Černá hodinka aneb Jak umírají závody na Urale


O prodeji majetku za babku a propouštění dělníků kvůli zisku.

Během posledních třech letech se významná ruská průmyslová  Sverdlovská oblast „vyšvihla“ mezi čelné regiony Ruska, co do počtu zbankrotovaných podniků. Podstatnou část z nich představují developeři, kteří se nevzpamatovali z krize, ale hned za nimi jsou průmyslníci. Praxe ukazuje, že pro průmyslníky se bankrot rovná ekonomické smrti. Jen nemnozí z nich dokážou najít nové investory a obnovit výrobu.

Ve svém programovém článku „Bod zlomu“ shrnuje gubernátor E.Kubašev výsledky své pětileté vlády nad oblastí, odvážně oznamuje výstavbu nových podniků, růst počtu pracovních míst, růst mezd a další hospodářské úspěchy. Podle informace dopisovatele NDNews.ru, byly od roku 2012 v oblasti zahájeny desítky nových výrob – i když některé z nich ve stejné pětiletce svou existenci ukončily.

Tak například Bogoslovský chemický kombinát, který byl prvním rezidentem stejnojmenné průmyslové zóny. V listopadu 2014 tu se slávou zahájili výrobu pracích prášků, aby po půldruhém roce byl vyhlášen jeho bankrot „v důsledku  nedostatečné kvalifikace vrcholného managementu organizace“ – k takovému závěru došel konkursní správce. Soud zatím ještě kauzu neuzavřel, konkursní správce se snaží zpochybnit několik pochybných operací, týkajících se finančních operací dlužníka s věřiteli během bankrotu.

Podobný je případ  Verchně-sinačinského metalurgického závodu,  „povstavšího z popela“ v roce 2014. Po 11 měsících od zapálení vysoké pece oznámilo vedení propuštění poloviny zaměstnanců a v létě 2016 dělníci provedli několik hladovek kvůli nevyplaceným mzdám a náhradám při propouštění. Celá věc šla k soudu. Během posledních 2 let se vedení podniku snažilo o vyrovnání s věřiteli cestou výprodeje zařízení. Ovšem takovou „obrodu“ závodu obyvatelé okolních obcí sotva předpokládali…

Zářný příklad toho, jak sverdlovští průmyslníci překonávají hospodářské potíže poskytla a.s. Uralazbest. Ta v roce 2014 slavnostně otevřela druhou linku výroby termoizolačních materiálů a chlubila se vytvořením více než stovky vysoce placených pracovních míst. Podle finanční uzávěrky za rok 2015 zaznamenal podnik růst – čistý zisk stoupl na dvojnásobek. Výborných výsledků ale bylo dosaženo vůbec ne díky růstu výroby.. Vedení si naopak stěžovalo na nedostatek zakázek a pod touto záminkou více než tisíc pracovníků převedlo do režimu jen částečné zaměstnanosti, a stovky horníků byly propuštěny…

Statistika podnikových bankrotů vypadá smutně. Jestliže roku 2013 projednávala arbitráž 821 návrhů na finanční nezpůsobilost právnických osob, tak v roce 2014 jich bylo už 1.187 a v roce 2015 – 1.340 a loni 1.369 případů.

Bankrot, nicméně, nepřináší nic dobrého. V roce 2016 byly pouze 4 procesy, které skončily finančním ozdravením společností, v létech 2013-2014 bylo po jedno a loni se takový případ nevyskytl vůbec.

No, a co říci k závodu AMUR v Novouralsku, na který byl vyhlášen bankrot v roce 2012. Tehdy uralská vláda opakovaně prohlašovala, že pro záchranu průmyslové zóny hledá nové vlastníky. Předpokládalo se, že automobilku mohou koupit Číňané a budou tu vyrábět svoje nákladní vozidla. Po 5 letech je ale jasné, že kupec není. Majetek závodu se rozprodává za nízké ceny a do různých rukou. Na poslední aukci v prosinci 2016 bylo vyloženo 7 lotů (standardizované obchodovatelné množství aktiva). Dva nejdražší obchodované objekty vítězové koupili za 3,9 a 2,4 mil.Rbl. (to při tehdejším kurzu 64 Rbl za Euro. – pozn.překl.), administrativní budova za 355 tis. a jeden ze skladů pneumatik dokonce jen za 153 tis.Rbl.

