Parlamentarism, vznik a dědictví


S použitím knihy Jaroslava Golla Vznik Anglického parlamentu vydané roku 1879 nakladatelstvím J.Otty. Dozvíme se zejména proč jsou dvě komory parlamentu a proč každý zákon musí projít třemi čteními.

 

Keltická Britanie v I. století po Kr. se stala provincií Římskou; v V. století jí přestala býti. Přestala býti netoliko částkou rozpadající se říše ‚Římské, ale také přestala býti zemí keltickou: změnila své obyvatelstvo. Vyjma hornaté krajiny západní starší obyvatelstvo, které nebylo jako příbuzní Gallové se pořímanilo, ustoupilo a vyhlazeno od nových příchozích, od germánských Anglův a Sasův. Od nich založeno více panství, větších i menších, postupným výbojem proti podléhajícím Keltům ; později rzůná menší panství splývala ve větší, až na konec v IX. století všecka byla sjednocena v jediné velké říši, v jednom království anglosaském.

V státním zřízení těchto menších panství a potom velkého království, které z nich vzniklo, žádných stop řádů keltických, žádných pozůstatků práva římského nenacházíme.

Dějiny jak národnosti tak ústavy anglické počínají se dobou anglosaskou.

Tacitus nám několika rysy, vylíčil státní zřízení německých národů v I. století po Kr. Někteří kmenové žili pod vládou král, jiní byli bez králův. V obojích se občas scházíval k rozhodování o některých důležitých věcech sněm, t. j. shromáždění všech dospělých a svobodných mužů. Vedle tohoto sněmu bylo ještě shromáždění jiné, sbor těch, které Tacitus „principes“ nazývá, „sbor lechův a vládyk“, lze-li užiti výraz, které čteme v Libušině soudě. Jaké bylo zřízení Sasů ve IV. století, nevíme; jisto jest, že patřili ke kmenům republikánským, že neměli nad sebou králův žádných.

Bez králův zůstávala i nadál ta část, jež zůstala na pevnině, než u Sasů, kteří přešli přes moře do Britanie, vyvinula se moc královská; za to zanikly v královstvích anglosaských sněmy lidu úplně. Moc králů ve větších státech a později v jednotném stát anglosaském nebyla obmezena žádným sněmem, nýbrž toliko sborem podobným onomu, který po Tacitovi by slouti mohl „consilium principum“ a který od Anglosas nazýván byl „witenagemote“ t. j. shromáždění, sněm moudrých; avšak na jisto tvrditi nelze, že by oboje bylo totéž, že by jedno shromáždění bez přetržení souviselo s druhým. Witenagemote, sněm anglosaský, nebyl shromážděním národa ani zástupců od národa volených ; byl to sbor rázu aristokratického. Králové svolávali občas k poradám biskupy a světské velmože své. Kdo by přijíti směl a měl, nebylo žádným zákonem vyměřeno, nýbrž řídilo se zvykem. Za králů mocných, v poměrech spořádaných nebylo svolení sněmu mnohem více nežli pouhou formalitou, pouhým ohlašováním toho, co se státi mělo. Na sklonku doby anglosaské, když veškeré státní zřízení se octlo v úpadku, když moc královská klesala a moc velmožů stoupala, byli králové sněmy více obmezováni nežli prve. Jednotliví velmožové a jich přívrženci vymáhali na králích, aby bezděky se podrobovali jich vůli a jich choutkám. Moc anglosaských sněm za posledních král vyrůstala z anarchie.

Doba anglosaská končí se rokem 1066 bitvou u Hastingsu, ve které padl král Harold. Vítěz Vilém, vévoda Normandie, který sebe pokládal za dědice, zasedl na trůnu anglickém.

V dějinách anglických nastala nová doba, v dějinách anglické ústavy spůsobeno rozhraní nad míru důležité. O každé instituci musíme si položiti otázku, je-li starší než bitva Hastingská, či povstala-li teprve po výboji normanském ; je-li původu anglosaského či pozdějšího.

V čem pak záležela změna spůsobená bitvou Hastingskou? Především ve změně královské osoby. Vybojovaná kořist, koruna královská, spočinula na hlav vládce násilného, bezohledného, ale při tom energického a důmyslného, udatného bojovníka a při tom také znamenitého státníka, posledním anglosaským králům v ničem nepodobného. Královská osoba stala se opravdovým středem národa, královská moc pronikla celé ústrojí státu a držela na uzdě všecky vrstvy obyvatelstva kázní neúprosnou, ba často krutou.

