PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES.


Díl X. z edice KAFKŮV ILLUSTROVANÝ PRŮVODCE PO KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM .

SEPSAL JOS. KAFKA,
ADJUNKT MUSEA KRÁL. ČESKÉHO.
S PŘISPĚNÍM ODBORU KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ V PLZNI.

S plánem města a četnými illustracemi.
PRAHA  NÁKLADEM A TISKEM DRA EDV. GRÉGRA. 1902.
Pro svého přítele Jardu Godota Hudce jsem připravil malý výtah z popisu jeho městyse. Doufám, že popis roku 1902 se nebude shodovat se současnou dobou.

Plzeň

Z úvalu, jenž utvořil se na stoku Mže s Radbuzou a Úslavou i Radbuzy s Úhlavkou mezi táhlými výšinami a hřbety posledních výběžků brdských a s nimi sousedících prahorních břidlic, vznáší se Plzeň před námi jako mlhavý fantom, patrný z daleka mohutnou jehlou svého hlavního chrámu.
Velkolepé závody průmyslové halí ji v mračno dýmu a sotvaže vstoupíme na její půdu, všude nám vstříc haraší rušný život průmyslového a obchodního emporia.
Ležíť Plzeň nejen v zajímavém uzlu vodních toků – čtyři řeky spojuj í zde své vody – nýbrž i v uzlu živých tratí železničných, které pohříchu postrádají dosud moderního nádraží; projíždí tudy denně jen osobních vlaků přes 50, mezi nimiž četné rychlovlaky a vlaky expresní, spojující světové lázně české (Karlovy Vary a Mar. Lázně) přes Plzeň s Vídní.

Křižují se tu trati: České západní dráhy z Prahy k Brodu n. L. (Furth im Wald) (dále k Norimberku a Mnichovu směřující), dráhy cis. Frant. Josefa z Vídně přes Budějovice k Chebu vedoucí, trati Plzeňsko – Březenské z Eisensteinu přes Klatovy a Plzeň k Žatci a do severočeské pánve hnědouhelné směřující.

Plzeň, jež čítala r. 1840 obyvatelů 10.181 a r. 1869 již 25. 009 v 1056 domech, má dnes již přes 65. 820 obyv. ve 2336 domech.

Příjezd do Plzně.

Plzeň má dosud dvě nádraží, proti sobě přes silnici ležící, zařízení zcela primitivního a potřebám veliké frekvence nijak nevyhovující. Jsou to:

  1. Nádraží býv. západní dráhy, v němž ústí

a) býv. západní dráha , vedoucí z Prahy přes Plzeň do Domažlic a Brodu n./L. s odbočkami z Chrástu do Radnic, z Rokycan přes Mirošovy do Nezvěstic, ze Zdic přes Příbram na Písek a Provitím (Protivín), z Berouna na Křivoklát a Rakovník, ze Staňkova do Ronšerka (Poběžovic-Ronšperka), z Domažlic do Janovic a Klatov

b) dráha Františka Josefa, vedoucí z Vídně přes Budějovice, Plzeň, Stříbro, Mar. Lázně do Chebu, s odbočkami z Nezvěstic přes Mirošovy na Rokycany, z Nepomuka na Blatnou (Březnici, Příbram, Zdice nebo Strakonice), z Horažďovic přes Sušici do Klatov a Eisenšteinu, ze Strakonic na Blatnou nebo na Vimperk, Volary a Prachatice, z Ražic na Písek (Zdice nebo Tábor, z Vodňan (Čičenic) do Prachatic nebo Týna n / V; z Nákří (Dívčic) do Netolic, z Budějovic do Veselí (Tábor-Praha, nebo Jindř. Hradec-Jihlava), nebo přes Krumlov do Želnavy nebo přes Gaisbach do Lince; z Nov. Dvorů do Bezdružic, z Plané do Tachova, z Mar. Lázní přes Bečov ( spojení na Rakovník) do Kar. Varů.

