Napsal JODA
Toto je skutečný příběh.
Moji vzdálení příbuzní mají synka Ondru, kterému bylo diagnostikováno ADHD (je to zlobivý spratek a nízkou IQ a občasnými nekontrolovanými záchvaty vzteku). Již ve školce bylo zřejmé, že bude mít problémy ve škole. Rodiče mu nejdříve vyjednali odklad, ale pro školní rok 2016/17 již bylo nutné řešit školní docházku. Moje dcera vystudovala speciální pedagogiku a 16-tým rokem učí na zvláštní škole. Protože bydlí blízko Ondrových rodičů, radili se s ní. Dcera Ondru dobře zná a tak jednoznačně doporučila zvláštní školu. To ale Ondrovi rodiče nechtěli, bydlí na malém městě a báli se toho, že se dostanou do řečí jako rodiče toho blbého dítěte.
Dcera tedy nastudovala vyhlášku o inkluzi a Ondrovým rodičům radila potřebné postupy. Nejdříve museli sehnat od psychologa doporučení, že Ondra je schopen navštěvovat normální školu, pokud bude mít k ruce asistenta. S tím uspěli u zápisu. Poté vyběhali u pedagogického centra, aby krajský úřad škole přispěl na plat asistenta. A to nemluvím o tom, že ředitel školy sdělil Ondrově matce „Dobře my asistenta zaplatíme, ale sežeňte si ho sami“. Nakonec škola přece jen sama zajistila asistentku a Ondra 1. září 2016 nastoupil do první třídy. Ukázalo se, že učitelka ani asistentka nemají o inkluzi ani ponětí. Rodiče museli nejdříve důrazně vysvětlit asistentce, že je tam jako asistentka Ondry, nikoli jako asistentka učitelky pro všechny děti. Dále museli přesvědčit ředitelství školy, že pro řádnou funkci musí asistentka sedět v lavici vedle Ondry a že tedy musí být třída vybavena lavicí takové konstrukce, aby mohla dospělá asistentka sedět vedle prvňáčka. Učitelka si naštěstí nechala vysvětlit, že pro inkludovaného žáka musí vytvořit osobní učební plán s úlevami oproti ostatním žákům. Když se učitelka dozvěděla, že rodičům radí učitelka ze zvláštní školy, sama požádala o spolupráci. Dcera jí sehnala učebnice pro zvláštní školu a pomohla jí vypracovat onen osobní učební plán. Po několika týdnech si to sedlo.
Přišly ale problémy, se kterými inkluze nepočítá, a sice spolužáci a školní družina. Ondrovi spolužáci přišli rychle na to, že je Ondra jiný a dílem ho ignorovali, dílem se jeho těžkopádnosti vysmívali (já bych to nenazval šikanou, to by asi přišlo až ve vyšších ročnících). Ondra se svou sníženou inteligencí na to reagoval jako zvířátko zahnané do kouta – vrčením, škrábáním, kousáním. A tak již v prvních měsících byli Ondrovi rodiče nuceni přijít do školy a vysvětlovat. Sice se ukázalo, že ve všech případech si začali ti druzí, ale po maloměstě se začalo o Ondrových rodičích mluvit. Ne jako o rodičích blbého dítěte, nýbrž agresivního dítěte. Rodiče Ondrových spolužáků své děti nabádali, aby se mu obloukem vyhýbaly, čímž u Ondry byl posilován pocit vyčlenění.
Asi by bylo správné, aby Ondrova matka zůstala doma a věnovala se mu. Jenže rodina bydlí ve starším rodinném domku, který rekonstruují. Ondrův táta je sice šikovný, spoustu věcí si udělá sám, ale materiál musí nakupovat. Teď ještě jim vypověděl službu plynový kotel, museli si vzít půjčku na nový. Takže z jednoho platu by nevyšli. Matka pracuje a Ondra tedy musí chodit do školní družiny. Vychovatelka hned první den prohlásila, že dělá družinářku už 30 let a že jí nějaké ADHD a nějaká inkluze nezajímá a že všechny děti budou dělat to, co jim řekne. Logicky již v prvních dnech došlo ke konfliktu. Ondra tentokrát uplatnil vrčení, škrábání, kousání vůči ní. Následovalo podmíněné vyloučení ze školní družiny. A Ondrova matka opět musela na ředitelství školy vyškemrat přeřazení Ondru do druhého oddělení družiny. Tamní vychovatelka je rozumnější a tři měsíce byl klid. Jenže pak opět Ondru popadl záchvat vzteku, tentokrát to odnesl inventář, který porozbíjel.
Já teď odbočím, ale nejsa lékařem, jen náznakem. Ondra je, kvůli své diagnóze, v péči psychiatričky. Ta mu předepsala řadu léků, jedny na zvýšení pozornosti, druhé na utlumení hyperaktivity. Moje dcera přichází s ADHD dětmi běžně do styku a ty Ondrovy záchvaty vzteku jí byly divné. Když už byla do Ondrových problémů zatažena, a protože je důsledná, prolustrovala všechny léky, které má Ondra předepsané. O jednom z nich zjistila, že se předepisuje schizofrenikům a rozhodně ne dětem. Když Ondrova matka s touto informací přišla za psychiatričkou, ta podezřele rychle souhlasila s vysazením tohoto léku.
Ale zpět k Ondrovým školním problémům. Po posledním výstupu byl ze školní družiny vyloučen definitivně a rodiče se začali vážně zabývat přeřazením do zvláštní školy. Začala to asi řešit také škola, protože i z pedagogického centra poslali rodičům doporučení na přeřazení do zvláštní školy.
A tak od 1. ledna bude Ondra navštěvovat zvláštní školu. Protože ho bude učit zkušený pan učitel, který má ve třídě jen 12 dětí, a hlavně proto, že všechny děti ve třídě mají přibližně stejnou intelektuální úroveň, dá se předpokládat, že se snad Ondrovy problémy alespoň částečně vyřeší. Kuriózní na této záležitosti bude to, že školy dostávají z krajského úřadu příspěvky podle počtu žáků, které měly ke dni 30. září. A tak zvláštní škola na Ondru až do konce školního roku nic nedostane, zatímco původní škola na něj bude příspěvek dál pobírat. Ovšem i původní základní škola má svého smolíka. S Ondrovou asistentkou uzavřela pracovní smlouvu do konce školního roku, ale od ledna již krajský úřad na její plat přispívat nebude.
