskému Leopoldovi, jenž byl protivníkem císařovým, moravská knížata Konrád i Ota provázela bratra se vším válečným lidem z Moravy a pomohla mu ke slavnému vítězství u Mailberka r. 1082. Konrád brněnský provázel Vratislava také do Mohuče na památný sněm roku 1086, na kterém Vratislavovi dostalo se důstojenství královského a Jaromír domohl se, že biskupství v Olomouci bylo zrušeno právě po smrti biskupa Jana. Kníže Ota biskupství v Olomouci hájiti nemohl, poněvadž byl nemocen a zemřel již r. 1087. Ota zanechal vdovu Ofku a nedospělé dítky Svatopluka, Otíka, Břetislava a Bohuslava. Ofka spravovala knížectví olomucké jménem svých synů, při čemž ji svak její Konrád přátelsky podporoval. Král Vratislav však brzy vypudil sirotky a dal hrad Olomouc i jiné hrady svému synu Boleslavovi, který však za nedlouho zemřel (1091).

Konrád přál straně vypuzených sirotků bratrových, pročež král Vratislav velice se naň rozhněval. I vytrhnul s vojskem do Moravy, aby jej podobně vypudil ze země. Přitáhli ke hradu Brnu. Král obstoupen velmoži zemskými nařídil obležení do kola. Když ustanovoval místa, kde by který župan měl postaviti stany, Zderad vladař, mrknuv očima se strany na krále pravil: „Ponvadž Tvůj syn rád se koupá, rač mu vykázati místo u řeky z této strany hradu.“ Tím zahanbil syna králova Břetislava narážeje na to, jak jednou v Sasku se koupal a by1 pžepaden od nepřátel. Ta slova příliš hluboko v mysli jinochově uvázla a mrzela ho velmi. Zasmušilý odešel do ležení a nevzal jídla až do času nočního. V noci zavolal druhy své a zjevil jim bolest svou. Zároveň poslal tajně ke strýci svému Konrádovi, žádaje o radu, co by měl činiti. Ten prý odpověděl : „Nestrachuj se zhasiti oheň, který mne neméně pálí než tebe.“

Když posel slova strýcova Břetislavovi vyřídil, přisvědčili všichni. Oč se celou noc jednalo, ráno se vykonalo. Když se rozednilo, Břetislav vzkázal Zderadovi, by přijel na potaz. Přijel se županem Držimírem. Jak ho Břetislav uhlídal, vyjel mu naproti a vytýkal mu, čím jej kdy urazil. Potom vrhnul mu do očí rukavici a koně obrátil. V tom vyskočili se zástupu jinoši Nožislav a bratr jeho Držkraj s Borešem a Zderada ubili dne 11. července.

Župan Držimír bledý přiběhl do ležení a zvěstoval králi, co se bylo stalo. Břetislav pak přeložil ležení své nedaleko odtud za jeden vršek (snad u Slatiny?) Větší čásť vojska, a to v boji udatnější, šla za ním.

Zatím choť Konrádova Hilburga z bavorského rodu Tenglinů bez vědomí manžela svého přišla do ležení královi. Král svolal přednější muže do sboru. Hilburga se slzami stanula před králem a vzlikajíc mluvila: „Já, milý králi, již nehodná slouti tvou svatkou, přišla jsem v pokoře ke kolenam tvým“ a padla na tvář. Když jí kázal vstáti, vstala a pravila : „Pane můj králi, odtud neodneseš žádného z bitvy vítězství. Míníš-li nás a naše jměni dáti v kořísť vojákům svým, obracíš proti sobě šípy své. Na Boha táhne, kdo své napadne. Nebo jakékoli zde vyhledáváš kořisti, ukáži ti lepší, které se nacházejí uprostřed tvého království. Nikde se lépe neobohatíš, nikde více nezvelebiš, jako v podhradí Pražském a v ulici Vyšehradské. Tam jsou židé zlatem a stříbrem nejvíc oplývající, tam z veškerých národ kupci nejbohatší, tam peněžníci nejzámožnější, tam tržiště, na kterém kořist hojná a přes hojnosť dostane se tvým vojínům!“ Další řečí dojala krále i velmože až k slzám Vratislav slíbil odpuštění nejen Konrádovi, nýbrž na přímluvu svatinu také Břetislavovi. Král se obával, by se bratr jeho i syn proti němu nespojili. Hilburga přivedla oba ku králi, jenž se s nimi smířil. Pak se vrátil do Prahy. Syn však nedůvěřoval otci, proto se všemi, kteří byli přešli do jeho ležení, odtáhl do krajin hradu Hradce. Král pak povolal bratra svého Konráda do Prahy, kam svolal starší země, a stvrdil přísahou všech županův, aby po jeho smrti bratr jeho Konrád obdržel stolec a české knížetství. Potom s pomocí bratrovou chystal se k boji se synem. Ten sebral pes 3000 mužův udatných a přitáhl ku Praze, kde nastalo velké rozčílení. Konrád však zjednal smír mezi otcem a synem. Břetislav se svými dobrovolně odtáhl do Uher a král Vratislav 14. ledna 1092 zemřel. Konrád stal se jeho nástupcem, ale po 7 měsících a 17 dnech zemřel.

