PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES – 4


Díl X. z edice KAFKŮV ILLUSTROVANÝ PRŮVODCE PO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM .

SEPSAL JOS. KAFKA,
ADJUNKT MUSEA KRÁL. ČESKÉHO.
S PŘISPĚNÍM ODBORU KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ V PLZNI.
S plánem města a četnými illustracemi.
PRAHA  NÁKLADEM A TISKEM DRA EDV. GRÉGRA. 1902.
Pro svého přítele Jardu Godota Hudce jsem připravil malý výtah z popisu jeho městyse. Doufám, že popis roku 1902 se nebude shodovat se současnou dobou.

Památnosti Plzně.

Až do prvních desetiletí stol. 19. zachovávala Plzeň, jmenovitě vlastní její město, svůj starobylý ráz, jsouc obklopena hradbami s baštami a branami. Zbořením jich mnoho ztratila památek dob minulých získavši za ně na místě bývalých hradeb a příkopů pěkné okružní sady.

Mnoho pozbyla Plzeň také obrovskými požáry r. 1507, takže spatřujeme tu po většině nejstarší stavby ze 16. stol, nicméně i ty často kromě portálů nic jiného nezachovaly. Jeví se však v nich ráz školy hornoitalské, jejíž stavitelé a kameníci v poslední čtvrti 16. stol. v Plzni četnou kolonii tvořili.

Dějiny Plzně.

Nedaleko na jihovýchod od Plzně stával nad Úslavou prastarý župní hrad Plzeň v místech dnešního Plzence, města, jež v podhradí povstalo a druhdy již památným bylo střediskem měvši 8 kostelů, z nichž na dnešní časy jen dva se dochovaly, kromě rotundové kaple románské na Hůrce. K župnímu hradu náležela také ves Malice, položená na úpatí pahorku u Všech Svatých tam, kde rozkládá se Saské předměstí plzeňské. Ve vsi té ještě r. 1266 Otakar II. daroval lán pozemků klášteru Chotěšovskému. Teprve r. 1292 děje se zmínka o městě v těch – místech, jež na rozdíl od města pod župnim hradem nazváno Novou Plzní, kdežto onomu (dnešnímu Plzenci) dostalo se názvu Staré Plzně. Toho roku za Václava II., když Plzeň povýšena na město královské, založen v Nové Plzni také chrám sv. Bartoloměje, při němž asi tehdy již správa duchovni svěřena řádu rytířů německých, za nimiž následovali v brzku Minoritě, kteří zbudovali dosud stojící chrám P.Marie, a Dominikáni, kteří klášter s kostelem, sv. Ducha postavili. Brzy již honosilo se město vzkvétající i předměstím pražským s kostelem sv. Maří Magdaleny v místech, kde dnes řiká se »u zvonu«.  Že za Václava II. uvedeni byli sem měšťané němečtí, je samozřejmo, ale vzrůstající město již ve 14.stol. nabylo převahy české.

V dobách husitských stála Plzeň při straně katolické přes horlivé úsilí kazatele. V. Korandy, jenž chtěl z ní učiniti střediště strany husitské v záp. Čechách. Pokus Žižkův r.1420 učiniti z ní baštu strany kališn. se nezdařil a též několikeré obléhání Plzně podobojími (1. 1421, 1427,1431,1433) zůstalo bez úspěchu. Sigmund za tuto statečnost a vytrvalost o svobodil měšťany ode všech cel a mýt v království Českém i po vší říši německé a v upomínku na šťastně přestálé poslední obležení slavíván pak Nový svátek; na paměť téhož obležení přijat do znaku městského i dvouhrbý velbloud, jejž při jednom výpadu Plzeňští Sirotkům odňali. I v pozdějších dobách nalézáme Plzeň při straně katolické, zejména r.1449 jako člena jednoty Strakonické, jež tu r.1450 konala hlučný sjezd, kde uzavřen spolek proti Jiřímu z Poděbrad . I Plzeň dala se r.1466 v základě klatby papežské k odboji proti Jiřímu strhnouti a vytrvala v něm až do r.1479, kdy vrátila se v poslušenství jeho nástupce Vladislava II. Dva zlaté klíče v stříbrném poli a polovice orla se zbrojnošem v poli zlatém jsou ve znaku městském dodnes příznakem odměny, jíž dostalo se Plzni za to od stolice papežské. V těch časech r.1468 založena v Plzni první knihtiskárna, první nejen v Čechách nýbrž i v Rakousku, a čtvrtá asi co do stáří v celé Evropě. Z ní vyšla roku 1468 první česká tištěná kniha Letopisy trojanské a do r. 1534, kdy zanikla, vydala na 30 spisů, skoro vesměs českých, jež náležejí k nejvzácnějším prvotiskům. O národním rázu Plzně svědčí, že r.1500 usnesli se konšelé, aby žádný Němec za souseda přijímán nebyl a raději aby Němci  česky se učili, než aby tak znamenité město české zněmčiti se mělo.

