Matriční překvapení


Jak jsem tak procházel různé matriky fary v Záboří, narazil jsem na podivný zápis v matrice narozených. Místo zápisu o pokřtěných dětech se na sedmnácti stránkách objevil jakýsi peněžní deník. Kolonky Příjem a Výdaj dělené po třech sloupcích a záznamy, kolik který den a za co fara přijala peněz a kolik který den a za co fara vydala. Velkým problémem je tu opět písmo z XVII věku a také to, že deník je veden v latině. Takže je obtížné vůbec domyslet jednotlivá slova a jejich souvislosti. Zjistit se tedy dá pouze datum, kdy došlo k pohybu. Další problém se jeví ve způsobu počítání, protože není jasné, v čem je onen deník veden. Jisté jsou pouze ty tři sloupečky, do kterých jsou částky zaneseny. Hned první zápis tedy vypadá asi takto:

proventus       expenso   
                                                                                                                            f     x    a         f   x   a
(Podle propočtu je „f“ = kopa, „x“ = kus, „a“ jsem nedokázal definovat)
Die 23. Martii 1780 (následuje text příjmu)                                          25  19  —        —  —  —
Téhož dne byl další příjem                                                                        12  24  —        —   — —
Následuje zajímavý výdaj Sacharin 2 (loty?) et Caffe 5 (lotů?)         —   —   —        2  — —

matrika-iii

Ještě podivnější je skutečnost, že ačkoli je matrika vedena již od roku 1767, první zápis je až o těch třinácte roků později a poslední zápis naopak přesahuje platnost matriky o další tři roky. Matriční zápisy končí roku 1784, ale finance až roku 1787. A nejpodivnější na tom je skutečnost, že po posledním zápisu tohoto účetnictví následuje ještě několik dalších matričních zápisů o narozených a pokřtěných dětech počínající rokem 1768.

Pro své pátrání jsem zvolil novou metodu a to hledání dle čísla domu. V knize pokřtěných jsou totiž skutečně uváděna bydliště novorozenců ve zvláštní kolonce. A tak jsem konečně měl úspěch i tam, kde se mi nejprve nevedlo. Ale jak jsem postupoval více do minulosti, objevil jsem, že můj předek byl jeden čas zapisován nikoli svým příjmením, ale pod přezdívkou. Nejprve jako přezdívka u křestního jména (otec Jan zvaney…) pak přílepkem ke jménu, pak dokonce 9x jen pod přezdívkou. Že se jedná o stále stejnou osobu dokazuje, že u dalšího potomka je opět uvedeno dodnes platné příjmení.

Pátrání pokračuje hlouběji do minulosti. Zápisy v matrice z období 1739-1767 jsou opět skoupé na údaje.Tentokráte se neuvádí otec, ale zapsáno je „dítě z matky…“. A s ohledem na značnou nečitelnost písma se obtížně luští její příjmení. Ostatně i jméno se spíše odhaduje, protože se v obvodu farnosti vyskytuje jen několik málo jmen, lze zápis domyslet.

A tak jsem se ponořil ještě hlouběji. V Matrice pro období 1719 – 1739 je opět jiný druh zápisů. Jednak jsou zápisy v latině, jednak je matrika vedena v posloupnosti dnů, nikoli jako později, dělená podle jednotlivých přifařených vsí. Což pátrání poněkud komplikuje. Navíc nejsou uvedena čísla domů, jako později.

Dalším zajímavým údajem je počet vsí, které byly v průběhu času přifařeny do jedné farnosti. Dá se říci, že čím dále do minulosti, tím byl farářův obvod větší.

Každá matrika má svého „samce“, tedy otce, který se objevuje nejčastěji. Tady to byl jistý Simone Walkaun (tedy Šimon Valkoun), který se objevuje takřka rok co rok.

Na úplně poslední straně této knihy jsem nalezl překvapivý zápis:

8.Augusti 1679 Okřtěný syn gmenem Giřjk Jan ze Slatiny. Otec urozený P. a statečný rytíř s Warowa a na Slatině. P.mateř wysoce  urozená pani P. Lydmila rozená Říčanská a na Slatině. 1.Kmotr wysoce urozený pán P.Petr Říčan a na Kněžicích, 2.Kmotr urozený a statečný rytíř Giřj  Wogtech Janowský z Janowic, na Woselcjch, Kotauni a Manowicjch, 3.K. urozený P. a statečný rytíř Krysstof Malowec……. a na……. a Zahorčicjch, 3.Kmotra wysoce urozená paní Řjčanová z Egberga

Ale překvapení není konec, protože na témže listě, ale o stránku dříve, jsou zápisy dat ještě starších. Ten nejstarší nese datum 1661, 10.Aprilis.  Patrně jde o list vlepený z jiné knihy. Podivné je i to, že obsahuje sedm záznamů a všechny se týkají místního urozeného panstva.

Přesto jsem našel maximum možného a dostal jsem se až k roku 1726. Jen si nejsem jist, zda jsem našel své skutečné předky nebo jinou větev téhož jména.

