Otázka „Dočká se obrození probuzení?“ je znovu aktuální


Stanislava KUČEROVÁ

Bez úvahy o probuzení a obrození národa nelze hovořit o našich novodobých dějinách, napsala profesorka Stanislava Kučerová, PhDr., docentka Pedagogické fakulty, autorka mnoha publikací.

Tyto dějiny začínají vyproštěním pozůstatků češství z trosek pobělohorské zkázy, probuzením národního vědomí z temna po ztrátě samostatnosti a svébytnosti, osvobozením od strachu a bázně a od hrozeb a zničujících koniášovských výzev „zapalte kacířské bludy, zkazte pekelné obludy, spalte pohanské nevěry“.

Po nešťastné bitvě na Bílé hoře přestal existovat nejdříve náš stát. Roku 1621 fakticky, roku 1627 právně. Panovník vydal „Obnovené zřízení zemské“; Česká koruna patří napříště jeho rodu dědičně, němčina se stává rovnoprávnou s dosud oficiálním jazykem českým. (Dodejme, že za daných poměrů jej odevšad vytlačuje.) Národ je uchvácen cizím vítězným vladařem, podroben jeho víře (cuius regio, euis religio), zbaven vlastního sněmu, práv a svobod svých zástupců, ochuzen o vyšší stavy (odešly do ciziny jako pro víru pronásledovaní exulanti),  připraven o jejich majetky (byly konfiskovány a rozdány cizím válečným dobrodruhům ve službách panovníka – nově vzniklé „pobělohorské šlechtě“), přišel i o vzdělanost (obohatila jiné země). Byl připraven o všechno, čemu věřil, co ctil, co miloval. Zbyl mu jen nevolý lid, odsouzený k násilné rekatolizaci a tuhému poddanství. Nastalo přikázané „silentium“ – mlčení národa na pokraji zániku.

A přece se stal zázrak. Na přelomu 18. a 19. století se zvedl zápas za český jazyk a za českou kulturu, za identitu národa proti germanizaci. Procitly síly, „silky a silečky“ (slovy F. Palackého), které podnítily utváření novodobého národa nejdříve po stránce jazykově kulturní a potom i po stránce státně politické.

Staří čtenáři znají F. L. Věka, dílo Mistra Aloise Jiráska, které opakovaně vycházelo od roku 1888. (O komplexní vydání všech Jiráskových spisů se po 2. světové válce zasloužil prof. Zdeněk Nejedlý, hlavní činitel celostátní edice, zaštítěné jménem prezidenta Gottwalda. Je to vzácný a potřebný příklad snahy spojovat naši národní identitu s identitou sociální. Dnes se nedbá ani o jednu z nich a Jirásek byl nadto křivě osočen, že vnesl do vnímání české historie mýty.“ (Jako příklad uvedeny Staré pověsti české, Temno, Psohlavci.)

Jiráskův F. L. Věk je pětidílná románová kronika – historicky věrný obraz probouzení národa a jeho kulturní obrody. Se všemi známými osobnostmi, které se tehdy o to zasloužily. Literární historik Arne Novák napsal, že jde o „autentickou kroniku českého osvícenství i vlastenectví literárního, jazykového a divadelního. Kolem ústřední postavy jsou tu seskupeny celé zástupy pražských i venkovských buditelů ze všech vrstev národa.“

Starší televizní diváci znají F. L. Věka jako třináctidílný černobílý filmový seriál režiséra Františka Filipa z roku 1970. Filmové dílo je ve shodě s literární předlohou prodchnuto láskou k vlasti a úctou k národnímu dědictví i k památce těch, kdo křísili rodný jazyk a lásku k rodné zemi.

Zásadní význam pro začátek našeho obrození mělo celoevropské osvícenství, myšlenkový směr, který v zájmu všeobecného pokroku útočil na přežitý feudalismus a neudržitelný absolutismus. V našich zemích se zpočátku uplatnily zejména osvícenské reformy vladařské, tereziánské a josefínské. Jmenujme alespoň školskou reformu z r. 1774 a toleranční patent a zrušení nevolnictví roku 1781.  Tyto reformy vytvořily důležité podmínky pro další vývoj. Uvolnily venkovský lid z tvrdého područí a nesvéprávnosti, umožnily mu opustit půdu, voli a měnit zaměstnání, stěhovat se do města, vzdělávat se, usilovat o kulturní vzestup a rozvoj. V zemích, kde národy měly své státy, se pod hesly osvícenství vedly zápasy státně politické a sociální, o charakter ústavy, o rozdělení moci, o občanská práva. U potlačených, bezprávných národů, které vlastních států neměly, muselo dojít nejdříve k probuzení národního vědomí a jazykovému, literárnímu a kulturnímu obrození. Tak tomu bylo i u nás. Odpor proti všeobecnému útlaku v našich zemích, ponížení a znevážení mateřštiny, centralizace a germanizace. Noví vzdělanci, kteří přišli pracovat a studovat do měst jako rodáci z venkova, postupně vytvořili novou inteligenci, kritickou k daným poměrům. Byla to vrstva chudá na majetek, ale bohatá láskou k domovu, k zemi svého původu. Jejich horlivostí, obětavostí, tvořivostí se měnilo ovzduší našich měst a městeček. Již nebylo bezvýhradně německé. Národ se probouzel. Dochovaly se z té doby výroky, které se staly erbovními zaklínadly, hesly buditelů: „Minula noční hodina“, „Rozednívá se“, „Za ranních červánků.“ „Česká svíce ještě nedohořela. Ne, a už ji nesfouknou“. „V práci a vědění je naše spasení“.

Literární historikové ukazují, že buditelská činnost prošla třemi fázemi.

  1. Fáze obranná (1775-1805) – generace Dobrovského.

Josef Dobrovský (1753_1829), mimořádně nadaný osvícenský jazykovědec, položil základy pro studium českého jazyka – bohemistiku a pro studium slovanských jazyků – slavistiku. Byl všeobecně, i v zahraničí uznávanou autoritou a „patriarchou“ našeho národního obrození.

V centru pozornosti vlastenců byla tehdy obrana jazyka a jeho někdejší dokonalosti. F. M. Pelcl vydal roku 1775 proslulou, latinsky psanou Obranu jazyka českého  od Bohuslava Balbína. Ten ji napsal o 100 let dříve, ale byl pro své názory pronásledován a nesměl ji vydat. „Obrana“ má 18 kapitol a líčí podrobně slavnou minulost i smutnou přítomnost českého jazyka a českého království. Příčiny úpadku vidí autor v důvěřivosti Čechů vůči cizincům, v jejich lhostejnosti k osudům království a v nepřátelství mocných. Varuje před osudem Pobaltských Slovanů a prosí sv. Václava o ochranu slovy známé písně „Nedej  zahynouti…“ Do češtiny byla Balbínova

„Obrana“ přeložena až v 2. Polovině 19. Století. V době Pelclově bylo jen málo lidí, kteří dovedli číst česky. Psalo se proto o českém jazyce a o slovanských jazycích vůbec německy nebo latinsky. Budoucnost češtiny se jevila jako velmi nejistá.

(Pozn. R. 1945-46, bezprostředně po válce, vydal Albert Pražák mimořádně cennou knihu Národ se bránil. Obrany národa a jazyka českého od nejstarších dob do současnosti. Má 410 stran.)

 

  1. Fáze ofenzivní (1805-1830) – generace Jungmannova

Josef Jungmann (1773-1847) horoval pro rozšíření živého českého jazyka ve společnosti. Patřil k romantikům, kteří budili lásku k vlasti.  Pořídil obrovský  Slovník česko-německý, svěžím jazykem překládal díla světové klasiky do češtiny, tvořil chybějící česká slova i vědeckou terminologii. Dával příklad pro vlasteneckou agitaci „Denice vzešla, jitřenka se rdí“.

