O DEMOKRACII PRAVÉ A FALEŠNÉ.


JAROSLAV KALLAB

V poslední době se nejen tady diskutuje o pojmu demokracie. Ale stejné problémy již měli naši předci. Toto je například článek z roku 1918 z týdenníku „Lípa“

Staré přirovnání hesla s mincí náleží mezi ty obrazy, jež nám poskytují hlubšího názoru do skutečného dění, než obšírný výklad. Jako u mince i u hesla se oběhem ztrácí ostrost ražby, obrysy se stávají mlhavými, až zcela se ztratí. Nemá-li mince se státi neupotřebitelnou, jest třeba vždy občas ražbu její obnoviti. Zvláště jest to důležito u mincí, jež mají vysoký kurs. Neboť vysoký kurs láká penězokaze, jejichž činnost jest tím snazší, čím více mince oběhem utrpěla; stává se pak tu i, že se vyskytují nápodobeniny, jež svou vnitřní hodnotou se vyrovnají pravé mincí, a při nichž nápodobitel právě jen spekuluje s dočasným vysokým jejím kursem. Proto opatrná mincovní správa v takových dobách zvlášť toho dbá, aby ražba mince byla bezvadně jasná. Podobně i sociální politik jest oproti heslům, jež mají vysoký kurs, zvláště nedůvěřivě, a pečuje o to, aby se pod ním nekryl padělek, třeba za jiných okolností rovnocenný.

Není v nynější politice nejen vnitrostátní, nýbrž i mezinárodní hesla, jež by mělo vyšší kurs, než heslo demokracie. Nebude tedy snad nemístno zamysliti se nad tím, čím se liší demokracie pravá od falešné.

Pojem demokracie vytvořili řečtí filosofové právní jako protivu na jedné straně monarchie a aristokracie, na druhé ochlokracie. Kdežto o osudech národa rozhoduje v monarchii (což je ovšem pojem zcela rozdílný od toho, co dnes tímto názvem označujeme, zvláště, mluvíme-li o dědičné, konstituční monarchii) jednotlivec, v aristokracii skupina nejlepších občanů (zase nesmíme mysliti na dnešní rodovou aristokracii), rozhoduje v demokracii národ o svých osudech sám. Tam však, kde místo národa rozhodují třeba všichni obyvatelé určitého území, ale nikoliv jako národ, nýbrž jako soubor jednotlivců, kteří se dávají ovládati svými osobními nebo skupinovými zájmy, předsudky a tužbami, nemluvíme již o demokracii, nýbrž o ochlokracii.

Nestačí tedy k demokracii, aby všichni občané měli účast na vládě, zasahovali do osudů národa; moderně vyjádřeno: všeobecné rovné hlasovací právo nečiní ještě ze státu demokracii; neboť všeobecné rovné hlasovací právo nacházíme i v ochlokracii. Nejde, jak Rousseau první ukázal, v demokracií o to, aby se uplatnila vůle všech (volonté de tous), nýbrž o to, aby se uplatnila vůle obecná (volonté générale). Obojí tato vůle by se mohla krýti, mohlo by se očekávati, že všeobecným hlasováním se zjeví obecná vůle, kdyby skutečně, jak Rousseau a po něm osvícenští a liberální zastanci demokracie se domnívali, všichni hlasující skutečnou svou vůli projevovali.

Tomu však tak není nikdy. Neboť ohromná většina hlasujících nemívá dosti rozhledu i dosti klidné rozvahy, aby vlastní duševní prací k jasnému mínění se propracovala; jde zpravidla pod vlivem zevních momentů za cizím míněním, jak novinami, veřejnými politickými řečmi, ale i činiteli naprosto nepostižitelnými, jako klevetami, nejasnými pověstmi, se poznenáhlu utváří,

Uvážíme-li k tomu, jak nepatrný zlomek času i duševní práce většina lidí věnuje zájmům obecným vedle zájmů vlastních, vždy do popředí se tlačících, i jak na rozhodnutí naše působí naše (rodinné tradice, hospodářské a sociální postavení i prostředí, na něž svým povoláním jsme vázáni, odhadneme aspoň přibližně, jak i v této věci skutečnost jest vzdálena ideálu; skutečné naše rozhodnutí bývá zcela jiné, než to, jehož bychom se přidrželi, kdybychom byli tak rozumní a tak volní, abychom dovedli sami vystihnouti, čeho v pravdě jest třeba.

Jíž řečtí filosofové upozorňovali, že jest mnohem větší rozdíl mezi demokracií a ochlokracií, než mezi demokracií na jedné, a aristokracií i monarchií na druhé straně. Liší se pak demokracie od ochlokracie tím, že v demokracii rozhoduje zájem národa, v ochlokracii zájem jednotlivců nebo jednotlivých skupin, V tom podobá se demokracie monarchii a aristokracii. Rozdíl mezi demokracií na jedné, aristokracií a monarchií na druhé straně jest pak jen v tom, komu se přisuzuje dostatečná rozumová schopnost, aby vystihl, čeho národu jest třeba. Neboť monarchie, v níž by nerozhodoval zájem, národa, stává se tyranií, aristokracie oligarchií. Vyžaduje tedy demokracie stejně jako monarchie i aristokracie mravní schopnosti podříditi své zájmy zájmům národa, a rozumové schopnosti vystihnouti, co v daných poměrech jest skutečným zájmem národa. Rozdíl mezi nimi jest jen v okruhu osob, jimž tyto schopnosti přisuzujeme, V monarchii ji přisuzujeme jednotlivci, v aristokracii několika, v demokracii všem. Demokracie tedy není určitým státním zřízením, jež by snad zákonem nějakým mohlo býti dáno a zas odňato, nýbrž jest to nejvyšší stupeň vývoje národa, kdy celý národ dosáhl toho stupně mravní i rozumové zralosti, že každý dospělý občan jest s to, aby nejen poznal, čeho národu za daných okolností jest třeba, nýbrž i své osobní zájmy těmto zájmům celku podřídil.

Kde těchto schopností není, tam sebe dokonalejší státní zřízení jich nemůže vytvořiti, a dějiny nám ukazují, jak tam s nutností přírodního zákona národ, jenž se snad domohl demokratického zřízení, propadá ochlokracii, oligarchii nebo tyranii, v nejpříznivějším případě monarchii nebo aristokracii. Státní zřízení může ovšem podporovati vznik demokracie, nebo mu překážeti, nemůže však z národa nevyspělého nebo zkaženého učiniti národ skutečně demokratický. Tak skutečná monarchie a aristokracie jsou u národa normálně se vyvíjejícího průchodní stadia, jimiž národ prochází, než dospěje v demokracii; tyranie, oligarchie a ochlokracie jsou zjevy chorobné, jež někdy, se vyskytují jako dětské nemoci národa, častěji jako známky úpadku, někdy však i ,přepadají národ během jeho vývoje, kdy, nepodaří-li se je včas zastaviti, vedou k rozkladu, k zániku národa, jenž stává se pak kořistí národů zdravějších.

Tyranie, oligarchie a ochlokracie jsou proto tak nebezpečné sociální choroby, že tu nejen držitelé státní moci sami nemají oněch mravních i rozumových ctností, jichž třeba jest ke zdaru národa, nýbrž že v zájmu sebezachování ničí zárodky, z nichž by u ostatních tyto ctnosti se vyvinouti mohly, a tím, ne-li znemožňují, aspoň zdržují vývoj národa. Na tyto symptomy choroby dlužno upozorniti, poněvadž v nich choroba nejdříve se projevuje, tak že podle nich možno již v počátcích rozpoznati, máme-li před sebou pravou demokracii, nebo demokracii falešnou.

