Pokračovanie príkladov česko – slovenskej vzájomnosti, dnes o Slovákoch.
- „Hospodyne pomyluj ny“ je najstaršia vzájomná pieseň. Kadavý s Dobrovským sa domnievajú, že ju do Čiech priniesol sv. Vojtech zo svojho pôsobenia v Uhorsku.
- Roku 1039 založil knieža Břetislav kláštor v Sázave, do ktorého boli povolaní mnísi zo Slovenska. Ako hovorí kronika Česká diel I., str. 302: „Mniši kláštera tohoto (Sazaeského) nebyli ani Němci, ani Čechowé, ale Slowané z Uher do Čech powolaní, kteří služby boží slowanským jazykem konali a knihy swé literami slowanskými, kterýchž podnes Rusowé užívají, psali. Nebo prwní tohoto kláštera opat Prokop těch liter od sw. Cerhy nalezených weliký milovník byl, a protož mnichy tohoto jazyka we swůj klášter uwedl.“
- Roku 1348 prikázal cisár Karel IV. V Novom meste Pražskom založiť kláštor a rozkázal do neho uviesť pravých Slovákov na pamiatku toho, že Česi od Slovákov svoj počiatok vzali a z jazyka slovanského vzišli, a že ten jazyk je vo svete veľmi znamenitý. Aj zjednal u biskupa rímskeho, aby sa v tom kláštore iba slovanským jazykom spievalo a aj omše sväté slúžili tak, ako je to Slovákom v ich krajinách umožnené. (Hájk. Kron. Č. list 246)
- Roku 1457 bol Mathiáš Huňady poslaný do Čiech ako väzeň a Jiřímu Poděbradskému bol daný na starosť. Tento slovutný český šľachtic spozoroval skvelé schopnosti mladého Mathiáša a s predvídaním jeho budúcej veľkosti ho držal na slobode a zasnúbil mu svoju dcéru Kateřinu (Kunhutu). Hneď roku 1458 bol Mathiáš zvolený za uhorského kráľa a ešte v tom istom roku pojal za manželku dcéru svojho vychovávateľa Jiřího z Poděbrad. (Allgem. Weltgesch. Von Joh. M. Schröck, IV. Th. III. Abchn. S. 278) Kadavý ďalej opisom listu Mathiáša Huňadyho Zdeňkovi zo Šternbergu dokladá, že Huňady s českými pánmi komunikoval v češtine.
- Okolo roku 1550 Klen Rozkochaný, ktorý sa sám podpísal ako Clenius Bozkochány Slowenyn, spísal latinsko-český slovník. Že bol Slovák, potvrdzujú mnohé u Čechov nezvyčajné slovakizmy (napr. znoj, lemeš, pozlátka, jatka, chvost, čavka, svrčala, škvorec, rataj, uspenina, svák, žrď, šatka, masár a iné).
- Ján Sylván (Panónsky), jeden z najstarších skladateľov, strávil veľkú časť svojho života v Čechách ako pisár (sekretár) u Popela z Lobkovic. Niektorí učenci ho nazývajú českým básnikom, napr. Prokop Lupáč.
- Ján Táborský, žil okolo roku 1576, bol rodený Slovák z Nitrianskej stolice, kde je tiež hora Tábor. Bol učiteľom v Prahe, odkiaľ sa dostal do Mělníka a potom do Varína v Uhorsku. V tomto čase mnohí v Uhorsku narodení Slováci pôsobili v Čechách a na Morave v školách a cirkevných úradoch. Medzi nimi Juraj Fabricius z Jelšavy, pôsobil v Prahe ako pestún Jána Mološického; Mikuláš marci Mošovský z Turca pôsobil v Uhorskom Brode; Pavel Kermezius ako kňaz tiež v Uhorskom Brode; Ján Lovčáni, učiteľ v Uhorskom Brode; Mikuláš Racocius (Rakovský), latinský básnik, oženil sa a usadil v Kutnej Hore; Pavel Jesenský, jeden z prekladateľov Biblie Králickej a mnohí ďalší.
- Vavrinec Benedikt z Nedožier z Nitrianskej stolice, nar. 1555, skvele vzdelaný muž, spisovateľ českej mluvnice, bol 1594 rektorom školy v Uhorskom Brode na Morave a neskôr v Nemeckom Brode v Čechách, 1596 bol profesorom matematiky a rečníctva na Pražskej univerzite a nakoniec aj správcom Karolína. Zomrel 1615.