Ale stále bylo vlastenců málo a málokdo ještě věřil v budoucnost národa. Z té doby se dochoval krásný výrok mladého Palackého: „Budeme-li se tak všichni chovat, pak musí zahynouti náš národ hladem duchovým. Já aspoň, kdybych byl třebas cikánského rodu a již poslední jeho potomek, ještě za povinnost bych si pokládal, přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná památka po mně zůstala v dějinách člověčenstva.“ (Ta slova platila Dobrovskému a hraběti Šternberkovi s výzvou, aby psali česky. Stalo se to r. 1825.)

(Pozn.  Kterýsi disident odsoudil obrození slovy: „Kdyby nebylo Jungmanna, mohli jsme být Němci a mít pokoj.“)

  1. Fáze vrcholná (1830-1848) – generace Palackého

František Palacký (1798-1876), historik osvícenské kritičnosti a romantického nadšení. Muž světového rozhledu, vynikající organizátor. Jeho Dějinami a politickým působením vrcholí české obrození. Označení fáze vrcholné se překrývá s označením doba předbřeznová, tj. doba před březnem 1848, kdy se u nás dalo novodobé revoluční hnutí po prvé do pohybu. Obrození národa literaturou umožnilo pomyslet i na obrození politické. Rok 1848 je revoluční v celé Evropě. (Paříž, Vídeň, Frankfurt…).

     I v Praze vypuklo revoluční vzrušení a nadšení, šířily se letáky, pořádala veřejná shromáždění, schůze, petice, došlo i na vyjednávání s vládou. A tím začal novodobý politický život v českých zemích. Obrozený národ zatoužil po svébytnosti, po svobodě, politickém uplatnění, po vlivu na řízení veřejných záležitostí, po právu usilovat o obecné blaho.

Stálo to mnoho letitých a často strastiplných bojů, než se toho domohl. Než se podařilo zbavit se cizí nadvlády a získat samostatný stát. Stalo se to až roku 1918, po první válce světové. Odvěký sen stal se skutkem: vznikla demokratická Československá republika.

* **

Charakteristika českého novověku od uznávaného historika prof. Josefa Pekaře shrnuje stručně a výstižně hlavní děje. Ač katolík, napsal objektivně a podle pravdy: „Na Bílé hoře nezvítězila kultura vyšší (zdůraznil, jako by předvídal, že nám to někteří dnešní vykladači budou tvrdit). „A jakkoli se potom vznesly kupole barokních kostelů a honosné fasády barokních paláců v pokatoličené Praze, vítězný postoj jejich nemohl nikdy zaplašit památku slz a krve, jimiž v letech hrůzy naplnil brutální vítěz znásilněnou zemi… Bílá hora, ztráta české samostatnosti, ponížení a úpadek, bylo neštěstí, neštěstí bez míry a hranic.“ A pokračuje: „Hle, jak úžasným tempem pracovaly dějiny. Od skepse vlastenců,  probouzejících se před staletím (ovšemže jazykem německým), lze-li vůbec doufat, že by si český národ  stvořil vlastní literaturu, od let,  kdy nebylo jediné české vyšší třídy obecné školy, a kdy společenský, literární a úřední jazyk vzdělaných vrstev českého původu byl skoro naskrz německý, až k dnešku, kdy bohatstvím výchovných ústavů všeho druhu i kvantem produkce duševní můžeme se měřit čestně s nejpokročilejšími zeměmi světa, od let všeobecného německého poddanství… kdy země naše byla nesvobodnou provincií státu nám cizího, až  k  státu československému, až k plné samostatnosti.

Historici ukázali, jak světlo obrození zahnalo mračna  pobělohorského  temna. Stalo se to již dávno. Ale nehrozí nám dnes nové „temno“?

Dovolte, abych připomněla jedno své dřívější setkání s památkami našeho obrození.

V zámku ve Žďáru nad Sázavou, pod Zelenou horou, bylo donedávna možno navštívit  u nás  zcela ojedinělé Muzeum knihy.

      Mohli jste tu sledovat bohaté soubory exponátů ze světových dějin písma a literatury. Bylo možno žasnout i nad provokující konfrontací dvou kulturních celků.

V jedné místnosti bylo možno obdivovat slavnou francouzskou Encyklopedii věd, umění a řemesel (1751-1772) s dodatky a rejstříky z r. 1780. Vitríny od podlahy až ke stropu vyplněné 35 objemnými folianty v dokonalé vazbě, dílo proslulých osvícenců od Diderota po Rousseaua. A naproti v malých vitrínách, které se zdály poloprázdné – počátky českého a slovenského  národního obrození. Chudičké krejcarové knížečky. Každá by se vešla do dlaně. Byly to výtvory, jimiž se národ, umlčený po roce 1620, znovu vracel do evropských dějin kultury. Našli jste tu zbytky veršíků Thámových  a Hněvkovského a Krameriovy  c.k. vlastenecké noviny z přelomu 18. a 19. století.  Časoměrné básně J. Kollára z r. 1821, sešitové vydání Palackého Dějin národa českého v Čechách a na Moravě  (1036). Byl tu Čelakovského Ohlas písní ruských  (1829) a o 10 let mladší Ohlas písní českých (1839). A byl tu i doklad o „zrození básníka“ , Máchův máj (1836), Erbenova Kytice (1853) a Babička B. Němcové (1855). Bylo to setkání plné dojetí, obdivné lásky a úcty.

(Pozn. Je mi líto, že jsem o Muzeu knihy musela mluvit v minulém čase. Zelená hora, památka chráněná UNESCEM, připadla církvi jako restituce a Muzeum knihy bylo r. 2014 zrušeno).

Nezapomínejme, že v době, kdy ve Francii vycházela „Encyklopedie“, zbrojnice ducha pro Velkou revoluci, byli naši předkové ještě negramotní nevolníci. Povinná školní docházka platila od roku 1774, nevolnictví zrušeno r. 1781, stejně  jako pronásledování pro náboženskou víru.

Ale již nedlouho po těchto osvícenských reformách čeští obrozenci probudili a oživili jazyk a položily základy věd a umění. Pak zahájili i politický zápas. Do konce 19. Století dosáhli mezinárodní úrovně a po 1. světové válce i politické samostatnosti v demokratickém Československu.

Dalo mnoho práce a úsilí překonat neblahé dědictví Bílé hory. Teprve 100 let po tom, co končila edice slavné francouzské „Encyklopedie“, byla v Praze obnovena česká universita (1882). A další university v Brně a v Bratislavě, vznikly až v Československé republice, po roce 1918. Nelze než vzpomínat na naše národní obrození s úctou a láskou. Bez něho by nebylo našeho svébytného života, naší tvořivé činnosti, naší kultury. Ale vědí to ti, kteří idejemi ovlivňují veřejný prostor?

Stalo se dnes podivnou módou nic si z minulosti nepamatovat a nebo, což je zvláště nápadné a povážlivé, naši minulost a historické děje a osobnosti, kulturní dědictví nejen dílem zamlčovat, ale dílem i všemožně znevažovat. Tak např. český ministr kultury se dal před lety slyšet, že „naše obrození nebylo to pravé ořechové“, protože se prý „vymezovali“ (Češi) od Němců a to nás „izolovalo“ od Evropy. Pan ministr asi nebyl v Muzeu knihy, a tak si neujasnil, že naši obrozenci nijak nezpůsobili naši „izolovanost od Evropy“, ale naopak, a že kdyby se „nevymezili“ proti germanizaci, podlehli bychom jako národ asimilaci. Dnes by tu nežil jediný Čech a pan ministr by neměl komu ministrovat.

