O tabáku a kouření


Sněmovna nám schválila Protikuřácký zákon. Jako kuřák už bývalý jím dotčen nejsem, přesto mi dovolte něco málo z historie tabáku jako takového i snaze o jeho „rostění“, tedy pěstování v zemích českých říše Rakouské, jak je popsáno v knize „Praktický návod k rostěni tabáku.“ Jak ji sepsal Alois Dohnálek, ekonom v roce 1870.

Dějepis tabáku.

1 . Jméno .

Jméno „ tabák “ odvozují mnozí od podobně znějících jmen ostrovů, měst a krajin, k. p. „Tabaga,“ ostrova v malých Antillách; – od „Tabaska,“ města neb „Tabaky,“ krajiny v království Jukatanu; – od „Tabaka“ neb „Tabaky,“ města nedaleko Ismailu v Asii, kdež Španělové od Arabů naučili se znáti bylinu, jmenem „Tabo.“ Pravdě nejpodobněji pochází jméno „tabák“ od slova „tabakos,“ kterým praobyvatelé Meksika naznačovali trubičky, nejspíš z palmového listí svité, na způsob našich doutníků, z nichž tabák kouřili, jakož je zastihl Francesco Hernandez de Toledo, k proskoumání přírody země Meksické roku 1560 od krále španělského Filipa II. vyslaný.

Botanické jméno „Nicotiana“ jest původu francouzského od Jeana Nicota, vyslance francouzského u dvora portugalského, odkud poslal tabák co lék králi svému Františkovi II. a jeho matce Kateřině z Medicis okolo roku 1560— 61.

U nás se udržel původný jeho název „tabák“. Rusové nazívají jej též původným jmenem Jihoslované „duhán,“ z čehož Maďaři utvořili „dohány“ [čti: doháň].

2 . Původná vlasť.

Původná vlasť rostliny tabákové, po celé zeměkouli již zdomácnělé, jest Amerika. Do Evropy

přivežen okolo roku 1520 – dle jiných udání roku 1558 do Portugalska osobným lékařem Filipa II. krále španělského, Don Francesco Hernandezem de Toledo, co vyhlášený lék proti rozličným nemocem.

Jiní proslulí badatelové a učenci, jakož: Beckmann, Pallas, Ulloa a j. tvrdí, že se nemůže s určitostí říci, jakoby Evropané jen od Amerikánů byli se naučili tabák kouřiti; neboť je obyčej ten v Asii prastarý a všeobecnější než v samé Americe, z čehož uzavírají, že nenáleží jedině Americe název původně vlasti tabáku, alebrž že by i Asie jí slouti mohla.

  1. Rozšiřováni tabáku .

Toto dělo se rychlostí skoro báječnou. Není úlohou tohoto spisu, vypravovati obšírně, za jakých okolností přenešení tabáku z jedné země do druhé se přiházívalo, chceme jen chronologicky stopovati jeho rozšiřování po naší zeměkouli.

První zprávu o tabáku podal již roku 1494 španělský mnich Romano Pano z ostrova San Domingo (Hajty). Okolo roku 1550 kouřili, neb jak tomu tehdáž říkali, pili ve Španělsku tabák, po různu z Ameriky přivežený; avšak jeho trvalé přenešení do Evropy stalo se teprv rokem 1558- 1559 přírodozpytcem, zmíněným již Františkem Hernandezem de Toledo, který i semeno tabákové do Španělska přenesl a k jeho pěstování podnět dal.

Po roku 1560 přenesl tabák do Francouzska Jean Nicot, odkud jej biskup Mikuláš Tornabono okolo roku 1580 do Vlach poslal. Do Říma přinesl jej současně z Portugalska kardinál Prosper Saint-Croix, papežský legát v Lissaboně.

V Turecku pěstovali tabák již roku 1605, kamž z Egypta, dle jiných dějepisců z Ruska zavežen byl.

V Hollandě, jmenovitě na vysokých školách lejdských, kouřilo se již roku 1601. a roku 1615 začal se již v Amersfortě tabák pěstovati.

Do Anglicka přivezl první semeno tabákové zrovna z Virginie Richard Grenwill roku 1568. Kouření tabáku rozšířilo se později okolo roku 1585, tuším skrze anglické námořníky Waltra Raleigha, miláčka královny Alžběty. Vojskem anglickým Jakuba I. a španělským Karla V. přenešeno kouření tabáku též do Německa, začátkem sedmnáctého století, okolo roku 1620 – 1625.

Roku 1620 uvedeno kouření tabáku do Žitavy v Lužici; roku 1631 do Míšeňska.

Roku 1641 za krále Gustava Adolfa bylo kouření tabáku ve Švédsku a Norvéžsku, .jmenovitě v jeho vojště všeobecné. Od Švédů naučili se kouřiti Rusové za carice Kateřiny II.

Roku 1681 sázeli již tabák také ve Falcku a Braniborsku.

Do Uher přinešen sveřepým Turkem na začátku XVII. století.

Na začátku sedmnáctého věku bylo jeho rozprostranění v Evropě, ba i v jiných dílech světa

již všeobecné.

  1. Kde a jaký pěstuje se tabák?

I.V Americe:

Na ostrovech Antillských: Cuba, Hajty, Guatemala a Venezuela roste nejvýtečnější a na krycí listy k doutníkům nejspůsobilejší tabák.V severné Americe jest nejrozsáhlejší sázení tabáku, jmenovitě virginského, marylandského, kentuckého, též na doutníky nejvíce spůsobilého. Z řapíků a žeber virginského vyrábí se též sňupavý tabák. Ostatně poskytuje severná Amerika polovici veškeré výroby tabákového listí.

V jižné Americe v svobodné obci Kolumbii roste světoznámý „Varinas Knastr“

II V Evropě:

Vyjma Anglicko a Španělsko, kde se pěstování tabáku zapovídá, a Švýcarsko, kde hornatosť překáží, sází se tabák ve všech skoro zemích Evropy.

Nejvíce tabáku sází se v Uhřích a Hollandsku, pak ve Falcku, Elsasku, Francii, Turecku; též

v Rusku, v Haliči, v zemích německé říše, ve Vlaších ano i v západné části Norvežska, mající s Anglickem asi stejné pomořské podnebí. co do jakosti je hollandský tabák nejlepší a nejvíce na doutníky a šnupavý tabák spracován bývá. – Ve Falcku, Elsasích a Francii roste z většího dílu ostrý tahák, zboží karotové; turecký tabák je velmi libovonný, avšak omamující; tabák z větší části německé říše má tu vadu, že vydává při kouření zvláštní nepříjemný zápach, tam pod názvem „Knellern“ známý; Uhersko poskytuje z velké části lehký kuřlavý tabák, méně karotového a nemnoho krycích listů na doutníky.

