Strakonice


V knihách historických objevil jsem zajímavé popisy hradů a tvrzí na Šumavě. Pravda, podle neznámého autora je pod pojem Šumava zahrnuto mnohem širší území, to ale umožnilo zařazení právě i hradů a tvrzí z kraje prácheňského. Takže co se píše o hlavním hradě?

Hrad Strakonický náleží k nejrozsáhlejším, v celku dost zachovaným, a co do věku k nejstarším hradům netoliko v Šumavě nýbrž i v celých Čechách. Kdy a od koho založen byl, nelze nám pověděti, a co se týče odvozování jména jeho od straky, jest pouze jen smyšlenkou v způsobu Hájkově. Každým spůsobem založen byl ale velmi záhy, snad jako jiná místa nadotavská (Sušice, Písek a j . ) v té době, když se tu pilně rýžovalo na zlato.

Toto neproniknutelné šero zahaluje dějiny Strakonic až do XIII. st. Tehdáž nalézaly se Strakonice se vším zbožím v držení mocného a přebohatého rodu Bavorů ze Strakonic, kteří vládli téméř celým okolím daleko široko (mimo Strakonice patřily jim také Horaždovice, Sedlice, Blatná atd.) Jména těchto velmožů vyskýtají se velmi zhusta v letopisech českých, neboř zastávali nejvyšší hodnosti v zemi a zúčastnili se činně všech událostí jí se týkajících.

Bavor I. se svou manželkou Dobislavou (dle jiných Bohuslavou) as r. 1243. v zámku svém strakonickém založil konvent rytířského řádu křižovníků sv. Jana (později Rodýzských, nyní Maltézských,) odevzdal jim kostel zámecký sv. Prokopa a nadal je hojnými statky, kteréž darování Přemysl Otakar II potvrdil r. 1251. Syn a nástupce jeho Bavor II., jenž nastoupiv as r. 1254., bojoval s králem Otakarem II. v slavné bitvě u Kressenbrunu r. 1260. a dostoupil hodnosti nejvyššího maršálka království českého přijal hodnost generálního převora řádu, jemuž přál jako všecken rod jeho až do vymření. Také syn jeho Bavor III., jenž nastoupil r. 1290., byl převorem řádu. On byl jeden z nejpřednějších odpůrců strany rakouské po vyhynutí Přemyslovců po meči, jakož i Albrechtova syna Rudolfa I., i když zvolen byl na království české, uznati nechtěl, pročež král pole proti němu sebral, ale obléhaje ho v Horažďovicích, na ouplavici v ležení zemřel, panovav jen několik měsíců. Týž Bavor Strakonický osadu na levém břehu Otavy na město povýšil. Pan Vilém Bavor ze Strakonic, jenž r. 1318. nastoupil po bratru svém Bavoru III. a r. 1336. bezdětek zemřel, Strakonice se vším zbožím na věčné časy zapsal velkopřevorství řádu sv. Jana, u něhož také od té doby až na naše dny bez přetržení zůstaly přes všechny změny a bouře, které na vlasť naši se shlukly.

Tady se nejen autor tohoto povídání, ale spousta dalších velice mýlí. Opomíjejí totiž ještě další dva členy tohoto slavného rodu, a to Bavora IV., zvaného Bašek a Břeňka. Teprve Břeňkem rod vymírá. A teprve Břeněk se zbavuje strakonického zboží, které přes Vikéře z Jenišovic dostalo se do držení johanitů.  Kromě toho městským právem zákupním vybavil Strakonice právě Bašek. O povýšení na město nejsou nikde žádné doklady, k přeměně na město došlo patrně samovolně, protože Bavorové věnovali svou pozornost spíše vlastnímu hradu a sousedním Horažďovicím.

Patnácté století, doba to válek husitských a krále Jiřího bylo pro zámek strakonický nejslavnější dobou. Sídlo velkopřevorů řádu (neboť když r. 1420. rozkacení Taborité byli sbořili konvent v Praze, přenesl se velkopřevor s řádem do pevného hradu Strakonic) bylo přirozeným způsobem pevností protihusitskou a mimo sídla pánů z Rožmberka a z Hradce nejdůležitějším středištěm katolicismu v jižních Čechách. Písek, Tábor, Vodňany a jiná města na blízku, jakož množství drobné šlechty vytrvale stály po straně protivné a tudíž rytířové strakoničtí nejednou tuhé měli postavení.

První velkopřevor, jejž tato bouřlivá doba zastihla, byl pana Oldřicha z Hradce syn, Jindřich (od r. 1400.) Jako celý rod jeho věrně oddán jsa víře katolické, protivoval se novotám. Od krále Zikmunda po smrti Václava IV. jmenován mezi náměstky, kteří pomáhati měli vladařce, ovdovělé královně Žofii, horlivost svou o věc katolickou draze zaplatil; neboť když dne 25. března r. 1420. s panem Petrem Konopišťským ze Šternberka s jinými pány katolickými, usadivšími se právě před tím v Písku na Žižku, s lidem svým z Plzně k Táboru spěchajícího, udeřil, v památné bitvě u vsi Sudoměře (asi 2 hodiny od Strakonic na západ,) kdež Žižka se svým lidem skvěle zvítězil nad „železnými (t. j. obrněnými) pány,“ pan Jindřich z Hradce tak nebezpečně raněn do hlavy, že brzy po tom zemřel.

Z historických dokladů víme, že zranění nebylo do hlavy, ale do palce u nohy, které mělo způsobit snad otravu krve.

Za velkopřevora pana Václava z Michalovic nabyl hrad Strakonický zvláštní historické důležitosti. On zúčastnil se pilně všeho, co ve vlasti se dálo a byl středem, okolo něhož kupila se celá jeho strana. Čeleď jeho pomáhala Tábority porážeti u Lipan, on byl jedním z hlavních podporovatelů Albrechta II., po jehož smrti stal se hejtmanem kraje práchenského. U něho ale ustanovila se také dne 8. února r. 1 449. ona jednota Strakonická, jež jako pozdější jednota zelenohorská smutného došla jména v českých dějinách, postavivši se proti blahodárným záměrům krále Jiřího. Nevole proti pánům té to jednoty, v jejíž čele stál Oldřich z Rožmberka, byla v zemi veliká jakožto proti „ hubitelům vlastního jazyka.“ Dočkav se několika porážek a jsa při tom svědkem stále rostoucí moci a slávy pana Jiříka, zemřel pan Vácslav z Michalovic dne 28. srpna r. 1451 (Za něho veliká část Strakonic dne 25. června r. 1442. lehla popelem; oheň povstal neopatrností chlapců, kteří bavili se střílením .) – Jeho nástupce Jošt z Rožmberka, jenž povýšen byl později na biskupství Vratislavské, ještě do horších nesnází upadl, přistoupiv k jednotě zelenohorské a bojuje proti králi Jiřímu, jehož synem byl poražen; zemřel pak hořem v Nise r. 1467.

Nyní teprvé nastaly klidnější doby na zámku Strakonickém, zvláště za panování nejvyššího mistra pana Jana ze Švamberka od r.1472 – 1507, kdež věkem přemožen postoupil Strakonice synovci a chovanci svém u Janovi z Rožmberka. Zemřel pak r. 1516. a pochován byl v zámeckém kostele v Strakonicích.

K žádosti téhož Jana ze Švamberka vydal král Vladislav II. dne 11. února r. 1472 majestát, že nic ze zboží řádu maltézského nesmí být ani zastaveno ani odcizeno. Jan z Rožmberka Strakonice zdí obehnal, zámek opravil, a zboží řádu v nejlepší pořádek uvedl. Od něho pochází věž kostela zámeckého, nejpěknější zvon atd.

Za Matouše Děpolta Popela z Lobkovic (nastoupil r. 1591) stihlo veliké neštěstí celou vlast českou a také Strakonice bouřemi, jež strhly se za posledních let vlády císaře Rudolfa II., ještě více pak vzbouřením stavů protestantských r. 1618. Zvláště v této válce české Strakonice mnoho utrpěly, neboť tam a v okolí řádilo vojsko Dampierre-ovo, Bucquoy-ovo i Maxmiliánovo. Strakoničtí Huertu před Pískem a Táborem všelijak museli podporovati, proto pomstil se jim Mansfeld, jehož podplukovník Streff dne 13. prosince r. 1619 města i zámku Strakonic se zmocnil. Žoldnéři jeho v Strakonicích drancovali a všeliká násilí prováděli, zejména v kostele zámeckém všechny oltáře a obrazy zničili.

Ve válce švédské zase Švédové, až k Strakonicům se prodravše, jich dobyli a celé okolí pustošili. Občané Strakoničtí dali jim tenkráte na hrozbu jejich, že zámek vypálí a zboří, velikou sumu výplatného, a tak zachráněn byl zámek jedině obětavostí měšťanů.

Zámek strakonický vůbec, ačkoli za, třicetileté války častěji v něm a okolo něho rozléhal se hlomoz válečný, přece v celku veliké škody neutrpěl, a rovněž bez pohromy vyvázl z jiného nebezpečenství, jemuž v Čechách tolik hradů padlo za oběť. Míníme tím rozkaz Ferdinanda III. po válce třicetileté, aby všelijací hradové zbořeni byli, nepochybně by jakoukoli příští vzpouru pánů českých tak učinil nemožnou, kterýžto rozkaz obnoven byl za syna a nástupce jeho Leopolda I. Rozkaz ten to nebezpečný Strakonic se netknul, jelikož v držení vždy věrného řádu se nalézaly. Popis zámku z r. 1668. líčí jej co úplně zachovaný, také Balbín, jenž na cestách svých po Čechách i do Strakonic přišel, vypočítává jej mezi zámky zachovanými a obydlenými, dokládaje že i sám v něm bydlel. Vůbec zdá se, že hrad zachoval se téměř beze změny až do začátku XVIII. st., kdež velký převor, svobodný pán Leopold Dubský z Třebomyslic ( 1714 – 1721) jehož jméno čteme nad hlavní branou z Bezděkova (nynějších „Nových Strakonic“) k zámku vedoucí, dle obyčejného vkusu čili nevkusu doby té přestaviti dal východní část, kdež nachází se nyní t.z. residence, v níž za pobytu svého v Strakonicích sídlívá velký převor. Ve svrchu řečeném popisu zámku Strakonického děje se zmínka o třech věžích, jichž nyní na zámku jest pouze dvé; bez pochyby tedy při tom přestavování zmizela třetí, kteráž, jak se zdá, stála v severovýchodní části. Dalším i všelijakými stavbami a přístavky uvnitř ztrácel se čím dále tím více původní ráz hradu, zvláště když celá strana severní na nynější podobu přestavena, takže z původního hradu zbyla jen strana jižní a západní s památnou věží.

Z knihy „Památné HRADY A TVRZE v Šumavě“ vydané v Klatovech roku 1876 sestavené F.J.Š. (autor neidentifikován)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

48 reakcí na Strakonice

  1. kchodl napsal:

    Moc pěkné, pane Bavore.

    Před pár dny jsem řešil něco pracovního (tj. jimi způsobený velký průšvih) s mladšími – něco přes 30 – kolegy, ačkoliv ne úplně blbými, přece jen produkty západního školství posledních let. Jsou naprosto ahistoričtí, nevzdělaní, nesečtělí, nemají žádný všeobecný přehled – dokonce ani v ICT disciplínách. Znají jen svůj velmi úzký obor. Škola – nějakým omylem dosud zvaná univerzitou – je nenaučila teorie a základy oboru, ale jen šmudlání v rámci jednoho software. Za 5 let, až jejich „vědění“ zastará, budou k ničemu, pokud tedy nebudou průběžně studovat a nenaučí se něco jiného – samozřejmě stejně povrchně jako to, co umí dnes.

    Takoví lidé si vůbec neuvědomují, jaké obrovské kulturní bohatství máme – a ostatní historické země také. Kolik to vše stálo práce, utrpení a postupného zlepšování, než jsme dospěli tam, kde jsme dnes. Jsou to prostě základy, na kterých dnešní civilizace vznikla. A bez nich padne.

    Přijde mi, že cílem dnešních samozvaných „majitelů světa“ je vykořenit vše kulturní a historické, vyrobit „nového člověka“, velmi mělkého a tupého, bez jakýchkoliv kořenů, kterému bude úplně jedno, jestli pracuje a žije tam či tam, protože co bylo ho nebude ani zajímat. Zahltí ho popkulturou a jinými zhovadilostmi, pseudohistorií z filmů a komixů. Potlačí zdravý rozum a základní pud sebezáchovy.

    Všiml jsem si, že se „jim“ to docela vede. Alespoň tedy u těch průměrných, středně blbých, jako byli tihle „moji“ – lidé, schopní v minulých dobách tak maximálně průmyslovky. Skutečně chytří – i prošlí stejně špatnými školami – jsou víceméně proti těmto snahám imunní, protože čtou sami, sají informace jak houba a o vše se zajímají. Těmhle je to jedno, jsou naprogramovaní takřka dokonale, zajímá je, jen co do nich naprali za tužby. Dokonale konformní, i případné „protesty“ dělají konformně.

    Zkrátka, měl jsem sto chutí je na místě všechny postřílet, ty namyšlené vypatlance.
    🙂

    Což je proti minulosti docela rozdíl – základní a střední školství kdysi i do blbců narvalo něco všeobecného přehledu, historie a kultury, zatímco to moderní školství na to programově se.. kálí.

    Pokud tedy píšete tyto své historické exkurze, jste vlastně až do morku kostí disident a odbojář.
    😀

    • brtnikvbrlohu napsal:

      Kchodle – dejme si (nikoliv socialistický) závazek – podporovat alespoň v jednom mlaďochovi onu příslovečnou zvídavost pěstovat.

      Někdy v devadesátých letech mi začala blikat červená kontrolka když se objevili věrozvěsti hlásající teorie o přetěžování žáků – tehdy se mi zdálo jen divné – dneska už vím odkud foukal vítr.

      Vzhledem k věku lituji jak tahle sebranka dokáže reagovat na změny které nás v nejbližší době čekají – naprostá většina bude bezradná a neschopná adaptace – výsledek odhadnout neumím.

      Nejhorší je že tahle infekce nemíjí i nejvyšší věrchušku – to horní 0.001 procenta – topí se také v iracionalitě a jejich rozhled je na úrovní juesejského školství – dneska sledujeme v přímém přenosu.

      Soudruzi prznili ledacos, ale jejich idea maximálně vzdělaného plebsu (všestranné rozvinutého člověka – tj. nakopat do něho maximum) nebyla od věci, že v tom byla notná dávka apologetiky?? A dneska není???

      To jen několik myšlenek co mi tak proběhly hlavou.

      Jo a panu domácímu za to dík, ba i Kateřině.

      • brtnikvbrlohu napsal:

        Nějak mne bere myšlenkový trysk – Vzhledem k věku lituji že už možná neuvidím jak …..

      • kchodl napsal:

        Kdysi na tohle téma napsal velmi hezký fejetonek nick Vidlák, na nejmenovaném blogu. O přiblblé obyčejné kadeřnici, kterou nedokázali zmást rakouští protitemelínští aktivisté svými bláboly o nebezpečnosti Temelína, jelikož holka věděla ze základní školy, jak vypadá schéma jaderné elektrárny a tudíž že problémy s turbínou opravdu nejsou jaderná havárie. Taková zjevně „přetěžující“ informace se jí v životě hodila, protože tlupa zaplacených hovad ji nemohla vyděsit.

        Plytké vzdělání a nezvídavost mocenských špiček je důsledkem namyšlenosti pavědeckých „humánních“ neexaktních oborů, které považují cokoliv technického, technologického a exaktního za „nízkou vzdělanost“, jakési služebníky své vznešenosti a idealistických cílů. Doslova a do písmene toto přesvědčení pěstují ve svých absolventech, a takový stav trvá již přes 50 let. Důsledky vidíme všude. Běžný filosof, sociolog, politolog, ekonom, dokonce i lékař se cítí nadřazen všem přírodovědcům, fyzikům, matematikům a už totálně všem technickým inženýrům – ty vnímá jako své polodementní slouhy. Mají pro to i pěkné slovo „technokrat“, to je každý, kdo jim řekně, že něco je limitováno, například zákonem gravitace.

        Ti lidé pak nevidí žádný rozdíl mezi relativními „pravdami“ svých společenských oborů a zákony fyziky, například. Domnívají se, že je vše podobně „ohebné“. Že pokud něco nejde, stačí jen více zařvat, udílet tresty či odměny a ono se to časem poddá. Nechápou limity, ani skutečnou složitost civilizovaného světa kolem sebe, provázanost a technologickou náročnost. To prostupuje celou hierachii systému. odshora.

        Omezování vzdělání není nová myšlenka v hlavách všemožných sociopatů, docela běžně se to vyskytuje v plánech každé totalitní ideologie. A jak vidíme, je to pochopitelně i součástí západní (pseudo) levičácké ideologie „kulturního marxismu“, „frankfurtské školy“, všech apokalyptických hnutí „Římských klubů“, „udržitelného rozvoje“, …

        Jako skoro ve všem, kladnou roli hrají počítače a především internet. Zapomeňte na pavědecké a směšné knihy typu „Digitální demence“, kterou získal popularitu a peníze jakýsi práskaný pavědátor. Něco na tom pochopitelně také je, ale víceméně se jedná o provokační hyperbolu, parafrázi.

        Informace z internetu se mohou jevit – a také jsou – nesoustavné, ale všeho dočasu, protože vznik kvalitních e-learningových platforem nějakou dobu trvá, pracuje se na tom posledních asi 10 let velmi intenzivně.

        Za pár let bude síť plná virtuálních univerzit, nesmírně komplexních a kvalitních, mnohem dokonalejších a systematičtějších než cokoliv, co dosud lidstvo poznalo. A nepůjde to vypnout ani omezit. Dostupnost kvalitního vzdělání bude s dneškem nesrovnatelná, i cenově.

        Takže perspektiva vzdělanosti je, navzdory temným vizím šířeným apokalyptiky, vynikající.