Avšak největší změna záležela v tom, že všickni majitelé větších i menších statků, ať již Anglosasové či Normané, stali se many i vasally jediného svrchovaného pána, krále Viléma a jeho nástupcův, že statky jich nebyly volným majetkem, nýbrž lenem, jehož dědičné držení spojeno bylo s povinnostmi a břemeny. Král Vilém Výbojce, jakož sebe vyhlašoval za dědice králů anglosaských, tak nevzdal se nižádného práva, které předchůdcům jeho náleželo, nýbrž přimnožil jich tím, že veškeré obyvatelstvo a všecky vrstvy jeho udržoval ve větší odvislosti od moci královské, nežli byli předtím. Ústava anglosaská nebyla zrušena: zejména zůstalo dosavadní zřízení hrabství, zůstaly sněmy v hrabstvích, ale vicecomes i sheriff, který hrabství spravoval, byl úředníkem ve všem od královského dvora závislým a jemu odpovědným. Na dvoře královském pak scentralisována veškerá správa říše v rukou královských úředník, kteří, když se sešli k poradě o financích, tvořili nejvyšší dvůr finanční (exchequer) a zároveň s králem také nejvyšší dvůr soudní. Král a úředníci jeho jsou pravým středem státu.

Pravidelně o velké církevní svátky, vánoční, velikonoční a o letnicích, když král „nesl korunu“, to jest: když s korunou na hlavě zasedl na trůn, spatřujeme kolem něho biskupy i barony i jiné many jeho. Zdá se, že v tu dobu všichni bezprostřední manové měli právo přijíti ke dvoru královskému, ale rozumí se samo sebou, že ne všichni práva toho užívali.

Byly to velké dvorní slavnosti, při čemž shromážděným také leccos, co se státu týkalo, ohlašováno bylo. Podobného, ale přece jiného rázu byla shromáždění, ku kterým král občas svolával své duchovní a světské velmože, biskupy, opaty i barony. V listinách se taková shromáždění nazývají „radou“, „consilium“, s dodatkem, že se jich účastnili přední mužové říše: „principes, proceres regni“ ; v týchž listinách se mimo to výslovně podotýká, že král to či ono nařizuje, vyslyšev radu biskupův a baronův a podle rady této. Nelze popříti, že v státním ústrojí anglickém po r. 1066 consilium zaujímá podobné místo jako předtím sněm anglosaský, witenagemote zvaný. Avšak co o tomto řečeno, platí tím spíše o onom, čím větší moc provozoval Vilém a jeho nástupci, tím menší moci těšila se taková shromáždění bez určité kompetence a bez práv určitě vymezených. I witenagemote i consilium se skládalo z týchž členů, z velmož duchovních i světských, než biskupové a baronové po r. 1066 octli se ve větší odvislosti od krále, stavše se vesměs many jeho. Lze tedy říci, že i v té příčině ústava stará přetrvala osudný rok 1066 a že consilium není než witenagemote s jiným jménem, ale sluší dodati, že králové normanští bývali mnohem méně obmezováni „radou“, nežli panovníci starším sněmem. Avšak poměr tento mohl se změniti později a změnil se skutečně. Změnil se, když moc královská, vykonavši svůj úkol, přestávala býti „absolutní“. Úkol její záležel v tom, aby velké vasally držela na uzdě, aby chránila živel anglosaský před přílišným útlakem se strany Normanův. Velmožové nejednou o vzpouru proti Vilémovi a jeho nástupcům se pokusili, avšak podlehli při tom, když nemohli se spoléhati na lid, který stál při králích. Silné královské moci bylo v Anglii třeba, aby mezi živlem starším, anglosaským, a nověji přibylým, normanským, se neobnovovala bez přestání válka na život a na smrt. Než při tom síla moci královské velmi často přesahovala přes meze k blahu celku potřebné. Nátlak vzrostl v břímě nesnesitelné za špatného panovníka, jakým byl hned nástupce Viléma Výbojce, syn jeho téhož jména král Vilém II. (1087- až 1 l00); když pak přestal za krále slabého, jakým byl třetí po Vilémovi II, panovník, Štěpán (1135—1154) proti přílišnému nátlaku nastala ihned přílišná reakce, totiž anarchie a přechmaty se strany baronův. Osobnost královská rozhodovala po přednosti o osudech celého státu. Nemělo-li se obojí opakovati, nezbylo než vykázati královské moci určité meze, aniž by při tom seslabena byla v té míře, že by úkolu svému více nedostála. Kde meze tyto určiti nutno, o to běželo v ústavních sporech, které dosti záhy v Anglii se začaly.