Ruského a Norvežského tabáku přichází velmi málo do obchodu.

III. V Asii:

Na pobřeží moře Kaspického a řeky Volhy; v Malé Asii, v Persii, Arábii, Hindostanu, v Čině

a Japonsku rostou vesměs libovonné, tureckému podobné druhy, z nichž k nám málo se dostane.

IV V Africe:

Skoro po celém pobřeží středozemného moře, V Marokku, Alžíru, Tunisu, Tripoli, Egyptě, Nubii, Habeši a Guinei, na předhoří „Dobré naděje, “ též na ostrově Madagaskaru.

V. V Novém světě:

Na ostrovech: Java, Manilla a v jižné části Nového Hollandu. Tabák z Javy i Mandly rovná

se zboží z ostrovů Antillských, tak zvanému havannskému.

  1. Výroba tabákových listů v říši Rakouské.

Jak již povědomo, ne ve všech zemích mocnářství rakouského smí se tabák pěstovati. Požívajíť této výhody jen následující země: Uhersko, Horvátsko a Slovensko, Sedmihradsko, Vojenská hranice, Halič a Bukovina, Tirolsko a Vorarlberg.

V celé říši Rakouské počítá se 35,715.000 dol. rak. jiter ornice; je tedy 0.486°/o (pravá maličkost) věnováno rostění tabáku.

  1. Spotřeba tabáku v říši Rakouské.

Jak ohromná jest spotřeba tabáku v říši rakouské posuďme z následujících tabulek, vykazujících prodej jak šňupavého tak kuřlavého tabáku a za ně stržené ohromné sumy peněz.

Jsouť to spolehlivá úřadní data z r. 1858 a 1859 (pozdějších nebylo lze dostati).

Do počtu prodaného tabáku kuřlavého roku 1858 př. 602.512 cel. centů dlužno též vřaditi

1,022.613.101 kusů doutníků, dle váhy 81.088 cel. centů v ceně 21,099.542 zl. r. č. a

roku 1859 v počet: -541.871 cel. ctů. .prodaného kuřlavého tabáku, 776,216.559 kusů doutníků dle váhy 63.871 cel. ctů. v ceně 19,503.582 zl. r. č.

V Čechách se jeví dle těchže statistických čísel poměrně největší spotřeba tabáku, neméně

i největší přepych co do spotřeby jemnějších druhů tabáku šůupavého, kuřlavého, zvlášť však doutníků. Tak na př. prodáno roku 1858 v Čechách:

15.090 cel. ctů. šňupavého tabáku v ceně ………………….. 1,551.408 zl. r. č.
87.637 cel. ctů. kuřlavého tabáku v ceně ………………….. 4,041.230 zl. r. č.
Úhrnem                                                                             5,592 638 zl r. č.

Mezi kuřlavý tabák dlužno počítati 94,916.455
Kusů doutníků v ceně 1,801.415 zl. r. č.
Koku 1859 prodáno v Čechách:
14.374 cel. ctů. šňupavého tabáku v ceně ………………….. 1,599.970 zl. r, č.
86.680 cel. ctů. kuřlavého tabáku v ceně ………………….. 4,390.925 zl. r. č.
Úhrnem …………………………………………………5.990.895 zl. r. č.
Počítaje v to 79,533.798 kusů doutníků v ceně……….. 1,822.933 zl. r. č.

Dle úředního popisu lidu v Čechách z roku 1857 bylo mužského obyvatelstva v Čechách 2,233.797 hlav, kterýžto počet se do našich dnů zvýšil na 2,500.000. Kdyby každý dospělý mužský od 19. roku výše byl šňupák neb kuřák , bylo by v Čechách 1,262.000 šňupáků a kuřáků.

Statistické tabulky zatím dokazují, že připadá v Čechách na tisíc mužských:

100 šňupáků,
354 kuřáků z dýmky a
37 „ doutníků; tudíž
491, aneb skoro polovice celého mužského obyvatelstva.
1000: 491 = 2,500.000 : x x = 1,227.500,

Průměrné prokouřil neb prošňupal každý spotřebu tabáku množící mužský v Čechách v roku 1859 4 zl. 88 kr. Každý kuřák z dýmky vykouřil průměrně 18.45 lib. kuřlavého tabáku; každý kuřák doutníků vykouřil neb spotřeboval 1751 kusů, neb 14.20 lib. doutníků a každý šňupák vyšňupal 11. lib. šňupavého tabáku.

7 . Světový obchod s tabákem .

Tabák je ve světovém obchodu vedle bavlny, cukru, kávy, čaje a t. p. článkem zajisté velmi důležitým. Jakož v každém skoro obchodném podniku byli i zde Angličané prvními, kteří otevřeli obchod s tabákem, nejprvé virginským, do Evropy. Po nich přiváželi Portugalové brasilský; napotom kupčili Španělové s knastrem a Francouzové s martinickým ve velikém rozměru. Nyní nachází se obchod s tabákem americkým nejvíce v rukou Angličanů a Hollandanů, pak hansejských měst Brem a Hamburku.

Obchod s tabákem evropským vyhradili sobě skoro všudy dotýčné zemské vlády, držíce tak zvaný monopol, samokupčení čili samotržbu tabáku, která jim ohromné sumy čistého užitku vynáší. Uvádíme na příklad jen:

Rakousko s čistým výnosem                                                                                …  37 milí. zl .;

a Francouzsko s  „ „                                                                                                 100 „ franků.

Přichází pak do obchodu a sice již spracovaný:

1) co kuřlavý; krájený neb kroucený,
2) v spůsobu cigár čili doutníků,
3) co šňupavý neb ňuchací tabák,
4) v malých kuličkách co žvýkavý (Kautabak) pro námořníky; tento jest jen v Americe.

