Václav, král český šestý, jména toho druhý


Do obecného povědomí se zapsal jako bojácný a velice pobožný panovník. Je to však pravda?

Ano, z doby svého věznění po smrti otce Přemysla II., měl hrůzu z koček a bouřek. A skutečně vyhledával společnost duchovních. Ale ze zcela jiných důvodů. Václav byl totiž zvídavý chlapec a tak se brzy naučil plynule hovořit německy, francouzsky i latinsky. A přesto,  že neuměl číst a psát, dokázal vést učené disputace a k tomu byli nejvhodnější právě klerikové.

Václav se do dějin zapsal zejména diplomatickou odvahou.

Podle vzoru mocného krále francouzského, zavedl Václav II. ve svých zemích nejen pevnou a trvalou měnu grošovou, ale  upravil veškeré mincovnictví na základě zcela novém zrušením mincoven místních a soustředěním vší ražby v Praze.

Z Itálie, kde řádná měna grošová žila téměř již celé století, byla přivolána  pomoc, a že se o ni král Český obrátil právě do Florencie, pochopí snadno ten, kdo jen poněkud zná postavení města v souvěkém hospodářském životě. Povolání tří Florenťanů bývalo zpravidla  vykládáno tak, jakoby příchozí byli jen obratní pregéři, řemeslníci, kteří měli zařídit novou výrobu peněz v Čechách. Než představa je to zcela mylná. Florenanťé, kteří se na počátku r. 1300 objevují v Čechách  byla družina zkušených kapitalistů, králem přivolaných k provedení podniku, na který zkušenosti domácího obchodnictva nestačily již proto, že se podobný pokus do té doby nikde v Německu skutkem nestal. Tehdejší Florencie  byla místem, v němž jihoevropský kapitalismus a nejvyšší úvěrové umění mělo  kolébku. Jejich jména byla Rinieri, Appardo a Cino.

Rozvoj pevné mince, navíc velice ceněné nejen na území pod Václavovou vládou, umožnilo změnu vztahů mezi jednotlivými sociálními skupinami tím, že z plateb naturálních došlo k platbám monetárním. A platby se určovaly v mírách nazývaných „lány“.  A jak píše historik Josef Šusta v knize „Poslední Přemyslovci“, řád lánový znamenal tedy snahu po zásadní úměrnosti a tím veliký krok z osudného kruhu prosté libovůle, která většinou vyznačovala dobu předchozí. A také jméno samo prozrazovalo, jakým pokrokem v stupnici sociální byl rolníkovi. Neznamenalo slovo lán, jak některé listiny naše 13. věku dobře ukazují, původně nic jiného, než německé ,,lehen“, tedy ,,léno“, a skutečnost, že se výrazu toho vůbec užilo, naznačuje, jak blízko se novou úpravou tou rolník přiblížil bránám svobodného světa, schopného lenní závislosti.

V komorní mincovně vzniká od té chvíle ražebné středisko pro celé království, protože Václav II.  prý chtěl, „aby lid, který společně má jediného krále a v jediném jest pojat království, v jediné měně také měl vzájemné společenstvo„. Ještě větší novotou byl slib, že nová mince, jednou vydaná, měla obíhat bez odvolání až do opotřebování a zůstat tak nejen pevným a měřítkem všech hodnot, ale také vhodným prostředkem k hromadění nemovitých hotovostí, místo dřívějších klenotů nebo či neraženého stříbra. Proto bylo přirozené, že bylo třeba, pravého ,,denarius grossus“, tedy „těžké“ mince.

U groše Václava II. je třeba si  povšimnout, jak ty grošíky z uměleckého hlediska spojovaly jednoduchou eleganci francouzských vzorů s vlivy italskými. Základní předlohou byl jim ovšem francouzský groš tourský. Takto jej popisuje Josef Šusta:

Stejně jako u něho nalézáme na líci mince české dvojí obvodek perlovitý, v jehož vnitřním kruhu jest jméno královo ,,Vencezlaus Secundus“, ve vnějším pak prostý titul ,,dei gratia rex Boemie“. Obvodky ty však nejsou jako u turnosů ovinuty kolem znamení kříže, nýbrž lemují korunu královskou, symbol Václavu II. patrně zvláště drahý. A na rubu, kde u turnos byla allegorická figura města Toursu, týčí se lev s vyceněnou tlamou a hřívou, utvořenou trojí řadou měsíčků, v zajetí jednoduchého nadpisu ,,grossi Pragenses“.

Což znamená, že se nejednalo o otrocké napodobení mince francouzské, jak se později stávalo Německých, zemích, ale sebevědomé vytčení Prahy jakožto střediska veliké říše a jediné mincovny české.