- Ján Jesenský (Jessenius) z Turčianskeho Jasena zo zemianskej rodiny, príbuzný vyššie spomenutého Pavla, slávny lekár v Prahe, učil sa vo Wittenbergu a v Padui. Pôsobil na lekárskej fakulte v Prahe, kde ho Univerzite zvolila za kancelára a správcu. Po bitke na Bielej Hore bol r. 1621 s ďalšími českými pánmi odsúdený a popravený.
- Pavel Jozef Šafárik, nar. 1795 v Kobeliarove v hornom Uhorsku, doktor filozofie a čestný orgán spoločnosti Českého národného múzea, slávny literát a cenzor českých kníh v Prahe.
*
Toľko výber z knižky Jána Kadavého, uvádza desiatky ďalších mien Slovákov, ktorí pôsobili v Čechách a o českú vzdelanosť a kultúru sa zaslúžili.
Chcel by som však ešte raz pripomenúť slovenských mníchov v Sázavskom kláštore. Kadavý síce túto pasáž cituje z Hájkovej kroniky, ktorá už minule zožala kritiku, no tieto udalosti sa dajú overiť aj z iných overených zdrojov, hoci priamo zo stránky Sázavského kláštora. Hájek interpretuje názor Karla IV. na slovenčinu ako na pôvodný slovanský cirkevný jazyk. Túto interpretáciu môžeme zobrať s rezervou, no svedčí o tom, že sám Hájek v 16. storočí píše o jazyku týchto mníchov ako o slovenskom, nie ako o „staroslovienčine“. Rovnaký názor zrejme má aj sám Kadavý v 19. storočí, o čom svedčí jeho doslovná citácia bez komentára.
Poznámky pana Bavora 
No, z toho, že si Hájek „jazyk slovanský“ vyložil jako „jazyk slovenský“ se žádné závěry vyvozovat nedají… prostě popleta.
Kdo ví, odkud přišli mniši do Sázavy roku 1039; ale Karel IV do Emauz povolal Chorvaty a Srby, ne Slováky, v jeho době byla slovanská liturgie na Slovensku už dávno mrtvá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Áno, jadro mníchov v Emauzách za Karla IV. tvorili Chorváti z ostrova Pažman – benediktíni.
http://www.stjoseph.cz/slovanska-bohosluzba-v-ceskych-zemich/
Hej, popleta…
Zrejme poplietol aj podobné udalosti so Sázavským kláštorom, odkiaľ vyhnaní mnísi v 11. storočí utiekli do horného Uhorska a v karolínskej dobe niektorých z ich pokračovateľov povolali späť do Sázavy. Tieto dve veci v rozprávaní mierne splynuli.
Ešte k tým Chorvátom v Emauzách – slúžili omše „slovanským“ jazykom. Nie Chorvátsky. Ten slovanský liturgický jazyk vznikol po príchode Cyrila a Metoda niekde v Nitre. Samozrejme, že to nebola slovenčina (už vôbec nie dnešná slovenčina), len ma záráža, že je taký problém chápať Kadavého a Hájkov výraz „jazyk slovenský“ – ako jazyk, ktorý vznikol na Slovensku. Podobne aj Moser je české sklo.
Vy v Čechách ste hrdí na to, čo vaša zem dala svetu. Ja som ako Slovák hrdý na to, že v mojej zemi sa zrodil tento „slovanský“ liturgický jazyk.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já si myslím, že i na Slovensku jsou osobnosti, které vám svět musí závidět. Jen tady se o nich moc nemluví. A za osvětu by to rozhodně stálo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pán Bavor, beriem Vaše slová ako jemnú, ale jednoznačnú výzvu. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
+1
To se mi líbíTo se mi líbí
Přece bych si nedovolil vás nějak úkolovat 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
svet to nam zavidi,jaky radovy obcania tam otuzili na ojeb ,prekrucovanie a ojebavanie ich tymy,co su vlada,tam jedina osveta na mieste zajebat a sirit osvetovo,ze tak skonci kazdy jeden,ked ojebe svojich,toto nam zavidia naisto,jaku to my mame vydrz a jak sme glupi,ked nas pomaly 3 desatrocia ojebuju a my hrdy slovaci,v pepikove na vlas podobne,vlastne na obidvoch stranach moravy sa to len hemzi tymy osobnostami na ktore mozem nasrat ,to radsej chcipnem v tej jebanej robote tu na tej horucke,jak tam nieco robit,pre koho kurva?tu robim cisto pre seba a moju holotu,ze zaplatim dane mi zily vobec netrha,bo do lekara nepojdem tam,ani dochodok mi tam nedaju,hoci som tam odrobil13 rokov,svet to nezavidi,ale kukak jak tela jaky tam bananistan,vsetko tam upadlo,od sportu,fabriky to nema co ani hovorit,kultura to serial nejaky ja nenavidim system ,ktoreho passporte mi vtisli…
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten slovanský liturgický jazyk vznikol po príchode Cyrila a Metoda niekde v Nitre.
