DĚJEPIS BRNA – 1


NA ZÁKLADĚ PRAMENŮ NAPSAL Ph. Dr. FRANTIŠEK ŠUJAN.
NÁKLADEM MUSEJNÍHO SPOLKU V BRNĚ, TISKEM MOR. AKC. KNIHTISKÁRNY.
1902.
Protože se tu objevuje větší množství diskutujících, kteří se hlásí k tomuto štatlu, malá ukázka z knihy, která shodou okolností vyšla týž rok, jako kniha o Plzni. Takže je možno i porovnávat nejen v čase, ale i mezi štatlem a městysem.

ÚVOD.

Psáti dějiny Brna není věc snadná. Je to předmět velmi obsáhlý, jehož poznání a vypsání vyžaduje mnoholeté, usilovné práce. Vykonány dosud tři pokusy o to. Poprvé učinil tak počátkem 19. stol. mladý a nadšený muž Christian d‘Elvert, jenž r. 1828 vydal knihu: Versuch einer Geschichte Brünns. (VI. + 272 str. 8°.)
D’Elvertova kniha líčí dějiny Brna od nejstarší doby do konce vlády císaře Josefa II. Název správně naznačuje také podstatu její.
Však d‘Elvert koncem 18 st. neopustil zamilovaný předmět svůj, nýbrž horlivě jej pěstoval až do smrti (… 28. ledna 1896 ve věku 93 let). S neobyčejnou pílí po 70 let sbíral látku k dějinám Brna, jež v nesčetných obrazech, pojednáních i spisech naznačil do r. 1888. Práce d‘Elvertovy do polovice 17. st. jsou nespolehlivé. I později třeba při nich opatrnosti, poněvadž d’Elvert v nesčetných spisech touže věc často opakuje, ale málokdy stejně. Mladší badatelé Dr. B. Bretholz, A. Raab, H. Welzl a j. zprávy d‘Elvertovy i jeho vývody často opravují.
Druhý pokus o dějiny Brna učinil Dr. Jiří Volný v Topografii Moravy (Die Markgräfschaft Mähren II. Band 1. Abtheilung. 1836). Volný popisuje Brno se stanoviska topografického, statistického a historického na základě úředního popisu Moravy (conscripce) z r. 1834. Vyšel také zvláštní otisk: Die k. Hauiptstadt Brünn und die Herrschaft Eisgrub. Brünn 1836. Volný dopodrobna vylíčil také historii chrám brněnských na základě bohatých a pracně snesených pramenů, jež spracoval v obšírném díle: Kirchliche Topographie von Mähren. II. 1. z r. 1856.
Třetí pokus o dějiny Brna učinil Dr. Gustav Trautenberger spisem Die Chronik der Landeshauptstadt Brünn von der ältesten Zeit bis zum Jahre 1848, jejž vydal v Brně 1891-97 v 5 svazcích o IV. a 1119 stranách (8°). Spisovatel vytknul si úkolem dílo své naplniti duchem německým. Tomuto heslu podřídil veškeren obsah objemné knihy. Proto sestavil historické i nehistorické zprávy o Brně dle jednotlivých panovník v říši franské (800—843) a v říši německé (843—1806), jakoby Morava bývala bezprostřední částkou říše franské a německé tou měrou, jako na př. Bavorsko nebo Korutansko. S událostmi v říši franské a později v německé spisovatel násilně v souvislost uvádí události na Moravě a tudíž také v Brně. – Kniha tendenční – nehistorická.