        • brtnikvbrlohu napsal:

          Tak tady si dovolím se vší úctou trochu oponovat – i když vím že se ve finále neshodneme, ale čtenáři nechť si to přeberou – vážený příteli Kchodle (doufám že jsem neurazil) tady se provádí vylejvání vaničky i s dítětem.
          Musím neskutečně zjednodušovat, tak doufám že to nebudou moc velké nepřesnosti – ale u spolvěd – i já jim s oblibou říkám pavědy – jde v prvé řadě o přístup. Pro zjednodušení vezmu filosofii – mi bylo během studia vykládáno že jde o disciplínu která by měla jaksi zastřešovat celé vědecké poznání, která by se měla věnovat tomu nejzákladnějšímu – tomu prvotnímu, výkladu podstatnosti světa, jeho původu což by mělo vycházet z poznatků ostatních – tedy přírodních a i technických věd. Dá se říct že hlavní slovo by tu měla mít fyzika – tedy kvantová, astronomie včetně kosmologie, ale i biologie – podstata života, psychologie – podstata myšlení a inteligence, ale i ekonomika – pardon politická ekonomie. Shrnuto – vycházet z nejpodstatnější vlastnosti hmoty. Hmoty která má své zákonitosti, ty poznat atd. Má to svůj háček, jaksi se sem nevejde kategorie pánaboha, přesto se stále pěstuje – jak říkával jistý politik – kněžourství – onen idealismus který umožňuje do filosofie propašovat prakticky cokoliv a který z toho dělá nám tak známý guláš.
          Hezky na tohle téma psal Bondy, to bych se ale zase musel prohrabávat celým jeho dílem – ten vytýkal filosofii že zaostává za exaktními vědami včetně biologie, psychologie – dával to jako jeden z největších hříchů všech filosofický ústavů či obdobných institucí hlásících se k Marxovi. Prostě místo aby se snažili coby ontologové držet krok s rozvojem obecné vědy a techniky tak buď mlátili prázdnou slámu či – ještě hůř – věnovali se rektoalpinismu tehdejšímu režimu.
          Os idealistických filosofů se nic v tomhle směru čekat nedalo – tam je ontologie jasná – je to od pánaboha a basta – trocha polehčujících okolností je že alespoň někteří šťourali do gnoseologie za což často dostali od svých přes prsty.
          Tím vzniká poptávka – potřeba reflexe výkladu světa a kde je poptávka tam je i nabídka – těch co by do toho chtěli fušovat. Dneska je to o hodně horší že fedrovaná je idealistická filosofie – materia potažmo dialektika jsou sprostá slova a tak do toho fušuje kde kdo – tak vznikají i takové zrůdnosti jako tzv – opakuji tzv neomarxismus – byť to má s Marxem společného asi jako učení Jehovistů s Janem Husem.
          Bez filosofie – a potažmo i ostatních pavěd se neobejdeme, ale potřeba je dělat pořádně, ne fušovat nebo dokonce falšovat.
          A ještě si uraženě prsknu – pro formu – napřed jsem se chtěl nafouknout kvůli druhému a třetímu odstavci ale pak jsem si řekl dvakrát měř než vykopneš – třeba nejseš běžný 🙂 mno určité výhrady k tomu mám – za oněch 40 let kdy se oficiálně potlačovalo kněžourství to ty technické a dodávám exaktní přírodovědecké v globále měly dobré, kdo nevěří ať si polistuje v starých časopisech – taková Věda a technika mládeži, Abíčko, s určitou výhradou Věda a život, Vesmír …. jejich čtení se propagovalo, doporučovalo ve školách (bať jak kde – ale tlak na tu propagaci byl) – jaké to mělo náklady a stálo to pár korun v každé trafice. Kopance byly – genetika, např. Lysenkov, Lepešinská, psychologie (Freud), kybernetika. Totální propad nastal ale až když kněžouři dostali zelenou – hádejme kdy.
          Byla chyba, že v technických oborech bylo málo OPRAVDOVÉ filosofie – to jsem si ověřil u dcery – studovala od poloviny 80tých let stavárnu, navíc působil dost silný tlak na vytvoření postoje o zbytečnosti se tímhle zbývat a kultivovat se. Beru to jako vzájemné nepochopení jako důsledek nedostatku berných znalostí o druhých. Navzájem.

          Ten internet považuji také za naději, musí tu být nějaké vedení – začít s nějakou propedeutikou, jinak se i v nejkvalitnějších zdrojích utopíme, prostě musí být nějaký grunt a tady je klasická škola nezastupitelná, když bude stát za …. ta i konečný výsledek bude tristní – příjemce se v tom nedokáže orientovat – poznat blábol od kvality – viz rostoucí blábolovitost tzv naučných tv programů (ZOOM, Viasat, Spektrum etc.)

          Málokdo už dneska ví že v sojuzu se v 20tých letech kladlo za cíl ne odstranění negramotnosti – ale dosažení maximální vzdělanosti. Kdo dneska zná Lesní noviny či Neználka což bylo pro děti.

          A PS – Chudák Erich Fromm kdyby tušil co se mu bude klást za vinu – asi by ty všechny kulturní antropology potažmo „marxisty“ a nevím co ještě nakopal do – míst kde se spojuje muskulus gluteus maximus sinister a muskulus gluteus maximus dexter..

          • kchodl napsal:

            Vážený příteli brtníku, nevylévám vaničku, s dítětem či bez, pouze konstatuji stav, aniž bych hodnotil. Pouze podle toho, co jsem sám vypozoroval, pochopitelně bez nároku na úplnost či správnost.

            Mám dojem, že absolventi společenských pavěd ví o exaktních vědách řádově méně, než naopak, kupodivu většinově neznají dokonce ani filosofii vědy – Karla Poppera a další – a nedokáží tím pádem rozlišit, co věda je a co věda v žádném případě není.

            Nedávno jsem zahlédl – asi na PL (snažil jsem se to najít, ale možná později, určitě jsem si někam uložil URL) – jakousi anketu mezi různými experty na školství, na téma jak pozdvihnout úroveň společenských věd, prolétl jsem to jen letmo, ale zasmál jsem se několika názorům, které mi přišly pravdivé, nicméně silně politicky nekorektní a v dnešní situaci neakceptovatelné – jeden borec bez obalu prohlásil, že společenské vědy nejsou vědy, druhý pronesl cosi o tom,že úroveň by polepšila výuka vyšší matematiky a fyziky, zhruba na úrovni ostatních exaktních oborů – jsem si docela jistý, že díky tomu by odpadlo 99% absolventů takových škol, pokud ne všichni, byla by to úplná genocida.
            🙂

            Sdílím zklamání ze zaostávání vývoje filosofie, která místo aby se stala jakousi sjednocující obecnou „nadvědou“, spíše nahrazuje náboženství, jen zavádí nová dogmata a nový katechismus.