Příkladů je mnoho a osud zbankrotovaných podniků za „pětiletku“ guvernéra Kujbaševa je nezáviděníhodný.

Zdroj: https://newdaynews.ru/ekb/593442.html  (uralská mutace agentury RIA-Novosti – pozn.překl.)

vybral:Bavor
přeložil:hroch-hlava

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže, Černá hodinka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

47 reakcí na Černá hodinka aneb Jak umírají závody na Urale

  1. NavajaMM napsal:

    Vďaka za výber a preklad. Je to síce o Rusku a Urale, náš mainstream si možno povie, že tak im treba a bude to zas považovať za dôkaz, že Rusi nie sú schopní nič vyrábať, ale my na tom nie sme ani zamak lepšie.
    Namiesto výpočtu podnikov, ktoré u nás niečo znamenali a zmizli bez stopy alebo sú ešte stále v konkurze, spomeniem starú prvorepublikovú knihu J. A. Baťu „Budujeme stát pro 40 milionů lidí“. Ten autor pozeral za horizont niekoľkých storočí do budúcnosti. Kým u nás nebudú podnikatelia (a politici) myslieť ďaleko dopredu, nebudeme sa mať dobre.

    • kchodl napsal:

      Podnikatelé by jistě rádi na budoucnost a daleko dopředu mysleli, ale museli by k tomu dostat příležitost. Ale co se u nás děje, to pravý opak příležitosti – je to jedna past za druhou.

      Celá země – zákony, žumpa, naprogramovaní lidé – pracují na likvidaci dalších Baťů 25h denně, 8 dní v týdnu, 400 dní v roce. No tak se nedivte, že to u nás vypadá, jak to vypadá.

      Příkladem je třeba hon na Babiše, ne jako na ministra financí a politika, ale jako na podnikatele. Ať je jaký je, dokázal podniky udržet, což není v dnešní době málo. Dá se říci, že zachráníl české zemědělství, do značné míry. Ale lidé patrně nebudou spokojení, dokud ho nevyženou, jeho firmy neuchvátí západní koncerny a například americké Monsanto nevyhodí celý náš venkov doslova do povětří – například proto, že raději oseje pole v USA nebo někde jinde a u nás to nechá ležet ladem. Nebo tam začne pěstovat takové svinstvo, že nám to sežere louky a lesy. Pak budou asi všichni spokojení, protože se zbavili „zaklínače kuřat“.

      Příkladem je třeba povyk, když si Babiš vyplatil prachy přes ty korunové dluhopisy. No a co, je to podle zákona. Nikdo už nepoví, proč to udělal: protože máme úplně ujeté zákony a příliš vysoké zdanění práce. Kdyby to tak nebylo, mohl si Babiš vyplácet měsíčně mzdu pět mega a nemusel by dělat takové divné účetní brikule, aby dostal svých 60 mega z firmy do vlastní šrajtofle.

      • NavajaMM napsal:

        Nedivím sa. Len si myslím, že ľudia čiastočne za tú svoju protipodnikateľskú mentalitu nemôžu – spomenuli sme to dnes pri Čapkovi, je v tom tá istá mentálna masáž korporácií.
        Druhá vec k tomu Babišovmu spôsobu, ako si vytiahol peniaze do vrecka – OK, nech to bolo podľa zákona, nebudem do toho viac vŕtať, na to je ľudí dosť. Len sa mi to celé nejako nezdá. Neviem si predstaviť, na čo môže ako súkromná osoba potrebovať toľko peňazí. Keby chcel rozbehnúť iný biznis, tak to mohol nechať vo firme. Keby chcel za to niečo kúpiť pre seba, tak je to výhodnejšie cez firmu – minimálne o DPH, ktorá je fakticky vyššia než tie ušetrené dane. Keby to chcel vložiť do nejakého výnosného kšeftu, tak by sa mu oplatilo naopak, z firmy si na to požičať a vrátil by firme nižšie úroky, než na tých jeho dlhopisoch. Proste, nenachádzam v tom žiadnu logiku.

        • kchodl napsal:

          Jj. Masáž je dlouhodobá, to je jisté. Propaganda navázala na bolševický základ a dále protipodnikatelský džihád rozvinula.

          Na co potřebuje kdokoliv peníze jako fyzická osoba? Protože když investujete ze své firmy, není to Vaše, ale firmy. Třeba nechcete „mít všechny vejce v jednom košíku“ a chcete mít další firmu úplně oddělenou. Je docela běžné mít hodně firem, které jsou propojeny jen fyzickým vlastníkem.

