O cestě do Číny


Dopis, který poslal syn pana Jiřího Knoppa svému otci popisuje zážitky z Číny. S ohledem na jeho délku jej rozdělím na dvě části. Uveřejněno se souhlasem pisatele i adresáta

m-ovci-babicka

Ahoj tati,

Tak plním slib a píšu ti něco o mé cestě do Číny. Musím však říct, že již v průběhu cesty jsem si říkal, že ty zážitky se nedají popsat, to se prostě musí vidět.

 Přesně na tento případ sedí, že to přišlo jako blesk z čistého nebe, když mi můj šéf oznámil: „Připrav se na velký výlet.  Na pozvání našeho obchodního partnera poletíš do Číny jako člen delegace reprezentující naši firmu. Odlet je za 3 týdny“.

Na jednu stranu se mi tam moc nechtělo, hlavně z důvodu dlouhé cesty letadlem (tam jsme letěli 8 hodin a nazpátek jsme měli letět 11 hodiny, ale nakonec jsme strávili v letadle celkem 13 hodin z toho 2 hodiny na letišti, když jsme čekali na odlet). Taky jsem si říkal, jestli mi to stojí zato se nervovat s přípravou, řešit víza a podobně. Na druhou stranu se mi to nechtělo nějak důrazně odmítat, neboť jsem si říkal, že to je asi jediná možnost jak se do Číny dostat. Teď jsem rád, že jsem tam byl. Byl to opravdu velký zážitek. Kdybych tam jel na dovolenou ( o čemž pochybuji), tak bych toho tolik neviděl. Celé to bylo pojato tak, že nám chtěli ukázat co nejvíce a vše v nejlepším světle. Jak sami říkali, jejich cílem bylo, aby se nám u nich líbilo, abychom si odvezli co nejhezčí zážitky a chtěli se v budoucnu vrátit i s rodinou. Jestli to bylo upřímné nebo to byla z jejich strany nějaká vypočítavost nebo jestli tam byly jiné zájmy (jak tvrdí třeba zpravodajci) je těžké říci, ale určitě se jim to podařilo a nám všem se zdálo, že to je upřímné. Všude jsme se setkávali s vřelým a milým přivítáním, po celou dobu se o nás vzorně starali, všechno bylo placené a všude jsme byli jako VIP hosté. Přesuny autem byly i v tom silném provozu rychlé, na všech památkách a kulturních akcích jsme dostali přednost před všemi čekajícími ve frontě, dovezli nás všude až před vchod, vždy na nás čekal nějaký manažer zařízení (hotelu, památky, muzea a podobně) a také speciální průvodce, který nás všude urychleně provedl tak abychom nikde nečekali. Při odjezdu zase čekali, až nasedneme a pak na nás se širokými úsměvy mávali až do doby, než jsme se vzdálili (to bylo možná až moc strojené, jakoby nařízené, ale milé).  Výhody VIP nám umožnily v poměrně krátké době navštívit řadu měst a památek, které normální turisté ani nestihnou vidět za delší dobu pobytu. A myslím, že i řada běžných Číňanů neměla možnost navštívit všechna místa, jako se to podařilo nám nebo na to potřebují i několik let. Turistika v Číně vzrůstá, ale je jich tolik, že sami nám říkají, že musí turismus regulovat. Např. v Pekingu říkali, že mají spočítáno, kolik lístků mohou prodat v jeden den na různé atrakce, aby to ještě bylo únosné (myslím, že to bylo číslo 80 000, ale už si nejsme jist). I tak tam všude byla velká kvanta lidí. Někdy byly i fronty, ale vše bylo organizované, plynulé, bez nějakých zádrhelů.

