DOMACÍ RÁDCE


PRAKTICKÉ RADY A POKYNY PRO KAŽDÉHO

 Svým zákazníkům věnuje
Obchod koloniální A. Svobodová Tišnov
Bohužel bez udání data tisku se objevila tato účelová publikace. Jen podle uvedených údajů se dá předpokládat období těsně poválečné, tedy předúnorové.  Jako zajímavý dárek zákazníkům jej vymyslela majitelka místního koloniálu. Kromě jiného obsahuje:

Seznam telefonních stanic

Místní národní výbor  5
Okres. národní výbor 10
Berní správa 57
Berní úřad 94
Četnická stanice 23
Sanatorium 1
Okr. nem . pojišťovna 8
Okresní soud
Policie  5
Úřad ochrany práce 32
Železniční stanice 14
Záchranná stanice 16
Odjezdy vlaků z Tišnova

( bez záruky)

Směr Brno:

4.12            9.39              20.23
5.23 a       12.30 a
6.05 a       17.06
7.11          19.05 b

 

  1. a) Jen v pracovní den.
  2. b) Jen v neděli a ve svátek od 1.V.
  3. c) Jen v sobotu, je-li pracovním dnem.
  4. b) Jen v pracovní dny kromě soboty.

Směr Žďár:

3.51 a         14.42 c           20.24
7.50           15.54
9.04 b         17.01 d
12.35         19.00
POŠTOVNÍ SAZEBNÍK

Vnitřní styk.

Psaní:    v místě                     další                           Obchodní papíry:
do 20 g  1.60                        2.40                             do 100 g  1.20
250 g     3.20                        5.—                                  250 g    2.40
500 g     6.—                        8.—                                  500 g     4.—
1 kg        9 . –                       12.—                                 1000 g    6.—

Šek. vplatní lístky pošt. spořitelny: Vplatné 1 Kčs.

Balíky:

Pásmo:
Poplatky                                do                               do                        přes
podle váhy                         50 km                          150 km                  150 km
do 5 kg                                7,-                                10,-                      12,-
10 kg                                  10,-                                15,-                      18,-
15 kg                                  15,-                               20,-                      24,-
20 kg                                20,-                               25,-                      30,-
25 kg                                 25,-                               30,-                      36,-
Za doručení balíku příjemci se vybírá od odesílatele doručné 3.— Kčs. *

 

PRVNÍ POMOC

Krvácení:
z nosu: Uvolniti šat, hlavu vzpříma a mírně vzad, úplný klid, studené obklady na šíji a čelo, ucpati nos čistou vatou a chřípí pevně tisknouti.
z ran: Přiložiti po desinfekci čistou gázu nebo kapesník, na to vatu a vše pevně ovázati, zvednou ti zraněnou část do výše, stříká- li jasně červená krev nadvázati pevně nad ranou směrem k srdci, teče-li zvolna tmavší krev, podvázati směrem opačným, nepřestává-li krvácení, tlačit silně na ránu a zavolati lékaře.
vnitřní: Položiti, zakázati hovor a pohyb, studené obklady na prsa, teče-li jasně červená krev, nebo na žaludek, teče-li červenohnědá krev, piti ledové nápoje nebo polykati led. ihned zavolati lékaře.

Kousnutí:
Kousnutí vzteklým zvířetem nebo uštknutí hadem: Ránu otevříti, vymačkati, desinfikovati, vypáliti žhavým železem, velmi pevně nadvázati nad ranou, v případě uštknutí teplé lůžko a pocení, okamžitě zavolat i lékaře.
Mdloba:
Mdloba, mrtvice a úžeh: Přenésti do chladna a na čerstvý vzduch, uvolniti šat, položití vodorovně [je-li obličej bledý, hlavou níže, je-li překrvený nebo při úžehu hlavou výše], studené obklady na hlavu, omývati obličej a hrudník studenou vodou, případně umělé dýchání po nabytí vědomí podati kávu nebo koňak, avšak ne při mrtvici , při úžehu piti hojně vody.

Omrzliny:
Třít i sněhem nebo studenou vodou [neodříti kůži nebo nezlomiti při tom úd], pak osušiti, tříti měkce lehkou látkou, úd zabaliti, nevstupovati do teplé místnosti, později namazati olejem nebo vaselinou.

Opaření a popálení:
Rozříznouti rychle oděv a opatrně odstraniti, přiložiti jemné plátno namočené v oleji, event. puchýře rozžavenou jehlou propíchati, ale neslupovati, pak přiložiti plátno namočené ve směsi lněného nebo olivového oleje a vápenné vody, obvaz volný, ale nesmí připouštěti vzduch: bezpodmínečná čistota .