V Plzni narodili se: horlivý kněz Táboritů Václ. Koranda, Jan Skála Doubravský (… l553), sochař Ig. Platzer (…1787). malíř prof.Sequens, básník Bernard Guldener (… 1877), vydavatel minucí hospod. Kašpar Lad. Stehlík (… 1612), Antonín Frosin, Jan Tanner, prof. J. Škoda aj.

Památnosti historické.

Město historicky dělící se na vnitřní město a 3 předměstí, rozděleno bylo nyní v pět okresů, označených čísly I -V. Na tato čísla okresů vztahují se číslice v závorkách při jednotlivých budovách. Přitom vedlejší číslice arabská značí číslo, jimž předmět označen  je na našem plánku . Číslice římské pak značí: I vnitřní město. II. Klatovské předm . , III. Říšské předm. , IV. obv. Saské předm. , V. obv. Pražské předm .

plan-plzen

Arciděkanství viz níže dům farní (I. 9.)

Dům císařský, vedle radnice, nyní sídlo samosprávných úřadů a  obč. záložny, zvaný tak na paměť, že v něm Rudolf II. tři čtvrti léta sídlel r.1599. kdy v Praze mor panoval. V něm také Mansfeld v 1.1618 – 1621 měl své sídlo .

Dům farní (č. 45) na náměstí, původní sídlo komendy rytířů německých, z nichž poslední farář Matouš Švihovský do r. 1546 zde sídlil . První světští faráři volení od rady městské, byli arciděkany pro kraj plzeňský; titulu toho užívají až dosud. Budova farní přestavěna v baroku doby Dienzenhoferovy.

Chrám sv, Anny, nyní kaple školní německého gymnasia, je stavba architektonicky nevýznamná z 1.1710-14, postavená hrab. Alžb. Terezií Vratislavovou z Mitrovic spolu s klášterem jeptišek sv. Dominika stavitelem Jak. Augustonem. Klášter 1782 zrušen, a umístěno tu něm. gymn. jež r.1804 přešlo ve správu Premonstrátů Tepelských. Z těch prosluli tu jako horliví buditelé národního vědomí profesoři J.V. Sedláček (pamětní deska na gymnasiu) a J. Fr. Smetana (pomník v sadech) .