          Nebo si chcete koupit něco soukromě, pro rodinu. 60 mega v korunách sice v našich poměrech vypadá jako „peníze“, ale je to nic: např. garsonka v Benátkách stojí 20 mega, třípokoják v Moskvě na lepším sídlišti 25 mega, … A to se držíme při zemi v rámci střední třídy – když zabrousíme výše, tak lepší dům v New Yorku nebo Bostonu 100 mega, … malá pobřežní jachta 15 mega, oceánská 80 mega, slušný vrtulník 100 mega, bizjet 150 mega, …

          Bohužel, všude nejsou takoví chudáci jako my. Mnoho lidí má v 50-60 letech v USA dům za 3-5 mega v dolarech, a přitom to jsou zaměstnanci lékaři, právníci, inženýři, vyskoškolští pedagogové, … prostě docela obyčejní odborní profesionálové.

          Navíc si vezměte, že jejich rodiny nikdo 200 let neokradl – kdežto u nás ve Střední Evropě nás oloupí do mrtě průměrně každých 40 let. Takže akumulují majetek celé generace – a tomu odpovídá tamní cenová hladina a jejich životní úroveň.

          Platí to v malém i velkém: například můj prapředek si platil důchodové připojištění za život třikrát a nikdo ho nedostal, vždy to někdo ukradl. Krize v 1929, náckové, bolševik. To samé nemovitosti a firmy, tam je to ještě bizarnější. Nic z toho se například Amíkům nestalo. To je pak o něčem jiném.

          Na co může soukromá osoba potřebovat „tolik peněz“, no to prostě není tolik peněz.

    • jaa napsal:

      Pravda, pravda – jako u nás, jako u nás. Akorát, že u nás to šlo větším fofrem….

  2. kchodl napsal:

    Je otázka, jak vypadá ruský zákon o bankrotu – podle toho, co se píše, bych se odvážil tipovat, že bude stejně špatný jako ten v ČR. Nebo dobrý – podle toho, z jaké strany se to vezme, kdo hodnotí.

    Západ nám – většina bývalých soc.dem. zemí to má podobně – nadiktoval a proloboval zákon o bankrotu takového druhu, že místo k ozdravení firmy a ochraně výroby a pracovních míst vede k likvidaci. A nejen to – co je mnohem horší, vede k likvidaci podnikatele. Ve spojení se státem certifikovanými loupežníky (exekutory), kteří jsou schopni z nezaplacených tisíců udělat desetiticíce a ze statisíců milióny, je další potenciální konkurent Západu ekonomicky, sociálně a často i lidsky mrtev.

    I když se z toho ubožák oklepe a díky předběžným opatřením zůstane ekonomicky na nohou, je to tak zničující psychicky a lidsky, že je často s podnikáním, invencí a odvahou na dlouhá léta konec. A pokud ne, nebude svým podnikáním obohacovat zemi a vytvářet pracovní místa v ČR, ale někde úplně jinde. Podnikání je totiž především tvůrčí činnost, ne přehazování zlaťáků z jedné hromady na druhou.

    Trpí tím celá společnost – legrační je, že ti samí, kteří na každého podnikatele koukají jako na zločince, zvrhlého kapitalistu s cylindrem a doutníkem v hubě jako z karikatury a dychtivě sledují žumpoidní hony na aktuálně loveného podnikajícího jedince, následně začnou skuhrat, že země vypadá jak po nějaké katastrofě – průmysl zkrachovalý a nový není, jen západní montovny za otrockou mzdu – a ti si ještě ke všemu otroky dovezou. Člověk by řekl: patří vám to, máte co jste tak moc chtěli.

    Rozdílná situace je v USA, kde bankrot je tím, čím v kapitalismu má být. Ochranou před dlužníky ve smyslu zachování výroby, zachování pracovních míst, ochranou zaměstnanců a know-how firmy. Také je – a to je možná nejdůležitější – ochranou podnikatele. Pokud se ozdravení podniku ve finále nepovede, nevede to k likvidaci podnikatele, ale k jeho očištění od dluhů, takže téměř okamžitě může začít podnikat znovu – a poučen to udělat lépe.

