PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES – 5


Díl X. z edice KAFKŮV ILLUSTROVANÝ PRŮVODCE PO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM .

SEPSAL JOS. KAFKA,
ADJUNKT MUSEA KRÁL. ČESKÉHO.
S PŘISPĚNÍM ODBORU KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ V PLZNI.
S plánem města a četnými illustracemi.
PRAHA  NÁKLADEM A TISKEM DRA EDV. GRÉGRA. 1902.
Pro svého přítele Jardu Godota Hudce jsem připravil malý výtah z popisu jeho městyse. Doufám, že popis roku 1902 se nebude shodovat se současnou dobou.

Památnosti Plzně.
Chrám Nanebevzetí P. Marie při klášteře Františkánském, založeném Minority za krále Václava II. (ulice Františkánská) kryje se uvnitř skupiny domů. Byv z návodu kazatele Václ. Korandy roku 1414 Husity pobořena také po dobyti Plzně Mansfeldem r.1618 mnoho poškozen, stal se opravováním zajímavou stavbou různých slohů: hlavní loď z doby přechodní s hlavním portálem renessančním, gothické presbyterium a postranní barokní kaple nejsv. Trojice a sv. Antonína s pěknou kupo. Minoritě vrátili se sem sice po odchodu Husitův, avšak na místo jejich byli r.1439 uvedeni Observanti a obec Plzeňská ustanovena opatrovatelem jmění kláštera. Z památek upozorňuji na pěknou dřevěnou sošku P. Marie ze 14. století, bohatě řezaný barokní oltá ř v kapli sv. Antonína, zdařilý relief sousoší sv. rodiny z 16. stol . (nejspíše zbytek skládacího oltáře). V sakristii starobylý vzácný votivní obraz neznámého mistra školy Kranachovy (monogram J. W .) z r.1538 a obraz řezn. mistra, připomínající školu Španěla Ribery. – Se sakristií souvisí dvojlodní kaple sv. Barbory z 2. pol. 15. stol. s klenbou na jediném sloupu spočívající a s freskami nedávno odkrytými z konce 15. stol. Z kaple přijde se do ochozu klášterního s jednoduchou gothickou klenbou křížovou; v ochozu spatřuje se slohově zajímavá kazateln a z roku 1543 s kružbami gothickými a sloupy i výplněmi renessančními; pak méně cenné obrazy z 1.1646-1651 (výjevy ze života sv. Františka z Assisi). Ve velkém refektáři obr. sv. Lukáše, patrně kopie známého Škrétova díla. Klášterní knihovna chová četné inkunabule.
Chrám sv. Mikuláše na stejnojmenném hřbitově je paměti hodná gothická stavba z r.1405, po st. nákl. měšť. a malíře Víta Hiata  malebně položena na skalnatém břehu Radbuzy.
Chrám všech Svatých, starobylý kostel ze 14. stol. se hřbitovem na pahorku sev. od města (poblíž sadů Lochotínských), na jehož úpatí rozkládala se před založením Plzně ves Malice.
Klášter dominikánský, vystavěn v 1. 1440-1490 v ulici dominikánské spolu s velkým, krásným gothickým chrámem sv. Markety. Po zrušení kláštera r.1785 prodán chrám a byl zbořen, v býv. klášteře nalézala se nemocnice vojenská, avšak i ten nyni zbořen a postavena na místě jeho budova soudní.
Evangelický kostel (4) na nároží třídy Husovy a Ferdinandovy (III.) z 1. 1864-69.
Plynárna městská (zakoupená od duryňské plynární společnosti r.1900), nalézá se při Doudlevecké třídě. Vystavěna byla r1885/6 (dříve nacházela se v Husově třídě proti českému  gymnasiu), jest zařízena na roční výrobu 2 milionů m2 plynu a má 8 retortních pecí (6 po 6 retortách, 2 po 9 retortách), 6 chladičů, 5 skubrů, 2 parní stroje, 2 exhaustory, 4 čištiče, dva plynojemy na 2500 m 3 plynu, budovy pro úřednictvo, zámečnické a installatérské dílny, byty pro zřízence atd. Slouží k veřejnému osvětlování města, i potřebě soukromníků Město jest veskrze osvíceno světlem plynovým, pouze velmi odlehlé části (na př. Horní Lochotín, Amerika, ulice Ostruhová a čásť ulice Železniční) jsou osvětlovány petrolejovými lampami. R.1901 bylo město osvětleno asi 1200 svítilnami dílem večerními (hoří do 11 hod.), dílem nočními (hoří do svítání); svítilny jsou vesměs opatřeny Auerovými hořáky.
Poštovní budova nová (I. 34). Sady Štěpánovy. Nároží ulice Solní.
Synagoga (6), nová budova ve slohu maurickém s pěknou modlitebnou na obvodu sadů Štěpánových (III.)
Školy: Pro školy obecné kromě starší budovy na Saském předměstí zřízeny nové moderní a nákladné budovy dle plánů inž. Auera v Jungmannově tř. (1886,nákl. 366.456 K) a na pražském předměstí blíže nádraží (1887, nákl. 383.866 K), dále nová budova na Mikuláš, nám. (pražs. předm. ) a dvě nové budovy na předměstí říšském, jedna v II okresu v Husově třídě, druhá v III, okresu na Klatov, třídě, Ve stavbě se nalézá velká budova na Karlovarské třídě pro Saské předměstí  – Pro školy střední postavena r.1863 budova reálky dle plánů archit. Hintrügera, r.1891 post. nová budova v Husově třídě (čes. gymn.). Pro c.k. českou státní prům. školu postavena nová budova r.1893 v Tylově ulici (nákladem 225.566 K), kdež také zbudována budova pro český ústav učitelský (nákl. 160.000 K.)
Tělocvična Sokola (V,38). V Pecháčkových sadech. Výstavná renes. budova s velkým sálem, zbudovaná Ed. Krohem nákl. K 262.615, v 1. 893 – 9 5; je největší v Čechách.
Trestnice mužská na Borech, k níž dojíždí až městská elektr. dráha, je pozoruhodná stavba, postavená nákl. 3 mil korun; tvoří osmihrannou hvězdu, jejíž paprsky sbíhají se k věži kupolí kryté, s níž všech osm křídel v každém patře přehlédnouti lze. Jednotlivá křidla třípatrová jsou
95 m. dlouhá. Je tu místa pro 900 trestníků. Při trestnici je nemocnice, škola, vlastní plynárna, kaple a kanceláře. V parku, jenž trestnici obklopuje, umístěny budovy s byty úředníků. Celek obklopen zdí 5 m. vys. K návštěvě zapotřebí úředního povolení.
Vodovod městský má svůj vodojem na vrcholí Homolky a zařízen byl roku 1889 nákladem 2,400.000 K . Vodojem zařízen je n a 6500 m3 vody a je sto z a 24 hod. dodati 6500-10.000m3 vody.