Chrám arciděkanský sv. Bartoloměje na náměstí, založ, v době povstání Plzně kolem r.1292, Přes mnohé pohromy zachoval se v původním slohu gotickém; nejstarší částí je kněžiště a část věžní, loď chrámová se svou klenbou a kružbami spadá v období  dokonalého vývoje slohu gotického. Věž chrámová (102 m. vys.) je nejvyšší chrámovou věží v Čechách. V 1.1879-81 opraven chrám arch. Mockrem. V zevnějšku chrámu poutají pozornost oba boční portály doplňující se s okny nad nimi umístěnými a vynikající bohatým profilováním i vkusnými baldachýnky. Vnitřek chrámu kromě sloupoví poněkud těžkého a jednotvárného, jež hlavní loď odděluje od lodi bočných, imponuje neobyčejnou výškou a skvostnou klenbou s bohatě profilovanými žebry. Z uměleckých památek nejzajímavější jsou: Zázračná Madona na hlav. oltáři, z 1.1370 až 1380 pocházející, kamenná kazatelna, ušlechtilé kamenické práce z 2.pol. 15. stol ., velký gotický krucifix ve hlavní lodi, sousoší hora Olivetská na opěracím pilíři kněžiště umístěná, „Kristus na kříži mezi lotry“, tabulový obraz v sakristii chovaný z r.1540; v pokladu chrámovém zajímají zvláště dva kalichy gotické,z nichž jeden zdoben je průsvitným emailem v drátech montovaným. Při jižní straně presbyteria spatřuje se kaple šternberská, v ušlechtilé gotice Vladislavské provedená. Z doby opravy chrámu pocházejí nástropní obrazy v kněžišti od K. Jobsta, nový hlavní gotický oltář bohatě zdobený dle plánů arch. Mokra a oltářní obrazy sv. Václava a sv. Prokopa od Sequense a obrovské varhany, postavené r.1894 Petrem z Prahy. Pod římsou opěracích sloupů kněžiště spatřují se štítky se znakem zakladatele chrámu-něm. řádu rytířův, a nápisy tu patrné připomínají paměť obležení husitskéh o v l.1433- 34. Pod presbyteři nalézá se hrobka, v níž dříve pochováváni byli arcikněži plzeňští   Z náhrobků a nápisův upozorniti jest na náhrobek M. Šimona Plachého, spisovatele Pamětí Plzeňských, epitaf patricijské rodiny Sonnenberků. V poslední době ozdoben byl chrám 4 velkými malovanými okny, jež darovali manželé Fodermajerovi, Měšťanský pivovar (na straně jižní), rytíř Škoda a okresní výbor v Plzni (na straně sev.). Okno toto uměl. nejdok., povedeno bylo dle kartonu prof. Pirnera v závodu Pazderově v Praze a představuje sv. Václava s ostatními patrony zem. K nim přibudou další 2 okna, jež darují spořitelna a manželé Pytlíkoví.

Radnice (1.7.) plzeňská náleží mezi nezachovalejší plzeňské stavby dob minulých. Vystavena v 1.1554-1559 stavitelem Hanušem Vlachem v ušlechtilé renesanci, zdobena byla původně bohatě figuráln. sgrafity. Bývalý zbrojní sál v 1. patře, v němž nyní konají se porotní soudy, pamětihodný jest hostinou generálů Valdstýnových r.1614 12. ledna a 19.února. Nyní je tu čásť obecných úřadů a sídlo c. k.krajského soudu. Po přesídlení soudu do nové, již pohotové  budovy, bude radnice vrácena  cele opět samosprávě obecni .

Pozoruhodné stavby moderní.

Beseda měšťanská v sadech  Kopeckého,  provedena dle plánů prof. Al. Čenského stavitelem Kotkem r.1901. Plastickou výzdobu provedli prof.Popp a sochař Pekárek. Fresky v průčelí jsou práce Lad. Nováka, veliký nástropní obraz pochází od Vikt. Olivy a lunetové obrazy v kulečníkové síni od J. D. Krajíčka. V budově této, moderně a účelně zařízené a prostrannou zahradou opatřené, nachází se v přízemí kavárna a velký sál pro veřejné přednášky a schůze, v hořejších patrech jsou místnosti spolkové s velkým representačním sálem .

Divadlo nové městské vystavěno jest dle projektu architekta Ant. Balšánka a vyhovuje všem požadavkům v míře nejplnější. Stavba provedena ve slohu moderní renaissance. Skupiny » Opera « a » Drama« na risalitech přední façady modeloval Lad. Šaloun; cviklové figurky při otvorech foyeru pocházejí od Stanislava Suchardy (Nadšení, Obětavost ve středu) od Arn. Procházky (Láska, Žárlivost) a od Fr . Stránského (Hrdinství, Osud. ) Medaliony českých dramatických spisovatelů a hudebních skladatelů na façadě budovy dodali Vilém Amort a Fr. Rous; dekorativní kandelábry s putti Fr .Hergesell. Vnitřní výzdobu divadla dle rozvrhu arch. Balšánka provedl Vilém Amort až na karyatidy prosceniových loží, které komponoval A. Popp . – Hlavní oponu maloval Aug. Němejc, obrubu její, lambreken a prosceniovou voutu K.Mašek; obrazy » Píseň milostná « a »Píseň hrdinná ve foyeru maloval Jos. Mandl . – Divadlo pojme 1100 osob.

Domy moderní s uměleckou výzdobou

Dům „U červeného srdce“ na náměstí proti průčelí chrámu, postavený r.1894 arch. R. Štechem ve slohu moderní české renaissance, vyzdoben ornamentálními (historicky krojovými) freskami  Mik. Aleše od malíře D. Krajíčka.