Hned Jindřich I. (1100—1135), jenž nastoupil po špatné vládě bratra svého Viléma II., viděl se nucena zahájiti svou vládu vydáním listiny, kterou sliboval, že zlořády obvyklé za panování předchůdcova přestanou a napraveny budou. Král tím nevzdal se žádného práva, kterému se těšili otec a bratr jeho, nýbrž připověděl toliko, že jich nebude užívati k vydírání a k provozování všeliké libovůle proti svým vasallům, duchovnim i světským. A také ona slavná „velká charta svobod“ (magna charta libertatum) krále Jana r.1215 vydaná není než podobným pokusem, aby vyměřena a obmezena byla moc královská a zejména ta část práv, která plynula z poměru krále jakožto vrchního pána k manům. Liší se od listiny Jindřicha I., která jí byla vzorem, rozsáhlostí svou i dosahem svým, jakož spůsobem, jakým byla vymožena.

R. 1154 nastoupila nová dynastie, rod Plantagenetský, který však není než pokračování starší dynastie normanské. Počíná se Jindřichem II. (1154—1189), vnukem Jindřicha I, synem dcery jeho Mathildy. Pořádek a lad celkem potrval také za Richarda L, příjmím Lví srdce (1189—1199), a on málo let krátké vlády své v Anglicku pobyl; nacházíme jej v krajinách francouzských, které k panství jeho patřily, na křížové výpravě, v zajetí císaře Jindřicha IV. Po smrti jeho špatná vláda nástupce Jana (1189—1216) stala se pramenem nepořádku, neladu, nespokojenosti a vzbudila prvý veliký spor ústavní v dějinách anglických. Špatnou a nešťastnou byla vláda Janova v každém ohledu. I zevnější moc utrpěla tím, že Normandie ztracena navždy. Spojena s Francií.(Odtud Janovo přízvisko „Lackland“ – pozbyvatel země) Než ztráta dynastie byla výhodou národu anglickému. Rodové normanských baron pozbyli tím souvislosti se svou původní otčinou, byli odkázáni na novou vlast a sblížili se s obyvatelstvem jeho anglosaským, v němž hledali a našli spojence proti nátlaku špatného krále, který týral stejnou měrou všecky vrstvy obyvatelstva říše své.

S barony a s ostatním obyvatelstvem spojilo se také duchovenstvo, majíc v čele vůdce své, preláty církve anglické, když se těmto nepodařilo vyrovnati spor mezi králem a velmoži, kteří jemu poslušnost byli vypověděli, smířením. A teprve tímto spolkem všech tříd přinucen Jan, aby vydal velkou chartu.

Velká charta skládá se z 63 odstavců, obsahu rozmanitého, které však mají společný účel, aby odstranily zlořády provozované od nejvyšších úředník, od sheríffů, ve správě království i jednotlivých hrabství, ve správě finanční i v soudnictví. Svědčí sice po přednosti bezprostředním manům královským, avšak zároveň se v ní nařizuje, aby i oni v provozování svých práv proti svým podřízeným šetřili týchž slušných mezí, které sami moci svého vrchního pána, krále, položili. Bylo slušno, aby baronové všem, kdo jim v boji s králem byli pomáhali, pojistili výhody z vítězství plynoucí.

Velká charta po r. 1215 častěji od králů anglických nově potvrzována, do konce středověku osmatřicetkráte; avšak přece nesmíme ji považovati za jediný základ ústavy anglické. Zejména stopujeme-li vývoj parlamentu, přičteme jí menší důležitost, nežli bychom na první pohled očekávali.

Ovšem že tito menším manům v jedné řečené příčině přiřkli právo nenepatrné, ba tak znamenité, že historikové do dnešní doby nevědí, jak by měli rozuměti 14. odstavci velké charty, ve kterém se ustanovuje, aby do obecné rady voláni byli jak velcí tak též všichni ostatní vasallové královští. Jest podobno, že by velcí baronové menším, ba třeba pouhým rytířům, jen když tito drželi léna bezprostředně pod králem, propůjčili hlasu stejně závažného? Někteří historikové, nemohouce tomu uvěřiti, mají za to, že prý menší vasallové neměli k „obecné radě“ přicházeti vesměs, nýbrž že měli toliko voliti zástupce ze svého středu a na místě všech. Avšak velká charta o tom ani slovem se nezmiňuje a nemáme práva výklad ten do ní vnášeti. Jediná přednost, kterou sobě velcí baronové a prelátové výslovně vyhrazují, jest, že každý z nich má k obecné radě zván býti jednotlivě obzvláštním listem královským, jemu svědčícím; ostatní pak bezprostřední manové korunní buďtež voláni vůbec a všichni zároveň provoláním všem najednou svědícím. Bezpochyby, že doufali, že tito podrobí se jich vedení a budou si vésti ve všem dle přání jich.