  1. Prameny a literatura.

Nejstarší zprávy o Brně zaznamenali nám čeští kronikáři Kosmas, Kanovník vyšehradský, Vincencius, Jarloch, nejmenovaní letopisci, zbraslavští letopisci, Pulkava a j., kteří v letopisech svých na různých místech zmiňují se o Brněnsku, o brněnských Přemyslovcích a přímo nebo nepřímo o Brně. Zprávy jejich vytištěny jsou ve Fontes rerum Bohemicarum, sv. II. —V. vydávaných péčí spolku historického v Praze od r. 1873. Také Annales Heinrici Heimburg. u Pertze XVII. na str. 717 o Brně se zmiňují.
Druhým pramenem jsou staré listiny ve sbírce Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. vydávaná v Praze od r. 1855 (sv. I. – IV. z let 600—1346).
Bohatým pramenem pro dějiny Brna jsou listiny uveřejněné ve sbírce Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, sv. I. – XIII., která obsahuje známé listiny od nejstarší doby do r. 1407.
Nejvíce listin a rukopisných zpráv o Brně je v městském archivě v Brně, který vzorně uspořádal a potřebnými katalogy (psanými) opatřil městský a moravský zemský archivář Dr. B. Bretholz.
Nejbohatším pramenem pro dějiny brněnské jsou: výsady (privilegia), práva brněnská, výroky (nálezy) konšelů brněnských, naučení rady brněnské a knihy městské.
Výsady (privilegia) zachovaly se v originále i v četných přepisech (kopie od r, 1243—1779) od 13. stol. až podnes. Práva městská obdrželo město před r.1229 od Vladislava, neb od bratra jeho Přemysla I., a potvrzena i rozhojněna byla r. 1243 od krále Václava I. (Jura originalia v 35 odstavcích). Král Přemysl II. r. 1268 vydal obsáhlá práva židům brněnským.
Právo městské v Brně rozvíjelo se výroky konšelů, kteří pronášívali poslední slovo nejen v právních záležitostech brněnských, nýbrž bývali prošeni o naučení také od četných měst a vesnic na Moravě i ze zemí sousedních. Výroky konšelů (Libri sententiarum) ěasto byly zapisovány a později tiskem vydávány. Nejprve je latinsky sepsal městský písař Jan kolem r. 1353. Pak doplněny byly po r. 1376. Městský písař Václav z Jihlavy doplnil sbírku výroků do roku 1446. Práva brněnská (Manipu1us iuris civi1is) vytištěna byla již roku 1490.
Práva brněnská s výroky konšelů záhy byla přeložena do němčiny (14. stol.) a do češtiny (v 15. stol. v Bíteši). Často bývala opisována a později tiskem vydávána. Český text práv brněnských v rukopise z r. 1553 je v Děčíně v knihovně hrab. Thuna. Zajímavý je ve městském archivě brněnském rukopis práva brněnského z druhé polovice 16. století, v němž vždy na jedné polovici listu je latinský text Manipuli iuris a na druhé polovici český překlad (Municipál).
V Brně záhy bylo založeno několik kostelův a klášterů, při kterých kněží psávali kroniky a letopisy svých kostelův a klášterův. Z těchto zachovalo se málo. Připomínají se sice staré letopisy kláštera zábrdovského, jež obsahovaly zprávy ze 13.—15. století, jakož i Chronicon Carthusiae Brunensis (v Králově Poli) et Olomucensis ze 14. století, ale spisy ty byly v 17. století půjčjeny moravskému historiografovi T. J. Pešinovi z Čechorodu, po jehož smrti (1680) zmizely. Dědicové Pešinovi prodali knihy jeho a listiny pražskému arcibiskupovi Janu z Valdštejna, mohou tedy tyto brněnské rukopisy býti v arcibiskupském archivě v Praze, nebo ve Valdštejnské bibliothece v Mostě v Čechách.
Dosud se zachovaly nevalné zprávy o kostelech a klášterech brněnských většinou v přepisech z doby pozdější:
Bart. Paprocký: Zrcadlo markrabství Moravského. V Olomouci 1593. Ve knize té je nejstarší obraz Brna na str. 386.
Také Pešinův: Mars Moravicus I., vytištěný v Praze 1677, a II. díl (1536—1632) v rukopise (F. M.) obsahuji zprávy o Brně.
Jeroným Haura O. S. A. v Brn (1704—1750) napsal: Historia Monasterii S. Thomae Brunae 1744 (v knihovně klášterní) a Historia cap. coll. ad S. Petrum Brunae (ze sbírky Gerroniho v zemském archivě.)
Bonaventura Piter O. S. B. v Rajhrad (1708—1764) napsal: Historia colleg. ecclesiae ad S. Petrum Brunae. Pak sebral ve sbírku „Bruna sacra seu codex diplomaticus“ listiny téměř všech kostel brněnských, zvláště sv. Petra a sv. Jakuba. Také složil spis: Historia diplom, ecclesiae et iuris patronatus ad s. Jacobum Brunae. Rukopisy jeho jsou v klášteře rajhradském. Uspořádal v Brně archiv městský a r. 1702 pořídil: Catalogus privilegiorum literarum veteris archivi Curiæ Brunensis, jenž jest v archivu městském. Společně s druhem svým Habrichem uspořádali archiv panen cisterciátek na Starém Brně a farní archiv u sv. Jakuba.
Mnohé rukopisné zprávy o Brně sebral neunavitelný sběratel a slovutný učenec Jan Petr Cerroni (1753 — 1S26). Ty jsou uloženy v zemském archivu s názvem: Historische Datten zur Geschichte der Stadt Brünn. (F. ML)
Útrapy v Brně r. 1805 vylíčil Unterweger: Leiden in Brünn während der Anwesenheit der Französen. Krakau 1806.
Také Schind1r: Beschreibung der französischen Invasion in Brünn 1805. (F. M.)
Památek uměleckých v Brně všímali si Ignát Chambrez (1752—1897?), jehož rukopis „Nachlass eines mährischen Künstlers an seine Söhne“ (F. M.) uveřejnil d‘Elvert v IX svazku Schriften der hist. Section str. 361—410. Na str. 394-399 pojednáno o uměleckých památkách.
Topografii Brněnskou objasňovalo několik spisovatelův.
Schneider ve spisku „Brünn und seine Denkwürdigkeiten. Brünn 1830″. Byl to průvodce Brnem s plánem vnitřního města i předměstí. Podobný účel měl spisek G. J. Schmidta: Brünn und seine Umgebungen. Brünn 1835. Úplnější a na ten čas důkladný byl popis . Volného „Die k. Hauptstadl Brünn und die Herrschat Eisgrub sammt der Umgebung der letzteren topographisch, statistisch und historisch geschildert. Brünn 1836. Byl to otisk z Volného Topografie Moravy. Geologický a fysikalní popis kraje brněnského napsal prof. Albin Heinrich pro topografii Volného a také v 11. čísle časopisu „Das pittoreske Österreich“.
V letech čtyřicátých nastal na Moravě zásluhou nejvyšš. kancléře hraběte Mitrovského čilý ruch ku prozkoumání pramenů k dějinám Moravy Z ruchu toho vzešel prospěch také historiografii Brna. R. 1836 vydal v Olomouci neunavitelný Ant. Boček nákladem hraběte Mitrovského I. díl veliké sbírky listinné: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, v němž jsou listiny z r. 396 – 1 199. Boček vydal 5 díl moravského diplomatáře, jež obsahují listiny od r. 396—1396. Ve vydávání veliké sbírky té po smrti Bočkově r. 1847 pokračovali archiváři zemští Jos. Chytil, P. rytíř Chlumecký a V. Brand1. Dosud vyšlo 13 dílu, jež obsahují listiny do r. 1407. Náklad na diplomatář od 5. dílu vede země. Diplomatářem položeny teprve pevné základy k dějinám Brna.