Dům dědiců Procházkových (č. 5. v ulici Dominikánské) r. 1893 zbudovaný stavitelem Houdkem vyzdoben sgrafity dle návrhu prof. J. Šuly.

Dům paní Krausové na rohu ul.Solní a Sedláčkovy, post. roku 1894 arch. R. Štechem. Ornamentován ve slohu pozdní gotiky po vzoru Zvikovském a zdoben bohatě freskami M. Aleše (provedeným  D. Krajíčkem, jež znázorňují řemesla a znaky cechovní.

Dům dědiců Portových (č. 21. v Solní ulici), zbudovaný r.1894 stav. Ed. Kronem, zdoben bohatě sgrafity dle návrhu arch. Alexandra a barevnými sgrafitovými poprsími a podobiznami českých králů a J. Husa, J. Žižky, Ad. z Veleslavína a Komenského. Ve výzdobě ornamentální užito korunovačních klenotů, znaků zemí koruny české a p.

Rožni dům ulice Kotlářovy a Tovární (č. 6. a 51.). postavený r. 893 arch. R. Štechem nese sgrafita M. Aleše, z nichž vyniká oblehání Plzně Prokopem Velkým r.1433, výroční trh plzeňský a na menším průčelí dobytí Plzně Mansfeldem r. 1618.

Nárožní dům stav. J .Houdka v ulici Koprníkově a Plachého, vyst. majitelem r.1893, vyzdoben je barevnými ornamentálními sgrafity motivů renesančních s plastickými medaillony J. Plachého a Mik. Koprníka i s emblemy astronomie a stavebních řemesel.

Druhý rožní dům těchže dvou ulic, vyst. r.1894 stav. F. Němcem nese ve zlatém poli na omítce cementové fresky, znázorňující čtvero denních dob (jitro, poledne, večer, noc  a čtvero dob ročních, jichž původcem je E. Effmert.

Dům F. Němce v ulici Koprníkově ( vedle nároží předešlého) ozdoben sgrafity, jež tvoří apotheosu Koprníkovu a  pocházejí od téhož umělce E. Emmerta.

Domy č. 903 a 904 na nároží ulice Škodovy a Plachého zbudovány r.1892 arch. J. Rixim a zdobeny téhož sgrafity ornamentálními .

Elektrárna městská, opatřující jednak pohon elektrických drah, jednak osvětlení elektrické, má stanici centrální v ul. Cukrovarské a stanici podružnou v sadech Otakarových (Panský mlýn). Tato stanice, zařízená na vodní sílu o 110 koních, má 2 elektrody na m. stroje o 200 obrátkách v 1 min. každý na 300 volt; napájecí batterie akkumulatorová čitá 290 článků kapacity 198-227 ampérových hodin. V parní centrále jsou postaveny 2 Fischbeinské kotle, každý o výhřevné ploše 157 m2;  ve strojovně jsou 2 vertikální parní stroj  združené o 170 obrátkách v 1 min. každý na 300 koň. si l. K nim jsou připojeny dynamo – elektrické stroje na stejnoměrný proud o napjetí buď 600 nebo 300 volt. Veškero zařízení čítá nyní 700 koň. sil. Proud rozvádí se z každé stanice třemi zemními kabely a z hlavní stanice ještě jedním vrchním vedením. Při ústřední stanici nachází se remisa na 28 vozů, potřebné dílny skladiště atd.

Městské museum. Za spořitelnou proti mostu královskému rozkládá se krásná budova musejní, vystavěná na památku jubilea 40letého panování císaře a krále Františka Josefa I. nákladem obce a za přispění země, nesoucí název » Francisce – Josefinum«. Jsou zde umístěny průmyslové mus. pro západní Čechy a městské historické mus. Budova provedena jest dle plánů arch. a ředitele Jos. Škorpila od stav. Ed. Krcha v moderním slohu goticko – renaissančním. Umělecko – plastická výzdoba pochází od Celdy Kloučka, prof. na c.k. umělecké škole v Praze, lunety v jubilejní síni okresního výboru provedl Aug. Němejc, dva veliké reliefy ve vestibulu, zobrazující dívčí boj, jsou dílem sochaře Saffa ve Vídni a pořízeny jsou společným nákladem c. k. ministerstva vyučováni a obce. Budova záleží ze středního traktu (36 m. dl .) a z dvou křídel (as 36 m. dl.), obklopujíc klášter františkánský z východu a jihu. Náklad na budovu obnášel K 800.000. Budova záleží ze 4 pater: ve vysokém souterrainu jsou skladiště a těžké předměty umělecko – průmyslové, strojovna, v níž se pořádají výstavy technologické a vzorné dílny. V přízemku nacházíme kanceláře, knihovnu a čítárnu, zvláštní sál přednáškový a prozatímně tu umístěna obecní knihovna.