Za Konráda Brno nabývalo již veliké důležitosti. Na hrad při dvoře Konrádově žil kněz (capellanus) Svatobor, který vedle služeb božích měl asi hlavně na starosti písemnosti při dvoře knížecím. Byl osobou důležitou a váženou, nebo podpisoval listiny jako svědek i před opatem rajhradským a hradišťským. Podhradí brněnské bylo již asi značně rozlehlé, když král Vratislav vojsko rozkládal až u řeky Svitavy, která ovšem se Svratkou spojovala se tehdy pod Brnem.

Chrám sv. Petra s okolím byl nejdůležitějším místem v podhradí brněnském. Měl již tři věže, jak viděti z obrazu na denárech Konrádových. Pod Petrovem na úpatí východním v místech nynějšího Zelného trhu bylo tržiště čili forum, střediště všeho ruchu a života v Brně. Brno bylo již důležitým místem trhovým (forum), z něhož platy šly nejen do komory knížecí, nýbrž také kapitole staroboleslavské a klášteru opatovskému v Čechách.

Konrád daroval dva lány v Brně klášteru hradišťskému u Olomouce. Živilo se tedy obyvatelstvo rolnictvím a obchodem. Za Konráda byly již raženy denáry brněnské v zemské mincovně na hrad Podivíně, která patřila knížeti českému jakožto vrchnímu pánu knížat moravských. Denáry Konrádovy jsou kulaté průměru 15—16 mm a raženy na obou stranách. Na licí je postava panovníkova, nebo jen poprsí s nápisem Chuonradus, na rubu legenda sc. Petrus a postava s dlouhým křižem v pravici, nebo chrám o třech věžích, z nichž prostřední je vyšší a křižem opatřena. Byly raženy ze stříbra dosti špatného a platily asi 10 krejcarů. Na obou stranách je obraz i legenda (nápis). Legenda je kolem obrazce. Písmenka v legendě jsou často přeházena, rytcové matric (razidla) byli dosti neobratní.

Kolem Brna bylo již dosti vesnic, v nichž obyvatelstvo živilo se rolnictvím a zahradnictvím.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

60 reakcí na DĚJEPIS BRNA 2.

  1. vonrammstein napsal:

    Krásný časy. Takový jednoduchý a přehledný. Potížisti včas umírali. Tahle doba je fakt divná.

    • Joda napsal:

      Nějak jsem nepochopil, co tím ta paní chtěla říct.

    • jaa napsal:

      Mne z toho zaujalo to její „bez ohedu na následky“ a že nehovořili. Holt další hyena se zviditelňuje.Vlítne tam jak dělová koule a myslí si co nenasbírá za „senzace“. Asi s ní neměli o čem mluvit a tak fabuluje… typická „hrdinka“. fujtajxl.
      Ona z bezpečí žvandá a druhým by mohla zavařit… koza , i kdyby bylo o čem mluvit

  2. NavajaMM napsal:

    Aj tak by ma veľmi zaujímalo, kedy a ako asi vznikol ten brnenský hantec.