Pan ministr ovšem není se svým názorem sám. Od převratu 1989 nepřestáváme žasnout nad neutuchajícími proudy pohrdavého a nenávistného  ostouzení našich národních ději a naší národní kultury. Chrlí je většina tisku i televizních kanálů. Hledáme-li zřídla tohoto mediálně šířeného pomlouvání a špinění, najdeme objevnou knihu Úloha Čechů v dějinách (Praha 1991, 690 s.), kterou pod pseudonymem PODIVEN vydala trojice autorů, Petr Pithart, P. Příhoda a M. Otáhal. Prý zrcadlo, nastavené českému národu. Ve skutečnosti pomlouvačný pamflet, do něhož se promítl příkrý, odmítavý vztah těch německých analistů, kronikářů a historiků, kteří během staletí podporovali, zdůvodňovali a oslavovali expanzivní a agresivní činy svých vládců. Je to sbírka pomluv a špinění v duchu  nejhrubšího nacionalismu – arci, a v tom lze spatřovat jisté novum – na domácí půdě a z českého pera – nepokrytě protičeského zaměření. Historické děje se tu podávají bez lidské účasti a bez porozumění pro zápas napadeného, ale s povýšeným despektem a zlomyslným pošklebováním agresora. Podiven pohrdá Čechy jako otroky, ale nechce jim dovolit, aby se osvobodili. Odsuzuje opovážlivé Přemyslovce, kteří nechtěli být vazaly německo-římských císařů, pranýřuje troufalost husitů, kteří se opovážili „vykloubit z duchovních svazků Evropy“, tupí stavovské rebely a po nich exulanty, tajné nekatolíky, buditele a obrodiče, austroslavismus, panslavismus, čechoslovakismus, Volnou myšlenku, Sokoly, legionáře, Masaryka, Beneše, první republiku. Nejde o historickou pravdu, ale o útok na historické vědomí českého národa. Za cenu zamlžování, zveličování i bagatelizování, překrucování i vysloveně neslušného lživého pomlouvání  řadí vybrané historické jevy tak, aby byla potvrzena apriorní ideologická konstrukce (čím se liší od rasistické?), že Češi jsou živel zaostalý, primitivní, málo tvořivý, zatímco Němci jsou „státotvorné plemeno“ a nositelé „vyšší kultury“. Neprávem se prý dovoláváme slavné minulosti, velikosti svých předků,  kulturního bohatství svého národa. Jsou to samé  anomálie, kterými jsme uráželi „universalismus“ a jiné vznešené ideje „svaté říše římské německého národa, vlídnou monarchií habsburskou i právní cítění Němců v našem pohraničí. Nejvíce jsme se prohřešili tím, že jsme podle Podivena lstí a podvodem získali a pak ještě znovu obnovili samostatný stát, proti vůli těch, kteří si s Podivenovým souhlasem osobovali právo nám vládnout.

Podiven stíhá pohrdáním a posměchem všechno, čím Češi žili, oč usilovali. Tak třeba Jungmann (o té nepoctivosti !) si vypůjčoval slova od jiných Slovanů, Hanka, kterému nestačily pověsti v Kosmově Kronice, podvrhl údajné Rukopisy a Smetana, Mánes, Aleš, Myslbek, Zeyer, Fibich aj. nebádali o jejich věrohodnosti (jaká hanba!), ale inspirovali se ve své umělecké tvorbě poetickou krásou básní, které se tu náhle objevily. A Světlá prý byla nenadaná snaživkyně a Hálek, favorizovaný současníky před Nerudou, se měl stát „českým Shakespearem“ (směšné!) a Neruda byl citový deviant, a proto tak přilnul k národu. Mácha byl dobrý básník, ale to jen dík jakési barokní filaci své poesie. A Palacký s celou politickou reprezentací šel manifestovat do carské Moskvy (taková ostuda!) a Havlíček byl šovinista, Masaryk povrchní myslitel a posléze podlý (!) politik a všechny české politické koncepce austroslavismus, panslavismus i čechoslovakismus, byly jen provokací vznešených idejí německého hegemonistu, založeného  přímo „plemenně“, státotvorným geniem Germánstva. Češi nedovedou vládnout.  Jejich nedostačivost a bažení po nedostižných vzorech se promítlo i do budování Národního divadla. (Heslo Národ sobě? Směšné. Kde je tu jaký národ?) A Sokolové byli paramilitantní organizace (!).

V  antiemancipačním zaujetí vadí všechny projevy českého vlastenectví, nedbání „integrující role křesťanství a katolické církve“ a nerespektování státotvorného génia německého národa. A aby nás snad nenapadlo aspoň zčásti se státotvorně integrovat, shromažďují ideologickou munici pro separatistické rozeštvávání nejen Čechů a Slováků, ale i Čechů a Moravanů . Podle Podivena jsou si Češi svými osudy sami vinni. Nemuseli spolu se Slováky projít národním obrozením, nemuseli se úspěšně angažovat v 1. Válce světové, nemuseli zřídit demokratickou republiku. Hitler nemusel žehrat na „versailleského zmetka“ a ujímat se svých soukmenovců, kteří si přece ČSR nepřáli. Nemuselo být „Mnichova“, nemuselo být protektorátu. Ve střední Evropě mohl být klid.

Ale teď bez ironie. Ano, naši předkové mohli jít dějinami i jinou cestou. Polabské a Pobaltské Slovany již hlava nebolí.

Zaráží, že renomovaní autoři nepřistoupili k tématice jinak, nově, interkulturně, že se nepokusili paralelizovat nezrušitelné protivy a hledat integrující momenty na vyšší úrovni obecnějších, všelidských  kulturních hodnot. Takto pod záminkou „léčení národní duše“ a „boření mýtů“ předvedli  techniku totální destrukce sebedůvěry národa, techniku ponižování, napadání a ničení sebeúcty člověka a jeho identity, založené na národní příslušnosti. Pokusili se znevážit, znehodnotit, znectít všechno, co se v našem vědomí váže k národní historii, národní tradici, národní kultuře. Pokusili se připravit nás o naše národní hodnoty a ideály. Víme, že bytost, která je zbavena vědomí svých hodnot, není schopna činu. Národ, zbavený sebeúcty, není schopen hájit své zájmy.