Pražský groš ale nebyl ražen z čistého, 16tilotového stříbra, nýbrž s 1/16  příměsí. Vážil 3.5—3.7 gramů a přímé souvislosti s denárovou měnou  se dosahovalo tím, že vedle groše jako drobná mince byly raženy malé denáry s podpisem ,,parvi Pragenses,“ co by miniatura groše, ale o něco horšího zrna, patrně proto, aby nebylo třeba razit je příliš malé. Početně i hodnotou stříbra jich bylo  dvanáct. Ovšem se zavedením grošů se začalo počítat na větší jednotky, buď kopu o 60 groších, rovnající se  třem talentům, nebo rozličné hřivny, zahrnující 48—64 grošů i rozličně označované; například  lehké hornické hřivny o 48 groších, nebo moravské hřivny těžké o 64 groších, jež se rovnala dvěma librám vídeňským. Velmi oblíbena byla také hřivna o 56 groších, zvaná někdy královskou.

 Novou měnou předstihl Václav II. daleko své okolí. Navíc dbal o to, aby se nevyváželo surové stříbro. Tak například dává kupcům řezenským právo obchodovat v Čechách s podmínkou, že nevyvezou ze země stříbro stržené za zboží leda v groších pražských.

Osobnost Václavova je poněkud obtížně vysvětlitelná. Je známo, že byl spíše slabší konstituce a proto se vyhýbal podobnému cestování po království, jako to dělával jeho otec Přemysl II. Na straně druhé byl celkem schopným politikem a dokázal v mnoha případech vyřešit zapeklité otázky spíše duchem než silou. A také přízeň osudu mu byla často nakloněna.

Nepřemožitelný odpor proti kočkám a děs při jejich mňoukání, nebo panická hrůza před bouřkou přivedla Václava II. již jako hocha  k tomu, že se s prvním hrozivým mrakem ukrýval v jakési oltářní schráni, nesoucí ostatky svatých, a tam zůstal, dokud bouře nedozněla. Přitom si nechával předčítat Písmo svaté.

Možná se tu projevily stopy dědičného zatížení po Václavu I., který trpěl rovněž nepřemožitelnou idiosynkrasií proti zvuku zvonů a nemohl prý spát, cítil-li blíže lože zlato. Možná, že Václav II. připomínal svého předka i  v lecčems jiném. Nebyl ovšem samotářem  a miloval ruch skvělého dvora. Nebýval však svým poddaným vládcem snadno přístupným, což vysvětluje v druhé kapitole první knihy svého ,, Horního práva“, že se ,, dobrým vládcům sluší ve všem jednání dbáti náležité míry, aby jejich vážnost nebyla zlehčena příliš ochotným stykem s poddanými, ježto se z takového důvěrného stýkání snadno nevážnost k hodnosti rodívá“.

Klerikové a mniši měli na dvoře pražském mocný vliv, ale byli to, aspoň z veliké části, mužové světa znalí a sběhlí v umění vládnutí, kteří v přísežné radě králi pomáhali vládnout.

Na druhé stran vidíme, že Václav II. pobýval rád i v ovzduší zcela jiného rázu, v kroužku básníků a jiných literátů. A odtud byl jen krok k osobnímu životu údajně plnému erotiky. V jedné kronice je dokonce přirovnáván ke králi Davidovi, který také nevynechal jedinou příležitost k milostnému vzplanutí. Takže obraz Václavův, jakožto krále mnichů – „rex monachorum et clericorum“, se poněkud vytrácí.

O jiných neobyčejných schopnostech nám vypráví Josef Šusta za pomoci kronik:

Kronikář zbraslavský nám vylíčil velmi živě, s jakým zájmem král dovedl sledovati subtilní vývody nejrozmanitějších učenců, které kolem sebe shromažďoval v jakousi dvorskou akademii, dávaje jim rozličná themata, aby je objasňovali scholastickou disputací. S každým prý tu dovedl promluviti odborně ,,in terminis suae facultatis“, míse se sám někdy do debaty s důvody tak svéráznými, že ,,i nejzkušenější druhdy svými jemnými námitkami zabavil“. Rozpravy ty se daly ovšem po latině, kterou Václav II. podle svědectví kronikářova ovládal tak, že ,, proti bezpečným pravidlům umění gramatického jen velmi zřídka se prohřešoval“, ač se mu vlastního školského vzdělání nikdy nedostalo.

Bylo v tom vskutku cosi neobyčejného. Neboť král sám ani čísti ani psáti nedovedl: neklidné mládí, přerušené hroznou smrtí otcovou právě v sedmém roce věku princova, mu nedalo k tomu času, aby si osvojil umění, které ovšem v laické společnosti soudobé vůbec bylo ještě nevalně rozšířeno a jehož panovník, mající hojnost předčitatel a písařů, mohl snadno postrádati. Než snad právě proto, že mu kniha a věci učené nebyly v útlých letech zhnuseny školskou pedanterií, zajímal se o ně Václav II. dospívaje, a to vášnivě, jsa v tom ovšem podporován pamětí přímo zázračnou. I velmi dlouhé vývody, jednou předčítané, dovedl prý hravě opakovati a soustavným výcvikem  paměti dosáhl toho, že ,,co jednou slyšel, již nedovedl neznáti“.

Výsledkem toho byla i, zatím neúspěšná, snaha o zřízení vysokého učení v Praze.