Sady .
Sady městské vznikly na místě bývalých hradeb a příkopů, o jejichž odstranění zasloužil se tehdejší purkmistr městský Martin Kopecký, týž, který před tím zničil památnou zbrojnici a archiv loketský. Byl patrně malým znatelem a přítelem historických památek a byť i měla Plzeň v náhradu za to své sady, v nichž postavila mu pomník, pozbyla mnoho na svém starobylém rázu, malebnosti a historické ceně.
V sadech těch zbudován též pomník zasloužilému buditeli mládeže J. Fr. Smetanovi a postaveno nejnověji nové české divadlo.
Sady na Lochotíně založeny přičiněním purkmistra M. Kopeckého, který usiloval zde též o zřízení lázní, dosud jen živořících. Za to rozšířeny sady s restauraci a zvelebeny, zvlášť péčí měš ť. pivovaru. Nyní se v okolí jich zakládá villová čtvrť, jíž propagandu činí »Lochotínský spolek«.
Sady na Obcizně, ostrohu mezi Radbuzou a mlýnským jejím ramenem tvoří malebnou část Plzně, již postřehneme hnedle při vstupu do města od nádraží . Spatřuje se v nich zdobná budova tělocvičny Sokola, střelnice a letní divadlo.

Prohlídka města.
Z nádraží, do  něhož ústí všechny trati v Plzni se sbíhající, ubíráme se směrem městské dráhy elektrické pod viadukt trati plzeňsko -březenské, jímž vstupujeme do třídy nádražní, v níž hned na př. spatřujeme krásnou budovu obecných a měšťanských škol. V obvodu (předměstí pražského), na 1. míjíme výklad výborně zřízeného kamenického závodu Cingrošova a v pr. hotel Hamburk na nároží ul. pivovarní.
Kdo má zamířeno prohlédnouti si některý z velkých pivovarů plzeňských, dá se hned v pr. ulicí pivovarní k pivovaru Měšťanskému nebo dále k prvnímu pivovaru akciovému ve třídě Rokycanově ležícímu. Kdo pak chtěl by navštíviti hřbitov a kostel sv. Mikuláše, dá se k němu hned za viaduktem v 1. Mikulášskou třídou (též měst. drahou). Tudy půjdeme také k továrně na drát a Piettově papírně, nebo za nádražím Železniční ulicí stihnouti lze dílny kamenické firmy J. Cingroš a k továrně na email. nádobí.
Nádražní třída dovede nás přímo na most přes Radbuzu vedoucí, z něhož v pr. viděti sady Pecháčkovy s tělocvičnou Sokola a upravené řečiště Radbuzy; v sadech je též aréna a střelnice.
Z třídy Poděbradovy, kterou se ubíráme, uchyluje se trať elektr. dráhy v 1.; my však jdouce rušnou třídou rovně dále, překročíme po malém mostě pražském mlýnské ramen o Radbuzy (v pr. malebný výhled  a vstoupíme na půdu starého města plzeňského. Kdo chceš nejpohodlněji toto město si prohlédnouti, dej se hned za mostem v pr. městskými sady, (kdo jdeš přímo na náměstí, sleduj text o něco níže), na pozemcích bývalýc h hradeb a příkopů zřízeným i tuto sady Otakarovými, podle obecné kuchyně (v pr.), veřejné lidové čítárny (v pr.) a podružné centrály měst. elektr. drah (v pr.) a staré všeob. nemocnice (v 1.) na obvod IV. obvodu (saského předměstí). Za nemocnicí obrací se promenáda sady Otakarovými v l . a jde pod t. zv. Saský most , třídou Karlovarskou k Lochotínu vedouc .
Lochotín se svými sady, lázněmi a restauraci, jakož i sousední výšinou u kostelíka a hřbitova Všech svatých poskytuje nejlepší vyhlídku na Plzeň a přijemné osvěžení. Odbočka taková vyžaduje tři čtvrtě až 1 hod. času. Pod Lochotínem najdeš také továrny na porcelán a hliněné výrobky i sladovnu a v samém jeho sousedství zřizuj  se villová čtvrt plzeňská, o kterou stará se zvláštní »Lochotínský spolek« .