P.S. Já v předchozím textu užívám termín „zvláštní škola“. Dle zásad politické korektnosti se už termín „zvláštní“ nesmí užívat. Dnes je to úředně „základní škola praktická“. Ale v budoucnu odpadne i ten přídomek „praktická“. Bude to základní škola, která bude mít tu zvláštnost, že 100 % žáků bude inkludovaných. Pro každého žáka bude muset být vypracován osobní učební plán. Ale i pro zvláštní školu platí rámcové učební osnovy vydávané ministerstvem školství. Osobním učebním plánem se dá výuka jen zpomalit nebo v rámci daného předmětu zredukovat. Takže i na zvláštní škole musí ve třetí třídě zavést výuku cizího jazyka. Dochází tak ke kuriózní situaci, že ve třetí třídě se žáci zvláštní školy v češtině učí číst a psát poslední písmena abecedy (kvé a dvojité vé) a současně se mají učit angličtinu, ve které se to Q a W jen hemží. Podle osnov jsou na cizí jazyk vyhrazeny 3 hodiny týdně, které jsou na zvláštní škole k ničemu, neboť žáci se rok naučí z cizího jazyku asi tolik co žáci normální školy za měsíc. Přitom by se ty tři hodiny daly věnovat užitečnějším věcem pro život dětí s nižším intelektem, např. praktické výuce. Ostatně pro tyto účely má zvláštní škola (oproti té normální) bohatě vybavené dílny a třeba i cvičnou kuchyni.
P.P.S. Ředitelé zvláštních škol jsou asi jediní, kteří milují ombudsmanku. Díky kampani, kterou spolu s dalšími lidskoprávními aktivisty vyvolala, se dnes žádný dětský psycholog neodvažuje napsat doporučení pro romské dítě, že by mělo navštěvovat zvláštní školu.
Poznámky pana Bavora 
Snad je lepší takové texty nečíst, vedou jen ke zvýšení nasranosti.
Což není míněno proti jeho autorovi, jak je snad pochopitelné.
To se mi líbíTo se mi líbí
taketo texty tu maju byt vzdy,bo to sa tyka vsetkych pepikov,mala holota sa vzdy taka rodi a hlavne jej rodicom ma byt poskytnuta bezpodmienecna a bezmezna pomoc(ktoru nas spoluobcan hned oceni a povie,ze kukaj jak fajne sa maju,jak vsetko dostavaju pre toho ich debilka a my nic,ale kokot nevie jaky to kriz bozi dozivotny na plecia),bo kurva uz v zaciatku clanku,co je u nas narodna kultura,co reknou lide a tak isto sa zachovuju kompetentne organy v tom duchu,ze take deti su na obtiaz pre spolocnot bo nie su normalne,hlavne,ze kazdy z nas kurva normalny.
nikto nikdy z nas prosim nech nejebe mater,ze takym rodicom rozumie a suciti s nimi bo nema pary,co oni prezivaju,pokial nemaju taky kriz doma,hudacek bude suhlasit,sam prezil a myslim este lepsi a hlavne taky ludia samy najlepsie vedia a ked citaju moj drist,som na smrt presvedceny,ze im pisem z duse.
tu slepe dievca od narodenia chodi na 4 hodiny skladat servitky v 7 eleven a to sa boli len opytat a nijaky soc.pracovnik nikoho neprosil,ci stat netlacil.
moja holota,to zdrava mala specialny pristup v skole a su to zajebany cudzinci a oni to brali jak samozrejmost,ze sa musi k nim pristupovat inac a ja kukal jak to tele na to, hlavne ta normalka k tym mojim jebanym pristahovalcom,co oni zase kukali jak telata na mna,ze co sa cudujem?
moja sesternica ma syna,co po roku zivota po uziti nejakych liekov,zostal hluchy jak delostrelecky kon,vobec to nikoho nesralo a dali ho do skoly pre hluhych,ale ona ze bestia trvalo asi tri roky, nasla doktora voperovali mu nejaku masinu do sisky a pocuje normalne,za mlada vyjebany,aby matku nepocul odopinal kabel,teraz studuje pedagogicku vysoku skolu.
tento clanok to je jak od muchy vymalovana ceska krajina jak to tam vyzera.
v konci clanku o ciganoch pred 22 rokmi,mne bola zobrana soc podpora bo moja paracka tu randila s gatesom a ked som povedal,ze ciganovy to nepovedia,tu kukala jak ta pica z hustia na mna ta poradkyna pre soc odkazanych.
toto sa tam nezmenilo a nikdy nezmeni,bo preco?bo kokotovo.nazdar.
To se mi líbíTo se mi líbí
Připomíná mi to zavádění množin, který jsem už na vlastní kůži naštěstí nezažil.
Tyhle z prstu nějakýho imbecila vycucaný nesmysle naštěstí nemívaj dlouhou životnost. Ale spoutu děcek to stihne poškodit, to jo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobře a přesně popsaná realita…
Mimochodem obdobně komentoval tuto zhůvěřilost president Zeman….
Mě zaujala finanční stránka věci (škola, kam žák přejde peníze nedostane, škola, ze které odešel je bude brát dál, asistentka zůstane „viset“).
Připomnělo mi to zběsilost „rozpočtovek“ utratit za každou cenu rozpočtované peníze, jelikož jsou k úsporám motivovány tak, že „ušetřené“ peníze koncem roku propadnou….
Zkrátka popsán jeden z mnoha důvodů, proč to zde vypadá, tak jak to vypadá…..
A to si myslím, že kam se to všechno hrabe na Brusel, kde teprve sedí ta správná elita
To se mi líbíTo se mi líbí
Do Brusle ani nedohlédneme, vznáší se kdesi v mlhách nad vodami…..