  1. Seznamy domův a popisy.

Pro poznání topografie brněnské důležitý jsou seznamy domův a popisy Brna. Číslování domů v Brně bylo zavedeno r. 1755., a od té doby podnes vydávají se popisy města.

DĚJINY BRNA.

Brno rozkládá se na 49° 11′ 32″ 2′“ severní šířky a na 34° 16′ 10″ 5″‚ východní délky dle ostrova Ferra. Vzniklo nad soutokem řek Svratky a Svitavy, které vyhlodaly ve Vypnulině  Českomoravské hluboké brázdy, jimiž její svah jihovýchodní (Morava) je spojen se svahem severozápadním (Čechy). Při soutoku obou řek začíná Úval dyjsko-svratecký, jenž vyplněn je úrodným nánosem s okolních výšin, které Brno (206,66 m) na západě, severu a na východě chrání proti chladným větrům severním a, od pradávna mohutnými lesy porostly jsouce, zdravým vzduchem horským opatřují. Nad soutokem Svratky se Svitavou, které do r. 1848 spojovaly se u Brna, zdvihal se vrch (Petrov) a za ním druhý (Hrad), které zrovna vábily člověka k bezpečnému sídlu. Ze Svratky i Svitavy snadno dala se vykopati ramena, by přiváděla vodu většímu místu potřebnou. Nadto přítok Svitavin Ponávka, která před zrušením rybníkův bývala vydatnější, dosti podporovala řemeslníka, jenž při větším sídle rád se usazoval.

Tato příznivá poloha v údolí mezi Sudetami a Karpatami, jímž vede obchodní cesta z jihu na východ evropský, jakož i výsledky důležitých událostí dějinných byly příčinou, že na tomto místě vzniklo veleměsto, které r. 1900 mělo 109.361 obyvatel na městské půdě 1731 ha 40 a.
Trvalo však dlouho, než Brno k té velikosti dospělo. Jak se vyvíjelo v dob prastaré (předhistorické), nelze určiti. V době historické na tom místě shledáváme napřed hrad s podhradím a od 13. stol. město Brno. Dle toho vývoje podávám napřed dějiny hradu, potom dějiny města.

Hrad brněnský, I. Doba předhistorická. (x— 1048.)

O Brně v dobách nejstarších až do polovice 11. st. po Kr. historie neví nic jistého. Dějepis musí přenechati slovo družkám svým archeologii a srovnávacímu jazykozpytu. Tyto vědy mluví sice řečí bohatou, ale neurčitou. Nelze ani dle výzkumův archeologických ani jazykozpytných o Brně v době předhistorické pověděti nic určitého. Archeologie jen povšechně tvrdí, že údolí našich řek moravských byla osídlena již v mladším období kamenné doby ( neolithu), kdy člověk neznaje kov, robil si všechny potřebné nástroje z kamene a kosti. V údolích těch u četných osad nynějších nalézají se bohaté nálezy archeologické čili zbytky sídlišť neo1ithických. Zbytky takové nalezly se také v okolí Brna. Dobu neolithickou archeologové odhadují od nejstarší doby až po r. 1000 př. Kr.
V Brně byly nalezeny památky archeologické také z doby, kovové. Povrch země Moravské je tak utvářen, že veškera půda má svah k řece Moravě a k jejim přítokům. Řeka Morava i její přítoky otevřely zemi Moravskou národům jižnějším a ukázaly jim přirozenou cestu k národům severním při moři Baltském.
Z Římského města Carnunta (nedaleko ústí Moravy do Dunaje) údolím řeky Moravy, Bečvy a Odry vedla od pradávna hlavni obchodní cesta, po které četné karavany převážely plodiny a zboží z jižních i severních krajin evropských. Od cesty hlavni odbočovaly vedlejší, z nichž jisté důležitá byla cesta, která vedla od Moravy podél Dyje a Svratky k místu, kde sbíhala se hluboká údolí Svratčino a Svitavino. Do sídliště tamějšího obchodníci dojista přinesli prvé tovary kovové z pokročilejších zemí jižních. Obchodem dostali obyvatelé Brněnští prvé výrobky kovové, a to nejprve z mědi, později hlavně z bronzu. Časem sami přiučili se robiti výrobky bronzové. Nástroje bronzové časem ustoupily železným (snad po r. 500 př. Kr. ?). Šperky ještě dále byly dělány z bronzu, ale vedle bronzových byly již také ze zlata, stříbra, z jantaru a ze skla. Archeologové tvrdí, že v Brně a v okolí vystřídaly se kovové (železné) výrobky z doby hallstattské, laténské, římské, germánské a slovanské. Kdy která doba nastává nebo přestává, nedovede povědti nikdo.