Jda dále, uzříš za Sas. branou šk. budovy s měst. úst. pro vzděl. učitelek, dále v sadech Otakarových např. lávku Lochotínskou (v pr. od ní zastavárna obč. zál.) ; v 1. pak na místě bývalého kláštera dominikánského zvedá se novostavba budovy krajského soudu s trestnicí. Na konci této části sadů v 1. zahýbáme okolo budovy c. k. vyšší státní realky české proti vyšši dívčí škole do promenády sadů Stefanových, kdež minuvše novou budovu poštovní a telegrafní (v 1.), přicházíme podle kasáren (v pr.) a starého městského divadla (v 1.) k nové synagoze (v pr.) a do širší části sadů, kde postaveno nové české divadlo, Zde v pr . odbočuje  Husova tř . (evang. kostel, něm. tělocv. a něm. obch. škola ), v níž nalézá se budova vyššího českého gymnasia, sousedící s novou budovou českého ústavu učitelského (Škodova ul.) ; z této třídy v pr . je přístup k staré části proslulé Škodovy továrny na stroje; vagony, děla atd ., k níž vede vlečná dráha z obvodu města; nová továrna nalézá se záp. za městem na konci ul. Tylovy (česká i něm. prům. škola) . »Ve směru třídy sadů Štěpánových vede rovně dále výstavná třída Ferdinandova (nové domy s malbami Alešovými, ) na nám. Radeckého s voj. zásobárnou (v 1.; v nejbližší době bude zrušena) a přes most na Klatovskou silnici, podleniž v 1. leží továrna na stroje a vagony, dále v pr. rolnická škola a naproti ní dále od silnice při trati dráhy Plzeňsko – Eisenštejnské baráky a skladiště zemské obrany s vojenskou a novou civilní nemocnicí.
V pr. za školou rolnickou vyrůstá cottageová čtvrť a dále »Na Borech«, kam až vede trať dráhy elektr., stihneme cvičiště vojenské, dělostřelecké kasárny a trestnici.
Za novým českým divadlem rozkládají se sady Smetanovy s pomníkem J. F. Smetany nedaleko jeho působiště gymnasia premonstrátského (v 1. na rohu ul. Školní), na němž spatřuje se pamětní deska druhého horlivého učitele a buditele téhož ústavu J. Sedláčka. Naproti (v pr.) tvoří známý hotel Waldekův roh do ulice Wankovy, kterou přijde se k budově ředitelství c. k. státních drah v ul. Lucemburské a Jagelonské. Dále následují sady Kopeckého s pomníkem Mart. Kopeckého. V nich vpravo zvedá se zdobná stavba domu Měšťanské Besedy, městský deleg, okres. soud z nár. ul. Františkánské přesídlí do nové soudní bud., na druhém nároží téže ulice nová budova Spořitelny města Plzně a za ní hned výstavné museum  zakrývají nám pamětihodný kostel a klášter Františkánský. Ze sadů v pr. ulicí Martinskou  přijdeme k finanč. okr. řiditelství a bernímu úřadu a dále k akc. zastavárně (v 1.) a k státní realce němec.; o několik kroků dále vybíhá ze sadů v pr. ul. Gotheova podle něm. divadla, kasina a horního rev. úřadu do ul. Prokopovy, kde vedle měst. lázní nalézá se Řemeslnická Beseda.
Pokračováním této ul. Doudleveckou tř. dostaneme se k městské elektrárně k zeměbraneckým kasárnám (v 1.), dobytčímu trhu a městské plynárně (v pr. ) a k voj. plovárně ( v 1.).
Zabočivše okolo musea v 1. do sadů Šafaříkových ociťujeme se na nábřeží mlýnské stoky z Radbuzy, kde v 1. částí stavby musejní imitována čásť bývalých hradeb s věžemi, (mal. pohled na kostel a kl. Františkánský) ; po nábřeží zakrátko dospějeme k východišti u Pražského mostu, odkudž dáme se Pražskou ulicí (známá pivnice Salcmannova) na náměstí (189 m dl., 135 m šir.).
