Matriky a kam až to vede


Pátrání v matrikách mne natolik zaujalo, že jsem otevřel tu nejstarší dochovanou, tedy  matriku narození, oddaných i zemřelých fary Záboří z let 1654 – 1703. První zápisy nemají datování a jsou tedy celkem bezcenné. Později, tedy asi od roku 1656 se data narození objevují, ale chybí jména rodu. Takže víme že: pokřtěno dítě, dáno jemu jméno, otec jeho Jíra z Lažan, mateř Anna . Občas se objeví i upřesňující zápis, tedy povolání otce. Období je zakončeno rokem 1658 a písmem nerozluštitelným.

Roku 1659 nastupuje nový křtící kněz a mění se i zápis. Zjevuje se v něm, kromě údajů o dítěti, rodičích a kmotrech i částka, kterou za obřad farář obdržel. Většinou se jednalo o částku ve výši 7 grošů. Byly však i obřady za 20 krejcarů, 2 krejcary i 9 grošů. Panstvo samozřejmě platilo více. Tak dle zápisu z 10.Aprilis 1661 zaplatil urozený a statečný rytíř Ctibor Audražský z Kadova a na Polance spolu se svou manželkou Ludmilou rozenou Měsíčkovou z Výškova za křest syna Jana Diviše 1 fs (florentský stříbrný).

Zdá se, že kromě zápisu narozených, oddaných a zemřelých sloužila matrika i jako kniha zápisů. V roce 1668 si farář zapisuje listinu, kterou obdržel od význačné osobností věku, tedy  česky psaný dopis ze dne 6.Septembri 1668 od Aleše Wratislawa hraběte z Mitrovic, který následuje zápis německý a na to latinské povídání sepsané samotným farářem Blasiem Holickým. Jednalo se patrně o předání fary novému faráři a to Václavu Františku Zamovskému. Z toho vyplývá opět změna písma i zápisu. Noví faráři již neuvádějí, kolik obřad křtu vlastně stál.

V další kronice narozených jsem nalezl jiný zajímavý záznam. V kolonce Otec je zapsáno: M.nalezena těhotna s jiným, a proto rozvedena od stolu a lože.

Další podobný případ je zapsán takto: Manžel této matky nezná se k synu an ona co nevěsta byla bez jeho vědomí přes polovic těhotna. Takže syn vyrůstal pod rodným jménem matky, nikoli jejího manžela.

Roku 1871 dochází k další změně zápisu. Začíná se uvádět i příjmení novorozence, porodní bába, křtící kněz a přesná adresa včetně kraje a hejtmanství.  U některých novorozenců se objeví i poznámka o tom, koho si kdy vzal, případně kdy zemřel. V nejednom případě bylo dítě pokřtěno okamžitě po narození porodní bábou. Patrně proto, že porod nepřežilo. Ale i tak bylo zapsáno do matriky. V jiném případě bylo zapsáno dítě jen jako Vávra, tedy příjmením, nepokřtěné, ani farář nebyl uveden. Jinak zápis obsahoval veškeré údaje, jako u dítěte křtěného. A další varianta byla, že zapsáno „mrtvé dítě mužského rodu“ a opět veškeré identifikační údaje o rodičích. O důkladnosti zápisů svědčí tento další údaj o novorozenci:“nedospělý sedmi měsíční plod, při němž nebylo lze rozeznati pohlaví

Postavení učitelského stavu na vesnici dokumentuje jeden údaj. Děti místního podučitele jsou zásadně křtěny dvěma jmény. Patrně tím otec dává najevo své vyšší společenské postavení. A nebo si tím léčí mindrák z toho, že je pouhým podučitelem někde na Blatensku. A již samo jméno trochu napoví. Dne 1.ledna 1879 byl pokřtěn Vendelín Kašpar Hübsch, syn Vendelína Hübsche, podučitele v Mečíchově. Zato řídící učitel Josef Náměstek, původem z Pelhřimova nechal pokřtít syna dokonce jmény třemi – Stanislav František Karel.