Archeologové dosud nedohodli se ani v tom, kterému kmeni a kterému národu náleželi předhistoričtí obyvatelé na Moravě, těžko tedy určiti to v Brně. Někteří rozsáhlým bádáním dospěli k poznatkům, které již od 2000 let hlásá historie, že na Moravě vystřídalo se obyvatelstvo keltické, germánské a slovanské. Kdy jedni ustoupili druhým, o tom archeologové a v novější době ani historikové se nesrovnávají. Dosud však není, proč bychom se uchylovali od střízlivého soudu Palackého a Šafaříkova, že Keltové bydleli u nás v době před Kristem, kdy musili ustoupiti Germanům, a ti v V. stol. po Kr. (po bitvě na polích katalaunských) Slovanům. Tak bylo také v Brně.
Jak Brno tehdy slulo a jak obyvatelstvo jeho žilo, dějepis říci nedovede. Archeologie a jazykozpyt k tm otázkám odpověď přenechávají rozmanitým domyslům. Dějepisu přichází na pomoc zeměpis.
V době germánské (I. —V. stol.) řecký zeměpisec Ptolemaios (zemřel r. 147 po Kr.) ve svém popise Germanie ve knize II. c. 11. mezi obcemi germánských Kvádů v uvádí Eburodunon čili Rhobodunon a ve knize VIII. c. 2.: Eburodunon na témže poledníku (38° n 23) a rovnoběžce (48° 11/23).
Na mapě Germanie (IV. m. Evropy) na ten poledník a rovnoběžku naznačil obec Eburodunon. Bedlivé měření na mapě a srovnání polohy Eburoduna s polohou jiných míst podnes zachovaných a nezměněných (na př. s ústím Moravy do Dunaje) nás nejen opravňuje, nýbrž zrovna nutí, bychom kladli Eburodunon na místo nynějšího Brna. Ptolemaios naznačil Eburodunon na jižním svahu nevysoké vysočiny, která objímá Brno podnes. Tento poznatek zempisný časem nezvratně dokázati může jen archeologie. Dosavadní nálezy archeologické v Brně tomu nikterak neodporují. Eburodunon čili v latinské formě Eburodunum jest jméno keltické. Bylo ještě jedno v území keltickém v Alpách grajských na prameni řeky Druentie (Durance). Koncovka jeho značí pojem, který slyšíme na př. z anglického Queenstown, Brighton; z německého Magdeburg nebo ze slovanského Bělgrad. Eburodunon založili tedy již Keltové. Pro výhodnou polohu stalo se důležitým sídlem také Germanům. Nebylo-li Eburodunon na místech nynějšího Brna, jist bylo tu sídliště jiné za doby keltické i germánské. Vedle vykopaných starožitností svědčí o tom výhodná poloha Brna. Svratka i Svitava nanesly sem úrodné prsti, kterou stále hojné zavlažovaly. Okolní hory chránily místo před studenými větry a poskytovaly obyvatelstvu nejen hojně zvěře a dřeva, ale také dosti ochrany před nepřítelem.
Vrchy brněnské (Petrov a Hrad) hodily se dobře za sídliště nejen pro bezpečnost před povodní, ale daly se také snadno hájiti proti nepříteli.
Germánské Kvady, seslabené staletým bojem s Římany, podrobili si mongolští Hunové a přinutili je, by táhli s nimi proti Římanům do Galie (451 po Kr.). Z bojiště katalaunského Kvadové se více nevrátili. Do vlasti jejich, řídce obydlené, přihrnuli se nepokojní germánští Rugové a Langobardi, kteří brzy hledali výhodnějších krajin za Dunajem. Do země Kvadské přistěhovali se od severovýchodu Slované, kteří časem přijali vzdělanost křesťanskou.
Křesťanství začalo vnikati na Moravu za knížete Mojmíra  (x—846) a Rostislava (846—870). Že na Petrově pohanská bohoslužba ustoupila křesťanské, lze souditi z pojmenováni chrámu sv. Petra. Tam kříž Kristův vztýčili asi již misionáři z arciskupství Salcburského, kde byl také nejstarší chrám sv. Petra. Působením sv. Konstantina a Methoděje blahodárné učeni Kristovo stalo se Moravanům srozumitelným. Zásluhou jejich předkové naši stali se křesťany srdcem. Že za velikých boj Moravy s Německem v dob Mojmírovců (822—906) Brno pro svou polohu bylo asi důležitou oporou Mojmírovcům, vyplývá z povahy tehdejší doby.
Však první květ vzdělanosti křesťanské na Moravě zničen byl Maďary, když porazivše Mojmíra II spustošili celou Moravu tak nelidsky, že na půl století i jméno její mizí z dějin evropských (906—955). Maďaři po veliké porážce u Augsburka byli vypuzeni také z Moravy knížetem českým Boleslavem I. Morava byla připojena k Čechám (955—999), Po smrti Boleslava II. kníže polský Boleslav Chrabrý zmocnil se Moravy, která zůstala Polsku až do jeho smrti (1000—1025). Brzy potom se Moravy zmocnil Štěpán, král uherský, a podržel ji, až statečným Břetislavem, synem českého knížete Oldřicha, byl vypuzen r. 1029 a přinucen ke smlouvě v Ostřehomě, by Morava v nynějších hranicích připadla k Čechám a Slovensko k Uhrám (1031).