Poznáme pak nejspolehlivěji, zda máme před sebou demokracii pravou i falešnou, podle toho, jak se v národě, o nějž jde, smýšlí o oněch základních dvou občanských ctnostech, bez nichž není demokracie, o rozumové schopnosti vystihnouti potřeby národa a mravní schopnosti podříditi se těmto zájmům.

Způsoby, jak zakrýti formami demokracie nedostatek nebo úpadek těchto schopností, jsou nesčetné. Uvedeme jen namátkou některé. Především jsou tu všemožná opatření k tomu, aby v národě nepovstal nebo se nerozvinul zájem o to, jaké jsou skutečné potřeby jeho. Věcné poučení nahrazuje se citovými projevy nebo frásemi, polemika s odchylnými názory podezíráním a výsměchem. Národ se vede k tomu, aby spíše názory politické přijímal jako články víry, než aby sám si je tvořil, z politiky se činí tajná věda přístupná jen zasvěceným. Jaký pak div, nedovede-li národ, nejsa k tomu veden, v kritických chvílích rozeznati vážný politický názor od hluché fráse jde-li raději za lesklou vidinou, než za tím, čeho skutečně jest mu třeba, a stává-li se na konec nedůvěřivým k politickým vůdcům, když jich viděl příliš mnoho, kteří mu nedovedli ukázati cesty k cílům, v něž jej naučili věřiti. S tímto intelektuálním otupováním a zanedbáváním národa jde v nepravé demokracii ruku v ruce otupování a zanedbávání mravní. I tu za skutečnou oddanost národu se vydávají zevní formy, fráse, jež bez hlubšího přesvědčení se opakují, skutečná vůle podříditi vlastní zájmy zájmům národa vytýká se jako zrada na vlastním povolání, vlastní třídě, obci, rodině, podněcuje se sebepřeceňování a utlumuje vědomí odpovědnosti zakřikováním věcné kritiky, nemístnou pochvalou, nekritickým vynášením dokonalosti jednotlivce, jednotlivých tříd, povolání a skupin, nedůstojným lichocením, na druhé stran podezíráním, tupením zastánců odchylného mínění, podceňováním jejich dobrých úmysl a činů, vyhýbáním se věcné kritice, až se vypěstuje ovzduší, v němž každý vidí ne-li ve své osob aspoň ve svém kroužku, své třídě, svém povolání vlastní těžiště národa, a domnívá se, že slouží národu, když jde za svými osobními tužbami.

To jsou jen některé prostředky, jimiž počínající ochlokracie, po případě oligarchie a tyranie vytlačuje pravou demokracii.

V pravé demokracii naopak rozumový i mravní vývoj dospěl podobného stupně, jehož jsme průměrem již dosáhli při nazírání na přírodu. Jako bychom jako šarlatána, blázna nebo podvodníka vypudili toho, kdo by si troufal nám ukázati nějaká kouzla a zázraky v přírodě, tak v demokracii jest nemožný ten, kdo by národu chtěl místo skutečných jeho zájmů ukazovati lesklé fantasie a nemožné sny. Jako tam nám nestačí, aby se nám předložilo nějaké tvrzení, nýbrž chceme slyšeti i důkaz, tak zde se nesmíme spokojiti s tím, že by se nám ukazovaly cíle, nýbrž za samozřejmé musíme pokládati, že nám ten, kdo je hlásá, dovede říci, jak jich dosíci. Ale na druhé stran též jako nemůže každý ovládati celý okruh přírodních věd, nýbrž, potřebuje-li vysvětlení, obrátí se na ty, kteří často jediné otázce práci celého života věnovali, tak v pravé demokracii nikdo si neosobuje tolik znalostí, že by o všech osudech národa mohl rozhodovati, nýbrž ví též, že tu jde o tak spletité otázky, že jen rozumnou dělbou práce může národ v sobě nashromážditi dosti znalostí, na jejichž základě by bylo možné věcné rozhodnutí,

V pravé demokracii tedy není místa pro politické diletanty, jako není tam místa pro politiky proniknuté přesvědčením o své neomylnosti. Naopak ví se tam, že každý se může mýliti, a že není hanbou, naopak důkazem poctivé snahy, doznáme-lí svůj omyl. Ale za to ten, kdo prokázal svou poctivou snahu po vystižení skutečného zájmu národa, kdo věcně dovede roztříditi důvody pro a proti, nemusí tam ustoupiti diletantovi, jenž mávnutím rukou řeší nejobtížnější otázky.

Proto není snad pravá demokracie rájem, v němž není politických bojů a stran. Naopak, jen polemikou tříbí se názory; jde tu často o otázky tak složité, že jen jejich osvětlením s nejrůznějších stanovisek možno dojíti uspokojivé odpovědi. Politická strana však v pravé demokracii nikdy není církví, jako jest jí v demokracii nepravé, nikdy si neosobuje, že jen jí pravda byla zjevena, a že mimo její náruč není spasení. Jest spíše tím, čím ve vědě jsou vědecké školy, totiž sloučením osob, jež v určitých základních otázkách jsou shodného názoru, tak že v tomto okruhu již se nepotřebují vzájemně přesvědčovati. Ale ani tyto již rozřešené otázky, na nichž se potom dále buduje, nesmějí se státi články víry. Proto v pravé demokracii přechod od jedné strany k druhé není vždy důkazem mravní méněcennosti, nýbrž může býti důsledkem zralejší úvahy, jež vedla k poznání, že řešení, jež za východisko bére druhá strana, jest správnější.

Komu tedy jde o pravou demokracii, ten vidí ve státním zřízení demokratickém jen prostředek, jenž by umožnil národu, aby své síly rozvinul, nikoliv však náhradu za chybící mu snad rozumové a mravní schopnosti; demokracie není něco, co by nám mohlo býti dáno nebo vzato, nýbrž cosi co sami musíme v sobě vypěstovati, A vypěstujeme ji tím, budeme-li toho dbáti, aby politika nebyla tajnou vědou, nýbrž obecně přístupným učením o zájmech národa, v němž sice nemůžeme býti všichni odborníky, v němž ale každý svéprávný občan musí býti na tolik sběhlý, aby dovedl rozeznati, zda to, co se mu jako politický názor předkládá, jest plodem vážné, svědomité rozvahy, či hříčkou diletantovou nebo kejklemi šarlatána a podvodníka. A za druhé ji vypěstujeme jen tím, dovedeme-li nestranně, ale neúprosně potírati každý pokus, aby jakékoliv osobní, místní zájmy, zájmy povolání, třídy, skupiny byly vydávány za zájmy národa, zájmy určitého národa pak za zájmy lidstva.

Tak výchova k demokracii jest jediná cesta vedoucí ke skutečnému míru jak uvnitř státu, tak mezi národy; rozsévačem rozbroje je ten, kdo za pravou minci demokracie nám dává její třeba sebe dovednější padělek.

Proto musíme odmítnouti i padělky, jež vnitřní hodnotou demokracii se rovnají, ve formě demokracie vystupující aristokracii a monarchii. Neboť obě příliš snadno vedou k tomu, že se v nich zapomíná na výchovu nejširších vrstev k demokracii, a proto mohou býti přijaty jen jako průchodná stadia.