  1. Poměry tabákového monopolu v říši Rakouské.

Obchod tabákový v Rakouské říši nachází se výhradně v rukou samé vlády, jakož již výše povědíno. Všichni pěstovatelé tabáku v zemích této říše povinni jsou sklizené tabákové listí c.k. eráru, do místností v zemích tabák pěstujících, k tomu cíli zřízených a „abaldy“ zvaných, za ceny vládou ustanovené odváděti. Jen tolik smí sobě rostitel tabáku z vlastní sklizně listů ponechati, co pro svoji a svých domácích potřebu zákon dovoluje; tuším 17 lib. na každého dospělého mužského v domě žijícího člena rodiny neb sloužícího.

Kdo by více tabáku sobě ponechal zaplatí v pádu dostihnuti peněžitou pokutu za každou libru skrývaného takto tabáku 16 zl. aneb může býti uvězněn dle okolností až na dobu čtyr roků.

Nadále nesmí nikdo surový tabák neb výrobky z cizích ba ani ze zemí říše samé, kde se tabák pěstuje, v jinou dědičnou zem bez dovolení a průvodného listu od ředitelství, dovážeti. K tomu zřízena na hranicích stráž finančná a dozorci, jimž každý přes hranice do vnitř země cestující na požádání, má-li s sebou tabák, pravdu povědíti, svá zavazadla k prohledání otevříti, ano i na své osobě prohlídku bez odporu trpěti musí. ; …..

Poštěstí-li se někomu, pohraničnou stráž obelstiti a cizí tabák předce podloudně do vnitř země přinésti, nevyváži ještě z nebezpečenství; majíť strážníci finanční právo, při podezření, že by v nich podloudný tabák uschován byl, domy a stavení nejen soukromníkův, alebrž i zěměpanské prohledávati, s přivoláním však a v přítomností úředné osoby neb místného úřadu. Nalezený podloudný tabák, jak na hranici tak i doma, zabaví se (contrabande) a postižený zaplatí za každou libru 16 zl. pokuty.

Není úlohou tohoto spisku uváděti zde důchodkový zákon dopodrobna, chceme ještě jen obeznámiti láskavého čtenáře s číslicemi, vykazujícími množství nakoupeného tu- i cizozemského tabáku a zaň vydaných peněz

Boku 1858 platil c. k. erár za tuzemský tabák : …………………………. 7,449.285 zl.
Roku 1858 platil c. k. erár za cizozemský tabák : …………………….. 8,648.998 zl.
16,098.283 zl.

Za jeden cent tuzemského průměrně:……………………………. 9 zl. 36 1/2 kr.
„ „ „ cizozemského „ : …………………………………..41 „  20       „
Roku 1859 za tuzemský tabák: …………………………………..14,511.289 zl.
„ „ „ cizozemský „ : ………………………………………5,871.783 zl.
20,383.072 zl.

Za jeden cent tuzemského průměrně:…………………………….. 8 zl. 47 1/2 kr.
„ „ „ cizozemského „ : …………………………………..55 „         52 „

Z tuzemských plodin platí c. k. erár tirolské listy nejdráže: 6 zl. 98 kr. až 24 zl. 20 kr., v průměru 18 zl. 14 kr. za cent, uherské zboží: za cent 6 zl. 20 kr. až 18 zl. 82 kr. v průměru 8 zl. 27 kr.

Z uherských druhů nejhledanější bývá četnekský a platí jej v c. k. abaldách po 10—25 zl. za cent. Ostatní druhy uherského tabáku rozeznávají se dle míst odkud pochází a dělí se dle jakosti na čtvero hlavných oddělení:

Do 1. oddělení řadí se: faddský, véghský, verpelétský, lettingský , gyarmatský a gallajský.
Do 2. oddělení: debrojský, vitnědský, ribaiský, segedinský a pečuvský.
Do 3. oddělení: jánošházský, malomsokský, surěinský debrecenský a tolnenský.
Do 4. oddělení ostatní méně vynikající druhy, pak pohorský a banátský.

V Slavonii, nedaleko kr. svob. města Požegy roste výborný, pod jmenem „požežského“ známý kuřlavý tabák, který se rovná četneckému, ano v létech tabákovému vzrůstu co do jakosti příznivých i tureckému, pročež jej c. k. erár skoro stejné s četneckým platí. V okolí Virovitice u sv. Lukáše pěstují tamní obyvatelé, z většiny němečtí osadníci, též výborný, oněm z prvního oddělení rovný tabák, tak zvaný sv. Lukašský.

Mohu směle tvrditi, že v obcích, tabák buď ve velkém rozměru pěstujících aneb některý z lepších druhů c. k. eráru odvádějících, při prvním vkročení znamenati lze větší zámožnost, nežli v jiných tabák jen kupujících sousedných obcích.

Za mého pobytu v Uhřích roku 1852—3, kdy zavedením tabákového monopolu rostění tabáku s velkou nevolí rolníků, zvláště maďarských, se potkávalo, odvedlo předce jediné místo Fadd, v župě tolnenské, do c. k. abaldy v Tolně 9400 centů tabáku a obdrželo zaň pěknou sumičku 116.000 zl. hotových peněz. Zdaž to není lákadlo pro velké děti?

Pohled na tabulku III. přesvědčí nás, že c. k. erár, mimo tuzemské druhy, též cizozemské zboží kupuje a za takové poměrně mnohem větší ceny platí.

Kdežto roku 1858 platil: Za 795.434 ctů. Tuzemského…………………….7 ,449.285 zl., platil                                       „ 209.870  „       cizozemského…………………… 8,648.283 „

a roku 1859                              „ 1,711.302 ctů. Tuzemského………………1 4,511.289 „ platil                                                         „ 105.757 „ cizozemského…………….. 5,871.783 „

 

Zajímati bude snad laskavého čtenáře, jaké to druhy cizozemského tabáku, odkud se k nám přiváží a jaké ceny se za ně platí. Jsou to jmenovitě :

  1. Americké druhy:

1) Jihoamerické: Brasil a Varinas knastr, z Brasilie a z okolí Varinas, v svobodné obci Kolumbii.
2) Z ostrovů západo-indických: Havanna, Portoricco, Cuba, San Domingo (Haity).
3) Severo-americké: Virginia, Maryland a Kentucky.

  1. Evropské druhy:

1) Hollandské a nizozemské: zvláště zboží karotové a listy krycí na doutníky. Nejchvalnější jest „amersfortský.“
2) Turecké pod jmény: Jeniče, adrianopolský, albánský, bosenský.
3) Německé: Norimberský a Falcký.
4) Z papežských zemí: Chiaravallský.

  1. Úvaha o naduživání tabáku.