To, že jsme byli bráni jako VIP hosté, mě bylo někdy až trochu nepříjemné. Mám tím na mysli situace, kdy jsme například autem dojeli až na místo vchodu do atrakce a přitom jsme míjeli fronty čekajících Číňanů. Z auta pak vystoupilo 5 Evropanů a ti byli vítáni managementem zařízení a okamžitě uvedeni dovnitř. V samotné Číně jsem 2x přelétávali a tam se mi naopak ta výhoda VIP líbila. Před odletem nám vzali kufry, zajistili jejich odvezení na letiště a odbavení. Nás pak odvezli dalšími auty na letiště až těsně před odletem a to do VIP salonku. Tam nám nabídli občerstvení a zhruba 10 minut před odletem nás autem odvezli až před letadlo, kde už ostatní cestující byli usazeni. Tak jsme si připnuli pásy a hned se letělo (tedy v případě, že nepřišel nějaký tajfun).

 Hostili nás místními specialitami včetně alkoholu (který evidentně mají rádi). V Pekingu jsme si připíjeli pálenkou z rýže (Maotai), v dalším místě s jiným likérem, jiné chuti, ale s podobným množstvím alkoholu (52%) a se stejným zaujetím hostitelů. Na každou pronesenou větu si chtěli připít, dále si chtěli připít s každým zvlášť na přátelství nebo prostě jen tak.  Šidit se moc nedalo, místo na zdraví říkali něco jako“ Kambé“ což znamenalo „do dna“. Ihned po vypití přiskočila servírka a skleničku dolila, aby byla připravena na další přípitek, který záhy přišel. Zvláštní bylo, že tu pálenku (oni tomu říkali likér) nalévali z takové plastové láhve na konci se zúženým otvorem. Nevím proč, ale trochu mi to připomínalo, jakoby dolévali Iron, možná to bylo i tou chutí, nevím. V každém případě v dalším městě nalévali jiný likér, také z rýže, také 52%, ale chuť byl příjemnější. Naštěstí to nalévali do malých skleniček a tak jsme tu likérovou smršť nakonec všichni zvládli. Nikomu špatně nebylo a nikoho to nepoložilo, jak nás někteří před odjezdem varovali.

Když píšu o pití, musím zmínit i jídlo. Kromě jídla v hotelu nás pozvali v každém městě minimálně jednou na oběd či večeři a hostili nás tradičními jídly specifickými pro danou oblast. Vždy se to skládalo z mnoha chodů. To, co se u nás nabízí v „čínských“ restauracích má k tomu co nám podávali v Číně dost daleko. Bylo tam hodně různých polévek (třeba 3x v průběhu večeře), nebylo to vůbec pálivé (trochu pálivější, ale opravdu jen trochu to bylo v městě Xi-an), občas nějaká ryba a mořské potvora, hodně pro mne neznámých jídel (například kořeny nějaké rostliny), občas nudle, trocha rýže, kuře (kuře bylo většinou pečené a nasekané sekáčkem na menší kousky, ale i s kostí- takže jsem musel vyplivávat drobné kousky kosti nebo si lépe vybírat), kachna, ale i hovězí, různé omáčky a mnoho dalšího. Vyhýbal jsem se pochopitelně rybám, ale jinak jsem skoro vše ochutnal. Člověk by řekl, že mu z toho množství různých jídel bude špatně, ale buď to bylo dáno tím, že ty různé chody podávali v malém množství, nebo, že to jídlo nebylo těžké, a nebo to bylo tím alkoholem – nevím, ale nikomu špatně nebylo – ani náznak. Jídlo servírovali na malých miskách nebo talířkách a jak jsem již napsal, bylo to vždy několik chodů. Oni jedli hůlkami, které jsme měli k dispozici i my, ale byli hodní a kromě hůlek nám dali i příbor. Po marném boji jsem hůlky vzdal a zůstal jsem u příboru. Naši hostitelé však používali hůlky i na polévku. Za použití hůlek vybrali z misky vše tuhé a zbytek pak vypili, případně použili porcelánovou malou lžičku. Přitom docela hlasitě srkali, což nás docela pobavilo. Prý je i zcela normální, že si v průběhu jídla hlasitě krknou, ale s tím jsem nesetkal. Možná  že věděli, že nám to není příjemné.