Máme teď u nás dvojí pojetí dějin Čechů a Němců. Jsou to dvě vyprávění, která nemohou být protikladnější. Srovnání obou pojetí lze (podle pramenů) podat věcně a přehledně takto:

  1. Podle Čechů přišli Němci do země jako kolonizátoři a dobyvatelé. V německém podání přišli imigranti z německých zemí jako nositelé a strůjci pokroku a činitelé vývoje.
  2. Dobu husitskou ctí Češi jako zdroj demokratických tradic země a počátek evropské reformace. Sláva českých dějin. Podle Němců to bylo hrůzostrašné a úděsné barbarství.
  3. Baroko je pro Němce označením doby kulturního rozkvětu. Pro Čechy je to „temno“, do kterého byli uvrženi po porážce stavovského povstání, ztrátě suverenit, triumfu habsburské protireformace  a zničení protestantské elity národa. Jen dík buditelům  a národnímu obrození se opět stali národem.
  4. Vznik Československé republiky r. 1918 znamená pro Čechy spravedlnost, návrat suverenity po dlouhých 300 letech nesvobody, otevřenou možnost budovat s láskou nezávislý demokratický stát.Němci odmítli nový stát přijmout. Jevil se jim jako zneuznání jejich práva na sebeurčení a na seberealizaci. Až „Mnichov 1938“ přinesl jim kýženou nápravu a satisfakci. V očích Čechů bylo ovšem rozbití Československa přičiněním německých spoluobčanů ve službách Hitlera velezradou a zločinem.
  1. Protektorát znamenal pro Čechy vyhánění z pohraničí, zatýkání, popravy, ponižování a pokořování, nejhluší porobu, likvidaci inteligence. (Zavřeny vysoké školy, popraveno 60 universitních profesorů a docentů.) A budoucnost? Po vítězství Říše byla připravena totální germanizace, deportace, genocida. Ve vlastní zemi neměl zůstat ani jediný Čech. Podle Němců se Čechům za války nežilo špatně. Nemuseli rukovat do boje, měli co jíst na lístkový příděl, nebyli bombardováni.
  2. Denacifikační odsun Němců z Československa z rozhodnutí vítězných mocností z 2. Světové války přinesl Čechům rozuzlení dávných i nedávných excesů a základ stability evropského poválečného uspořádání. Němci v odsunu spatřili katastrofu, bezpráví a zločin všech zločinů.

Je pozoruhodné, jak po roce 1989 téma odsunu ožilo. Dříve bylo jak v SRN, tak v Rakousku „tabu“  (jen s výjimkou vysídleneckých spolků). Bylo nepohodlně a trapně spojeno s nacismem. Věřilo se, že časem zmizí ze světa vůbec. Paradoxně však sjednocování Evropy jako by probudilo démony minulosti. Objevila se „změna paradigmatu“. Mnohým ze spolků odsunutých dělá dobře zapomenout, co se skutečně stalo a přeměnit se z obžalovaných v žalobce. Chtějí trestat údajné „zločiny druhé strany“. O svých vlastních nevědí nic. A jejich revanšismus získává vliv a podporu na nejvyšších místech.)

I na nás dolehla „změna paradigmatu“. Mnozí dnes vykládají dějiny podle německého vzorového schématu. Říká se tomu „demytizace“ a týká se všech významných období naší minulosti. Ale není to ani nijak složité. Podle německého pojetí je prostě všechno naopak. Připomeňme si jen pár příkladů. Nečekanou a nesmyslnou omluvu prezidenta Havla za denacifikační poválečný odsun stanovený vítěznými mocnostmi. Tvrdě revanšistické, pobuřující stanovisko byvšího uchazeče o prezidentský úřad. Neuvěřitelné ztotožňování naší národní identity s identitou bavorskou z úst předsedy minulé vlády. Prohlašování revanšistických Němců za spojence od současného premiera, který údajně pokračuje tam, kde předchozí premier přestal. Pohoršující paktování několika členů současné vlády s mluvčími útočných spolků odsunutých. Je to neomluvitelná kolaborantská servilita přeběhlíků na vládní úrovni. A k tomu připočtěme přemnoho účelových tiskovin a ustavičné přepisování dějin v televizních pořadech – všechno v zájmu uvedené protičeské orientace.

Proti destrukci historické paměti vystupují odborní historikové, učitelé dějepisu, pamětníci, mluvčí vlasteneckých organizací. Ale jejich hlas je slabý, většina tisku a ostatních medií přeje spíše „demytizátorům“ v cizích službách.

Před časem vystoupil Bořivoj Čelovský a pokusil se burcovat národ, který sice získal svobodu slova a svobodu tisku, ale ne už prostředky k tomu, aby je mohl využívat. Vydal brožuru  Konec českého tisku?  S otazníkem na konci. Brožuru poslal politikům a jiným veřejným činitelům k vyjádření.  Většina oslovených byla překvapena, že většina našeho tisku je v cizích rukou. Ale zároveň usoudila, že v době kapitalismu a volného pohybu kapitálu se proti tomu nedá nic dělat. Někteří dokonce s daným stavem souhlasili, protože prý monopol kapitálu je lepší než monopol stranických sekretariátů.  Ztratíme prý sice suverenitu, ale polepšíme si ekonomicky.

Čelovský vydal brožuru znovu, rozšířenou o tyto a četné jiné podobné odpovědi.  Titul opět Konec českého tisku. Tentokrát bez otazníku.

Když před lety (1991) vyšel Podivenův manuál „demytizace“ našich národních dějin, většina posuzovatelů jej kriticky odmítla. Ale oficiální mínění se s ním zřejmě ztotožnilo.  Milan Kundera kdysi napsal, že se národy likvidují tak, že se jim nejdříve vezme paměť. Zničí se jejich knihy, jejich vzdělanost, jejich historie. A někdo jiný jim napíše jiné knihy, dá jinou vzdálenost, vymyslí jinou historii.

     Nedovolme to. Bez odkazu předků a bez vlastní sebeúcty bychom přestali existovat. Nechceme se přece proměnit v nevědomý, neodpovědný, manipulovatelný dav. Nedopusťme to!

m-ovci-babicka

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Od přátel se štítky , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

61 reakcí na Otázka „Dočká se obrození probuzení?“ je znovu aktuální

  1. strejda napsal:

    Cituji: národy (se) likvidují tak, že se jim nejdříve vezme paměť.
    A o to jde již dlouho, u nás 26 let. Zničit paměť, překroutit ji a prohlásit za ubožáckou slabost národa.
    Není to žádné spiknutí, není to nic nového. To jen skupiny vznešených intelektuálů, kteří jsou povzneseni nad to lidské mravenčení se snaží naplnit své vize. Je to o tom, že malí, ale i velcí, mají poslouchat a starat jen o chléb a hry. To vznešení intelektuálové jsou jediní určeni k hledání a nalézání pravdy. Jdou bezohledně kupředu, jsou smrtelní a rádi by se dočkali alespoň nějakých výsledků. U nás to není boj Germánů a Slovanů, Čechů. Je to ničení obou entit. Sebezničení se dá provést jen těžko, i český národ má již své moderní tradice, natož německý. A tak musí dojít k masivní infiltraci zcela cizích elementů. Tak rozsáhlé infiltraci, která rozvrátí a rozloží dosavadní ekonomicko-politicko-kulturní vazby a přinese zásadní změnu vztahu obyvatel ke své zemi, krajině, tradici a kultuře. Z lidí se stane beztvará masa bez historie.
    Jakou budou mít tradici masy zcela cizích lidí, vytržených ze svého prostředí se kterým se za staletí a tisíciletí sžili. Nemohou přijmout naši kulturu a nemohou si ani ponechat svoji. Jak se uplatní pouštní zvyky v lesích? Jsme součástí největšího světového experimentu. V něm je zničení národního povědomí jen kapkou. A netýká se to jen Čechů a Slováků. Týká se to ještě víc Maďarů, Rumunů, Bulharů ale také Srbů a dalších. Když se podíváme na opačnou stranu je to stejné. Každý z evropských národů je zasažen – a teď řeknu něco kacířského, nejlépe se brání ty národy, které po světové válce budovaly socialismus, společnost o které věřili, že bude lepší a dokonalejší. Národy Západu se pomalu rozpouštěly a ztrácely. Ubýval jim pud sebezáchovy až do došlo ke kritické hranici. K poslednímu možnému bodu zvratu.
    V nejbližších letech zažijeme věci o kterých se nám v roce 1989 ani nesnilo. Snili jsme o pokroku, spravedlnosti a slunečném světě.

  2. kočka šklíba napsal:

    Přesně strejdo, berou nám paměť. Ne nám , ale našim dětem a vnukům, a oni, bohužel, si jí nechat berou :(.

