Přírodopis tabáku .


Sněmovna nám schválila Protikuřácký zákon. Jako kuřák už bývalý jím dotčen nejsem, přesto mi dovolte něco málo z historie tabáku jako takového i snaze o jeho „rostění“, tedy pěstování v zemích českých říše Rakouské, jak je popsáno v knize „Praktický návod k rostěni tabáku.“ Tu sepsal Alois Dohnálek, ékonom v roce 1870. Tento článek uvádím zejména pro zajímavost tehdejšího názvosloví, které se občas jeví dosti nesrozumitelným.

 

  1. R o s t l i n o p i s .

V Linnéově pohlavně čili umělé soustavě zaujímá tabák místo v prvé řadě páté třídy (V. I. Pětimužstvo, jednoženstvo).

V soustavě Jussieuové stojí v prvém oddělení rostlin s plody tobolkatými rodu osmého: psívinovitých (solaneae).

Kalich trvalý, zvoncovitý, na patero ne hluboko klaný; – koruna nálevkovité nebo řepicovitá, okraje řasnatého, pětilaločného, rozloženého neb nazpět ohnutého, barvy růžovo-červené neb žluto­zelené; – blizna hlávkovitá; – tobolka dvouchlopná, nedokonale čtyrklapečná,, s množstvím drobného (1/3 ‘‘‘ ) hnědého seménka; – kořen letný kolový, 5- 8“ dlouhý, pobočných kořínků málo a krátké; – lodyha letná , 2 ½‘ až 6′ vysoká,  jednoduchá a přímá neb ovětvená, latů rozložených neb více méně směstnaných; – listy řapíkaté neb sedavé, žebernaté, pýřité, tvaru vejčitého, srdčitého neb kopinatého.

  1. Druhy tabáku.

Z hojných druhů tabáku, jichž rozliční bádatelové rostlinstva více než padesát nalezli (Felix Dunal roku 1852 udává již 58 rodů) a popsali, po celé sice zeměkouli, zvlášť však v Americe

rostoucích, zdomácnělo v Evropě, jmenovité v Hollandsku, Francii, Falcku, v Německu, v Uhřích a Turecku hlavně následovných tré hlavných druhů:

1) Tabák obecný, (Nicotiana tabacum, – virginischer Tabak).
2) Tabák pospolitý, (Nicotiana rustica, – Bauerntabak).
3) Tabák latnatý, (Nicotiana paniculata, – Jungferntabak).

Neméně rozšířen jest po Europě, nejvíce v Hollandsku, T. velolistý, (N. macrophylla, – Maryland-Tabak). Avšak nezdá se býti, jak by mnozí rádi dokázali, samostatný druh tabáku,

nýbrž spíše jen odrodek tabáku obecného v severné Americe pěstovaného.

Dle rozdílu, jaký se jeví na lodyhách, listech a květech, možno rozděliti všechny druhy, jež známe, ve dva rody:

A.Koruna nálevkovitá, pokraj řasnatý, pětilaločný, laloků ostrých neb zakončitých, růžovo-červeně barvená; – lodyha jednoduchá, přímá, 4- 6′ vysoká; – listy podlouhle kopinaté až vejčité, zakončité. Hlavný representant tohoto rodu:

T.obecný (N. tabacum Lín.), mimo rodové vlastnosti: lodyha as na prst neb palec tlustá, žláznato-pýřitá, nahoře větevnatá; – listy sedavé nad prostředkem sehnuté skoro visuté, podlouhle kopinaté, žebernaté, žebry ze žíly úhlem ostrým vynikající; – květy na latě veliké rozložené, vrcholkovité; – koruna 2″ dlouhá, trubky prodloužené, rovné, válcovité, s hrdlem zvoncovité nafouklým, s ušty široko-vejčitými, obyčejně dlouze zakončitými, sehnutými; – tobolka vejčito-elipsovitá 6- 9′“ dlouhá, ostrá. Květe v červenci až do října.

Sem patří též:

T.velolistý (N. macrophylla Spreug.) neb (N. latissima Mill.) má listy přímé skoro rovnovážné od prutu odstalé, široko vejčité neb srdčité, ostré,

List. Květ puchýřitě žebernaté, žebry úhlem skoro přímým ze žíly vynikající dole ušetnaté; – lata složenější; – ušty korunové obyčejně kratčeji zakončité, spíše tříúhlé, tudíž kraj skoro pětirohý. Ze známějších druhů patří sem ještě: T. nadmutý (N. chinensis Fischer.) chinesischer Tabak), T. zakončitý (N. fruticosa Mill.) Baumknaster. T. úzkolistý (N. angustifolia Ruiz et Pavoa.) schmalblättriger T., T. kopinatý (N. lancifolia Willd.) lanzetblättriger T., T. krátkolistý (N. breviformis) kurzblättriger T.