„Commune concilium regni“ stanovené velkou chartou svobod se nikdy nesešlo. Spor krále Jana s oposicí obnovil se nedlouho po vydání této listiny zase a proměnil se v občanskou válku, když jedna strana po smrti Janově (r. 1216) přidržela se nezletilého dědice koruny Jindřicha III., druhá však volala na trůn prince francouzského Ludvíka. R. 1217, obě strany se smířily a Jindřich III. uznán za krále ode všech. Velká charta vydána a potvrzena na novo, ale i tentokráte odstavec 12. a 14. vynechán. Baronové se sami vzdali pokusu sesíliti se menšími vasally v jednom a témž shromáždění, pokusu rozšířiti přibráním jich radu baronův na obecnou radu říše. Než parlament anglický přece vznikl podobnou cestou, jakou tato povstati měla, totiž doplněním starodávné rady baronův světských i duchovních, ale nikoli přistoupením všech ostatních bezprostředních manů koruny, nýbrž přibráním volených zástupců či poslů všech těch třid, které si v státě vždy větší platnost sjednávaly. Nestalo se to rázem, nýbrž průběhem celého století, nestalo se to jediným ustanovením, nýbrž ustálilo se znenáhla zvykem.

Pokud král byl nezletilý, scházívala se rada častěji než před tím, těšíc se větší moci právě proto, že král byl nedospělý, při čemž v užívání vešlo jméno, kterým se od té doby častěji nazývá : „parliamentum“. První krok k rozšíření parlamentu volenými zástupci stal se pak r. 1254, když král Jindřich III. , jenž již několik let osobně vládl, byl odešel do jižní Francie, do Gaskoňska, které vždy k panství králů anglických patřilo, počít války proti sousední Kastilii. Richard, vévoda Cornwalliský, bratr králův, chtěje poslati tomuto vydatnou posilu, svolal do Londýna k parlamentu všecky bezprostředné vasally, jichž statky vynášely více než dvacet liber ročně. Oni měli vyzváni býti, aby podle daného slibu za králem do války se vypravili. Zároveň pak nařízeno sheriffům, aby po hrabstvích svolali shromáždění i sněmy, ku kterým přicházeli všichni, kdo se osobní svobod těšili, a vyzvali shromáždění k volbě dvou rytířův ze svého středu, kteří by do Londýna se dostavili a tam před radou oznámili, čím by na penězích králi přispěti chtěli. Jelikož břímě, které válka vyžadovala, nemělo se uložiti toliko na bedra bezprostředních vasallů, kteří drželi léna té velkosti, že ukládali povinnost osobní služby aneb i větší; jelikož měli penězi přispívati také menší bezprostřední manové a též ostatní obyvatelstvo osobně svobodné: bylo slušno, aby také ostatní třídy prvé tázány byly. Mělo se tedy sejíti velké shromáždění, skládající se netoliko ze všech bezprostředních manů, jak ustanovuje velká charta, nýbrž shromáždění na základ ještě širším spočívající. Shromáždění r.1254 tvoří přechod od obecné rady velké charty, která nikdy se nesešla, k pozdějšímu parlamentu.

Od té doby, co dospělý král uvázal se u vládu, vzrůstala nespokojenost tou měrou, kterou vzrůstaly daně a dávky od něho vyžadované, a vzmáhaly se rozličné nepořádky a zlořády, jichž původ mnozí v tom spatřovali, že Jindřich III., sám osobně vládu veda, nejvyšších úřadů bud delší dobu nikomu nesvěřoval anebo za své rádce a úředníky volil muže neoblíbené. R.1258 parlament povolil králi daň s podmínkou, že změní dosavadní spůsob vlády. Jindřich III. byl přinucen přenésti správu říše, kterou dosud ve svých slabých rukou držel, na „královskou radu“, na sbor rádců, volených z části od krále, z části od parlamentu. Této radě odpovědni měli býti všichni nejvyšší úředníci, volení sice jako dosavad od krále, ale jenom pokaždé na rok.

Jindřich III. tento ústupek chtěl záhy napravit, ale tomu se postavila část baronů pod vedením Šimona z Montfortu, hraběte Leicesterského. Ten r. 1261 vypsal parlament své strany, totiž shromáždní baronů a biskupů R. 1264 došlo k občanské válce, ve které byl král v bitvě u Lewesu poražen a zajat (14. 5.1264). Zůstával sice králem, ale moc přešla do rukou Šimona Montfortského, který za svého vládnutí svolal dvakrát parlament. Poprvé do Londýna hned po vítězné bitvě, kde jako r. 1258 byla ustanovena  užší královská rada devíti členů, jmenovaná ne králem, ale parlamentem.