Druhým způsobem servírování jídel, se kterým jsme se setkali, byl ten, že uprostřed kulatého stolu byl umístěn otáčivý velký talíř, na který postupně přinesli různé chody. Talíř se pak postupně otáčel a většinou to vyšlo tak, že se ne mne dostalo to, na co jsem měl chuť. Když totiž něco došlo, tak to doplnili. Na závěr pak talíř doplnili ovocem a sladkostmi.

Na chvíli se ještě vrátím k pití. Měli jsme možnost ochutnat i čínské pivo. Jak víš, nejsem pivař, ale mě docela chutnalo, bylo takové světlé a asi ne moc silné.  Hlavně ale všude nabízeli čaj. Čaj já piju zásadně s velkým množstvím cukru a citronu. S tím bych asi neuspěl, tak než čaj tak jsem si na začátku řekl o vodu. Vodu jsem dostal, ale byla horká. Jednoduše z konvice, ze které všem ostatním zalila servírka horkou vodou šálek s čajem, naplnila servírka i moji sklenici. Po této zkušenosti jsem si řekl, že čistá horká voda je snad ještě horší než hořký čaj. Příště již jsem se horké vodě vyhnul a následoval jsem ostatní.  Musím nakonec konstatovat, že ten jejich čaj (i když bez cukru a citronu) nebyl špatný. Nakonec jsem v jedné prodejně pár různých čajů nakoupil. Bylo to docela drahé, ale Míla to má ráda a tak jsem ji snad udělal radost. Já zůstanu u klasiky s citronem a čajem. Dvakrát jsme navštívili čajovnu. Taky hezká a zajímavá zkušenost.

Asi jsem měl začít své vyprávění celkovým dojmem z návštěvy. Asi budu mít Čínu navždy spojenou s mnoha silnými vjemy: především čistota a pořádek – téměř všude kde jsme projížděli, jsme viděli čisté ulice, čisté lidi, žádné žebráky, žádné rozkopané silnice, žádné nedokončené nebo polorozbořené stavby a podobně. Viděli jsme většinou nové stavby, vysoké domy (sídliště) pro bydlení, krásné moderní stavby – to byly většinou banky, administrativní budovy a podobně. Na druhou stranu ty vysoké domy pro bydlení nevypadali moc hezky. Působilo to na mne dojmem, že byty tam jsou velmi malé, v oknech jsme často viděli sušit prádlo, na stěnách dom byly připevněny klimatizace pro každý byt (což na kráse také nepřidalo) a vůbec architektonicky nic moc.

Dalším poznatkem bylo, že jsme se nesetkali nikde s nějakými opravami silnic a z toho plynoucích omezení. Sami jsme se mohli přesvědčit, že když se někde stavělo, např. nové sídliště, tak vše se stavělo najednou a s komplexním zabezpečením. Viděli jsme třeba rozestavěné sídliště s mnoha vysokými paneláky a všechny byly ve stejném stadiu rozestavěnosti (jak výškově, tak vybavením). Dozvěděli jsme se, že to mají takto zplánované. Když se rozhodnou pro nějakou novou stavbu, tak vše naplánují a pak realizují komplexně s veškerým zabezpečením.

Zážitek z dopravy: Po moderních dálnicích a silnicích se pohybovalo velké množství aut všech světových značek (prý většinou speciálně dodávaných na čínský trh nebo zde vyráběných). Z 99% to byla auta nová. Nějaké staré, oprýskané či rezavé auto bylo vidět jen zřídka. Jinak se po silnicích pohybovalo také velké množství motocyklistů, motorek, skútrů a tříkolek s různými nástavbami. Ty tříkolky už nebyly tak hezké, často byly staré a ty nástavby pro různé účely (rozvoj pošty, odvoz odpadků, úklidové a podobně) vypadaly dost provizorně a naložený náklad až nebezpečně. Všechny tyto motorky a další „pohybovadla“ byla na elektrický pohon. Nějaké benzínové pohony byly v tomto směru zakázány (alespoň tedy v Pekingu) z důvodu snížení emisí. Tím se dostávám k dalšímu zážitku a to je velký smog. Zažili jsme ho vlastně jen v Pekingu, ale je to nepříjemné. I když stupeň znečištění nebyl zdaleka nejvyšší, tak celé město pod jakousi dekou, která neumožňovala proniknout slunečním paprskům, řada lidí zde chodila s rouškami, celkově ro působilo takovým smutným dojmem a i díky tomu na nás Peking nezanechal takový dojem jako jiná místa v Číně bez smogu. Číňané ten problém smogu samozřejmě přiznávají a říkají, že to je velký problém, který musí vyřešit.