Podrobíme-li ohromnou tuto spotřebu tabáku v říši rakouské vůbec a u nás v Čechách zvláště, přísné kritice zdravého rozumu, nemůžeme se ubrániti, bychom nezvolali s moudrým Šalomounem: „Marnost nad marností !“ a nezachvěli se ustrnutím, pozorujíce zhoubné následky náruživého požívání jeho. Nehledě ani těch 50 milionů zlatých, v kouř a popel bezúčelně obrácených, kterých nápotom nedostatek těžce zakoušíme, musíme puzeni lidskostí politovati sta tisíce ano snad miliony blížných, neskrocenou vášní jed ten do sebe ssajících. O proč raději nezůstalo to při mírném užívání tabáku co léku ? Zajisté neměl a nemohl míti moudrý tvůrce přírody v úmyslu stvořit bylinu takovouto na zkázu nejvznešenějšího tvora svého, člověka, alebrž určil jí v svrchované moudrosti své k ulevení tělesných chorob, co lék. Za takový držán tabák od divochů amerických potud, dokud vzdělanost jim nesoucí Evropčané, překročivší meze přírody a obejdouce vůli tvůrcovu nejali se učiti člověčenstvo samovraždě a čím ? – od Boha danou léčivou bylinou, tabákem. – Bůh suď, jakým to kouzlem vládne tabatěrka naplněná práškem tabákovým, rozličnými žíradly močeným (Továrníci moří totiž listy tabákové neb prášek čili mouku z nich rozličnými žíravými jíchami, nasycenými salajkou, salmiakem, kuchyňskou solí, vápnem olověným,) , ústroje čichu dráždícím; doutnající cigáro neb zapálená lulka aneb žvanec z oharku mnohdy z nečistých úst na ještě hnusnější místo pohozené a sokem namočených nedopalků z dýmky, že miliony lidí v jich požitku jako v nějaké slasti života si libují a vždy více a více následovníků nacházejí? Ti, kdož si jednou přivykli na užívání tabáku v kterémkoli spůsobě, nemohou se více zdržeti; užívání jeho s počátku mírné, pro mnohého člověka ne-li nevyhnutelné, alespoň užitečné a neškodné, stane se nezřízeným nadužíváním škodlivým, neodvratitelným zvykem, zbaví náruživého šňupáka všeho čichu, kuřáka chuti, žváče pak poznenáhlu ale jistě jedem nejsilnějším otravuje. O nešťastníci! což neznáte pátého přikázání božího: „Nezabiješ?“

Avšak nastojte! dle spolehlivých úřadných zpráv jest spotřeba tabáku u nás v Čechách poměrně nejsilnější a mrhání peněz zaň marnotratnosti se rovnající. Tak stržil c. k. erár roku 1859 v jediné naší jinak schudlé zemi 5,990.000 zl. tedy bez mála šest milionů zlatých za tabák a s jistotou lze tvrditi, že za právě minulých devět roků ohromná tato suma spíše se zvýšila než zmenšila. Škoda, o přeškoda lěch milionů, které, poněvadž žádnému neprospěly, za vyhozené považovati musíme. Jakbychom asi soudili o jednotlivci, majícím sotva tolik jmění, aby jím skromné své každodenní potřeby kryl, a papírovými penězi na příklad dýmku neb doutníky zapaloval? Zajisté že bychom museli pochybovat o jeho zdravých smyslech. Nuže mužové, mužové vzdělaní, láskou k vlasti proslulí, dejtež národu zbloudilému dobrý příklad, kterak by jen částečným zdržením se od náruživého kouření mnohé bídě se ulevilo, mnoho hořkých slzí setřelo, mnohým nepravostem předešlo; jakby k zvelebování školství, průmyslu a umění bez citelných obětí přispéti se mohlo, kdyby jen každý kuřák neb šňupák desátý díl jinak za tabák vydaných peněz na oltář vlasti položil; postavili by během jednoho desítiletí národ náš na stupeň osvěty, vzdělanosti a slávy, kterou by nám sousedé naši záviděti musili a zaujali bychom opět, jakož slavné paměti předkové naši, místo v řadě nejpokročilejších národů a to jen za levnou cenu, desátého dílu zdržení se od šňupání neb kouření. V ohledu tomto mohlo by sobě získati ctihodné naše duchovenstvo jakož učitelé a vychovavatelé mládeže nemalou zásluhu o povznešení drahé té matky vlasti, povzbuzujíce příkladem i slovem k mírnějšímu užívání tabáku, k větší následkem toho spořivosti a obrácení úspor k vznešenějším účelům než zpozdilému foukání kouře do větru.

Odporučuju k tomu cíli knížečku pod názvem: „Tabák kuřlavý a šňupavý“ a t. d. nákladem Dr. Josefa Rudy roku 1864 vydanou, v komisi u Františka Řivnáče v Praze, na Příkopech v domě musejném za cenu uspořených 30 kusů „krátkých“ k dostání. Zasluhujeť zajisté obsahem svým většího účastenství než se jí potud dostává. Mnohý zajisté čtenář předuvedeného, káratelského výkladu, bude mně namítati, jakže chci vzbuzovat k pěstování tabáku v naší zemi, horle pro zmenšení jeho spotřeby? — Mohlo by se na první okamžik zdáti, jakoby zmenšení spotřeby muselo následovati nevyhnutelně i zmenšení výroby.

Toho však nebyloby u nás třeba obávat: se. Důkazy toho jsou na snadě:

1) Zmenšení spotřeby tabáku v Čechách nepadá pranic na váhu v porovnání s všeobecnou světovou spotřebou; i kdyby se v Čechách ani lot nespotřeboval, k čemuž ostatně žádný neradí.
2) Slyšeli jsme již, jaké množství tabáku dováží se ještě každoročně do Rakouska a jaké ohromné sumy peněz zaň do Ameriky, do Austrálie a mnohých zemí evropských putují. Nuže proč to ? Poněvadž v zemích říše rakouské málo ještě učiněno k ušlechtění tabákové rostliny a musí tudíž jemnější druhy z cizozemska se dovážeti. Od pokročilosti polných hospodářů v Čechách dá se však vším právem očekávati, že rozumným a promyšleným pěstováním tabáku alespoň Hollandanům učiní konkurrenci v dodávání lepších druhů. O to jest nám všemi prostředky se zasazovati; neboť při pěstování sprostého, málo placeného tabáku neobstáli bychom před konkurrenci uherského. Důkaz toho je stále rostoucí spotřeba lepších, jemnějších druhův, následek to vzmáhajícího se přepychu.
3) Konečně, proč by se neobrátil jedenkráte list i v náš prospěch? Dováží-li se až podnes do Rakouska ročně za pět neb šet milionů zlatých tabáku a vyváží-li se jen za půl druhého milionu; pročby se nemohl neb neměl poměr ten obrátit, neb alespoň vyrovnat? — Závisí i to hlavně od výroby jemnějších druhů tabáku a jelikož nám ani vůle a schopnosti ani prostředků k tomu neschází: jest věcí c. k. vlády, aby s dovolením k pěstování tabáku v Čechách pro vlastný svůj prospěch déle neotálela.

Předeslavše v krátkosti co každému pěstovateli tabáku věděti bud potřebné bud užitečné, přikročíme v následujících dvou odděleních k přírodovědeckému poznání a k praktickému návodu o jeho rostění s tím srdečným přáním, aby s jedné strany rozumnějším a mírnějším užíváním, s druhé pak strany hojným a promyšleným pěstováním národný náš blahobyt se všemi z něho vyplývajícími následky se množil!

„Nazdar vlasti! “

Další článek v 17:00 Ludwig van Atkinson

bavor-podpis_rex2

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

46 reakcí na O tabáku a kouření

  1. bob napsal:

    Zajímavý článek.
    Jako kuřák jsem podjatý a mé vyjádření k problematice není objektivní.
    Vždycky mi ukápne slza :-), když vidím v TV archivní záběry ze schůzí, kde byl na každém stole popelník…
    Dokonce pamatuju, že v čekárně u doktora byl popelník!!!!!
    Takže za mě: klasickou kavárnu (takovou tu pravou prvorepublikovou, „trochu ošuntělou“, kde hraje ošuntělý klavírista na ošuntělém klavíru) si bez novin v těch bambusových držácích a bez cigaret prostě představit nedovedu.
    Stejně si nedovedu představit „klasickou českou hospodu“.
    Přijde mi to jako by se vzaly z Londýna typické telefonní budky, taxíky, doubledeckery…..
    Takže na závěr tohoto smutného povídání si ještě povzdechnu.
    Kdyby se stát staral o všechno, tak jako v tomto případě (o osamělé důchodce, možná i o ty případy nemocných, na které se sbírají víčka), bylo by dobře.

  2. st.hroch napsal:

    Článek pozoruhodnej a plnej neznámejch mi informací. O škodlivosti kouření nepochybuju, nicméně zákazovej zákon, potracenej pražskými čtvercoprdelníky, mi přechodně zvedl tlak. Oni se, z nedostatku invence, ale taky prakticky použitelnejch schopností, dopouštějí takovejchto zhůvěřilostí. Proč, probůh, tu věc nechají na vůli hospodskejch a jejich hostů? Ať si první vyberou klientůru a druzí prostředí – na výběr přece mají. Já sice už 10 let nekouřím (ne protože bych překypoval vůlí, ale moje oblíbený Camelky mi přestaly chutnat ), ale přesto mi při návštěvě kamarádovy hospody nevadí, že tam hulejí.. popiju pivko zkecnu a zase jdu – a nepřipadám si nějak prašivej… Jinak ovšem mám poznámku k aktuálnosti článku. On píše o tabáku, ale to, co se tu v posledních letech většinově čudí, má s tabákem málo společnýho. Podaří-li se mi v archivu vyštrachat svědectví o moderní výrobě cigaret, podělím se. Jinak přeju všecko dobrý!

    • st.hroch napsal:

      Omlouvám se za překlep: – na začátku 4. řádku mělo být „nenechají“……:-)

  3. bob napsal:

    A jak by se zvedl turistický ruch, kdyby to nezakázali.
    Byli bychom takové království krále Miroslava v Pyšné princezně(tam si chodil švec zajuchat).
    A k nám by si jezdili k pivku zakouřit 🙂
    A co teprve sebevědomí národa, že nejdeme s tím bruselským stádem 🙂

    • Petrpavel napsal:

      No, nevím jestli je zrovna dobře že k nám naši sousedé jezdí do bordelů (někdo uvažuje i o státních pasácích), začouzených hospod, rozbíjet sportovní zařízení vědouc že policie nechce nebo neumí zasáhnout, nakupovat rohlíky ve tři v noci nebo trpaslíky či nezdaněné „botasky“, pořádat beztrestně závody na silnicích rychlostí 200 km/hod., podnikat bez placení daní a s minimálními mzdami otroků, vyvádět dividendy.
      Sebevědomí národa? Kde je? V ……

  4. Petrpavel napsal:

    Historie tabáku mě zajímá asi tak jako historie whisky od Jacka Danielse, oděvů od Armaniho, voňavek od Diora, gelů na vlasy Mitchell, piva Heineken…tedy nijak.
    Můj problém – já vím 🙂

    • Bavor V. napsal:

      Teď jste mi připomněl jistého „Zajdu“ z dob, kdy Aktuálně bylo ještě ke čtení. Sice neměl k článku co napsat, ale aspoň tam byl První!!!!

      • Petrpavel napsal:

        🙂
        Je slušné reagovat i na zbytečnost (pro mě).
        Kdybychom všichni reragovali jen na to čemu rozumíme a co nás evidentně zajímá, bylo by na diskusích čisto.

      • Rosťa napsal:

        Toho Zajdu jste mně připomněl. To byly časy, kdy řádil cenzor Stejskal a i Canis lupus byl ještě normální.

    • bob napsal:

      To já si většinu zajímavých článků přečtu rád – rozšíří to obzory,
      A co když náhodou potkám pěknou „babu“, kterou historie tabáku zajímá….:-).
      Tak ji aspoň můžu zabavit:-).
      A prosím velectěné publikum, aby se zdrželo poznámek, které je na první dobrou napadnou…:-)

  5. brtníkvbrlohu napsal:

    Mne chuť na kouření celoživotně přešla když mi – coby mladému zajíci – poskokovi který právě dopravoval na operační sál nějaké věci – pokynul chirurg provádějící právě resekci plicního laloku slovy – „tak se podívej, jestli budeš kouřit tak si ten pajšl taky tak vyudíš, koukej na tu jejich zdravou černou barvu“ – pak ještě do toho laloku říznul skalpelem „slyšíš jak to skřípe?“ – což ze mne udělalo spolehlivě celoživotního nekuřáka – ostatně se to pofutrovalo ještě tím že mi bylo souzeno toho nebožáka po nějaké době odvážet do márnice – inu rak je rak i dneska natož v 60tých letech.
    Jinak se hluboce skláním před těmi, kteří dokázali přestat a už se k tomu nevrátili, je to opravdu nadlidský výkon a útrpně toleruji ty co to nedokázali.
    V hospůdce u štamgasta se nekouří, nikomu to nevadí a ven k popelníku chodí jen několik notoricky známých kuřaček – apropo všimnuli jste si že ženy dneska u nás kouří o dost víc než muži?

