Černá hodinka – Přádelna


Trochu si rýpnu do pana cukrárníka. Stejně se v poslední době projevuje pouze nenávistnými štěky, tak ať má proč.

Radnice provedla v přádelně celkem správný krok. Vybrala projektanta a nechává zpracovat paspart objektů. To znamená zaměření stávajícího stavu. Bez něj se nedá s objektem dále pracovat. A chystá se, že pokud do konce roku bude vypsán dotační titul na podobné objekty, podá si žádost. O využití sice ještě nepadlo slovo, ale podá se žádost o dotaci. Jako realitní magnát by pan starosta měl vědět, že u projektu takového rozsahu trvá zpracování prováděcí dokumentace, pokud se provádí ve spolupráci s opravdu solidní poradenskou firmou, trvá v lepším případě čtyři až šest měsíců. A podmínkou dotace bývá nikoli projekt, ale již konečná vysoutěžená cena.

img_20160831_093729

Na to, že začala teprve pasportizace jsou to opravdu plány velkolepé až velkohubé.

bavor-podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Strakonice se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Černá hodinka – Přádelna

  1. jaa napsal:

    se ale máte. To u nás developeři bourají celej blok Vlněny – ve středu města. Ty půlmetrový zdi jim asi dávají pořádně zabrat. Pomsta předků a dobře jim tak…

    • Bavor V. napsal:

      Ono je to vždycky otázka využitelnosti objektu proti využitelnosti místa. Nemůžu posuzovat poměry jinde, ale využitelnost takového objektu ve Strakonicích je v současné podobě dost problematická. Místo by se využilo lépe. A historická hodnota je tu minimální.

    • Přesně tomu jsme chtěli zabránit. Tomu ale Bavor nemůže rozumět, protože u nich v Poříčí může bourat tak akorát hasičárnu, když se tam nějaký developer vůbec objeví…:-)

  2. jaa napsal:

    K tomu využití – u Vás se dělaly fezy a vůbec kvalitní výrobky z vlny pokud pamatuji. Já bych z té původní budoovy udělala muzeum. posháněla stroje a sestavila celý výrobní cyklus. což značí – vlk/na rozčesání stříhané vlny , mykárnu, přádelnu, plsťárnu, valchu, a finální úpravnu. Aby se potomci mohli kouknout jak to prapředkové dělali a co dokázali. Možná poslední majitelé nedali vše do šrotu nebo nevyvezli všech do asie – kde dodnes vydělávají – pro jejich výkonnostmalou energetickou náročnost a snadnou obsluhu. Možná by s něčím mohl pomoci MITOP v Mimoni – bývalá součást plsťařského sdružení. Rozhodně by se lidi koukali – jak vůbec vypadá vlna balíky vlny ze Zélandu/nejkvalitnější – lepší než skotská/ Možná jsou někde i formy na ty fezy – pokud pamatuji – nebyly šité ale splstěné v jednom kuse. Takže nějaké speci- tam bylo. Kdoví. možná by se na to daly najít i nějaké dotace z ejůnie- dávají je na různá muzea – různých oborů. Tož kdo ví…. Určitě žije ještě dost lidí – co to znají a mělo/mohlo by se toho využít.
    Víte – v Turecku má každá kobercárna a textilka – takovou část – kam se jde napřed – kde se dozvíte – jak a co, materiály, barvení , vázání koberců a pod. nakonec předváděcí místnost se všemy druhy výrobků… popř. prodejní…
    Hmm…

    • Bavor V. napsal:

      To už dneska neletí. Dneska jsou v módě ekologické technoparky a podobné velice účelné a výdělečné činnosti.

Komentáře nejsou povoleny.