Evropské fondy zažívají nejhorší období v historii. Firmy proklínají politiky


23.2.2017, Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)

Zástupci jednotlivých ministerstev slibovali, že se již nebudou opakovat chyby z předchozích let. Místo slibovaného zlepšení však současné problémy překonávají v tom negativním vše, co firmy v tuzemsku zažily.
Evropské fondy měly být pro české firmy vítanou příležitostí jak financovat rozvoj perspektivních projektů. Dobrá myšlenka se však kvůli chybám tuzemských politiků a neschopnosti úředníků stala pro manažery domácích podniků černou můrou. Pro celou českou ekonomiku je současný stav obrovskou konkurenční nevýhodou. Ve vyspělých zemích na západ od našich hranic se totiž firmy s podobným břemenem nemusí potýkat. „Je to, bohužel, náš český vynález,“ podotýká Richard Lev, člen představenstva Erste Grantika Advisory.
Místní podnikatelé upozorňovali na řadu chyb během plánovacího období 2007 až 2013. Politici se při nástupu současné vlády dušovali, že je odstraní a firmy se mohou v současném období 2014 až 2020 těšit na uživatelsky vstřícné a férové prostředí. O to větší je pro podniky šok, že současné plánovací období je v tomto ohledu ještě mnohem horší. Problémů, se kterými se evropské fondy v současném období potýkají, je celá řada. Mnoho z nich souvisí s portálem ISKP14+, který má sloužit pro vyplňování a podávání elektronické žádosti o podporu projektu z fondů EU, a systémem MS2014+ pro administraci, řízení, monitoring a kontrolu operačních programů.
„Záleží na tom, co porovnáváme. Pokud porovnáme stav dnes se stavem v roce 2015, tak to už alespoň ‚nějak‘ funguje. Nicméně, pokud porovnáváme s obdobím 2007 až 2013 nebo 2004 až 2006, tak je to to nejhorší, co tu kdy bylo,“ upozorňuje Richard Lev. Funkčnost elektronického systému však není jediným problémem. Které závady patří mezi ty nejzávažnější? „Špatně funkční až nefunkční systém ISKP, nejednotnost metodického prostředí, změny v již vyhlášených Výzvách, nedodržování harmonogramu Výzev a to u všech programů,“ popisuje Richard Lev.
„Když použiju trošku nadsázky: Je to jako kdyby České dráhy vyhlásily jízdní řád, a při čekání na vlak jste se dozvěděl, že vlak byl buď úplně zrušen, nebo pojede (možná) za měsíc, nebo že to není vlak, ale letadlo a nejede do Prahy, ale do Bratislavy…“ popisuje Richard Lev úskalí, na které české firmy při čerpání evropských fondů narážejí.

Změny pravidel během zápasu
Typickým příkladem překvapivých zvratů je podle něj například program OPPIK – Technologie. „MPO pro tuto Výzvu vyhlášenou v roce 2015 a vyhodnocenou v prosinci 2016 vydalo velmi tvrdé závazné ukazatele v oblasti nárůstů obratu, zaměstnanců a podobně. Což je v pořádku. Nicméně řada projektů i přes to získala 100 bodů – to jest nastavili si závazné ukazatele velmi tvrdě a v současné době nesplnitelně,“ popisuje Richard Lev.
MPO podle něj všem těmto projektům dotaci přiznalo. „Potud je to v pořádku. Nesplnění závazného ukazatele automaticky vede k odebrání celé dotace, ale u těchto projektů MPO, z neznámých důvodů, uvažuje o tom, že při nesplnění závazného ukazatele bude dávat sankci pouze zhruba 10 procent. Což je zásadní změna pravidel po ukončení hodnocení, je to v rozporu s metodikou,“ upozorňuje Richard Lev. Pokud by ministerstvo skutečně tímto způsobem rozhodlo, zvýhodnilo by část podniků.
„Každý, kdo o tomto ‚neobvyklém‘ kroku věděl, byl předem automaticky vítěz. Doufám, že od tohoto záměru MPO upustí, neboť by se jednalo o totální porušení pravidla transparentnosti rozdělování dotací,“ zdůrazňuje Richard Lev.