To se mi líbíTo se mi líbí
Mno, nikoliv problém inkluze (resp.to bylo jen druhotné), ale problém pěstounské péče, tolik vychvalované a ordinované plošně všem dětem, jsme měli v rodině. Sedmiletý klouček, údajně odebraný pro týrání (ale pěstouni nikdy žádné papíry neviděli, obávám se, že ani neprošel psychiatrickým vyšetřením, natož pak léčbou či nějakou speciální péčí – v době předání pěstounům byl odebraný už asi tři rok a házeli si ho jako horkej bramvot mezi děcákem a tzv. krátkodobou pěstounskou péčí). Klouček chytrej, ALE: sprostej, že by se i dlaždič červenal. velmi vulgární zájem o vše, co souvisí se sexem (podle mne v sedmi letech dost předčasné) a hlavně velice agresivní. Pěstounku snad jinak než „ty pi*o“ neoslovil, mlátil ji, až měla modřiny, jak nebylo něco po jeho, následoval neskutečnej hysterickej záchvat, úmyslné ničení věcí – měl např. vrátit tablet pěstounovi, jenže se mu nechtělo, tak s tabletem praštil o zem a zničil ho – a tak podobně. Na opakované prosby pěstounů o radu a pomoc ouřady reagovaly pustě formálně – trvalo to cca rok, beze stopy zlepšování chování malého a když pak v kuchyni vytáhnul na pěstouna nůž(!), sehnali si pěstouni důkladné vyšetření na psychiatrii a dobrodružství s pěstounskou péčí skončilo. Cosi tam malému našli, se ale zase pěstouni dozvídali jen per huba – teď je klouček zpátky v děcáku (už i odtamtud došly hlášky, že jsou s ním problémy) a všem nám je z toho nanic a přemýšlíme,kde se stala chyba. Já jsem přesvědčená, že u ouřadů, kterí si prostě odfajfkovaly jeden kus předaný pěstounům a jestli je dítě pro pěstounskou péči vhodné, případně jaké speciální problémy s ním jsou a jak na to, případně dali pěstounům kontakt na psychologa nebo psychiatra, kteří by byli v případě problémů k dispozici, to ani náhodou, to si pěstouni sháněli sami… ,
Promiňte, že nepíšu víc, nebo konkrátněji, je to příliš osobní a ještě i příliš živé. 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Mě z toho tedy vychází, že inkluze je správná a sakra potřebná a chyba je v tom, že nebyla dostatečně připravená, ani organizačně, ani politicky. Protože co jinak s takovým dítětem? Zavřít na doživotí do ústavu? Co se asi stane, až z té zvláštní školy vyjde mezi „normální“ lidi, kteří o existenci lidí jako on nemají ani tušení a nejsou na ni vůbec připraveni? Problémy budou jenom větší.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pletete si školu s ústavem. Do školy dítě dochází a jinak žije v ve světě ostatních lidí. Takže jej nečekají žádné šoky, ale tím, že se vzdělává mezi sobě rovnými, nevypěstují se u něj mindráky, které by jej čekaly jako inkludované. Něco jiného je to u dětí postižených tělesně. Tam bývá mozek na úrovni rovné věku a tam je třeba jim pomáhat. A je známo hodně případů, kdy se takové dítě stává přímo maskotem třídy a všichni je ochraňují.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale jaká je tedy jiná možnost, než buď integrace, nebo izolace? Pokud se děti někomu posmívají, pak by přeme měly být ty děti vychovány, a ne jejich oběť odklizena do ústraní, jakkoliv je to nejjednodušší „řešení“.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tribune, ve svém prvním vstupu jste si odpověděl sám: inkluze ano, ale připravená. To, o co se tu pokoušejí, je splašená, nepřipravená nedomyšlenost, která nadělá víc škody, než užitku, To, co vy chcete, je jistě správné – ovšem je to ideál. To, co probíhá. je bohužel realita a dosti drsná. Podle mne nelze dávat přednost této podobě reality s tím, že přece ideál je správný. Není to sice sčítání jablek a hrušek – ale porovnávání kokosových ořechů s jahodami. V současnosti bych dala přednost zvláštním školám (jakkoli nejsou ideální) před tím, co probíhá pod názvem „inkluze“.
Jistě nemusím zdůrazňovat, že inkluzi dětí fyzicky postižených považuji za správnou a myslím, že i bezproblémovou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nejjednodušší je nacpat takové dítě do prostředí, které na něj není připraveno, bez jakékoli za řeč stojící kvalifikované podpory, odškrtnout si spáchané dobro a pak na něj zapomenout. A vrhnout se se svatým nadšením na proaktivistování dalšího univerzálního dobra. Systém, který sice potěší dušičku aktivisty, ale dítěti (a rodičům) dokáže vynucovanou šablonovitostí nadělat víc škody než užitku.
Tribune, začal jsem vám psát delší odpověď, ale paní K-k a o něco níže brtník mezitím řekli všechno, co bych mohl říci já.
A nejspíš i lépe, než bych to mohl říct já.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tady nejde o úklid do ústraní, ale poskytnutí péče na úrovni chápání toho dítěte. Na hřišti venku se k němu budou ostatní chovat jinak než by se chovaly ve škole. Ale nesmí mít ten „školní“ základ chování. Takže integrace společenská, nikoli vzdělávací.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tohle beru.
To se mi líbíTo se mi líbí
To jsou sluníčkové kecy, Tribune.
Nejsou žádné dvě možnosti.
Situace je jiná případ od případu, a někdy je jen jedna možnost- izolace.
Jenže to vás nezajímá, vy chcete integrovat všechno a všude a ještě se na svět hezky usmíváte, že jsme si všichni rovni.
A integrujete tak překotně, že se z toho všem okolo zvedá kufr.
Postižené žáky, teplouše, migranty, úchyláky, kriminálníky a nakonec budete integrovat i vopice ze ZOO.
Inkluze mentálně postižených dětí je navíc natolik složitá, že ve výsledku není spokojen nikdo, postižené dítě nevyjímaje.
Vy jste takoví roznašeči zkázy a zmaru, ale jedna věc se vám musí nechat.
Děláte to s ušlechtilým úsměvem a používáte u toho slovo „MY“, ale mít svoje vlastní dítě ve třídě s inkludovaným agresivním pošukem byste mít nechtěli ani náhodou!
To se mi líbíTo se mi líbí
Vás bych integrovat nedokázal. A ani nechtěl. Bohužel, vás do izolace nikdo nedá, a tak budete pořád špinit svět svojí nenávistí ke každému trochu jinému a tomu, kde není tou nenávistí naplněn stejně, jako vy.
To se mi líbíTo se mi líbí
+ 🙂
A to mám vitttu rád!
To se mi líbíTo se mi líbí
Co je nenávistného na tom, když pojmenuji stav pravými jmény?
Přečtěte si názory Brtníka, teď jsem to dočetl.
Píše úplně to samé, a nemá žádný mínus jako nenávistník.
I když on specifikuje konkrétně ty postižené děti.
Vy umíte jen plivat, a mít za nenávistníka každého, kdo není politicky korektní.
Máte tu korektnost zalezlou pod kůží, ale bohužel nejen vy, ale třeba i tady je korektních jedinců hodně.
Chtete se hezky starat o malé postižené romečky, chcete pomáhat uprchlíkům-ale jen těm před válkou…atd..atd,.. dostatečně jsem se naposlouchal podobných keců.
Mají jedno společné.
Nikdo z těch pomocníků by nechtěl bydlet vedle migrantské ubytovny a mít dítě ve třídě s inkudovaným žákem.
Plijete na mě přesně jako na Zemana, který nesouhlasil s inkluzí, a byl napaden, že nemá rád postižené a každý si pod pojmem „postižený“ představil hodnou, usmívající se holčičku na vozíku, co jí zlý a nenávistný Zeman (nyní já) nemá rád a chtěl by jí dát do koncentráku.
Máte s tou propagandou úspěch, takže si plno lidí dávno o mě (a mně podobných) myslí, že jsem kovaný nácek plný frustrace a nenávisti.
Jako kdybych to byl já, kdo vymyslel tenhle zlý svět a v něm agresivní děti s všemožnými poruchami, jejich vychcané a stejně blbé rodiče,prolhané, 30 leté děti migrantů, plynové komory, a kremační pece.
Já jsem to byl, nebýt mně (přeneseně takových lidí) byl by na zemi ráj- to je váš základ veškeré politiky.