Hlavní věcí však jest, aby nejen ti, kteří vedení národa v rukou mají, nýbrž i ti, kteří jim je svěřují, stále měli na mysli, že demokracie, možnost rozhodovati o osudech národa, není právem, jímž bychom získávali více volnosti, nýbrž povinností, jíž na sebe béřeme větší břemena. Proto přední podmínkou pravé demokracie jest, aby i ten, kdo toto břímě na sebe béře, i ten, kdo je jinému svěřuje, se přesvědčili napřed, že tu jest i ona rozumová, i ona mravní síla, bez nichž není pravé demokracie.

Když jsem četl toto pojednání jako bych viděl současnou situaci. Ale to přece nemůže být pravda. Dnešní demokracie je přece ta jediná pravá a kdo tomu nevěří, tak…

A sakra!

bavor-podpis_rex2

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Přejaté se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

79 reakcí na O DEMOKRACII PRAVÉ A FALEŠNÉ.

  1. avespasseri napsal:

    Děkuji za článek. Já jsem už totiž demokracii dávno odpískala, protože vláda většiny nad menšinou mi příliš často připadá jako v tom vtipu o 2 vlcích a ovci, kteří si demokraticky odhlasovali, co si dají k večeři. Jsem ráda, že ta původní představa o demokracii byla jiná. Jen si nejsem jistá, zda se někdy naplní, protože to vyžaduje víc než jen hodit lístky do urny ze strany voličů a víc než jen prosazování partikulárních zájmů ze strany politiků.

    • NavajaMM napsal:

      Presne tak, demokracia, to nie je hlasovanie. Hlasovanie je len posledná poistka, keď sa nečrtá dohoda a nie je čas na ďalšie diskusie.

  2. tata napsal:

    Taky dávno demokracii nevěřím,je to jen slovo pod kterým si každý muže představit hrozně rozdilné věci.Vemte si zdejší kavarnu z mého pohledu je zde většinou to lepší na co mužete narazit na internetu,slušnost,tolerance…….přesto i zde občas dojde na emoce a to je jen uzká skupina lidí……jak chcete nastavit určitá pravidla…….,,defakto demokracie by mněla byt určitá pravidla soužití lidí,, když se nedokáže dohodnout ani malá skupina lidí jak se to má dohodnout ve státě a ještě horší ve světě.

    A DEFINOVAT to at rozhodne většina opět nemusí byt to pravé ořechové…..víme dobře z historie jak snadno se dají zmanipulovat masy,takže dojdem že defakto spravný model není…….jen v daném čase a mistě se mluví že toto je demokracie…….někdy se to bliží někdy vzdaluje ale nikdy to nebude to co je pro všechny………naše pohledy,potřeby se tak dimetrálně liší aby to fungovalo.

    • Slim napsal:

      Ta vaše skepse je sice pochopitelná, ale rozhodujete se mezi několika systémy, které mají možná větší vady. Platón tu diskusi uzavřel tím, že nejlepší je sofokracie, .. ale kdo mu zaručí, že ten původně moudrý vládce nezblbne? O jeho dětech nemluvě

  3. Děda Olin napsal:

    1) ZÁJEM NÁRODA, CELKU vs ZÁJEM JEDNOTLIVCŮ A SKUPIN
    2) ROZUMOVÁ ZRALOST = SCHOPNOST CHÁPAT POTŘEBY CELKU
    3) MRAVNÍ ZRALOST = SCHOPNOST PODŘÍDIT SE ZÁJMŮM CELKU
    4) POTŘEBA VÝCHOVY K DEMOKRACII
    To jsou myšlenky autora, které považuji za stěžejní. Demokracie nemůže fungovat v prostředí, kde je všude a ve všem kladen důraz na prospěch jednotlivce, kde práva jednotlivce jsou upřednostňovány před právy národa (celku), kde zájmy vlastního národa jsou až za zájmy jiných národů a kde již samotný národ je sprostým slovem.
    Celý vzdělávací školský systém od mateřských školek až po univerzity a vysoké školy je postaven na individualismu, na prosazení se jednotlivce, na myšlence, že všichni (celek) jsou nám konkurenty a jediným cílem a smyslem veškerého snažení individua je osobní prospěch bez ohledu na prospěch celku.
    Výchova k individualismu, k prosazení osobních zájmů není považována za nic špatného, kdežto výchova ke kolektivismu, k podřízení se zájmům celku, k povinostem a odpovědnosti je vysvětlována jako znásilňování „zdravého vývoje“ osobnosti, jako potlačování osobních práv a svobod.
    Došlo to tak daleko, že kdo není úspěšným podnikatelem, kdo není majetným, kdo „nic“ nedokázal a „jen“ poctivě pracuje, je na něj nahlíženo jako na neschopného, na něco méněcenného.
    Jak má potom fungovat demokracie, když národ je takto vzděláván a vychováván, když je národ rozdělován?
    Jak má fungovat demokracie politická v nedemokratickém prostředí ekonomickém?
    Jak má fungovat spravedlnost obecná, když vše je postaveno na nespravedlnosti při rozdělování společně vytvořeného bohatství, když jsou tolerovány případy, kdy ten, kdo nepracuje nebo vytváří společensky neužitečné hodnoty, se má lépe než ten, kdo poctivě pracuje a jeho práce je společensky užitečná?
    Nemůžu si pomoct, opět jsem se dostal ke „klasikům“. Rozhodující je bytí, vědomí je druhotné.

    Jestliže nechápeme (nebo odmítáme), že existuje a dokonce je podporována nedemokratičnost a nespravedlnost ve společenské základně, jsou veškeré řeči o pravé nebo nepravé demokracii jen akademickým tlacháním.

    • NavajaMM napsal:

      Súhlas, pane Oline. Trafili ste to – kľúč je vo výchove. Dnes je celá výchova založená na individualizme, súťaži a hierarchii.
      Ak aj preskočím kolektivistický socializmus, tak už za prvej republiky boli foglarovské detské kluby a Sokol. Od začiatku bola výchova k spolupatričnosti a lojalite ku kolektívu.

      • Děda Olin napsal:

        „Naše republika potřebuje pevný mravní základ, bez zdravých mravních jedinců, bez zdravých rodin, bez loajálnosti k společenským organizacím, jejichž jsme členy, bez solidnosti dnešní naší činnosti nemůže být silná republika. Nestyďme se tedy usilovat o tu vnitřní sílu, kterou Karel Havlíček Borovský tak neohroženě požadoval: Demokracie bez uznání autority je nemožná!“ (TGM)
        Masaryk měl vizi, představu o tom, jaká má být republika Československá, jakých cílů je třeba dosáhnout a co pro to každý musí a může udělat. Neustále, při každé příležitosti, seznamoval občany se svým ideálem jako cílem veškerého snažení. Také hovořil o silných jednotlivcích, individualitách, ale v úplně jiném kontextu a významu. O silné individualitě jako „služebníkovi“ národa a neoddělitelné součásti celku. Všimli jste si, že často hovořil o prostých lidech, dělnících, rolnících, řemeslnících?
        Neustálý důraz na mravnost, poctivost, pracovitost, spravedlnost a pokoru. To lze v dílech TGM nalézt. Vždy ukazoval horizont a cíle všeho snažení. Tím byl sebevědomý, vyspělý národ a suverénní republika.
        Bohužel, to vše dnes neslyšíme, o tom se málo mluví, stejně jakoby již neexistovali obyčejní prostí lidé, lidé bez jejichž každodenní poctivé práce by nebylo ničeho. Vždyť sledujete televizi. Odpovězte si sami co tam a koho dnes a denně neustále vidíme a slyšíme = prominenty, příživníky, darmožráče a budižkničemy z řad showbusinessu, bulvár, radosti a strasti bohatých, násilí, vraždy, pokleslost, kýč, dekadenci, vulgárnosti, americký způsob života, nekonečné politické šarvátky… atd. HNUS velebnosti!

