PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES.


Díl X. z edice KAFKŮV ILLUSTROVANÝ PRŮVODCE PO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM .

SEPSAL JOS. KAFKA,
ADJUNKT MUSEA KRÁL. ČESKÉHO.
S PŘISPĚNÍM ODBORU KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ V PLZNI.
S plánem města a četnými illustracemi.
PRAHA  NÁKLADEM A TISKEM DRA EDV. GRÉGRA. 1902.
Pro svého přítele Jardu Godota Hudce jsem připravil malý výtah z popisu jeho městyse. Doufám, že popis roku 1902 se nebude shodovat se současnou dobou. Dnes se budeme věnovat místnímu průmyslu. Myslím, že je opět objeví hodně zajímavých dat.

Vynikající závody průmyslové.
Prohlédnutí závodů zpravidla ochotně se povoluje. Jen v Škodových závodech činí se potíže a zbrojovka je vůbec nepřístupna
 

Knihtiskárny.
Císař, Škrétova ul. Küche Leo, Sedláčkova ul.
Kasalický Kar. Závod fotozinkografický, Harantova ul.
Maasch Karel, Resslova ul. Port J.R. Solní ul. 21.
Schiebl Ignác. Göthova ul. 6.  Steinhauser Vend. Zbrojnická ul.

Knoflíky.
Pam & spol. Výroba plát. knoflíků.  Radobčická ul .
 

Kože a kožešiny.
Kastl V. Úprava a barvení kožešin, Střelecká ul. – Vývoz.
Kohn syn Joachim. Výroba koží, Přemysl, tř.
Kraus Jak. Výroba koží, Otakarovy sady.
Levit J.D. Leop. a syn. Továrna na kůže luhované, zámišové a hnací řemeny (přes 200 děl.), Na Rychtářce.

Lihovarstvi.
Auer Mor. Výroba lihovin, Náměstí. Hanak J. Lihovar a výroba lisovaných kvasnic, Lochotín. t ř .
Popper Adolf. Rafinerie, Komenského ul. Roth Mor. Výroba lihovin, Náměstí.
Ulč Václ. Výroba octa, Čelakovského ul.

Lučebniny.
Drechslerové bratří. Výroba glasur olova prostých. Smetanovy sady.
Jareš V. Parostrojni tov. lučebnin a technických specialit, barev a laků; výroba přímoř. prášku a tinktury k vyhubení veškerého hmyzu, Sedláčk. ul.
Taussig Adolf. Výroba leštidel, kolomazi a přečištěné smůly smrkové pro pivovary. Cvokařská ul.

Mlynářství, pekařství a pilařství.
Halbmayer J.D. Mlynář, a pecnářství, Prokop, t ř.
Recht & Böhm. Mlynář, a pecnářství, Doudlevecká tř.
Weiner, Cussi a Zuckermann. Mlynářství, Kalikovská ul.
Wonásek J. Parní pila. Cvokařská ul.

Obuv a prádlo.
Suchý Fr. Výroba prádla, Střelecká ul. Obchod na náměstí.
Zuzák Rich. Továrna na obuv, Widman. ul.

Papírnictví.
Fürth & Gellert. Továrna na slaměný papír, lepenku ze slámy a papír hedvábný, Škvrňan. tř.
Piette P. Tov. na strojní papír psací a tiskový, výroba dřevoviny a cellulosy. Nepom. tr.

Pivovary a sladovnictví.
Měšťanský pivovar zal. r. 1842. Pivov. ul. Roční výroba přes 700.000 hl. Vlastní rafin. smoly, bednárna, rozsáhlé dílny. Velkolepý vývoz. – K návštěvě třeba se ohlásiti v kanceláři; o prohlédnutí sklepů třeba požádati hned při hlášeni.
První plzeňský akc. pivovar z r. 1869, Rokycanova tř. Roční výroba 270.000 hl.
Plzeňský společenský pivovar z r. 1894 sev. od města, poblíž stejnojmenné zastávky, s níž je spojen. Zař. na roční výrobu 125.000 hl., již na 500.000 stupňovati možno. – Návštěva se dovoluje na ohlášení v kanceláři.
Salzova sladovna. Karlova tř.