To se učí na Slovensku? Źe Cyril a Metoděj doma v Byzanci na základě slovanského nářečí z okolí Soluně dali do kupy slovanské písmo, a vydali se na Moravu, přičemž na zastávce v Nitře pustili z hlavy vše co znali o slovanském jazyce, bleskově se naučili tamní nářečí, upravili podle něj své písmo a pak – po příchodu na Moravu – ho slavnostně představili moravskému vládci? Úsměvné.
Nepokousal autory téhle konstrukce nějaký Polák?
len ma záráža, že je taký problém chápať Kadavého a Hájkov výraz „jazyk slovenský“ – ako jazyk, ktorý vznikol na Slovensku.
Jako promiňte, ale ostatní lidi nejsou telepati, aby věděli, jak vy chápete Kadavého a Hájka. Zejména když ostatní lidé neznají vaší víru v místo vzniku staroslověnštiny.
To se mi líbíTo se mi líbí
A čo úsmevného o misii Cyrila a Metoda učia u vás v Čechách? Že to vyzeralo asi ako pôsobenie jezuitov v Amazónii? Nepohrýzol autora podobných predstáv o Slovákoch nejaký árijský nadčlovek?
S takýmto povýšeneckým postojom u vás nemá zmysel robiť žiadnu osvetu. Zrejme pre vás bude prekvapením, že CaM si vyžiadal Rastislav, ktorý sídlil prevažne v Nitre, že ľudia z polovice Slovenska si vtedy hovorili Moravania, že CaM sa s miestnym (nitrianskym) nárečím zoznamovali už v Solúne a do svojej prvej verzie písma zapracovali aj hlásku „dz“, ktorá sa používala iba na Slovensku a z neskoršej cyriliky vypadla (pretože po vyhnaní Metodových žiakov z Veľkej Moravy ju už nikto nepotreboval).
To se mi líbíTo se mi líbí
Ilustrácia ku hláske „dz“ – pôvodná hlaholika:
Verzia, ktorú pravdepodobne používali mnísi v karolínskej dobe:
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobrý den, ta některá písmena jsou vyloženě hebrejská, třeba ve třetí řádce červené je přímo písmeno ŠIN (zub), tady je navíc s tečkou a přetočením o pravý úhel do řečtiny jako SIGMA (ale původní význam SIGMA je SAMEKH , ryba a zobrazoval se jako kostra, to již v řečtině dost přechýlili, nemá zvuk š a chtěli mít na začátku názvu písmene zvuk s) , a převzali jej do ruštiny jako písmeno ŠA a to v druhé řádce červené jako druhé je LÁMED (ta tečka je navíc), ale tady má hrát roli jiného zvuku K.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Áno, Cyril s Metodom si tie písmená asi nevymýšľali zo vzduchu. Krátko pred svojou misiou na Veľkú Moravu boli na podobnej misii u Chazarov. Tá podobnosť s niektorými hebrejskými písmenami asi vôbec nie je náhodná.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pěknej odpal, Navajo!
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
S takýmto povýšeneckým postojom u vás nemá zmysel robiť žiadnu osvetu. Zrejme pre vás bude prekvapením, že CaM si vyžiadal Rastislav, ktorý sídlil prevažne v Nitre,
Osvětu jste odflákl i u vás doma na Slovensku. Koukám, že ani slovenský mainstream https://sk.wikipedia.org/wiki/Rastislav_(Veľká Morava) https://sk.wikipedia.org/wiki/Svätopluk_I._(Veľká Morava) nesdílí vaše objevy ohledně Rostislavova sídla.
