Skrze Rusko hází EU rukavici daleko silnějšímu soupeři


Tak komentuje pro Die Welt počínání EU poradce ruského prezidenta Sergej Karaganov*)

 Evropa musí pochopit naprosto zřejmou věc: svět se nevyvíjí ve směru postmoderny. A ten, kdo se staví do pozice protivníka Ruska, může jen prohrát…

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách posílilo v mezinárodní politice tendence pro Rusy už dávno známé, a které směřovaly chování Ruska v posledních letech. Jednou z těchto tendencí je deglobalizace. Prosazují ji stejné síly, které dosud podporovaly globalizaci. Pak se od ní chtěli distancovat, když zjistily, že jiní na tom vydělávají více než oni sami.

Přesun moci ze Starého světa do Asie bude pokračovat, i když pomaleji, než v minulých desetiletích. Už v dohledné budoucnosti bude Čína jednat rovnoprávně s USA, a naproti tomu se Evropa a EU budou jakžtakž protloukat. Doufám, že to neskončí katastrofou, ale povede to ke štíhlejší, stabilnější a zdravější EU, především ve formě Společného trhu, s vyloučením Schengenu, nebo dvou-či jedné Eurozóny.

Soupeření USA s Čínou bude i napříště určovat vztahy mezi nimi. Konfrontace mezi Ruskem a Západem bude pokračovat, ale postupně bude utichat. Příčinou této konfrontace je svého druhu „revizionistický“ odpor Moskvy a dalších nových hráčů k pravidlům hry, která Západ zavedl pod zřejmém svém vítězství v 90.letech. Konfrontace, ještě vyhrocenější „revanšistickým“ pokusem Západu o vyválčení pozic, rychle ztrácených od začátku druhé dekády tohoto století.

Vyřizování účtů revizionistů a revanšistů

Soupeření „revizionistů“ s „revanšisty“ dále zkomplikovalo i tak dost znepokojivý, ne-li nebezpečný obraz. A přestěhování Hillary Clinton do Bílého domu by situaci jen dále zhoršilo.

To proto, že je zosobněním liberálních intervencionistů a neokonzervativních elit, které všechny bez výjimky prohrály a touží po odvetě, nebo aspoň o dokázání své pravdy. Dokonce, i když byla Hillary víceméně pochopitelným hráčem a politikem předvídatelného formátu, odstrašila by „její“ Ameriku rovnováha sil.

Donald Trump  je, samozřejmě, méně předvídatelný. Vyslovuje mnoho z toho, nad čím by dokonce i v podstatně méně politicky korektním Rusku politici pokrčili rameny. Ale z některých částí politiky jeho vlády, což je snad možno zaregistrovat, budou protekcionistické a proto se zvýší napětí ve vztazích s Čínou, zrychlí se částečný historický odchod USA z Evropy – nezávisle na administrativě. Program infrastruktury USA, odhadovaný na bilion dolarů, pomůže oživit ekonomiku Států a „udělat Ameriku znovu velkou“. Spojené státy ale nebudou dále v ystupovat z pozice předvoje liberálního hospodářského řádu.

Rusko a USA mají dnes větší šanci vyhnout se srážce a zároveň si každý podržet svůj názor. Obě země se nemohou dále pohybovat ve směru nové vojensko-politické konfrontace v Evropě. Variantou by mohlo být zmrazení počtu vojsk na dnešní úrovni, odstranění některých předpolí, nebo dosažení dohody o tom, že všechna vojenská letadla budou létat se zapnutými transpondéry.

Tak by se odstranila nutnost vzájemnému čelení, ale naopak spolupracovat s cílem zničení Daesh (IS) v Sýrii a v Iráku a řešit problémy politicky. Byla by rovněž šance pro vyřešení problémů s Ukrajinou, dokud se tato země  úplně nevyčerpala.

D.Trump nemá zájem na přilévání oleje do ohně tohoto konfliktu. Rusko a USA by mohly dokonce jít naproti a vyzvat ostatní partnery ke společnému úsilí pro upevnění mezinárodní strategické rovnováhy, což zahrnuje i roli jaderných zbraní ve světě, který by tak byl bezpečnější.

Evropa se musí o sebe postarat sama

Nikdo ale, samozřejmě, neví, zda vše dopadne právě tak. Nikdo neví, co se může stát, podnikne-li nový americký prezident konstruktivní kroky tímto směrem. Trump  jedná v podmínkách rozdělené země a musí počítat s americkou elitou, která ho povětšině až fyzicky nenávidí.