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

57 reakcí na DĚJEPIS BRNA – 1

  1. cobolik pacholik napsal:

    prve co brno to pekne mesto,ale pobul jak vojak tam kratku dobu,na veltrhy pokukal,co ma jeblo,ja nevedel,ze take nieco sa robi u nas,ale to preto bo buran z vychodu,bol som tak potom od vojny 2 krat,v kralovom poli som sa na spojke opil jak prase a odpoved ,co som mal v obalke,mi dozorci utvaru vyberal z vrecka saka,ked ma pijaneho niesl na dverach do basy cez kolaje,na slatine,cul som sa tam jak v KE bo elektrickova doprava rozsirena a jak v presove tiez bo aj trolejbusova doprava, a na prveho maja roku 1983 tam padal sneh,brnaci,co pamataju mozu potvrdit,stal som len v bielej koseli jak vojak nastupeny na sprievod z 87 vojakov 65 dostalo horucku este vecer,ale ze ja vyzral 2 deci rumu na ex,co mi kupil nejaky pracujuci brna z KPS,bo take mali transparenty,nic ma nezlapalo,malo pamatam z mesta,bo vecne som bol nazrany,viac ci menej a uz davno naposledy som bol v roku 1986,vlastne ja za 22 rokov tam bol myslim v CS raz a nechodim tam casto,bo blizky maju viac penazi a pridu tu k tej kope slanej vody a ja ich nemozem vystat,jak chvalia,ze mam ocean,kus ich zaskocia vlny,bo v chorvatsku take nie su hovoria a teplejsie jak v chorvatsku a ja posledne roky odkedy holota podrastla,tam pomaly ani nechodim bo nemam s kym a hlavne jak ja cely den na tej horucke jebem ja sediet na plaza,kazdy povie sak chod do oceanu ja tam nestal ani po kotniky asi pred 7 rokmi naposledy,bo v tom nic nevidim,ale v brne,to som cumel na veltrhu,kurnik teraz tam provozuju tak isto,jak za komuny,ci tam vyzera jak u nas na vychode zarastene a napoly spadnute,mozno mi napisat tu,ci tie veltrhy tak velke jak za tej jebanej komuny.

    • Rosťa napsal:

      Veletrhy jsou tam pořád ve velkém stylu, protože kšeft je kšeft a každý chce prodávat. Kdo se neprezentuje, neprodává. Horší je to s těžkým průmyslem ( Zbrojovka, Královopolská strojírna, I. Brněnská strojírna, Šmeralovy závody … ) a textilním a oděvním průmyslem ( Vlněna, Mosilana …). Místo toho máme přímo v centru Bronx s prosperujícími zastavárnami na každém rohu. A aby toho nebylo dost, tak zvolení politici ( ANO a Žít Brno a asi i zelení teroristi ) vyčleňují peníze Brňany vydělané na živení připrchlíků. Úřady budou mít povinně arabského překladatele. O bratříčkování primátora Vokřála ( ANO ) a lumpů z Žít Brno s Posseltem se mi ani nechce psát. Pro člověka, který žil přes 60 let v Brně a je patriotem jako poleno se to lehce nepíše. Dnes jsem raději na chalupě a do Brna jezdím tak na dva dny v týdnu. Přece jen je to „moje“ město.

    • vonrammstein napsal:

      V Krpoli jsem se párkrád ožral taky, bydlí tam kamarádka. Ale častěji v Líšni na Radnici. A pak ještě všude možně. Akorát v nějaký knajpě s tišnovským (myslím) pivem někde kolem Svoboďáku jsem byl jen jednou. To sa nedalo žrat.

  2. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta… 🙂

  3. Rosťa napsal:

    Kdo negóme hantec z Olteca je volšové kolík. A na betálný haify ze štatlu cajzli vyvalovali knedle pokaždý, když se v Práglu vobjevily.
    Jsme prostě nejlepší. Kazí nám to jen Zlatuška, Vokřál, Žít Brno, TOP, ODS, zelení, cikáni, slimáci, já a pár dalších jedinců.
    Děkuji autorovi za procházku historií města.