Paní Kateřina tady uvedla konkrétní příklad, no, před takovými lidmi klobouk dolů, ale obávám se, že s tím pěstounstvím si teď už dají sakra bacha!
To se mi líbíTo se mi líbí
A tohle se pak samozřejmě přenáší do jiných témat.
Tak se dozvíme, že třeba Asad páchal na svém národu genocidu (všimněte si, jak se vyprázdnily pojmy, genocida už je „kdeconikdonevíco“) a při jeho svrhávání páchali genocidu též jeho spojenci, což jsou nepřekvapivě Rusové, kteří páchali genocidu odjakživa na každém.
Co na tom, že příslušné čísti světa jsou plné mrtvol a trosek, pořádek se přece udělat musí, stejně jako v té inkluzi nebohých chudých postižených usměvavých a chytrých a krásných holčiček na vozíku.
To je jak v romatickém filmu.
To spolu všechno souvisí, a má to základ ve vládě idiotů.
I dříve se leckdy postižení neměli dobře, a kdovíjak na tom asi nebyli ani ti Syřané, když už jsem uvedl příklad Asada.
Ne všichni „odborníci“ o tomto rozhodující byli opravdu odborníky, jenže nyní je odborník na všechno každý, kdo má do prdele díru a tak rázně napravují svět (ne zadarmo samozřejmě) že bez ohledu na velký přísun dobroty, lásky a demokracie, je všem dotčeným ještě daleko hůř.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tribun není ten za kterého ho vittto máte, a vittta není tím za koho ho Tribune máte. A oba dva to dobře víte.
Doba je zlá, rozpolcená, rozdělená, zjitřená, klidně se hádejte, mě to nevadí. Mám vás i tak rád stejně oba dva. Protože myslíte. To je důležitá devíza pro změnu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nesnáším ho, Petřepavle.
Možná nevím, kdo to je, ale jedna věc mě připadá zjevná.
Je to pokrytec.
Nakopal bych tyhle svatoušky do řitě, plné huby lásky a po jejich působení jen zmar!
To se mi líbíTo se mi líbí
Je to váš problém vittto, věřte, ne jeho.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kdyby to bylo tak jednoduché…..
Jenže on to je NÁŠ problém, víte, Petřepavle?
NÁŠ.
Protože to zlé, co máme, a co nás ještě čeká, dělají právě tihle svatoušci.
To se mi líbíTo se mi líbí
Vitto, proč se s tím Tribunem nasíráte? On si sem jen přijde kopnout do lidí a je náramně spokojen. Takový malý český hajzlík.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já se jím nenasírám, Rosťo.
Já nasírám jeho, jak je dobře patrné.
Postupně mu- s jeho pohledem na svět- nutně dojdou argumenty a zákonitě přijde na řadu útok ad hominem, se kterým ovšem počítám, takže ho různě šachuji, kam se mi zlíbí.
A český hajzlík…néééé.
To je jenom…snad ani né hajzlík, ale spíše naivní pokrytec.
Ti jsou ve všech národech, a zrovna on se navíc k češství nijak nehlásí…zaplaťpánbu, protože na něj bychom nemohli být zrovna hrdi, nééé…kde pak!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ani teplouš ani úchylák není pojmenování pravým jménem, ale nenávistné zakomplexnované plivnutí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Víte Tribune, mohu místo „teplouš“ napsat homosexuál, a místo „úchylák“ třeba zoofil.
Pohříchu, kdyby se tím změnila skutečnost, klidně bych to udělal.
Jenže nezmění.
Teplouš zůstane teploušem (nebo homosexuál homosexuálem) ať je nazvu jakkoliv.
Horší je, když je takový homosexuál či zoofil na svou orientaci hrdý a že má být hrdý, mu někdo podsouvá.
Ale ani u toho to nestojí.
Oni nejenom že jsou hrdí, ale ještě se dívají skrze prsty na ty, kteří takoví nejsou.
Za mých mladých let byl teplouš teploušem a nikoho to nezajímalo, pokud ho zrovna nějaký teplouš nechtěl klofnout.
Pár radikálů jim třeba ubližilo, ale to se dnes nezměnilo, takže si nijak nepomohli.
Ale nikdo je neřešil, každému bylo na háku, že je někdo přihřátej, když tím neopruzoval ostatní-alespoň v mém společenském prostoru dělníka-řepáka.
Vy všechno řešíte- a lidé je začínají nesnášet, i ti, co by si jich jinak nevšímali.
Jinak milej nadčlověku Tribune, já nemám proč být zakomplexovaný.
Ženský na mě vždycky šly.
Mám kde bydlet a bydlím ve svém.
Mám v čem jezdit a ještě ukojím své zalíbení ve veteránech.
Mám dvě zdravé děti.
Mám obstojnou a inteligentní ženskou.
Mám tolik peněz, že jsem s tím spokojen.
Jsem relativně zdravý a je mi teprve 50.
Chápete, proč bych měl mít komplexy?
Nemáte je náhodou vy, když byste mě tak rád separoval od zbytku společnosti?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ak sa nemýlim, vittta už integrovaný je. Vrátane x generácií jeho predkov. Zdá sa, že to nemienite vziať na vedomie.
„Bohužel, vás do izolace nikdo nedá…“ – to snáď nemyslíte vážne?! Integrácia znamená integrovať s vittom. A vy to chcete dosiahnuť tak, že presvedčíte vittu, aby strpel všetky vaše nápady?
Čím skôr pochopíte, že tadiaľ cesta nevedie, tým lepšie. Pre všetkých.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ta věta se mu povedla, Pane Navajo.
„Bohužel, vás do izolace nikdo nedá“.
BOHUŽEL, ale bylo by to fajn, jak se zdá.
Textík, obohacený o tuto větu končí výpadem o nenávosti.
Té mojí.
Nemohlo to být ukázkovější, Tribun ztratil nervy a odkryl karty, jaké že jsou jeho vlhké, pozitivní sny.
Izolace pro vittty na celém světě.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Přeložím vittto Tribuna : nenávist (ne vás) je nutno někdy v zájmu společnosti izolovat.
Když půjde o konstatování nenávisti migrantů k nám budete určitě souhlasit. Zkuste pochopit že i z vás může Tribun tu nenávist pociťovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mne je záhadné, že väčšina týchto pokrokových integráciechtivých aktivistov sú ekologicky orientované osoby. Pritom sa z reálnej ekológie nedokážu poučiť. Napríklad ako vaše lesy v Jeseníkoch samou nenávisťou ku všetkému cudziemu vyschli.
Snáď jediný ekosysyém, ktorý dokáže absorbovať akúkoľvek migráciu bez toho, aby na ňom zanechala následky (t. j. je ekologicky stabilný) je púšť. Každý iný ekosystém sa nenávratne zmení. Spomeňme aspoň príklad králikov v Austrálii.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pre Petrpavel (13:26): Celkom by ma zaujímalo, ako si predstavujete, vy alebo Tribun, izoláciu Vitttovej nenávisti bez toho, aby ste izolovali Vitttu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Třeba sem na Bavorovy stránky. To je dobré.