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Matriční překvapení

  1. libor napsal:

    A co když jako listy té matriky byly použity „použité listy“ (alespoň jeden) z nějaké účetní knihy, takže ty kupecké počty s tím prostě nemají co dělat.
    Já to dělám podobně, vždycky mne štve, že se na úřadě vyhazují papíry, co jsou z jedné strany popsané a protože doučuji , tak si je beru a na zadní bílou stranu píši vypracované věci a co je vepředu, mne nezajímá.
    Takže za 300 let, budou li zachovány, budou vepředu třeba úřední zápisy a vzadu vypracované příklady.
    Co když to bylo podobně?
    A nebo prostě z nedostatku papíru ten list z matriky ten sluha boží použil pro soukromé účely svých kupeckých počtů, nemusil být jen farářem, ale i obchodníkem. Prostě potřeboval zapsat rychle, než to zapomene, vydání a příjmy a neměl nic po ruce, než matriční knihu.

    • Hudec napsal:

      To je možné vysvětlení. Ostatně i Jára Cimrman se choval podobně a historici pak měli problém rozpoznat Járův geniální text od předtištěných kolonek typu „Naše značka/Vaše značka“.
      Bavore, obdivuji tvoji vytrvalost při pátrání po věcech zapomenutých.

    • Bavor V. napsal:

      Vysvětlení, že najednou potřeboval něco vést, by šlo. O vlepení nemůže být ani slovo, protože to „účetnictví“ začíná pod zápisem o křtu. A ten zápis navazuje na předchozí. Jen to pořád nevysvětluje tu ostatní časovou neposloupnost.

  2. Jethro napsal:

    Také bádám.
    Jít podle chalup je u starých matrik jediná šance. Ale ouha. U starých matrik narozených se čísla chalup píšou pouze u narozených chlapců, u děvčat ne.
    Já používám ještě jednu pomůcku a to u vytipované obce, kde je těch předků hromada, plošné vytěžení a seřazení předků do grafu s životní čarou od narození přes svatbu až po úmrtí. Tak se vyhnu omylům, kdy třeba zjistím, že dítě s otcem Martinus xx je dítě jiného Martina, než jsem uvažoval, protože se narodilo 4 roky před jeho svatbou. A hned je veseleji. Máme dvě větve, dva Martiny a společný otec je někde dál v minulosti.
    S těmi jmény je to vůbec veselé, protože v jedné dědině se v těch starých časech v rozmezí sta let objevuje jen několik křestních jmen – Joannus, Martinus, Josephus, pár Paulusů, u děvčat Anna, Marianna, Marina, Brigitha, Rosina a několik málo dalších. Jó, hledání je legrace…
    A raritky? Dítě křtěné jako „Joannus Nepomučený“ a podobné. Zřejmě někdy byla potřeba označit, po kterém konkrétním svatém Janu je dítě křtěno.

    Já jsem na nějaké „nematriční“ záznamy zatím nikdy nenašel, a dělám to už hodně let. Docela věrohodné mi připadá Liborovo vysvětlení. V originální knize by to asi bylo jasné hned.

    A nakonec jedna zajímavost: objevuji stále nové schopnosti svého stárnoucího mozku při čtení starých matrik. Nedávno jsem odložil jednu matriku oddaných jako zcela nečitelnou a nepoužitelnou. Pak jsem se vrhl na matriku narozených a tam to bylo lepší, křestní jména se dají lépe odhadnout a začala se vylupovat i jména rodičů. Po pár dnech jsem se vrátil k oné nepoužitelné matrice oddaných a najednou na mne začala vykukovat známá jména a docela dobře čitelné texty🙂 .

    • Bavor V. napsal:

      V Zábořské kronice, pokud se čísla domů zapisovala, tak důsledně u všech narozených. Ale jsou i jiné zajímavosti. Proto bude ještě jedno pokračování.

    • strejda napsal:

      Jethro, popisujete to velice správně. Jen bych dodal, že „vějíř“ křestních jmen se měnil pole krajů. Na Čáslavsku nebyly Brigity ale byly Ludmilly, Barbary a Dorotky (jak krásná je Dorotka a děsivá Dorota). Každopádně mnoho invence nenabízel. Mně se líbí Rohlíček, Nalezínek, Bochníček, Koláček a tak. Plošné řešení také používám, hlavně v 18. století, kdy nejsou č.p. a zápisy jsou velice kusé. Je to zajímavější než sudoku či křížovky.
      Do matriky farář zapisoval údaje, které chtěl uchovat a vakáty mu připadaly nejvhodnější. V té době se to dá pochopit i když je to exces. Libor je patrně nejblíž k pravdě.
      Také přidám něco k dobru. V čáslavské matrice zemřelých jsem objevil tento zápis. V překladu zní:
      1764, 13 červenec. Josef, syn Godfidi Gerder (Bohumíra Herdera), občana čáslavského, stár 19 let, svobodný, byl popraven a jeho mrtvola spálena za vydrancování královských vozů na královské silnici poblíž Čáslavi.
      A jak se to týká mých předků? Pradědeček 6. generace byl tehdy cca 14 letý kluk. A tak měl jistě kvalitní zážitek na celý život. Kdo z nás se něčím takovým může pochlubit! A já vím co dělal toho 13. července Léta Páně 1764.

  3. Bavor V. napsal:

    A také je zajímavá ta zmínka o kafi. Jen nevím, zda se jednalo o skutečnou kávu. Přece jen roku 1780 ve vesnické faře Záboří na Blatensku?

Komentáře nejsou povoleny.