Život Václavův byl jistě zajímavý a tak se k němu ještě vrátím. Popíšu události politického rázu, zejména boj o polskou a uherskou korunu.

bavor-podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

81 reakcí na Václav, král český šestý, jména toho druhý

  1. Hudec napsal:

    V roce 1295 nechal založit náš městys. Ulice, kde žiju, vznikla právě tehdy.

  2. NavajaMM napsal:

    Skvelá zaujímavá stručná črta. Teším sa na pokračovanie.

  3. hans napsal:

    Akorát že někdo neumí počítat, Václav II. byl šestý český král.

    Místo francouzštiny uměl maďarsky… a našlo by se pár dalších detailů…

    • tata napsal:

      A tomu co jste napsal se řiká krasně po ,,česku,, hnidopišství.Skuste tak kvalitně vést blog,a točit se na maličkostech nojo no

      • hans napsal:

        Kdybych si vedl blog, oprava chyb by mi nevadila.

        Šestý nebo pátý král až taková maličkost není. Přinejmenším pro lidi co umí počítat na prstech. Tu škrtnema maličkost, tam škrtneme a co pak zůstane? Správný dojem, že výklad podle sto let starých dějepisných knih je zastaralý a nepřesný. Nebo by jste považoval za kvalitní a hodný chvály, blog s články typu „Edvard Beneš, třetí československý prezident“?

        • Bavor V. napsal:

          1. Vratislav
          2. Přemysl I.
          3. Václav I.
          4. Přemysl II.
          5. Václav II.
          Kdo mi chybí?

          • kočka šklíba napsal:

            Asi 2 tedy jestli jsou mé informace správné, takže je to 7.😉. Takže Hans nemá pravdu rovněž. Ale není to jedno? Jestli 5.,6. nebo 7.?

            • Bavor V. napsal:

              Konkrétně kteří dva?

              • kočka šklíba napsal:

                Vladislav a Vladislav II.

                • Bavor V. napsal:

                  Hans má pravdu, zapomněl jsem na Vladislava II. a jeho roli přisoudil Vratislavovi. Vladislav I. nebyl králem.

                • kočka šklíba napsal:

                  No podle některých pramenů byl právě, na gymplu jsem měli profesora, který se Přemyslovci zabýval tvrdil, že ano, proto si to pamatuji.

              • Slim napsal:

                No jasně Vlad. II. Ten co pomohl Barbarossovi násilným přechodem Pádu, nebo Addy či co tam teče. Hansovi musíte vždycky věnovat pozornost , bývá faktograficky přesný.

          • hans napsal:

            1. Vratislav I.
            2 Vladislav I.
            3. Přemysl I.
            4. Václav I.
            5. Přemysl II.
            6. Václav II.

            na data korunovací se lze podívat do wikipedie, existuje na ní dost ukecaný článek „Korunovace českých panovníků“

            To pořadí si zrovna pamatuji, protože Žemlička i Wihoda zdůrazňují, že Přemysl I. si zákládal na tom, že byl třetí český král. Zajimavé je taky, že se předchůdci Václava II. psali „z boží milosti x-tý král Čechů“, ale Václav II. titul změnil na „Václav II. z boží milosti český král“. Ty změny jsou zajímavé, u Přemysla I. a jeho syna a vnuka zdůrazňování stáří titulu, později změna z král Čechů na český král/král Čech… (mimochodem tady jsme byli sto let za Francií, kde změna z krále Francouzů na krále Francie proběhla
            za Filipa Augusta.)

            • Bavor V. napsal:

              Myslím, že už jste nemusel takto reagovat. Dávno bylo uznáno a opraveno.
              Co se týká toho titulování, byly tam i různé vlivy. Hlavně záleželo na tom, jak bylo postavení uznáváno. I nekrál mohl být titulován jako král v …

    • NavajaMM napsal:

      To by ma zaujímalo, prečo si myslíte, že ovládal maďarčinu? Preto, že bol uhorský kráľ? V tom čase bola v Uhorsku úradnou rečou latina.
      A tiež by ma zaujímalo, podľa čoho súdite, že nevedel ani škrtnúť francúzsky.

      • hans napsal:

        Přečetl jsem si to u odborníka: Libor Jan: Václav II.: Král na stříbrném trůnu. Praha: Argo, 2015. Na straně 538 rozebírá Václavovy jazykové znalosti.

        Nic proti Bavorovi a jeho Šustovi, ale současný historik pečlivě odkazující na prameny a rozlišující mezi informacemi vyčtenými z pramenů a svými hypotézami je mnohem spolehlivější a důvěryhodnější než sto let starý autor, který odkazy na prameny zrovna nehýří a proto u kterého nikdy nevíte, co vyčetl, co si domyslel a co vymyslel.

        PS. Kde a proboha proč by se naučil francouzsky? I latinu se naučil tak nějak mimoděk, bez systematické výuky.

        PPS. Zrovna o Václavovi II. vyšlo v posledních letech dost knih. Chápu že pan Bavor se rád probírá knihovnou po pradědovi, ale historická věda je o sto let znalejší..

        • Bavor V. napsal:

          Každá věda je o sto let znalejší, jenže pohled doby tehdejší dává možnost porovnávat, jak se mění i názory na některé osoby a události. Protože třeba ten odsudek Václava II. jako mnišského krále pochází od samotného patrona našich historiků Františka Palackého. Inu časy se mění.