Ne na náměstí či před hospodu. Tam už bývá hůř.
Už vůbec ne na policejní služebnu a před soud. Tam bývá nejhůř.
To se mi líbíTo se mi líbí
Petrpavle, obávam sa, že to stále riešite osobu. Nenávisť by sa neprejavila, keby ste nestrkali Vittovi pod nos to, čo neznáša. Nielen na týchto stránkach, ale ani na námestí alebo pred hospodou. V úradných a verejných záležitostiach (zákonoch) už vôbec.
Neberte to osobne, možno je Vittta naozaj zlostný a neznášanlivý. Skúste to brať ako diagnózu a buďte k nemu rovnako ohľaduplný ako k postihnutým deťom.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nebudu s tím souhlasit, Petřepavle.
Jak víte, že nás migranti nenávidí, a které je třeba izolovat?
Já bych tomu problému předcházel tím, že tady žádní nebudou.
Ovšem, jak to v současné době udělat je věc jiná.
Navíc- na vině té nenávisti nejsou ti migranti, to byste izoloval nevinné.
Jsou to právě tihle Tribuni.
Ti jim bulíkují, že jsme je celá staletí okrádali, a že jsme podřadné bílé kurvy.(v kostce, jejich repertoár je podstatě širší)
Skoro by se chtělo vytasit se s úvahou, že když nebudou Tribuni- nebude problém.
V kultivované společnosti se těmto poslům šťastné budoucnosti prostě nedá prostor.
Ne vyjádřit názory, ale tu společnost řídit.
To prostě všechno souvisí.
Tak si vemte, že někdo řekne, že postižené a agresivní dítě neptaří do běžné třídy ZŠ ale do ústavu.
Tu se na tohoto „hejtraů vrhnou různí aktivisté, a takový člověk je nakonec rád, že nepřijde o práci, pokud je agresivní dítě ještě barevné.
V hledáčku aktivistů je ale i škola a její vedení, kde k výroku došlo.
Dostanou strach a ještě potrestají třeba učitele, který s inkluzí takového žáka nesouhlasí.
Takže nakonec všichni…souhlasí.
Pak se stane, že vás takový výlupek dobra a lásky přepadne, ale policie raději nic neudělá, protože se bojí nařčení s rasismu.
V (např.) Británii pak se stává, že muslimský gang znásilňuje bílé-ale i barevné dívky před zraky policie, která dělá, že nic nevidí.
Myslíte, že to přišlo jen tak?
Nééé, někde to začalo, a začalo to nějakými banalitami, k tomu stavu je třeba určitého pomalého procesu, kdy si různí Tribuni došlapávají na učitele, ředitele škol, pak na policajty a ministry…..a všichni dělají, že nic nevidí.
Vzniká ale problém, že svět se nelepší a plno lidí místo aby jásalo, tak začíná brblat.
Od toho tady máme ale Tribuny, ti zařídí, aby se o těchto věcech nepsalo (brblaly nechají být, ti brblají dávno potichu) a když o tom někdo píše, pak zařídí,že se prohlásí, že je to lež.
Myslete si o tom co chcete, ale tenhle základí klíč prostě funguje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kdybych byl třeba barevný, pane Navajo, tak by se jistě dalo najít pro mou nenávist plno polehčujících okolností, a bylo by třeba mě nejen tolerovat, ale i pomoci.
Jenže takhle….
Bílá huba, a ještě živnostník….
Kde pak, žádný soucit se mnou, máme oběti- a vinníky, to je třeba vidět.
Jedním z vinníků jsem já….
Těžká doba pro takové vittty……..
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono to bude jako obvykle úplně jinak. Kdysi dávno ještě za mlada mi jeden moudrý pán , když jsem se nad jakýmisi nesmyslnými debatami čílila řekl, ať si toho nevšímám. Že člověk tak činí obvykle, když si není jistý, a furt to vytahuje a o tom mluví.
Měl pravdu – moudrost starších.
Měla jsem pár takových kolegů, všichni jsme o tom věděli, ale oni byli tak inteligentní, že nepotřebovali ujišťovat ani sebe , ani nás… jestli to je či není normální. Prostě to tak bylo. a šmytec. Nikdo to neřešil a oni taky ne.
Takže ti dnešní jen lidem okolo ukazují, jak sami sebe podceňují – tím jak prahnou po uznání svého stavu, jeho zveličování, uznání výjimek. Jistě mnozí jsou snad výkonnější, protože nemají starosti o rodinu. Ale to je tak všechno. JIný užitek z nich není a po nich nebude. Jen trocha otráveného luftu a ten první větřík rozfouká.
Největší rozruch dělají jako jinde nixmochři… ti co opravdu umí.. nepotřebují to uznání a kdo ví co. Ti co opravdu umí … nijak na tuhle část své osobnosti neupozorňovali- bylo to jejich soukromí.. … Ať to byl Marais, Perkins, Haliburton .. U jiných profesí se to asi vůbec neřešilo…. Nepotřebovali veřejné potvrzení své“ výjimečnosti“ Tož tak…
To se mi líbíTo se mi líbí
Není co dodat.
Hlavně když se „integruje“ na plný plyn. Vůbec nevadí, že stranou zůstává rozum, zkušenost, veškeré vědecké poznatky z medicíny, psychologie, sociologie, … morálka, slušnost, takt, … ale i svoboda. No a komu se to nelíbí, je hbitě prohlášen za nenávistníka, moderně „hejtera“. Toť v kostce modus operandi těchto úchylných věrozvěstů.
Oni sami se pravděpodobně cítí božsky nadřazeni a opájejí se svou ušlechtilostí. Výsledky jejich pokusů na živých lidech odnese někdo jiný, Tribuni jsou nad věcí.
Samozřejmě lžou od začátku do konce, protože bráno téma po tématu: migrace, inkluze, genderismus, americká „výjimečnost a nenahraditelnost“… jedno po druhém je plechovka s červy, pokud ne přímo fabrika na mrtvoly.
Každý to vidí, takže tihle pošuci čím dál více připomínají uprchlé pacienty z blázince.
Úplně se zalykají nenávistí, pokud jim někdo realisticky oponuje realitou. Svou nenávist projektují (v psychologickém smyslu slova) okamžitě na oponenty.
To se mi líbíTo se mi líbí
A integrujete tak překotně, že se z toho všem okolo zvedá kufr.
Postižené žáky, teplouše, migranty, úchyláky, kriminálníky a nakonec budete integrovat i vopice ze ZOO.
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nepřiměřenost a chybná zadání pro řešení problémů společnosti – to je jeden ze základních problémů dneška. jako vždy – řeší se, a logicky špatně, následky a ne příčiny.
