Obrana víry

V současné době řeší Evropa problém s útokem na naše tradice i směsi různých konfesí, tedy na křesťanství založených církvi. Ale i tento problém má svou historii. Takto je toto nebezpečí popsáno v knize Karla Hanfa o církvích“ LZE KATOLICTVÍ SPOJITI S HUSITSTVÍM ?“, Úvahy o českém církevnictví vyšlé v únoru 1936 v kapitole  POMĚR K CÍRKVI ŘÍMSKOKATOLICKÉ:

Největší církví československou je církev římsko-katolická. Nebudeme opakovati, jak se jí stala a nebudeme znovu vypočítávati výtky a námitky proti ní. Je bolestnou zkušeností českého člověka, že zavinila m noho běd a útisku v českém národě. Je také pravdou, že uchýlila se od prvotního křesťanstv í a dala se na cesty moci a panování a že starala se o upevnění svého vlivu všemi lidskými prostředky . Máme pocit, že její cesty neodpovídaly Kristovu příkladu. A přece nemůžeme ani jí upříti, že má zásluhy o rozšíření křesťanství. I v této církvi je křesťanství Kristovo obsaženo, i tu vládne zbožnost a lidé spějí jejím vedením k Bohu. Vidíme, že i ona byť velmi zvolna, odkládá své lidské chyby a vady.

Činíme-li jí výtky, musíme se především starat o to, abychom byli lepšími. Církve stojící mimo Řím a ukazující na jeho nedostatky musí bezpodmínečně vykazovati lepší výsledky, hlubší víru, větší mravnost a živější zbožnost. Jen tehdy jsou oprávněny haněti, vytýkati a napomínati. Ale také jen tehdy mají oprávnění své existence, když dokáží, že lépe následují Krista, že lépe šíří království Boží na zemi, a že lépe plní své poslání, sprostředkovati věřícím ospravedlnění a milost Boží.

Na konec zvítězí ona církev, která svou vnitřní mravní silou dovede křesťanství ubrániti před náporem bezbožníků. V době, kdy útok pohanství na křesťanství je tak prudký, jako za našich dnů, je semknutí všech církví k společnému protiútoku nezbytný a je zavržení hodno, objeví-li se po boku bezbožnické organisace některá církev, byť i pod heslem tak zv. pokroku. Bojovati proti římské církvi spojenectvím s bezbožnictvím, jak se to u nás již stalo, je smutným dokladem zaslepenosti.

Je docela možné, a text k tomu dost napovídá, že se jedná o obranu víry jako takové v národě silně ateistickém. Ale i pro dnešek je zde obsažena dost silná výzva. Protože v současnosti si pod těmi bezbožníky a pohany určitě představíme jiné nebezpečí. A ty, kteří se spojují s tímto nebezpečím dovedeme také pojmenovat jinak. Například Halík. A já zároveň v tomto čase vánočním prosím diskutující, aby si vybrali pouze ten pohled, který se jich nějak může dotknout a neútočili na ty, které v článku zajímá něco jinak či mají jiný pohled. Zejména zavilé ateisty a zavilé klerikály prosím o Vánoční klid a Pax Bauoriana