Opravdu nezapomenutelným zážitkem pak byla návštěva města Šanghaj s obrovským množstvím mrakodrapů, které pak v noci vytvářeli svými světelnými reklamami iluzi velkého bohatství a pocit, že se člověk přesunul v čase někam do budoucnosti. Prostě obrovské moderní město (asi 24 mil. obyvatel) s mnoha atrakcemi vytvářelo dojem velkého bohatství a příjemného života (i když s negativy, které život v takovém velkoměstě určitě přináší).

Už jsem toho po světě procestoval poměrně dost a tak snad mohu srovnávat. Čína na mne opravdu působila dojmem, že je to bohatý stát, všude je čisto, pořádek a bezpečí a lidé se zde mají dobře a jsou příjemní a milí.

Je pravda, že jsme se většinou pohybovali v turisticky atraktivních částech, že tedy můj dojem může být zkreslen, ale ani když jsme dvakrát zajeli do odlehlejších částí tak jsme nesetkali s nějakým vyloženým nepořádkem či známkami chudoby. Jistě, nebyly zde mrakodrapy a drahé budovy, pouze nízké domy s pozůstatky čínské architektury, horší silnice a podobně.

U nás se (zvláště v poslední době) dle mého názoru nesmyslně řeší, jaký má být náš vztah s Čínou. Odpůrci udržování dobrých vztahů s Čínou mluví o potlačování lidských práv a podobně, ale nejsem si jist, zda zde vůbec byli a z čeho při svých hodnocení vycházejí.  Jistě, i my jsme viděli některé způsoby chování a dozvěděli jsme se o různých omezeních vydané vládou (stranou), které jsou pro nás zvláštní či nezvyklé. Například je zde omezený prodej nožů (z důvodu bezpečnosti), omezován je prý prodej alkoholu, omezovaná (regulovaná) je porodnost a podobně. Nevím jak je to s politickými odpůrci a jak je to s dalšími omezeními, ale sami říkají, že některá omezení se postupně ruší (např. bylo zrušeno omezení týkající se náboženství, politika 1 dítěte byla zrušena atd.) a situace se postupně uvolňuje. Některá omezení vycházejí z toho, že jich je strašně moc a tak se dají pochopit, něco pro nás může být zvláštní nebo nepochopitelné, ale je to jiná mentalita, mají za sebou jinou historii a vůbec, kdo má právo hodnotit co je a co není správné. Vůbec ty politiky (kterým je vše naprosto jasné a na vše mají jednoznačné řešení), nechápu.  Vždyť přeci ten svět je tak složitý a charakter a kultura lidí tak rozmanitá, že nemůže existovat ideální systém pro všechny a jednoznačný recept na vyřešení všech problémů. Tak konec filosofování.