    Záleží, kdo to hodnotí – Západu se nepochybně náš špatný zákon o bankrotu nesmírně líbí, protože likviduje konkurenci a podnikavé, odvážné lidi, kteří mají zájem o své okolí a chtějí věci zlepšovat. Podnikání totiž není jen vydělávání peněz a „vysávání dělníků“, jak do mnoha lidí narvala propaganda. Je to kreativní záležitost, podnikatel je bratrancem vynálezce, oba jsou to Verneovští hrdinové, budovatelé světa.

    Půvabné je i žumpoidní štvaní – docela jistě placené Západem – jak u nás podnikatelé kradou a hyenistické hony na krachující nebožáky. Taková věc by byla v každé jiné zemi trestná, ale u nás ne.

    Sami na Západě mají ovšem zákony – o bankrotu, o exekutorech – radikálně jiné. Proto prosperují, a my jdeme ke dnu čím dál rychlejším tempem. To je nutno si uvědomit.

    Ostatně, Ford zkrachoval 11x, Baťa 8x (nebo to bylo opačně, už nevím), dokonce i Trump zkrachoval několikrát – a vidíte, není z něj bezdomovec. To u nás podnikatelé tak často dopadnou, za nadšeného křiku zmagořeného obyvatelstva.

    • Bavor V. napsal:

      A také délka konkurzního řízení je neúměrně dlouhá. I když pominu tři roky, po které nelze být jednatelem či podobným managorem, jako trest za bankrot, tak když se k tomu připočte doba konkurzu cca 6-10let, tak je člověk skutečně odepsaný „nadoživotí“. Což se ovšem netýká „elitních“ bankrotářů, ale jen těch obyčejných.
      Ale jinak je zajímavý jiný přírodní úkaz. Zvyšuje se počet Rusů, kteří k nám jezdí na dovolenou a utrácí v luxusních obchodech. Není to nějaké podivné? Vždyť mají být sankcemi sraženi na samé dno 😮

      • kchodl napsal:

        Ano. Skoro cokoliv, kolem podnikání a zaměstnávání lidí v ČR, je nastaveno likvidačně. Psal bych týden, kdybych to měl všechno zmínit. Raději na to nemyslet, to by člověku jeblo.

        Ruská střední třída prý zaniká, ale když jsme si udělali koncem roku dovolenou, potkávali jsme na sjezdovkách nebo předtím u moře skoro samé Rusáky, většinou zaměstnance. Nebyli jen z Moskvy nebo Pitěru, ale i z měst a městeček, o kterých jsem v životě neslyšel. Zjevně se tam mají tak strašně špatně, že si musí odskočit v prosinci za jižním sluncem a na hory, aby se trochu vzpamatovali z té hrůzy.

  3. blbíš napsal:

    Bavore, takovou administrativní připomínku:
    nemohl byste vynechat v těch názvech „Černá hodinka aneb“ . Podívejte co to dělá v tom přehledu „Nejnovější komerntáře“ za paseku. Pomalu nevíte pro tu „Černou hodinku aneb“ k čemu se ten komentář váže. A na malých monitorech to je ještě větší maglajz. Prosím, nestačilo by jenom: „Jak umírají závody na Urale“? Co říkáte?

    • blbíš napsal:

      komentáře

    • Bavor V. napsal:

      No, možná máte pravdu, ale zatím to zkusím obrátit. Ne teď, to už „běží“ a se nezmění, ale příště.

      • blbíš napsal:

        dík,
        i když mi uniká i smysl – proč „Černá hodinka aneb“? Nahoďte, přece i klasik napsal, že … „kávu pili, když jim bylo černo…“ z čeho si jako myslíte, že mám vysokej tlak, z Vás asi těžko 😀

        • Bavor V. napsal:

          Černá hodinka se přece říkávalo večernímu posezení a klábosení. A tak jsem zvolil toto označení, protože sem dávám jen opravdu kratičké (?) článečky či trochu podivnější témata (viz ty muslimy)

          • blbíš napsal:

            to vím, ale u Vás sedí stejnak celej den, není kdo by vyhazoval vod stolu.

