Možná si už nepamatujete na Blbíšův návrh, aby každý, kdo může, poslal ostatním 1 až 5 fotek jako vánoční dárek. A proto, že ani já bych si to nepamatoval, vložil jsem do systému tenhle článeček hned následující den. A k němu i tyto fotky.
Samozřejmě Strakonický hrad focený z Ellerova mostu. Ten domeček vpředu, co vypadá jako vodohospodářské dílo, s hradem nesouvisí, je to jakýsi nepovedený pokus o náhradu za tradiční kapličku sv.Jana Nepomuckého. Původně cukrárna, pak obchod Gorenje, dnes bez využití. Možná by stálo za to horní patro zbourat a na stropě spodního udělat vyhlídkovou terasu. Pohled na Řeku vždy uklidňuje.
A pak jeden pokus o zachycení něčeho, co jsem dosud neznal. Mlžný opar nad zamrzlým slepým ramenem.
Takže vážení kdož jste slibovali (ale i vy ostatní, kdož umíte)
Sliby se maj’ plnit o vánocích
Samozřejmě spokojené vánoce a stejně spokojený celý příští rok 2017 přeje
Poznámky pana Bavora 
Zatím dám mimo soutěž jeden fotočlánek – ty sůvy mne nadchly! http://shareably.net/beautiful-owl-photos/?utm_source=gsdc&utm_medium=facebook&utm_campaign=dogs Ale ulejvat se nebudu, ráno vyšťourám nějakíé svoje fotky…
Dobrou noc! 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
slíbila jsem, že fotky dodám ráno, ale čas se mi nějak vymknul z ruky.Dovolím si nabídnout procházku po Kadani…
Pokusů vyfotit vodotrysk v kašně na náměstí jsem podnikla spoustu. Aůe ten třpyt kapek vody ve slunci je prostě nevyfotitelný…
To se mi líbíTo se mi líbí
a děju se tu věci: na procházce parkem jsem potkala žongléra. Nevím, kdo to byl, odhadla bych to na barmana, už proto, že žongloval několika lahvemi – bylo to setkání nečekané a docela sympatické, jak si tam stál uprostřed trávníku a trénoval. Docela mu to šlo! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Taky ráda objevuju různé stavební prvky,které přežily roky a roky a pořád jsou krásné – jako tahle mříž na střeše jednohoze zdejších domků…
To se mi líbíTo se mi líbí
Zamyslela ste se, K-k, proč někdo si dal kdysi takovou práci s osazením a výrobou takový ornamentální výplně okna vikýře? Zvláště, když není z běžných pohledů (hádám) zrovna vidět?
Zkuste mi K-k odpovědět a já na oplátku správný odpovědi pošlu něco, nad čím rozum dnešních „investorů“ musí zůstat stát. Ale i vy ostatní můžete dojít ke správný odpovědi!
To se mi líbíTo se mi líbí
… nápovědou by mohl bejt můj odhad (= moje domněnka), že ony „stavební prvky“ tedy mříže (jak je nazývá K-k) se asi nebudou opakovat na „hlavní“ fasádě domu ani sklepních oknech, má-li je vůbec tento dům
To se mi líbíTo se mi líbí
Neviem to, len odhadujem, že celý tento vikier je architektonická ozdoba. To okno je falošné a neskrýva sa za ním žiadna manzarda. Imituje podkrovie, ktoré tam však v skutočnosti nie je. Nemám však tušenia, prečo sa takto stavalo. Budem vďačný za rozšírenie obzoru.
To se mi líbíTo se mi líbí
ne ne, příteli, kdyby K-k dala další foto toho domu, určitě byste viděl (zase si dovoluji jen hádat!) nefalšovanej, regulérní mansardovej krov. Víte příteli, voni byli ti naši předci přece jen zemití a na žádný „jako“ si většinou nepotrpěli! Ale to už jsem Vám hodně napověděl, vše se dělo cíleně, nikoli náhodně! Ale když jste to Vy, ještě jedna indicie, ty mansardový prostory se využívaly docela hojně k sušení prádla (viz film Pěnička a Paraplíčko – Hříšní lidé Města pražskýho)… tak možná už je to jasný, né? Co že by i Vší manželku spolehlivě naštvalo, kdyby měla na šňůrách na půdě rozvěšený bělostný cejchy?