Pokračování za týden

Další článek v 17:00: Bujaré oslavy

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Poesie na neděli se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

26 reakcí na O cestě do Číny

  1. cobolik pacholik napsal:

    jaky pan ,taky kram.hlavne nejaky kokot,co akykolvek kraj,jeho zvyky a kulturu,riesi a udava ton,co mu nejaka hnida nabulikala,ja v china nebol a pochybujem,ze budem,ja ich vidim tu,prve co uderi pracovity jak svina,vsetko ostatne co tam vyzsie napisane som len kukal na you tube a mal tiez sprostredkovane od jedneho co tam pracoval,ci casom na letisku v newark,ci jfk ,ked priletia,bo stojim vonku a fajcim,menim s nimi cigarety bo pytaju fire,kazdy jeden drista anglicky a su ich hordy,hlavne turisti videl som ich vsade jak v arizone,v canade v tom brudnom city,chodia a kukaju,ale to po celom svete,bo nas buran ich vozi po europe na autobuse,ma radsej cinanov,bo ty viac daju tips jak koreanci a nie su taky namysleny jak koreanci,bo on tu sikmooku holotu po tej europe vozi uz 20 rokov.
    kazdy normalny zjadac chlieba vie,ze take mravenisko jak china musi mat staly system,mne co hned jebne,ze komunisti a taky bohaty,bo buduju jak sialeny,vo vsetkych oblatich vidno,ze napreduju jak svina bo ja hovorim,cisto z mojej palice,tam komunisticky kapitalizmus,,kde volnost podnikania na najvyzsej urovni,kontrolovana statom,jedine vychodisko,jak udrzat tolko holoty po kope,bo jak tam pride uzernicka kurva od pravdy a lasky bude po nich,proste co holota narobi tam,ktora pracovita jak svina,deli stat a nie gramotna,studovana uzernicka kurva,takych tam vozia na nakliadniaku a strielaju do tyla na stadione,bo prirodzene,ze si v najmensom svoj system nemozu dat narusit a je to v zaujme aj okoliteho sveta,ich skoly, hlavne university to vyber a testy na urovni tajnej vojenskej operacie,aby holota nemohla nieco opisat,ci zistit ozbrojeny spievod v najvyzsej tajnosti prebra test a potom sa na to ide v klasy,kukal som jak tela,vyberaju z toho mraveniska best of the best a zuzitkuju ich palice na max,pre cele to mravenisko a nie pre nejaku skurvenu stranu,bo akolvek sa tam strana vola,ty co provadia to mravenisko vedia njalepsie jak ho maju viest,sam ich preident tu,ked som pred rokmi kkal jak prisiel na navstevu na tlacovej konferencii s usmevom,bo oni sa vzdy smeju ja zase nie,ze otazky ludskych prav nech mu nedavaju,co sa tyka china,bo oni su svoji a nemienia sluchat nejakeho prizdisraca,co nema o nich sajnu,potom cinsky povedal,ze mozu zacat a ta sebranka tam,ani nepipla o ludskych pravach,bo oni ,kde pridu podpisuju kontrakty na miliardy,len v pepikove,ci kdekolvek v tak rozvinutych demokraciach a ekonomicky vyspelych statoch hovnoveho typu,neohrozene diktuju,jak ma zit jedna miliarda 300 milonov ludi,tak jak ten skurveny cobolsky prezident neisiel dat traktarom kyticku na hrob na ploscadke,ci prijal krista z tibetu,co ty zaostali chinasky ani neodpovedali,preco sa nestretnu s delegaciou najbohatsieho kraju vs lnecnej sustave a vsemohuceho prezidenta,bo maju v tej dierke,cez ktoru chciju nejakych cobolov,co maju tak vsemohuceho demokratickeho a na ludske prava v celom svete dohliadajuceho prezidenta,ked som v maji podobny kozacky osbny vnem napisal na jeho slnecnu kancelariu nad dunajom,bolo mi odpovedane,ze takym kokotom jak ja sa neodpoveda.

    • NavajaMM napsal:

      Raz som mal k nemu tak blízko, že keby som natiahol ruku dopredu, bol by mi ju s úsmevom stisol, alebo som mu mohol rozbiť nos, keby som tú ruku vystrel trochu prudšie. Bolo to na oslavách oslobodenia v Mikuláši, zišli sa tam aj všetci papaláši a veľvyslanci a „ten skurveny cobolsky prezident“ si kráčajúc po schodoch k pamätníku všimol, že v špalieri rovno oproti mne stojí starý chlap v československej uniforme s vyznamenaniami, s georgijevskou stuhou a s transparentom a petíciou proti NATO. Brali to celé kamery v priamom prenose, tak nechcel, aby sa tam objavila pravda a vrhol sa na druhú stranu.
      Odolal som pokušeniu stať sa slávnym, prešiel som na druhú stranu a na mieste podpísal tú petíciu.