To musíte o svých objevech nejdřív přesvědčit vědeckou obec, sepsat články, monografie, přesvědčit ji k přepsání encyklopedií a učebnice. Pak teprve můžete začít kašlat na osvětu, s tím, že si to mají ostatní vygůglit.
Nebo aspoň by jste měl uvést nějaké argumenty proč jsou všichni blázni, akorát Vy vlastníte Pravdu.
že ľudia z polovice Slovenska si vtedy hovorili Moravania
O tom víte jak? Jste se jich ptal? Doloženo je, že ve franckých kronikách nazývali lid z Moravy Moravané a lid z Nitranska „takyMoravané“. Jak si lidé od Nitry říkali bůh ví, možná jim skutečně Moravané za pár let od roku 833 vymazali z paměti jméno jejich kmene a vnutili jméno své.
že CaM sa s miestnym (nitrianskym) nárečím zoznamovali už v Solúne a do svojej prvej verzie písma zapracovali aj hlásku „dz“, ktorá sa používala iba na Slovensku
Mnohem pravděpodobněji se při vytváření písma pro Velkou Moravu seznamovali s nářečím moravským = s nářečím centra státu = s nářečím Rostislava a jeho okolí, než s nářečím vedlejšího údělného Svatoplukova knížectví v Nitře.
To se mi líbíTo se mi líbí
Áno, za to Rastislavovo sídlo sa ospravedlňujem, aby som nezhadzoval význam Starého Města. O tom, že sa ľudia na Nitriansku považovali za Moravanov, si môžete nájsť napríklad tu (wikipedia nevie všetko):
http://www.staramorava.euweb.cz/pociatkyrozmachazanik.htm
Napríklad historik Matúš Kučera, považovaný v SR za najväčšieho odborníka na Veľkú Moravu, vo svojej monografii píše: „Sama Nitra, ako zhodne svedčia mnohé písomné pramene, bola istý čas sídlom veľkomoravského panovníka, ale i cirkevným strediskom, kde christianizácia nastúpila už pred zjednocovacím veľkomoravským procesom.“
(Matúš Kučera, Slovensko po páde Veľkej Moravy, str. 26)
Zoberte do úvahy aj to, že Rastislav bránil Moravu pred Ľudovítom Nemcom na Devíne, kde bol prístup do oboch častí kniežatstva. Určite nepovažoval Nitriansko za nepodstatný prívesok.
Čo sa týka Nitry, skúste si vyhľadať spor o inštalovanie Metoda ako biskupa práve v Nitre (napríklad tu http://www.zivotopisysvatych.sk/cyril-a-metod/), veď pôvodne sme hovorili o cieli misie CaM na Veľkej Morave. Vezmite do úvahy aj to, že Metod žil dlho na dvore Koceľa v Blatnohrade – to je syn Pribinu vyhnaného z Nitry.
Okrem iného by Vám z toho malo byť jasné, že Moravania boli v podstate jeden spriaznený kmeň, či už od Moravy, alebo od Nitry, alebo z Panónie. Ten pohľad na Moravu ako hranicu Európy s Áziou, kde už žijú Mongoli, bol našim vtedajším predkom úplne cudzí a je mi ľúto, že to takýmto spôsobom pretláčate.
Presne toto som chcel dokumentovať aj článkom.
To se mi líbíTo se mi líbí
Takže u Rostislava sídlo jsem měl pravdu a „istý čas“ se netýká C a M, protože byl jednu-dvě generace před nimi.
Ostatek se tématu sporu – Hájkova popletovství a nemírné sebechvály některých Slováků – nijak netýká: christianizace Velké Moravy před C a M je samozřejmá trivialita, boje – snad – na Dunaji byly, ale co z toho, Kocel a Panonie se taky Moravanů netýká, to byl jiný kmen. Váš první odkaz potvrzuje to, co jsem napsal o Moravanech, nemám problém Ve vašem druhém odkazu zivotopisysvatych.sk se nepíše o „sporu o inštalovanie Metoda ako biskupa práve v Nitre“, ale o sporu Metoděje s nitranským biskupem Vichingem. Čili se zase naprosto mýlíte…
No a co se týče Mongolů, tak s prominutím, jste vedle jak ta jedle. Ohradil jsem proti Hájkovskému pábení a směšování slovanské a slovenské řeči. Později proti vašemu vydávání Moravanů za Slováky a přenášení centra VM na Slovensko. Nikoho jsem k Mongolům nepřirovnával, ani náznakem. A kdybych k Mongolům přirovnával, tak by to byla pochvala, protože v pohledu na stepní kočovníky a východní národy vůbec jsem příznivcem Gumiljova. A řeči o asiatských primitivech mám za nepravdivé a falešné klišé importované ze Západu, kde jsou takovéhle rasistické hnusoty na mongolskou (a ruskou) adresu nejméně od 18. století pyšnou součástí mainstreamu.