            Přijde mi to docela nepochopitelné; jediný výklad, na který jsem přišel je nedostatečnost samotných filosofů – narazili na hranice svých metod, a tam, kde se ostatní vědy matematizovaly – zavedly nějaký formalismus – filosofie odbočila do říše nesmyslů.

            Paradoxně tak mnohé věci, které by spadaly pod filosofii, najdete v počítačových vědách, protože tam jsou matematicky vzdělaní lidé, kteří takové formalizace jsou schopni. Zahrnuje to širokou oblast od ontologie po lingvistiku, kterou kybernetika (v podstatě analogie filosofie, nadvěda, jejíž součástí je i ICT) „uloupila“ filosofii. Není nakonec kybernetika (ne pouze v technickém smyslu, spíše v Lemovském – ala „Summa technologicae“) pouze matematizovanou filosofií?

            Počítače mají v těchto věcech jednu velkou výhodu – nejsou inteligentní. Aby se dalo něco naprogramovat a pak s tím dále pracovat, je nutno vše formalizovat a matematizovat. Pokud by se takový postup použil pro filozofii – a byly takové pokusy, které často končily parodickým zesměšněním ikon moderní filosofie – moc by mě zajímalo, jak by např. dopadl Heidegger se svým „Bytí a čas“.

            Zkrátka, domnívám se, že filosofii – a ostatním společenským pavědám – pomůže z pasti zpět na vědeckou půdu silná matematizace – jenže to vyžaduje matematické vzdělání a to je často pro tyto lidi daleko za hranicí jejich intelektuálních schopností. Takže, obávám se, filosofie dál bude degradovat do čehosi mezi „duchovní“ literaturou a náboženstvím.

            Ohledně zlomu 90. let, hlavně je vidět vzestup všemožné iracionality a útok oněch západních „filosofických“ konstrukcí, hodně namířených proti pokroku a technologiím, jakoby ideálem lidské civilizace bylo opičí stádo v pralese. Psát o vědě a technice se najednou „nesmělo“ s oním objevitelským nadšením a „Verneovským“ úžasem, ale pouze s úsměškem a zásadně pochybovačně, s připojeným povinným dovětkem, že to určitě přivodí nějakou apokalypsu. Tím se vyznačují všechny moderní a postmoderní sekty, vydávající se za filosofické směry – jako každá správná věrouka mají svůj Armageddon.
            Exaktní věda a technika je označována málem za „ďáblovo dílo“.

            Výuka po internetu právě zahrnuje pevné vedení, to je věc, která odlišuje vyspělé e-learningové platformy od dosud používaných jednoduchých výukových programů. Používá se tam umělé inteligence a strojového učení, má to v sobě zapracovány mnohé pegagodické zásady a postupy. Je to prostě kompexní náhrada školy s živými učiteli.
            Pokrok v této oblasti je opravdu značný, ale kdy se to začně šířeji používat – tipuji tak v horizontu 10-ti let. Za 30 let budou na tom dnešní školy jako dnes papírové noviny.

            • brtnikvbrlohu napsal:

              To Kchodl – bych byl věcný:
              Odst. 2 – podle mého názoru je to fifty – fifty – tady asi bude podstata naší pře 🙂
              Odst. 3 – … což je důsledek vývoje posledních let a zhoršuje se to.
              Odst. 4 a 5 – to je to kněžourství o kterém mluvím.
              Odst 6 až 8 – to je to o čem psal Bondy, jenom o nějakých 35 let dřív, proto mluvil spíš o kvantové fyzice atp.
              Postmoderna jako bič na racionalitu – když slyším o postmoderně přestává mi chutnat pivo.
              Poslední odstavec – další náš rozpor – podle mne je úloha živého učitele nenahraditelná – umožňuje dialog, což stroj neumí. Pevný postup je možný právě třeba ve výuce programátora, ale ne ve spolvědách – to ze mne mluví vlastní zkušenost, nejvíc jsem si odnesl ne z přednášek a knih ale z neformálních debat – třeba na chodbě v hloučku kolem popelníku, nebo od zkoušky která se zvrhla v víc než hodinové klábosení.

              Kladu si otázku – komu a proč slouží to zašlapání filosofie (nejen) vycházející z — a stavějící na poznatcích přírodních věd a skutečném poznání světa, proč se musí zašlapat do bláty a nahradit iracionalitou.

              • kchodl napsal:

                Kdybychom si ještě chvíli vysvětlovali stanoviska, věřím, že by se ukázalo, že na většinu věcí máme v podstatě stejný názor. Pokud ne, spíše to vyplývá z neinformovanosti, oboustranné, samozřejmě – a po delší diskusi by se vyjasnilo i to.

                Ohledně e-learningu, živé učitele nevylučuje, naopak, ale zapojuje je přesně cíleně pomocí technologií sociálních sítí – k tomu by se to dalo přirovnat. Výsledkem je, že místo jednoho učitele – který může být špatný – má žák k dispozici špičky, z celého světa. Probíhá to ve vzájemné interakci, v podstatě seminárním způsobem, přesně jak popisujete. Navíc se zapojuje umělá inteligence, která dnes překračuje hranice „Turingova testu“, takže člověk nepozná, že dialog nevede s člověkem, ale strojem.

                Když si trochu rýpnu, Vaše poznámka o „výuce programátora“ docela hezky prezentuje meritum věci – že se humanitní obory považují za něco více – jakoby programování byla nějaká ryze mechanická činnost, kterou je možné učit nějakým „nižším“ způsobem.

                Tak tomu zajisté není – jedná se o vysoce tvůrčí činnost, velmi komplexní, kterou musí dělat nadaní a kreativní lidé, mimo logiky a samotné technologie – jako jsou různé programovací jazyky atd. – musí znát spousty dalších věcí, například mít znalosti z oborů, kterých se daný programovaný problém týká. Dialog, předávání zkušeností a paradigmat, expertní poradenství, interakce, … jsou ve výuce programování neméně důležité než při výuce např. filosofie. Kvalitní programátor v sobě zahrnuje analytika, logika, architekta, konstruktéra, spisovatele, psychologa – protože se jedná o interakci se zákazníkem a budoucími uživateli. Často to má blíže k umění – minimálně ve smyslu „uměleckých řemesel“ – než ke vědě. Ostatně, kdyby tomu tak nebylo, mohl by to dělat stroj a žádní programátoři by nebyli potřeba.

