Černá hodinka aneb Něco pro ekonomy


Z Pamětí Jiřího Jana Haranta z Polžic a Bezdružic, mladšího to bratra Kryštofa Haranta

Rok 1624. Mince ten rok na pětkrát jináč a jináč šla.

Léta 1624 při času nového léta mince prvnější zvejšená za dobrou počtená patentem zapověděna, za lehkou a nehodnou vyhlášena tak, aby se nebral groš, kterej 2 1/2 zl. platil, jednom za 20 kr. ; a groš, který platil 75 krejcarů, za 10 kr., 24 kr. za 3 kr., 15 kr. za 2, 3 kr. za malý peníz. A tak brali ty peníze i staré zas, jak prv platily, tolar široký za půl druhého zl., kterýž prve platil 10 R., a dukát za 2 1/2 R., který prve platil 20 R. Však velice málo ponejprv bylo vidět starých peněz, a těch prvnějších lehkých neradi lidé tak lacno dávali, takže opět v ten drahý a neourodný rok veliká nouze na lidi byla, že neměli, zač sobě chleba kupovati. Než velikanoc přišla, opět nechtěli bráti českých grošův, že zapověděné byly. Těch, jimž cvelvar říkali a dvanácte krejcarů, na kterémž v orlu v prsech kolečko bylo neb říšské jablko, ty po 10 kr. brali, a cvelvary jen po 2 kr., některých dokonce za nic. Opět při sv. Trojici nechtěli bráti českých grošův, který cifry třích neměly, než po 2 kr. ; při sv. Jakubě opět do Klatov přinesen patent, které groše české mají brány bejti a které nic. Při sv. Jiljí opět zapověděno 24 kr. groše, aby nebyly brány než po 18 kr., dvanácníky po 9 kr. A tak ten rok na pětkrát mince jináč šla; v říši pak každé město říšské minci svou drobnou i knížectví mělo, a žádné jiné mince krom svou bráti nechtělo, krom široké tolary a dukáty a koruny. Ty přijdouc kdo tam, musil měnit za dobrou minci jich ; v Praze dokonce žádný(ch) českých grošův nechtěli bráti než po 2 krejcařích.

Dokážete z toho rozklíčovat, co vlastně kde kdo mohl platit?

Další článek: O střelbě do vlastní nohy, aneb trochu zbytečné psaní – od J.G.

bavor-podpis_rex2

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Černá hodinka aneb Něco pro ekonomy

  1. vonrammstein napsal:

    Ne, jsem v tom ztracenej jak ve starejch anglickejch přepočtech.

    • Bavor V. napsal:

      No jo, ale kdo těm lidem měl poradit? Tohle vypadalo asi jako daňová politika našeho státu. Změna stíhá změnu 🙂

    • oh napsal:

      Však na záludnosti anglického měnového „systému“ prý chytali Angláni nepřátelské špióny ještě za druhé světové. A v jízdních řádech anglických železnic se vyznal jen jediný člověk – Sherlock Holmes. 🙂

  2. NavajaMM napsal:

    Zaujímavé informácie. V presných prepočtoch sa tiež trochu strácam, ako rytier, ale chápem, že sa autor sťažuje na devalváciu českej meny voči peniazom, používaným v ríši.
    Zaujímavá mi je tá zmienka o lokálnych menách, ktoré fungovali v každom meste lokálne po svojom. V rámci ríše teda existovali desiatky rôznych mien a vtedajšia valutová burza, keby existovala, to by bol Babylon…

    • strejda napsal:

      Lokální měny fungovali i mnohem později. Třeba v roce 1848/1849 a také 1918/1919. Tiskly je obce i obchodníci. Někdy se i zlaté čtvrtily. Mám o tom do našeho plátku napsat článek. V okresním archivu se několik těch bankocetlí našlo. Stříhaly se jako poválečné body, co si je pamatuji.

      • NavajaMM napsal:

        To sú zaujímavé súvislosti. Napíšte, prosím, krátky extrakt aj sem.

      • brtníkvbrlohu napsal:

        Lokální měny byly jak v Rakousku tak i Německu – kdysi jsem viděl sbírku takových platidel, i na zajímavých materiálech jako je kůže nebo dýha.

  3. Hudec napsal:

    Teď jsem tu chtěl machrovat a učinit vám zde přednášku o mincovním konsorciu v Českém království po Bílé Hoře, kdy zemi zcela ovládal z císařovy vůle Karel z Lichtenštejna. Členem tohoto konsorcia, které razilo tzv. „dlouhou“ (tedy znehodnocenou) minci, byl prostřednictvím svého bankéře Witte de Witta také můj oblíbenec Albrecht z Valdštejna.
    Jenže jsem příslušnou knihu někam založil, nemohu najít, a tak jsem domachroval….

    • Hudec napsal:

      No to smekám! Není to fejk?

      • NavajaMM napsal:

        Nie je. Už niekoľko rokov o tom viem, môj syn sa zháňal aj po minciach do zbierky, no obidve mestá sú trochu z ruky a nemám priamu skúsenosť ako to funguje.

    • Ahele napsal:

      Lokální měny LETS (Local Exchange Trading Scheme) nejsou zase tak ojedinělé, jak by se nám asi na první pohled mohlo zdát.
      http://e-republika.cz/article1724-Lokalni-m%C4%9Bny-v-praxi
      Myslím, že živec? odpovídá lokální měně so, v Toulose ve Francii (2011).
      “ Za poplatek 15 euro se stanete členem asociace Sol-Violette (stránky zde) a můžete používat jejich měnu zvanou sol. Registrace je důležitá, protože zdejší regionální družstevní banka (Crédit Coopératif) kryje bonitu této měny a vymění ji za eura v poměru 1:1. Radnice v Toulouse složila bance zálohu na hodnotu měny sol, která je v oběhu. A obíhá 2x rychleji než euro. Poukázky ovšem fungují jen omezenou dobu, pak se automaticky znehodnotí. Jejich cílem je sloužit jako garant lokálních výměn a služeb. Jak celý systém funguje, na to se podívejte v reportáži France 3. “
      V ČR byly také pokusy. Jestli dosu trvají nevím.
      http://lets.ecn.cz/letsvcr.php

Komentáře nejsou povoleny.