  3. kočka šklíba napsal:

    Jo a jinak se omlouvám za OT, tak jsem na netu nenašla jiný pramen čtenářova tvrzení o platbách OSVČ a jejich čerpání zdravotního pojištění u VZP než Valentovo tvrzení. No to je ten pravý :D. Ale třeba čtenář konečně sdělí svůj zdroj ;).

    • čtenář napsal:

      pardon,nebyl to úmysl

      číst si to ale nemusíte,protože Valenta není ten pravý.

      pravý je pouze ten který vytvořil ten 5dílný seriál,ještě bude tím pravým Mládek,Zavadil,Štěch,Středula,Sobotka atd,však vy sama nejlépe víte kdo je ten pravý.

      Živnostníci versus zaměstnanci

      http://www.ivalenta.cz/blog/10

      • ladqa napsal:

        Zdravotní pojištění je koncipované jako průběžné a solidární. Je tedy bezpředmětné jak která skupina sama čerpá, jelikož jsou obě ve výrazném plusu viz. podíl čerpání zdravotní péče podle věku. Z takto vzniklého přebytku je solidárně hrazena péče o státní pojištěnce, z nich nejvýraznější podíl samozřejmě připadá na důchodce. No a pokud je mezi OSVČ výrazně více sirotků než mezi zaměstnanci, nebo se jejich rodiče a prarodiče v důchodu dožívají výrazně nižšího věku, potom samozřejmě mají mít nižší odvody.

    • Bavor V. napsal:

      Už by to chtělo nechat to koňovi.

      • brtníkvbrlohu napsal:

        A já se na tohle téma tak pěkně pohádal v hospodě – zapojil se i hostinský. 🙂

  4. bob napsal:

    Díky za vynikající blog.
    Takovému D.Hermannovi bych předepsal jeho čtení ráno, v poledne, večer.
    Historie je ošemetná věc. V každém případě je důležité jí znát. Stejně důležité je vědět, že je (v každé době) účelově „ohýbána“ – což si nejsem jistý, zda zejména mladí si uvědomují.
    Vždy jak se to hodí.
    Nyní např. zvýrazňování „ruské okupace“ (což je pravda), zároveň jako by německá neexistovala.
    Další příklad z mnoha je 17.listopad (upozadění událostí z r.´39 na úkor ´89…)
    Když už nás události z minula „zaženou do kouta“, tak se hodí „hledět dopředu“.
    Někdy se naopak hodí slogan (parafrázováno):“kdo nezná historii, tak si ji zopakuje“.
    Nakonec ve zkratce.
    V souvislosti s výročím úmrtí císaře F.J. byla i v našich sdělovacích prostředcích vykreslena jeho osoba vcelku pozitivně.
    To mi připomnělo velmi kvalifikované povídání jedné velmi vzdělané paní na téma, co by bylo, kdyby neskončilo Rakousko….Vůbec to nedopadlo dobře pro TGM.

    • Rosťa napsal:

      …. zvýrazňování „ruské okupace“ (což je pravda) ….
      Není pravda. Napadlo nás 19 států. 15 z bývalého CCCP a PLR, DDR, MLR, BLR. Širokoabočnyj Leonid, který to schválil, byl Ukr, ministr války Grečko byl Ukr a velitelem u nás usádlených vojsk byl Kličko, taktéž Ukr. V Brně jsem viděl výhradně ostře řezané obličeje asiatského typu se Slovany nezaměnitelné. Rusové tu určitě byli také, stejně jako zbylých 18 států.

  5. Cech napsal:

    Národní obrození, nebo snad úvahy o probuzení a obrození národa, je krásná intelektuálně opravdu vzletná myšlenka, která díky ohromnému pokroku v masmediálně manipulačních technologiích, je v současnosti pouze a jen prakticky neuskutečnitelná fikce.
    Především je nutné si uvědomit, že ve sjednocené Evropě je úspěšně z 70 % zabezpečena redukce lidské bytosti na tolik potřebný stav masy.
    Díky velmi sofistikovanému mediálnímu manipulačnímu přístupu, se postupně podařilo zabránit rozvoji emancipovaného jedince, který by byl schopen činit racionální rozhodování.
    Bezesporu startem bylo postupně nahradit legitimní snahu o vlastní autonomii a sebepovědomí bezpečnou leností konformismem a vynucenou pasivitou (jakákoli mediálně neschválená aktivita, je pouze a jen trestná a nemá s pokrokem nic společného).
    Postupně se podařilo většinu utvrdit v myšlence, že člověk přirozeně usiluje o únik z absurdního a krutého reálného okolního světa, ve kterém žije, tím, že se mu podařilo vnutit onen hypnotický stav předem vypracovaného ale zcela fiktivního sebeuspokojení.
    To výše uvedené platí pro celou EU ale pro manipulaci nad Českem, bylo a je výhodné použití Němců, kteří přece jenom mají s ukázněním a podrobením Čechů tři sta let zkušeností.Proto také to co jako první uviděla Stanislava Kučerová, je právě to použití Němců ale ve skutečnosti jsou k tomu Němci dokopáni US řídícími strukturami v rámci transformace celé Evropy.

    • strejda napsal:

      Cechu, Vaše tvrzení jsou silně selektivní. Nezapadají do nich Skotové, Baskové a Katalánci. Nemluvě o Bosňácích a Makedoncích a také Ukrajincích (kdo je Ukrajinec? Saakašvili? Donbaský horník? Kyjevský židovský oligarcha?). Je to problematika velice složitá a dynamická. Tím že není řízena hierarchickou strukturou, ale je síťového typu je nesnadno postižitelná. Vezměme si na příklad Estonce. Ti si do roku 1989 vybudovali spotřební a strojírenský průmysl a jejich počet v rodné zemi stoupal. Od té doby přišli o průmysl, vystěhovalectví výrazně převyšuje natalitu a země se strukturovaně vylidňuje. Odchází mladí a vzdělaní, zůstávají staří a méně vzdělaní. Zastírat se to pokouší nacionalisticko- xxx rétorika. Výsledek je zřejmý, Putin, Neputin. Přesto je to vydáváno za příklad úspěchu.
      Pro nás jsou ale zajímavé pohyby ve střední Evropě. Tedy ve střední, pokud připustíme že je Rusko také Evropa. Pokud to neuznáme, tak jsme východní Evropa. Ostatně tak nás také vidí na západ od nás. Tedy u nás není ještě proces marginalizace národa dokončen, stále je poměrně mohutná síla která se tomu brání. Je to dědictví socialismu. Velký vliv na odolnost národa má i neschopnost českých politiků, jejich nesamostatnost, ochota poslouchat – mimo Zemana – a dávání přednosti malé domů. Ovšem velká část mládeže je již národně a teritoriálně mimo. Jejich domovem je celý svět a jejich modlou či náboženstvím peníze.
      A tím jsme se dostali do kouta beznadějnosti – z našeho pohledu, ovšem.

      • Rosťa napsal:

        Svatá pravda.