Co může udělat Evropa? Musí si především uvědomit, že se musí postarat sama o sebe a vyléčit se z ran, které si sama svými chybami uštědřila. Musí především pochopit, že se svět nepohybuje směrem k postmoderně. V době, kdy se Evropa chytá liberálních utopií, odsuzují evropské elity ji i její národy k dalším chybám, které nakonec mohou vést i k izolaci.

EU rovněž nemůže řešit své problémy z pozice nepřítele Ruska. To proto, že tím hází rukavici mnohem silnějšímu partnerovi – Arturovi, který vládne mnohem větším strategickým viděním a výdrží. A současně Rusko, soudě podle chování vládnoucí elity a většiny obyvatelstva, už jednoznačně není druhořadým evropským národem, ale globální mocností.

Přesto se ale Rusko velice zajímá o rozvíjení svých kulturních a hospodářských vztahů s Evropou. Právě proto, obráceno k Východu, společně s Čínou a dalšími asijskými partnery, chce rozvíjet koncepci eurasijského partnerství – jako společného prostoru pro rozvoj , spolupráci a bezpečnost od Šanghaje (Singapuru, nebo Tokia) do Lisabonu.

*) Karaganov Sergej (1952) – děkan fakulty světové ekonomiky a politiky Vysoké školy ekonomické  v Moskvě, poradce prezidenta RF.

Zdroj:  http://inosmi.ru/politic/20170213/238719600.html

Orig.: https://www.welt.de/wirtschaft/article161970705/EU-fordert-mit-Russland-weit-staerkeren-Partner-heraus.html

hroch-hlava

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na Skrze Rusko hází EU rukavici daleko silnějšímu soupeři

  1. NavajaMM napsal:

    Vďaka za preklad. Myslím, že Európa (ľudia) to už chápe. Už len treba čas na výmenu neschopných politikov.

  2. vonrammstein napsal:

    Má pravdu.
    Žijeme v historicky mimořádně významné době. Poprvé od konce SWW se razantně překresluje mocenská mapa světa. A taky rasová. Vztahy a axiomy, které platily skoro šedesát let, platit přestávají nebo už úplně přestaly. Obrazně řečeno se přesouvají celé kontinenty. Důsledky některých těch změn můžou být dobré, jak nastiňuje článek-nebo taky vůbec nemusí. Životní i historické zkušenosti mi dost úspěně brání v optimismu.

  3. kchodl napsal:

    Děkuji panu Hrochovi za překlad.
    Střízlivý článek.

    To je asi jasné skoro každému, až na americký „deep state“, neokony/liberály a jejich EUhnijní loutky – tedy až na ty hlavní, kterým by to mělo být jasné.

    Člověk by si mohl optimisticky myslet, že jim to v soukromí je také jasné, jen dál sledují své nepovedené kroky, z nutnosti, „jedouce na tygru“, protože nevědí, jak z toho všeho ven a současně zůstat u vesla. Ale není třeba propadat optimismu, protože jejich minulé kroky byly tak hloupé, že je úplně zřejmé, že nechápou nic.

    Americký a západoevropský útok na Rusko a Čínu, který tyto v dávné minulosti přirozené konkurenty postupně donutil ke spolupráci, trvá již několik staletí. Chvíli to vypadalo, že Západ cosi pochopil a snaží se oba kolosy rozdělit, poštvat proti sobě či alespoň s tím pro sebe méně nebezpečným spolupracovat – zničit nepřítele „per partes“, tedy po částech, první přirozeně Rusko/Sojůz, následně Čínu. To byl konec 60. let až 80. léta, ale pak přišlo velkolepé „americké vítězství ve studené válce“ a s touto realistickou Machiavellistickou politikou byl konec.

    Následní američtí a evropští politici a ideologové udělali to zcela nejpitomnější, co se kdy v lidských dějinách stalo: zaútočili na Rusko a současně na Čínu, čímž je donutili přejít od spolupráce ke spojenectví. A to je dlouhodobý a pravděpodobně definitivní konec 500 let trvajícího panství Západu na planetě Zemi.

    Konec Západní silové politiky, přesněji řečeno, protože kulturně a civilizačně evropská civilizace svou misi úspěšně splnila a završila, dnes je na celé planetě civilizace a kultura, která se dá označit za evropskou – tedy „Západní i Východní“, ale evropskou – protože Rusko je v tomto kulturním vývoji organickou součástí evropské civilizace. Svět je zkrátka „úspěšně kolonizován“, Kiplingův „úděl bílého muže“ byl naplněn. Tedy mimo islámské země, které uvázly myšlením o 1000 let zpět, většina z nich.