B.Koruna řapicovitá, zelenožlutá; lodyha- větevnatá 2 ½ -3 ½‘ vysoká; latě více méně stěsnané; – listy vejčité neb více méně přiokrouhlené, tupé, řapíkaté.

Hlavný representant: T. pospolitý (N. rustica Lin.) mimo rodové vlastnosti: koruna 3/4″ dlouhá, trubky skoro od dola již nafouklé, obvejcovité u hrdla stěsněné, kraje rozšířeného, řasnatého, patrně o pěti uštech okrouhlých; — tobolka zakulatělá, 4 -5″‚ dlouhá.

Květe v červnu až do srpna.

T.latnatý, (N. panniculata Lin.) lodyha skoro jednoduchá, dole oblá, nahoře tupohraná, pýřito-připlstnatá, lepká; — listy vejčité řapíkaté, tupounké, po obou stranách zelené a ztenička pýřité, mladší po řapíku a rubu šedivě pýřitoplsťnaté; – lata obšírná, složená; – kalich trubkovitý, pýřitý, uštův přístejných, čárkovitých, ostrých; – koruna 4- 6kráte delší kalichu, kyjovitá, trubky nahoře baňaté, ústí zúženého, uštův rozložených, velmi krátkých tupých; – tobolka vejcovitá,tupounká. Květe v srpnu až v září.

Ze známějších druhů jmenujeme tuto ještě :

T.libovonný (N. svaveolens.Lehm.) wohlriechender T., T. dlouhokvětý (N. longiflora Cavan.) langblüthiger T.

12.Lučebný rozbor.

Na slovo vzatí lučebníci řadí tabák mezi rostliny, mnoho kyslíku obsahující a po spálení nejvíce popele na žíraviny bohatého zůstavující.

Vauquelin (čti Voklén) podává následující qualitativný rozbor (dle jakosti) čerstvých listů:

a) Tabákovina čili duchanina (nicotin), látka to, zvláštnou povahu tabákové rostlině udělující.
b) látka živočišná, bílkovině podobná,
c) látka červená, ve vodě a v líhu se rozpouštějící a na ohni velmi se nadýmající,
d) nadjablkan vápnatý,
e) soličník draselnatý,
f) fosforečnan vápnatý,
g) kysličník železitý,
h) kyselina křemičitá a
i) drvovina č. vlákenina.

Posselt nalezl v čerstvých listech tabákových a sice ve 100 dílech:

vody ……………………………………………. 86,84 %
drvoviny ……………………………………….. 4,97 „
kližce . . . ………………………………………..1,05 „
výtahu jakés přihořklá látky . . . ………2,87 „
šťávy jablkano-vápnaté …………………….1,74 „
látky klihovatině podobné . , . ……….. 1,04 „
zelené klovatiny ……………………………… 0,27 „
bílkoviny rostlinné ………………………….. 0,26 „
duchaniny (nicotin) …………………………. 0,07 „
kyseliny jablkové ……………………………. 0,51 „
jablkanu ammonatého ……………………… 0,12 „
síranu draslelnatého ………………………… 0,05 „
soličníku draselnatého………………… 0,06 „
dusičnanu a jablkanu draselnatého …… 0,21 „
fosforečnanu vápnatého . . . . . …………0,17 „
jablkanu vápnatého ………………………….. 0.70 „
křemičitky ……………………………………….0,09 „

Fresenius a Will podávají následující průměr quantitativného (dle množství) lučebného rozboru popele z třech rozličných druhů uherského tabáku. Ze suchých lodyh a listů obdrželi 22.2 % popele. V 100 dílech tohoto popele, po odstranění uhlí, písku a kyseliny uhličnaté, obsaženo:

drasla …………………………………………….22,26 %
sody ………………………………………………..0,42 „
soličníku draselnatého…………………2,89 „
„          sodnatého …………………..5,73 „
vápna ……………………………………………34,56 „
magnesie . . ………………………… 10,64 „
kysličníku železitého ……………….. 2,75 „
kyseliny fosforečné………………….. 4,1 „
„        sirkové …………………….  4,13 „
„        křemičité ………………….  10,52 „

  1. Duchanina (Nicotin).

Tato zvláštná, jen v rostlině tabákové výhradně se nalézající, látka tabákovina. duchanina (nicotin), jest velmi ostrý jed, jehož jedinou kapkou lze otráviti za málo menšin silného psa. Náleží k zásadám ústrojným, bezkysličným a skládá se z 10 částek uhlíku, 7 částek vodíku a jedné částky dusíku; dle formule C10 H7 N.