        • blbíš napsal:

          a zbytečně z toho přehledu „novejch komentářů“ leze škrkavka, o to víc by se tam vešlo nicků s příspěvky

          • blbíš napsal:

            pro dobrou orientaci by to bylo, myslím, mnohem přínosnější, než Vaše hypotetický večerní drhnutí perutí

  4. Cech napsal:

    Babišovu fintu s dluhopisy za 1,5 miliardy korun které nakoupil ze svých zdaněných úspor, tak to je zcela běžné to přeci dělá v Česku každý druhý podnikatel. .
    S dovolením nechtějte po mne abych postoupil plnou lobotomii, ten hon na Babiše není kvůli tomu že je podnikatel, který se rozhodl skoupit a vytunelovat Česko a privatizovaný zisk přelít do Německa ale kvůli tomu, že Míra Kalousek otevřel okno pro Bakalovu záchranu a místo Zdeňka to využil Andrej.
    Jinak Babišovo podnikání je naprosto jasným školním příkladem socializace ztrát a privatizace výnosů nic vic nic méně.
    Prostě není to tvůrčí podnikatel, který se pachtí v rámci rozvoje vědy rozvojem nějaké sofistikované výroby v Česku.
    Převzetím chemie si zabezpečil tiskárnu na peníze a dovednou machinací při pumpování peněz z počátku ze státního a nyní po vstupu do politiky i z EUnijního průběžně přelévá prostředky na krytí svého ztrátového podnikání v Německu.
    Evidentně pokud se mu zadaří se etablovat v Německu cíleně odhodí své předem vytunelované České podniky a to je vše.
    Doufejme ohledně Babiše v jediné, že cílená politika Kasnerové a její imigranti mu v tom zabrání.

    • Bavor V. napsal:

      Každý asi ne, ale 7.800 jich bylo. To je zanedbatelné množství na takovou republiku jako je Česko.

      • Cech napsal:

        To 7.800 podnikatelů vydalo dluhopisy své firmy, které si záhy samo koupilo, je to pro mne opravdu novinka a pokusím se to dohledat abych nezůstal neinformován jako doposud.

      • blbíš napsal:

        … ta poslední věta, Bavore, měla být spíš s otazníkem … nevím zda je to zanebatelný, spíš jde o to, jak „ekonomicky velcí“ ti podnikatelé byli … si tedy myslím, když je řeč o Babišovi!

      • kchodl napsal:

        🙂
        Tak tak.

        Co je zajímavé, tak dluhopisy vadí, ale že je v ČR prasecky zhovadile zdaněná práce, to je každému jakoby jedno, taková poznámka zapadne jak gránát do bahna.

        Přitom toto vysoké zdanění a velmi vysoké stropy pro omezení plateb za zdravotní a důchodové pojištění – kromě toho aby podnikatelé nemuseli tahat peníze z vlastní firmy obskurními způsoby – je škodlivé všeobecně, každému.

        Vysoké zdanění práce a k tomu progresivita daní zabraňuje vzniku oněch technologicky vyspělých firem s vysokou přidanou hodnotou, o kterých všichni ti šašci pindají od ráno do večera. Když to slyším, dělá se mi špatně.

        Protože špičkově vzdělané a schopné lidi není možné u nás zaplatit jako zaměstnance, což se obchází individuálními smlouvami, projektovým řízením – jako to dělám sám, tedy na každý projekt nová firma a šlus; plus lidi na kontrakty, s tím že každý má vlastní Ltd (sro) někde ve světě, takže peníze dostane přes faktury a zdaní si to jak chce. To zabraňuje udělat technologickou firmu, která má delší historii a může růst.

        Jelikož při opakovanych zakázkách by to byl „Švarcsystém“ a kromě toho, stát by požadoval zálohy na daně, které není z čeho zaplatit. Proto se na každou věc dělá nová čistá firma.

        Ve většině oborů si ale takový postup nemůžete dovolit, kvůli povaze činnosti. Výsledkem pak je, že firmy stahují své nejlepší lidi do ciziny, kde je mohou zaplatit a u nás zůstávají jen střední a nižší zaměstnanci, maximální vzdělání průmyslovka nebo nějaké Bc.

        Výjimka jsou jen ICT firmy, kde díky povaze práce lze fungovat z Kalifornie nebo odkudkoliv a přitom sedět fyzicky kdekoliv, takže to je úplně šumafuk. Ale i tak, firma nesmí být normálně tady, to by nebyla konkurenceschopná – minimálně by nemohla lidem zaplatit tolik jako konkurence. Takže se to řeší výše popsaným způsobem – nebo jiným, metod je spousta.