K druhému parlamentu, který se sešel v lednu r. 1265 a který se obzvláště „parlamentem Šimona z Montfortu“ nazývá, povolal jménem královským ne veškeré baronstvo, nýbrž jen ty, kteří mu oddáni byli, za to však přibral doufaje, že jiné třídy obyvatelstva si tím trvale získá, nejen zase posly hrabství, ale také poprvé zástupce jistého počtu měst. Hned potom obnovena válka zase, při čemž vůdcem strany královské byl princ Eduard. U Eveshamu 4. srpna 1205 poražen a zabit Simon z Montfortu, hrabě Leicesterský, jehožto jméno v paměti národa anglického proto trvale utkvělo, že on chtěje oposici své proti moci královské sjednati podporu v středních vrstvách, otevřel tímto bránu k parlamentu, aby již vstoupily do něho jakožto část podstatná, a ne-li rovnoprávná, přece oprávněná hlasu svého pozvedati a rozhodovati o nejdůležitějších věcech státních.

Avšak tvůrcem parlamentu jej přece nazývati nelze. V díle Šimona z Montfortu pokračoval teprve vítěz Eveshamský, král Eduard I. (1272—1307).

Válka s Francií, se Skotskem a vzpoura ve Walesu to byly, ježto činily vypsání daní nutným. Král svolal r. 1295 parlament vynikající plností účastník: sešli se ve Westminstru prelátové, baroni, zástupcové duchovenstva, poslové hrabství a měst.

Král Eduard I. vydal listinu, obsahující potvrzení a doplnění velké charty svobod. Doplněno mělo býti tak, aby co posud bylo kolísavým zvykem, stalo se ustáleným právem. Král slíbil jménem svým i svých dědiců arcibiskupům, biskupům, opatům a duchovenstvu, baronům a vší obci země, že nikdy nemají žádné berně, daně a dávky vybírány býti, leda se společným svolením vší říše, při čemž však k žádosti králově dodána klausule znějící: mimo daně a dávky ode dávna obvyklé.

Eduardem I. dovršen a dokonán vývoj anglického parlamentu, co se týče složení jeho:

  1. Nejdůležitější bylo právo povolovati daně, z kteréhožto práva, jak svrchu vyloženo, parlament vznikl. Povolování daní bylo základem všech práv ostatních. Parlament velmi často k povolení daní připojoval podmínky a žádosti nejrozličnější, na které králové, nechtíce a nemohouce postrádati daní, přistupovati musili.
  2. Zákon vůbec platný (statut) mohl vydán býti toliko společně od parlamentu i krále, když parlament jej přijal a schválil a král potvrdil.

Anglický parlament od XIV. století se skládá ze dvou domů (house) i komor.

  1. V domě lordů zasedaly hlavy těch rodin, které od starodávna k radám zvány byly. Avšak vedle toho těšili se králové nepopíranému právu, že každého dle libosti do domu lordů povolati i lordem učiniti mohli. Mimo řídké výjimky právo zasedati s lordy platilo za dědičné a přecházelo s otce na prvorozeného syna. Zároveň udíleny těm, kdo do domu lordů povoláni byli, rozličné tituly, šlechtickým predikátům jiných zemí a států podobné. Nejvyšší titul byl titul vévodský. Právě tím, že králové si právo jmenovati lordy zachovali, zabránilo se, že lordové se nestali uzavřenou kastou, jakou na př. byla šlechta benátská. Aniž pak těšili se lordové takým právům a privilejím, jakých požívala šlechta jinde, zejména v příčině daní. I v životě společenském nedělily jich od ostatního obyvatelstva předsudky takové jako jinde, o čemž již ta věc svědčí, že Angličané pojmu „mesalliance“ neznají.

Jediné opravdové privilegium lorda v tom záleží, že jsa obžalován ze zločinu nemůže souzen býti leda od rovných sobě (peer), to jest od domu lordův.

  1. Dům obecných (house of the commons) skládal se z volených zástupců hrabství a měst. Zástupců hrabství bylo 74, po dvou z 37 hrabství, na které Anglie se dělila. Voleni bývali v shromáždních hrabství pod dozorem sheriffů, na něž nejednou žalováno, že nekalými nebo neslušnými prostředky podporovali kandidáty vládě příznivé. Voleni býti mohli zpočátku toliko rytířové; později nastoupil na místě této kvalifikace totiž dosti znaný census. Passivnému volebnímu právu těšili se jen ti, kdo vládli slušným jměním; census však, kterým od 15. století se obmezovalo aktivní právo volební, byl velmi mírný. Poslové hrabství podrželi titul „rytíři hrabství“ (knights of the shire).