        • NavajaMM napsal:

          Ďakujem za rozšírenie obzoru. Neostáva mi, než sa skloniť pred odborníkom, priznať chybu a zároveň sa ospravedlňujem za nepatričné komenty.

        • Hudec napsal:

          Str. 538 u „Libora Jana“ potvrzuji (podíval jsem se). Autor tu potvrzuje latinu a „středohornoněmčinu“, což dle něj byla mj. řeč módní rytířské kultury. V této řeči král skládal i básně, píše autor. Dále tvrdí, že samozřejmě hovořil česky, mj. uvádí, že výhradně česky hovořila značná část vyšší i nižší šlechty a prostí služebníci u dvora..

          Autor tvrdí, že „Král byl v hlavních liniích nejen Přemyslovec, ale také Štauf, Arpádovec s Rurikovec“.
          „Podle přímého svědectví Petra Žitavského také mladý Václav III. hovořil při svém nástupu na trůn uvedenými třemi jazyky a nadto, zcela v logice věci, též maďarsky“ tvrdí Libor Jan v mnou uvedené knize.

          Takže o přímé znalosti (v mládí) maďarštiny je zde řeč u Václava III., nikoliv u Václava II.
          Z „logiky věci“ bych byl ochoten uvěřit i tomu, že i Václav II. hovořil/rozuměl maďarsky, ale Libor Jan o tom nic na str. 538 uvedeného díla nic nepíše, takže zůstáváme v nejistotě.

          Jak jsem už alibisticky napsal, já jsem tu jeho knihu zatím nepřečetl, ale jen prolistoval.

          • Bavor V. napsal:

            Ano, německy skládal básně – nebo spíše dle Šusty na jejich tvorbě participoval, kromě toho němčina byla jazykem minnesängerů, kteří také bývaly častými hosty. Václav byl údajně i znalec rétoriky, protože prý pořádal soutěže mezi písaři své kanceláře o to, kdo je lepší ve zpracování úředních listin.

          • NavajaMM napsal:

            Vďaka, pane Hudče, Libor Jan je momentálne mimo môjho dosahu, takže som si nemohol súvislosti preštudovať priamo.
            Historici síce písané doklady berú ako „co je psáno, to je dáno“ a autority majú veľké slovo, no niekedy sa vedia trafiť poriadne mimo. Dlho sa vŕtam v niektorých zemepisných názvoch Slovenska a rád by som, keby z toho vznikol ucelenejší text. S dovolením pána domáceho by som v blízkej budúcnosti celkom rád niektoré detaily prediskutoval v tejto historicky rozhľadenej a kritickej spoločnosti.

            • hans napsal:

              Děkuji pane Hudče.Máte pravdu, ohledně maďarštiny jsem se zmýlil a přhlédl, skutečně se vztahuje k Václavovi III.

    • Bavor V. napsal:

      To si pletete s jeho synem.

  4. HaŘ napsal:

    Proč by nemohl umět maďarsky, když jeho mamka Kunhuta byla Maďarka. I královské matičky snad mluvívaly svým rodným jazykem na své dětičky a možná jim i zpívaly…

    • Bavor V. napsal:

      Protože byl od matičky brzy odvezen do vyhnanství a tam se rozhodně maďarsky nemluvilo.

    • NavajaMM napsal:

      Odkiaľ máte, že Kunhuta bola Maďarka? Prezývali ju vraj Mukačevská alebo Haličská. V tých končinách je dnes maďarská menšina asi 10 %. Kunhuta žila v časoch, keď arabskí cestovatelia považovali maďarčinu (uhorský jazyk) za slovanské nárečie. Takže veľmi pochybujem, že materinský jazyk Václava II. bola maďarčina. Nebodaj ešte tá istá, ktorou písal Sándor Petőfi, rodený Alexander Petrovič.
      Ale v Budapešti by z vás mali radosť.

    • Hudec napsal:

      Braniboři v Čechách ani v Braniborsku asi maďarštinu moc nepoužívali.

      Po porážce a smrti Přemysla Otakara II. u Suchých Krut (1278) nastalo o „Dětského krále“ Václava II. velké přetahování.

      Otu „Dlouhého“ Braniborského pozvala na pomoc právě Václavova matka Kunhuta a on se do Čech vypravil se 400 až 500 obrněnými jezdci, což byla tenkrát veliká síla. K jejím prosbám se přidali i někteří čeští šlechtici a pražští měšťané. Jenže před Prahou se brzy objevil i další příbuzný, který chtěl zachraňovat, vratislavský kníže Jindřich IV.Probus, který také vznesl nároky na poručnictví. Do jejich sporu se ozbrojeně zamíchal i římský král Rudolf (Habsburk, který porazil Přemysla Otakara II.).
      Jasné je, že všichni chtěli přes mladičkého Václava II. ovládat České království.
      Královna Kunhuta ovšem syna Václava brzy opustila a uprchla v roce 1279 na Opavsko.