    • Berkowitz napsal:

      Bydlím na Brno – okolí. Hantec jakž – takž gómu, ale negómu to, že Bratislavská + Francouzska je plná cigorek.

      • vonrammstein napsal:

        Und hlavně Cejl o vokolí. Ale třeba je to vono, jména ulic si nepamatuju. Prošel jsem si to jednou a stačilo.

        • jaa napsal:

          Já tam žila co by začínající školák. Do školy jsme chodili na Bratindu/ředitel zlatý pan Kočvara ze staré školy, zástupkyní jeho paní – jinak čtení, psaní, byla to normální dělnická čtvrt. většinou jednopokojové byty, uprostřed delších stran vodovody, na obou koncích delších stran záchody. v zadu v přízemí – čalounictví, naproti velká prádelna, pod zadním čelem velké zámečnictví. V čelní straně do ulice byly dvoupokojové byty pro zřejmě dřív „lepší lidi“.
          Tehdy byli ještě domovníci – u nás legionář pan Brtník. Vyžadoval pořádek a taky jej dodržoval.
          A stejné to bylo na Bratindě, kde navíc měli ve svahu k Francouzské velké zahrady, kde si pěstovali co dům potřeboval. První cikáni dostali nově opravený byt v prvním patře – kolem r. 50. Byli to ti z košatin které se likvidovali- v šoráňách, . Za poměrně krátký čas zmizeli – uprostřed pokoje na cihlách vypálený kruh ohniště a všechno dřevo spálené a železní věci – šporák .- pryč. Pak jsme se odstěhovali, ale podle kolegyně, která tam bydlela ještě koncem 60tých – zavedli tam vodu a plyn do každého bytu a sprchovací kouty. Ale těch našich „spoluobčanů“ přibývalo postupně -jak se našinci díky podnikovým bytům stěhovali pryč. Každý byt takto uvolněný, radnice použila prot y kterým to stačilo. .. no a tak asi vznikl Bronx. Prostě využili příležitosti a při tehdejších nájmech…
          Jo mladí neuvěří jak málo toho po válce a demogratické první republice bylo – žádný komfort…..

      • Rosťa napsal:

        V Bronxu bydlím přes 30 let. Když jsem se tam nastěhoval, tak těch pár cikánů chodilo do práce a bordel tam dělaly maximálně děcka. Dnes je tam šero i za slunečného počasí. Mladé maminky tlačí kočárek, několik dětí kolem sebe a v tom bříšku to na kvasnice také nevypadá. Já už bych dávno vypadl, ale má mladší ratolest je metloš přes kytaru v jedné známé kapele a v tom starém baráku může zesák nakrmit, aniž by se sousedi věšeli. Komické je, že v tom úděsném prostředí jsou nájmy jak na Hanspaulce. Je to Brno střed a to se musí zaplatit.

    • vonrammstein napsal:

      😀 Já si kvúlivá kamarádom von Brünn pořídíl „Velký slovník hantecu“ s Fandó Kocórkem na přebale, jinak bych se s nima snad nedomluvil 🙂

      • Berkowitz napsal:

        Okolo „hantecu“ vše najdete tady:
        http://mujweb.cz/pvalen/?redirected=1488476247
        Jako příklad: http://www.hantec.cz/

      • Rosťa napsal:

        S Frantou byla sranda do doby, než měl tu nešťastnou záležitost. Pak už to šlo rychle. Škoda ho.

      • bara napsal:

        Já su z Kénigu, František nám vozil uhlí, František byl všude. A tenkrát se tam fakt tak mluvilo. Radek Rettegy je dokonalej:


        Škoda, že se toho zachovalo jen minimum.

        • Rosťa napsal:

          Donutil z něho bude žít celý život. A mě čerti berou.

          • jaa napsal:

            Tak to mně taky. Nemůžu ho ani vidět. Zvlášť když mu nesahal ani po kotníky. Franta se u nás v práci občas, když byl poblíž stavoval na sváču, kafe, čaj a BUCHTy. které se pekly furt a tak každý den některá donesla čerstvé. Kdoví, nebejt Fryštenskýho a jeho „posedlosti“ jím, kdo ví, Myslelo mu to a normální češtinu normálně používal…

            • Rosťa napsal:

              Já jsem se mohl umlátit smíchy, když spunktoval celé Brno pro hlas Rudymu Kovandovi do Zlatého slavíka. Škoda, že to někdo práskl. Mohli jsme mít Slavíka, kterému zpěv absolutně nic neříkal. Ale snažil se a davy jásaly.

        • vonrammstein napsal:

          Neznal jsem, moc pěkný 🙂

    • jaa napsal:

      om,louvám se za – sklouzla mi myš cipísek

    • blbíš napsal:

      Vámi jmenovaní jsou totální debrecinky

  4. Joda napsal:

    Parafrázuji.
    Praotec Morava vystoupil na vrch Špilberk, rozhlédl se a řekl „Brrrr. No, ale můžeme tu zůstat“.
    Stařešinové zvolali „Jak jsi řekl. Nechť toto místo nese jméno Brno“.