Udíleti městům právo, aby posílala volené posly do parlamentu, bylo částí nenepodstatnou královské praerogativy jako právo jmenovati a povolávati lordy do první komory. Poslové měst (boroughs) bývali často vládě nejoddanější část parlamentu. Ne všecka města v Anglii těšila se právu volebnímu, ne všecka byla „města parlamentární“ (parlamentiary borough). Počet těchto neustále se měnil

Rozdělení anglického parlamentu na dva domy nepovstalo určitým zákonem, nýbrž vyvinulo se samo. Vlastně jest tak staré jako parlament sám. Nikdy všichni, lordové i obecní, nebyli jeden sbor. Každá část pro sebe – lordové, poslové hrabství, poslové měst – povolovala z počátku daň obzvláště, než velmi záhy splynuli poslové hrabství a měst v jeden dům obecných, rokujíce společně pod řízením „mluvčího“ (speaker), kterého si ze svého středu volili sami, kdežto jednání v domě lordů řídil přední královský úředník, kancléř.

Již v středovku platilo, že cokoli s financemi, s daněmi, s penězi souvisí, musí nejprve vyřízeno býti v domě obecných, dříve nežli věc na lordy se vznese.

Dům obecných se svolával listy sheriffům danými, obsahujícími rozkaz, aby vypsali volby v hrabstvích a městech. Volby se opakovaly pokaždé, kdykoli parlament svolán byl, třeba několikráte za rok.

Parlament zahajoval se slavně v paláci Westminsterském, nejčastěji v tak zvané malované komnatě (painted chamber), králem samým, sedícím na trůně a majícím po pravé straně preláty, po levé světské lordy, kdežto obecní stávali na druhém konci komnaty naproti trůnu. Mezi trůnem a obecními na „žoku“ (woolsack) seděli soudcové nejvyšších soudů. Arcibiskup Canterburský neb jiný prelát aneb častěji některý z předních úředníků zahájil porady řečí, která, obzvláště když byla pronesena osobou duchovní, podobala se kázaní kostelnímu, načež obecní se odebrali do místa jim vykázaného, lordové pak do tak zvané „bílé komnaty“ (white chamber) v paláci Westminsterském. Obecní především přistoupili k volbě mluvčího, který v středověku zvykem vybírán byl vždy z počtu rytířů hrabství a jehož volba potvrzena býti musila od krále. Zvyk předpisoval, aby zvolený krále prosil, by naň tak těžkého břemene nevzkládal, kteréžto žádosti ovšem král nevyhověl. Mluvčí přednášel pak králi, pokud parlament trval, všecky prosby a žádosti, všecky odpovědi a svolení jménem obecných, kdežto k srozumění s lordy se volívaly z obou domů výbory (committees). Každý návrh musil v domě, z kterého vyšel, třikráte čten býti, nežli byl poslán a předložen domu druhému, kterýžto zvyk se až do dneška zachoval.

Takže od té doby známe důvody, proč zákon musí vždy projít prvním, druhým i třetím čtením než může být schválen. Pouze není jisté, zda v té době povstaly i procedury s oněmi čteními spojené.

bavor-podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

63 reakcí na Parlamentarism, vznik a dědictví

  1. Pepanov napsal:

    Jen tak pro zajímavost ohledně roku 1066 a bihvě u Hastings. Před patnácti lety jsem byl delši dobu v Hastings a zajímal jsem se o vítěznou bitvu Viléma Dobyvatele. Dozvěděl jsem se také, že po vítězství normanů byla více jak dvěstě let v anglii úřední řeč francouzština.

  2. Strejda Olin napsal:

    „Paušálně“ řečeno, demokracie řecká ani anglická nevznikla z „touhy“ po nastolení „vlády lidu“, ale bylo to jen dělení moci vládce mezi aristokracií, církví a bohatým měšťanstvem. Byl to jistě pokrok proti absolutní vládě panovníka, ale s mým pojetím demokracie jako reálného vlivu každého občana na správu věcí veřejných to mělo hóóódně daleko.
    Já demokracii chápu jako právo svobodné volby (právo kandidovat, přednášet návrhy k volbě a volit) a uznání a respekt k rozhodnutí většiny, což jako u každého rozhodování formou hlasování musí být jedině nadpoloviční většina hlasujících.
    Podle mého by účast na hlasování měla být ústavní povinností každého občana. Protože jen nadpoloviční účast oprávněných voličů a nadpoloviční počet získaných hlasů je skutečným a akceptovatelným výrazem svobodných, demokratických voleb.
    Jak jsem psal jinde, v podmínkách kapitalistického společenského řádu není demokracie nic jiného, než stále jen upevňování ekonomické a politické moci menšiny.