    • jaa napsal:

      přání je mi rozkazem. Je to záležitost předminulého století, když se rozvíjely továrny a do Brna se stěhovaly davy lidí. A jednoduše – pomoravštěním němčiny. Moravské kraje mají svá výrazná specifika a nucené používání němčiny si tak lid nevzdělaný tu němčinu „zjednodušoval“. a vznikl hantecový guláš…
      Kdysi dávno jsme po tom pátrali a dobrali se tohoto. U velké většiny slov se dá ten německý základ rozpoznat.
      Dokonce se v hantecu i vydávaly knížky pro lid obecný – tak koncem padesátých jsem měla možnost dvě číst- no byl to děs… Zajímalo by mne jak asi se s touhle němčinou na úřadech domlouvali… 🙂

      • NavajaMM napsal:

        Ďakujem 🙂

        • jaa napsal:

          a tady to máte i vědecky učesané

          https://cs.wikipedia.org/wiki/Hantec

          • NavajaMM napsal:

            No vidíte, že ma nenapadlo pozrieť do wiki. Ten hantec mám ale rád. Hodne rokov som spolupracoval s ľuďmi z Brna, aj na vojne som ich mal pár ako spolubývajúcich, takže hantecu zhruba rozumiem … až na to, že sa za tie roky, čo s ním nemám kontakt, stále vyvíja. 🙂

            • Rosťa napsal:

              Objevuje se v něm mnoho novotvarů, které s původním hantecem z Olteca nemají nic společného. To už je lidová tvořivost a některým výrazům jsem ani já nerozuměl, přestože jsem na Starém Brně žil mnoho let. A tam se za mého mládí normální češtinou nemluvilo. Obyvatelé ji samozřejmě znali, ale preferovali hantec.

              • Bavor V. napsal:

                Kolik těch novotvarů je opravdu ještě hantec a kolik je jich to moderní ptydepe současných frikulínů.

              • Rosťa napsal:

                Půlka je určitě hantec, u toho ostatního bych pozdvihl klausovsky obočí. Klasický novotvar je „pytlované škopek“. Škopek jo, ale to přídavné jméno si nějaký dobrák přimyslel. A úplně nejlepší je, když v nějaké soutěži ( z Prahy ) se moderátor ptá, co je to v hantecu prýgl. A za správné mají, že je to Brněnská přehrada, což je kravina. Prýgl s dlouhým ypsilonem je klacek, přehrada je prygl s krátkým y. Ale co už. Já zas neumím pražsky 😆 .

              • vonrammstein napsal:

                To nikdo 🙂

      • jaa napsal:

        JInak ona se i ta čeština dost rychle měnila. mám dvě Verneovky – z 1888 – Matyáš Sándor a 1923- PLující ostrov. a je tam ten rozdíl dost vidět, i když jsou obě kouzelné a nádherné počtení. . I když obě – divné- popisují potíže evropanů s arabským světem— jo historie se opakuje – zdá se …

        • NavajaMM napsal:

          So slovenčinou je to podobné. Staršie vydania kníh sú dosť rozdielne. Myslím ale, že to sa menil hlavne spisovný jazyk pod vplyvom jazykovedcov a prekladateľov, lebo značnú časť textov sme vždy museli prekladať. Aj v dennej tlači a časopisoch. Prejavovala sa aj naša afinita k niektorému veľkému bratovi. Ešte v mojom detstve bolo cítiť silný vplyv ruštiny a anachronizmy boli ovplyvnené nemčinou a maďarčinou. Dnes sú tie novotvary a nové zvyky slovosledu ovplyvnené hlavne angličtinou.
          Pred 10 rokmi ma prekvapilo, keď mi mladá dievčinka pri zrážke medzi dverami povedala „ups“, keď by som čakal „pardón“, a dnes ma čoraz častejšie mladí pri rozlúčke zdravia „vidíme sa“.

          • jaa napsal:

            namísto “ do vi“ ? 🙂

            • NavajaMM napsal:

              áno, akože „see you“, lebo niekedy to je „vidíme sa zajtra“ 🙂

              • Miluše napsal:

                Jozef Banáš napsal: … prekvapenie nevyjadrujeme lasicovským FIHA, ale čudným zvolaním „wow“… 🙂

    • Bavor V. napsal:

      Hrozně mne baví, když o té demokracii melou jen ti, kteří ji pouze zneužívají. A že je patlament žvanírna, kde se předvádějí všichni jinak neaktivní a tedy opravdu zbyteční posranci jen když to přenáší TV, je také pravda. Ale buďte bez obav. I Babiš říká, že tohle by se muselo schválit ústavní většinou a tu mít nebude. Ty řečičky o oligarchovi jsou také jen trapnost.

    • čtenář napsal:

      samozřejmě že je to nebezpečné,ty jeho řeči o žvanírně jsou průhledné jak křišťálová studánka,ale chápu,že na takové libivé řečičky voliče naláká.