        To, že si Babiš a 7800 dalších firem musí vyplácet prachy přes obskurní dluhopisy, je jenom třešinka na dortu, ale je to důsledek stejné zhovadilosti – vysokého zdanění mezd (zaměstnanecké práce).

        • kchodl napsal:

          Příklad:
          Když chci dát 150 tisíc měsíčně čistého analytikovi/ajťákovi, tak by to firmu stálo 350+ i při všech tricích. V Německu za tu samou práci bude mít 400 tisíc, z toho dostane 300 (protože odpočty a slevy na děti a tak dále). Jelikož stejně fyzicky do práce chodí na den v týdnu, zbytek dělají z domova, tak by byl blázen, kdyby nedělal v Německu – protože kromě jiného to má na dlouhodobý kontrakt, pěkně to vypadá v životopise atd. Jednou dvakrát týdně tam zaletí letadlem (to mu zaplatí zaměstnavatel, protože to dává do nákladů a vyjde to stejně draho jako autem) z Prahy.

          V jiných oborech jsou pro špičkové lidi peníze podobné, ne-li ještě větší. To se u nás platit nedá.

          Problém totiž je, že špičkovým lidem se otevřel globálně celý svět. Takže mohou kamkoliv.

          Proto u nás žádné vysoce-technologické firmy nebudou.
          A cesta ke dnu bude pokračovat, stále rychlejším tempem. Pokud se tedy něco nezmění, hlavně vysoké zdanění zaměstnanců.

          • okolojdoucí napsal:

            Kchodle, vysoké zdanění námezdní práce, to je marginálie. Rozhodující je výše reálného disponibilního příjmu zaměstnance po odečtení tzv. reprodukčního minima, tj. nákladů na bydlení, stravu, ošacení a jiné nezbytné výdaje typu doplatků na léky, ceny dopravy do zaměstnání či školy, a to v rámci domácnosti i pro její nevýdělečné členy, tj. zejména děti.

            Jak se to zdaní, to je v konečném důsledku jedno, ale čím jednodušeji a méně, tím je to efektivnější a hlavně transparentnější, to uznávám. Rozhodující je ale reálná kupní síla a to, jakou část z ní může člověk dle svých preferencí utratit za zbytné zboží či služby, popř. uspořit na horší časy či investovat. Právě to generuje tuzemskou poptávku.

            Probírali jsme současnou realitu (nejen s Vámi a nejen zde) mnohokrát a osobně se stále více domnívám, že velká část příčin naší dnešní neútěšné situace je dána nepochopením základní role množství peněz v oběhu a rychlosti tohoto oběhu. U nás, světe div se, tyto hodnoty prakticky nikoho (až na těch pár, co opravdu vědí a kasírují) nezajímají, a tak není divu, že tuzemská spotřebitelská poptávka i celkový objem českého kapitálu v nejlepším případě stagnuje, relativně v rámci ekonomiky pak setrvale klesá. S trochou hořkého humoru lze říci, že úspěšně vytlačujeme sami sebe ze svého vlastního trhu a ze své vlastní země.

            Realita ostatně není o moc sladší. Můžeme se za rok 2016 pochlubit (vše dle údajů ČSÚ) cca 4 bilionovým exportem, tj. v konečném důsledku uspokojováním spotřebitelské poptávky v cizině, ale při celkovém HDP odhadem kolem 4,75 bilionu Kč nám zbývá v tuzemsku pouze produkt za 750 mld. Kč, tedy méně, než činí souhrn platů (už jsem to někde zmiňoval) cca 220 tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru Kalifornie (35 mld. USD v roce 2015).

            Co je ještě brutálnější při těchto proporcích exportu k celkovému hrubému domácímu produktu, je výše přebytku obchodní bilance se zeměmi EU, která činí za rok 2016 bezmála 1 bilion Kč (!!!) My prostě nemůžeme přijmout EURO, protože by okamžitě vyšlo najevo, jak jsme drbaní a že už to nedává smysl ani makroekonomicky. Lze to částečně maskovat pouze tiskem (jen za leden 2017 ve výši 400 mld. Kč, celkově od listopadu 2013 přes 900 mld. Kč) tuzemské měny a její směnou za devizy, které obratem formou nákupu dluhopisů těch správných vlád dorazí k těm, ke kterým míří náš export, resp. zisky z něj.

            Dokonalé, že?!

            • kchodl napsal:

              Přesně, přesně, přesně.