Nejednotný výklad zůstává
Celkově se podle něj stále nedaří odstraňovat nejednotný postup jednotlivých úřadů či úředníků k výkladu pravidel pro evropské fondy. Některé nejednotnosti byly odstraněny, jiné naopak přibyly. „To jsme však teprve na začátku období a zatím aktivně nezasáhly finanční úřady, to bude teprve ‚veselo‘. Aktuálně se vždy snažíme příslušné orgány upozornit na odporující si výroky a tak zhruba do tří měsíců se nám podaří získat sjednocující stanovisko – je zde vidět snaha,“ popisuje Richard Lev.
Chyby administračního systému MS2014+, které týrají žadatele v ostrém provozu, by podle odborníků musely být v jakékoliv civilizované zemi odstraněny již během testovacího provozu. Pokud by závady neovlivňovaly miliardy z evropských fondů, bylo by úsměvné sledovat, jak nedokonalý produkt jsou čeští politici a úředníci schopni nasadit do provozu, a především zaplatit z veřejných peněz.
„Některé šedé záložky, tedy nepovinné k vyplnění, poskytovatelé dotace požadují vyplnit. Nejednotně s jejich metodikou,“ zmiňuje Richard Lev. Další závadou je pomalost a nestabilita celého softwaru. Podle odborníků jsou jeho závady tak závažné, že se přímo promítají do výsledků žádostí o dotace. „Žadatelé například ve výzvě 060 OPZ nemohli podat svoji žádost kvůli chybě na straně TESCO SW, jelikož alokace výzvy byla překročena zhruba po hodině a půl od otevření příjmu žádostí. Tato chyba systému měla jednoznačně vliv na pořadí podaných žádostí a tím pádem i na to, které žádosti podporu dostaly a které ne,“ upozorňuje Richard Lev.

Nefungují ani základní funkce systému
Mezi další závažné chyby patří i to, že helpdesk funguje pouze emailem, a jeho reakce jsou velmi pomalé. V systému dokonce nefungují (OPPIK) nebo fungují velmi špatně (OPŽP) i tak základní funkce, jako je modul Žádosti o platbu. „Což je značně nepříjemné, pokud chcete mít zavčas peníze z řádně provedeného projektu na účtu,“ konstatuje Richard Lev.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které je v Česku garantem čerpání evropských dotací, se však kritice systému brání. „Systém úspěšně prošel Auditem designace, to jest ověřením funkcionalit v souladu s požadavky Evropské komise. Není pravdou jeho deklarovaná nefunkčnost,“ reaguje na výhrady uživatelů k chybám v systému Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.
Nepřehlednost a složitost celého procesu získávání evropských dotací vede tuzemské podnikatele k hledání netradičních řešení. Od ledna 2017 tak mohou podnikatelé využívat také ojedinělou online aplikaci MujGrant.cz, která jim dává možnost zpracovat si žádost o dotaci vlastními silami, ve velmi krátkém čase a mnohdy kvalitněji, než při zapojení klasické poradenské firmy.
„V rámci MujGrant.cz si podnikatel sám zjistí, na co může žádat. Zřídí si přístup. Určí si, kolik ho tato služba bude stát. Je na něm, kdy začne a jak bude postupovat. Zpracování žádosti i výsledek má pod svojí kontrolou. Každá část je vybavena nápovědou, a pokud si uživatel neví rady, připlatí si za poradce. MůjGrant.cz je navíc naprogramován na platformě Microsoft SharePoint. Aplikace je bezpečná a robustní a uživateli nehrozí, že o své citlivé údaje přijde,“ vysvětlil spoluautor řešení a spolumajitel společnosti Naviga 4, Miloš Blaškovan.
Enormní zájem o dotační žádosti vede často k uzavření příjmu žádostí jen několik dní po zahájení. Na počátku minulého roku české firmy podaly více než 1100 žádostí v celkovém objemu 5,8 miliardy korun. K dispozici však byla pouze 1,5 miliardy korun, které navíc ještě stále nejsou ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleny. Nyní se ve dvou výzvách programu Technologie rozděluje 1,8 miliardy korun. Zájem bude opět mnohonásobně převyšovat přidělené dotace.