    • oh napsal:

      Kašlete na Babiše. Naše jejich Česká Televize zase uvedla mladýho Dienstbiera s nápadem na překopávání systému voleb do Senátu.
      http://zpravy.idnes.cz/senat-zmena-volebniho-systemu-dew-/domaci.aspx?c=A170307_153323_domaci_hro
      Jako obvykle, volební „inženýři“ podle výsledků těch minulých voleb chtějí trošičku přifixlovat ty budoucí. Sice jim to ještě nikdy neposkytlo žádoucí výsledek, ale tentokrát to určitě vyjde. (blijící smajlík)

      Ale zatraceně důležitější je to, o čem se zatvrzele mlčí. „Víc Evropy! Více Evropy!! Víc Evropy!!!“
      http://www.literarky.cz/komentare/ostatni/23809-bruselska-blankosmnka
      Erorkomisařka Věra Jourová zvažuje spojit vyplácení evropských peněz s dodržováním základních práv a svobod v jednotlivých státech. Uvedla to s odkazem na situaci v Polsku a Maďarsku pro německý magazín Der Spiegel. 🙄

      • Bavor V. napsal:

        No jo, ale to není Babiš, tenhle mladej má přece inteligentní nápady, to není populista 😮

    • Cech napsal:

      To prozatím podstatné je že Bureš potřebuje pro ANO ústavní většinu, jedině s ústavní většinou lze upravit současnou demokracii dle Burešem předloženého vzoru.
      Viz :
      „Hodně lidí pod tlakem nejrůznějších médií křičí, že tady chce Babiš zavést diktaturu. Naopak. Jediné, co chceme, je, aby demokracie opravdu fungovala. Což samozřejmě znamená, že žádnou z těchto změn nemůžeme provést sami, ale musí být schválena ústavní většinou parlamentu. Nicméně jsou to změny, o kterých musíme začít přemýšlet a které musíme diskutovat. Jinak totiž nemáme šanci se z téhle politické nestability vyhrabat.“
      Jaký režim ( zde prosím se oprostěte od zavádějícího slova demokracie) je podle politického projektu ANO stabilní ?
      Jsou to pouze dva režimy ale nemají s demokracií společného ani tolik co současná naše demokracie.
      No a proč to pan Bureš hlásá ? Vypouští balónky neboli vytváří potřebnou platformu pro následný projekt.
      Pokud ANO získá těch propočítaných 35% a realisté těch propočítaných 20% potom již tato plánovaná koalice v budoucnu spolu s propočítanými 12% ČSSD může a také zlikviduje současnou podobu České ústavy.
      Bude možné vypracovat naprosto sofistikovanou podobu řízení Česka, tak aby jakákoli následná změna ústavy nebyla několik desetiletí možná.Po této změně ústavy a v souladu s oním výchozím projevem pana Bureše, již nebude třeba odborů a zbytečného žvanění okolo tripartity a proto se intenzita práce rapidně zvýší.
      To vše povede k výslednému jednotnému přístupu k zaměstnancům a jednotnému řízení (totálnímu narovnání) podnikatelského prostředí.
      Výsledně potom většinový systém zabezpečí vládu jedné strany několik volebních období po sobě, protože bezesporu největší současnou brzdou v prosazování navrhovaných změn ze strany ANO je nutnost vládnout v různorodé koalici.Taktéž se tímto konečně odvrátí stále vzrůstající nebezpečí přímé demokracie a stát se bude řídit jako firma podle naprosto shodných managerských postupů.

  3. Joda napsal:

    Až na to, že s tím Břetislavem a Jitkou to bylo jinak. Břetislav byl defakto Oldřichův levoboče (matka Božena), proto mu Ota Babnberský svou dceru veřejně za ženu dát nemohl. Na druhé straně věděl, že se Břetislav stane českým knížetem. Manželství s ním by bylo pro dceru terno. Tak byl domluven ten fígl, že Břéťa Jitunu jakoby unese a ona si ho tím pádem bude muset vzít, aby si zachránila čest.

    • vonrammstein napsal:

      Zní to realisticky. Ale-Vy jste u toho byl? Většina pramenů uvádí tu druhou verzi. Kde berete jistotu, že Vaše verze je realističtější? Nechci se hádat, prostě se ptám.

