Dovolená s Andělem


Tuhle agitku bývalého režimu jistě znáte všichni. A tak si jistě vzpomenete na scénku, kdy odpočívající pracující místo odpočinku budují místnost pro dětský útulek. Scénka sama je samozřejmě filmařskou fikcí, ale skutečností byl ten útulek, kterému se dnes vznešeně říká dětská skupina. Jako dítě jsem také jeden takový útulek „absolvoval“, když babička chodila do JZD a neměla čas mne hlídat. Jedna sousedka se starala o skupinu asi deseti dětí, chodila s námi na procházky, četla nám pohádky a dokonce jsme měli i místnost, kde jsme mohli odpočívat – spát.

Po plyšáku se veškeré podobné aktivity zrušily, aby se teď s velikou slávou znovu podporovaly i s těmi „sousedkami“, tedy nekvalifikovanými ale proškolenými ženami v téměř důchodovém věku.  A nevadí, že nemají pedagogické vzdělání, podstatný je vztah k dětem a základní znalost péče o děti věku jeslového.

Nemám proti tomuto využití nezaměstnaných a ochotných „paní na hlídání“, protože ty děti opravdu potřebují jak péči, tak kolektiv. Vadí mi ta pompéznost obnovování něčeho, co nám dříve i vyspělejší země (Německo v roce 1991) záviděly.

bavor-podpis_rex2

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

44 reakcí na Dovolená s Andělem

  1. kchodl napsal:

    Nevím přesně, jaká je legislativní situace teď, ale před lety jsme takovou věc – svépomocnou mikroškolku – zakládali v jedné naší firmě.

    Původně ne na stálo, ale pro situace, kdy někomu odmítnou vzít dítě do školky, třeba protože se jim zdá, že má opar nebo kýchne, tudíž chřipku. V určitých obdobích roku jsme takhle měli velké problémy, protože kdo měl předškolní děti, nemohl si nic plánovat.

    Nakonec jsme to rozběhli, v souladu se zákonem, hygieniky, sociálkou, … ale bylo to hrozné martyrium.

  2. bob napsal:

    Kéž bychom v tom objevování objeveného pokračovali dál

    • Petrpavel napsal:

      Má to své ale… : ano, objevuje se stále objevené, ale nesmíme zapomenout že se tak děje za velké peníze.
      (Kolik dostala obec za zrušenou školku v privaztizaci devadesátých let, kde ty peníze jsou, a kolik stojí obec výstavba nové školky teď?)
      Kolik stálo takové zřízení a provoz :miniškolky“ v autorem vzpomínané době a kolik stojí teď? (může si to dovolit běžná firma a její zaměstnanci s průměrnými platy – dát polovinu mzdy na školku a druhou na bydlení?)
      Ale, pravda, lepší chyby napravovat i za velké peníze, než tupě setrvávat na omylu. Jenomže bychom neměli zapomínat kdo ty „chyby a omyly“ konal, v čím zájmu, a v zájmu jaké ideologie. Pokud zapomínáme, budeme si stále jenom marně stěžovat, jinými slovy plakat na cizím hrobě.

    • bob napsal:

      A dlužím příklad:
      Když sáhnu hluboko do paměti (i když už se blížím tomu, že si budu pamatovat více z toho, když mi byly 4 roky, než co bylo včera k obědu :-)), tak si vzpomínám na dětského doktora MUDr. Krále ve Strašnicích – měl hráškově zeleného spartaka – a s tím objížděl nemocné děti, místo aby se v horečkách trmácely na středisko a tam se buď nakazily nebo nakazily jiné děti. Dodnes nechápu jak to zvládl. Ale byl to Pan Doktor…

      • Petrpavel napsal:

        Mám stejnou zkušenost : ono se rádo hovoří o „rodinných doktorech“ kteří fungovali za první republiky – jen pro někoho, oni ale byli i po válce a pro všechny. My taky měli takovou paní dětskou doktorku MUDr. Volnou v Košířích : na horečku přišla (ne přijela) ona, ne já. A co pozvánky na zubní kontroly (samozřejmě zdarma) dětí jednou ročně? Co ozdravovny (zdarma) pro oslabenější děti? Co jesle (zdarma) s odborným personálem?
        Kéž by mi bylo dvacet či třiicet a tohle si nemohl pamatovat…

        • jaa napsal:

          No řekla bych že v poslední větě je ten zakopaný pes. Generace co to pamatují, pomalu odchází. Paměť je selektivní. Proto bylo nutné všechno napřed zlikvidovat, jesle, školky, školy,učňovská střediska, a pod. Děcka nahnat do gymplů a VŠ bez ohledu jestli na to mají či ne… Prostě vymazat úsoěchy těch 40 let, vymazat důkaz co včechno předkové dosáhli. A když to zafungovalo – vždyť mladí nevědí – jak nic či málo bylo po válce, kadibudky na dvoře , voda a hajzlíky na patře províc partají, těch opravdu na úrovni bylo velice málo. Sociální zařízení a Teplá voda v každém bytě – utopie. Pro mladé vše začíná rokem 1990.. předtím nic. Bohužel… tak je to asi učili ve škole. Bydlení pro lidi asi spadlo z nebe. Proto ty nároky nyní. Proto je považováno za vynikající výmysl dnešních vůdců – jak jsou hytří i když jenom kopírují to co bylo… bohužel

        • Ahele napsal:

          Se zuibařem na základce se to mělo tak, že se chodilo hromadně celá třída na kontrolu ve vyučovací době. Rodiče se nemuseli uvolňovat z práce a hlídat termín. My jsme dokonce měli ještě na Gymplu vybavenou ordinaci v přízemí přímo ve škole, kam zubař docházel a fungoval nejen pro Gympl, ale i pro blízké základní a střední školy. Na ošetření a prevenci jsme nemuseli opustit barák.

          • kočka šklíba napsal:

            Moje děti to měly ještě na celé základce takže celá léta od roku 1997-2006 nebo tak. Ale to už byla výjimka. I sem chodily s dětmi i mateřinky z okolí. Jediný rozdíl byl v tom, že rodiče musely souhlasit s ošetřením každý rok dopředu.

  3. Děda Olin napsal:

    Tam kde jsem do roku 1979 bydlel byly tři velké fabriky, které dávaly práci lidem v širokém okolí. Každá měla svoji kuchyni a závodní jídelnu, své zdravotní středisko, své rekreační zařízení, své závodní kluby, svoji autodopravu, svoji údržbu a obslužné dílny, své uklízečky, své vrátné a strážné, své ubytovny pro svobodné zaměstnance, svá odborná učiliště, podílely se na výstavbě podnikových bytů a měly i svoje jesle a školky. Další jesle a školky provozoval MěNV. Moje matka pracovala dokonce v tzv. celotýdenních jeslích. Tam se „tety“ staraly o děti od pondělka do pátku, 24 hodin denně. Lidé měli práci (pracovních míst bylo víc než lidí), tvořili kupní sílu a proto mohlo být v 15 tisícovém městě 125 km od Prahy divadlo, 3 kina, 6 ZŠ, 2 ZDŠ, gymnázium, SPŠ, nemocnice, poliklinika, 3 hotely, nespočítaně hospod, restaurací, kaváren a barů, několik tělocvičen, tenisové kurty, fotbalový a atletický stadion, koupaliště atd. Tak tomu bylo jistě i ve Strakonicích, Plzni, Klatovech, Frýdku Místku nebo v Banské Bystrici.
    Tam, kde ubývají pracovní příležitosti v primární a sekundární sféře, mizí i kupní síla a jen v terciální sféře se lidé dlouhodobě neuživí. Pokud ovšem namají to výjimečné štěstí, že žijí v masově navštěvované turistické destinaci.

    • Petrpavel napsal:

      To je město, jenomže i venkov : kolik JZD mělo své závodní jídelny za tři kačky (že si tam dojel traktorista na jezeďáckém traktoru i se ženskými z pole na valníku bylo samozřejmostí – to je to rozkrádání i za socialismu nesmyslně srovnávané s miliardovými úniky teď 🙂 ), školky, jesle,zájezdy, rekreace, kulturáky, kina, obchod, své autobusy na svážení na pracoviště?

      • Hudec napsal:

        S těmi JZD je to tak. U nás na vsi během týdne skoro nikdo doma nevařil. Buď byl v práci (nejspíš ve zbrojovce ve Strakonicích) nebo si zašel do JZD a odtud si oběd donesl domů, pokud nejedl přímo na místě. Vařilo se o víkendech, pokud nebyly žně.
        Dokonce já jako lufťák i s mojí první ženou Ivankou jsme to tak v létě praktikovali, úplně bez problémů, jen jsme platili vyšší cenu, než členové JZD. Už nevím kolik, ale určitě ne moc.
        Ale pokud vím, tak to tam v podstatě funguje dodnes, neb „družstvo“ zůstalo v nějaké formě (nevím přesně jaké) zachováno.

      • kočka šklíba napsal:

        Ano to já pamatuji když jsme jezdívali na brigády do JZD, k snídani klidně kostku másla, domácí nakládané okurky, párky (ale opravdové), džemy a k obědu i k večeři jídla, že se kluci olizovali ještě týden po brigádě 😀 .

    • Ahele napsal:

      Ještě dodejte, že sportoviště a tělocvičny byly zdarma. Koupaliště za 1 Kčs. Dnes je vstup v okresním městě 100 Kč sice jsou tam skluzavky apod. atrakce, ale čtyřčlenná rodina si to může dovolit tak 2x do měsíce. Hodina v tělocvičně 300 Kč. My máme protekci v místní škole, takže si zacvičíme pouze za 100 Kč/hod.

      • Ahele napsal:

        Kromě toho za našeho dětství jsme chodili pravidelně cvičit do sokola dvakrát týdně. Holky v pondělí a ve čtvrtek, kluci v úterý a v pátek. A byla vytížená celý týden. Protože to bylo po skupinách a po hodinách od nejmaldších brzo odpoledne až po nejstaší v osm večer. Kde se tolik cvičitelů (zadarmo) bralo a kde na to vůbec vzalo čas je dnes k nepochopení.

  4. Petrpavel napsal:

    Utnu své vzpomínání, omlouvám se, když nad tím přemýšlím nedává to žádný smysl.
    Je to asi jako teď v 73 hekat, že už se bojím když si vyjedu na lyžích či bruslím a že funím do kopečka, a vzpomínat jaké to bylo snadné a bezstarostné když mi bylo dvacet.
    Co bylo bylo… byli jsme mladí, jsme staří, měli jsme reálný socialismus, máme reálný mafiokapitalismus.

    • Děda Olin napsal:

      Nezapomínat a vzpomínat. Proč ne? I srovnávat a hodnotit s odstupem desítek let můžeme, jen to nebude objektivní.

      • jaa napsal:

        Hlavně připomínat…

      • Petrpavel napsal:

        To Oline nebylo myšleno jako že je špatné vzpomínat a nezapomínat. Či snad že by vnímání stejných, buď špatných nebo dobrých, jevů bylo jiné v mládí než ve stáří. Jaký člověk byl povahově ve dvaceti, takový je i v osmdesáti. V žádném případě taky nemíním tvrdit že by to vzpomínání bylo nepravdivé, naopak – proč bychom my starší lhali? Ale trvám na tom že je to dnes BOHUŽEL zbytečné a marné.
        Každá zkušenost je nepřenositelná.
        A v dnešní době preferování mladých, zdravých, krásných, sebevědomých, arogantních (asertivita se tomu říká), hloupých, schopných (všeho) je předávání zkušeností odsouzeno předem v lepším případě k odmítnutí, v horším k posměchu, v ještě horším k nenávisti.
        Je to tak nastaveno. Systém … a všichni ti mladí, krásní … si neuvědomují že je řídí podle svých cílů a ku svému prospěchu a ovládá jedno procento starých, ošklivých … nejbohatších 😦 .

        • Petrpavel napsal:

          Teď jsem viděl na Primě reklamu na nějaký nový pořad Kotka s Mádlem.
          „Nemusíte chodit do školy, nemusíte číst, stačí když se budete na nás dívat..“ říkají v tom spotu. Copak je tohle možné říkat dětem nahlas? U nás BOHUŽEL ano.
          P.S.
          Pár těch mladých a krásných a … slouží těm starým a ošklivým a … v naději, že budou za to taky jednou těmi nejbohatšími.
          Budou, protože my jim to svou nevšímavostí umožňujeme 😦

    • bob napsal:

      Původně jsem myslel, že je tam chyba,že má být 10 z 10.
      Potom jsem si uvědomil, že Radkin Honzák je ten 10.

  5. jaa napsal:

    jen tak něco – myslím, že je dobré o tomto „počinu“ vědět. I když jsem to ještě nestudovala. Jen informace>

    http://zpravy.tiscali.cz/vse-co-jste-potrebovali-vedet-o-uprchlicich-studenti-spustili-encyklopedii-migrace-291952

    • brtníkvbrlohu napsal:

      Sluníčkařina jak vymalovaná.

    • Sims. napsal:

      Tak mne napadá heslo – Nejsme malé děti. Dá se s tím, ale milí studenti docela polemizovat. Možná se dá taky říci: „Nejsme hloupé děti“, ale bohužel jste.

    • Hudec napsal:

      Mrknul jsem na ten jejich web. Jako prvního mezi autory si vyvěsili coby ikonu prof. Kropáčka. S tím jsem před čtvrt stoletím měl možnost strávit celý týden v JAR a byl to velmi kultivovaný a moudrý člověk s velkými zkušenostmi, ač tehdy ještě nebyl profesor.
      Tak jsem zvědav kolik textů se tam od něj objeví a jakých. Bojím se, že nic, neb je to už opravdu starý pán a že tam bude jen pro parádu. Pokud se mýlím, rád se s jeho názory na současnou podobu imigrace seznámím a i ostatním to doporučuji.

      • strejda napsal:

        Prof. Luboš Kropáček je opravdu velice solidní a rozumný. Již od časů expedice Lambaréné. Stojí za to si ho poslechnout. Nejen u nás, ale v celé Evropě patří k těm nejlepším znalcům arabské historie, kultury a religiozity. Je ročník 1939, tedy ještě plný energie a elánu.

  6. Sims. napsal:

    Když byli naše děti malé, tak ve školce fungovaly třídy podle věku dítěte a až odpoledne byly děti pohromadě např. na zahradě či při nějakých hrách ve velké třídě a rodiče si je postupně odváděli domů.Minimalizoval se tak výskyt šikany, která nyní v novém systému, kdy jsou všechny děti pohromadě nehledě na věk, jen kvete. Děti, které nebyly vzaty do školy pro nějakou nezralost jsou ale dost zralé na to, aby mladší děti utiskovaly. Učitelky raději nic nevidí, nemusejí pak nic řešit. Malé děti se pak bojí do školky chodit. Jak se zavedly dětské skupiny, tak se to rozmohlo i v klasických školkách. Toto píši na základě zkušeností s vnukem. Dříve nebyly děti tak agresivní, neměli tolik podnětů z internetových her a televize, ale v dnešní době je to opravdu hrozné. V devadesátých letech se zrušily školky ve velkém, pak se rozprodaly podnikavcům a podnikatelům (pamatuji, jak v jedné školce vznikl obří second-hand). No a dnes se horko-těžko dávají dohromady další objekty a staví se nové školky na které jdou peníze z rozpočtů. Jednu takovou zlosynku, která zničila školky v krajském městě znám a dnes dřepí ve sněmovně (asi za odměnu, jak poškodila hospodářství státu). Ministryně ze stejné strany pak provolává hesla, jak se postarají o školky, no výsměch par excellence. No, dá se říci, že všechno tady již jednou bylo, akorát lidská paměť má své dimenze, takže jsou některé staronové věci považovány téměř za geniální řešení.

  7. kchodl napsal:

    Pamatuji to běsnění proti jeslím a školkám začátkem 90. let.

    Částečně to bylo vyvoláno touhou lidí starat se o své děti v předškolním věku samostatně co nejdéle, bez institucionální péče, řízené státem, což dlouho nebylo možné.

    Matky v té době docela běžně byly s dětmi doma minimálně do tří let věku, takže o jesle a školky samotné nebyl velký zájem, hodně jich nepřežilo z ekonomických důvodů, protože byl velký přesah kapacity.

    Dodnes to funguje tímto způsobem, pokud si to rodiny mohou alespoň trochu ekonomicky dovolit – a navíc, práce pro matky s malými dětmi stejně není, také protože u nás není potřebná legislativa, ohledně zvýhodněného zaměstnávání matek na kratší úvazky – to se žádné firmě nevyplatí a stát to nijak nepodporuje. A dá se pracovat přes internet z domova, případně provozovat nějakou domácí mikrofirmu.

    Navíc jesle a školky měly nádech totalitní státní péče, stejně jako „pionýrské domy“ a státem pořádané a placené dětské kroužky, „volnočasové aktivity“. Podobně byl likvidován Svazarm a mnoho dalších skvělých organizací.

    Jesle a školky byly brány málem jako Hitlerjugend nebo BDM. Ženská, která dávala dítě do jeslí byla okolím hodnocena jako krkavčí matka, do školek děti chodily jen na poslední rok před školou, pokud vůbec, protože to nebylo povinné jako dnes. Místo oficiálních školek tehdy vznikala „mateřská centra“ nebo jak se to jmenovalo, to myslím funguje dodnes.

    Kyvadlo se prostě vychýlylo opačným směrem. Využili toho samozřejmě různí šmejdi, jak v politickém smyslu – běsněním proti jeslím a školkám coby bolševické zrůdnosti – až po kšeftaře s pozemky a nemovitostmi. Hodně starých školek bylo také umístěno v ukradených vilách různých „nepřátel lidu“, které se vracely v restitucích.

    Západní propaganda jela naplno a lidé vůbec netušili, jak to „na Západě“ je doopravdy. Snad s výjimkou tehdejších skandinávských zemí byla všude placená mateřská dovolená mnohem kratší než tehdy u nás a rodiče docela běžně dávali kojence do jeslí těsně po šestinedělí a matky se vracely do práce.

    Navíc na Západě v té době už naplno zuřil genderismus/feminismus a role matky v domácnosti byla značně stigmatizovaná. V USA ve velkých městech to bylo to samé, navíc matky chodily do práce okamžitě po porodu z ekonomických důvodů, protože ekonomika šla pořád ke dnu – výrazně pro obyčejné lidi s horším vzděláním – po bohatých Reaganovských 80. letech.

    Začalo magorské blbnutí v nacistickém stylu, které zažívá Západ dnes. Otcové na mateřské dovolené a podobné zhůvěřilosti. Jesle, školky, státní výchova od mala. Kdo to nedělá, je na indexu coby podezřelý element.

    Když jsme v USA měli děcka doma a žena nepracovala, všichni na nás koukali jako na neandrtálce. Ale to bylo v Kalifornii, tam jsou všichni švihlí a volí „Demokraty“, milují multi-kulti, gender-fuck a tak dále, teď naposledy volili houfně Hitlery. Jinde se Amíci chovají normálně, máma v domácnosti je v bohatších rodinách docela běžná záležitost, často s nějakou pomocnou silou, třeba au-pair nebo přímo chůvou, která je dlouholetým téměř členem rodiny. Hodně rodin má domácí zaměstnance, jak v 19. století, často ilegální latinos. Školky jsou brány jako vzdělávací instituce a dostat děcko do kvalitní školky, ze které se pak dá přejít do kvalitní základní školy, jinak to jde dost špatně – je dost obtížné a stojí to hodně peněz, pro nás úplně nepředstavitelně.

    Také je pro nás nepředstavitelné, co na Západě ve školkách a základních školách do děcek hustí za propagandu – multi-kulti a perverzně-sexuální, v poslední době ještě kozomrdnou – to by u nás asi nikdo soudný nepřežil. I tam je hodně lidí, kteří z těchto důvodů oficiální školky a dokonce i základní školy ignorují a starají se o děti sami, případně svépomocí s ostatními rodiči na nějaké komunitní bázi.

    Jestli je u nás v současnosti „lidová snaha“ po obnovení systému jeslí a školek, tak na Západě jsou v právě opačné fázi – lidé toho mají plné zuby, protože se tam dějí vlivem těch sluníčkářských kulturně-marxistických psychoušů hrozné věci.

    Když jsem se skoro kdekoliv v 90. letech a ještě dost dlouho potom někde zmínil, že na Západě to v tomto ohledu stojí vyloženě za prd a že „za bolševika“ bylo mnoho věcí kolem rodin a dětí velmi dobrých, koukali na mě jak na agenta Kremlu. Ale díky internetu, mnohem lepší znalosti angličtiny, Google překladači a nesrovnatelně větší zcestovalosti už většina lidí ví, jak to opravdu je.