Matrika počínající rokem 1880 se vyznačuje další změnou. Jedná se totiž o úředně vytištěnou knihu s pevně určenými rubrikami. A pan farář nerozlišuje pohlaví. Všechny jím křtěné děti zapisuje příjmením v mužském tvaru: Marie Vonášek, Anna Vávra…

Rokem 1896 končí digitalizované matriky narozených farního úřadu v Záboří. Na další knihu je nutno čekat až do roku 2020, protože se předpokládá, že nikdo ze zde zapsaných už nebude naživu.

A tak jsem nahlédl ještě do knihy oddaných, která končí až rokem 1925. A opět kuriosní údaj. U dvou snoubenců byl farář tak důkladný při určování věku, že ženichovi zapsal 20 7/12 a nevěstě 19 9/12 roku.

A dobrá zpráva nakonec. Nalezl jsem předka v řadě přímé až v lednu roku 1660.

bavor-podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

20 reakcí na Matriky a kam až to vede

  1. vonrammstein napsal:

    Pěkná práce!
    S těmi jmény jsem si nemohl nevzpomenout na jedno nejmenované mnohojmenné kníže.Kdyby to mělo IQ bodů aspoň tolik, co jmen…

    • K-k. napsal:

      OT: dostal jste mail, pane rytíři?🙂

      • vonrammstein napsal:

        Dostal, vzácná paní, jen jsem zapomněl odpovědět. Moc se omlouvám a napravím🙂

        • K-k. napsal:

          není zač se omlouvat – stačí prosté „ano“ či „ne“;)

    • Bavor V. napsal:

      Jako: co jméno to bod?

    • Hudec napsal:

      K nám do nové spalovny přijede na exkurzi zájezd Mensy (to je ten spolek mimořádně inteligentních lidí). To by bylo jmen…. třeba by někomu z nich ani nestačil kalendář🙂

  2. taras2 napsal:

    Po revoluci si někteří začali přidávat ke jménu a příjmení ještě doprostřed mezi ně jméno třetí. Vypadá to tak americky… Ale i rusky, na to ti modernisté nepomysleli, když zdvořilé oslovení v ruštině zní „Vladimíre Vladimíroviči“… fuj, až sem se lek, jméno pekelníka zaznělo.

    Na křestním listu z roku 1945 z farního úřadu v Kaplici mám tři křestní jména: Miroslav je moje, Václav po otci a Rudolf po kmotrovi. Takže celé mé jméno dnes zní Miroslav Václav Rudolf Taras Druhý. Na knížete to ještě není, ale většinu těch snobů s písmenem s tečkou uprostřed vyřídím levou rukou.

    • K-k. napsal:

      ale kam se hrabeš na nóbl dámy jménem třeba Božka Smetana-Vopršálek! Hned je vidět, že nejsou žádnej póvl!😀

  3. brtnikvbrlohu napsal:

    No jo matriky – samo o sobe ale nestačí, chce to ještě nakouknout do Berní ruly, poddanských knih, pozemkových knih, ba i do katastru nemovitostí, formulářů ze sčítání lidu a při velkém štěstí se najde zmínka i v Zemských deskách – o obyčejném kmánovi jehož dceru majitel panství vyjmul z prodeje když zboží prodával, pak si může jeden poznamenat – první zmínka o rodu je z roku 1598.
    Jdu se kaloricky posilnit a věnovat se sčítacím lístkům z roku 1921.

    PS – kdyby ti faráři psali úhledněji.

    • strejda napsal:

      Nezapomeňte na robotní seznamy. Já tak sehnal autentický podpis dědy -6 coby rychtáře, který ten elaborát musel schválit.

      • Bavor V. napsal:

        Ona je to vždy otázka dostupnosti dokumentů. Třeba sčítání je tady dost prořídlé, ostatní seznamy taktéž.

        • strejda napsal:

          Sčítání většinou znamená dostavit se na příslušný SOkA. Jen ty avantgardní již skenují a uveřejňují. Díky jim. Mladí si počkají, ti postarší musí vyrazit na cesty. Ale při ochotě při předkládání listin se toho dá stihnout hodně. A hlavně digifoťák sebou a NESTUDOVAT, jen hledat a fotit. zbytečné se pak smaže.

  4. blbíš napsal:

    no já mám taky takovou archivnickou, ač do archívu zásadně nechodím, nějak se mi tam špatně dejchá a tak podobně … ale jednou sme v projekci luštili takovej divnej podpis a furt sme na to nemohli kápnout, ale bylo to pro nás dost důležitý, protože to byl podpis pod příkazem ředitele, kterej vydal „Pokyn“ (😀 ), jak se má zacházet s planografickejma strojema (pamětníci jistě tuší, co to bylo za kokotinu) … no a když sem se začal docela nepěkně rozčilovat, že někdo za mě podepsal, že jsme byli řádně proškoleni, tak náš kolega, kterej nastoupil zrovinka po nemocenský a měl podobný píčoviny na háku prohlásil nechápavě. Proč se tady vy volové hádáte, já sem před tou angínou potřeboval v planografii něco dokreslit do vejkresu, a protože sem neměl šmirgl, tak sem si tady na tomhle blbým lejtru na dveřích tu tužku zbrousil a co má bejt. Jako jejich vedoucímu mi nezbylo nic jinýho, než zrušit šichtu a jít na jedno.

  5. strejda napsal:

    Z dnešního tisku příspěvek k diskusi o zápisech. V Litvě, to je taková malá země kdesi na Východě začali prosazovat pouze litevské podoby jmen. Je to namířeno hlavně kvůli Polákům. Čechů je tam jako šafránu. A tak z Mickiewicze je Mickievic. V vysvětlení kopíruji:

    V litevském parlamentu se nyní posuzují dva alternativní návrhy na psaní příjmení a obě předlohy již za sebou mají první čtení. Sociální demokraté navrhují psát nelitevská příjmení latinkou v původní podobě, zatímco konzervativci požadují, aby se na hlavní straně dokladu skvělo příjmení v litevské verzi a až na dalších stranách by smělo být uvedeno i v původní podobě. S tímto řešením nesouhlasí litevští Poláci, podotkla Gazeta Wyborcza.

    A pak tvrďte, že to co je v matrikách je platné.

  6. M-T napsal:

    Při pátrání po předcích se opravdu narazí na řadu zajímavostí. Já ale údaj o věku uváděný na roky a měsíce za kuriozní nepovažuji, na Brněnsku to asi bylo běžnější, nejen u snoubenců ale často i u zemřelých.
    A hlavně se od takového zápisu u sňatku lehce odrazíte do minulosti. Najdete snadněji v matrice narozených předka (např. ženich 26 r. 8 měs., nevěsta 23 r. 2 měsíce = šup do knihy/knih narození a je/jsou tam!) , u nich jsou zapsáni zase jejich rodiče, takže si najdete i svatby těch rodičů (a když je tam i jejich věk vč. měsíců 🙂 ), tam jsou většinou zase oba jejich rodiče (nevěsta „šla z domu otcova“), když máte štěstí, protože … až na to písmo!!! Až na to, že některé matriky byly vedeny pro 11 ale i pro 16 obcí najednou jedním panem farářem!!! A kodex nikde! A ještě ne abecedně!!! A ještě bez uvádění obce v záhlaví stránky – obec uvedl pan farář většinou jen na první stráně, odkud první zápis pro tu obec začíná… A tak dál. Hodně času mi ale zabralo i vyhledávání těch sňatků, protože předek se narodil třeba až za 18 let od svatby svých rodičů jako poslední jejich potomek… Pátrání mě velice „chytlo“, jsem i docela úspěšná (až 315 roků zpět), byť zatím převážně z matrik, prozatím jsem ale činnost odložila.

Komentáře nejsou povoleny.