Otrava:
1.plynem: Jako u mdloby avšak ihned zavésti umělé dýchání. — 2. zkaženými potravinami: Vydáviti a použiti projímadla , silnou kávu nebo koňak, studené obklady na hlavu, zavolati lékaře.

Otřes mozku:
Uvolniti šat, položití vodorovně hlavou níže, přikrýti teplou houní, masáž údů od konců k srdci, temná místnost, okamžitě zavolati lékaře .

Otřes nervů:
Uvolniti šat. položití vodorovně, teple opatřiti, okamžitě zavolati léka ře .

Podvrtnuti:
Studený obklad, tento pevně obvázati, klid.

ADRESY MINISTERSTEV ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

O návštěvních dnech se předem informujte vždy telefonicky neb písemně.
Úřad předsednictva vlády : Praha III. Kramářovo nábřeží 6. Telefon 601-46.
Ministerstvo národní obrany: Praha XIX., Náměstí Obrany . Telefon 712-51.
Ministerstvo zahraničních věcí: Praha III., Černínský palác. Telefon 602-23.
Ministerstvo zahraničního obchodu: Praha II., Bredovská 20. Telefon 601-53.
Ministerstvo spravedlnosti: Praha II., Vyšehradská 16. Telefon 345-55.
Ministerstvo financí: Praha III., Eratického nám. 7. Telefon 417-51.
Ministerstvo vnitra : Praha VII., Belcrediho 69. Telefon 777-41.
Ministerstvo informací: Praha III., Valdštýnská 10. Telefon 606-41.
Ministerstvo průmyslu: Praha I., Na Františku. Telefon 610-13.
Ministerstvo vnitřního obchodu: Praha I., Dušní 17. Telefon 605-64.
Ministerstvo zemědělství: Praha II., Těšnov 65. Telefon 602-41.
Ministerstvo výživy: Praha II., Těšnov 65. Telefon 647-41.
Ministerstvo dopravy: Praha II., Švehlovo nábřeží 12. Telefon 609-41.
Ministerstvo poš t: Praha XIX., Sadová 3. Telefon 739-52.
Ministerstvo ochrany práce a sociální péče: Praha II., Palackého náměstí 4. Telefon 435-45.
Ministerstvo školství a osvěty: Praha III., Karmel its ká 5. Telefon 416-51.
Ministerstvo zdravotnictví: Praha III., Sněmovní 4. Telefon 421-51.

ADRESY DŮLEŽITÝCH ÚŘADŮ A ÚSTAVŮ:

Kancelář presidenta republiky: Praha IV-Hrad. Telefon 606-06, 645-10.
Nejvyšší ú řad cenový: Praha II., Poříč 24. Telefon 231-86.
Nejvyšší účetní kontrolní úřad: Praha XVI., Holečkova 31. Telefon 448-51.
Státní úřad statistický: Praha VII., Bělského třída 2. Telefon 721-51.
Repatriační úřad: Praha II., Vladislavova 13. Telefon 248-51.
Československá tisková kancelář (ČTK) Praha XII., Třída maršála Stalina 3. Telefon 287-53.
Česká akademie věd a umění: Praha II., Museum. Telefon 224-51.
Finanční prokuratura: Praha I., Husova 11. Telefon 243-51.
Loterní ředitelství: Praha I., Kozí 4. Telefon 608-77.
Národní banka: Praha II., Bredovská 5. Telefon 305-51.
Ředitelství státních drah: Praha II., Dlážděná 5. Telefon 217-47.
Policejní ředitelství: Praha I., Ulice Karoliny Světlé. Telefon 269-41.
Poštovní spořitelna: Praha II, Václavské náměstí. Telefon 373-41.
Pozemkový úřad: Praha II, Václavské náměstí 52. Telefon 304-51.
Rozhlas: Praha XII., Třída maršála Stalina 12. Telefon 321-51.
Státní zastupitelství: Praha – Pankrác. Telefon 564-41.
Úřad ochrany práce: Praha II., Příkopy 24. Telefon 235-19.
Úrazová pojišťovna dělnická: Praha VII., Kramářovo nábřeží. Telefon 714-41.
Ústřední sociální pojišťovna: Praha-Smíchov, Křížová ul. Telefon 408-41.
Všeobecný pensijní ústav: Praha XI., čp. 1800. Telefon 366-51.
Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců: Praha XI., čp. 1800. Telefon 366-51.
Záchranná stanice: Praha I., Staroměstské náměstí 11. Telefon 607-27.
Zemský národní výbor pro Čechy: Praha XVI., Zborovská II . Telefon 414-42.
Zemský ústav pro choromyslné: Praha- Bohnice. Telefon RR 8123.
Praktické rady a pokyny
Krásný lesk vlasů, vpravdě hedvábný obdrží, kdo do vody, jíž vlasy umývá, přidá několik kapek citrónové šťávy.
Obličej zbavíme vrásek, držíme-li jej občas co nejdéle nad parou vařící vody, vystupující z nádoby, přičemž chýlíme nad ní hlavu zahalenou šátkem, jenž páru zadržuje pod obličejem. Po vyschnutí můžeme do vrásek vtírati mletou křídu.
Dvojnásob šťávy nám vydá citron, dáme-li jej na chvíli rozehřát na horkou plotnu nebo do trouby. Tím stávají se citrony měkčími.
Pihy pozvolna odstraníme, potíráme-li je denně před spaním citronovou šťávou. Tento prostředek účinkuje spolehlivě a neškodí pleti.
Pudr nutno s obličeje odstraňovati denně před spaním, nemají-li vzniknouti chorobné prochody v kůži obličeje ucpáním pórů:
a) buď teplou vodou s mýdlem, nebo
b) teplou vodou s octem smíšenou.
Rozpukaných rukou se zbavíme, omýváme-li je delší dobu 2-3krát denně směsí glycerinu a citrónové šťávy. Tento roztok, pokud možno, co nejvíce vtíráme do kůže.
Nepříjemné pocení rukou ustane, myjeme-li je denně v teplé vodě, do které přidáváme několik zrnek kamence. Po ten čas však nesmíme používati mýdla.
Šedivé vlasy obdrží svoji původní barvu, přidáme-li při mytí do vody trochu octa .
Pocení nohou pozvolna mizí, připravíme-li si směs vody, formalinu a čistého lihu, každého stejný díl, kterou na noc nohy potíráme.
Nespavost přestane nás soužit, vypijeme-li před spaním sklenici horké vody. Jiný dobrý prostředek: spát na polštáři naplněném dobře vysušeným chmelem.
Studené nohy v zimě zakrátko nás budou hřát jako v peřinách, zabalíme-li si je do novinového papíru, a tak na ně obujeme ponožky.
Břitvy a čepelky holi daleko lehčeji a líp, ponoříme-li je před holením na okamžik do vařící vody.
Mytí kartáčů na vlasy. Než počneme s mytím kartáčů ve vařící vodě, natřeme dřevo vaselinou a po mytí opět setřeme. Vaselina zabráni, aby dřevo, zbavené lesklé politury, nestalo se matným . Takto zůstane jako nové.
Vrzání bot navždy ustane, impregnujeme-li podrážky olejem, který skoro vůbec nevysychá.
Motouzy a režné nitě stanou se pevnými téměř k nepřetrhnutí, ponoříme-li je na půl hodiny do roztoku kamence ve vodě, načež je řádně vysušíme.
Laciný, citlivý, spolehlivý tlakoměr [barometr] opatříme si sami tím způsobem, že zralou šišku jedlovou zavěsíme na motouzek napuštěný olejem před okno. Před sněžením nebo deštěm šupiny šišky se stáhnou a přimknou k sobě, má-li však nastati teplé, suché, slunné počasí, šupiny  pozvolna se rozevírají a prodlužují.
Voskové plátno zachováme v původním pěkném vzhledu, přečistíme- li je častěji studeným mlékem
Koberec objeví se opět ve svých původních svěžích barvách, byl-li před metením posypán vlhkou solí, nebo po klepání přetřen hadrem, namočeným ve slané vodě.
Jak čistíme koberce. Po vyklepání přetíráme koberec pilinami prosáklými benzinem. Piliny vyměňujeme tak dlouho, dokud nezůstanou úplně čisté
Zamrzání a pocení oken se předejde přetřeme-li okenní nebo výkladní tabule zevnitř utěrkou směsí 55 g glycerinu a 14 g lihu, když po slití dohromady vyčkali jsme, až se směs stala průzračnou.
Staré, zašlé pozlacené rámy zastkví se jako nové, potíráme-li je jemným, měkkým štětcem, namočeným v roztoku 4 dílů bílků a 1 dílu soli. Tekutina nanáší se na rámy v poloze ležící a stejnoměrně. Tak osvěžíme i pozlacené sošky, vázy a pod.
Olejové obrazy, staré, zaprášené, špinavé obnoví svůj vzhled původní a prohlédnou jako nové, myjeme-l i je nejdříve houbou namáčenou ve studené vodě, tak dlouho, dokud s obrazu nestéká voda úplně čistá. Po náležitém vyschnutí nastřeme obraz čistou houbou, na močenou ve směsi 1 sklenice žitné kořalky, 1 bílku a 3 g jemně roztlučeného kandisu řádně promíchané.
Bateriím do kapesních svítilen prodloužíme jejich svítivost, dáme-li je zahřát častěji do trouby kamen.
Vlněné látky nejlevněji vypereme, roztrouháme-li několik čistých syrových brambor do teplé čisté vody, v níž vypereme pak vlněné látky úplně bez mýdla. Na konec propláchneme studenou vodou.
Pletené věci [oděv a pod.] nikdy nevěšme! Pletené věci pouze ukládáme, neboť věšením se  vytáhnou a ztratí fasonu.
Inkoustové skvrny s bílého prádla odstraníme, necháme-li je po několik hodin ponořeny ležet v kyselém mléce, načež prádlo propereme v čisté vodě.
Inkoustové skvrny se dřeva odstraníme kyselinou sírovou nebo solnou.
Čerstvé skvrny mastné ze šatů a látek lehce odstraníme vtíráním bramborové mouky suchou látkou v místa skvrn. Mouka do sebe vsaje všechen tuk.
Mouchy zapudíme levně a snadno, nalejeme-Ii  na rozříznutou cibuli, vloženou do nádoby, vařící vodu a po vychladnutí natřeme jí okna, zrcadla a j. Mouchy sem pak již nesednou.
Jiný domácí prostředek k hubení much: Rozpustíme ve vodě trochu sacharinu [cukerínu], přidáme několik kapek medu, natřeme tím papír, ne však příliš dřevitý, aby směs do něho příliš nesákla . Med mouchy láká a cukerín je usmrcuje.
Mravence vyhubíme takto: Namočíme jednu nebo několik hub v cukrové vodě, poněkud vyždímáme, aby ještě zůstaly vlhké, položíme je na místa, kde se mravenci zdržují. Mravenci přivábeni sladkou vodou, do hub nalezou, načež sebrané houby naházejí se do vody, kde se mravenci utopí.
Nepromokavé pytle, plachty a jiné látky si uděláme, ponecháme-li je po několik dní močiti v
odvaru ½ kg dubové kůry v 8 litrech vody. Potom je vyjmeme, propláchneme studenou tekoucí vodou a necháme dobře proschnout. Tak stanou se nejen nepromokavými, ale téměř nezničitelnými.