      • Cech napsal:

        Bezesporu jsem se v první řadě snažil představit hlavně onu metodologii, která již nyní zabezpečuje a do budoucna zabezpečí dříve stanovené cíle.
        Zde prosím je nutné si v první řadě uvědomit, že přestavba (cílený rozklad) národa byl úspěšně spuštěn a posledních 10 -15 let je jeho působení natolik úspěšné, že je pro odcházející socialistickou generaci přímo viditelný.
        Připustíme li, že jeden biologický cyklus již proběhl a my nyní načínáme druhý biologický cyklus a stále bez podstatných problémů díky špičkové mediální manipulací, udržujeme sociální čas na místě (prostě z roku 1939 klidně uděláme rok 1989 a tato manipulace je Českými občany bezproblémově přijata).
        Odolnost národa v takto vysoce propracovaných manipulačních technikách opravdu nehraje tu hlavní roli.Pokud se podaří udržet mediální manipulační prostředky samozřejmě včetně veřejnoprávních v dosavadních „soukromých rukou“, tak dříve stanoveného cíle bude dosaženo.
        Zde prosím nerozporuji Vámi popsaný postup tj., od ekonomické devastace (výrobní prostředky jsou předány zahraničním vlastníkům), až po devastaci sociální (zákony a národní normy lze schvalovat pouze v souladu a se svolením zvýše vzpomenutých nadnárodních vlastníků VP).
        Zde pokud jde o jiné Vámi vzpomínané národy, tak se prostě bohužel jak referenda tak i volby někdy musí opakovat vícekrát, pokud není jejich výsledek v souladu s předem stanoveným cílem.Proto je ta východní část Evropy prozatím méně začleněna ale naprosto jasný předpoklad je, že v průběhu druhého biologického cyklu se začlení.

        • strejda napsal:

          Vyjadřujete se velmi komplikovaným způsobem, je to ale Váš styl. Jedná se opravdu již o druhé kolo „biologického cyklu“. Otázka je kolik těch cyklů musí být, aby došlo k nevratné devastaci. Národní obrození přišlo po 150 letech, to je asi šest cyklů. Muslimští imigranti se v západních zemích nacionálně uvědomují ve třetí generaci. Jsou ovšem ve zcela jiné situaci, jsou nejen kulturně ale i geograficky devastováni. Lze tedy i u nás očekávat návrat zpět.
          Všechny manipulační techniky mají několik vad. Jednou z nich je nízká míra vyzkoušenosti, jinou pak nezkušenost tvůrců. Metody nevznikají v nějakém kolektivu, ale interakcí v poměrně entropickém prostředí. Příklad, jak asi bude kvalitní přínos jednoduchého pornoherce.
          Vidíme i zpětné proudy, sice slabé ale signifikantní. Anglofonní Welšané se učí welšsky. Je pozorovatelné jak se welština pomalu sune od severu na jih. Před několika desítkami let to bylo naopak. Podobné je to i s manštinou. V podstatě vymřelý jazyk, používaný jen jako ceremoniální, se znovu vzmáhá, začíná se učit na školách, zatím dobrovolně, ale zájem pomalu stoupá. Podobné to bude i jinde, ale to by bylo pro specialistu.
          Je to velice zajímavé, ale doufejme, že Češi a čeština tak neskončí.

          • vonrammstein napsal:

            Co je na tom komplikovaného? V tomhle případě má recht jak barák, i když to není úplně pravidlo.

  6. brtníkvbrlohu napsal:

    Shodou okolností jsem zrovna po přečtení povídání p.Kučerové narazil na článek Petra Saka – sociologa kterého si možná vážím víc Jana Kellera a kterého spolu s Jaroslavem Koťou řadím mezi tři naše nejlepší sociology (i když Koťa je spíš sociální psycholog) (po nich dlouho dlouho dlouho nic). Jde o něco co stojí za podrobné studium kdy Sak naprosto pregnantně analyzuje – s perfektní znalostí věci – danou problematiku.
    Najdete tam mnohé co na p. Kučerovou navazuje:
    http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/sloupky/politicka-atmosfera-v-ceske-spolecnosti/

  7. brtníkvbrlohu napsal:

    Před Janem Kellere mi vypadlo „než“

    • vonrammstein napsal:

      V podstatě nevypadlo, pokud byste užíval starší formu češtiny 🙂

      • brtníkvbrlohu napsal:

        Akorát že já nikdy česky neuměl 🙂

        • vonrammstein napsal:

          Ale děte 🙂 Myslím, že Vám to jde docela dobře 🙂

  8. Rosťa napsal:

    Sebrat národu historii je první krok, jak ho podrobit. Jsem přesvědčen, že se to Havlovi a jeho lidem podařilo téměř dokonale. Stačí se podívat na tu partu, která tak pečlivě chrání jeho „odkaz“ a člověk si musí dát panáka, aby se mu neudělalo zle. A nejde se jich zbavit. Zbavíte se OH, objeví se ODA. ODA padne, je tu US. US jde do kopru, je tu VV, zelení …. . Přijde TOP a o té partě křivých hnědobrádků hermanovitých ani nemluvě. Parazit vedle parazita. A to nemluvím o tom, jak mají obšancované školy a media. Ta včetně veřejnoprávních a v neposlední řadě komedianty. Ti především musí šlapat brázdu, protože Herman by mohl uzavřít penězovod od daňových poplatníků, kterými tato „elita“ bytostně pohrdá. V takové atmosféře vést zemi k prosperitě je nemožné. Obzvlášť, když tento mor prolezl i do jiných partají, viz. socdem.

  9. Bavor V. napsal:

    Vánoční atmosféru přeje Jack Daniels

    • Děda Olin napsal:

      1+

    • vonrammstein napsal:

      Škoda, tohle mně nechutná 😦 Pan Tullamore stromek nechystá?

      • strejda napsal:

        Já bych dal přednost karibskému stromku, není nad modifikovanou cukrovou třtinu. To je slunce s duší.

        • vonrammstein napsal:

          Já bych nepohrdnul ani pětihvězdičkovou Metaxou. Brandy a koňak, to je moje 🙂

          • Kamil napsal:

            Řecké slunce? Proč ne, ale i irská Bushmills single malt alespoň 10-ti letá má také úžasné kouzlo … (po svátcích bývá dost pravidelně za přibližně polovinu ceny, takže?)

          • Slim napsal:

            Do tak kvalifikované diskuse nemohu nevstoupit.
            Zrovna včera jsem léčil nastuzení horkým mlékem s medem, Vincentkou a koňákem. Ale vynechal jsem posléze všechny ingredience, až na tu poslední.

            15 letý Torres mohu doporučit (a starší, on i ten 10-letý se dá hladce polknout). Metaxa je na mně moc sladká, ale taková ta „chuť po rozinkách“ u španělských brandy mi naprosto vyhovuje.

            https://www.google.cz/search?q=torres+brandy+15&sa=X&biw=1138&bih=691&tbm=isch&tbo=u&source=univ&ved=0ahUKEwi90ovNzOHQAhWGKsAKHelTBlUQsAQILw&dpr=0.9

            PS.
            „Poslyšte, Švejku,“ řekl k němu, „nevíte o nějaké láhví koňaku? Mně není nějak dobře.“
            „To dělá všechno, poslušné hlásím, pane obrlajtnant, změna počasí. Může bejt, až budeme na bojišti, že vám bude ještě hůř.

            • vonrammstein napsal:

              Sladká je, to ano, ale chutná po tom, po čem chutnat má-po vinných hroznech 🙂 A taky po tom řeckým slunci, to dá rozum 🙂 Vincentkou bych to ředil jen nerad, na nachlazení je grog s medem 🙂

    • vonrammstein napsal:

      Miloš Panuška, Zlín
      Út, 6. prosince 2016, 19:57:37 | Souhlasím |
      Nesouhlasím |
      +3 / 0

      Když přebere profesionál, tak:
      Elektrikář je nadrátovanej, soudce je jak zákon káže, klempíř je na šrot, metař je nametenej, sládek je nachmelenej, akademický malíř je pod obraz, malíř pokojů je zmalovanej, loutkoherec je zpuprlíkovanej, zpěvák je zhulákanej, letec je jako bomba, pyrotechnik je jako puma, kanonýr je jako dělo, pneuservisman je gumovej, truhlář je jako prkno, kněz je jako slovo boží, funebrák je tuhej, meteorolog je na mraky, veterinář je jako zvíře, boxer je ztřískanej, kropič je zlitej, sedlák má vidle, zootechnik je jako dobytek, řezník je jako prase, kovář je zbušenej, kuchař je na kaši, myslivec je piclej, písmomalíř je zlinkovanej, lakýrník je zlakovanej, kominík je zčazenej, sklenář má okno, poslanec je odhlasovanej, uklízečka je na prach, zaměstnanec autobazaru je jetej, dopravář má špičku, pumpař je total, zahradník je nakropenej, dřevorubec je zrubanej, karbaník je zkárovanej, ortopéd je zlámanej, dermatolog je koženej … víc se toho nevejde….
      Miloš Panuška, Zlín
      Út, 6. prosince 2016, 19:54:33 | Souhlasím |
      Nesouhlasím |
      +1 / -1

      Totální opice – to je stav, když už bez cizí pomoci nemůžete ani ležet na zemi.

      • NavajaMM napsal:

        dobré 🙂

        • Miluše napsal:

          To je důkaz, že čeština je jazyk vtipný a bohatý. Musíme být proto vděčni našim obrozencům a chránit ho. 🙂
          S rozvojem nových oborů se tomu nedá zabránit, ale přeci jenom: tam, kde máme český název, je zbytečné a někdy směšné používat cizí slova. Už Čapkovi se to nelíbilo. Jeho díla (i jiných) dokazují, že čeština je natolik bohatá, že byla překládána do světových jazyků.
          Pozn.
          Nechci působit jako ten jazykozpyt z F. L. Věka, který vymyslel „čistonosoplen“ a „podnosník libočudný“, Ale napadlo mne: pneuservisman by mohl česky znít „přezouvač“. 🙂

          • NavajaMM napsal:

            Áno, hovoríte mi z duše. To isté sa týka aj slovenčiny a toho tlaku, aby sa menila na slovgličtinu.

      • NavajaMM napsal:

        Tá totálna opica… možno myslíte, že sa to nemôže stať, ale za mladi som počul o príhode dvoch horolezcov v Tatrách, ktorí sa z túry vracali v takom stave, že si na značkovanom turistickom chodníku zatĺkali skoby a navzájom sa istili lanom.

      • Divoženka napsal:

        A ten co jezdí s fekálem je na sračky …😁

      • Divoženka napsal:

        A já si dovolím přidat, že ten, co jezdí s fekálem je na sračky … ☺

  10. Děda Olin napsal:

    Paní profesorka Kučerová napsala to, co (troufám si říct) vědomě či podvědomě cítí většina lidí. Jsou to závažné a vpravdě revoluční myšlenky, nad kterými se ale bohužel zavře voda a snad někdy v daleké budoucnosti o tom článku někdo řekne „Vidíte, už v roce 2016 jsme byli varováni a nikdo nic neudělal“. Přestože cítíme (a dokážeme i na faktech zdůvodnit), že nad naším v potu a krvi obhájeným národem a vydobytém suverénním státě se opět (po kolikáté už?) stahují temná mračna cizáckých a vlastizrádných zájmů, NIC se proti tomu nedělá! Naše volené zástupce to nezajímá, oni to neřeší, oni na to kašlou. Stejně jako ti, kteří se pasují do role „svědomí národa“ – akademická obec, intelektuálové, umělci, žurnalisté. Drží hubu, zatímco jindy kvičí jak prasata při porážce, inscenují satirické spektákly, protestují a kritizují.
    Stali jsme se opět protektorátem, domíniem, kolonií. Je jedno jak to nazveme, zkrátka závislými na jiném a v jeho zájmu. A budeme-li ta pouta rozplétat, nalezneme na konci USA, které si pod záminkou boje za demokracii, svobodu a lidská práva podmanily půlku světa. Tak jako již v minulosti byly ohněm a mečem zotročovány národy a státy ve jménu té jediné správné víry, nebo ve jménu té jediné správné rasy. Tak to bylo alespoň prezentováno a obhajováno. Přece nelze lidem říct, že tu jde o peníze a moc.
    „Všichni“ chtějí být bohatými a mocnými. A protože jsme lidé nedokonalí a hřešící, je ta touha po penězích a moci doprovázena mnoha zly a nespravedlnostmi. Soukromé vlastnictví výrobních prostředků je dokořán otevřenou a nedokonale kontrolovanou „zlatou bránou“ na cestě k penězům a moci. Co nám zbývá? Buďto nechat tu bránu otevřenou, smířit se s těmi zly a nespravedlnostmi a zdůvodňovat si to pokrokem, přirozeností, demokracií a svobodou, nebo bránu zavřít (nebo alespoň přivřít a lépe kontrolovat). Jak pravil klasik „Disciplína a pořádek musí bejt“. Nic se nesmí přehánět, ani s demokracií, svobodou a lidskými právy. Nejsem apriori proti nim. Ale zapomínáme, že každý líc má i svůj rub. Tedy i umět respektovat, ctít povinnost a nést odpovědnost.

  11. Jos napsal:

    Čánek je to mimořádný. Ale hned mne napadá, že obrana musí začít tvrdým přehodnocením role řady tzv. disidentů. Na příklad slovenského takyhistorika Mlynárika. Ten pod pseudonymem Danubius publikoval texty jako na př: Tézy o vysídlení československých Nemcov (1978). Hlavní tezí Mlynárikova textu je tvrzení, že „po druhé světové válce bylo z Československa vyhnáno „2,5 milionu československých občanů německé národnosti“.
    Tyhle Mlynárikovy texty se staly hlavním programem, přímo biblí, při přepisování dějin pro řadu disidentů, počínaje Havlem, třeba přes Mandlera, Doležala, Pitharta a další. Až třeba po toho hajzla Hermana.
    Já za sebe konstatuji, že vzhledem ke staleté kontinuitě německé zahraniční politiky tihleti lidé ohrožují samotné základy existence našeho státu.

  12. NavajaMM napsal:

    Vďaka za motivujúci článok.
    Nedá mi, nedať sem jeden obrázok, na ktorý som narazil pri pátraní po starých mapách:

    To ružové územie je priestor, ktorý ovládol Marcus Aurelius pri markomanských vojnách. Tá ružová oblasť sa mala stať novou provinciou – Marcomannia. Jadrom Strednej Európy sa teda mohla stať Morava a Sliezsko. Bola by bohatá, lebo cez moravu šla hlavná obchodná cesta na sever.
    Lenže Marcus Aurelius predčasne zomrel na mor a objavili zlato v južných Karpatoch. Tak sa Rimania upriamili na Dáciu.

  13. Rosťa napsal:

    Tak toto je supr. Bek zakázal pres. Zemanovi přednášku na MU, ale ten pornohnus Janda je tam vítán. Na toto už slušná slova neexistují. Už se začnu stydět, že nejsem gay, nejsem multikulti a cítím se jako Slovan.
    http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/univerzita-pozvala-prednaset-gay-pornoherce-studenti-protestuji_408485.html

    • oh napsal:

      To tatíček Masaryk asi ve svém hrobě rotuje mimořádně vysokou rychlostí. Ale co, kdybyste se jemanoval Bek, měl byste měl důvod se stydět, ale takhle? Ať se stydí akademická verbež z Masarykovy univerzity.
      Kavárně a evropským hodnotám strašně vadí, že „českou politiku ovlivňuje prostřednictvím agenta Zemana Putin.“ Kupodivu, těm samým hlídacím čoklům knížekracie vůbec nevadí, když se totéž pokoušejí ovlivňovat drogoví dealeři. Hlavně že to oni mohou použít proti Zemanovi.
      http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/otazky-a-odpovedi-kseftovani-s-intimnimi-nahravkami-jindricha-forejta-za-70-tisic-je-to-vase–1676627

      A u tarase jsem narazil moc hezký vtip. Německo přivítalo zvolení sluníčkově zeleného Van der Bellena, ale na rakouských hranicích zavádí trvalé kontroly – prý se musí chránit před uprchlíky.
      http://www.rozhlas.cz/zpravy/svet/_zprava/nemecko-zavede-nepretrzite-kontroly-na-prechodech-s-rakouskem-chce-se-chranit-pred-uprchliky–1676587

      • vera napsal:

        Akce kolem Forejta není proti Zemanovi, ale proti Forejtovi. Když někomu nestačí jenom jeho propuštění, ale ještě ho chce zničit lidsky, tak v tom musí být něco navíc. Já to vidím jako trest za to, že si dovolil „nevšimnout si“ amerického velvyslance tehdy na výročí republiky na Hradě. Stejně jako dofotoshopovali velvyslancovu tvář, tak ted ukázali Forejtovi jak to je lehké, vytvořit dojem že někdo je někde jinde než by měl být.

      • Rosťa napsal:

        Za tu akademickou verbež se bohužel stydím já. Ta naše MU mívala zvuk, ale ta paka ji posílají dolů vodou.

        • Mac napsal:

          Stydím se za „Masárnu“, moji Alma mater, i když jsem diplom stihl urvat ještě když to byla UJEP.
          A vůbec nechápu, jak ji mohl bačovat a dokonce 2!!! funkční období takovej debílek, jako je Fiala. A teď Bek – taky výkvět člověčenství….To jsou skutečně „Magnificence“, že by jeden blil.
          Ten akademickej senát, kterej volí rektora je v Brně snad v permanentním rauši

          • Rosťa napsal:

            Možná to mají příkazem. Jinak si to neumím vysvětlit.

    • Cech napsal:

      Zřejmě pokud se MU spojí s UK tak oba rektoři dostanou snad v budoucnu za povinnost znemožnit projev třeba i DT.
      https://www.novinky.cz/domaci/422850-trump-mluvil-po-telefonu-se-zemanem-ten-pojede-do-bileho-domu-trump-zase-na-hrad.html
      Protože je naprosto jedno co se ve světě děje, pokud se daří udržet masmediální manipulací pro Čechy sociální čas na místě.
      Podařilo se takto vybudovat neproniknutelnou akademickou zeď, která nyní zabezpečuje naprosto dokonalý filtr pro nežádoucí (v současnosti se nehodící) myšlenky a je úplně jedno zdali je to prezident nebo nepohodlný akademik.

  14. Bavor V. napsal:

    Narazil jsem na zajímavé povídání o demokracii. Je z roku 1918 a zítra tu bude. Upozorňuji, z roku 1918, tedy téměř před sto lety. To jen abyste pak nehledali souvislosti s dneškem.

    • strejda napsal:

      Páne z Bavorů, nedávno jsem dočetl Peroutkovo „Budování státu“. Mnohokrát jsem byl na pochybách o který rok se jedná.

    • Děda Olin napsal:

      Já když čtu M+E Manifest, mám stejné pochybnosti o datu jeho napsání.

  15. oh napsal:

    Zelené OT: Merkelová dostala ke svému potvrzení v čele CDU od německého ústavního soudu „dáreček.“
    https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nemecke-firmy-maji-kvuli-ustupu-od-jadra-narok-na-odskodneni/r~91b557a6bb9911e6b635002590604f2e/

  16. NavajaMM napsal:

    Tí naši predkovia obrodenci to mali oveľa ťažšie ako my. Mali by sme sa toho chytiť a posunúť ich dielo aspoň o kus ďalej.

  17. cobolik pacholik napsal:

    nedocka sa obrodenie prebudenia,bo holota ktora bola inac ucena mylim tych starsich. to komuna ma plus v tom,ze nasi to nasi,nasa rec to nasa rec,hoci do toho najebali rusky,ktory sa mi zisiel tu v tej riti,bo ked rus povie jebal ty svoju mamu,tak isto dristame my,polacky,ukrajinci ,bielorusy,nic ine jak barz blizko mojej reci. som sa v tom cudzom jazyku neucil nieco totalne cudzie,jasne kuk dlazdica,ale v mnohom podobne tie nase reci a nie mother fucker,jak vymrie ta holota tu co tu pise vcetne mna za dalsie 4 petiletky ohnu tu mladsiu holotu a zlamu jak suche hovno,bo ich pomagoria,uz su zmagoreny,ze budu fuckovat a nie jebat,zaklad k tomu bol,jak sa rozdelila republika,aby sa lepsie tie pidistaty dali drobit jak piesok do ich malty nie do nasej kurva.
    predtym sme si kazdy svojich chvalili ci stura,ci purkyne,jak sa pepici ucili o coboloch my sme sa ucili o pepikoch a nijak to moj sarisky nenarusilo a cital som,citam a budem citat cesky a nemam tu jednu slovensku knizku cesku,abo polsku a tych mam asi 40,bo slovensku taka som kurva zatata pre ten ich skurveny nacionalizmus,nakopali mi v KE do sisky ty z SNS odvtedy nema boha aby ja slovensku knizku kupil a to uz preslo petiletek,alebo ked sme hrali hokej,ja prisam bohu nikde nepocul,ze cech dal gola,ci cobol,ci nejaky chod,ci rusin NAS dal gola a nikoho ani nenapadlo,hoci kus narodnostne trenie bolo,ale v tej masine zvanej ceskoslovenko nemalo znacenia,bo ja mam sesternicu v ziline,ktoru som asi pred pol rokom prvykrat v zivote pocul,nikdy na zivo nevidel a hned vznikla trenica,bo ona barz hrda slovenka a syn pracuje v lichenstien a dcera v strasbourg v nejakych office a ja hned zajebal a preco nerobia v ziline? a uz sa nekontaktujeme a ani ma to neboli,bo ja jebnuty federalny citizen.
    tam po tom rozdelni sme ukazali,jak nas lahko ohnut,teraz sa hlada obroditelov,kto zapomne na svoju minulost,je stratena lodka na oceane a je len otazka casu,ktory zralok ju zozerie,vtedy sme zapreli mocno samy seba,mna co prve napadlo,ze jak sa rozdelime,co s tymy,co podochli a dreli na tu nasu republiku to mi prve jeblo,sak ich zradime,ked som toto dristal,bol som za kokota,cely cas som kokot,ale svoj a kto si mysli,ze ide z dobou nech ide do pizdy a medzi hovna bo hovno je,mne netreba obroditelov ja tam odymeny z mojich predkov a ked poviem tam z mojich predkov to na obidvoch stranach moravy,pritom nemam rodinnych predkov cechov,bo moji predkovia vsetko to,kde som rastol a zil to moja mafia to, to co som,ze pojeb,pomyleny?nech mi povie do ksichtu.
    PS.dost som pouzil svoj bohaty slovnik,slechta moze vymazat,ale taky som a nemienim menit,hoci mohol by som zmakcit,ze tu ukazujem svoju imbencilitu,ci buranstvo?moja prax zvana skola zivota nevyvrati ani jeden slusny,skolovany inteligent s jeho slusnym dristom,politicky upravenym do danej doby.

Komentáře nejsou povoleny.