        • Bavor V. napsal:

          Přirozeně se tážeme : Do jaké míry splnily se věštby pronášené sociální demokracií s takovou určitostí? U nás uslyšíme protichůdné odpovědi. Z tábora kapitalistického se řekne:Ano, věštby začínají se plniti. Máme vládu většinou socialistickou, prodchnutou duchem socialistickým ; zasahá pronikavě do instituce soukromého vlastnictví, do svobody smluvní, připravuje, podporována jsouc parlamentem, změny v hospodářském životě, jež povedou na konec k plné socialisaci. Z tábora socialistického, zvláště z levého jeho křídla uslyšíte nespokojené hlasy: Máme vládu koaliční, zadržující přechod k socialisaci; provádí sice mnohé dobré sociální reformy, ale pilíře kapitalistické soustavy zůstávají neotřeseny. Vysvětlujeme si tuto protichůdnost odpovědí. Každý z obou táborů má o podstatě a obsahu problému sociálního své vlastní názory i posuzuje vývoj našeho veřejného života ze zorného úhlu svých představ, které nad to jsou ještě hodně neurčité, snad až mlhavé.

        • NavajaMM napsal:

          Oline, nesledujem TV a mám o hodne čistejšiu hlavu. To, čo ste napísali o vízii budovania republiky Vám kľudne podpíšem.

  4. tata napsal:

    OLINE

    Souhlas ale uvědomuji si to je náš pohled…….silný jedinec bude myt dimetrálně jiný pohled.,a z jeho vidění to je pochopitelné…..aby to aspon trochu fungovalo musí ta společnost najít určitý kompromis a defakto zase se dostanem do kruhu……….ano v podstatě to vždy bude jen tlachaní protože to je jen výraz co se nedá přesně definovat……to co si definoval stím souhlasím ovšem mnozí to budou vyvracet…….jako vše v životě jeden rád vdolky druhý holky,tak prosté to je……nikdy nevznikne něco co uspokojí všechny prostě to nejde,,,,,,,,,,vždy to bude jen náš pohled na svět………společnost by se měla dohodnout na zakladních principech……..což se z hlediska historie přece jen zlepšilo,Bohužel z mého pohledu společnost dosahla nákého bodu…..a tápeme jak dál…….myslím celosvětově……..s pohledu historie kdy bylo otrokářství,robota….společnost nesmirně učinila pokrok……….ale co dál těd stagnujeme přirovnám to k vykonu ve sportu jsou určité hranice které se zatím nedají překonat…….a vtom stadiu je svět.

    • Děda Olin napsal:

      Ano tato, jsme každý jiný, ale o to právě jde – říct jaké vlastnosti člověka jsou dobré a jaké špatné (to není nic složitého, v podstatě to víme a není v tom závažných rozporů) a všemi prostředky výchovy, vzdělání, kultury, umění a propagandy média(!) nevyjímaje usilovat o rozvíjení toho dobrého a potlačování toho špatného. To musí dělat také ti, kteří jsou vidět a slyšet, tedy politici, poslanci, zastupitelé, umělci, hvězdy showbusinessu, média a především rodiče a pedagogové.
      Odbýt to konstatováním, že každý člověk je jiný a s tím se nedá nic dělat je smíření se s tím.

      • tata napsal:

        No vidíš je to naopak doklad toho co piši…….přesto že máme prakticky stejný pohled na svět a hodnoty…….stejně to chápeš uplně jinak než byl můj umysl……nejde vubec se stím smiřit…..konečně i to je celkem jedno jestli si smířenej nebo ne…..jsme jen zrnko vtom ději….ovšem při určité konstalaci faktorů i to zrnko rozhodne ale jen vyjimečně.

        pišeš

        Ano tato, jsme každý jiný, ale o to právě jde – říct jaké vlastnosti člověka jsou dobré a jaké špatné (to není nic složitého, v podstatě to víme a není v tom závažných rozporů) a všemi prostředky výchovy, vzdělání, kultury, umění a propagandy média(!)

        KDYBY to bylo tak jednoduché………to co pišeš je jen určitý zakladní kodex……stím se právě svět jakžtak vyrovnal……..to je co piši……….dřive bylo bežné že třeba pán měl pravo první noci…….to si dnes takto otevřeně dnes nikdo nedovolí……nestačí řici jen toto je dobré toto špatné ale to nasledné rozpracovat to do detailu a zde už právě dojde ktomu že jsme každý jiný….naopak je to střašně složité.

        protože to dobré a špatné v těch detailech najednou zjistíš že je tam markatní rozdil třeba…….ve vlastnictví…….naboženství to jsou ty dva asi největší faktory s mnoha jemnostmi…….jenže na těchto dvou musíš stavět společnost………nic není černé ani bilé.

        ANO víme o tom zakladnim ale……třeba jak postupovat vtom dodržet to dobré a potrestat to špatné………tudíž……myt trest smrti nebo ne,nebo nadřadit pravo jedince nad takovou absurditu co vidíš v soudních procesech……to jsou jen 2 přiklady……..je jich mnoho……které třeba nazveš že to je něco jiného že to řeší zakoník,předpisy atd.

        OMYL TEN ZAKLAD JE VTOM jak si kdo představuje demokracii……..podle toho zvoliš organy,a ty utvoří zakony…….hlavně mě nechytej za slovo je to mnohem složitější….v žadném připadě řici …..to není nic složitého, v podstatě to víme a není v tom závažných rozporů)……….Naopak je to velice složité

        • Děda Olin napsal:

          Samozřejmě že je to ultra složité. Ale ne neřešitelné. Je nezpochybnitelné (a o tom píšu), že lidé mají různé vlastnosti, povahy, schopnosti atd. Ty jsou pozitivní – třeba poctivost, nebo negativní – třeba sobectví. Já si nemyslím, že rodina, škola, společnost dělá maximum k tomu, aby se poctivost u lidí rozvíjela a sobectví potlačovalo. Nemám na mysli trestní zákoník, ale prostředky výchovy, výuky, propagandy, utváření veřejného mínění aj. Na tuto úlohu stát a společnost naprosto rezignovali. Protože v „nové době“ někoho vychovávat znamená prý znásilňovat jeho „přirozený vývoj osobnosti“, je to pokládáno za nepřípustný zásah do jeho práv a svobod. To jsou důsledky šíleného libertariánismu a nekritického přejímání (a společenská podpora tohoto přejímání) negativních stránek amerického způsobu života. Proč? Protože účel světí prostředky. Vše co přináší zisk je posvěceno, je propagováno, je oslavováno. Bez ohledu na to jestli je to nemravné, nevkusné, nevýchovné, nemorální a neužitečné.
          Takže ne že nevychováváme, netvoříme „nového člověka“. Dnes naopak víc než kdysi. Akorát že v tom negativním smyslu.