    • Rosťa napsal:

      Praotec Morava byl moudrý muž a viděl do budoucna. On věděl už dopředu, že věhlasný pivovar Starobrno političtí barbaři prodají do ciziny a v rámci optimalizace výroby začnou pivo vyrábět z kopřiv a pampelišek. Proto to citoslovce Brrr, po kterém následovala i nutná úprava známé básně V. Nezvala: „Na břehu řeky zvratky“. Faktický projev praotce Moravy na Špilberku částečně zhudebnil např. Ivan Mládek: „Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď…….“ a měl pravdu.

        • Rosťa napsal:

          Když jsem před pár léty v neděli čekával s autem na ženu před špitálem po celodenní šichtě, tak si frajeři rozebírali mladé sestřičky jdoucí z roboty. Plejáda krásek, které se hned tak někde neuvidí. A bez vizážistek. Pro jednu si jezdil borec s Porsche 911. No, jo, po staru se žít nedá. Mně desítky let před tím stačil Renault R8.

          • Hudec napsal:

            R8 bylo frajerské auto!

            • Rosťa napsal:

              Já měl R8 Gordini předělanou na „civil“. I tak to bylo na svou dobu dost dělo.

          • jaa napsal:

            Ale Rosťo – vždyť vy jste byli taky jiný kafe. I když jediná pánská byl pitralon, Když jste odcházeli z práce/Zbrojovka, Smeralky/ všichni vymydlení, z placu jste mohli jít randit. Žádné ležérně sešmajdané boty, žádné rozgajdané vytahané sako na vytahaném svetru, nebo vytahané triko… á pardon trika se tenkrát nosila jen na sport. To až včil…. Nevím, jak jinde , ale když k nám „pražáci“ měli přijet na kontrolu a pod. už jsme se chechtaly v očekávání jak přijedou „ležérně“ oblečení a budou kázat bludy. |Pamatujete na módu modrých sak a pantalonů – chi to bylo něco, ta pražská pánská přehlídka. Oni nejeli do Brna – oni jeli do terénu. Jo pražáci – akorát je chyba, že mi připadá, že na rozdíl od děvčat – nyní tu jejich ležérnost vzali za svou i naši mladí. Hmm… možná mám jen smůlu na spolucestující v tramvaji…..kdo ví

            • Rosťa napsal:

              Já jsem furt fešák 😆 . Tedy, říkala mně to před 14 dny jedna dvacítka. Tykala mi a oslovovala křestním jménem. Tak jsem jí také tykal. Problém je v tom, že absolutně nevím, kdo to byl. Doma jsem to řekl ženě, aby si jako nemyslela, že má doma nějaké ořezávátko a ona si jen tak trochu zaťukala na čelo. Nemáme to my chlapi lehké.

              • Bavor V. napsal:

                To mně taky jedna taková jako nevěřila, že už jsem rentiér. A taky prý na to nevypadám 🍷

              • Rosťa napsal:

                Červené dělá divy. Včera večer jsem dal litřík a hned se cítím jak Delon a chytrý jak Nikola Tesla.

    • kchodl napsal:

      Přesně tak, nasrat. To je jediná odpověď.
      😀

      EUhnije stejně do roka uhnije.

      LePenka zřejmě ve Francii vyhraje. I podle značně falešných průzkumů by měla ve druhém kole šanci, i kdyby se proti ní všichni spojili. A je nutné vzít v úvahu, že průzkumy, i kdyby nebyly účelově zfalšované průzkumnou agenturou, jsou falešné, protože lidé neodpovídají pravdivě. Přiznat se dnes ve Francii k volbě LePenky znamená ve státním zaměstnání vyhazov nebo minimálně dost velké problémy.

      Už proti ní zkoušeli všechno možné, např. zatkli a strčili do vazby jejího šéfa bodyguardů, jelikož mu vyplatila (podle žaloby neoprávněně) asi 300 euro.

      Poslední sranda je, že euhnijní parlament ji zbavil imunity, aby ji mohli ve Francii zašít kvůli propagaci Islámského státu, jelikož dala jako výstrahu na svůj Twitter několik videí IS. To je značně výstřední pojetí práva, jako by publikace informací o vraždě byla propagací vraždy.

    • blbíš napsal:

      … já si myslím, šermíři, že se to zatím vyvíjí docela dobře. Japonec nedokáže vymyslet a zaplatit lepší volební agitku!

      • vonrammstein napsal:

        Ti blbci fakt dělaj všechno pro to, aby to projeli na celý čáře.

        • blbíš napsal:

          to blbci většinou dělají, když jsou blbci 😦

    • jaa napsal:

      Měli by sr už konečně domluvit. . Levá nevé co pravá . nebo fšici kecaj do fšeho.- Jeden den jeji prezident dá pět možností k rozhodnutí- druhej den vyhrožování Asi fakt nevědí co činit… ostuda

    • Hudec napsal:

      Tenhle Korwin-Mike je vůbec náramný „střelec“. Tohle už se ti asi tak líbit nebude (myslím, že polština je tu dostatečně srozumitelná) :

      Episkopat odpowiada na słowa Korwina-Mikkego. Polityk porównał Franciszka do diabła

      Janusz Korwin-Mikke na swoim profilu na Facebooku porównał papieża Franciszka do diabła. Na słowa polityka odpowiedział Episkopat

      „Wczoraj po raz pierwszy obejrzałem (…) przez dłuższą chwilę JŚw. Franciszka I. Moim zdaniem to wcielenie Lucyfera“ – napisał na Facebooku Janusz Korwin-Mikke, lider partii Wolność (d. KORWiN).