  2. cobolik pacholik napsal:

    ja sa v duchu stale smejem nie v duchu bo na mne vidno,moja mafia mi da vediet,ked vidim nad mojim najlepsim dristom na svete napisane jedna reakce,bo moja mafia,ked tu pisem mi neustale opakuje v tone,ktory si ja prelozim do svojej jedicnej reci,ze som kokot.

  3. NavajaMM napsal:

    Vďaka, skvelé čítanie na nedeľu. 🙂

  4. NavajaMM napsal:

    Môj syn sa tiež dostal služobne do Číny a stal sa všeobecnou atrakciou na veľkom čínskom múre. Bol chladný deň a obliekol si sveter, čo mu uplietla stará mama z poctivej slovenskej domácej vlny – valašky. Mnoho Číňanov si chcelo na ten sveter siahnuť, obdivne sa mu klaňali a niektorí sa s ním aj chceli odfotiť. Lebo Číňania dnes obliekajú celý svet, ale takúto poctivú ručnú robotu ani tam nikto nerobí.

  5. bob napsal:

    Tak nevím, co k tomu dodat…
    Měl jsem období, kdy jsem byl „VIP“.
    Pravda, nebyl jsem v Číně, ale v mnoha zemích.
    Musím říct, že obdobně se k nám chovali prakticky všude…, takže za výše napsané Čínu obdivovat nebudu.
    Bohužel, obrázek o zemi si člověk z toho neudělá, maximálně ten, jak se mám chovat k hostovi.
    Tento komentář není ničím ovlivněn, nejsem ani dalajlámista, ani vyvěšovač tibetských vlajek.
    Mám „domácí“ postřeh.
    Občas jsem jezdil na služební cesty(ještě, než jsem byl VIP i potom, kdy už jsem nebyl VIP:-)) na Moravu a na Slovensko.
    A Moraváci a Slováci k nám do Čech.
    Zatímco my (Češi) jsme se hostům „standardně“ věnovali, na Moravě a na Slovensku byla ještě navíc samozřejmost věnovat se nám i večer, kdy nemuseli (samozřejmě výjimky potvrzovaly pravidlo)

    • Bavor V. napsal:

      Popisu zážitků se věnuje druhá část dopisu. Čili příště

    • strejda napsal:

      Máte pravdu, je to standardní a civilizovaný postup. Pokud jsem se někam takto dostal, snažil jsem se po oficiální části vypadnout do města, procházet jeho parterem, mluvit s lidmi a pokud možno i fotit. To řekne víc než muzea a památníky. Muzea mám moc rád a často je navštěvuji, ale běžný život je vlastně také takové muzeum. Současné.
      Když jsem se vrátil, byli všichni opilí a bylo jim jedno kde jsou. Také zábava.

  6. cobolik pacholik napsal:

    nejak pepici nepisu,bo tu vidim vacsinou nejaky cobolsky a nejaku skomoleninu reci federalnej tak bacha hosi.

    • strejda napsal:

      🙂 My Pepíci jsme ve světě jako doma, nic nás nemůže překvapit a vše známe. Tak proto 🙂

      • NavajaMM napsal:

        🙂 jj, správny Pepík „všechno zná, všude byl, je-li místo, kde jestě nebyl, tak tam se chystá napřesrok, jo a od všeho má klíče“.

  7. vonrammstein napsal:

    Hezké. A ještě hezčí by to bylo, kdyby se pisatel naučil rozlišovat „i“ a „y“.