Jsi slušný, pracovitý, uděláš chybičku a octneš se rázem v soukolí oné nepřiměřenosti.
http://www.halonoviny.cz/articles/view/44757343
Jsi grázl, kradeš a intrikuješ na potkání, a máš-li hroší kůži a peníze na advokáty procházíš životem v luxusu jako nůž máslem.
https://www.novinky.cz/krimi/378689-osvobozujici-verdikt-v-kauze-nagyova-necas-vzal-vsechno-na-sebe-a-vyslo-to.html
Inkluze a pěstounská péče jsou výborné způsoby jak se postarat o děti špatně vychovatelné a o děti které rodiče špatně vychovávají či vychovávat nechtějí. Ale musí to být všechno jinak, podle jiného zadání. Tato společnost neumí a nechce postavit mantinely zlu a poskytnout pomocné ruce dobru. Svoboda se tomu dnes říká a je zlaté tele této společnosti. Všechno řeší ne lidským přístupem, ale navýsost liberálně, a především byrokraticky, zákony a novelami zákonů. Od stolu. Skutečný život je jiný a jinde. Lidé mají k sobě strašně daleko.
Byli a budou mezi námi lidé špatní, zlí, neurvalí, podlézaví, nepřátelští. Je na společnosti aby jim poskytla dobré příklady a v případě nutnosti tvrdé postihy. Ani jedno ani druhé nefunguje. Je prakticky zakázáno, není to in, ukazovat slušné, poctivé, pracovité, musí stačit jako příklady výstřední selebrikety. Nedivme se pak.
To se mi líbíTo se mi líbí
Všichni známe Otíka z Vesničky střediskové. Je to hezký příklad človíčka jako stvořeného pro inkluzi. Je jedno jestli byl vychováván v pomocné škole nebo v základce s inkluzí. Podstatné je to, že měl šanci najít si práci odpovídající jeho mentalitě a jeho schopnostem Práci placenou tak, aby mohl vyžít bez mindráků a stresů. Problém nastal když měl odejít do té Prahy. Ne zvenku nahlíženo, ale v jeho psýše určitě. Byt dostal, to ano, ale byl přemístěn jinam než byl zvyklý. Přežívat mohl, spokojený ale už byl méně Chybělo mu to pro něho nejdůležitější : holubi.
Vrátil se. Měl kam.
Co takový Otík dnes? Práce pro takové lidi jednoduše není, a když náhodou ano, tak placená (často odvedená a nezaplacená), že jde od žebroty k žebrotě. V lepším případě najde takový člověk ubytování v nějaké charitě, v kolektivu stejně postižených. Kdepak je ta potřebná inkluze? No a horší případy jsou nejčastější, nacházíme je dnes a denně v temných zákoutích našich ulic mezi krabicemi a popelnicemi.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pekne ste to napísali. Skutočná úprimná inklúzia znamená zariadiť svet tak, aby mal každý podmienky byť šťastný. A v tom momente musí ísť do kelu neoliberálny kapitalizmus.
Záver si urobí každý sám.
To se mi líbíTo se mi líbí
Doprčic, pane kolego, při vší úctě: „aby mal každý podmienky byť sťastný“.
Štěstí je stav duše a zvenčí se ordinuje poměrně obtížně. A ty podmínky pro ně má každý jiné. Jak je chcete nějak centrálně distribuovat. Ministerstvem štěstí?
Naši předkové nejspíš nebyli úplní blbci, poučeni moudrostí desítek generací.
Každý svého štěstí strůjcem, říkávali. Nechci to generalizovat, ale v tom je přece podstata. Jakákoliv pomoc je slaboučká záplata a mnozí o ni ani nestojí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Špatně jste to Hudče pochopil. Nebo nechcete.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Hudče, je to nedorozumenie. Šťastie je individuálne rozhodnutie, práve preto som to formuloval ako vytváranie podmienok.
Dnešný stav spoločnosti je taký, ako ste to sformulovali. Všetci sa podieľame na vytváraní HDP a „všeobecného blahobytu“. Majitelia blahobytu potom tvrdia, že je čiste váš problém, že nie ste šťastní.
Mali by sme úspešnosť našej spoločnosti merať podľa počtu šťastných ľudí, nie podľa HDP na hlavu. Mimochodom, keby sa vám zdalo, že som spadol z jahody, tak existuje štát, ktorý takto funguje. Volá sa Bhután.
To se mi líbíTo se mi líbí
HM – tak postupně – reforma známá jako množinová – tehdy byly ty množiny jen okrajová záležitost celého projektu která k nám přišla z juesej, podstata celé reformy vycházela z poznatků psychologa Amonašviliho – otce toho co na vás vyplázne goglík – že cvičením mozku a nucením do myšlenkového poklusu se dosáhne jednak lepších výsledků v IQ, větších vědomostí a vůbec odblbnutím společnosti. Podmínkou je že se to nesmí přehnat – nároky můžou být jen o fousek nad laťku, nesmí být víc než 20 děcek ve třídě a pajdagogos to musí umět. Množiny měly vést k rozvoji logického – systémového uvažování. Když to píšu hodně zjednodušeně. Brzy se přišlo na to že to s těmi množinami není ono tak se od nich velice rychle vycouvalo. Další malér byla populační špička – prostě reforma nešla dělat s 35 děckama ve třídě a poslední malér bylo to že to pajdagožky v počtu dost velkém ani neuměly. Tak to vyšumělo – ne úplně – idea byla dál a tlak na to mít plebs co nejchytřejší přetrvával.
Za druhé – tak jako ve všech profesích jsou ti co to umí a pak odporníci – prostě záleží na tom na koho se padne, v tzv měkkých disciplinách – jak je pojmenovává Kchod (zdravím ho) panuje navíc přespříliš „demokracie“ a různých pasměrů. To ale není hlavní problém – ten je v časové náročnosti- ono provést opravdu důkladní vyšetření psychologem nebo psychiatrem není na 15 minut – ale na dlouhé hodiny – řadu opakovaných sezení včetně jejich vyhodnocení, aby to sedělo. Pak se nedivme že jsou ony povrchní závěry a chybné diagnozy. Když ale pořádné vyšetření nikdo nezaplatí.
Za třetí – nedostatek informací a pomoci – pěstoun který má jakékoliv dítě na vychování je vlastně v zaměstnaneckém poměru a dá se předpokládat že KAŽDÉ takovéto dítko potřebuje speciální a velice často odborný přístup, každý pěstoun by měl mít zajištěnou supervizi – tj možnost konzultace problémů a dohledu ne jednoho dalšího odborníka, včetně i přístupu k specializované psychoterapii (např podle Balinta) – hlavně – to nejdůležitější – měl by být seznámený s úplným zdravotním stavem i výsledky psychologických vyšetření.
