Nevyhlášená hospodářská válka USA proti EU


Mezi americkými a evropskými elitami není shoda kolem podpisu TTIP. Podle mínění známého ruského ekonoma Valentina Katasonova je to příčinou „neohlášené hospodářské války“  mezi elitními skupinami vyznávajícími různé pohledy na TTIP.
V posledních měsících čas od času přicházely zprávy o poklesu kurz největší německé úvěrové instituce – Deutsche Bank (DB). Tak v poslední zářijový den spadly akcie banky na Frankfurtské burze o 9% a na Newyorkské burze o 7%. Někteří komentátoři si pospíšili a nazvali tuto událost bodem nenávratnosti. Zkrátím-li to, oznámili brzkou pacientovu smrt.
Od počátku roku tržní kapitalizace DB propadla dvakrát. Události kolem této banky zapadají do celkového obrazu zhoršení finanční situace bankovního sektoru členských zemí EU. O tom se, nicméně píše málo.  Rodí se podezření, že zvýšený zájem o DB kdosi záměrně stimuluje, aby ještě víc zhoršil její pozici.
 
Proud senzačních oznámení, že se banka nalézá na prahu bankrotu, doplňuje celá série oficiálních akcí, které skutečně DB k smrti posunují. Připomeňme si jen halasné prohlášení MMF z počátku léta letošního roku, kdy MMF označil stav DB za „katastrofální“. To bylo oznámení vskutku senzační. A to nejen proto, že DB je jednou z největších financujících organizací světa z kategorie systémotvorných bank. Existuje nepsané pravidlo: – vůči takovým bankám se veřejná hodnocení nepoužívají… MMF si po celá desetiletí nedovolil halasně vydávat hodnocení určitých finančních institucí – něco takového se stalo poprvé!
Přibližně tou dobou italský premiér M.Renzi označil DB za hlavní finanční problém Evropy. Pokud bránil italské banky před útoky úředníků EU, tak proč nepoužil nějaké jiné prostředky obrany? Řekněme, že by uvedl údaje o celém evropském bankovním systému (také krušný obrázek), nebo ukázal prstem na Řecko nebo Portugalsko, které mají bankovní systém v ještě horším stavu, než Itálii?
Otrávenou střelu vypustil na DB i George Soros, když hned po britském referendu o Brexitu prodal svoje akcie německé banky (cca 5% všech akcií banky v celkové sumě kolem 100 mil.eur). Soros není jen tak nějaký spekulant. Mnozí ho mají za „finančního proroka“, který dopředu ví, co bude s tou, či jinou institucí. Sorosova operace s úprkem z DB jen přilila olej do ohně a fondové sazby banky sjely ještě větší rychlostí.
Poslednímu prudkému propadu kurzů DB předcházelo rozhodnutí deseti hedgeových fondů o odmítnutí clearingových služeb DB v derivátech. Tady je rovněž vše jasné:
Za prvé – všechny tyto fondy jsou pod jurisdikcí USA.
Za druhé – jejich odmítnutí bylo synchronní.
Za třetí – Této události se dostalo silné informační podpory.
Řada smolných událostí tím ale pro DB nekončila. Počátkem září ministerstvo spravedlnosti USA oznámilo, že německá banka hrála velkou roli v přípravě podmínek finanční krize 2007-2009 tím, že se zúčastnila sekuritizace hypotéčních úvěrů na americkém trhu a přitom nedostatečně zvážila rizika hypotéčních úvěrů, což v důsledku vyprovokovalo pád amerického trhu hypotéčních cenných papírů. V té souvislosti finanční regulátoři USA zahajují vyšetřování činnosti DB. Přitom Americké ministerstvo spravedlnosti navrhlo německé bance schéma: – převést americkým finančním regulátorům sumu 14 miliard USD. Vzhledem k aktuální finanční situaci německé banky, je pro ni tato suma likvidační…
V této souvislosti vyvstává otázka: proč se DB stala terčem pro útoky připomínající dobře naplánovanou operaci?
Domnívám se, že především proto, že jako největší finanční instituce Německa a Evropy, si DB dovolila publikovat názory, které se ne vždy shodovaly s míněním vedoucích úředníků EU. Konkrétně vedoucí pracovníci DB nejednou vyslovovali nespokojenost s kroky Evropské centrální banky (ECB). Například s tím, že ECB provádí politiku kvantitativního uvolňování (hromadného tištění peněz), a od roku 2014 začala praktikovat záporné úrokové sazby (počátku na depozitech a nyní i na některé druhy aktivních operací).
Bez ohledu na ódy na transatlantické vztahy, soupeření mezi Evropou a USA nikdy nezmizelo. Právě proto B.Obama opustí Bílý dům, aniž by  dokázal uzavřít dohodu o TTIP s EU.