V mezzaninu poutá pozornost naši vysoká síň pro výstavy odborné, levé křídlo zaujímají sbírka odlitků, kreslírny a modelovna, pravé křídlo vyplňují sbírky historického musea. Celé druhé patro zabírají sbírky umělecko – průmyslové.

Za museem povšimneme  si úpravy hradební zdi s cimbuřím a střílnami, s malebnou kulatou baštou v tom způsobu, v jakém zde bývala, přes niž máme pěkný pohled na klášt, chrám P.Marie .

Docela by mne zajímal  současný stav popisovaných „moderních“ budov. Takže pánové z královského města Plzně, které nazýváte někdy městys, zkuste nalézt popisované a poslat fotografie umiňovaných objektů. Já je pak hodím do Obrazárny.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 reakcí na PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES – 4

  1. vonrammstein napsal:

    No páni! Díky za tu práci!
    Spoustu těch míst a baráků znám, závazně slibuju, že až bude pěkně, půjdu to nafotit. Problém trochu bude s tou Solní ulici, je neskutečně frekventovaná, ale něco ulovím. Malice už neexistujou, spolkla je čtvrť jménem Roudná, zůstala jen Malická ulice. Velmi specifický místo i lidi. Pod Saským mostem je moc příjemná hospůdka v gotickým baráku, kterej kdysi býval kostelem, což skoro nikdo neví. U sv. Rocha se to jmenuje. Jeho socha stojí na kraji toho mostu. To jen tak pro zajímavost 🙂

  2. Hudec napsal:

    Jen tak na první přečtení – ty domy stojí všechny a v celkem dobrém stavu. Jenže spousta nového přibyla. Spousta secesních domů, které už autor do svého popisu nevtěsnal a jež jsou ozdobou města (v jednom takovém bydlím), z poslední doby třeba fungl nové divadlo a ty tolik diskutované moderní kašny na centrálním náměstí.
    Ne že by se bylo bývalo nebouralo, ale z uvedených památek snad ani nic.
    Hrůzou je magistrála, vybudovaná za předcházejícího režimu, vedoucí centrem města napříč – to je zvěrstvo strašidelné.

    Jinak je to samozřejmě s „elektrárnou městskou“. Ta už neexistuje, zato tu stojí moderní teplárna (která je i elektrárnou), jejíž 174 metrů vysoký komín konkuruje kostelní věži Sv.Bartoloměje (102 m.), ale samozřejmě že tak nezdobí. Nicméně cena tepla, druhá nejnižší v ČR, ostří této kritiky trochu otupuje. Druhou elektrárnou je bývalá elektrárna koncernu Škoda, dnes zvaná Plzeňská energetika, patřící do pašalíku Daniela Křetínského.

    V textu nejsou zmíněny sady kolem centra z východní a jižní strany, které jsou opravdu pěkné. Ze strany západní je hlavní tah centrem ve směru sever/jih kolem parkoviště, kde stávala kasárna 35.pěšího pluku (zbořená 1967/1968, nevím přesně). a ze strany severní ten už výše zmíněný strašidelný průtah městem.

    Za zmínku snad stojí i to, že tu máme celkem luxusní MHD, ale znáte to – stejně lidi jezdí auty, takže provoz velký, ale v porovnání s Prahou je to zatím legranda. Máme to tu tak napůl cesty mezi příjemnými malými trochu ospalými městy se zachovalými historickými centry, mě se tak líbí třeba Písek, a matičkou stověžatou

    Přes nějaké výhrady se tu žije celkem slušně a i návštěvník se má na co dívat a co navštívit.

    • Bavor V. napsal:

      Ono v té knize je těch domů ještě více, ale to už by se z článku mohla stát vědecká stať.