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Ďakujem, už mi je to jasné. Ja mám lastovičky rád, ale sušiace sa prádlo moc nie. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
odpovídám dole, NavajoMM
To se mi líbíTo se mi líbí
všimněte si toho zachovalýho stavu tý štukový výzdoby, kolik jen změn počasí musely přežít a furt jsou jako fík. Všimněte si těch obkladových zaoblených dřevěných (!!!) lišt hran toho ostění okna vikýře, furt na svým místě … a jak rád bych chtěl nahlédnout do tý cibule. Vždycky, když vylezu na lešení (a to už je opravdu pro mě stále a stále těžší :D) zůstávám v úctě stát a lituju toho doslova hloupýho, násilnýho přerušení předávání řemeslných znalostí a zkušeností z generací na generace, který se událo v celkem nedávný době. Kdysi by stačilo se jen zeptat starýho mistra … hele ukaž, jak to a z čeho děláš … ale takhle … bohužel, nám už nezbývá, než v úctě zírat… bohužel
To se mi líbíTo se mi líbí
A sluníčko začíná klesat a všechno dostává zlatavý nádech – i městské hradby a psí víno na nich…
To se mi líbíTo se mi líbí
a je večer – a tohle už není zlatavý nádech, ale zlato samo. Pohled z okna mojí kanceláře mne nepřestával okouzlovat…
To se mi líbíTo se mi líbí
To je opravdu krásné :).
To se mi líbíTo se mi líbí
A slib je splněn – kdo bude další? 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
a vlastně ještě tohle – na koho jsem měla adresu, tomu jsem to PF poslala Ostatní se, prosím, podělte o tohle
To se mi líbíTo se mi líbí
Já to s fotkami moc neumím, ale abych také splnila úkol, posílám zajímavost ze svého okolí. Je to branické nádraží, známé hlavně mezi trampy (to by snad blbíš mohl ocenit).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha-Bran%C3%ADk_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)
Vedou odtud dvě trasy, hojně vyhledávané chataři a trampy. Nejznámější je Posázavský pacifik a druhá trasa míří na Dobříš, kde je také hodně výletních míst. Občas odtud vyjíždí i pára.
Jinak přeji všem zdejším pisatelům i čtenářům u pana Bavora V. pěkné prožití vánočních svátků v klidu a ve zdraví. Hodně zdraví a štěstí přeji našemu zahraničnímu dopisovateli čobolíkovi, zpravodajci z míst, která svým neodolatelným způsobem nazývá riť.
A tak tedy hezké svátky vánoční! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Zde je podrobnější popis. A doufám, že se ozve nějaký zdejší švejkolog o tom, jak se fotí nádraží.
http://pacifikem.cz/?inc=210_bra
To se mi líbíTo se mi líbí
Přeji příjemné prožití svátků vánočních všem Bavorovcům.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přeji vše dobré hodným lidem a zasílám slíbenou vitráž:
To se mi líbíTo se mi líbí
Ta je nádherná
To se mi líbíTo se mi líbí
paráda! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Vďaka za ukážku. Krásna. Toto by bol asi môj obľúbený obchod. Bol by som asi nápadný tým, že by som tam chodil pravidelne, dlho si všetko obzeral a nakoniec nikdy nič nekúpil.
To se mi líbíTo se mi líbí
bohužel, ale asi určitě nebyl, příteli (dnes ne – snad někdy jindy vysvětlím) … ale i tak děkuju
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Tak to je pecka, dědo. Jseš borec.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zmínil-li kdysi přítel NavjoMM v souvislosti se mnou i mně oblíbenýho Ottu Pavla, musel jsem se shovívavě pousmát pod svými fousy nad jeho nerozvážností. Ale připomněl mi zkušenost, ke který jsem v životě taky dospěl, že každý dílo, každá snaha a vlastně každý lidský snažení, má-li vést ke kýženýmu výsledku, vyžaduje jistou umanutost (jinak vlastnost, která může taky vést i k naprosto nechtěným a nežádoucím výsledkům). A proč Otta Pavel, myslím, že jsem od něj kdysi četl hlubokou lidskou poklonu v souvislosti s popisováním výkonů sportovců na olympiádě, kdy je srovnával s výkonem jakéhosi ajznboňáka, kterej den co den, po takřka celej život, chodil pěšky do práce na dráhu tuším přes deset kilometrů tam a po práci zase zpátky. Ano přesně tak, to jsou výkony, který mě naprosto fascinujou a před kterýma dokážu v pokoře stát, stejně tak před výkonem mojí maminky, která celej život pracovala na dvě dlouhý směny – jako zdravotní sestřička a druhou směnu kroutila jako ovdovělá samotinka pro čtyři děcka.
To se mi líbíTo se mi líbí
jak vie ocenit nasadenie svojej zlatej mati,kopa zien matiek to vykon,co sa vrcholovy sportovec ani nepriblizi…medaila jeho mati,je tu pisajuci nejakej blbis…
To se mi líbíTo se mi líbí
„…kopa zien matiek to vykon,co sa vrcholovy sportovec ani nepriblizi …“
= téměř dokonalá odpověď na maturitní otázku:
„Otta Pavel?“
😀
To se mi líbíTo se mi líbí
ja nemam sajnu,kto otta pavel
To se mi líbíTo se mi líbí
… novinář a spisovatel se smutným osudem, ale máš internet, tak si zapátrej, nudit se určitě nebudeš!