Další zmatek mohou přinést soudy
„Evropské dotace mají bohužel špatnou pověst. Ta mimo jiné pramení ze složitosti a malé srozumitelnosti, což odrazuje nezkušené žadatele. Moderní online aplikace jsou naopak jednoduché, přehledné a transparentní. Uživatel ví, za co platí a co za to dostane. Propojení těchto dvou světů může odstartovat revoluci v dotačním byznysu,“ oceňuje inovaci Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu a ekonomický poradce v České spořitelně.
Zatímco elektronické nástroje by mohly proces přidělování zjednodušit, tuzemské soudy by ho mohly naopak zkomplikovat. Dosud se totiž zdálo, že rozhodnutí o nepřidělení dotace není možné jakkoliv změnit a že na dotaci není právní nárok. „Podle mého názoru je možné se proti rozhodnutí o nepřidělení dotace odvolat, a to jak ve správním, tak později v soudním řízení,“ říká Zdeněk Zůna z advokátní kanceláře eLegal. Vychází přitom z precedentního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Tato revoluční změna sice může pomoci jednotlivým firmám získat zastání proti rozporuplným a často nelogickým rozhodnutím jednotlivých úředníků, nicméně může dále ovlivnit čerpání dotací, protože přibude další subjekt, který začne zasahovat do přidělování evropských peněz.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Evropské fondy zažívají nejhorší období v historii. Firmy proklínají politiky

  1. Hudec napsal:

    Není nad osobní zkušenost, která není nijak cinknutá.
    Mám s fondy EU zkušenosti dvě, zcela opačné.

    1. Před /tuším/ dvěma/třemi lety poměrně masivní peníze z ROP Jihozápad do silnic II. a III.třídy v naší gubernii. Hodně projektů a kluci, co ty stavby měli na starost, z toho byli trochu na mrtvici. Ale všechno dobře dopadlo, udělala se za ty prachy spousta dobré práce. Na vysvětlenou – hoši podřízení kraji to řídili, ale stavěly samozřejmě privátní firmy. Myslím že slušně a za rozumné peníze, pokud to umím posoudit. Nejhezčí na tom bylo, že k tomu byla vyžadována publicita, kterak že se to báječně daří. Odvedl jsem na tom také dobrou práci za rozumné peníze. Té práce bylo opravdu hodně, takže….. 🙂 . EU nesnáším, ale oportunisticky říkám, že kdybych to nedělal já, dělal by to někdo jiný a hůř. A „pecunia non olet“, jak je známo již z časů Římských.

    2. Řadu let se motám kolem stavby spalovny komunálního odpadu tady u nás v gubernii. Původně se mělo stavět s podporou EU, jezdili experti, všechno se jim upravovalo na míru, vodili se večer do Prazdroje i jinam. Výsledek EU: „Nedáme!“.
    Dnes říká můj klient, že to odmítnutí byla veliká klika, protože pod dohledem EU bychom to nikdy nepostavili, neb EU u nás na „východě“ žádné spalovny nechce, protože je jich dost na „západě“. U stavby za dvě miliardy dochází během stavby k dílčím změnám oproti projektu, to je běžné. Ovšem pod kuratelou EU a se získanou dotací na takové změny zapomeňte, nebo peníze vrátíte (viz čerstvě případ Poběžovice). Dnes už spalovna, nazvaná ZEVO Plzeň (Zařízení pro energetické využití odpadu Plzeň) stojí, odpad spaluje, teplo vede do Plzně a elektřina do sítě. Navzdory EU a bez jejích dotací.

    Takže se opět cítím „rozerván“.

  2. jaa napsal:

    Jo neziskovky, kdo ví . jestli jim nebude ouvej. V americe prý obvinili Sorose a O´obamu z organizování mejdanu,. Viz první zprávy

  3. Alena Z napsal:

    Kluci se jistí!
    Mnichovské konference o bezpečnosti se, z nějakého důvodu, zúčastnili i Rotschildové, Soroš, Gates …. a další…
    http://jdem.cz/c2xy44

  4. Rosťa napsal:

    Všecko je v lajvontě, jak říkáme u nás ve štatlu.
    http://www.czechfreepress.cz/ekonomika/tak-se-jim-to-povedlo.html

  5. Větrník napsal:

    Dobrý den, s dovolením sem dám svůj skromný názor.
    Něco o Eurofondech vím, dělal jsem i hodnotitele tzv. měkkých projektů. Měkké projekty jsou neinvestiční, pro rozvoj a začleňování skupin ohrožených sociální inkluzí. To je bruselský slovník, jinak řečeno pro lidi, kteří mají problém se zařadit do společnosti. Tedy hlavně cikáni. Zbytek vyžírek jsou manažeři neziskovek, kteří mají královské platy a časy.

Komentáře nejsou povoleny.