Kaple


Snad na každé návsi stojí nějaká ta kaplička. U některých ani není známo její zasvěcení, někde se spíše odhaduje. Zajímavý může být i důvod, proč tomu tak je. Narazil jsem na takový případ, kdy byl s vysvěcením kaple veliký problém.
Jen tak jsem si otevřel kroniku obce Mečichov (Digiarchiv Třeboň) a narazil jsem na zápis, který popisuje trable mečichovských s tímto problémem. Jde o zápis bývalého faráře zábořského Vácslava Baráka z roku 1741, jak jej roku 1863 zapsal kronikář a místní učitel Vácslav Hrdlička ve spolupráci s farářem Augustinem Jedličkou:

Občané obce Mečichovské vystavěli sobě  uprostřed obce čili vsi kapli k jejíž vystavění pravili, že povolení od blahé paměti Velebného Pána Zikmunda Vemra horlivého 22.let v Záboří účinkujícího faráře a spolu vystavitele předního zadního kostela v Záboří, a spoluvystavitele  nynější farní budovy v Záboří obdrželi.

Pro vysvěcení této kaple pracovali 16 let. Že jim ale po tento celý čas se svolením ke svěcení dokládáno bylo odvolati se osvícenému Excelenc hraběti Königsekovi toho času panu velko Převorovi jakožto k svému neprostřednímu pánu v záležitostech světských, a jemu žádost podali pro vysvěcení kaple. Tento Excelenc Pán aby snážné jejich žádosti zadost učinil, nařídil ctihodnému Administratorovi Strakonickému z řádu Maltéského aby kapli tu posvětil. Protož než k posvěcení kaple do Mečichova vyjel, mne faráře místního listem pozdravujícím zpravil a nařízení jeho Excelencí mi vyjevil a mne bych při svěcení se účasnil  a je vydil požádal. Já pak uvažuje že celá věc ta jest přechmatná, netoliko z toho ohledu, že ves Mečichov k osadě zábořské náleží, an kaple ta jest pod právo mocností Arcibiskupskou a Převelebné Arcibiskupské konsistoři poddaná bez jejiž to svolení podobné výkony a pravomocnost čili jurisdikcí vykonávati nelze, ano i tím více an Mečichovští žádali na ten konec svěcení kaple aby tam též mše svaté slouženy býti mohly, což by zlé následky zasebou táhlo velmi velké přechmaty a břemena Zábořskému faráři spůsobili kterýž jinostranné břemena dostatečná nese, proto proti tomuto posvěcení od ctihodného Pána Administratora Strakonického slušný odpor jsem postavil, a do Strakonic k Excelenc Panu Velkopřevorovi /:kterýž toho času se tam zdržoval:/ osobně jsem dojel, že ne on, ale Převelebná  Konsistoř Arcibiskupská právomocnost důchovní má nad kaplí Mečichovskou jsem dokázal poníženě.

Namítl on; jestli pravomocnosti Arcibiskupské podléhá kaple, proč ji nevysvětí; – Nýbrž již sedm let posvěcení prodlužuje? Odvětil jsem, že za krátký čas povolení obdržím a kapli vysvětím. A však proti mšem svatým kapli Mečichovské čtenu býti majícím koneční jsem učinil odpor před řečenou Excelencí a pravil jsem: Že ani nechci mé Velebné Konsistoři zmínku činiti o žádosti za mše, nýbrž že jedině o takové posvěcení této kaple žádati budu, nimž jinák kříže rozcestích a neb jiná kaple na spůsob kříže postavená v polích svěceny bývají. Přisvědčil jeho Excelencí Pan Velkopřevor a osobně u přítomnosti pana Administratora a jiných proti sloužení mší sv. řečené kapli doslovní projevil odpor, a pravil:že se jemu dostatečné zadostiučinění dostává, jen když kaple tato oným posvěcením, které se pro kříže polní předpisuje, posvětí. Já pak za tou příčinou k Velebné Arcibiskupské Konsistoři za dovolení pro svěcení kaple poníženě jsem žádal a mimo to širší milost a milostivé dovolení jsem obdržel, tři jiné kříže polní vysvětiti. Dle dátum v Praze 19.srpna 1741.

 Na den sv.Matouše apoštola 21.září běžícího roku 1741 jsem se po odbytých službách božích do Mečichova odebral, a u přítomnosti velkého množství lidstva kapli ke cti sv.Vojtěcha vystavenou a odanou svěcenou vodou upotřebiv podle obřadní knihy římsko Pražské obřadům hovící  posvětil. Povolení od Velebné Arcibiskupské Konsistoře k tomuto konci mně milostivě udělené v listovně Zabořské uloženo se chová.