To se mi líbíTo se mi líbí
hledej ho ale s jedním „t“, nikoli Otta, ale Ota = NavajaMM má vždycky pravdu a píše správně, má být jedno „t“ (tady v Sudetech s tím máme furt potíže 🙂 )
To se mi líbíTo se mi líbí
expert je na to vittta 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Presne ste to vystihli. Tiež ma fascinujú tieto výkony bez divákov, potlesku, bez medailí a bez hymny.
Ota Pavel ma napadol preto, že on tiež svoje témy a svojich hrdinov popisoval tak strhujúco, že on ako pisateľ sa celkom schoval sa svojho hrdinu a ostal nenápadný a nepovšimnutý. Ako blbíš… 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
jak jsem už psal – velice nerozvážnej, opravdu velice
🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
ja nejsem hodny,ale stara krabice mi tu chybuje,tak bud tak hodnej a delej… v tvojom zaujme
To se mi líbíTo se mi líbí
Den byl snad nekonečnej, minuty se vlekly, po sněhu ani vidu a ještě tátové votravujou s nějakou vycházkou s pamlskama pro zvířátka. Ach jó, tak tedy jó, půjdeme, ale jen na chvilku, co kdyby Ježíšek přišel dřív, než si vůbec kdo umí představit.
No konečně, vycházka je za náma a … a všichni jsou najedou nějaký klidný, nikam nespěchaj a my už se nemůžeme dočkat.
A jako na potvoru si ten děda přidává už snad po stý tu rybu, ty jeho zpropadený saláty, o kterých říká, že si bez nich neumí představit štědrej stůl, ty jeho jablíčka s celerem a s vlašákama, který s náma furt a furt šmelí za čokoládu, nebo červená řepa s rozkrájeným citrónem a nastrouhanýma jablíčkama, ty jeho na tři způsoby dělaný bramborový saláty … fakt, dneska na to nemáme trpělivost. A korunu tomu dala babička, která dědovi povolila úplně bez remcání cukroví a děda ji chválí, že moc nemůže, ale že si dá jenom od každýho druhu jeden kousek! Nojo, když ale babička jako na potvoru dělá snad dvacet druhů cukroví a děda prej jenom jeden kousek a my vidíme, že nejen od každýho, ale hned tři kousky vod každýho druhu, a ty řeči o irských dortíčkách, jako od jeho maminky (naší prababičky, kterou jsme už bohužel nepoznaly) … a čas se vleče a všichni jsou protivně trpěliví.
No konečně – cink-cink …
Děda se netváří nějak nadšeně, protože my toho od Ježíška dostaly tolik, ale my to všechno nutně potřebujeme !!! Všechny jsme se nakonec převlíkly do princeznovských šatiček , maminky nás načesaly a do vlasů všem daly princeznovský čelenky. I ta nejmenší se nemohla odtrhnout od zrcadla (ještě, že ho děda udělal přes celou koupelnu, nemusely jsme se před ním tolik strkat jako ve školce). A pak jsme udělaly Ježíškovi módní přehlídku. Děda vůbec nevěděl, kdo z nás byla nejkrásnější modelka, protože jsme se mu všechny líbily.
Najednou jsme z toho byly tak unavený, že jsme pod tím stromečkem všechny usnuly a ani jsme si nevšimly, že mezi náma se taky natáhly na vyhřátou podlahu i naše čtyři kočky, kterým děda říká mamlasové a babička kočičky moje.
Najednou bylo ticho a všichni mamláskové tu leží pod stromečkem spolu s cáry z dárků nedočkavě strhaných obalů a nad tou spouští stojí děda s babičkou, usmívají se na sebe a jsou nějaký naměkko, ale nesmírně šťastní. Kéž by všichni mamláskové mohli s náma dneska (a nejen dneska) ležet pod tím stromečkem s přesvědčením, že tátové s dědou je dokážou uhlídat a maminky nemusí mít obavy ze škaredých zítřků.
Kéž by … všem přejeme kouzelnou noc!