      V této souvislosti vřele doporučuji publikaci Václav II. (Král na stříbrném trůnu) autora Libora Jana (vydalo ARGO 2015). Jde to sice dost odborné, leč čtivé, ale má to celkem přes 700 stran (i s rejstříky). Ještě jsem to ani nepřečetl, jen prolistoval.

      Pana domácího potěším, že je tam občas řeč o Bavorech a z ní vyplývá, že byli velmi významní. Například hned po Přemyslově pádu se stal zemským maršálkem Bavor ze Strakonic a nahradil tak dosavadního Purkarta z Vintrberka.

      Jestli mluvil Václav II. maďarsky jsem se tam zatím nedočetl a myslím, že to ani není moc významné. Kunhuta byla dcerou mačevského bána Rostislava Michajloviče z rodu černigovských knížat (takže s tím jejím maďarstvím to není tak úplně jasné), a Anny, oblíbené dcera uherského krále Bély IV. Kunhutin rodný jazyk tedy možná maďarština nebyla, spíš něco k ukrajinštině, ale to spekuluji. Nevím kde po narození žila, zda na dvoře uherského krále, nebo někde v Černigově či Mačevě (což netuším kde je, ale zní to celkem východně)?
      Bývá to zamotané, s těmi našimi předky. Panovníci se pářili celkem dost mezinárodně.

      • NavajaMM napsal:

        Pochybujem, že dcéra Bela IV nutne hovorila maďarsky. V Uhorsku bola latina úradným jazykom až do roku 1784, keď ju vystriedala nemčina. Maďarčina až po roku 1860 a Rakúsko-Maďarskom vyrovnaní. V prípade kráľovských potomkov bol „materinský“ jazyk najskôr jazykom dojky a pestúnok. O nich nám história nezanechala zmienku, no predstava, že Kunhuta s Přemyslom a deťmi viedli na českom dvore (!) konverzáciu po maďarsky, je podľa mňa hodne… „postmoderná“.

      • NavajaMM napsal:

        Ozaj, ešte drobný dodatok – ešte D. Diderot napísal v 16. storočí do prvej encyklopédie, že v Uhorsku sa hovorí slovanským nárečím veľmi podobným češtine.

  5. Hudec napsal:

    P.S.: Nějaké Mačevo jsem teď našel v Makedonii u Bulharských hranic, to by možná mohlo být ono. Takže je to možná ještě zamotanější….

    • vonrammstein napsal:

      On Vám to HaŘ objasní. Byl u toho osobně.

      • HaŘ napsal:

        Pane vonrammsteine, byť už dost pamětnice, opravdu nebyla jsem ani u toho, ani u mnohého jiného. Přesto bych Kunhutě, či jejímu synkovi dopřála i ten další jazyk. Však byl Vašík na svou dobu a mezi ostatními panovníky svou vzdělaností dost světýlko. Že nebyla Kunhuta Maďarka, jsem nevěděla, děkuji za další znalost. HaŘ.

        • vonrammstein napsal:

          Ach, ženský rod. Pardon. Já přeju všem všechny jazyky, které si sami přejí. Že Kunhuta nebyla Maďarka je maximálně pravděpodobné-z dobových kontextů. Kdyby maďarsky mluvila, což je nepravděpodobmé, zbyla by po tom nejspíš nějaká zmínka. Už proto, že ten jazyk je tak brutálně odlišný od jazyků slovanských, germánských i románských, že by to historikům určitě stálo za zmínku.

          • hans napsal:

            Že Kunhuta byla Maďarka a mluvila maďarsky je naprosto evidentní a zřejmé z dobového kontextu. Kdyby nemluvila jazykem země ve které vyrůstala, by to historikům určitě stálo za zmínku.

    • NavajaMM napsal:

      No veru, vylúčené to nie je. Vyhrabal som si teraz jej životopis:
      http://www.panovnici.cz/kunhuta
      jej otec vraj pochádzal z Ruska a bol to „bulharský cár“. Prekvapilo ma, že Kunhuta s Přemyslom mali svadbu v Bratislave.

      • vonrammstein napsal:

        No a kde jinde, s o hledem na okolnosti? V okruhu tisíce kilometrů důležitější sídlo nebylo.

        • hans napsal:

          Bylo. jen tak z hlavy v okruhu 1000 km od Bratislavy byly důležitější minimálně Budín a Ostřihom v Uhersku, Vídeň, Salcburk, Brno, Praha, Krakov, Vratislav mimo Uhersko.

  6. hans napsal:

    Ad Kunhuta a Mačva, Kunhuta vyrůstala zřejmě u otce v jeho Slavonii a Mačvě. Mačvaž bylo uherské území u Bělehradu ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Mačva ). Logicky se u dvora mluvilo maďarsky, matka byla Maďarka..