  3. tata napsal:

    OLINE

    Přesně tak,schodou okolností dnes sem se nudil tak jsem prochazel programi a na jedničce sem narazil na film byl ke konci nevím o čem ale asi nákeho chartistu nutili aby opustil republiku …..on nechtěl tak nák jsem to chtěl pochopit,nebo mě to něčím zaujalo…….proč to piši…….vlastně to byl konec on nakonec opilej spadl a zabil se…. ale vté hospodě asi se tam schazeli měl zajimavý rozhovor………..nakej s jejich party asi podleh a začal spolupracovat s režimem………..omlouval to při rozhovoru že má rodinu a chce normálně žit………..ale řekl tam vlastně větu co potvzuje tvoje napsané………….asi to nebude přesné ale ve smyslu…………….až tu svobodu dosahnem mnoho lidí pochopí že to defakto svoboda není…………celkem sem se divil ,toto se jim asi do koncepce nemuže hodit……….druhá taková poznámka………..proč ve filmech o disidentu vždy ,a to jsou natočeny po revoluci je to,, parta ožralů,, hodně dějů se odehrava s chlastaček…….nevypovidá to něco mě aspon ano………TYTO lidé mají dneska dost vazeb na moc

    Oline SLOVO demogracie už pro mě nabylo vyznamu jako jiná hláška…………o dělení bratrsky né jen napul

    • Strejda Olin napsal:

      Většina z lidí měla jiné radosti a starosti, než se zabývat právy, svobodami a nesmrtelností chrousta. Není bez zajímavosti, že ti, kteří za bolševika „bojovali“ za demokracii, lidská práva a svobody, po převratu ztratili svoji „bojovnost“. Šlo těmto lidem opravdu o práva a svobody, nebo jen o změnu režimu? Nebo dokonce jen o majetkový převrat? Pak se ptám v jakém zájmu a v čí prospěch „bojovali“? Kde jsou dnes, už nemají co říct, proti čemu bojovat? Zdá se tedy, že jako nájemní žoldáci splnili svoji povinnost a stali se nepotřební. Ve všech oblastech života je po čtvrtstoletí stav státu a společnosti žalostný. To, co dnes a denně slyšíme z médií, není schopen zdravý selský rozum pochopit. A co se děje? NIC! Navzdory (prý) demokracii, lidským právům a svobodám. Navzdory politické pluralitě, svobodným volbám, nezávislým soudům, svobodě slova, 200 poslancům a 81 senátorům, ombudsmanovi, armádě státních zástupců, policejních vyšetřovatelů, rozvědčíků i kontrarozvědčíků, členství v NATO a EU a navzdory demokracii.
      Mě se to prostě nelíbí a věřím, že ani většině těch, kteří tehdá cinkali klíčema.

      • tata napsal:

        Oline
        sem asi z mala co necinkal,ale je to horší než jsem to odhadoval………..ukazalo se aspon promě že se naplnilo o kapitalismu to aspon s 80 procent co jsme brali jako propagandu ja teda s počátku né.PRODĚLAL JSEM vlastně několik korecí…….v mladí kousek od magora fanatika který se celkem brzo zpamatoval a byl hodně neduvěřivý až skorem k opaku.Kdy jsem nemohl pochopit jak režim muže dovolit věci co se stali v 50 letech vraždit své hrdiny třeba letce s ANGLIE.Dnes čim dal vice musím korigovat, ne všechno byli zločiny ve světle MAŠINŮ které někdo oslavuje jako hrdiny a žene pohraničniky před soud za vraždu,nebo aspon se pokouší……….není vše tak jednoznačné.

        Už jsem to psal několikrát ideu nemáte ničim branit oproti kapitalismu který to hravě zmakne penězi,navíc vykonavatelé idei jsou dost často parchanti ktery stím sledují své cile.Tento dnešní svět beru že to je hlavně pro lidi bez svědomí a morálky,takový svět není pro mě.

        ROZDIL toho minulého je že ted nedotknutelných bylo mnohem méně a to možná uplně nahoře……….dnes pomalu v každém městě a to takovým zpusobem že těm minulím se o takovém životě ani nesnilo

  4. Petrpavel napsal:

    Stručně, jasně, srozumitelně, doufám že i pro blbíše …. https://www.facebook.com/komunistickastranacechamoravy/videos/801739469968797/

    • vonrammstein napsal:

      Á, Propagandaminister po odmlce dorazil.

      • Strejda Olin napsal:

        To Filipovo vystoupení v PS ale vážně stojí zato si poslechnout. Alespoň někdo říká to, co si myslím já a jistě nejen já. Text jeho vystoupení lze najít i na stránkách KSČM, protože ne každý je s FB kámoš.

        • Strejda Olin napsal:

          Jedná se o diskusi PS dne 13. září k informaci premiéra o migraci.