          • tata napsal:

            OLINE
            TEORETICKY je malo co neřešitelné,prakticky už je to horší…opět musíme zduraznit že to stojí a běží na tom jak jsme ruzní…….jak jsem psal nemám problém prakticky se nenajde tema kde my dva bysme neměli podobný pohled….třeba zminěná vychova souhlasím ale kolik lidí by nám oponovalo……..nas ve škole vychovával makarenko podle mě správně…….a už hned máš problém dohodnou se s lidmi typu Džamili…….a otom sem psal…….ty lidi nemužeš ignorovat musíš najit kompromis a to je někdy skorem nemožné……nebo imigrace zde bych mýt moc neustopil ani o kousek………pravda je jiná tlačí nas ustopit ,to je to co jsem měl na mysli jak jsme ruzní

  5. NavajaMM napsal:

    Vynikajúci text. Bolo by dobré podčiarknuť ešte toto:
    „Ale na druhé straně též jako nemůže každý ovládati celý okruh přírodních věd, nýbrž, potřebuje-li vysvětlení, obrátí se na ty, kteří často jediné otázce práci celého života věnovali, tak v pravé demokracii nikdo si neosobuje tolik znalostí, že by o všech osudech národa mohl rozhodovati, nýbrž ví též, že tu jde o tak spletité otázky, že jen rozumnou dělbou práce může národ v sobě nashromážditi dosti znalostí, na jejichž základě by bylo možné věcné rozhodnutí“
    *
    Presne tak. Demokracia potrebuje deľbu práce. Ako nemôže jeden alebo úzka skupina rozhodovať o všetkom, tak nie je možné chcieť (leda v ochlokracii), aby sa každý mohol alebo musel ku všetkému vyjadriť alebo o všetkom hlasovať. Napríklad je niekoľko málo tém, o ktorých niečo viem a do ktorých mám záujem hovoriť. Ale vo všetkom ostatnom by som sa spoľahol na spoluobčanov.

  6. Rosťa napsal:

    Demokracie. Zní tak krásně vzletně, politici s ní žonglují v každé větě nejmíň dvakrát a tak si říkám, že bych si ji na stará kolena také prubnul. Kdyby ji tedy u nás také zavedli. Ale nezavedou, páč jsme trubky a ničemu nerozumíme. Takže jsme odkázáni na periodicky se opakující volby, kdy se zvolenci stanou mistry v hledání slepých uliček a světlo na konci tunelu je lokomotiva. Ale příště prý to tutově vyjde. Teď to nešlo, protože koalice. A já jim věřím, myslí to upřímně.

  7. bob napsal:

    Lidi neblbněte.
    My si tady budeme idealizovat 1.republiku, přitom ji nikdo z nás nepamatuje.
    Chvíli jsem přemýšlel (:-)) o tom, v jaké zemi bych chtěl žít, Přiznám se, že jsem toho moc nevymyslel, z čehož subjektivně usuzuji, že to tady není tak nejhorší. My ( já velmi )se tady (právem) rozčilujeme nad vymýváním hlav, nad úrovní ČT…, nad politiky….. Ale ono to není nikde dramaticky lepší.
    Ona ideální společnost existuje bohužel jen v našich fantaziích.

    • Bavor V. napsal:

      Myslím, že nikdo nic neidealizuje, jen se konstatuje, že některé věci byly trochu lepší. Aspoň na papíře. A ten úvodní článek už s 1.rep. nemá společného vůbec nic. Snad jen rok napsání.

      • bob napsal:

        Tu 1.rep jsem uvedl jen proto, že je vykládána jako etalon demokracie…

    • NavajaMM napsal:

      Toto nie, Bobe, to je podpásovka. To je ako keď mi v politicky korektnom jazyku na všetky výhrady odpovedajú „ak sa ti tu nepáči, tak sa vysťahuj do Ruska“. Lenže ja nechcem žiť nikde inde a nechcem ani kopírovať iný spôsob života sem. Chcem len uplatniť svoje ústavné právo na vykonávanie štátnej moci. To je všetko.
      Viackrát som v diskusiách spomenul, že som proti daniam z príjmu a chcel by som, aby sa nahradili inými príjmami štátu. Argument, že všade na svete sa platia dane z príjmu je triviálny, neodborný a neberiem. Nie sme odkázaní na to, aby sme len kopírovali. Keď husiti prijímali pod obojím, tiež to nikto na svete nerobil.

      • bob napsal:

        Taky nemám rád demagogii zmíněného …ak sa ti tu…“ dokonce nechci nic kopírovat, jen si tak uvažuji, kde bych chtěl žít (kromě toho, že tady).

        Obdobně uvažuji, kdyby mi hypotetický kouzelný dědeček nabídl, že si mohu vybrat prezidenta, tak bych nevěděl nebo bych musel dlouho přemýšlet.
        Já jenom chtěl naznačit, že by mě všude (aspoň tam, kde jsem to trochu poznal) něco štvalo.

      • Ahele napsal:

        NMM copak nápad ten je dobrý jenže jak jej realizovat, když ani komunisté tak daleko nemysleli přestože výrobní prostředky byly buď státní nebo družstevní tedy vlastně nás všech. Snad jen země jako např. Kuvajt si něco takového mohly dovolit. I takové Norsko, které je ve srovnání s námi bohaté (zase ta ropa) má progresivní daně z příjmu a vyšší než u nás.

        • NavajaMM napsal:

          Ako to realizovať? V našich podmienkach by to nebolo až tak zložité. Na Slovensku sa dane z príjmu tak zo 75% prevádzajú na obce ako príjem miestnych rozpočtov. Po zrušení daní z príjmu sa ušetrí na administrácii výberu a rozdiel do 25% predchádzajúcich príjmov z tejto dane by mohlo pokryť mierne zvýšenie DPH (predpokladám do 5%).
          Tých 75%, čo teraz sú hlavne príjmami obcí, by som nechal na obciach a diskusiu s občanmi v konkrétnej obci, ako tieto príjmy získať. V rôznych obciach budú zrejme aj rôzne spôsoby. Niekde zo zvýšenia dane z nehnuteľností, z pozemkov, inde z poplatkov, niekde si možno povedia, že ani zvyšovať nepotrebujú.
          No a druhá vec, je treba budovať štátny sektor, ktorý bude získavať príjmy do rozpočtu cez štátne podniky.
          PS: Prečo komunisti nezrušili dane zo mzdy, to nechápem.

          • bob napsal:

            Já daň považuji za akt solidarity.
            Bohatí platí vyšší, chudí prakticky žádné.
            Připomněl jste mi Tlustého jak lidi balamutil s tou nízkou daní.
            To si opravdu ti nízkopříjmoví pomůžou….
            Zatímco DPH platí jak bohatí, tak chudí stejnou.
            Dopředu prosím nepoužívat takové to, že úspěšní jsou trestáni…

            • NavajaMM napsal:

              Mne na tej dani z príjmu vadí to, že je to v podstate dvojité zdanenie. Lebo príjem obyčajnému človeku zdania keď ho dostane, aj keď zaň robí nákupy. To, že bohatí platia vyššie dane, to nie je pravda. Väčšinou si vedia zariadiť, aby neplatili nič. (Pripomeniem len Babišov posledný nápad so zrušením zdanenia dividend.)
              Daň z príjmu sa zaviedla hlavne preto, aby sa bralo tam, kde je z čoho. Keby sme urobili riadnu analýzu výdavkov štátu a kto z občanov príslušné služby potrebuje, možno by sme prišli na to, že je to naopak a chudobní sa v mnohých prípadoch daňami skladajú na služby, ktoré využívajú len bohatí. Napríklad 10% rozpočtu SR ide na kapitolu „Doprava“ a zďaleka tieto výdavky nie sú použité rovnomerne v prospech všetkých.