    Spekulace NavajaMM o tom, že u uherského dvora se nemluvilo maďarsky, když úřední listiny do roku 1784 vydávali latinsky jsou s prominutím směšné. Kancelář Václava II. taky vydávala listiny v latině, a přece nikdo nepochybuje, že se na Hradě mluvilo česky (a německy) a Václav II. byl jeden z mála ne-duchovních mluvících latinsky…

    • hans napsal:

      Latina totiž byla ve středověku řeč listin, mší a duchovních. Úřední jazyk jednací zemského sněmu, soudů a úřadů vůbec byl v českém království čeština, v uherském maďarština, v polském polština, v německém němčina…

      • Bavor V. napsal:

        Což ovšem neznamená, že a priori Václav mluvil maďarsky. Zejména s ohledem na to, že byl velice brzy odvlečen do německy mluvících zemí. Ostatně jeho následník Václav biřmovaný Karel, který ve stejném věku odešel do Francie, se musel znovu učit česky. Potřeboval to, takže určitě měl základ. Václav II. se maďarsky učit znovu nepotřeboval. Takže onen výpadek nikterak nepociťoval. Ostatně latinou se domluvil všude, i v Uhrách.

    • NavajaMM napsal:

      Priznávam. Proti Janovi Liborovi nemám protiargumenty a ďakujem, že ste doložili zdroj.

    • NavajaMM napsal:

      Pripomínam však, že o tom, akým jazykom sa hovorilo na uhorskom dvore, existujú len špekulácie, aj keď sú to špekulácie „odborné“. Listiny sú pevný doklad a pri ostatnom môže byť prianie otcom myšlienky.
      Latina sa totiž používala ako úradný jazyk preto, že kráľovstvo bolo mnohonárodné s mnohými nárečiami. Je pravdepodobné, že ani maďarčina nebola jednotná. Latina bola praktická a používala sa ako dnes angličtina ako dorozumievací jazyk medzi Flámami a Valónmi v Belgicku.
      Keďže bol Václav II. veľmi talentovaný, myslím, že je pravdepodobné, že jazykom svojich poddaných aspoň zhruba rozumel, aj keď nimi bežne nehovoril.

  7. tata napsal:

    HANS
    reaguji zde tam by to zapadlo.Myslím že zde nejsme na odborném foru ale na takovém kafičku.
    DUležité je podstata věci a to jestli byl 5 nebo 6 vubec nic nezměnilo na té podstatě…..
    Ovšem že oprava je možná ale pak by měla znit jako snaha opravit nejasnost nikoliv utok…….

    Akorát že někdo neumí počítat, Václav II. byl šestý český král.

    Mysite že je normalní,jak vyplinulo z dalšího panu Bavorovi vypadlo jedno jmeno to pojmenovat že někdo neumí počitat……..je rozdil slušně někoho opavit že se spletl nebo mylí,,,,,,,než stylem neumí počitat,,,,,,,,,,,to mi teda nepřijde normální

  8. cobolik pacholik napsal:

    je rok 2016,historiu dobre znat,ale vypravdovat sa tu,co slabe 800 rokov dozadu stare,to na palici pepici,bo ja nejakym detailom z hentej doby dolozenych nejakou kurvou,co sa vola historik,co vie,kedy si ten kral este kulicku delal,to neverim ani hovno a proc,bo kukam do mojho zasraneho nalietaneho zivota a tych moznosti informacii o comkolvek teraz,to sa popravuje,obali,kazdy napise svojim kukom a o 800 rokov neskor,ked budete z neba ci pekla kukat jak sa ta dana vec rozobera,staci letecky mechanik z havel airport,jak ho na cesky olymp posadili a ja sam zazil ,cul a videl az som z tej demokracie emigroval,co zariadil airport,vlastne on nic nezariadil,bo ked holota nevyjde na ulicu,vozil by sa delej v benz a casom delal podradni prace,mohol som spokojne emigrovat a nikto do mna nestrielal,bo holota z ulice zariadila a nie airport.

    • cobolik pacholik napsal:

      musim dokoncit o 800 rokov nejaky histroik bude pisat,ze povstani v cesku vedl kral vaclav havel zvanej letiste,ci pisem srandy?

      • cobolik pacholik napsal:

        histroik to nepopravim bo tak sa ma volat ojebovak ,co 800 rokov dozadu vybral nejaky program a okopiroval.

      • NavajaMM napsal:

        Na momentálnu situáciu je to celkom optimistická predstava, že o 800 rokov tu bude nejaký historik, čo sa bude starať o československé dejiny.

        • Bavor V. napsal:

          Já věřím, že jak jsme přežili Habsburky, přežijeme i Abbásovce.

          • NavajaMM napsal:

            Pane Bavore, zo súčasnej doby mám dojem ako keby pred plyšákom bola potopa, barbaristan a na ničom z tej doby nezáleží… a zároveň aj po nás potopa a na ničom nezáleží. Preto ten optimizmus z histórie po 800 rokoch.

            • Bavor V. napsal:

              Já myslím, že podobně uvažovali lidé i jiných různých dobách. A pořád jsme tady. A to my jsme měli několikrát svůj stát. Vy jste přežili i bez něj.