Nalezáme ji ve všech částích rostliny tabákové, poměrně ale nejvíce v seménku a v runinách.

Větší neb menší obsah duchaniny v listech působí na jich ostrost a určuje jich způsobilost buď na zboží karotové, na zboží krajebné neb za krycí listy na doutníky; nezávisí však od její hojné přítomnosti v listech jemnost a lahodnost tabáku, jak někteří tvrdili; ano naopak dokázáno že je tabák tím jemnější, vonnější a lahodnější, čím méně v něm shledáno tabákoviny.

Schlössing nalezl:

V jemném a libovonném tabáku havannském sotva . 2.00 % duchaniny

v marylandském . . . .                                                  2.29 „       „
v kentuckém…………………………… ……………… 6.09 „       „
ve virginském . . . ……………………………………6,87 „       „
ve francouzském . ……………………………………7.96 „      „
Boutron Charland (čti: Butron Šarlan) nalezl v listech

tabáku havaňského (Cuba). ……………………………8.64 % duchaniny
v listech marylandského …. ……………………………5.28 „          „
„ „        virginského . ……. ……………………………10.00 „         „
a francouzského (Departem.du N o r d ) ……………………l l,28 „          „

Jiná méně důležitá hmota pod jmenem Nicotianin nalézá se v listech tabákových v nepatrném (v 16 librách listů jen jedenáct granů), v seménku však jakož i v runinách lodyhy, listů a žeber v spůsobě mazavého, etherického oleje, ve větším množství. V seménku, z něhož se vyrábí, nalezeno až 30°/o Nicotianinu.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Přírodopis tabáku .

  1. vonrammstein napsal:

    Úžasnej jazyk 😀 Ale jakkoliv to zní složitě, dokážu to velmi jednoduše vykouřit 🙂

  2. bob napsal:

    Opět zajímavý článek, takový nostalgický…:-).
    Jen jestli to sepsal Alois Dohnálek.
    Vsadil bych se spíš, že se jedná o poslanecký příspěvek při projednávání antikuřáckého zákona…
    Což vlastně nevylučuje (naopak) že to původně sepsal A. Dohnálek

    • Bavor V. napsal:

      On Dohnálek byl také odpůrce kouření, ale na straně druhé byl natolik chytrý, že chtěl prosadit pěstování tabáku v Čechách jen proto, že by z toho měli prospěch zemědělci. Protože i kdyby Češi nekouřili, tak u ostatních to nevadí a odbyt by byl zajištěn.

  3. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, mailík s první várkou knížek… 😉

  4. Bavor V. napsal:

    OT pro Slima. Poznáte osoby na tomto obrázku?

    Nápověda: HvK, SR, DO, MR.

    • Joda napsal:

      Ač ne Slim zkusím. Karajan, Richtěr, Oistrach, Rubinštejn?

      • Bavor V. napsal:

        Jak se jmenuje Rubinštejn křestním?

      • Slim napsal:

        Mstislav Leopoldovič Rostropovič. Žid, mimochodem.

        Takže dílo německo-holandského Mistra (Jde o nahrávku Tripl-koncertu: když jsem si jí někdy v 70. letech kupoval v prodejně Čajka na rohu Železné, prodavačka byla trochu nešikovná. A spolužák, který šel se mnou zavtipnil poznámkou, že je neuvěřitelné, „jak je těžké chytit tripla“ .), hrají dva židovští hudebníci, a dva Němci, jeden poloviční. A druhý, ten je zase spíš Rakušák, líznutý Řeckem.

        Holt, jak všichni rozumní lidé vědí, s tou ráçou je to těžké, nejen v Evropě. Ale nakonec všichni pocházíme z jedné pramatky; možná z několika, genetici se ještě nedohodli.

        Přeju příjemně nekomerční svátky (ve smyslu pěkného Vidlákova článku na neodkazovatelném blogu, který ale všichni znáte. 😀 )

  5. K-k,. napsal:

    Kdysi jsem měla v ruce knížečku – on to byl spíš manuál pro c.k. úřednictvo a tam byly mimo jiné informace, čím se jaká potravina falšuje. Bylo to moc podnětné čtení – paprika se např, falšovala mletou cihlou… 😀

Komentáře nejsou povoleny.