    • jaa napsal:

      Hmm , pro mne byl školou o americe a jak to tam chodí, seriál A.tým. Nešlo ani tak o děj, jako o reálie z různých konců´-asi byl pravdivý, protože až jej převedli na mezinárodní akce tak sledovanost šla dolů a skončil. Z větší části – kde byly místní reálie, bylo na co koukat…

      • Bavor V. napsal:

        Pro mne byl v tomto směru přímo šokem americký seriál výuky americké angličtiny, kde se na příběhu jedné rodiny ukazovaly místní reálie – právě ony školky, dobrovolnictví (po našem brigády), zájem o zkušenosti seniorů ap. A šel právě v době, kdy se u nás všechno tohle považovalo za komunistický přežitek.

      • Ahele napsal:

        Ve Švédsku to měli tak, že školky byly v sousedství domů pro seniory. Obě zařízení měla společnou zahradu a hřiště. Mně se to tehdy líbilo. Senioři si nepřipadali odsunutí a zřejmě i tak trochu dohlíželi a částečně se i zúčastňovali her dětí a ty zase měly ty dědečky a babičky po ruce a zároveň si odmala zvykaly, že zestárnout je normální.

  8. Petrpavel napsal:

    Teď jsem viděl na Primě reklamu na nějaký nový pořad Kotka s Mádlem.
    „Nemusíte chodit do školy, nemusíte číst, stačí když se budete na nás dívat…“ říkají v tom spotu. Copak je tohle možné říkat dětem nahlas? U nás BOHUŽEL ano.

      • oh napsal:

        Co taky čekat od greenhornů?
        I když, na první zamyšlení se mi vybavuje přinejmenším deset případů z Prahy, kdy by majitel objektu nějaké hodně neodbytné (a těžce ozbrojené) squattery potřeboval jako prase drbání. Jakousi divnou shodou okolností jde o budovy s památkovou ochranou, o které se svatý soukromý vlastník bezúdržbově stará čekáním, až prázdný barák zchátrá natolik, že památkáři ochranu zruší a úřad bude muset vydat demoliční výměr, aby kusy objektu samovolně nepadaly na hlavy kolemjdoucích. 😦

        • Petrpavel napsal:

          Snažím se pochopit způsob tohoto uvažování. Nedaří se.
          Tohle je jedna ze skutečností kvůli které jsem schopen podpořit pravici. Skutečnou pravici, ne ty naše pseudo.
          Přece když něco někdo právoplatně vlastní neměl by mít kdokoli právo ho o o připravit, dokonce si myslím že nemá ani právo jej bezdůvodně omezovat. Mám tím na mysli památkáře. Kdyby nebyli agresivní v prosazování svých pohledů možná by osm z deseti majitelů chátrajících památek se pustilo rádo a ihned do její opravy. Kde je pravomoc musí být i odpovědnost, tedy finanční zainteresovanost. Jakou mají památkáři zastupující tady stát, jakou má potažmo tedy stát? Nulovou. Náklady nese majitel.
          Squoterství není žádný levicový přístup, je to normální zbytečně tolerovaná lidská zlodějna. Levicové by bylo schválit zákony které by dávaly možnost po upozornění a po určité době nezájmu a nečinnosti nemovitost vyvlastnit. Ve prospěch státu, ne squoterů. A pak využít pro veřejně prospěšnou činnost, tou může být po řádném zvážení i oprava a zařazení do státem chráněných památek.
          Já vím, vlastníky jsou, díky podvodným „prodejům“ obcí a měst různým neprůhledným strukturám kamarádů kamarádů lecjací kmotři, ale to je důvod k souzení a zavření těch kuplířů se státním a obecním majetkem, ne k ponechání objektů jiných poctivých majitelů na pospas památkářům, stavebním úřadům nebo squoterům. Ani ty kmotry by nemělo být možno bez soudu vyvlastnit. Ale po soudu nejen vyvlastnit, ale i zavřít.

          • oh napsal:

            Jo, už schvalování takových zákonů přímo vidím. Při čtení návrhu hlasitý pískot v sále. U pultíku „s přednostním právem“ rotují Kalousek, Fiala, Gazdík a Bělobrádek a pronášejí srdceryvné proslovy o bezohledné komoušské loupeži a prokládají to zatuchlou zkazkou o státu – nejhorším vlastníkovi a kategorickými prohlášeními, co všechno by stát neměl dělat.