                Tato přezíravost humanitně vzdělaných lidí – vzhledem k technice, technologiím a obecně exaktním oborům – je symptomatická. Zatímco žádný technický inženýr si nemyslí, že lékaře jednou nahradí stroj, lékař si to o technicky vzdělaných lidech často myslí.
                🙂

              • kchodl napsal:

                K poslední věci – komu slouží zašlapávání z exaktních věd vycházející filosofie – tuto otázku si také často kladu. Proč se to tak příšerně zvrhlo? Proč je popírána a dokonce vysmívána racionalita, dokonce až urážlivým způsobem je – např. „postmodernou“ – odmítán pokrok a věda?

                Přijde mi to podobné, jako když „islámský filosof“ Al-Ghazálí přispěl k filosofii tím, že ji zrušil. Zavrhl rozumové zkoumání světa, jelikož to lidskou mysl odvádí od Boha. Když už byl v rozletu, současně zrušil kauzalitu.

                Vtipně bych to vyřešil tím, že skutečné filosofy bych přejmenoval na kybernetiky, a univerzitní budovy filosofie přenechal opičím tlupám, které se v regresi myšlení z dnešních takyfilosofů jistě během pár generací stanou.
                🙂

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Nevím – já za tím cítím strach určitých kruhu že jim racionalita definitivně sebere pánaboha – viz. třeba lpění na kategorii spasení v anglosaské oblasti.
                Proto tolik té iracionality a navíc snaha tu racionalitu zašlapat – místo toho aby se jí dal prostor.
                Al-Ghazálí filosof?? podle mne čistej teolog – však islám na jeho folosofování dojíždí dodnes. Ale to už je pocitologie 🙂

              • kchodl napsal:

                Každopádně děkuji za tuto diskusi, myslím, že kromě nás aktérů pobavila i ostatní.
                Proč se to vše děje – s filosofií – to přirozeně také nevím. Ani Vy nevíte, jak se zdá.

                Osobně si myslím, že za tím nejsou žádné „velké plány“, ale obyčejná synergie „malých věcí“, tedy touhy po prestiži a moci určitých lidí, kteří v určitých chvílích ovládli katedry univerzit a vyštvali všechny méně agresivní a méně sprosté, s nenaostřenými lokty.

                Vše tím pádem sklouzlo k určitému mysticismu nebo jak to nazvat, prostě k pavědeckému pohledu, který nemá daleko od religiosity. Optimální věc, jak získat moc a vydělat velké peníze, je založit si sektu – jak docela jasnozřivě řekl kdysi sci-fi spisovatel Hubart a následně to udělal – a vznikla pseudofilosofie scientologie. To je myslím docela přímý příklad – navíc v mém argumentačním duchu „přehánění“ a hyperbolických extrémních stanovisek, který celou situaci charakterizuje.

                Vysvětluji si to tím, že složitější názory jsou vždy komplikovanější a méně obhajitelné, jakmile dojde k veřejné „diskusi“ – to jest, nechají se ukřičet hlupáky, pro které je to pohodlnější. Dokud nedojde k jasnému popření „starého“, což se často, i ve skutečné exaktní vědě, stane až odumřením starých autorit nebo tím, že umře moc lidí.

                Třeba historie Pasteura je v tomto poučná – jeho léčení vztekliny vyvolalo málem jeho vyloučení z Akademie věd, ačkoliv výsledky byly zcela prokazatelné a nenapadnutelné.

                Exaktní obory a zvláště některé technické, mají velkou výhodu v absolutní jasnosti výsledků. Například elekroinženýrství – což je můj původní obor, jak jsem již několkrát zmínil – ukazuje chyby okamžitě, protože věci buď fungují nebo nefungují, a proč se tak děje, se dá docela „snadno“ zjistit. Ovšem když jdete do hloubky, snadné to rovněž není, protože například obyčejný oscilátor, o kterém si věda dlouho myslela, že na tom nic zvláštního není, je mnohem hlubší záležitost, podléhající chaotickým jevům, bifurkacím a podobným potvornostem. Vesmír je zkrátka příliš složitý.

                U filosofie není určení správnosti – chybnosti tak rychlé a jasné – ačkoliv, jak je vidět z výše uvedeného příkladu z elektrodynamiky, tam to také není jasné – jako v exaktních oborech, tím pádem dlouho přežívají zcela pochybné koncepce a směry.

                Asi bych to mohl zakončit aforismem jednoho matematika – fyzika je pro fyziky příliš složitá – tedy filosofie je filosofy příliš složitá.
                🙂

                Těžko si totiž – po vzoru Bondyho – dokáži představit, že (na přírodovědě založená) filosofie uchopí astrofyziku a kvantovou mechaniku, když nemá vůbec žádné ponětí o vyšší matematice a všech těch myšlenkových paradigmatech, na kterých jsou tyto obory založené. Jak by to udělali? Že to mysticky výcítí? Tím pádem se vůbec nedivím příklonu filosofie k nesmyslům všeho druhu – jak jsem už napsal, protože filosofové na svůj obor zkrátka nestačí, jsou moc hloupí.

                Kdyby nebyli, šli by v 18-ti letech na matfyz, elektro nebo jadernou fyziku či přírodovědu ale protože jim nešla matematika, fyzika ani chemie, filosofie byla jasná volba – a neříkejte, že ne, takhle to totiž většinou bylo a je. Výsledek je evidentní a nepřekvapivý.

              • kchodl napsal:

                Myslím si zkrátka, že odvrácení se filosofie od exaktních věd a racionality je výrazem kompexů filosofů, že na tyto obory jako studenti nestačili, nebyli dost intelignentní v potřebném směru.

                Takže ta paveda a popírání racionality je jistým způsobem výrazem psychologického popření a ignorance – prostě základních mechanismů obrany ega.

          • NavajaMM napsal:

            Pane Brtníku, v tejto veci sa postavím plne za kolegu Kchodla. Tie odstavce, ktoré Vás tak nahnevali, formuloval ešte mierne a kulantne.

            Okľukou použijem príklad z vlastného života. Nedávno sa mi syn, ako sme tak veselo spomínali na jeho detstvo, zdôveril, že v štyroch rokoch považoval za krivdu, ako sme sa s manželkou snažili naučiť ho vyslovovať „R“. Pritom každý večer v správach videl na obrazovke Havla. A vo svojej detskej hlave si myslel: „Veď to je prezident a on nemusí vedieť to hnusné R…“
            Obrazne presne toto je na tých novodobých pseudohumanistoch najhoršie. Namiesto toho, aby s pokorou hľadali pravdu, snažia sa svet predefinovať a tvoriť ako bohovia a pritom rúcajú všetky ideály, ktoré sme sa snažili vštepiť svojim deťom a ktoré ešte stále považujeme za svoje.

            • brtnikvbrlohu napsal:

              To Navaja – Kde se těch pseudohumanistů zastávám?

              • NavajaMM napsal:

                Pane Brtníku, asi je to naozaj nedorozumenie a máme na vec veľmi blízke pohľady. Veď aj ja dostávam koprivku, keď počujem slovo postmoderna.
                Reagoval som hlavne na myšlienku vylievania dieťaťa s vaničkou, lebo nech sa ako snažím, žiadne dieťa som si v tej vaničke nevšimol. Budem celkom vďačný ak o niekom viete a rozšírite môj duševný obzor.

              • brtnikvbrlohu napsal:

                Asi to bude tím že spolvědy neomezuji jen na potmodernu.

              • NavajaMM napsal:

                Ja v spolvedách mám tiež niekoľko spriaznených bytostí, ale nikto z nich sa neobjavil v posledných 20 rokoch.

              • kchodl napsal:

                Doufám, že nejsme v rozepři – to by mne velmi mrzelo – a když, tak pouze v názorové.

                Přijde mi, že píšeme oba o tom samém, ve stejném směru a duchu, a pokud se Vám nějaké moje formulace zdají příliš ostré, je to moje „vina“. Často používám nadsázku a krajní stanoviska, trochu provokačně, aby byl názor jasně patrný – jak jste si jistě již všiml.

                Proti humanitně vzdělaným lidem nic nemám, mnoho z nich je velmi chytrých a velmi široce vzdělaných – ale většina taková bohužel není – což se dá očekávat, pokud vidíte, koho na takové školy dnes přijmou nebo kdo tam přednáší. A co se tam přednáší.

                Navíc často u těchto lidí pozoruji nezvídavost, podobají se – když to trochu nadsadím až přeženu – náboženským fanatikům, kterým jako zdroj všeho vědění stačí Bible či jiná „svatá“ kniha, v jejich případě jejich obor a jeho – často – dogmata, která nemají žádný zájem zpochybňovat a veškerým dalším informacím se programově vyhýbají. A podobně jako náboženští šílenci mají často onen pocit osvícenosti a intelektuální nadřazenosti.

              • brtnikvbrlohu napsal:

                K tomu nemám co dodat – bohužel tyhle týpky dnešní doba plně podporuje.

  2. Hudec napsal:

    Dovolím si vyslovit zde laický historický názor.

    Nejdříve otázka: Proč se Strakonice nerozvinuly v tak pěkné město, jako je třeba Písek, nebo alespoň nezískaly tak „městský charakter“ jako třeba Vodňany nebo Horažďovice?

    Myslím, že tomu bylo tak proto, že se vlastně od nepaměti vyvíjely ve stínu toho mohutného hradu, který jim nedal možnost plně se rozvinout. Proto, byť je mám z osobních důvodů rád a často si přes ně při cestě k sestře do Budějek udělám zajížďku, jsou takovým městem/neměstem.

    Rád mám ale i hrad, samozřejmě. Třeba i z toho důvodu, že jsem o polední pauze rád navštěvoval ochoz jeho velké věže, zvané Rumpál. Vzhledem k Rumpálově výšce tam nebylo odnikud z okolí vidět. Tu pauzu mělo moje tehdejší děvče, které si o prázdninách na hradě přivydělávalo ke studiím jako průvodkyně a byl jsem na tom ochozu s ní ……..

    „A sedmnáct jim bylo let…..“, jak se zpívalo v tom slavném muzikálu.

    • Bavor V. napsal:

      Ono je to daleko prozaičtější. Písek či Vodňany jsou města „vysazená“, tedy uměle založená. Strakonice vznikly přirozeně ze čtyř rýžovnických vesnic a ten vesnický charakter je znát i na těch dvou náměstích (Velké a Palackého -„Malé“). A co se týká Hradu, tak tam samozřejmě své lásky prožilo mnoho mladých jak ze Strakonic tak i z okolí. Prostě má své kouzlo, svého „genia loci“.

  3. cobolik pacholik napsal:

    ja si za boha nemozem pomoct,ale mne ked povie strakonice,tak to len JAWA a dudak a este sel tudy mel dudy ani nezapiskal,aby mu je ty dudy rarasek roztriskal.totu riekanku to pamatam od maleho hovna,ked som bol a preco neviem,to vo mne zabite.

    • Rosťa napsal:

      Ještě jsem neslyšel dudy, které by nehrály falešně 😆

      • Jos napsal:

        To bude Rosťo nejspíš tím, že se zatím nenašel genius, který by napsal Dobře temperované dudy.

        • blbíš napsal:

          ….teperovat říkáte?
          Leda tak holínkama a ještě k tomu jen pravejma.
          P.S.
          levý ať klidně pošlou Rosťovi nebo šermíři, ten si na ně chtěl dokonce udělat sobeckej copyright

    • Bavor V. napsal:

      Chyba, čobolíku. Strakonice (byly) jsou ČZ. Jawa byla (je) v Týnci nad Sázavou.

      • Joda napsal:

        S tou ČZ Strakonice jste mi připoměl jednu, více než 50 let starou, ale půvabnou historku. Já jsem chodil na průmyslovku v Budějicích a měl jsem spolužáka ze Strakonic. Jednou jsem ho navštívil a když jsme na svých pionýrech projížděli po městě viděl jsem obchod Mototechna. Zeptal jsem se, zda je motocyklovými součástkami lépe zásobená, než stejné obchody v jiných městech. Odpověď zněla „Podle toho, jestli myslíš malou či velkou mototechnu. Ve velké je vše.“ Tou velkou mototechnou myslel továrnu ČZ.