To se mi líbíTo se mi líbí
jake fajne…
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak i tohle je krásné. 100x palec nahoru a ještě něco navrch. 😛
To se mi líbíTo se mi líbí
A k tomu jeden citát od neznámého autora:
Čím jsi starší, tím je seznam vánočních přání kratší a tím víc věcí, které si k vánocům přeješ si nemůžeš koupit
To se mi líbíTo se mi líbí
bať, bať příteli, tááák nějak tomu bude už nějákej ten rok, co pod stromečkem nacházím ty svoje tradiční dárky … tedy ty spodky a ponožky! Ale na druhou stranu v souladu s tvrzením mejch vnuček je taky děsně potřebuju 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
…ale na druhou stranu jsem vůbec neplakal a neplakal:
Pohádkový dárek módní redaktorku zjevně dojal. „A pak už jenom plakala a plakala,” komentoval na internetu pocity své partnerky Leoš Mareš“
https://www.super.cz/473031-ta-musela-byt-opravdu-hodna-leos-mares-daroval-sve-partnerce-luxusni-auto-takhle-to-probihalo.html
To se mi líbíTo se mi líbí
mne do placu,ja nikdy tak nebudem mal rad svoju holotu…
To se mi líbíTo se mi líbí
Kdepak příteli NavajoMM, ale skoro hoří obyčejní holubi byli a stále jsou tím hlavním nepřítelem městských půd. Vlaštovky v uzavíratelných prostorách nehnízdí, podobně jako netopýři, potřebují nezávislej kontakt s vnějškem a jejich „absloutní“ klid, holubům je to celkem jedno! Půdy se musely větrat, hodně větrat, ať bylo venku jakkoli (v létě horko, v zimě, aby prádlo schlo). A když byly mansardy obydlené, tuplem musely služky větrat. Takže taková „mříž“ byla moc užitečná. A vidíte, dneska by tam někdo osadil plastový vokno a k němu PVC síťovinu v rámu a bylo by vymalováno. Tehdá místo síťoviny nastoupil učeň a pan mistr mu ukázal jak roztepat kovovou tyč třeba do rostlinnýho motivu, jak ji přinejtovat k skeletu mříže a … a učeň nasadil svoji představivost a bušil do kovadliny a …a žaluzie, okenice, mříže byly na světě a my se dnes divíme, co že má to či ono vlastně bejt a vona to je pouhá představa učně, že asi tak nějak vypadá třeba lopuchovej list 😀 – (mrkněte na první foto, jaký abstrakce v podobě květů dokážou vymyslet štukatéři, když je pan domácí pustí „na volno“, něco neuvěřitelnýho. Stál jsem tehdá na tom balkóně a jen kroutil hlavu, jak to mám barevně pojednat. Ale pak jsem to vzdal a řekl jsem si, když voni mohli, tak já taky a výsledek je vidět na první fotce). Dodnes nevím, co jsme to vlastně štukatérsky a barevně obnovil 😀 ). Fígl byl v tom, že rozestupy jednotlivých dekorativních prvků na skeletu mříže a jejich vzájemný pospojování neumožňovaly ani menším holubům proniknout na půdu i když okno za ní bylo otevřený. Samozřejmě, že to mám vod starejch mistrů, když jsem byl za mlada „nucen zedničit“ a mám to tyky osobně vypozorovaný! Když provádím průzkumy starejch domů, už mnohokrát jsem si všiml, že římsy vystupující z líce vikýře jsou většinou degradovaný vod chemickýho působení ptačích exkrementů, kdežto když podokenní římsa chybí (jako na fotce paní K-k), pak je všechno v cajku. Prostě štukatéři věděli, to je to celý.
Ale protože vlaštovky jsou skoro holubi :D, příteli NavajoMM, posílám Vám slíbenou fotku střechy onoho domu, na kterým jsem doslova pozlatil zlatými plátky (fakt!!!) tepaný měděný prvky, které znázorňovaly Tři mouřeníny (divil byste se, jak černoch=mouřenín se může změnit v indiána – asi taková předzvěst současnýho multikulturismu (jsou trochu vidět nad žlabovými kotlíky s těmi luky na druhé fotce) a dokonce je vytesali do pískovce či travertinu (už si nevzpomínám) u „žudra“ hlavního vchodu :D. Mimochodem, ty zlaté kornouty abstraktních květů na fasádě i tepaný kovový madlo balkónů jsem také pozlatil, nekecám … ale ani nechtějte vidět současnej stav, těch více jak dvacet let zanedbávaný péče je opravdu vidět, až mi to bylo při nedávný návštěvě líto:
no řekněte, jakej dnešní investor (kromě pravoslavných) by mi dovolil pozlatit pravým zlatem měděnou masku nevýznamnýho stavebního prvku = sněhovýho zachytávače (zábrany) na střeše , která je navíc vidět pouze z protějšího domu a ještě k tomu jen z horních pater? Tehdá jsem byl umanutej a nějak jsem investora přemluvil a i po těch více jak dvaceti letech je to opravdu furt zlatý, jak se můžete sám přesvědčit (špína se na tom sice drží, ale není to pohledově významný):
To se mi líbíTo se mi líbí
To pozerám…
Vďaka za výklad, priateľu. Mali ste veľmi zaujímavú prácu. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí