Černá hodinka aneb Prácheň


V knihách historických objevil jsem zajímavé popisy hradů a tvrzí na Šumavě. Pravda, podle neznámého autora je pod pojem Šumava zahrnuto mnohem širší území, to ale umožnilo zařazení právě i hradů a tvrzí z kraje prácheňského. Takže co se píše o základním kameni kraje prácheňského?

Hrad Prácheň, jehož skrovné zříceniny posud spatřují se na vrchu stejného jména u Horažďovic, náleží k nejstarším hradům v Čechách: jeho okolí bylo již v pohanských dobách sídlem Chrudošovým, připomínaným v Libušině soudu.
Povšimněte si, že autor ještě věří v pravost Rukopisů.
Dle pověsti založen prý byl již od vévody Bořivoje I. v desátém století, který prý vystavěl též kostel sv. Klimenta na jihozápadním svahu téhož vrchu ležící, co devátý křesťanský chrám ve své zemi. Dle autentických dat stál již hrad Prácheň za časů Břetislava I., za něhož r. 1045 jmenuje se co hlavní místo župy prácheňské (provincia prachensis), kteráž rozkládala se od hranic bavorských po obou stranách Otavy až za nynější Strakonice mezi župami Volyňskou, Bozenskou a Klatovskou. Byl tedy hrad Prácheň hradem župním, kterážto okolnost sama již dosvědčuje, že založen by i velmi záhy. Co županové jmenují se na Práchni r. 1184 Vítek z Prčic, praotec Rožmberkův a Jindřichohradeckých, r. 1220 Diviš z Divišova, praotec Šternberků v. a r. 1264 „Burgliardus Camerarius, ved Castellanus Prachinensis.“

Za dlouhého mezivládí po smrti Otakara II. přišel hrad Prácheň téměř k úplnému úpadku. Proto daroval král Jan r. 1315 vrch Prácheň s dědinou Poříčím a některými požitky ve vsích Domorazech a Práchni pánu Bavorovi III. ze Strakonic na Bavorově, jehož předkové měli od dávna již v držení také blízké Horažďovice, s povolením, by na Práchni znovu (de novo) hrad založil. Zdali Bavor tohoto dovolení užil čili neužil, není známo; neboť o hradu Práchni neděje se později po celá dvě století žádné zmínky. Toliko to víme. že páni ze Strakonic drželi hrad Prácheň ještě r. 1380,kdež Bavor ze Strakonic zde farář dosazoval.
Teprve po dvou stech letech, když Půta Švihovský z Risenberka stal se vlastníkem Práchně co nástupce Jana ze Švamberka, někdy držitele města Horažďovic a snad též hradu Práchně, dal sešlý hrad r. 1500 z části opět opravili, tak že dle okolností opět v něm bydleti se mohlo. Téhož syn Jindřich Švihovský z Risenberka „dal r. 1515 (tu středu po sv. Bonifáci) své manželce Woršile kněžně z Munsterberku na hradu Práchni, panském dvoru téhož jména, městě Horažďovicích atd. pojistiti věno 2500 kop gr. př. v deskách zemských. Okolnost tato dokazuje, že ještě r. 1515 hrad Prácheň stál: od této doby klesal ale vždy více, tak .ze brzy na to všude uvádí se jen co pustý zámek, zejména r. 1558; okolo r.1590 ale toliko poplužní dvůr Prácheň se připomíná.
U lidu hrad sám záhy vešel v zapomenutí, jméno však kraje prácheňského“ posud v něm se udržuje.

Z knihy „Památné HRADY A TVRZE v Šumavě“ vydané v Klatovech roku 1876 sestavené F.J.Š. (autor neidentifikován)

Další článek 0:00 Zázrakové mnozí se dáli

bavor-podpis_rex2

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice prácheňsko se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Černá hodinka aneb Prácheň

  1. LB napsal:

    Není mi jasné, pane Bavore, odkud pochází jméno Prácheň?

    • Bavor V. napsal:

      Prácheň má jméno po držiteli, jako Libeň, Veleň a p. a jako Prachov, Prachovice, Prachatice a p. Původně na místě byla vesnička toho jména, které se pak přeneslo na hradiště s kostelem, následně pak strážní hrad. Jméno dokazuje prastarý původ osídlení, protože pozdější hrady dostávaly již jména německá. Stejné je to i se Strakonicemi, které byly založeny dávno před příchodem rodu Bavorů.

  2. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta… 🙂

  3. Joda napsal:

    Ad Rukopisy.
    Dlouho se vedou spory o jejich pravost. Dnes jsou obecně (ale ne všemi) považovány za falzifikáty.
    Četl jsem zajímavou úvahu (bohužel nevzpomínám kde), že problém je v tom, že všichni badatelé posuzovali oba rukopisy společně a tak docházeli k závěru, že jsou oba pravé, nebo oba falzifikáty. Podstatou té úvahy byla možnost, že jeden je pravý a druhý falzifikát (Hanka našel nejdříve pravý rukopis Královédvorský a jeho úspěchem byl tak fascinován, že vzápětí vytvořil falzifikát Zelenohorský).

    • Bavor V. napsal:

      Myslím, že už je současnými metodami dokázáno.

      • vera napsal:

        No kdoví, zdá se že pochyby stále existují, a boje zastánců i odpůrců dál probíhají :
        http://hrebicek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=206578
        Říkám si, jestli my slované nejsme takoví trochu masochisti, radši si uberem než bychom si přidali, a nebudeme svoji historii oslavovat a tvořit svoji mytologii, ne a ne.
        Zatímco germáni si vystaví Wulfilovu bibli, ačkoliv je už na první pohled podezřelá, a nechají svět, aby ji obdivoval. A slovany, aby ji studovali a přiznávali v pokleku prvenství germánskému písmu. Není to škoda?

Komentáře nejsou povoleny.