        • Hudec napsal:

          V tom kraji se jezdilo na motorkách hodně a ostře. Nepamatuji, že by si někdo koupil třeba řetěz…. to bylo z té „velké“.
          Ostrá jízda ovšem přinesla řadu pomníčků při silnicích. Sám jsem jednou v noci sbíral kousek od chalupy směrem na Štěchovice těžce zraněnou holku, těžce zraněného kluka a jednoho mrtvého. To byl řidič a jeli na stroji tři, což bývalo při návratu odněkud v noci celkem běžné. Vskutku působivý zážitek, tak asi rok 1990.
          Moji rodiče ještě před svatbou strávili asi tři měsíce ve špitále, přežili spíš jen náhodou. Dlouhá léta byl otisk reflektoru vidět na jedné z těch lip v esíčku před viaduktem na vjezdu do Katovic ve směru od Volenic/Štěchovic/Novosedel, sám ho dobře pamatuji.

          • blbíš napsal:

            … to sice máte, příteli, pravdu, ale je zase fakt, že na druhou stranu se ti naši andělé strážní za našeho mládí nalítali jak blbí … i po tolika letech jim nezapomenu několikrát do roka poděkovat a věnovat jim nejednu vzpomínku. Z dnešního pohledu bylo to naše motorkování a motorování hóóódně ztřeštěný a hlavně hloupý, ale co neděláte, když von ten vítr ve vlasech v tý stovce, ty řezaný zatáčky a ta voňavá krajina kolem … a když k tomu ještě na tandemu seděla navíc nějaká ta hezká „osmitečka„(pokud jsem je na tom Vašem ochozu správně napočítal) … tak to byly stejně krásný časy…ach jó
            P,S.
            mně se stejnak ale víc líbily ty „čtyřtečky, osmitečky byly většinou nány … ale proti gustu …

      • Hudec napsal:

        Už jsem ti tu někdy psal, jak jsem pro Zákrutu „testoval“ prototyp ČZ Cagiva Blues? Tak asi v roce 1991/1992?

        • Bavor V. napsal:

          Tak to jsi nikdy nepsal. Pochlub se. A ještě nevím, jestli ta mašinka spatřila světlo prodejen. Mám pocit, že hvězda Cagiva zapadla rychleji než vzlétla.

          • Jos napsal:

            Pokud si dobře vzpomínám, Cagiva spolkla motocyklovou výrobu ČZ jen proto, aby konkurenčního výrobce motocyklů zavřela. Jo privatizace to byl opravdu perspektivní pravicový podnik.
            Ale já mám jakousi asociaci na vzduchovku ze zbrojovky Strakonice, ze které jsem střílel v dávných dobách svého mládí, pár let ve vesnici kousek od Vlachova Březí. Ale byla dost speciální a nikde jinde jsem ji neviděl. Možná se pletu.

    • Hudec napsal:

      To si pleteš, čobolíku.
      Ve Strakonicích se vyráběly motocykly ČZ, Jawa patří jinam….
      Dudy jim přisoudil J.K. Tyl a už se jich nezbavily.

  4. Rosťa napsal:

    Mám Strakonice trochu z ruky, tak bych poděkoval za exkurzi do historie. Člověj se rád poučí.

  5. bob napsal:

    Strakonice se budou hodit.
    Snad je tam pořád Fezko.
    No a kdo nosí fezy??:-)))))

    • Bavor V. napsal:

      Fezko už tam není, teď to má Tonak, takže ani Strakonice už nejsou připravené na verbež 🙂 . Už umíme jen klobouky

  6. Bavor V. napsal:

    Již před čtvrt stoletím o nás jihočeších prohlásil Dlouhý, že jsme pomalejší v myšlení: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ne-pane-predsedo-my-vas-nechceme-Jihocesi-odmitli-nominovat-Sobotku-na-predsedu-473264

  7. berkowitz napsal:

    Трамп и Путин поговорили по телефону
    Подробнее: http://www.newsru.com/world/28jan2017/trumpputintalks.html?rss

    Nic moc si neřekli, nebo to nebylo uvolněno na veřejnost, podstatné jsou věci :
    – společný boj proti terorizmu
    – obnovení hosp. spolupráce
    – domluva (zatím není přesné datum) na schůzce face to face.

    • kchodl napsal:

      Tak to jsem zvědav, zda Trumpa při tomto „vlastizrádném“ hovoru odposlouchávaly americké tajné služby, jako předtím generála Flynna a mnohé další členy nové administrativy, při komunikaci s ruskými diplomaty a vládními protějšky.

      Jen jestli tam nemají také nějakého Šlachtu, aby si pro ně do Bílého domu nedošel s klepety 🙂

      Barevná revoluce v USA má překvapujícně vypatlané formy, proti kterým je performance „Pussy Riot“ jen slabým odvarem. Například, genderistky a feministky vyplodili přímo „pussy“ myšlenku a zhotovily růžové čapky s naznačeným ženským vnějším genitálem, ve kterých pořádají demonstrace proti Trumpovi, fakt nekecám, jmenuje se to „pussyhat projekt“ (pussy vysvětlil Zeman, hat je klobouk):
      https://static1.squarespace.com/static/583078bc197aea0348039d7e/t/58856aaf1e5b6c18655d3482/1485138661490

      Ovšem některým kritičkám Trumpa je i to málo, vzaly to z gruntu:

      Prostě neuvěřitelné!

      • kchodl napsal:

        Žumpa je plná „karikatur“ Trumpa, proti kterým je bolševický Dikobraz z 50. let ještě velmi kulturní zobrazení nepřítele. Hodně těch obrázků je sumarizováno na stránce http://colonelcassad.livejournal.com/3203072.html

        K výše uvedené kundovně-čapkové akci je pěkná tahle:

      • berkowitz napsal:

        Při tom rozhovoru s ním v oválné pracovně sedělo vícero jeho blízkých spolupracovníků.
        Myslím si, že to byl spíše zdvořilostní telefon, kde převažovaly fráze. Nějaké podrobnosti vždy domlouvají emisaři těch dvou prezidentů.
        Zatím jsem nezjistil nic o rozhovoru fýrerky Mürkül.

Komentáře nejsou povoleny.