              • NavajaMM napsal:

                Je to paradox, ale u nás uznávaný odborník na slovenský stredovek – prof. Uličný vo svojej knihe napísal, že práve vďaka nepríbuznosti slovenčiny a maďarčiny sa po tých 1000 rokov tieto jazyky málo ovplyvňovali a slovenčina ostala čistá. Za pravdu mu dáva napríklad aj národné obrodenie, to sme na vašom blogu už spomínali, že napríklad Havlíček-Borovský kritizoval štúrovcov za to, že rozbíjajú národné hnutie tým, že nechcú používať češtinu ako spisovný jazyk. Druhým príkladom sú spišské mestá, čo sme zas preberali s panom Hudcom. Tie boli 200 rokov v držbe poľského kráľa a na spišskom nárečí veľmi cítiť poľský vplyv.

                • vonrammstein napsal:

                  Paradoxní na tom je, že ve vrcholném středověku se jako panská řeč u polských dvorů používala spisovná čeština. Obecnou polštinou mluvil jenom „povl“. Je to informace přímo od vzdělaných Poláků, takže bude nejspíš pravdivá.

                • NavajaMM napsal:

                  Medzi nami, vôbec tá poľština znie ako taká nepodarená zopsutá čeština.😉

                • blbíš napsal:

                  Ty můj slovenskej příteli, ani se smajlíkem nee! Ale dík, připomněl jste mi období, kdy jsem Poláky hodně poslouchal, tak jsem si musel zalistovat a na zvukový pozadí jsem dal kluky z SBB – teď zrovna hrajou Ze Słowem Biegne Do Ciebie a pak si dám M. Wroblewskou a Halina Frackowiak a ….a …a …a dík, za tu „zopustou češtinu“!

                • cobolik pacholik napsal:

                  moja prax jasne hvari lach pepika nerozumie,robil som neraz tlmocnika a lach od bialeho stoku a pepici z haneee, a ten historik ,co prisiel na to,ze feferonsky sa nezlucil s cobolskym?to kurva normalne,holota zo sarisa,to barz blizko k polskej reci a vychodniarska holota v pepikove po 3 mesiacoch to drista s rusinskou lepsie cesky,jak nejakej cajzl z praglu,ja necital ja videl,bo ja sam to nebudem dristat cesky bo nebudem zo seba robit este vacsieho chuja jak som,bo slovensky neviem dobre a teraz dristam v 4 reciach a ani jednu neviem dobre,sarisky miesam so vsetkymi co viem,vidim,bo kukaju na mna jak na debila,ze co za kokot co nevie poriadne materinsku rec dristat,lez nevedia,ze ja federalny pojeb.

                • blbíš napsal:

                  Tys na to kápl, čobole, to nemá chybu, založíme republiku:
                  FEDERALNYCH POJEBŮ

            • blbíš napsal:

              nechci vám kazit kruhy, přátelé, ale za 800let se povedou diskuse na odborný úrovni pouze vo tom, jestli Vašek byl pilot bojového, nebo civilního letadla a zda letiště svůj název nedostalo právě za jeho hrdinný humanitární bombardování (i když jsem se zrovna nedávno vod F. R. Čecha dozvěděl, že na to má prej copyright Falbr ?).

        • cobolik pacholik napsal:

          ceskoslovenske dejiny o 1000 rokov bude pisat histroik,co jaka strana a spravna vlada nacrtne,toto myslim platilo aj za vencu druheho,toto plati tu celu zasranu ludsku historiu,len na holote,co z tej ojebavacky ,ca sa jej nasype zozerie na straz.

    • NavajaMM napsal:

      Čobolík, všetko je pravda ako píšeš. Mňa to len do tej minulosti oveľa viac baví ako detektívky s vymysleným dejom a fiktívnymi postavami.

  9. blbíš napsal:

    OT -otázka pro pana Bavora:
    Bavore, je ve „Vašem“ wordpressu nějaká finta = filtr = nástroj pro správce, který Vám umožňuje vypsat příspěvky jednoho konkrétního autora cca rok zpátky?
    Děkuju za odpověď.

    • Bavor V. napsal:

      Samozřejmě. A ne rok, ale za celou dobu trvání blogu.

      • blbíš napsal:

        nic důležitýho, pane Bavore,
        ale ptám se proto, že mi to povolební skuhrání všech těch, co jim Babiš rozkopal bábovičky, připomnělo to nicnedělání opozičních stran, který jsem PP několikrát vytýkal a k tomu tehdy Kamil střihnul trefnej, krátkej názor (glosu) na to, jak on si představuje práci opoziční strany . Není už důležitý, že to bylo na otázku PP, jak si představuju práci KSČM, o které se PP domníval, na rozdíl ode mě, že v parlamentu maká jako ďas, ale protože jí to všichni kolem kazí = proto to tady vod toho taky vypadá).

        Prostě tu Kamilovu vystihující glosu by neškodilo připomenout znovu, protože na ni došlo, a zdaleka se netýká KSČM. Ale vím, že na základě této matný vzpomínky se to nedá najít, což je škoda.

        • Bavor V. napsal:

          Ale i tady je třeba vědět, kdy to asi bylo

          • čtenář napsal:

            možná to bylo tady

            https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2016/03/18/nesvoboda/

            Kamil napsal:
            21.3.2016 (01:00)
            Proto navrhuji prosazovat
            1) vytrvale,
            2) houževnatě,
            3) nekompromisně
            zákon o obecném referendu.
            Jako církve restituce, až do úplného vítězství.