            Víte, to byl jen takový povzdech, inspirovaný vlastními zkušenostmi z okolí. Bůhvíproč si myslím, že ten, kdo se dokáže o svůj majetek dlouhodobě intenzivně nestarat, nezaslouží si nějaký mít. Nejspíš to bude nějak souviset se zanedbanou výchovou k bezohlednému sobectví v rodině.
            O památkářích vím své, jsou otravní, vlezlí a obecně škodliví, zejména když si začnou vymýšlet, že byste stará špaletová okna měl nahradit zase špaletovými okny a předstírají, že neslyší dotaz, který řemeslník je dneska ještě umí udělat a jestli to náhodou není poněkud přehnaný požadavek, když nerekonstruujete Křivoklát či Karlštejn, ale stavbu, která jen stojí v památkově chráněném území a sama žádnou jinou ochranu nemá. A není ani důvod, proč by ji mít měla. 😦
            Vím i něco o majitelích: Poměrně dlouho jsem jezdil do práce kolem nápisu, který možná budete znát: „Koukale, padám i na tvou hlavu.“ Jak to tam vypadá dnes, asi víte. Majitele, který by nesl památkáři vymáhané náklady, identifikuje poměrně přesně tato cedule.
            https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/bydleni/budanka-pamatka-kolonie/r~i:gallery:20899/r~i:photo:387613/
            Mohl bych pokračovat o dalších, tentokrát už soukromých vejlupcích, ale proč vlastně. Jen bych sám sebe zase zbytečně naštval.

            • Petrpavel napsal:

              Díky za připomenutí Buďánek, celé dlouhé mládí jsem bydlel přímo „u“. Nemám na ně jednoznačný názor. Tam byl zbourán někdy v šedesátých létech celý dlouhý blok starých nevybavených domů před osadou aby se rozšířila Plzeňská ulice, osada se stala pak skutečně pohledným místem, kdyby …. Kdyby to nebylo místo už tehdy po celá dlouhá desetiletí zanedbávané,. Kým? Jednotlivými majiteli. Nevzhledné nehygienické domky. Žádné místo pro turisty, žádná „Zlatá ulička“. Vymírající binec. Mohl být vybudován skanzen, to ano. Za čí peníze a pro koho je otázkou. Mohla tam být vybudována nová rezidenční kolonie. Nebyl by to problém získat zájemce. Není ani jedno ani druhé. Spory trvají a jsou nekonečné a neřešené protože neřešitelné podle stávající legislativy za dohledu památkářů a občanských iniciativ a pod vedením Jančíkovy ODS-radnice, dnes TOP radnice. Mnoho kohoutů na jenom smetišti. Jako obvykle, není žádná autorita. Smutný obraz doby.

            • Petrpavel napsal:

              „oh“, já jsem pro samé nadšení Buďánkami pozapomněl na vaše krásné vypodobnění situace při projednávání případného návrhu na vyvlastění. Ty „..srdceryvné proslovy o bezohledné komoušké loupeži..“ mě vážně rozesmály. Ze života 🙂
              Je pravdou, že úřady se vyvlastnění (za NÁHRADU!) bojí jako čert kříže, přesně jak píšete, aby nebyly osočeny z komunistických praktik.
              Mám takový případ na chatě. Místo kudy se po staletí chodilo, vedla tudy desetiletí značená turistická značka, si majitel přehradil proto, že vede cca v délce 8 m po jeho pozemku. Turisté i osadníci musí proto pracně hledat cestu jinudy, obcházet několik stovek metrů, značka vede obchůzkou dlouhou několik km lesem. OÚ řekl „nelze, je to soukromé vlastnictví“. Přitom je to klasický příklad kdy vyvlastnění ze zákona (samozřejmě ZA NÁHRADU) je možné a bezproblémové. Má to i pro mě osobně jiné nepříjemné konotace, ale to by bylo na dlouhé povídání.

        • Bavor V. napsal:

          Genderová komise nesouhlasí se změnou názvu na Zelení, ale navrhuje název Zelení a Zelené😂

  9. Děda Olin napsal:

    Čunek nahlas přemýšlí o obnovení (zkrácené) základní vojenské služby. Poté, co byla „zdůvodněna“ její neopodstatněnost a její personální a především materiální a technická základna rozkulačena. Jak u blbejch na půdě!

    • Petrpavel napsal:

      Jako v Česku!
      Pořad dokola : zrušeno chybně, proto za velké peníze obnovit zdevastované a rozkradené.
      Zase : ptát se kdo za to může!

Komentáře nejsou povoleny.