  3. NavajaMM napsal:

    Zapáčila sa mi táto veta: „…aby žádný Němec za souseda přijímán nebyl a raději aby Němci česky se učili, než aby tak znamenité město české zněmčiti se mělo.“

    • Hudec napsal:

      Teď tu máme přes 15 tisíc cizinců, jejich portfolio je poměrně široké. Kromě Vietnamců a Ukrajinců jsou většinou z EU.
      Je tu jednak spousta studentů, s nimiž celkem žádný problém není. Pak na stavební práce dost Ukrajinců, ale ani ti moc nezlobí. Nejhorší jsou ti, co pracují v montovnách na Borských polích, zpravidla najatí přes pracovní agentury. Slováci spíše toho horšího druhu, Poláci, Rumuni – s těmi problém je, a větší než malý.
      Němci jen turisté, zpravidla seniorského věku ve skupině s průvodcem.

      Už jsem tu kdysi psal, že by mě zajímal kvalifikovaný výpočet, zda se ty montovny Plzni vyplatí, když se odečtou náklady s nimi spojené. Řekl bych, že ani moc ne. Tedy – vyplatí se zahraničním vlastníkům, to jistě! Ale samotnému městu…..????

      • Bavor V. napsal:

        Problém? Souhlasím. Shodou okolností bude „řešen“ i v Černé hodince

      • NavajaMM napsal:

        Toto máte úplne pravdu. Tieto výpočty by mali mať na mestskej rade k dispozícii, mali by byť verejne dostupné a mali by sa pravidelne kontrolovať, či je skutočnosť rovnaká, ako bol odhad. Mali by, ale zrejme to tak nie je. Obávam sa, že na začiatku sa mesto nechá učičíkať nejakým benefitom, napr. opravením úseku cesty, a neskôr už sledovanie skutočnosti nerieši.

        V tých 80-tych bola Plzeň veľmi príjemné mesto.

      • strejda napsal:

        Hudče, tentokrát s Vámi nemohu souhlasit. Montovny a podobná zařízení nejsou proto aby se městu jakkoli vyplácela. Jsou tu proto, aby se vyplácela vlastníkům, dnes vesměs zahraničním. Město je tu proto, aby zajistilo gastarbeitrům zázemí a atraktivitu a přivolalo je. Doprostřed pouště Gobi by na něco takového nikoho nenalákali.
        Svět a stát je dnes tak pokřivený, že mu pro vlastní život nestačí jeho obyvatelé, ale musí si pracovníky dovážet odjinud. To je slepá cesta vývoje a je a bude za ní těžce placeno. Tento systém je teoretickým podkladem proč začít vyrábět egalizované bytosti bez vztahu k čemukoli jinému než penězům. A dát jim při tom jen základ pro přežití. Ten bláznivý systém rozloží národy a státy a zničí i spotřebitele. Zůstanou jen parazité.

        • Hudec napsal:

          Však různými slovy tvrdíme totéž.

          • strejda napsal:

            Jistě, máte pravdu, já jen přitvrdil, aby mělo smysl něco odpovědět.

  4. pepanov napsal:

    Při čtení jsem si zavzpomínal na mladá léta v Plzni (60-63). Dnes jsem pochopil, proč se most mezi Plzní a Roudnou jmenuje Sasský. Něco jsme se po něm nachodili do dílen na Roudnou.U 35. kasáren na rohu byla restaurace (Plzeňka nebo Pražank,a už přesně nevím), tam jsme jako učedníci občas běhali z ústředny na poště pro 15 piv.Stejně tak v Solní pamatuji ještě starou Solnici, která padla na rozšíření Hlavní pošty.

    • Bavor V. napsal:

      No já jsem se přemohl a připravuji pro všechny Plzně znalé další část, tedy domy, které jsem v tomto článku úmyslně vynechal. Tak plzeňáci, připravte si aparáty a budete opět běhat a hledat. 🙂

    • vonrammstein napsal:

      Jsem ročník 68, tohle nepamatuju, přestože jsme do r. 71 bydleli v Nejedlýho sadech, což je od Hlavní pošty přes Solní asi 30m. Saskej most se už pěknejch pár let jmenuje Rooseweltův, ale skoro nikdo mu tak neříká.

Komentáře nejsou povoleny.