Sklo, zpracováni hlíny a kamene.
Cingrose Jana první česká brusírna syenitu, žuly, porfýru a mramoru. C. k. dvorní mistr kam. Zal. 1866 (na 600 děln.), Koterovská t ř.; sklad v Nádražní tř. Vývoz. Větší část dílen přenesena do Nadryb na Mži.
Fakenberk Jos. Závod kamen, a výr. mlýn. kamenů; Pod Všemi Svatými.
Friedler Lud . Hliněné a šamotové výrobky, Karlova tř.
Jeikal J. Továrna  na duté sklo, Na Sklenárně (při Doubravecké silnici)
Khodl Jos. & Co. Hliněné výrobky, Střelecká ul.
Rehwald Frant. Malba na skle  a leptání skla, Král. nábřeží,  (hlavní dílny na Letné vých. od Plzně.
Schertler Frant. Výroba porcelánu. Vývoz, Karlova třída.
Theiner Zikm. Umělé kameny mlýnské. Vývoz, Doudlev. tř.
Trapp Jos. Umělé kameny mlýnské. Vývoz, Komenského ulice.

Stroje a ocel. Zboží kovové.
Akc. tov. na smaltované zboží. (433 děl.) Vývoz, Železná ul.
Böhm Otakar. Zámečnictví, Přemyslova tř.
Hirsch Rich. Výroba drátu a drátěných hřebíků, Cvokař, ul.
Hoffe Jak. Zboží zámečnické, Kolárova ul.
Jeřábek Jos. Zboží zámečnické, Kolár. ul.
Juránek E. Kotlářstvi a mosaznictví, Fügnerova tř.
Klotz J. Hospodářské stroje, Poděbradova tř.
Knüppel Jiří a syn. Zboží měděné, Kolár. ul.
Moravek Jan. Zboží zámečnické, Lindaurova ul.

Perner Robert, Kotlářstvi, mosaz, a zvonařství, Poděbrad, tř.
Plzeňská a c.k. společnost pro výrobu strojů a vagonů. (Belaniho továrna) Klatov, tř.
Rechta Bohm. Výroba hřebíků Doudlev. tř.
Rudolf H. K. Zbrojnická ul. a Ferdinandova tř.
Říha Bernard. Výroba strojů pro mlýny a pekárny. Rokycan, tř.
Schwarz a Beck. Výroba válcovaného železa trhového a válc. drátu a drátěných hřebíků. Mikulášské nám.
Šíp J. Zámečnictví, Pod Všemi Svatými.
Akciová spol. Škodovy závody, (na 3000 dělníků) . Továrna na zařízení pro cukrovary a pivovary, parní stroje dolové, turbiny, ocel Martinovu, litou a tyglovou, lodní šrouby a stevery, děla, věže pancéřové atd. Vývoz. Stará továrna v Tovární ul., nové závody se zbrojovkou leží Z od města v prodloužení Tylovy ul.

Truhlářství.
Novák Vojt. Výroba nábytku a kulečníků, Skvrňanská tř.
Just Vavř. Truhlářství stavební, Karlova ul.

Uzenářstvi.
Rosenkranz J. Velkodílny v nádražní tř. Vývoz.

Voda sodová.
Khodl K. Jikalka.
Společenstvo hostinských a výčepníků. Radyňská ul.

Vozy.
Brožík Václav a syn. Továrna na vozy (zal. 1845), postroje koňské,  strojní řemeny. Výroba vozů pro elektr. dráhy. Vývoz. Nádraž. tř.

Jak je vidět, již se objevily typické plzeňské továrny.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

11 reakcí na PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES.

  1. Hudec napsal:

    Tak to zkusím hned podle vzoru „dříve – a dnes“ (tam, kde budu vědět).

    Vynikající závody průmyslové:
    – Původní Škodovka jako ucelený konglomerát už neexistuje. Rozparcelováno, dílem pod zahraničními vlastníky. Škoda JS (dříve Jaderné strojírenství) – Rusové. Bývalé Škoda Hutě – Rusové. Bývalá lokomotivka – dnes Škoda „Transportejšn“ – dnes s podivnými vlastníky v čele s Tomášem Krskem, Turbínka je Doosan – Korejci, atd. – kdo si to má pamatovat…?
    – Na tzv. Borských polích celá řada velkých zavřených „krabic“, kde se něco montuje (televizory, klimatizace a co já vím co všechno.
    – Také pár nových firem s výrobou o velké přidané hodnotě, třeba WPA (Workpress Aviation- jako účetní tam pracuje moje externí účetní) – dělají něco pro letecký průmysl, hodně mladý asi geniální majitel, dost magor… jezdí ve Ferrari, leč na to si nenakradl, ale vydělal.
    Celkem vzato ale průmyslu hodně a z toho hodně toho nového a moderního.

    Knihtiskárny:
    Ani nevím, určitě je tady NAVA TISK, což je zprivatizovaná bývalá soc. tiskárna, ani nevím jak se dříve jmenovala. Zmocnil se jí Ota Rubner, dnes dost velký kapitalista. Dříve býval v Lidových milicích… no a co?
    Tiskařina se dost centralizovala, takže deníky se tu samozřejmě už dávno netisknou, ale vozí se z tiskárny z Prahy.