MÍRY A VÁHY

Délkové míry:

milimetr (mm) = 1000 mikronům = 1,000.000 mikromilimetrům = 0.001 m.
centimetr (cm) = 10 mm = 0.1 dm = 0.01 m.
decimetr (dm) = 10 cm = 100 mm = 0.1 m.
metr (m) = 10 dm = 100 cm = 1000 mm =  3.156 stop (’) = 0.52729 sáhů.
kilometr (km) = 1000 m = 0.1346 zeměp. míle  = 0.1311 pošt. míle.
myriametr = 10 km = 10.000 m = 1.346 zeměp.míle.

PLOŠNÉ MÍRY.

Cm2 = 100 mm2 = 20 čtv. čárkám
dm2 = 100 cm2 = 10.000 mm2 = 14⅗ čtv. palce
m2 = 100 dm2 = 10.000 cm2 = 0.278 čtv. sáhům = 10 stopám, 1 palci, 49½ čárkám čtv.
ar (a) = 100 m2 = 27°28’ 134” čtv.
hektar (ha) = 100 a = 10.000 m2 = 1 jitru 1180°13⁷/10 čtv.
km2 = 100 ha = 10.000 a = 1.000.000 m2 = 0.017377 rak.čtv. míle
u m2 = 100 km2 = 1.73772 rak. čtv. míle
PROSTOROVÉ (KRYCHLOVÉ) MÍRY

cm3 = 1000 mm3
dm3 = 1000 cm3 = 1 l = 0.001 m3
m3 = 1000 dm3 = 1,000.000 cm3 = 10 hl
km3 = 1.000,000.000 m3
metr dříví = 0.2932 krychl. sáhů
DUTÉ MÍRY

litr (1) = dm3 = 10 decilitrům (dl) = 100 centilitrům (cl) = 1000 mililitrům (ml)
dl = ⅒1 = 10 cl
hektolitr (hl) = 100 1 — 0.1 m3
VÁHY

gram (g) = 10 decigramů (dg) = 100 centigramů (cg) = 1000 miligramů (mg)
dekagram (dkg) = 10 g = 100 dg
kilogram (kg) = 100 dkg = 1000 g
cent (p) = 100 kg
tuna (t) = 10 p = 1000 kg
RŮZNÉ

kopa = 4 mandelům po 15 kusech = 60 kusům
tucet = 12 kusům
gros = 12 tuctům = 144 kusům
balík papíru = 10 rysům po 10 knihách = 100 knih = 1000 složkám = 10.000 archům,
kniha papíru = 10 složkám po 10 arších = 100 archům.

Seznam místních lékařů:
MUDr. Beneš Gabriel, Stalinova 769. 8-12, 14-16 telef. 59.
MUDr. Bílá Zdeňka, Riegrova 311. 8-12, 14-16 telef. 86.
MUDr. Fruhwirth Petr, Dvořáčkova 65. 8-12, 14-16 telef. 12.
MUDr. Štěrba Frant., Dolní nám. 124. 8-12, 14-16 telef. 62.
MUDr. Tomeš Pavel, Jungmanova 73. 8-12, 14-16 telef. 30.
MUDr. Ukrajinský N., Jungmanova 753. 8-12, 14-16 telef. 79.

Porodní asistentky:
Emilie Rybová , Koráb, 137.
Aloisie Moravcová, Na zahrádkách 487.

Nejbližší nemocnice:
Sanatorium v Tišnově, telefon číslo 1.

Zejména rady do domácnosti jsem byl nucen protřídit. Kromě toho publikace obsahuje i tabulku odstraňovadel skvrn a taktéž tabulku správného oblékání. I tak doufám, že vás tato publikace i ve zkrácené podobě zaujme a jistě některé rady vyzkoušíte a sdělíte své poznatky. Leč v případě, že by se některá rada ukázala býti nevhodnou, směrujte své výhrady vydavatelce paní A.Svobodové, Obchod koloniální v Tišnově.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

30 reakcí na DOMACÍ RÁDCE

  1. NavajaMM napsal:

    Vyskúšam ten prostriedok proti poteniu okien. Len ten pomer… 55 : 14, dúfam, že dodržím.

  2. jaa napsal:

    K tomu se nedá nic dodat než opětovný obdiv k předkům

  3. vonrammstein napsal:

    V Tišnově je nádherná katedrála. Byl jsem tam.

    • jaa napsal:

      … v Předklášteří..

    • Hudec napsal:

      Slušovice tam někdy na přelomu 90.let otevřeli první ČS linku na plnění nápojů do petek. Byl jsem tam.

  4. bob napsal:

    Paní má mé velké uznání.
    S mírnou nadsázkou zvládla jedním vrzem to, co pracně vyhledám v několika číslech „časopisu“, které vydávají místní úřady (tam se spíš hádají a natřásají politické subjekty),
    v několika jednotlivých ženských časopisech a na „gůglu“.
    Dnes by pravděpodobně spravovala úspěšný internetový obchod nebo vyhledávač…..
    Heslo „v jednoduchosti je půvab“ trvale platí

  5. Bavor V. napsal:

    Trochu OT: Dnes se dožívá neuvěřitelných 71 let opravdová královna americké country Dolly Parton

    • kchodl napsal:

      Úžasné, to to letí!

      Mému bývalému kolegovi ze Sunu kdysi Dolly Parton přijela zahrát na narozeninovou oslavu jeho maminky, protože se s ní jeho rodina nějak znala, bylo to zadarmo, jen tak.

      Zrovna tahle písnička se mi nezdá moc k poslechu – ale klip je vtipný, takové sekretářky by většina managorů potřebovala jako prase drbání.

  6. brtníkvbrlohu napsal:

    Datum tisku je mezi rokem 1945 až 1948 – podle poštovného za obyč. dopis, nejspíš rok 45 – 46, četnictvo bylo začleněno do SNB v roce 1945, kdy vezmeme určitou setrvačnost lidu, tak bych bral nejpozději rok 1946.

  7. K-k,. napsal:

    OT pro pana Bavora: Jéde, jéde, poštovský panáček… 😉 Nenechte ho v té zimě dlouho čekat před branou! 😀

  8. Děda Olin napsal:

    Opět jsem si uvědomil k jakým změnám během života jedné generace dojde.
    Já jsem v 1. třídě ZŠ psal perem v násadce inkoustem (kalamář v lavici), do školy nás nikdo nevodil ani nevozil. O nějakých bufetech ve školách se nám po celou dobu studií ani nezdálo, svačiny nám připravovali rodiče. S telefonem jsem přišel do styku snad až na vojně. Dlouhou dobu bylo v naší ulici jen jedno, dvě auta. Televizní začátky většina z vás pamatuje. Mléko se nakupovalo do konviček, potraviny byly jen v papírových, skleněných (vratných) a plechových obalech. Kamkoliv dál se cestovalo jen vlakem a o nádražích a vlacích by se daly napsat romány.
    Každý z nás by mohl pokračovat ve vzpomínkách a nikdy by to nemělo konce. Bylo by úžasné mít možnost se na svět podívat třeba v roce 3017. Hodnocení jsem se záměrně vyhnul, to k ničemu nevede.

    • Hudec napsal:

      Mě nejvíc zaráží, že se v ZDŠ nikdo nestaral o náš pitný režim 🙂 .

      • Petrpavel napsal:

        Že ne?
        Umyvadlo ve třídě i na WC bylo, voda zadarmo – byl přece komunismus 🙂

        Kamile, říkám si jak mohla jít moje mamka do práce až někdy v době mé docházky do třetí třídy? Jak to utáhli z platu poštovního zaměstnance? Hlad jsme neměl, ale chutě, to zase jo!
        Mámy ale pečovaly…

        Zemský národní výbor pro Čechy fungoval 1945 až 1948.

        • Bavor V. napsal:

          V některých školách byla i „nehygienická“ pítka na chodbě.

          • jaa napsal:

            My jsme měli vodovod ve třídě, pilo se, kdyyž byla žízeň přímo z kohoutků a ti fajnovější si skládali z papíru /ze sešitů/ takové jednorázové hrníčky. 🙂

        • Kamil napsal:

          Stejně tak to bylo i u nás, otec zaměstnanec, tři děti, skromnost a šetření všude, ale láska a všudypřítomná péče a trpělivost matek po celý den všechno převážila … (a že jsme zlobili je snad jasné…)

    • Kamil napsal:

      Tak, tak, a ve škole povinné náboženství, místo matematiky byly počty (proto asi všichni uměli počítat), sudy s pivem po městě rozváželi koňskými povozy, za nimi hejna vrabců a chocholoušů, večer v létě okolo lamp tisíce chroustů, mámy většinou v domácnostech pečovali o děti, atd., atd.

      • jaa napsal:

        Poštu rozváželi takovými hranatými dostavníky taženými koněm, vzadu dveře a stupátko na které se při té rychlosti lehce naskakovalo a ještě rychleeji seskalovalo, když zastavili :-.)

      • Kamil napsal:

        Pardon za tu hrubici, ach jo, jak se to může stát? (rukou na papír bych to neudělal, snad?)

  9. kchodl napsal:

    Vážně báječné čtení!

    Podobné dokumenty se mi jeví zábavné, protože ačkoliv jsou dělané vždy s dobrým úmyslem, přijde mi, že je to zároveň parafráze, skoro v Cimrmanovském stylu. Prostě to v sobě má – pro svou neúplnost a zkratkovitost – značnou dávku sebeparodie. I výběr témat je docela legrační.

    Kdysi v dětském věku jsme s kamarády měli klub, něco jako Rychlé šípy, a jeden artefakt jsem nedávno s nostalgií prozkoumal. Bylo to něco podobného, jménem „Receptář klubisty“, což byla lístková kartotéka, do které jsme psali různé recepty a triky – třeba jak stavět správně stan nebo rozdělávat oheň – na kartotéční lístky, které kradla maminka jednoho z nás z vědecké knihovny nebo na děrné štítky, které kradli tatínci od počítačů. Po letech jsme se nad tím chechtali celé hodiny.

    Vzpomínám také na vpravdě geniální knížku v takové té mikroedici – malé podlouhlé knížečky – „Rozum do kapsy“, to byla úžasně sestavená všehochuť, bylo tam prostě „úplně všechno o všem“.
    Takový malý Google pro děti, v papírové verzi.

    K podobným dokumentům přirozeně inklinuji, ve firmách nebo zaměstnání jsem pokaždé sepisoval – nebo založil projekt – takovéhoto „průvodce denními problémy“, v oblasti ICT. Jelikož se mi jeví legrační i parodická stránka celé věci, vyplývající z přílišné generalizace a zjednodušení, většinou jsem paralelně – inkognito – vytvářel i kritickou směšnou obdobu, která si z oficiálního guidu dělala srandu, případně to byla snůška receptů, jak věci nedělat. Takovými ptákovinami se ostatně bavím dodnes.

    Můj děda si přivezl z války sbírku britského časopisu pro piloty, který neoficiálně vycházel jako samizdat, jak se to jmenovalo už nevím, ale jednalo se právě o tohle – byl to zčásti výsměch oficiálním leteckým příručkám a dokumentům – ty byly praštěné, takže smát se bylo čemu – zčásti i guide, jak se věci dělat nemají. Viděl jsem to naposledy jako malý kluk, protože děda to pak někomu dal, jen si pamatuji ty směšné ilustrace.

    Učil jsem se umění vyrábět takové bláboly od mistra – děda v tom byl profík, asi nejlepší byly jeho příručky z období projektování, to v těch firmách koluje dodnes.