  1. Nádraží býv. plzeň. březenské dráhy,

vedoucí z Plzně do Duchcova a z Plzně do Eisensteinu, s odbočkami z Mladotic přes Královice do Rakovníka, z Blatna do Rakovníka a do Bečova (Kar. Vary, nebo Mar. Lázně), z Kaštic do Radonic, ze Žatce do Chomutova (Kar. Vary – Cheb), nebo přes Lužnou a Kladno do Prahy, z Postoloprt do Loun (Slané a Praha), z Obrnic na Most; z Klatov přes Sušici do Horažďovic, z Janovic do Domažlic.
Všechny tyto dráhy jsou nyní sestátněny. Nádraží býv. západní dráhy má býti přeměněno v nádraží ústřední.

a ) Zařízení nádražní.

Zařízení nádražní jsou velmi nedokonalá; není ani zvláštní místnos toiletní, kde by se cestující po delší jízdě umýti mohl.
Pro uschováváni zavazadel, jež nechce cizinec do města nositi neb voziti, není zvláštních místností officielních; nicméně převezme je v uschování za zpropitné 20 h. za kus a den dveřník (portier).
Pro přenášení zavazadel v obvodu nádraží (do vagonů a k povozu před nádražím) zřízeni jsou posluhové v bílých modře pruhovaných kamizolách, kteří k vlaku se dostavují a povinnosti té za poplatek 20 hal. dostojí.
Východ. Při vystoupení z vlaku třeba opustiti nádraží zvlášť označeným východem, kde dveřník odebírá jízdní lístky, pokud pozbyly platnosti.
Daň potravní se v Plzni nevybírá.
Občerstveni v nádraží po příjezdu hledati možno v místnostech restauračních, které nalézají se při traktech, jimiž s e do odjíždějících vlaků vstupuje. Na nádraží býv. záp. dráhy lze též dostati pokoj pro nocleh.

Před nádražím.

Příjezd cizinců očekávají před nádražím povozy, omnibusy (50 h. ), nosiči a nosičky, posluhové s vozíky, poblíž je stanice pouliční dráhy.
Povozy jsou jednokoňové (drožky) a dvoukoňové ( fiakry) i platí pro ně tyto sazby:

od nádraží  pro                                                      drožky          fiakry
na všechna stanoviště v městě ve dne ………… K. 1,- ….. . . . K. 2 . –
„             „                „      v noci . …………“ 1‘50 . . . …. „ 3.-

Drahám pouličním, jež  nalézají se v městské správě platí se za 6 stanic 10 hal., za více než 6 stanic 20 hal. –
Obvyklé zpropitné 2 -4 hal. Směry drah:

a ) Od Nepomucké třídy podle viaduktu dráhy (zde odbočka k nádraží) přes náměstí do Skvrňan .

  1. b) Od trestnice na Borech přes náměstí na Lochotín.
  2. c) Z náměstí k plynárně na Doudlevecké třídě (5 stanic).

a ) V době odjezdu a příjezdu vlaků z náměstí na nádraží a zpět přímé vozy.
Všechny tratě křižují se na náměstí. Jezdí se v zimě od 7 h od. r. do 9 h. več. , v létě od 6 h. 30 min. do 9 h. 30 m. (v neděli a ve svátek do 10 hod.)

Posluhům:
a ) ženám s nůšemi neb výrostkům platí se za obyčejná menší zavazadla 40-60 hal. kamkoli do města;

b) mužům s čísly na čepicích platí se za dopis a lehčí zavazadla za hodinu 50 hal , z města na nádraží nebo zpět 60- 70 hal. , z města na Lochotín 60-70 hal., z města na Bory 80 – 90 hal., z nádraží na Lochotín nebo na Bory 1 K.
Sazba fiakrů a drožek za jízdu dle času a vzdálenosti:
Dle času platí se fiakru za hodinu ……………………………………K. 2 40
                            drožkáři     „……………..…………………………..“ 1.60
za čekání první 1/4 hodiny a za každou další 1/4 hod.
fiakru ………………………………………………………………………….. „  0,40
drožkáři ……………………………………………………………………….. „ 0,20
fiakru na 1/2 dne ve městě a v předměstích …………………….. „ 7.00
drožkáři ….“            „                    „  ………… …………………………„5,00
fiakru na celý den do okolí ……………………………………………. „ 14,00
drožkáři      „            „ ……………………………………………………. „ 10’00
nepřevyšuje-li vzdálenost  tam a zpět 40 km.