      W związku z tym wpisem Konferencja Episkopatu Polski wystosowała specjalny komunikat. – Polityk obraża ojca świętego Franciszka a przez to uczucia religijne katolików – przekazał rzecznik Episkopatu ksiądz Paweł Rytel-Andrianik.

      Zdaniem rzecznika każdy ma prawo do dobrego imienia, a Franciszek jest następcą świętego Piotra. – Tego typu „hejt“ jest przeciwny podstawowej zasadzie życia chrześcijańskiego jaką jest przykazanie miłości Boga i bliźniego oraz przeciw zasadzie przyzwoitości w polityce – uważa ksiądz Rytel-Andrianik.

      • vonrammstein napsal:

        Asi bych to neměl říkat, ale mně se hlavně nelíbí ten papež. I když přirovnání k Luciferovi je asi trochu silný kafe. Říká a dělá věci, se kterýma jako katolík nemůžu souhlasit. Jo, je to v rozporu s povinnou poslušností, já vím. Ale ta je povinná jen potud, pokud ty výroky nejsou v rozporu se svědomím, tradicí a věroukou. A to u něj vidím, Bohu žel.

        • vittta napsal:

          Halík jebe arcibiskupa a ty mluv o poslušnosti.
          Tenhle papež rozhodně není úplně v pořádku, jeho jednání je v silném rozporu i s mým svědomím, a to nejsem katolík ani náznakem.
          To ale neznamená, že mě baví, dívat se na absolutní rozklad katolické církve, navíc, když jí nahrazuje islám…
          Jsou věci, na které se nechci ptát, ale moc by mě nepřekvapilo, kdyby se u vás v řádu už tyhle věci probíraly a to nahlas….

          • vonrammstein napsal:

            Halík je nafoukanej arogantní ksindl, to bude tím. Myslím, že duchovní mají úplně stejný dilema-oscilujou mezi poslušností a znepokojením, znechucením až odporem. Teda kromě těch, který už tomu moru úplně propadli, což je třeba drtivá většina Německý biskupský konference.

  5. jaa napsal:

    No víte , ona ta myšlenka spojených evropských států není špatná, ale…. instalátoři této myšlenky docela zapoměli, že americe to trvalo nejmíň století – aby pomalu a postupně vytvořili ten základ i když to měli ulehčené tím, že většina byli přistěhovalci museli se naučit místní angklickou/ řeč a převzít bezpodmínečně jejich zvyky.a vše se teprve budovalo.
    V Evropě to bylo jiné proto asi ten nynější malér – zvýšit počet přistěhovalců a domácí se musí přizpůsobit. bere čím dál míň lidí – zůstávají jen ti co jsou na jejich financích závislí.
    Jistě – začátek byl lehký – v nadšení nad volnou Evropou, jim východní státy dovolili anektovat/ nebo lépe předali všechny výrobní kapacity. Zřejmě je to namlsalo a mysleli si že můžou staletý vývoj zkrátit na minimum, samozřejmě ještě za jejich života – aby ješt+ viděli své úspěchy“. No a protože se toho chopily dvě provařené mocnosti Německo a \francie,a pustili se do toho s vervou jim vlastní. Docela přehlédli – nebo si mysleli že pamět lidu je krátká – že většina takto anektovaných zemí má s bojem proti jejich nadvládě staleté zkušenosti, které se na vývoji podstatnou měrou podíleli. A tak jak postupně zaváděli své zvyklosti a zkušenosti – nic nového nedovedli vymyslet… tak se na druhé straně burcovaly použitými technikami – vzpomínky a odpor proti tomu nadřazenému zneužívání moci. A nebyla to jen V4 – jsou to i další země postupně se probouzející / nebo násilně byly probuzeny/ ze o snu o Evropě. Příklad Řecka a Španělska, ukázal jak to myslí a funguje a čím dál víc dalších si uvědomuje to gumování a likvidování národních tradic – historie a dalšího do bezvýznamna…
    řekla bych, že německé pozvání arabů a snaha o nařízené asimilaci s nimi , bylo to poslední co lidi evropy to konečně důkladně probudilo. Nejen jižní státy ale i maďaři a poláci s araby mají ne právě dobré zkušenosti a německé ústupky jim – konečně pochopili jako nátlak na ně samotné – na jejich národní existenci… tož kdoví … říká se že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly… no němci a frantíci ním opět dokázali – že se vůbec nezměnili.
    Tož tak se to jeví mně.. a je to škoda – protože ta 90tá léta.. kdy se mohlo téměř všude a bezpečně byla fajn…

Komentáře nejsou povoleny.