    Nejlepší byl jeho dokument „Evakuace do Gabunu“, to byl skvost. Když totiž koncem 70. let skoro dostavěli rafinérii v Point Noir v bývalém „malém Kongu“, z jihu tam vpadli američtí „bojovníci za svobodu“ – tedy banda vrahů jménem Unita – a následně se do toho zapletli ještě Sovětčíci přes své Kubánce. Asi 500 inženýrů a dalších specialistů – ze všech koutů světa, na soukromé kontrakty (u nás v bolševismu jim dělala pasáka pražská Inspekta, Dilia a nějaké PZO) – tím pádem v zemi uvázlo a nikdo je nechtěl odvézt, měli sloužit jako obětní kozy a kozlové, mrtvoly pro velmocenské americko-sovětské hry. Stejně na tom byla celá bílá místní komunita.

    Děda sestavil parodickou příručku, že tedy evakuaci provedou vlastními silami, výpravou ve stylu Emila Holuba, Davida Livingstona atd., pochodem buší a pralesem do asi 600 km (možná to bylo ještě dále) vzdáleného Gabunu. Heslo výpravy bylo „Viribus Unitis“, jako ta R-U bitevní loď (spojenými silami). Vyrobili průkazky členů výpravy a každý dostal funkci, většinou značně parodickou, takže například slečny z francouzského nevěstince v městečku byly určeny jako zdravotnice a kuchařky expedice. Každého vyfotil, schválně hodně širokoúhlým objektivem, takže tam všichni vypadali hrozně. Plánováním a pseudoschůzemi pak strávili plno zábavných hodin. Celé to byla samozřejmě naprostá hovadina, ale velmi zábavná, s velkou porcí černého humoru, protože ve skutečnosti šlo o život. Nakonec je díky osobním známostem odvezl jeden francouzský kapitán Air France několika lety načerno, ale trvalo asi měsíc, než to všechno domluvili.

    Takové příručky mají prostě své nepopiratelné kouzlo.

    • NavajaMM napsal:

      Skvelý príbeh o tej evakuácii. Niet nad to mať zmysel pre humor, hlavne keď ide o život.
      Ten rozum do vrecka, to bola moja asi najpoužívanejšia knižka. Dnes už mám gúgl.

    • Hudec napsal:

      Speciální příručka byly vojenské řády. Zákl -1 – 1 a podobně.
      Citovat neumím, ale návod na všechno. Například plížení (parafrázuji).
      Voják v leže, Na břiše. Levou nohu podsune kolenem vpřed pod břicho, současně vysune vpřed pravou ruku. Nadlehčí tělo a přesune je vpřed. Postup opakuje pravou nohou a levou rukou…..
      To bylo dokonalé a my na Dukle jsme se tím náramně bavili (měli jsme roupy).

      • Rosťa napsal:

        Kůň se zapřahá k vozu hlavou ve směru jízdy.

      • NavajaMM napsal:

        Jedna veľká výhoda týchto vojenských poriadkov bola, že platila pre všetkých. Žiadne také, že „1. šéf má vždy pravdu a 2. ak nemá, použije sa bod 1.“, čo platí v tomto zapráskanom civile. Vojenské poriadky boli sväté a keď som ich v stráži ovládal lepšie ako lampasáci, tak som ani nadporučíka nepustil na strážnicu, keď nemal správnu bumažku.

        Môj obľúbený vtip bol ten o vojakovi, čo šiel s rukami vo vreckách po moste a v opačnom smere ho míňal plukovník. A ten začal vojaka … , že nejde správnym krokom a nezdraví vyššiu šaržu a z ktorej je jednotky….
        Vojak na to predpisovo odrapkal: „Súdruh plukovník, podľa Zákl 1-4, článok 28, odsek 4 Vojenská jednotka v ľubovoľnom počte prechádza po moste voľne a nezdraví.“
        Plukovník skrotol, vojaka prepustil, ale nedalo mu to a našiel si ten článok, kde bolo napísané: „V kritickej situácii koná vojak samostatne tak, aby škody boli minimálne“.

      • kchodl napsal:

        Podobně přiblblé jako vojenské řády jsou dnes „doporučené postupy/metodiky“ v každém fašistickém korporátu. Přijde mi, že to musí psát stejní lidé, jako na vojně, jinak to snad není možné. Září z toho metodická demence více než radiace z Černobylu. Všechno se dělá podle nějaké metodiky, procesního postupu, na každou pitomost existuje návod.
        Jako na to plížení.

        Jednou jsem udělal – a tajně rozvěsil po korporátním baráku po toaletách – metodiku jak správně „korporátně“ čůrat a kakat, přesně rozepsanou po jednotlivých krocích, pro muže i ženy (dnes bych musel udělat ještě jednu spešl verzi pro transgender), anglicky a čínsky (pomohl mi spoluspiklenec, ve firmě bylo hodně Žluťáků). Vypadalo to naprosto oficiálně, sehnali jsme i správné rámečky, takže to všichni považovali za nefalšovanou akci vedení – které tím ztratilo i poslední zbytek vážnosti. Prostě hrozná sranda, prý se to řešilo až na nejvyšším vedení.