              • Ahele napsal:

                To máte pravdu s tím dvojím zdaněním. To mi připomnělo, znáte to video o zakladním nepodmíněném příjmu? Nevím jestli si to dobře pamatuji, ale tam se jednak mluví o DPH (myslím, že se jednalo o jednu sazbu a až při konečném prodeji zákazníkovi) a jednak o zdanění práce strojů v souvislosti s tím kde na ten ZNP vzít. Dnes je zdaněna práce lidí, ale přitom čím dál více spotřebního zboží vyrábějí automaty. A bude hůř až např. takové 3D tiskárny budou ještě dokonalejší a levnější.
                MMch Tlustý o něčem trochu podobném přece uvažoval, když představoval svou daňovou reformu. Jednalo se tehdy, tuším, o 4000Kč. No nakonec z toho zbyla superhrubá mzda což je paskvil a podvod na lidech. A oni ne a ne ji zrušit.

              • NavajaMM napsal:

                Áno, poznám to video, na ktoré myslíte. ZNP vidím reálne v ďalekej budúcnosti. Veď pozrite, niekoľko týždňov sme tu vášnivo diskutovali o EET a okrádaní štátu – viete si predstaviť, že by za tohoto stavu mal o rok fungovať ZNP?
                ZNP je pre mňa taký príklad – citujem z článku: „…zde se nesmíme spokojiti s tím, že by se nám ukazovaly cíle, nýbrž za samozřejmé musíme pokládati, že nám ten, kdo je hlásá, dovede říci, jak jich dosíci.“ Zdanenie práce strojov nepovažujem za dobrý nápad. Skôr je to vyložená absurdnosť. To ale neznamená, že sa to nemôže realizovať… už vieme svoje.
                Na druhej strane ten nápad s DPH je lepší, tak niekedy vyzerala daň z obratu.
                Keby sa mal zaviesť nový typ dane, mala by to byť (imho) daň z majetku v aktívach firmy. Jednak by to bola páka na ozdravenie podnikateľského prostredia, a jednak by to bolo hmotné vyjadrenie klauzuly v ústave: „Majetok zaväzuje“.

              • NavajaMM napsal:

                Pardon, presne tá klauzulka znie „Vlastníctvo zaväzuje“. Ešte trochu rozviniem to ozdravenie podnikateľského prostredia, ale kvôli priestoru to dám ako samostatné vlákno.

  8. K-k,. napsal:

    OT: Pane Bavore, pošta… 😉

  9. lujjza napsal:

    Omlouvám se za OT, ale tohle by nemělo zapadnout:

    „Stropnický s dalším poslaneckým výkvětem je zpět se Steel Rose! Změna ústavního zákona udělá z českých vojáků expediční sbor pro použití ve válkách po celém světě. Na obranu vlasti už nezbylo v zákoně místo! Z Česka se stane cvičební polygon americké armády?“

    http://www.novarepublika.cz/2016/12/stropnicky-s-dalsim-poslaneckym.html

  10. Hudec napsal:

    Demokracie je už jen slovo, které (jak se už připouští) může mít mnoho významů, mnoho obsahů.
    S demokracií podle představ politických teoretiků dejme tomu ze 60.let je konec, zůstává jen jako fíkový list, zakrývající buď ztopořený penis finanční oligarchie, případně vševítající vagínu zeleně sluníčkových šílenců.
    Vlastně je demokracie jako diskusní téma už velmi nudná. Nepíše o ní Blesk a nevysílá TV NOVA, tudíž jako by nebyla.

    Dědo Oline, váš názor, že:
    „…. říct jaké vlastnosti člověka jsou dobré a jaké špatné (to není nic složitého, v podstatě to víme a není v tom závažných rozporů)…“
    je sice líbivý, ale v rozporu s realitou. Je vlastně jedno, zda půjdeme do hloubky a s odvoláním na toho šílence Nietzscheho popřeme aktuální definici dobra i zla jako něčeho shůry daného a definitivního, či zda zůstaneme na úrovni všedního dne a budeme se přít, zda třeba spořivost je dobrou vlastností a kde přechází v hamižnost a držgrešlovství, a tudíž podle mínění většiny asi ve vlastnost zlou.
    Když jsem nakousl zrovna spořivost (ani nevím jak mě to napadlo, nijak o ní nepřemýšlím), pak pro jakousi fiktivní výuku ke spořivosti hned vznikne několik neziskových organizací, které se její „implementaci“ budou věnovat, živené nejen státem, ale nepochybně i finančními společnostmi, které nepochybně budou motivovány jen těmi nejlepšími úmysly ve prospěch občanů. čím se pak spořivost stane? Nesjpíš jen vábničkou pro idioty, zprofanována až do konce života příslušné generace. A tak je to se vším.

    Diskuse o aktuální demokracii jsou už jen mlácením prázdné slámy a celé téma je vhodné leda pro historiky. Praktického významu už nemá nejen diskuse, ale ani samotná demokracie.

    • NavajaMM napsal:

      Zdravá skepsa, pane Hudče 🙂
      Mal by som dve pripomienky. Prvá je k poslednému odstavcu. Záleží na tom, či sme na svete len ako diváci, alebo či v ňom ešte chceme zanechať svoju stopu. V tom druhom prípade, ak považujeme demokraciu za dobrú vec, tak takáto diskusia určite nie je mlátením prázdnej slamy.
      Druhá pripomienka sa týka tých dobrých a špatných vlastností, čo ste namietali Olinovi. Nuž v článku sa zdôrazňuje cit obyvateľstva pre to, „čeho národu za daných okolností jest třeba“. Teda dobré vlastnosti môžu byť za iných daných okolností zlými. Alebo sa stanú zlými, ak nepoznajú mieru (jin a jang).
      A zastanem ako diablov advokát aj šialenca Nietzscheho – vo vzťahu k národu naozaj nemôžeme z absolútneho hľadiska definovať dobro a zlo, lebo za rôznych okolností, v rôznej dobe a s rôznym potenciálom národa aj dobro a zlo vyzerá celkom inak.

      • Hudec napsal:

        Problém je v tom, že my jsme tu samí takoví teoretičtí krasoduchové, přičemž by bylo spíš třeba dát někomu pořádně přes držku. To by teď asi národ potřeboval nejvíc. Takovou hospodskou rvačku s nějakou tou boulí a modřinou, případně utrženým rukávem od saka. Ale v našem věku už…..

        Poslední pořádnou rvačku jsem zažil naposledy u nás na vsi v dolejší hospodě asi před… no co já vím? Pětatřiceti lety…? Čtyřiceti? Hasičský bál a rvalo se to všechno, i ženské, a nikdo ani nevěděl pořádně proč. Hotový Lada 🙂 . Dopoledne druhý den se většina sešla u Černých v hospodě zase a usmiřovala se. Žádná VB a krásně pročištěné ovzduší.