    • bob napsal:

      Sakra je Advent, tak něco veselejšího!
      Já byl včera v jedné pražské nejmenované hospodě, v kuřáckém sektoru, bylo tam narváno a všichni byli happy, Já vím……

  6. jaa napsal:

    NO jestli ono to není zase nějak jinak. Co praví lidová moudrost- odříkané a zakazované – největší porce. Jestli ono nějak neubývá kuřáků a jestli ty výpadky zisků v té ejůnii nejsou moc velké.
    Jinak dík za článek, je to zajímavé.
    Jestli by se dala někde sehnat statistika z posledních zepár let pro porovnání.
    Kdo ví, třebas by to bylo jasnější..
    Ale byli předkové zvědavci a kanoni., dát tohleto dohromady musela být docela fuška…Z našich dnešních psavců a press na tohle nikdo nemá. Jsou to žabaři proti předkům

  7. Rosťa napsal:

    Kouřil – umřel. Nekouřil – umřel taky. Asi 32 let nekouřím. Zjistil jsem totiž, že jsem za večer u kulečníku vymlátil dvoje Sparty. Jednu cigaretu v popelníku, druhou v hubě a třetí jsem tahal z krabičky. Magor každým coulem. Můj názor je, že zakazovat kouření v hospodě je vrchol kravinismu.
    Článek si přečtu až večer, teď musím poslušně se ženou do štatlu. Chce mě v nějakém obchodě obléct, abych prý nestrašil spoluobčany. Že to naporučil Ježišek.

  8. cobolik pacholik napsal:

    kde je kurva volnost pre tych co maju radi foukacky?jak parlament kuka na tych obcanov co fajcia?preco sa nevypisalo referendum?karcmar plati za karcmu(hospoda) on by mal vediet,ci ma kopu debilov,co fajcia,ci uvedomelych zdravych jogers,ktory budu o cigarete pisat jak o nasledku jadroveho vybuchu.ja plne respektujem tych co nefajcia a umru docista zdravy,ale kurva,kde je respekt pre mna,co si ten shit zvany cigareta dam,ja napriklad nepijem nijaky alkohol,nie preto bo som jehovista,ale malem som dechnul z neho a nevykrikujem ,ze zakazat,len cajovne,mliekarne,jogurtarne,okyslicene vody,bo ja bidim,ze to ojeb na holotu.
    ja ked prestal chlastat prestal aj fajcit a nekuril som 5 rokov,potom som dumal,kurva robim jak biely nigger,nepijem,nefajcim,sexxujem jak rocne obdobia a umriem zdravy?aspon tak sa trujem tou skurvenou cigaretou,mozno debilny kuk,ale moj a nemienim menit,jogurtare a behaci po mestach tu zozru tony prachu a olova,ked budu mali casu podumat,jak budu umierat proc?sak som zil zdravo,organicky som sa stravoval,proste zil perfektne,ja budem vedel a poviem, si chuju vedel si,ze to nedobre fajcit,cela tvoja mafia umrela na rakovinu,co budeme mali spolocne ja debil fajciar a yogurtaci a behaci smrtelny strach a otazku jak to mozne,ja mam odpved jasnu jogurtar nech sa opyta kokota v parlamnte …

  9. cobolik pacholik napsal:

    este musim dodat bo by som neprezil,za moj tazko vyrobeny skurveny peniaz,som za kokota a obmedzovany a to skryto ta kurva,co tam pre mna v nejakom parlamnte to obmedzuje vsetko pre moje zdravie,skurveneho uzernika to nekontroluju a nejednaju,nerobia zakon,ci zaprdeneho novinara,i blogera,jak fendrych som kuknul,ze novy minister zahranicia v tej riti tu to taky kokotko pre putina a on roky sef firmy exxon,ktora obraca miliardy,oni tu v tej riti uz docista sa im pojebalo,pisu a roberaju,ze volby na rozkaz putina hackli rusi a docista vazne to beru a nepytaju sa tych buranov tu,ci putinovci behali za nimi a nevol hilary,vol trumpa,ze e mail zverejnene hilary,toto sa vedelo uz pred volbami,pred vlabmi sa vedelo,ze trump kurvenik a vsetky kurevky sa hned ukazali,ze ich obtazoval a nepomohlo,bo proc,bo roste us holota rozhodla inaksie,jak si oni boli isty a su z toho docista na vetvy a paf a ja tiez z nich paf,taky demokrati a nerespektuju svoju holotu.

  10. Antimon napsal:

    Souhlasím s názorem, že antikuřácký zákon je …. Článek je zajímavý, protože ukazuje, že nejen my, ale i naši předci 🙂 Já sám jsem kouřil od svých 25 let (vojna). No a příští sobotu to bude rovných deset let, co jsem si pod stromeček nadělil nekouření. Dospěl jsem k názoru, že to byl opravdu velice povedený dárek.

  11. Děda Olin napsal:

    Další příklad toho, že většina poslanců jsou pitomci a jdou proti vůli svých voličů. Svolal snad váš poslanec občany svého volebního okrsku a zeptal se jich jak má hlasovat? Mají ti, kteří o našich životech rozhodují, vůbec reálnou představu o tom, jak lidé žijí? Že 90% lidí nežije v Praze, ale i tam, kam nejezdí ani autobus a kde jsou lidé vděčni za práci za méně než 20 tisíc hrubého?