PS. mimochodem kouknu na váš první odkaz, čtu Velká Morava…Konštantína Porfyrogennetosa, ktorý tým chcel skôr vyjadriť rozšírenie centrálneho územia Moravy za vlády Svätopluka I. na ostatné slovenské kraje
Centrální území Moravy má autor na Slovensku, je to blábol, nemá smysl číst dál, centrální území Moravy bylo přece na řece Moravě a dolním Podyjí. To se radši vrátím k české klasice, třeba Třeštíkovu „Vzniku Velké Moravy“ kde se tuším píše, že Konstantin Porfyrogennetos jako každý normální Byzantinec zemím uvnitř (bývalých) římských hranic říkal Malá XY, a zemím za nimi (tj. za Dunajem) Velká XY. Než bych bral vážně vašeho fytoterapeuta a alternativního léčitele fušujícího do dějepisu. Úplně mi totiž stačí jak leckdy historii zkreslují profesionálové, u amatérů to bývá už úplná katastrofa.
To se mi líbíTo se mi líbí
Správate sa ako novinársky mainstream. Arogantne a demagogicky.
Aby ste mohli napísať, že „se zase naprosto mýlíte“. Lebo v spore medzi Metodom a Vichingom šlo len o to, kto bude v Nitre biskupom, vôbec nie „o inštalovanie Metoda ako biskupa práve v Nitre“.
Škoda energie na takúto diskusiu.
(Ozaj, prečo sa Viching bil s Metodom o Nitru?)
Mimochodom, moje ospravedlnenie vo veci Rastislavovho sídla znamená, že som si vedomý, že to nebola (jedine) Nitra. Znamenalo to, že uznávam – veľa v tejto našej histórii je ešte nejasného a v skutočnosti nikto s istotou nevie, kde bolo hlavné mesto Veľkej Moravy. Zrejme však vy máte jasno, že „máte pravdu“. A hlavne naisto viete, že spájanie dnešného Slovenska s Veľkou Moravou je len „prehnanou samochválou niektorých Slovákov“.
Narážka na Mongolov bola samozrejme hyperbola, ale sedí na vašu povýšenosť. To Mongol-čobol sa určite „naprosto mýli“ bez ohľadu na to, koho cituje, lebo vám na všetky odpovede stačí wikipédia a Třeštík.
Koceľ a Panónia je iný kmeň? … to mi padla sánka… to ste ma argumentačne úplne odrovnali. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/431299-jste-jako-naciste-oprel-se-erdogan-do-nemcu.html
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to kabaret. Němci mají hrozný strach, aby nebyli jako nacisté a tak se stále více jednají jako nacisté. S Erdoganem to ovšem nemá nic společného, ten je/chtěl by být sultán. Nebo aspoň velkovezír.
„Ano, šejku Peterko, velký padišah určí váš osud“…. 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Už se přestávám rozčilovat a začínám se bavit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Doporučuji poslední kvok slepice ( Twitteru). Je velice vtipný. Není můj.
To se mi líbíTo se mi líbí
To je pro mě stejný tabu jako FB. Prostě to ignoruju.
To se mi líbíTo se mi líbí
Stačí se podívat v postranním sloupečku, kde je ten slepičí odkaz.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já vím. Ignoruju samotnou existenci Twitteru.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pre prípadných záujemcov o veľkomoravskú tematiku, kde stále prebieha intenzívne bádanie, odporúčam novú publikáciu, v podstate zborník prác, z roku 2016 od českých autorov Jiřího Macháčka a Martina Wihodu: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi.
Ak bude záujem, niečo z tejto práce pripravím ako výťah a citáciu.
To se mi líbíTo se mi líbí