        P.S.: Hospody tam byly dvě, přičemž ta hořejší už prý od první republiky nestála za moc a tak někdy v 70.letech (?) zanikla. Dnes už tam není ani jedna a chlapi sedávají před Jednotou na lavičce a pijí lahváče. Přes den. Večer nevím, asi televize…..

        • NavajaMM napsal:

          Toto je vlastne celkom dobrý nápad. Počas dospelosti som sa vlastne vôbec nebil a moja zubárka mi to ani neodporúča, lebo mám keramické predné zuby, ale za posledné roky mám občas takú náladu, že by som sa do takej bitky vari aj zapojil.
          Ale to uzmierovanie by som videl už len na korešpondenčnú záležitosť. Dotyční by len niekedy v noci prebehli od kanála k poštovej schránke a späť.

          • vonrammstein napsal:

            A tak já Vás vemu na pivo někam, kde je živo 🙂 Bude se Vám to líbít, uvidíte! To by bylo, abychom my starý zkušený dědci nenačechrali prdel pár rozjívenejm frajerům! A kdyby to náhodou neklaplo, máme tu dva veliký špitály.

            • vonrammstein napsal:

              A taky tu máme Keramiku Soukup. Dělaj teda hlavně umyvadla, pisoáry a hajzlmísy, ale při tý technologii určitě pár předních zubů zvládnou taky.

            • NavajaMM napsal:

              🙂 🙂

              • vonrammstein napsal:

                Se moc nesmějte! Až příště přijedete do Plzně, platím drinky i zuby 🙂

              • NavajaMM napsal:

                Dobre, platí. V Plzni som bol na vojne a snáď sa tam ešte niekedy pozriem.:-)

              • vonrammstein napsal:

                Dejte vědět 🙂

              • Hudec napsal:

                Že by rytíř dokázal najít pořádně divokou hospodu, o tom nepochybuju. Disponuje osobním exteriérem, který napovídá o velkých zkušenostech v tomto směru 🙂 .

              • vonrammstein napsal:

                Lichotíte mi! Už jen oprýskaný stopy lepších časů 🙂

              • NavajaMM napsal:

                To nepochybujem, videl som rytiera na niekoľkých fotkách a veril by som, že do hospody chodí s palcátom za opaskom. 🙂

              • vera napsal:

                No jen aby ta hospoda vydávala EET ! Teda nic politického, já jen kvůli té loterii, že třeba by za výhru i na nové zuby zbylo ? využít je třeba všechno 😉

    • Děda Olin napsal:

      Už jsem se sem nechtěl vracet, ale nedá mi to.
      Jsem trochu zmaten z názorů na dobré a špatné lidské vlastnosti, z jejich relativizace a svým způsobem zpochybňování. Měli bychom snad rezignovat na výchovu rodičovskou, školskou, mediální, uměleckou, politickou a propagandistickou?
      V současné době se diskutuje o našich kulturních tradicích, o kořenech evropské kultury a způsobech života. K jejich základním kamenům, nesporně patří i křesťanství a v něm pak výchova v duchu Desatera Božích přikázání (budeš ctít otce a matku svou, nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš…) a Sedmero hlavních hříchů (pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost). Budeme snad zpochybňovat jejich pravdivost a bezvýznamnost, jejich připomínání pokládat za zbytečné a výchovu v jejich duchu za nesmysl? Vyjadřují etické minimum, souhrn morálky, vymezují základní mezilidské vztahy a apel na chování každého. A to, že lidé jsou různí a že je ta výchova složitá přece neznamená (nemělo by znamenat), že by se výchova v tomto duchu neměla dělat a mlčet k tomu, jak je výchova dělána. Výchova není kampaň, nemá časové hranice, je to nekonečný proces nezřídka s nulovým výsledkem. Ale je naší povinností takovou výchovu provádět.

      • NavajaMM napsal:

        To aj robíme, dedo Oline, či chceme, alebo nechceme, a nemusíme si to ani uvedomovať – svojim príkladom.

        • brtníkvbrlohu napsal:

          Nepletou si výchovu se socializací, výchova je VĚDOMÝ PROCES KTERÝ MÁ KONKRETNÍ CÍL (bez ohledu na obsah cíle – výchovou je tedy i příprava sebevražedného atentátníka na svůj úkol) – v našem pojetí je výchova vědomý proces který by si v podstatě měl klást jako cíl to co popisu děda Olín.

          • NavajaMM napsal:

            Vďaka za upozornenie, nepletiem si to. Mám na to iný názor, ale nejdem polemizovať, nie je to dôležité.

      • Miluše napsal:

        + + Výborně! To je základní morální kodex.
        “ Vyjadřují etické minimum, souhrn morálky, vymezují základní mezilidské vztahy a apel na chování každého.“
        Ano, také si to myslím. Ačkoliv jsem atheista. Mládež potřebuje vzory, my starší jsme měli takové, ale jejich činy jsou dnes zlehčovány a zesměšňovány, bohužel. Máme na to dokonce stálou instituci pro studium a výklad dějin, jejímž výsledkem je tento stav.

      • vera napsal:

        Výchova není až tak těžká, pokud z ní něco nevypustíme. Třeba babičky a lidovou moudrost. Ti naši nevzdělaní předkové si museli problém zhutnit, a uměli to velmi dobře. A my to ztratili. Kde jsou dnes slavná přísloví národa českého – vemte si jen jak dobře zní takové „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“ . To je přece nad deset ťinťanků 🙂 Vrátit do veřejného prostoru vyprávěnky, pohádky, přísloví, to je úkol pro dědečky a babičky, protože tohle musí začít u nové generace. Takže trousit, trousit a trousit 🙂

  11. tata napsal:

    pane HUDEC

    HNED se pozná rozdil mezi studovaným a poloblbem jako já…..kdybych si přečetl co jste napsal OLINOVI nemusel sem se trapit popsat jak mě nepochopil a jak se ohromně mylí vtom že to je jednoduché……jen Vy to umite podat srozumitelně

    • Hudec napsal:

      tato, s mým vzděláním je to všelijaké…..
      Jak před pár dny řekl herec Šmída v roztomilé roli Pacínka v neméně roztomilé detektivce Nahá pastýřka t poloviny 60.let: „Berte prosím v úvahu, že nemám dostatečné humanitní vzdělání“ (nebo tak nějak v tom smyslu).
      Poloblb? To si fakt nemyslím a pokud ano, tak stále častěji spíše o sobě.

      • brtníkvbrlohu napsal:

        Nepodceňoval bych se!!!!!

      • Rosťa napsal:

        Pane Hudče, herec Šmída v roli Pacínka předvedl naprosto dokonalý herecký koncert. A v té sestavě vynikajících herců to určitě nebylo jednoduché. Hluboká poklona nad takovým výkonem.

