Záchody

Předem se omlouvám za poněkud nevoňavé téma. Ale nakonec jsem si řekl, že furt to smrdí míň,než politika. V paměti si vybavuji tři kuriózní příběhy spojené s oněmi místnostmi.

1. V první polovině 70-tých let jsem pracoval na montáži válcovny v SSSR. Konkrétně na Ukrajině ve městě Ždanov. Dnes se město jmenuje Mariupol a v okolí se válčí. My, zahraniční experti jsme byli ubytováni v moderním hotelu, který však byl postaven podle sovětských standardů. Pro neznalé: sovětský standard v oboru zdravotechnika spočíval v tom, že odpady byly vedeny v úzkých trubkách. V každé kabince stál vedle záchodové mísy koš, do kterého se házely použité papíry. Přestože byly pravidelně vynášeny, jistě si dovedete představit ten odér. Po dobu přítomnosti českých specialistů v hotelu, docházelo k častému ucpávání odpadů. a tak jsem jednou vyslechl, jak děžurná rozhořčeně říká svému šéfovi : „To dělají ta čuňata Češi. Představte si, že oni použité papíry hážou pod sebe do mísy“. Pro neznalé: ve všech sovětských hotelech kromě recepce ještě na každém patře stál stůl a židle, kde se v nepřetržitém provozu střídaly vesměs postarší ženštiny, tzv. děžurné. Jejich úkolem bylo dbát, aby se na svěřeném úseku neděly nějaké nepřístojnosti. Pointa této historky přišla hned druhý den. Když jsem pro pobavení kolegů citoval tu děžurnou, byl jsem jedním uvědomělým soudruhem obviněn, že pomlouvám Sovětský svaz.
2. Na jaře roku 1990 jsme zpracovávali projekt na modernizaci kalového hospodářství hutního podniku. Jeden agilní kolega zjistil, že nejmodernější kalové hospodářství mají v podniku VOEST ALPINE v Linci a vymyslel, že bychom si tam mohli udělat exkurzi. Protože uměl dobře německy, telefonicky vyjednal s tamním vedením, že se do Lince mohou přijet podívat zástupci všech projekčních profesí. Narazil ale u vedení našeho podniku. Tam ještě seděli staří komunističtí kádři a myšlenka, že by několik zaměstnanců jelo na služební cestu do kapitalistické ciziny byla pro ně nepřijatelná. Kolega se nevzdal. Vymyslel, že exkurze by se dala uskutečnit pod hlavičkou ČSVTS (československá vědecko technická společnost). Dokonce dosáhl toho, že nám ČSVTS zaplatila minibus na cestu tam a zpátky. Nikdo nám ovšem nezaplatil ubytování a stravu. Stravovat jsme se museli z vlastních zdrojů. S ubytováním si kolega také věděl rady. Jeho teta bydlela nedaleko Lince a tak s ní vyjednal nocleh zdarma. Teta ovšem byla zděšena, když před jejím domem zastavil minibus a z něj se vyvalilo osm lidí. Ale nepodlehla panice, vyjednala u sousedky, že se postará o nocleh tří z nás. Sousedka byla milá starší paní, která nás nejen nechala přenocovat v hostinském pokoji, ale dokonce nám každé ráno připravila snídani. Na rozdíl od tety, která jezdila do Československa, sousedka měla o naší zemi informace jen z novin a televize. A tak hned první den nás zavedla do koupelny, kde nám názorně předváděla jak se splachuje záchod. Ta dobrá žena byla upřímně přesvědčená, že splachovací záchod je vymoženost, která do komunistického Československa dosud nedorazila. Já od té doby vždy, když čtu nebo slyším zprávy o hrozných poměrech v Rusku a v Severní Korei, tak ty informace dělím dvěma, nebo raději třemi.
3. Třetí příběh souvisí rovněž s pobytem v Linci. Během těch několika dnů jsme museli navštívit řadu veřejných záchodků přímo v podniku, nebo v restauracích nebo v nákupních střediscích. Tedy spíše v těch supermarketech, na restaurace jsme neměli peníze. A tam jsme se setkali s něčím, co jsme z domova opravdu neznali. Na jednom WC se splachovalo tak, že se musela stisknout obkládačka za záchodovou mísou, ve druhém se muselo šlápnout na označenou dlaždici na podlaze. V dalším WC se spláchlo automaticky, když člověk vstal z mísy, což zajistila fotobuňka. A tak jsem jednou zíral na jednoho ze svých spolupracovníků, jak stojí v otevřených dveřích kabinky a máchá nad sebou rukama. Na dotaz co to provádí, mi odpověděl, že pomačkal všechny obkladačky a pošlapal všechny dlaždice a pořád to nespláchlo, takže se snaží aktivovat fotobuňku. Nakonec se ukázalo, že k automatickému spláchnutí dojde poté, co se po použití WC zvenku zavřou dveře kabinky.

 

napsal Joda