Dodatek – supervize všech psychologů i psychiatrů by měla být samozřejmostí.
Za čtvrté – skutečně existuje sice malé ale existující promile nejen děcek které prostě nejsou schopné fungovat z nějakého důvodu v lidské společnosti – to je fakt – tady opravdu nejde dělat nic jiného než dopřát specializovanou péči včetně oddělení od zbytku společnosti – bohužel někdy i doživotně. Pak je nutné zajistit dvě věci – aby to bylo za důstojných podmínek a aby se to nějak nezneužilo a v těchto zařízeních neskončil nikdo kdo tam nepatří.
Popisovaný případ neskonči nejhůř, vím o daleko tragičtějších, o podobné dítě by měla v první řadě pečovat matka na plný úvazek za plat který by bral pečovatel v ústavu a měla by mít zajištěnou jakoukoliv potřebnou pomoc. A nemělo by tím trpět okolí. A — v žádném případě nejde k této problematice pustit nadšence kteří si myslí že spasí lidstvo. On ani optimální stav není vlastně dosažitelný protože žádná společnost není ochotna poskytnout tolik prostředků kolik by bylo zapotřebí ale to už je z jiného soudku.
Vymyslet inkluzi muselo opravdu bolet!
To se mi líbíTo se mi líbí
„Nejsou na to peníze“ …. teď vážně nevím jestli dát smějícího se nebo plačícího smajlíka?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ty uvozovky tam nepatří, napsal jsem to jednoduše hloupě. Není to citace jak by mohlo být nesprávně pochopeno. Je to pouze a jen ironicky pojatá tušená odpověď zodpovědných činitelů na skvělé brtníkovy návrhy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Naprostý souhlas, brtníku!
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky Kateřino.
To se mi líbíTo se mi líbí
a ještě k množinám si dovolím dodat vzpomínku: starší synek právně v období množinového blbnutí nastoupil do školy. Měli moc fajn učitelku, brala je s humorem, nedělala tragedie z prkotin a i třídní schůzky byly příjemné, nešlo o cepování rodičů ze strany Nedotknutelné Školy. A na jedné z třídních schůzek paní učitelka líčila množiny: „Víte, ono to děti baví, ony to umí, ony se na matematiku těší (atd. atd.) – jenomže vůbec neumějí počítat! Tak bych prosila maminky, aby je to doma naučily…) 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
SUPER! Moje děti nastoupily do školy právě v období množinového rozkvětu. Měly to štěstí, že byly dostatečně bystré, my s manželkou „rodičovsky vzdělatelní“ (manželka má matematické vzdělání), takže nebyl problém. Ale paní učitelka na nás apelovala naprosto stejnými slovy. „Je mi to trapné, ale učte je doma počítat….“. Fakt je, že jak dcera, tak syn to zvládali bez problémů a dnes mají akademické tituly. Že by díky množinám? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Než jsem to dopsal tak se tu objevily další názory – nutná je dostupnost všech forem – jsou děcka jejichž omezení je nevylučuje z běžné společnosti – tam není důvod k tomu aby byly mimo ní, pak máme další skupinu kde na běžné nároky prostě nestačí, tam se musí snížit laťka a musí být v prostředí které jim vyhovuje – třeba zvláštní škola, pak máme poruchy chování s různou úrovní IQ – zde je nutný individuální přístup od možnosti !adekvátní! terapie bez dalšího omezení až po ústav. Jednotný recept prostě neexistuje a musí se to brát případ od případu.!!!!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
IMHO: Táto inklúzia je príkladom, ako politici, a všeobecne súčasný manažment, riadia veľké skupiny ľudí. Za svoju prácu považujú len definovať ciele a vyžadovať ich plnenie. Definujú cieľ a termín a očakávajú, že sa stane. Samo a ihneď.
Najhoršie na tom je, že ich netrápi nejaká konzistentnosť cieľov a vôbec si nevšimnú, keď jeden cieľ vylučuje splnenie druhého.
Všimol si niekto, že inklúzia absolútne vylučuje súťaživosť, staré formy hodnotení (napr. písomné testy), povinné jednotné osnovy a garanciu úrovne vzdelania u absolventov.
Bez totálnej zmeny paradigmy vzdelávania je inklúzia len bremeno.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, všimnul jsem si, upozorňoval na to, ale neúspěšně: žáci, v pozdějším věku studenti, až na výjimky postrádají motivaci. Nechtějí úloze porozumět a nalézt sami třeba její řešení různými postupy (vždyť mají chytré kalkulačky, mt, tablety i pc), chtějí jen ten papír – diplom, protože ten prý potřebují (to si opravdu většina z nich myslí …). Moje námitky, že potřebují nějaké kompetence, dovednosti i znalosti, které někdo bude ochoten zaplatit, tedy od nich kupovat nikdy nepochopili, atd.
A k těm množinám: byl to doslova horor, jak je výše již uvedeno, děti ve škole neuměli počítat, ale malovat obrázky či do obrázků ano. A to množiny byly pro mne základním stavebním kamenem matematických modelů, které jsem vytvářel se svými kolegy, pro aplikace v technické praxi, atd. Svým dětem jsem to snadno vysvětlil na jednoduchých příkladech, ale co ti ostatní?
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
A počítat většina neumí dodnes. Často jsem v testech (na univerzitě!) nacházel, po neuvěřitelně slabomyslném postupu a chybných operacích (dělení nulou, atp.) výsledek typu 1 = 0, a když jsem ze zkoušeného chtěl dostat vysvětlení co to má být, odpověď byla pokrčení ramen … (byli ze středních škol zvyklí hlavně něco na papír napsat, a učitel jim to prý i uznal …)
To se mi líbíTo se mi líbí
Starší syn pracuje v Domě dětí a mládeže a má tam na starosti kroužky, související s výpočetní technikou: digifotografie, počítačová grafika atd. atd. Stěžuje si, že v poslední době u dětí čím dál víc sílí tendence zadané úkoly nějak odbýt a pak se věnovat hrám na počítači (to tam mají povolené za odměnu). Iniciativa, zájem, tvůrčí přístup se stávají výjimkami. No, asi má synek pravdu: vidím to na vnukovi (8,5 let). Miluje lego.Takže při různých příležitostech lego dostává, je nadšený, sedne k tomu,vytáhne návod, bravurně se v něm zorientuje a i dost složité věci podle něj postaví. A tím to končí. Ten „počítačový“ synek, takto jeho strejda, si s ním k tomu legu sednul a stavěl jen tak, co ho napadlo. Kuba přihlížel, ale byl upřímně pohoršen, jak to, že strejda něco staví bez návodu! A tím to skončilo – malej dál staví výhradně s návodem.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mám podobnou zkušenost s vnučkou (8 let). Když vidím ty dnešní krásné učebnice, šíři jejich záběru, ilustrace, mám strašně velkou potřebu si s ní sednout k učebnici a povídat si a povídat. Chvilku vydrží dělat mi radost a poslouchat, horší je když od ní chci součinnost, to už je často nevrlá, a když nechci zvyšovat hlas mizí mi k počítači nebo Déčku. Mrzí mě, že je „taková divná“, já tohle neznal, ani s mými dětmi. Člověka potěší když čte že se to netýká jenom mé rodiny 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
Děti, mládež i dospělí žijí podle toho co vidím všude kolem sebe velmi individuálně (což je na jedné straně dobře, ale člověk je snad pořád především společenský tvor?!), až izolovaně. Moderní technologie umožňují být mnoho hodin ve svém vlastním světě snů, přesněji přeludů o přírodě, vztazích, lásce, atp., a o reálné podobě si vytváří chybné představy. Moji vnuci mají všichni chytré mt, tablety i notebooky (vůbec nevím proč, pouští tam výhradně hry, filmy či hudbu), téměř trvale na uších sluchátka, a většinu času jsou zalezlí sami (!) ve svých pokojích …
Zdá se, že hmotný dostatek se na dětech i mládeži projeví i negativně, ale třeba se zcela mýlím (rád bych, konec konců i my dospělí kecáme tady na netu, místo s přáteli v hospodě nebo kavárně, atd. a nejsme úplně blbí, ne? Nebo jsme?!).