Tak se může stát, že ves sice má kapli, ale buďto ji nemá vysvěcenou vůbec, nebo se aspoň nikdo nepamatuje, komu je zasvěcena.

bavor-podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice prácheňsko se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Kaple

  1. Miluše napsal:

    http://vizit-bozimuka2.webnode.cz/cze-praha/praha-modrany/#a12-1128-cze-6-jpg

    Kapličky, stejně jako tzv. boží muka jsou ozdobou české krajiny.

    Važme si božích muk – je to krajinotvorný „bonus“, jaký jen tak někde nemají. Kromě jihu Čech a Moravy jsou takto hustě boží muka k vidění už jen v zemích arcivévodství rakouského, v Bavorsku a kupodivu na Litvě. Ani v Polsku jich moc není. (časopis Moje země, 5/2016).
    Píše se tam, že typická boží muka najdeme třeba v Jinině u Strakonic – jsou ze tří kusů kamene, mají výšku 2,5 m a vročení 1482.
    Na webových stránkách např. vizit-bozimuka.webnode.cz si můžete najít boží muka v okolí svého bydliště. Je to zajímavé.

  2. blbíš napsal:

    tomu Miluško nerozumím: typický muka = 2,5m a vročení 1482, nahoďte?

    • Miluše napsal:

      Snad je to doba vzniku té „stavby“, opsala jsem to tak jak bylo uvedeno v časopise (viz výše) a odkaz směřoval mj. k panu Bavorovi, který to tam jistě bude znát.🙂

      • Miluše napsal:

        Milý blbíši,
        nedalo mi to a optala se „seznamu“. Termín vročení je z oboru geodezie a kartografie, takže se asi o letopočet vzniku nebude jednat. V té době (1482) se určitě kámen jako stavební materiál na takové stavby nepoužíval. To mne mohlo napadnout.😦 Člověk se stále musí učit (a také uvažovat) a tak Vám za tu poznámku děkuji. A ještě prý je význam slova „vročení“ možné najít v křížovkářském slovníku. Ten nemám.

        • Bavor V. napsal:

          Vročení je skutečně rok vzniku, případně pravděpodobného vzniku. A kámen je velice starý stavební materiál.

          • Miluše napsal:

            Díky, pane Bavore, to mne asi blbíš jen tak zkouší, potvůrka jedna poťouchlá. Ještě že má tak dobrou ženu.🙂

            • vonrammstein napsal:

              No zrovna si říkám, jakej asi jinej materiál Z vepřovic se Boži muka nestavěla.

            • blbíš napsal:

              já nic, já muzikant😀

                • blbíš napsal:

                  …sem se už někde tady přiznal = pamatuju si úplný hovadiny a nedůležitý věci a tak mě to Váma uváděný, o deset let seklý vročení holt praštilo přes voči … to je tak asi tak všechno k tý potvoře ve mně. Ten kámen jsem taky nepochopil … ale nic si z toho nedělejte, Miluško, vono to moje hnidopišství leze na nervy i stále ještě mojí ženě, když jste ji vzpomenula … ale vysvětlujte jí, že svítící červená kontrolka stavu oleje na palubní desce jejího auta signalizuje, že by se měl dolejt olej a né si stěžovat, že …“to červený světýlko mně leze na nervy, protože se vždycky rozsvítí, když nastartuju a chci se soustředit na řízení, protože spěchám…“, nebo „nalevo“ je prostě nalevo a né „…na tý straně, jak sem ti ukazovala … , nebo, že na benzinkách dáváme přednost stojanům s benzínem, na který jezdí její auto a né podle toho, že je zrovna u jiných stojanů je volný místo, což většinou u těch pro náklaďáky bejvá 😦

  3. Miluše napsal:

    To blbíš:
    Tak jste si postěžoval na ženy. A právě k tomu účelu se také boží muka stavěla. „Pocestný se měl u božích muk také zamýšlet nad tím, zda se životem ubírá po cestách pravých. Napadlo vás někdy usednout do stínu božích muk a zamyslet se nad svým životem? Je to vlastně tradiční domácí forma meditace: zvlášť když je doplněna modlitbou, která prý má na těchto posvátných místech obzvláštní moc“, píše se v časopise.
    Za Starú Breclavú, u tej boží muky stojí tam panenka, zalamuje ruky … 🙂

    • blbíš napsal:

      Boží muka z ženskýho pohledu a že to píšou v novinách?
      … velice, velice pochybuju, že by se Bůh zabejval trablema nás mužskejch, který máme s ženskejma, i kdyby ho lákali na sebehezčí boží muka – ale nevylučuji to. S tou obzvláštní mocí modlitby u těch muk si určitě poradí náš vonrammsein, než já neznaboh,
      … a proč bych, Miluško, měl chodit k božím mukám, když si je prožívám každej den doma??? Zas takovej masochista nejsem, vona taková skovka v garáži je mnohdy nad meditaci u křížku,
      … a na Břeclavsku ať si klidně zalamujou co chtějí a choděj kam chtějí, stejnak tam nemaj páru vo tom, jaký to je, když je člověk k ničemu, protože si neumí po sobě utřít ani stůl, když údajně při jídle cintá, nebo když údajně napotvoru usne, když zrovna hlídá vnučky, nebo údajně zapomíná důležitý věci, který může zapomenout jen naprostej debil😦

  4. karel napsal:

    Kdyby byli mečichovští osadníci vystavěli raději školu, než kapličku… Možná, možná, by nebylo pro ně takových problémů, jako s kolaudovanou kapličkou, ale neposvěcenou od veledůstojného pána. Podle mého peníze, peníze, peníze a zase peníze je to, oč tu běží. Jako ve všem na tom božím světě. Mečichovští chodili před stavbou kapličky, po stavbě kapličky a do dneška chodí do, jak se v kraji říká, Zaboří. Dva kilometry. V neděli,
    v tomto Bohem zapomenutém, ale překrásném kraji, pěšky. Dnes asi hodně jezdí auty. Veřejná doprava o víkendu žádná. Možná, že v tom také svoje hrála lenost veledůstojného pána. Fyzická lenost. Záboří, asi i Zadní Zborovice a nyní ještě Mečichov? Kdo má pořád ty kočí platit, že!? Nehrozilo by mu při tom nebezpečí, že pan arcibiskup dosadí do místa ještě druhého veledůstojného pána? Takže se otálení svedlo na nevyjasněné kompetence mezi pány Velkopřevorem Maltézských rytířů a arcibiskupstvím Církve všeobecné. Byla pro urychlení cesty možná ještě jedna cesta. Dát o něco větší desátek jak arcibiskupství, tak zároveň panu velkopřevorovi.Všimné. V tehdejších dobách, ale? Ale určitě! Zlořády tady byly co svět světem stojí. Jinak by bylo zajímavé také vědět, kde mečichovští vzali prostředky na asi docela drahou kapli. Dary od bohatých vesničanů,majitelů panství, církve? Tu poslední skoro vylučuji. Postavit ze svých prostředků a potom odmítat vysvětit? Kronikářský zápis, originál, od pana zábořského faráře Baráka z roku 1741, je psaný složitou, ale krásnou češtinou. Vono to sem nepatří, ale vzpomněl jsem si na popsání literárních dějů v Čechách, v Dějinách české literatury od Jaroslava Vlčka. Spisovatel u českého humanisty , spisovatele, zakladatele českých právnických traktátů, Viktorina Kornela ze Všehrd, oceňuje jeho význam ve smyslu, že on, Viktorin, byl spisovatelem, překladatelem, který překonal v kráse čestiny překládaný originál. Prohlašoval češtinu za plně se vyrovnávající řečtině, latině. A němčinou se vůbec nezabýval. Tvrdil, že Němci ze sousedních krajů si nejsou schopni jazykově porozumět…Tak psal, prosím, už na konci 15.století. Kolem roku 1495…

    • Bavor V. napsal:

      Ale Mečíchovští měli školu.V povídání o matrikách jsou uvedeni dva vyučující, jeden podučitel a jeden řídící. Ostatně kapličky jsou v každé vsi. Jen u některé není jistota vysvěcení.

  5. strejda napsal:

    Toto jsem si přečetl na internetu:

    Kaple p.Marie a sv.Vojtěcha
    Kaple byla postavena v roce 1741 a toto datum je rovněž prvním písemným dokladem o obci. Povolení ke stavbě vydal Zikmund Vemn, velebný pán v Záboří. Žádost o vysvěcení byla podána hraběti Königsekovi. Vysvěcena byla 21.9.1741, Administrátorem strakonickým z řádu Malteského, ke cti sv.Vojtěcha. Uvnitř se nachází čtrnáct obrazů křížové cesty, které jsou malované olejovými barvami. Tyto obrazy malovala Aloisie Mikolová z Jinína v roce 1865 a vysvěceny byly farářem z řádu kapucínského ze Sušice.

  6. strejda napsal:

    Obrázek kaple vložit neumím a tak odkaz na to, jak kaple vypadá/vypadala
    http://www.mecichov.cz/pamatky/01.html
    Mši si v ní dost dobře představit nedovedu, ale jako ateista nemám zkušenosti.

Komentáře nejsou povoleny.