  12. NavajaMM napsal:

    Pre Ahele (22:12), ešte o tom ozdravení. Makroekonomike štátu veľmi vadia prekapitalizované firmy, keď niekto drží majetok v aktívach a ten nie je ekonomicky využitý. Typicky je to v nehnuteľnostiach alebo vo finančnom majetku (akcie, dlhopisy, deriváty, ale aj kovy). Ak aktíva nie sú využívané, neprodukujú tržby ani mzdy (a teda ani dane), chýbajú v obehu a štát to obvykle sanuje deficitom, prípadne dlh vzniká aj tak, že ľudia sú nútení nakupovať na dlh (hypotéky, splátky). Spoločensky je nežiadúce držať majetok ako neproduktívny a takéto chovanie by mal štát penalizovať daňou, nie poctivo dosiahnutý príjem zamestnanca.
    A ešte späť k ZNP – pozrel som si, ako sa oficiálne táto myšlienka formovala a len to posilnilo moju nedôveru:
    http://basicincome-europe.org/ubie/brief-history-basic-income-ideas/

  13. tata napsal:

    Čtenáři

    NECHCI ROZPOUTAT diskuzi,celkem nevím co si o EET myslet jsem někde uprostřed,Vím že jste vašnivý odpurce,Tento odkaz něco signalizuje že jsou poctiví a také ty druzí,
    Kvůli obavám z EET vznikají stovky „nových“ hostinců

    Čísla hovoří jasně.

    Zatímco loni v listopadu přibylo v pohostinství 816 nových živnostenských oprávnění, letos to byl prakticky dvojnásobek – 1623 živností.

    Meziroční skok v počtu přerušených živností je také velmi znatelný. Vloni v listopadu se rozhodlo 1190 podnikatelů přerušit živnost, letos ve stejném měsíci 2126. A za několik málo prvních prosincových dní (analýza je k datu 5. 12. 2016) bylo přerušeno 1220 živností v pohostinství. Loni za celý prosinec jich bylo 917. Přitom není obvyklé, že by v prosinci podnikatelé přerušovali svoje živnosti. V minulých letech tak činili nejčastěji v lednu.

    „Počet přerušených živností na začátku prosince, to je mimořádné číslo,” říká vedoucí datového oddělení v CRIF Jan Cikler. Podle něj je také jasně patrné, že od září vzrostl počet nově založených firem, které podnikají v pohostinství.

    Autoři analýzy pracovali zejména s údaji uvedenými v živnostenském rejstříku. Pohyb živností sice zachycuje i Český statistický úřad, ale jeho data vycházejí až s měsíčním zpožděním a hůře se podle nich také zaměřuje na konkrétní druh živností.

    Scénář, jaký naznačuje pohyb v živnostenském rejstříku, předvídala těsně před spuštěním EET v rozhovoru pro Seznam i bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Podle ní je taková zkušenost i z jiných zemí, kde se evidence tržeb v nějaké podobě zaváděla: Více než se hospody a restaurace zavíraly, zakládala se nová IČO, aby podnikatelé začínali evidovat bez historie.

  14. tata napsal:

    Trochu ve mně ta poslední věta budí dojem určité protichudnosti……EET je to naháňanie príborov. A tým nechcem povedať, že v príboroch nemá byť poriadok.

    protože nejsem zastáncem ani jedné strany citím se nestraný………nák mi ale nebere argument že se řeší malé zlodějny a velké nechávaj,jako mě nebere argument co se tím ušetří……..protože pak by hlavně měli jit po těch miliardách.

    Řekl bych že promě je zasadní že to je běžná praxe všude jinde proč bysme měli patřit k zemím spiše banánovým,ovšem na druhou stranu se před tímto krokem mělo zasadně vykročit v boji proti těm velkým…….Tudíž krok první razně zasahnout proti těm velkým,krok dvě proti těm malím.
    Takto začit krokem dvě pak budí dojem pořekadla vlk se nažere atd.

    • Cech napsal:

      Jsem rád, že to chápete naprosto ale naprosto správně tato a proto ta samá hádanka, kterou řeší a mediálně vyřeší náš Andy.
      Bezesporu se především jedná o toho naprosto nasyceného vlka a nesežranou kozu.
      TAKŽE :
      Na jednom břehu je pasáček ovcí, vlk, koza, zelí a lodička.
      Vlk by rád sežral kozu, koza si dělá zálusk na zelí.
      Do lodičky může pasáček vzít jen jedno zvíře nebo zelí.
      Dvě zvířata nebo zvíře a zelí se na lodičku najednou nevejdou.
      Koza ani vlk pádlovat překvapivě neumí.
      Jak dostane pasáček vlka, kozu i zelí na druhou stranu tak, aby na jednom břehu nikdy nebyla koza s vlkem nebo se zelím bez dohledu pasáčka?
      No a tuto otázku vůči daňovému poplatníku, nyní řeší a mediálně vyřeší náš super Trump neboli Andy.
      Nápověda :
      Koza tam. Nic zpět.
      Vlk tam. Koza zpět.
      Zelí tam. Nic zpět.
      Koza tam.

    • NavajaMM napsal:

      Presne tak, tata. Ak sa začína od malých a veľkí sa nechávajú byť, tak je to neúčinné. Tí malí zlodejíci sa potom necítia ako malí zločinci, ale ako spravodliví bojovníci proti zlodejskému systému. Vitta to tu kedysi napísal na plnú hubu.

  15. tata napsal:

    ot
    UŽ dlouho jsem nečetl snušku tak ,zaslepených argumentu jakou předvedl pan Čermák na najmenovaném,nejdříve jsem chtěl reagovat ale smazal jsem to,myslím že občas čte i zde tak že mě až nadzvedl takovími nesmyslnými argumenty

    • NavajaMM napsal:

      Tata, ďakujem za varovanie a ušetrené nervy. Ešte som to nečítal a zrejme ani nemusím.

      • strejda napsal:

        Také děkuji, chystal jsem se na to. Ale pan Čermák občas píše velmi zvláštně. Má nějaký přednastavený program.

        • NavajaMM napsal:

          Badám vo svojom okolí, že to postihuje aj inak inteligentných ľudí, ktorí neprestali sledovať tlač a TV mainstreamu „kvôli tomu, aby boli v obraze“. Dnes sú to už uvarené žaby a ani o tom nevedia.

  16. tata napsal:

    ono jo duležité i takové věci čist……tak jednu perličku,jedno slovo sem vymazal on by to filtr nepustil

    Neznamená to prosím, že čtenáři …. jsou Putinovci. Mnozí jistě ano. Ale proč tomu dávat negativní konotaci? Řekněme, že Putinovec je člověk, který věří Putinovi nos mezi očima. Já to, jak jste jistě poznali, nejsem. Ale dokážu to pochopit a s mnohýma tohoto názoru jsem kamarád. Rozvedu to, aby bylo jasnější, že nejsem úplným magorem. Že je KGBák je myslím nesporný fakt. Někomu to vadí, někomu ne. Že je vrah – stačí myslím jediný případ- Litviněnko. Znalejší jich doplní dlouhou řadu. Já bych za sebe řekl jediné : Groznyj.

    Tak to prezidenti USA jsou super vrazi…….no argumentace ,,excelánc,,

    • NavajaMM napsal:

      Aj keby mainstream neklamal, tak vám neuveriteľným spôsobom zdeformuje vnímanie sveta tým, na ktoré veci upriamuje vašu pozornosť. (A tým, že niektorým nevenuje pozornosť žiadnu.)
      Úplne vám to zmení vnímanie hodnôt.
      To dokazuje aj vaša posledná veta. Nechali ste sa presvedčiť, že na svete bojuje dobro proti zlu. A keďže Putin je ten najhorší, tak naši sú nepochybne tí dobrí.

    • NavajaMM napsal:

      Neskoro som pochopil, kde začína a kde končí citát, takže som vlastne odpovedal J.Č.

Komentáře nejsou povoleny.