Sazba tato platí za jízdu v městě až za hraníce policejního obvodu k c. k. trestnici na Borech, k pérovně u Skvrňan, na Zavadilku, na Košutku, do Ráje, k lopatárně u Doubravky, k papírnickému mostu a k vodárně na Homolku.
Každá započatá půlhodina při fiakrech a čtvrthodina při drožkách počítá se za celou.
Při jízdě v noci platí se o polovinu více.

Za lehčí zavazadla neplatí se ničeho, za větší za každý kus 40 hal. zvlášť.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na PLZEŇ S OKOLÍM A ČESKÝ LES.

  1. bob napsal:

    …..“Velkolepé závody průmyslové halí ji v mračno dýmu a sotvaže vstoupíme na její půdu, všude nám vstříc haraší rušný život průmyslového a obchodního emporia….“
    Zaujalo mě že tato věta zní víceméně pochvalně. Kde byli ekologové?
    Dále mě zaujalo, že není „vypíchnut“ pivovar..(že by se tehdy ztrácel mezi stovkami dalších pivovarů?)
    Jinak příjemný, protože nostalgický článek

  2. vera napsal:

    Zajímavé je : Drahám pouličním, jež nalézají se v městské správě platí se za 6 stanic 10 hal., za více než 6 stanic 20 hal. –
    Obvyklé zpropitné 2 -4 hal.
    U jiných dopravců není vzpomenuto, že by se nedávalo?

  3. Hudec napsal:

    Tak až teď pozdě, dřív to nešlo.
    1. Nádraží je u nás pořád celkem hnusné, ale teď se na něm hodně pracuje.

    2. Čmoud byl kdysi symptomem prosperity. Už není, ale náš městys prosperuje celkem dobře nyní i bez něj. Bývalé škodovácké hutě, nyní v jakémsi postsovětském/ruském vlastnictví moc nejedou a ostatní je ekologizované až hrůza. Stará škodovka prakticky zmizela, nyní je průmyslová zóna v nové lokalitě, na Borských polích. Až na výjimky (čest jim, jsou) hlavně montážní linky cizí produkce, produkující zisk cizincům, zaměstnávající cizince dvojího druhu:
    a) zahraniční špičkově placené manažery
    b) zahraniční extralevné gastarbajtery
    Když ti ad b) přijdou o práci (pomalu z toho vzniká problém), jsou z nich bezdomovci. Tu Rumun, tu Polák, Slováci ani tak moc ne (přece jen jsou naši).
    Čechů v těchto podnicích moc nenajdete

    3. Zajímavé je, že veřejná doprava u nás (podotýkám – naprosto luxusní) vlastně pořád drží původní páteře, tj. Slovany (Koterovská) – Škvrňany, a napříč Bory – Lochotín.

    Jinak ale z toho původního popisu moc nezbylo.

    K pivovaru…. V roce 1902 to ještě nebyla taková modla. Teď už je to spíš jen nálepka na tu současnou velkou chemičku, kterou zakramařili Tesař a Procházka z IPB nejdříve Japoncům (Nomura), přes ně bílým Jihoafričanům (potřebovali před černochy uklidit kapitál), pak Amíkům a teď zase Japoncům. Já to skoro vůbec nepiju, výjimkou je pivo na šalandě, vařené klasickou metodou. Jen pro zvané, pod zámkem, hluboko ve sklepích. Pro běžnou produkci bere Prazdroj pitnou vodu (prý k technologickým účelům) z úpravny vody plzeňské teplárny.

Komentáře nejsou povoleny.