Náměstí plzeňské se svým starobylým chrámem sv. Bartoloměje uprostřed osamoceným a s malebnými štíty okolních domů, mezi nimiž radnice zvlášť vyniká, i s tím svým ruchem trhovým, jenž tu pravidelně se dostavuje, náleží ku nejzajímavějším a nejmalebnějším po Praze v Čechách. Na něm také jako dnes soustřeďoval se i v dobách minulých ruch života celé obce i šírého okolí. Nejstarší upomínkou dob minulých jest sám chrám  a farní dům, druhdy komenda rytířů německých z konce 13. stol. Nemnoho víme z časů stol. 14., zato hned počátkem stol. 15. počíná tu čilý ruch. Kněz Václav Koranda předpovídá tu zkázu světa, při níž věrní vyznávači zákona božího zachováni budou jen v pěti městech v Čechách, z nichž jedním je město slunce – Plzeň. Jeho návodem přichází sem roku 1419 Žižka, aby z Plzně učinil přední baštu Husitův. Avšak již r.1420 uchyluje se odtud na Tábor a lidé jeho před odchodem nemovitý svůj majetek spalují na náměstí. Hlučně bylo tu zas roku 1450, kdy konán tu sjezd jednoty strakonické, jíž i Plzeň stranila. 1465 byl tu čilý shon, když konšelé nuceni byli svolati obec a kněží přední prohlašovali kletbu papežskou na Jiřího Poděbrada a hrozili klatbou městu i svým odchodem, neodřekne – li se obec poslušenství ku králi. Mnoho starostí nadělal měšťanům Jan Bavůrek ze Švamberka, nežli jej na  Křínově chytili a tuto na náměstí r. 1506 i s jeho soudruhy odpravili.
Zděšení rozhostilo se tu několikráte r. 1507, kdy větší část Plzně popelem lehla. Nedlouho potom, jako zejména r. 1514, shromažďovali se tu zbrojenci, jež město na pomoc proti Turkům vypravilo, skvělé doby zažilo toto místo v druhé polovici 16. stol. Roku 1555 sídlil tu Ferdinand I. s Filipinou Welserovou a byl přítomen nádhern. turnaji 24. a 25. února na náměstí konanému. Po něm i Maxmilián II. a posléze r. 1599 i Rudolf II. delší čas tu sídlili v domě, dosud císařským zvaném a tu i poselství cizí přijímali. Smutněji zas bylo r. 1618, kdy po delším obležení pokořili se tu Plzeňšti Mansfeldovi, jehož posádka teprvé r.1621 císařskou byla vystřídána. R. 1633 shromažďuje tu Valdštýn po dvakráte své jenerály, kteří podpisují pověstné reversy Plzeňské, zatímco jedna jich část na hostině v radnici kuje zradu proti vůdci. Valdštýn opouští Plzeň se hloučkem svých věrných, spěchaje vstříc zkáze své v Chebu .
L.1680 postavena tu socha P. Marie na paměť, že Plzeň ušetřena byla morem; však r. 1695 opět nové truchlé divadlo rozvinuje se před popravou Choda Jana Koziny Sladkého, který z radnice veden za město na místo popravni.
Z náměstí, na němž kromě chrámu, radnice a sloupu mariánského spatřujeme ještě dům císařský (vedle radnice na záp.), nyní sídlo úřadů městských, dům farní či arciděkanský (na straně proti hlavnímu vchodu chrámovému) a j., filiálku rak. uh. banky a filiálku Živnostenské banky, c. k. okres, hejtmanství , (c. k. krajský soud, nyní v nové soud. bud.), vybíhá deset ulic všemi směry velmi pravidelně vesměs do městských sadů na obvodu.
Ulicí Solní ze severozáp. cípu přijdeme k poště a telegr. ( v pr. ), z jihozáp. cípu říšskou ul. podle domu s pam. deskou J. K. Tyla (v 1.) do sadů Štěpánových a pak v 1. k. nov. česk. divadlu; z téhož cípu Školní ul. k chrámu sv. Anny a do sadů k hot. Valdekovu a Měšť.Besedě; ulicí Františkánskou z jihovýych. cípu ke Kostelu Nanebevz.P. Marie a kol měst. Spořitelny v. 1. do sadů v 1. k nov. Museu; ul. Saskou ze severových. cípu  přes Kamen, most na silnici k Lochotínu a ke hřbitovu i chrámu Všech Svatých. Ulice div. vede k star. čes. div.
V sadech Kopeckého ve škol. budově »Kamerále« nalézá se také stud. noclehárna (doz , p. Jiří Faustus, knihkupec na rohu Školní ul.), již  možno použiti od 15/7. do 15/9.