            Kamil napsal:
            21.3.2016 (08:32)
            Formalismus, výmluvy, alibismus, atd. Vždyť i ten Okamura, alespoň na veřejnosti bojuje za obecné referendum více než komunisté. Neustále, znovu a znovu.
            Z jejich laxního přístupu k prosazování referenda (návrh jsme už podali, tak co ještě chcete…?), plyne podezření, že pokud by měli dostatek hlasů, na referendum by zapomněli stejně rychle jako ČSSD na nápravu zákona o CR. Ono se jim v tom parlamentu všem pěkně a pohodlně sedí i mudruje … (zapomněl jste, jak například S., Z. a další bouřili před volbami k zákonu o CR, a po nich jako když utne?!). Když někdo chce hlas voličů, tedy i můj, musí o něj bojovat, a přesvědčit mne, že nebude ztracen …, nářky ani formální postupy nestačí.

            • blbíš napsal:

              Klobouk dolů, čtenáři (jak Vy to děláte?), já nenajdu nikdy nic, ani po sobě😀

              já si matně vzpomněl jen na tu vytrvalost, houževnatost a nářky je dobře takový postřehy číst i s odstupem času, co říkáte?

              A proč mi ty nářky připomněly Kamila, no protože jsou kouzelný a ta zdůvodnění opravdu nemají chybu … takže ještě cca den nás čekají nářky ….a pak začne konečně jejich eldorádo = období salónních kulichů , to budeme zase koukat, jak ty volby přetavěj! Dneska se rozjíždí už Naděje z ČSSD co si bohužel neuvědomuje, že je Příčinou! A další a další budou jistě následovat.😦 !

              • čtenář napsal:

                trochu jsem si tu diskuzi zapamatoval a o zbytek se postaralo štěstí,které je nenahraditelné,v tom vyhledávání.

                • blbíš napsal:

                  jó štěstí, muška jenom zlatá …😀😀😀
                  (já si vždycky pamatoval zcela nepotřebný věci, ach jó!)

                • čtenář napsal:

                  povzdech není na místě,člověk jako Vy,který má tak vzácný dar ty druhé i několikrát denně pobavit,rozesmát,si nepotřebuje pamatovat takové drobnosti.

                • blbíš napsal:

                  … zrovna teďka odešla moje stále ještě žena se snachou a synem do divadla, a když jsem se začal tvářit nechápavě a začala mi vyrážet imaginární kopřivka, pouze přikázala …. a teď budeš hlídat holky ty…a když jsem se navíc blbě zeptal proč a za co, tak vyštěkla…. už ti tejden říkám, že půjdu s dětma do divadla…. a když jsem oponoval, že jsem se domníval, že jako že s vnučkama! – tak odvětila …. sem si myslela, že na takovou kokotinu můžeš přijít jenom ty – žes zapomněl, na to jsem si už zvykla, ale že nerozenáváš už ani denní dobu, promiň, ale tomu se opravdu nemůžu smát!

                  ….konečně vodjeli a tak tu jako hlídám, no sedím u PC, holky vo patro vejš čumí na televizi na „D-čko“ = prostě havaj … já si pouštím polský SBB – třeba tohle:

                  a pokud nebudou holky žalovat (pojistil jsem po čištění zubů velkou čokoládou!!!) či něco nepředpokládanýho nevyvedou (nemůžu je přece furt a furt jenom hlídat, žejo) bude to celkem v pohodě. Docela rád mám ty divadla a televize!!!

            • Petrpavel napsal:

              Voni Novák, kdybyste měl sto milionů, dal byste mi je?
              Dal!
              Tak je Novák koukaj navalit! Že je nemaj a mít nikdy nebudou? Co je mi do toho! Nemaj bejt tak laxní a vydělaj je nebo ukrást, mě je to fuk, jen ať jsou tady! A vůbec : dostanou zkrátka ode mě do držky, páč já vím dopředu voni by mi ty miliony nedali ani kdyby je měli!

              Tak to je pohled Kamila (a blbíše a dalších) na postup komunistů ve věci obecného referenda. Že jim kamilové a blbíšové a … nedali potřebný počet mandátů? Že je jim poskytována téměř nulová publicita v médiích? Že kamilové a blbíšové a … nesledují návrhy zákonů a hlasování ve sněmovně? Nevadí! Melou stále svou …

  10. hans napsal:

    U Václava II. mi přijdou pozoruhodné nejen jeho všeobecně známé zisky v Polsku a pro syna Uhersku, ale co se moc nezdůrazňuje: zisk Míšeňska a obecně silné postavení v severním Německu – měl dosti pevné spojenectví s Otou Braniborským a dalšími Askánci, a kupodivu vliv i na saského vévodu, takže při volbě římského krále roku 1292 Praha prakticky disponovala třemi hlasy ze sedmi… (sastí vévodové byli až překvapivě loajální k Praze i za Karla IV a Václava IV)

Komentáře nejsou povoleny.