To se mi líbíTo se mi líbí
Jistě je, myslím, že ty děti se o něco připravují. I my. Ale co s tím?
P.S. Ocitnul jsem se v hospodě nebo kavárně málokdy, jsem spíš introvert a domácký typ, můžu tedy mít mylný dojem, ale : baví se vůbec lidé o takovýchto tématech jako tady v hospodě nebo v kavárně?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ne, nebaví, a ani nechtějí, podle mých zkušeností.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ale abych uvedl také pohled z druhé strany, tak jedna vnučka měla to štěstí, že se dostala na gymnázium Open Gate. A když jsem ji jednou zpovídal, který předmět ji nejvíce baví, nebo co se jí tam nejvíce líbí, zamyslela se, a po chvilce mi k mému úžasu řekla: „… spolužáci, to jsou nejlepší z celé školy … „. Takže to tam asi dělají moc dobře, a vnučka se tam vždycky po nějakém volnu či prázdninách těší.
To se mi líbíTo se mi líbí
Můj vnuk na gymnáziu to tvrdí taky, ale v jednotném čísle. S krásnou spolužačkou chodí už víc než dva roky…. Ta je prý na tom gymplu to nejlepší. Trochu mu závidím 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
No jo, co je pryč …, ale tato vnučka je nejmladší, má třináct, a myslím, že si užívá jistě dětství…
To se mi líbíTo se mi líbí
„ ….Zatímco dřív pohádky dokázaly připravovat děti na dospělost, vysvětlit jim, jak funguje reálný svět a jaké jsou základní morální hodnoty, dnes tento cíl již nenaplňují. Naopak, nutí je prý k pocitu, že ideální stav je nemyslet. …“
http://www.krajskelisty.cz/praha/obvod-praha-4/15341-nejuchylnejsi-vanocni-pohadka-smira-narazila-na-sve-limity-scenariste-museli-byt-na-tripu-divaci-vzkazuji-ceske-televizi-ze-to-je-uz-drzost-je-tedy-sledovanost-zmanipulovana-idealni-je-nemyslet.htm
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak k téhle pohádce také něco mám.
Dostala se u mě na úroveň mnohých filmů především US produkce, které jsem dokoukal jen proto, abych věděl, jak ta chujovina dopadne.
V určitých momentech díla jsme pak na sebe s mou labutí házely významné pohledy, doplněné následně zakrýváním očí, které jsme před tím význěmně zvedali k nebi.
To se mi líbíTo se mi líbí
A co tak – v další várce -návody stopit… bylo by zajímavé jak by si s tím poradil…..
To se mi líbíTo se mi líbí
Našel by si jinou zábavu…
To se mi líbíTo se mi líbí
Zase úplně vážně:
Nestálo by za to poslat tuto diskusi na ministerstvo školství, aby se o tématu něco dozvěděli?
Bohužel znám odpověď na položenou otázku.
Zní: házení perel……..
To se mi líbíTo se mi líbí
Nepochybuji o tom, že by vše dostal k vyřízení jeden z nejkvalifikovanějších zaměstnanců MŠ. http://1url.cz/Ztp46
To se mi líbíTo se mi líbí
Inkluze je neštěstí a povede k větší debilizaci společnosti. Nikdo samozřejmě nemá nic proti tomu, aby do normální školy chodily děti s tělesným hendikepem, ale i dyslektici a dysgrafici, což nebylo nic neobvyklého ani dříve. Problém je s hendikepem sníženého intelektu, popřípadě zvýšené agresivity. Výsledkem je otrávenost kantora, „normálních“ žáků a především těch, kteří výuce nestačí. A děti dovedou být kruté k těm méně schopným, neuvědomují si následky svého počínání. Když na to upozornil president, tak se na něho vrhlo stádo pomatenců s hromadou titulů před i za jménem a nenechali na něm nit suchou. Člověk má někdy pocit, že by tito intelektuálové neměli běhat po venku jen tak bez dozoru.
To se mi líbíTo se mi líbí
Člověk má někdy pocit, že by tito intelektuálové neměli běhat po venku jen tak bez dozoru.
No, s nimi konkrétně je to inkluze na kvadrát.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přesně
To se mi líbíTo se mi líbí
Myslím, že nazývat je intelektuály je nepřesné, spíše by se hodilo mudrlanti či „chytráci“
To se mi líbíTo se mi líbí
Když oni se tak nazývají a mají pocit, že „pleps“ je tu od toho, aby je bezmezně poslouchal. A k tomu na ně s úctou vzhlížel.
To se mi líbíTo se mi líbí
„… mají pocit, že „pleps“ je tu od toho, aby je bezmezně poslouchal…“
Ten pocit mají bohužel oprávněně, nářky ani moudra na netu jim ho nevezmou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Musel jsem přečíst třikrát abych pochopil (jsem asi opravdu plebs).
Ale teď tleskám : to je jádro pudla!. A zdroj mé skepse.
To se mi líbíTo se mi líbí
V skutočnosti je to len ilúzia. Oni s plebsom nevedia komunikovať inak ako cez televíziu. Takže vypnime televíziu a skončili. Keď od vás budú niečo chcieť, budú musieť prísť až k vám a slušne poprosiť.
To se mi líbíTo se mi líbí
Stejnou iluzí je že plebs vypne někdy televizi 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Máte pravdu. Skúšal som týmto smerom robiť osvetu u svojich švagrov a kompletne bez úspechu. Zvyk je železná košeľa, ako sa u nás hovorí.
To se mi líbíTo se mi líbí