USA prostřednictvím svých finančních regulátorů začaly od roku 2012 pokutovat evropské banky za nejrůznější přestupky. Záminkou jsou porušení sankcí, manipulace s úrokovými sazbami, machinace s hypotéčními a dalšími cennými papíry, účast ve finančním terorizmu, atd. Sumy vyplacené evropskými bankami finančním regulátorům USA dosahují už mnoha desítek miliard USD. Poslední dobou Evropa začíná obnovovat rovnováhu. Orgány finančního dozoru a finanční regulace EU a jednotlivých evropských zemí zahájily vyšetřování velkých amerických bank, a nachytaly je na nejrůznějších manipulacích a podvodech a vyměřily jim sankční daň.
Jeden čerstvý příklad. Koncem září se objevila zpráva, že německé fiskální úřady provádí v souvislosti s porušením daňových zákonů vyšetřování dvacítky mezinárodních bank a jejich obchodních partnerů. Banky jsou podezřelé z machinací, které stály německou státní pokladnu přinejmenším 10 miliard eur. Taková vyšetřování  probíhala v  Německu a dalších zemích EU i dřív. Ale v roli podezřelých vystupovaly zpravidla jen banky evropské. Teď jsou na seznamu podezřelých banky Wall Streetu – JP Morgan a Morgan Stanley.
Na mušku daňových úřadů EU se dostaly i velké nefinanční společnosti USA. Evropská komise (EK) rozhodla v září o pokutě 13 miliard USD, které má společnost Apple zaplatit Irsku. Podle mínění evropských expertů právě takovou ztrátu utrpěla státní pokladna této malé evropské země v důsledku neopodstatněných daňových výhod. Mnozí mají za to, že toto rozhodnutí EK vůči společnosti Apple je protiúderem EU za mnohamiliardové verdikty USA vůči řadě nefinančních evropských organizací (Volkswagen, Bosch, Siemens, atd.)
Je typické, že rozhodnutí o vyšetřování DB, vydalo americké ministerstvo spravedlnosti hned po oznámení sankce vůči americké společnosti Appel ve prospěch Irska. Je také příznačné, že suma pokuty společnosti Apple nominovaná v eurech odpovídá 14 miliardám USD vyměřených Američany vůči DB.
Mnohé vypovídá o tom, že Evropa a USA proti sobě vedou nevyhlášenou hospodářskou válku hned v několika směrech (obchod, investice, manky, měna). Přitom, jak ukazuje příklad M.Renzi, Evropané „nekopou“ vždy za Evropu. V každém případě za tu Evropu, jejíž zájmy se obvykle shodují se zájmy Německa.
Strany se vzájemně pozorně studují a hledají bolestivá místa. Pro Evropu je jedním z nich DB. Pokud se někomu zachce, změní ji v časovanou bombu, schopnou zničit celou Evropu. Matteo Renzi se přece trefil velmi přesně, když oznámil to, co pro mnohé bylo tajemstvím: – v bilanci DB je za biliony dolarů finančních derivátů…
Připomeneme-li si příčiny finanční krize let 2007-2009, pak na první místo postavíme hypotéční úvěry a hypotéční cenné papíry. Na prvním místě jsou to finanční deriváty, jejichž trh dosahoval k začátku krize stovek bilionů USD. Ale ty přece za ta léta nikam nezmizely, jen se přesunuly do stínu, ale nadále se nacházejí v bilancích mnohých velkých bank (nikoli v oficiálních bilancích, ale ve skutečných, na které orgány finančního dozoru nevidí, nebo vidět nechtějí). Podle expertních hodnocení dosahuje objem takových finančních nástrojů v DB 60 bilionů USD. Jen pro srovnání: HDP Německa činí přibližně 3,5 bilionu USD, a všech zemí EU něco přes 15 bilionů dolarů …
Pokud DB údery těch, kdo vykonávají vůli finančně-politické vrchnosti USA nevydrží, pak se banka položí. Mnozí se pokouší o srovnání s americkou bankou Lehman Brothers, která se položila v roce 2008.
Bankrot americké banky zapůsobil jako spoušť , kdy finanční krize v Americe z plíživé fáze přešla do fáze ostré. Ovšem, spojení DB s dalšími systémovými bankami EU jsou těsnější, než ty, které měla Lehman Brothers s dalšími finančními institucemi Ameriky. Pokud DB „vzplane“, tak požár krize okamžitě zachvátí celou Evropu.
Mimochodem, partneři Evropy na druhém břehu Atlantiku si také hrají s ohněm. Bankrot Lehman Brothers vedl k tomu, že se finanční krize z Ameriky rychle rozšířila do Evropy. V případě bankrotu DB bude vše přesně opačně: požár z Evropy přeskočí do Ameriky, ale rychlost šíření finančního živlu bude mnohem větší, než před osmi lety.
Zdroj: http://www.fondsk.ru/news/2016/10/11/deutsche-bank-vtoroj-lehman-brothers-42802.htm

hroch-hlava

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 reakcí na Nevyhlášená hospodářská válka USA proti EU

  1. kchodl napsal:

    Jak se dlouhodobě ukazuje, největší neštěstí, které může jakoukoliv zemi potkat, je stát se „spojencem“ USA.