    • tata napsal:

      ach jo řešit zde i,y ….jo oč to mám jednoduší ,hezké vyprávění,velice zajimavé

      • vonrammstein napsal:

        Jo, Vy jste pravopis fakt nikdy moc neřešil. O to to máte jednodušší. Tak nechte kurva na pokoji lidi, co berou rodnej jazyk vážně.

        • tata napsal:

          To že ovládate pravopis Vás ctí,ano já jsem na to blb a je to má ostuda,.ale řešit to zde.
          VÍTE že ovládate perfektně jazyk z VÁS nedělá lepšího Čecha .To umět perfektně jazyk ,NEBO lepe řečeno musí umět ten co se jazykem živí.Holt na to někdo nemá bunky,jako plno jiných znalostí.To že umíte perfektně jazyk z VÁS lepšího člověka nedělá,přiznám se že tímto upozorněním na pravopis jste mě překvapil i když mam jiný pohled na svět,myslel jsem že jste přece jen větší formát

          • kočka šklíba napsal:

            Tato naopak, důležité je jaký jste člověk,a to myslím o tom není pochyby, kdo je lepší člověk. Vykašlete se na pravopisná pravidla, důležité jsou úplně jiné věci :).

            • vonrammstein napsal:

              Správňe!

            • cobolik pacholik napsal:

              tu neide kto lepsi,ci horsi,kazdy sme nejaky,ale riesit hrubky,kurva lacne jak svina u mna,jasne ja viem ja sam pisem jak hotentot bo kurva sa opakujem tu sa neriesi sympozium ceskeho jazyka,tu sa riesia dolezite kuky na vas dom a svet okolo nas,jak to sa vyriesi to sa dame neprodlene do pravopisu,ale ked zacneme riesit svoj pravopis pre svoje jesitnosti, z takych slanina zvana spek nebude.

          • vonrammstein napsal:

            A proč píšete, když na to nemáte ty bunky?

            • tata napsal:

              Protože si myslím že je duležité se něco dozvědět,protože zde jsou mnohem chytřejší lidé a proč piši a nečtu jen…….protože jen v diskuzi se dá mnohé vysvětlit a rozšiřit si vědomosti a i za cenu že to je má ostuda…….většina lidí to veme a i proto jsem to nevzdal

              • vonrammstein napsal:

                ……………….
                A to jsem ještě vlídnej.

              • cobolik pacholik napsal:

                ja individual s pudom zvierata,bo tak som tu dostal skolu,ale niekoho zhadzovat pre i,ci y,to mi od AFB,mne by bolo tak napisane,ani so mnou nehne bo u mna inaksie zmyslove pochody, po mojom moje jebnute kuky,ale tak?to jse vymackni vole,bo si budem mysliet,ze jses buran,vacsi jak ja.

        • cobolik pacholik napsal:

          AFB,ty a komisar od jazyka,to koukam vole…

  8. Hudec napsal:

    Nápadně mi to připomíná můj šok z Číny, kde jsem byl poprvé 1994 a naposledy 1998. Asi se mnohé změnilo, třeba smog v Pekingu byl tehdy vskutku vydatný.
    Líbí se mi autorova kapitola o jídle – přesně tak, čína v Čechách a v Číně jsou obvykle dvě dost rozdílné potraviny.
    Pokud autor zavítal i někam na jih, mohl si dopřát i jiné lahůdky – psy, hady a tak. Zkusil jsem a nebylo to špatné.
    Díky, připomnělo mi to „staré časy“.

  9. kočka šklíba napsal:

    Velmi zajímavé, i když si také myslím, že by tam musel být člověk mnohem déle, pak by asi byly zážitky takové víc do hloubky. Přece jen jako VIP host se asi nedá ani zažít z obyčejného života Číňanů mnoho. Ale už se těším na pokračování ;).

  10. jaa napsal:

    Jen upozornění – na Prima ZOOM dávají na etaoy Hedvábnou stezskou po americku, Tedy neví jestli je to přžekladem nebo jestli jsou amíci tak naivní.. ale je fajn se tam zase podívat ,zvlášť když se vypne zvuk

Komentáře nejsou povoleny.