              Nejsem – chválabohu – ekonom, ale 25 let podnikání do mě cosi natlouklo, většinou značně bolestivě. Takže makroekonomicky nějaký přehled mám. Málo peněz v oběhu, jistě. Nyní se prakticky pohybuji ve vysoce placených profesích, takže reálný disponibilní příjem je to poslední, co mě nebo mé kolegy trápí. Kolegy, protože zaměstnance v plném smyslu nemáme, nejde to. Jenom jsem vypíchl jednu z věcí – je jich nepočítaně – která brání oněm bájným mýtickým „vysoce technologickým firmám“. Když slyším od vládnoucích hovad „znalostní ekonomika“, mám chuť jít páskovat munici do zásobníků.

              Máte úplnou pravdu. Vašich několik vět, to není jen pravda, je to obžaloba, protože stav je naprosto tristní. A výhled je jasný: katastrofa.

              • okolojdoucí napsal:

                No, je to vlastně ještě horší, a hlavně, standardními postupy prakticky neřešitelné. Ona totiž velká většina těch stovek miliard emitovaných Kč, odhadem mj. i dle vyjádření samotné ČNB, přes 800 mld. Kč skončilo zpátky na účtech ČNB jako úložky komerčních bank. Jde tedy o množství peněž srovnatelné s částí roční produkce této země, která zůstává v tuzemsku (!).

                A teď pointa, kdo reálně disponuje temito penězi? Zdůrazňuji, nejde o cenné papíry, opce, termínované vklady, jsou to prostě peníze, i když na účtech komerčních bank u ČNB. Oběživa ostatně máme jen něco přes 550 mld. Kč, to by ani nestačilo. Ti, kterým tyto peníze říkají pane, mají těžko představitelné páky na naši ekonomiku a tuto zemi vůbec. Toto je skutečné bezpečnostní riziko, nůž na krku celé naší budoucnosti.

                Pokud to čte nějaký nevěřící Tomáš, pak vězte, že dle ARADu ČNB na konci října 2013 činil úhrn vkladů tuzemských bank (v bankovním ptydepe „rezidentů – měnově finančních institucí“) u ČNB 459 mld. Kč, o tři roky později již přes 1,3 biliónu Kč, a to bylo ještě před tou lednovou 400 mld. „peckou“. To nejsou peníze ČNB, to jsou skutečně pasiva, a na odpovídající straně aktiv (zahraničních, samozřejmě) přibyly v rozvaze ČNB akorát dluhopisy těch správných zemí (např. Německa s veřejným dluhem přes 50 biliónů Kč) a malá část akcií, tedy fakticky opět pasiva emitentů těchto (zatím) cenných papírů. Navíc, fyzické papíry to ani nejsou a jejich evidence je vedena elektronicky na serverech provozovaných, hádejte kým a kde 🙂

                Čekám, kdy začne CTHH blokovat stránky ČSÚ a ČNB…

              • kchodl napsal:

                😀 😀 😀
                Šibeniční humor je nejlepší humor, na to si musíme zvykat.

                S emisemi ČNB je to velmi podobné, jako s americkým QE za Opičáka. Všechno skončí na účtech virtuální ekonomiky, do reálného oběhu se nedostane téměř nic.

                Nejenže jde skoro veškerá přidaná hodnota naší práce do ciziny, navíc držíme jejich nesplatitelné dluhy a bezcenné obligace. A tváříme se, že je to „hodnota“. Jak správně píšete, k popukání také je, že to nemá fyzickou povahu, takže až budou chtít, smažou to na svých serverech a hotovo.

        • čtenář napsal:

          kchodle,
          mohu jenom souhlasit,zdanění práce je příliš vysoké.
          navrhuji,nechodit kolem horké kaše,radikálně do toho říznout a zaměstnancům kterým vycházejí daně z příjmu 90mil.ročně osvobodit,na těch 10let.

          tím pádem odpadne i ta zbytečná diskuze o babišových dluhopisech.

          PS:těchto zaměstnanců není mnoho,takže to rozpočet ani nepozná,tu minimální ztrátu na výběru hravě dorovnají švadleny na živnostňák.

  5. pepanov napsal:

    Vysoce technologické firmy u nás nebudou, ale páni senátoři, vládní úředníci, poslanci a vláda bude zato spokojeni se svými příjmy. Snad by jste je nechtěl okrádat, stačí, když oni přes daně okrádají nás.

Komentáře nejsou povoleny.