        Byl z toho docela poprask – hodnotili to jako „významné narušení fyzické bezpečnosti“, a protože to nebylo zaznamenáno na kamerách, tak nás nechytili (protože coby systémák jsem měl rootovské heslo od záznamových diskových polí a na tu chvíli jsem přesměroval záznamy z kamer do /dev/null – tedy do koše a zakamufloval to). Úplně se z toho mohli podělat, vyšilovali tak, že jsem to za bolševika nezažil.

        Po baráku se pak asi dva měsíce potloukali různí důležitě se tvářící idioti z bezpečnostních agentur (protože korporát vyšetřování samozřejmě outsourcoval), dokonce nám nasadili do oddělení dva špióny a pokoušeli se nabízet několika jedincům odměny za napráskání, kdo že to byl.

        Nejde jen o vlastní činnosti, ale i o způsob návrhu, konstrukce, programování. Na všechno je nějaký „návrhový vzor“ (design pattern), prostě „kopyto“, podle kterého se to musí udělat – pokud to podle toho není, je všechno špatně.

        Jednou ti dementi udělají i návrhový vzor na házení lopatou. A bude na to lopatová certifikace a diplom.

        • Ahele napsal:

          No jo vy jste si udělali špuprnákle, ale my jsme jednu dobu měli naprosto oficiálně a smrtelně vážně z vůle našeho nejvyššího na každém WC na vnitřní straně dveří ve výši očí sedícího, chce se mi skoro napsat střelce, návod jak máme chodit do práce oblékaní. Zvlášť pro muže a ženy. Seznam to byl poměrně dlouhý už si to moc nepamatuji, ale byla to sranda, že celý barák řval smíchy. Např. ženské jak mají mít maximálně hluboké výstřihy a krátké sukně a podobné libůstky. Taky to tam nebylo moc dlouho. Podotýkám, že to byla firma (a je) zahraničního vlastníka a jedna z nejúspěšnějších neřkuli nejúspěšnější v tomto stále ještě snad našem státě.
          Jinak onen zmíněný byl dost poděs. Ten když se objevil v recepci, tak šlo echo až do posledního patra (něco jako bacha Římané před branami) a bylo to jak když do vrabců střelí a chodby vymetené. Ti šéfové tehdy pravidelně po určité době rotovali zpět k mateřské firmě. Tenhle přirotoval a ne a ne odrotovat. Zřejmě byli v matce rádi, že je uklizen. Byl to totiž původně důstojník Bundeswehru a tak nám tam po něm tehdy taky zbylo dost khaki zeleně.

          • kchodl napsal:

            V Americe jsou s fašismem o 20 let napřed, minimálně – popisovaná legrace s návodem na vyměšování proběhla 1995 nebo 1996, to už nevím.

            Co je jisté, úroveň jejich blbárny už tehdy byla úplně šílená, měl jsem dojem, že naše „budovatelská“ 50. léta – tedy ta propaganda a jásání – byla proti tomu kulturní a inteligentní. Ve filmech americkou realitu neuvádějí, protože to by každý čuměl.

            V dnešní době, coby kontraktor (protože v ICT se ve vyšších pozicích většinou už nezaměstnává, ale podepisuje se smluvní účast na projektech) vidím často ty „rotující managory“, to je všude stejně bláznivé.

            Vůbec nechápu, kde takové exoty a exotky berou. Jednou jsem se od Amíků dozvěděl – bylo to pochopitelně řečeno napůl v žertu – že asi nějaký další idiot z amerického vedení nevnímá rozdíl mezi Čečnou a Českem, a doufá, že toto rotujícího dementa tady zastřelíme – když se u nás pořád válčí a střílí – takže se ho elegantně zbaví.

            Což je docela typické, nezáleží na firmě ani konkrétní situaci, ale takhle prostě dnes „rozhoduje“ vysoký management. Podle naprosto zkreslených informací, bez zájmu, klidně si pletou hodinky a holínky. Je jim to úplně jedno, protože odměny mají stejně ne z činnosti firmy, ale z růstu akcíí firmy, čehož se dosahuje šikovnými operacemi na burze, na dluh. Jediné, co musí, je předstírat nějakou činnost, a nedopustit aby se provalilo do médií něco negativního.

            I vyhnilý socialismus v 80. letech byl proti tomuto vysoce funkční.

  10. Bavor V. napsal:

    Právě pro tu určitou nostalgii mne baví vyhledávat podobnou literaturu.

Komentáře nejsou povoleny.