    Vesnické hospody se zavírají již od převratu. Nejprve to byly nákladné a často prakticky nerealizovatelné požadavky na hygienu, změna životního stylu vesnických obyvatel, zdražování nákladů na provoz (když je chladno a zima, musíte topit a svítit i když v lokále sedí pět hostů a i když budete mít přes týden zavřeno, topit se musí, jinak vám hospoda spadne na hlavu), růst cen a pokles kupní síly.
    Uvědomují si politici, že živit se na vesnici jako hospodský znamená ve většině oddřít všechno sám bez zaměstnanců? Že obrat a zisk jim nedovolí platit uklízečku, kuchaře a pingla? Všude totiž nemají hostinští štěstí na to, že jim kolem hospody vede frekventovaná silnice, nebo jsou v turistickém „ráji“ a mohou tak žít z kuchyně. I když je to před zákonem neomlouvá, aby vůbec přežili, museli krátit tržby a tedy i daně. S účetní, kterou si samozřejmě museli platit, se vždy nějak dohodli. Zboží se také dalo nakupovat „bez papíru“, to není žádný problém. A to už vůbec nemluvím o tom, že jste v takové hospodě v nájmu. To je pak už na sebevraždu.
    Takové hospody nyní dorazí EET a protikuřácký zákon. Vždyť to jistě vidíte sami – chlapi si raději dají lahváče za 10 v Jednotě, než za 25 v hospodě. Raději se schází u kámoše v garáži a všelijakých „boudách“ a šatnách na hřištích, kde si pořídí výčepní zařízení, nakoupí sudy a nikdo je neotravuje buzerováním. Ten, kdo to organizuje, má minimální náklady a pár korun jako přivýdělek. A všichni jsou spokojeni. Až na hospodského, který opravuje hospodu, topí, svítí, ohřívá vodu, uklízí, větrá, platí daně a sedí v lokále sám. A společenský život na vesnici jde do háje.
    PS: nevím jak to vypadá jinde, ale znám dvě takové vesnice a tam je to přesně tak, jak jsem napsal.

    • Rosťa napsal:

      To je pravda. Na dědině byla hospoda střediskem veškerého dění. Sehnal se tam řemeslník, brigádník, materiál, který někomu přibýval a po troše truňku se i pěkně pozpívalo. Byli tam mladí i staří. Ty jsem jako mlaďoch rád poslouchal, přestože žádný z nich neměl Oxford. Ona ta škola života někdy vydá za víc a když dnes tak poslouchám různé veličiny s mnoha tituly před i za jménem, tak jsem rád, že jsem měl tu čest poznat i normální lidi s normálním rozumem.
      Po plyšáku se začalo dělat vše pro občana a z vesnických hospod vypadli jako první důchodci. A ne proto, že by stávkovali. V týdnu personál hraje přesilovku nad hostem a v pátek, kdy je lidí dost, převládají mlaďoši bez rodin. Když mě někdy vykope synátor na kulečník, tak jsem jediná mechem obrostlá fosilie v lokále. A není se co divit. Vymýšlení stále nových kravin má za následek ceny, které si některé skupiny občanů dovolit nemohou. Přitom se ví, že nejlepší guláš je několikrát ohřívaný, nastavovaný několik dní a nejkvalitnější čepované bylo z hospody, která měla sání kompresoru vyvedeno do panského pisoáru, který měl žlábek a stěnu natřenou térem. To člověk na pěnu položil starou poctivou korunu a ta tam seděla až do vypití celého piva. Dnes tam narvou CO2, leze vám to nosem ven a brkáte jak osel v říji. Jo, ti dobroseři, na co šáhli, to pos…i.

      • Rosťa napsal:

        A především se nikdo nějakým kouřením nezabýval, přestože to někdy byla síla. Když si dva senioři v knajpě zapálili veržinko, tak u mariáše mohla fixlovat i ta největší nemehla.

      • Děda Olin napsal:

        Naprosto přesně jste to popsal. Ty hospody nebyly vesměs nic moc estetického. Kamna na uhlí v lokále, u stropu ventilátorek, hajzlíky tak jak píšete, bez teplé vody a ručníků, stoly bez ubrusů… no, z dnešního pohledu hrůza. Pivo tlačené vzduchem ze dvora, půllitry vyplachované ve vaničce, ale jako křen (pokud nebyl hospodský dobytek). Hospody byly narvané, pivo teklo proudem a nestálo celé dny v sudu. A šlo to, fungovalo to. Každý chlap měl v kapse pár drobných na dva tři kousky, cigára a kafe s chladítkem. Bez problémů si dal tláču, sekanou, klobásu nebo utopence. Dnes jde útrata do stokorun a to si ne každý může dovolit. A nebo jen čas od času. Mělo to svoji atmosféru, své příznivce a komu to nevonělo, nechodil tam nebo šel jinam.
        Myslím, že život kolem těch čtyřek a trojek hospod a výčepů se za staletí stal „českou kulturní památkou“, součástí národního folklóru a žádná vláda od c.k. místodržitele až po Husáka s tím neměla problém. Někdo chodil do Kavárny Slávie, někdo do vinárny U Šuterů, jiný k Pinkasům a jiní zase do nálevny naproti Nákladovému nádraží (jak ono se to tam jmenovalo?). Každý podle svého gusta a solvence.
        To až hlasatelé a bojovníci za lidská práva a svobody to poslali do hajzlu a uzurpovali si právo říkat lidem jak mají žít, co je správné a co špatné, co in a co out. Kdyby to jen říkali, oni to ale uzákoňují a nařizují. Není zrovna tohle to, čemu se říká totalita?

        • Bavor V. napsal:

          Chlapi, vy byste mne rozbrečeli. Taková ta pravá hospoda se čtyřmi až pěti stoly, keramický tácek, na který se hospodský dělal ty čárky a když host odešel, tak je jen setřel mokrým hadrem… Ano, tak tam jsem měl své první točené, ani nevím, kolik stálo, ale něco kolem koruny.

          • Rosťa napsal:

            Zajímavé bylo, že lahváč a točené bylo za stejné peníze. V hospodě, jako v koloniále. Dnes je točené cca 3x dražší. A jak píše děda Olin, pivo teklo proudem. A ráno z toho v hlavě permoníci nepořádali manévry. Jestli to nebude tím, že ho tehdy neprovozovali majitelé z Indie a podobní experti s dlouholetou tradicí výroby. Z kopřiv, jak říká F. R. Čech.

          • st.hroch napsal:

            Jo, desítka za korunudvacet …

        • Ahele napsal:

          Jakobyste popisoval hospodu v Resslovce na rohu naproti kostelu Cyrila a Metoděje blahé paměti dob studentských a nyní Krčmu u parašutistů. Nutno ještě podotknout, že tlačenku s cibulí a utopence tam mají furt a dokonce na dnešní poměry v ceně lidové.
          Jen s tím kouřením to bude asi horší. Tak mě napadlo – cenu jedné krabičky cigaret tvoří cca ze 4/5 spotřební daň a DPH – co by asi tak dělali kdyby národ jako jeden muž a žena přestal kouřit.