    Knoflíky:
    To je dobrý…?!

    Kůže a kožešiny:
    Asi tu není nic.

    Lihovovarství:
    Božkov, samozřejmě. Fernet. Ani nevím komu to teď patří, nedávno ještě Italům.

    Pivovary:
    No tak samozřejmě ta velká chemička, známá jako Pilsner Urquel. A už taky pár menších pivovarů, vždycky s hospodou, jinak by se asi neuživili. Já osobně chodím na Prazdroj buď na Šalandu, což je něco veřejnosti nepřístupného hluboko ve sklepích toho pivovaru, pivo vařené ještě postaru. Nektar (ne ten strakonický, proboha, používá to jako epiteton). Nebo do Lokálu pod divadlem, tam se ten chemický produkt ještě dá pít. Domů ale kupuju Bernarda, toho s porculánovou zátkou. Prazdroj bere pitnou vodu od mého klienta – Plzeňské teplárenské. Prý k technologickým účelům…. no, nevím, třeba jó…
    Možná jsem zmlsaný. Nejspíš.

    Ostatní přeskakuji, kdo by to tu všechno hledal, když nějakou malovýrobu a střední stav a živnostníky v roli výrobců a ne poskytovatelů služeb už dávno vzal čas.

    Zastavím se až u uzenářství:
    Vřele doporučuji přímo v centru v Dřevěné ulici malé uzenářství pana Plzáka a rodiny. Dělají postaru a velmi poctivě, tudíž také dráže, než je průměr. Ale jejich klobásky…. a uzený bůček! A uzená kýta…! A hovězí klobásky, a malé skleničky se zavařeným masem, kterým roztomile říkají „Pánská přesnídávka“. A sádlo se škvarky… no a tak všelijak jinak.

    Koukám, že voda sodová – firma Khodl. To je nějaký předek s ještě původním jménem?
    Máme tu právovárečníky, že by kdysi i právosodovníci?

    P.S.: Autor píše o Škodě „3000 dělníků“. Nespletl se o řád? Asi ne. Když jsem já zahajoval svoji šestiletou škodováckou životní etapu na přelomu let 1992/1993, měla asi 38 tisíc zaměstnanců. Když jsem odcházel, tak asi 25 tisíc (?), ale to tam zase na čas patřil i LIAZ a Tatra a UTE Erfurt a tak, což předtím nebývalo…..

  2. vonrammstein napsal:

    Je v tom seznamu hodně židů, všimli jste si?

    • Bavor V. napsal:

      Tehdy byla i u nás silná židovská komunita. A nikomu nevadili. Protože se vždy považovali za občany svého města a účastnili se místního života i finančně.

  3. kchodl napsal:

    Co mě na tom zaujalo, že kotle se tenkrát ještě dělávaly poctivě z mosazi, jak je patrné z těch kotelnických firmiček, které všechny zmiňují mosaz, některé dělají také zvony.

    Počet firem nevypadá právě velký, takže buď nejsou uvedeny všechny, ale až od nějaké velikosti, nebo to prostě tak opravdu bylo – koukal jsem, že podle sčítání lidu z roku 1900 měla Plzeň jen něco málo přes 68 000 obyvatel, takže to bude asi vysvětlení.

  4. jaa napsal:

    Sice mT a s Plzní to nesouvisí, ale se zaměstnaností – zaujalo mne tohle…

    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/byznys/trumpuv-efekt-v-praxi-v-lednu-246tisic-novych-pracovnich-mist/

    Pročpak se asi všichni ti „analityci“ všeho znalí ,tak mýlí? Zrovna jako předpovědi a Anglii o Brexitu. hmm, je to nedostatek v čem….

  5. Bavor V. napsal:

    Až vyjde další pokračování, tak budete mít oba úkol. Najít a nafotit 🙂

  6. cobolik pacholik napsal:

    hudacek pise,jak vyzeraju skodove zavody,rozpacelovane na drobne polia a v ceskych rucickach to tak hovno z tej skodovky zostalo.
    vsetky tie oceliarske a strojarenske firmy nastavala komuna ,skade ona brala na to peniaze,dnes by ten zajebany demokrat nemal na sprchy v takych firmach,ja videl tam,jak to vyzera,ja necakal nijake dubaje,ale nic svetoborne som nevidel v pepikove to nastavane protihlukove steny a v cobolove to polia zarastene lepsie jak preria tu,male fabriky a tie JZD to jak po bombardovani vyzera,auto priemysel sa chvali jake auta sa vyrabaju,ale horske stezky pre tie auta zostali a obchodnych domov a obchodov to mame asi najviac na obyvatela.

Komentáře nejsou povoleny.