    Jelikož americké a západoevropské samořečené „elity“ nechápou tuto základní věc, těžko se dá pokračovat dále s nimi – budou muset být odstraněny, a to po dobrém či po zlém.

    Evropa se časem stane tím, čím opravdu je, když se podíváte na planetu z vesmíru – tedy přívěskem Asie. USA si projdou něčím podobným, čím před nimi imperiální Řím či Britská říše, jen v příslušně větším měřítku – a záleží jen na nich, jak hluboký propad to bude.

    Žádnou reformou – a už vůbec ne silou, protože tu již USA a Západ nemá – se to „nespraví“. Hlavně z toho důvodu, že Západ dlouhodobě žije „nad poměry“, jeho obchod a celý ekonomický systém je založen na vysávání ostatního světa. A to nyní končí, pomalu, ale jistě.

    Neznamená to ale snížení životní úrovně či dokonce přeměnu Západního světa v rozvojový svět, díky vědeckému a technologickému pokroku. Záleží ovšem na kvalitě transformace – klidně je možné, že pár desetiletí bude dnešní USA a Západ připomínat spíš Mogadišu než co jiného, než se opět pozvedne.

    • kchodl napsal:

      Co reportáž v ČT, z toho se snadno vykroutí. Že se platí i skandalizace v těch jejich „investigativních“ pořadech, to je další věc. Bylo to tak vždycky, od začátku 90. let. Je to prostě příliš dobrý kšeft, než aby kdokoliv odolal. Natož pak žumpálisté z ČT, těm to žíly opravdu netrhá. O Nově či Primě nemluvě. Tihle žumpálisté by udělali kurvu z vlastní matky, kdyby jim za to někdo dost zaplatil, je to prostě totální špína.

    • Hudec napsal:

      Ale ne, to je blábol….
      Až budu mít čas, tak vám to vysvětlím. Standardní postup.

  4. bob napsal:

    Nechci, aby to vypadalo nabubřele, ale vidím to prakticky stejně jako je to napsáno v článku, resp. jak to vidí p. Karaganov.
    Co se týče DJT, tak začíná v souvislosti s ním zaznívat slovo „impíčment“ (strašně se mi líbí to psát foneticky :-)), Watergate (aféra s poradcem pro bezpečnost) atd.
    Posoudit, zda jsou aféry v souvislosti s DJT nafouknuté, či nikoli si netroufám posuzovat, i když vzhledem k nenávisti, která je vůči němu v USA a EU bych spíš řekl, že nafouknuté jsou.
    Pamatuji „starý dobrý Dikobraz“ a jeho karikatury s těmi ničemy z Wall Streetu (s cylindry, v hubě doutník a v barvách americké vlajky), ale současné štvanici na amerického prezidenta se to nevyrovná. Ale DJT to ustojí (aspoň doufám).
    Takže Evropa bude srát (omlouvám se za výstižné a zjednodušující slovo) USA, Čínu, Rusko, GB.
    To nemůže dobře dopadnout.

    • blbíš napsal:

      co se divíš, to je osud všech co:

      Byl to člověk, který se rozdával druhým – mnohdy i na úkor sebe samého

      proto jsou vztyčovány a opět bourány sochy, pojmenovávají a depojmenovávají se ulice a náměstí, proto se uvádějí a škrtají v čítankách, proto mají a nemají svoje knihovny… tak už to v životě lidským už chodí, příteli, s tím nic neuděláš!

      • vonrammstein napsal:

        A jo, já zapomněl. Von vlastně chudák rozdal úplně všecko a když si jel do Švajcu vyzvednout pár drobnejch mega, aby moh´ rozdávat dál, tak si na něj ty hnusný antikomunisti počíhali. Svině imperialistický.

        • vonrammstein napsal:

          Á, už se slejzaj 😀

        • vonrammstein napsal:

          Tak takhle né, děcka. Já si tu dělám statistiku anonymních bolševiků. Průměr mám na antikomunistický příspěvky kolem 16 minusů, maximálku dvacet. Kazíte mi průměr. Snažím se zjistit, kolik anonymních komoušů sem asi tak denně chodí. A devět je sakra málo. Nestyďte se. je to přece anonymní. Vzpomeňte si na časy uličních výborů, domovních důvěrníků a NN dopisů na ONV. Nebojte se projevit, nikdo vás nebude diskriminovat. ÚV vás ochrání. Tak do toho, vpěrjód!

Komentáře nejsou povoleny.