          • cobolik pacholik napsal:

            tam to poznam tu ulicu…

          • oh napsal:

            Zatížili by spotřební daní cukr a tuky. A přidaly by k tomu několik megatun žvástů, jak nás tyhle věci zabíjejí a kdyby se zachránil jen jediný život.. a dál už to znáte. 😦

            • oh napsal:

              Sakryš, taková hrubice. Omlouvám se všem, samozřejmě tam má být přidali

              • Rosťa napsal:

                Ale blbost. Bylo to správně. K…y přidaly. Shoda podmětu s přísudkem. Češtinec to tak řeší.

    • vera napsal:

      Může tak být, ale taky znám vesnici, a hospodského, který má hospodu na hřišti. Jak začne být teplo, opráší lávky a gril a do pozdního podzimu vytočí neskutečně piva na všech akcích – radovánky, fotbálky, tancovačky, páteční návraty omladiny z měst. Na roznášku si bere brigádnickou výpomoc. A na zimu stáhne okenice, o čistotu trubek se mu starají štamgasti, pro které má speciální stoly – se šuplíkama na karty a drobňásky, a pořád jede. Je fakt, že je to na jižní Moravě, ale i tak- je moc výjimečný?

  12. vera napsal:

    Taková nějak smutná debata. Vždyť ten zákon není striktně protikuřácký, ale dovoluje hospodským volbu, jestli budou mít podnik kuřácký nebo nekuřácký, ono se to asi zase utřepe.
    A přelaďte : do dob, kdy tabák byl ještě tabák, a Nejlepším dárkem mohl být doutník….viz Vánoční obrázky z dobových časopisů :
    http://retrofeeling.blog.cz/en/1512/novy-clanek

  13. strejda napsal:

    Kde jsou ty staré, dobré časy, co byla v Praze ještě otevřena hospoda Batalion. Dubové stoly s tlustou deskou, v ní vydlabané misky a u každé na řetězu kovová lžíce. Pokrm byl za pár krejcarů. Nikdo nemusel mít hlad. Miska se po zavření vytřela hadrem, aby nechytla plíseň.
    Už nikdy nebudou ty zlaté krásné časy. Od té doby jde všechno z kopce.

  14. pepanov napsal:

    Já nevím co máte proti zákazu kouření. Já jsem zrovna ve čtvrtek byl s kámošem na třech, když jsem přišel domů tak dva dny mi větrala bunda aby se toho smradu zbavila. Byl jsem na Maltě, v USA, v Anglii i ve Francii a tam je v hospodě krásný čistý voňavý vzduch. V USA jsem byl na kraji Washingtonu tři týdny a za tu dobu jsem potkal tři lidi, kteří kouřili. Podle vzhledu to byli nějací somraši. V Londýně v době když běželi koníci derby tak kdo si chtěl bavnout tak šel ven a neslyšel jsem, že by s tím měli nějaký problém. Bavím se vždy když naše pražská kavárna křičí, že patříme na západ, ale bohužel tímto patříme na východ.

    • Rosťa napsal:

      Dnes to jsou cigarety, zítra pivo, pozítří bůček. Cukr je na cestě, solit se také nemá a ta káva!!! to je také pěkný prevít. Ale nejhorší je ten internet, co přenáší tu ruskou propagandu. Tam však strach nemám, to si Janda pohlídá.

    • cobolik pacholik napsal:

      pan videl v usa,kolko aut preleti po uliciach a high way?6000 lietadiel je tu kazdu minutu vo vzduchu,ked ukazuju mapu letov to jak saranci,to dokopy v tych ostatnych krajoch nepreleti ani po ceste,ani vo vzduhu,zakazali kourit aj na plazi pri tej kope vody na otvorenom priestranstve,kde oko dovidi voda,kto fajci to nejaky somrak u mna somrak jebany,co sa ma neopyta,kde moje pravo,bo ked som v tych kasinach pred 4 petiletkami kukal,jak kazdy fajci a dym sa nedal krajat,jak niekde na zabave v tych burakovach,kde som rastol, a ani tricko nesmrdelo,bo ventilacia jak svina a najlepsia hlaska,ze ten co nefajci,tak jemu skodi viac,jak mne ,co ten dym sloknem a vypustim,ta to taka pravda,jak americky budweiser,k budejovickemu budvaru,na tom americkom pise king of beer,kral piva,ze tabletiek naseru tu v tej riti stovky ton a skodia jak kurva,ze proti tym skodnym,naseru dalsie,co zabijaju tie skodne pred nimi toto to ticho po pesine,ze elktromobil by nebol problem nasrat miliony,ale nemozno bo oil by nebil miliardy,ze jablka a hrusky,ani deko.

  15. jaa napsal:

    JO, jo -„mysli si že na klystýru stojí rakousko a vítězství je naše“. Tak nevím co se děje – žádné předvánoční – smířliví – ale ŠVEJK…. oíj, oj 🙂 copa se to v té NAŠÍ/JEJICH TV DĚJE. uff

    • Rosťa napsal:

      Také se dívám. Starej Hrušínský, to je eso. A ta herecká elita kolem, to je něco ( porovnání se současnými komedianty nemožné ).

    • Rosťa napsal:

      Dnes ze srandy nevycházím. Na PL jsem se od cikána Veselého dočetl, že Romové jsou budoucnost Evropy. Ještě jsem si jednou opucoval brýle, ulil trochu červeného a testoval, zda nemám vlčí mlhu. Neměl, on to fakt myslel vážně.

      • strejda napsal:

        Tak to já musel otevřít novou láhev Oakheart. Musel jsem část z toho číst dvakrát, abych tomu uvěřil co čtu. Ale když jsem, již – nepiji rum ze skleniček, ale z cínového pohárku – držel v ruce ten pohárek, tak mně došlo, že je to normální. Půlka politiků tak myslí a mluví. V Evropě určitě. Všude samí noví vědci, doktoři a inženýři. Jsou jich statisíce.
        Někdo tu psal, proč píšeme tak smutně. Tak tedy, bude veselo 🙂

      • cobolik pacholik napsal:

        jsem se od cikana docetl,po prve,co deges moze napisat , po druhe,tak rasisticky oslovit cikan?

Komentáře nejsou povoleny.