A tím končí procházení Plzní.Snad vás aspoň něco zaujalo či pobavilo. A plzeňané snažte se…

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES – 5

  1. vonrammstein napsal:

    Bude to hodně běhání, ale nafotím, co ještě stojí a co poznávám. Názvy mnoha ulic se změnily, takže budovy možná ještě stojí, ale netuším, kde je hledat. Lochotínské vily jsou velká specialita, nemám je daleko, těmi možná začnu.

  2. Joda napsal:

    Musím se pochlubit. Byl jsem uvnitř věznice Bory. Ne jako mukl či bachař. V letech 1973-74 jsem absolvoval vojnu v kasárnách Na Slovanech. V barácích se topilo uhlím. Postupem času se v uhelných zásobnících nahromadilo velké množství mouru, který se v normálních kamnech nedal spálit. Správce kasáren se domluvil s vedením věznice, že mour jim doveze, neboť tamní kotelna ho uměla spálit.
    A tak vojáci lopatami vždy naložili V3Sku-sklápěčku a já jsem byl určen jako velitel vozu. Normálně platilo nařízení, že velitelem vozu musí být voják z povolání, ale v případě dopravy mouru to zřejmě neplatilo. Dojeli jsme k vězeňské bráně, já jsem nahlásil, že vezeme mour do kotelny a strážný nás bez řečí pustil. Když jsme dojeli ke kotelně šel jsem se někomu ohlásit. Vybral jsem si solidně vyhlížejícího muže v montérkách. Načež on se rozběhl k poblíže stojícímu strážnému, smekl čepici, postavil se do pozoru a zahlásil „pane veliteli, vojáci přivezli mour“. Strážný kývl a mukl nám šel ukázat, kde máme mour vyklopit.

Komentáře nejsou povoleny.