      • Joda napsal:

        Tvrdí to i někteří, jinak solidní, historici. Je to i logické, Ota se pak s Břetislavem náramně kamarádil. Nepochybuji o tom, že tehdejší kronikáři dostali pokyn celou událost patřičně zdramatizovat.
        Dotaz na buoucnost : Co myslíte, bude se za 800 let psát o listopadu 1989, že spouštěčem byla fingovaná smrt studenta Šmída, nebo se bude psát, že spouštěčem byla vražda studenta Šmída? Tedy, pokud za 800 let to nějakému historikovi bude stát za zmínku.

        • vonrammstein napsal:

          Nebude se o Šmídovi psát vůbec. Pokud ještě budou nějací Češi a dokonce se budou zajímat o vlastní historii, listopad 89 v ní jistě bude zaznamenán jako mezník. Václav Havel, 1989. Bitva na Bílé Hoře, 1620. Upálení Jana Husa, 1515. A tak dál. Nic víc, nic míň.

        • oh napsal:

          Kdepak, psát se bude, že spouštěčem bylo brutální zavraždění studenta Šmída během pokojné demonstrace. Zapomenuta naopak bude existence agenta Zifčáka a Venca Letiště bude jedním z významných účastníků oné demonstrace. Legendy vypadají vždycky líp, než nějaká protivná skutečnost.

    • Zdeněk napsal:

      To už napsal pan Švandrlík. Ten sešitový román byl kouzelný, nejsem si jistý názvem, ale popisuje stejný děj ve stejné době (Břetislav a Jitka). Navíc mám v tomhle ohledu pochybnost o tom, zda vodnický seriál v ČT nebyl také vytažen z šuplíku páně Švandrlíka po jeho smrti. Způsob humoru by tomu svědčil.

  4. jaa napsal:

    No a už to začíná… ten fičák – ať se rozhodne jakkoliv mu nepřeji…..

    http://zpravy.tiscali.cz/posledni-velky-zapas-milose-zemana-porazi-sve-ego-sve-soupere-nebo-ani-jedno-294232
    ať se rozhodne jakkoliv – presstituti budou šílet

    • kočka šklíba napsal:

      Bože co to čtete?

      • jaa napsal:

        fšecko – jedna musí být v obraze ,aby se přichystala na vjeci budoucí. Myslím, že do těch voleb to bude pošušnáníčko… to si užijeme.
        Taky mohl dát ten termín až na podzim… je moc férovej… a za to si zobne ať tak nebo tak ….
        a my s ním… uff

    • Alena Z napsal:

      Já bych si přála Miloše Zemana pro další volební období, ale jemu bych přála, aby odešel se ctí a ne jako zlomený, odmítnutý nemocný stařec..a to nějak nejde dohromady. Neokoni a kavárna mu mydlí schody čtyři roky, neštítí se ničeho, a co budou dělat ten poslední rok, nebude mít obdobu.
      Co dokáže neuropatie, to jsme viděla u souseda, nemoc postupuje razantně a zasahuje postupně celé tělo. Ach jo. Je to pat, tak i tak.

      • jaa napsal:

        ale ne _ pokud se dodržují pravidla může být i zlepšení.- Soused stáhl normál… tak nevím… jestli s tou vodou mají pravdu, tělo se vyčistilo a tvorba se zase rozběhla jak má . Fakt je že jí dietně a přesně ve stejný čas,,, neulejvá se.. kdo ví…
        A Zeman má dobrý doktory a péči, takže…..

        https://cs.wikipedia.org/wiki/Diabetick%C3%A1_neuropatie

  5. NavajaMM napsal:

    OT: horúca novinka z WikiLeaks
    CIA a MI5 vraj vyvinuli spyware (formu počítačového vírusu), ktorý sa dokáže nasáčkovať do smart-TV od Samsungu a zmeniť ho na diaľkovo riadené odpočúvacie zariadenie.
    http://www.telegraph.co.uk/news/2017/03/07/wikileaks-claims-mi5-cia-developed-spyware-turn-samsung-tvs/
    Orwell 1984 ako živý. Už len aby to zo zákona museli výrobcovia montovať do firmvéru.

  6. Alena Z napsal:

    Je to OT, ale nevím, kam to dát:
    http://www.konzervativnyvyber.sk/v2/europsky-sudny-dvor-na-humanitarne-vizum-neexistuje-ziadny-narok/18927/
    Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora není možné žádat o vízum z humanitárních důvodů a odvolávat se na mezinárodní nebo evropská práva. Jedinou možností je udělit vízum na základě vnitrostátního práva.

Komentáře nejsou povoleny.