    Amíci vedou válku proti Evropě, nejen ekonomickou. Jedná se o „hybridní válku“, kterou v klasické psychologické projekci přisuzují Rusku, ačkoliv to dělají především sami. Jasným cílem všech jejich akcí za posledních cca 15 let je oddělení západní Evropy od Ruska – především ekonomicky a politicky – spolu s likvidací ekonomiky a vojenské síly.

    Rozličné akce, od útoku na bankovnictví po snahu o energetické sabotáže, jsou koordinované, nejedná se o žádný souběh okolností nebo nezamýšlené důsledky, jde o cílenou činnost.

    Dobře je to vidět na Německu. Všechno, od vypatlaných „zelených“ zhovadilostí po import kozomrdů, se dá vysledovat do USA. Buď přímo, ovlivňováním politiků a žumpy, či přes všemožná NGO. Němci si prosadili svoje jen v otázce „Severního proudu“, načež následoval útok na všemožné německé průmyslové cíle, horší než bombardování za WWII. Volkswagenem počínaje a DB konče. Ale není to ojedinělé, stejné věci se dějí kolem chemického, farmaceutického průmyslu, vyspělého strojírenství a elektroniky, informatiky – jen se o tom v běžných médiích nepíše.

    Děkuji panu Hrochovi za překlad.

    • st.hroch napsal:

      inu, nebudu zabíhat do konspiračních teorií, nicméně dnešní exploze ve fabrice v Ludwigshafenu, patřící společnostri BASF – takto hlavního partnera Gazpromu na 2.větvi Nordstreamu, patří do téže skupiny nahodilých událostí…

  2. jaa napsal:

    Díky za překlad. Je to výživné , ale nevím proč – dobře stravitelné.-

  3. Rosťa napsal:

    Děkuji také Hrochovi za překlad. A protože jsem ekonomikou nepolíben, budu se řídit informacemi z článku. Nedám ani penny do podezřelých bank Volstrýtu a v DB žádnou singrovku z mého strozoku také neuvidí. Tak se na ty bankrotářské bankstery musí. Ať jdou se svobodníkem Halíkem tahat gumy do mišelinky.

  4. Pepanov napsal:

    Klasické jednání amíků. Oni vidí jenom to co bude ,i a jaké to bude mít důsledky zítra a dále o tom nepřemýšlí. Asi na to nemají mozkovou kapacitu.

    • vonrammstein napsal:

      Takový trochu plácnutí z Novinek. Všichni Amíci jsou prostě idioti, punktum.
      No-nejsou. Dokonce ani v tý vládě ne. A zrovna my se svojí vládou taky moc prsit nemůžem. Ale na to asi nemáte mozkovou kapacitu.

  5. Berkowitz napsal:

    Německo nedávno začalo velmi „náhle“ řešit otázku, kde se vlastně nachází jejích zlaté rezervy. Větší část je uložena v Londýně a ve Washingtonu, trocha je v Paříži. Proč dnešní Německo drží své zlaté rezervy všude jinde, ale ne u sebe? Vzhledem k tomu, že Německo dnes není suverénní stát. Teprve se snaží postupně vracet suverenitu od Anglosaských „přátel“.

    Pro ty, kteří pochybují o pravdivosti tohoto tvrzení, bývalý šéf západoněmecké vojenské rozvědky, bývalý generál NATO Gerd-Helmut Komossa napsal knihu. Ve své práci „Německá karta“, tvrdí, že Německo není suverénní a podle paktu je podřízeno USA až do roku 2099.

    • jaa napsal:

      Proč, je to jednoduché,. 4.dubnu 1945 do dolů,kde bylo uloženo zlato z říšské banky pronikla jednotka americké armády. Přes 100 tun zlata a drahých uměleckých předmětů.- Byl o tom na ZOOM dokument. Mám to nahrané na mobilu. jo proč…

    • st.hroch napsal:

      Inu, musím přiznat, že se mi po přečtení povolebního „vyznání“ pana Bělohradského neučinilo nejvolněji… proč ten, s prominutím trouba, vlastně kandidoval – když vlastně ani nechtěl?

Komentáře nejsou povoleny.