      • tata napsal:

        davám takto minus………nemáte rád když VÁS někdo napadá neměl byste to teda dělat sám jiným.ON má stejná prava si myslet svoje TAKŽE ,KRITIZOVAT TŘEBA ZDĚLENÉ NIKOLIV OSOBU

        • blbíš napsal:

          pokud to Vaše mínus, tato, patřilo rytířovi, tak si račte všimnout, jak PP adresně zahájil tu svoji tradiční sezónu toho svýho „stručnýho, jasnýho a srozumitelnýho doufání“ po tom svým zřejmě opětovným zazimováním svojí chatičky. Rytíř přesně vyjádřil, co nás přes zimu od PP zase čeká a co si s ním tady, bohužel, budeme muset vytrpět s tou jeho tradiční propagandou, než nám na jaře zase aspoň někdy vodjede odzimovat tu svou chatičku, takže to Vaše …“TAKŽE, KRITIZOVAT TŘEBA ZDĚLENÉ NIKOLIV OSOBU“…v případě rytíře kulhá na všechny čtyři!

          • tata napsal:

            BLBIŠI
            to je Váš názor,ja splno věcmi co hlasá třeba ritiř nesouhlasím,s plno věcmi co PETRPAVEL tady teda min……….přesto si myslím že kritizovat se má nazor né osoba.
            TAKŽE SVÁMI NESOUHLASÍM ………NECHÁM na ostatnich co pokulhává

            • Bavor V. napsal:

              tato, tady ale skutečně první zaryl PP do Blbíše.

              • tata napsal:

                PANE domácí
                Omlouvám se ale jste mimo obraz,TAKŽE to objasním………..minus sem dal jen napsaním a to ritiřovi.Blbíš mě upozornil že mé sdělení pokulhává.Ja reagoval že nesouhlasím a nechám to na druhých.

                Takže reagujete na něco jiného

                • Bavor V. napsal:

                  Nikoli, tato. Reaguji na celý kontext. Vy jste dal mínus tomu, kdo reagoval na nemístnou poznámku. A ta poznámka byla od PP.

            • blbíš napsal:

              …myslím, že i ostatní již dávno zaregistrovali, tato, že čeština má i oznamovací způsob ! Jsem si zcela jistej, že kdyby rytíř měl v úmyslu PP kritizovat , tak byste ten rozdíl rozpoznal natotata.

              Jenže vono šlo o úplně něco jinýho a to je ta svízel s váma. stručný, jasný, srozumitelný, doufání i pro blbíše „… má i k Vašim domnělým názorům docela daleko a tím více PetrPavlovo doufání v jedinečnost současných salónních komančů, který nám neopomene v každým svým příspěvku po celou dobu, než na jaře zase vodjede na chatičku, připomínat v každičkým svým příspěvku (a bude to horší, protože budou volby) a protože ste si neráčil všimnout, tak i zcela adresně, aniž s ním kdokoliv vede o čemkoli pismolog. Takže to rytířovo „Á“ vemte jako takový upozornění – oznámení, že se po dlouhý době „Propagandaminister“ hlásí s tím svým votravným doufáním v KSČ opět vo slovo. Nic víc…jestli Vám to takhle stačí na vysvětlenou?

              • tata napsal:

                BLBIŠ

                ano jsem blb na češtinu ale když oznamuji,,,,,,,,,,třeba pane VY jste blb………co myslite je to oznamení kritika nazoru nebo napadaní osoby,,,,,,,,,,,,,,ale jak pišete poučte mi sem přece jen blb na češinu?

          • LB napsal:

            Zazimování/odzimování a PéPého politický cyklus 😀

            • blbíš napsal:

              … jo, přesně to jsem měl na mysli … škoda, že není cyklus podzimu, takový jako vopadávání – voslabování, stačilo by i malý vodlistnění … ale bůhví, jak by proběhlo zase pučení … tak to raději nechme tak, jak to je😀

          • kočka šklíba napsal:

            Aha adresně,tak se milý blbíši vraťte k článku, nebo spíš videu This is Europe, přečtěte si můj první příspěvek a pak Vaše další příspěvky a pak zde znovu napište něco o adresných příspěvcích k tématu ano? Možná, že pak budete psát jen k věci, dosud jste to vždy nedělal, ale sám si to přitom přejete.😉 To že se Vás vonrammstein zastává svědčí spíše o něčem jiném, samozřejmě podle mého, blbíši😉.
            To samé pan Bavor, vonrammstein mně tu dost sprostě a dost často nadává, ale zatím jsem nezaznamenala ani vykřičník, stačil by jen i černě, pane Bavore. No jo no, nemám tak hezký blog😉. A současně neumím tak skvěle lichotit jako vonrammstein, samozřejmě jen tam, kde vím že se mně to vyplatí😉. Tedy jemu jasně😀.
            Ale moc se mimochodem těším na slíbený text (jím slíbený) vonrammsteina z 19.9.. Jistě necháme mu čas😉. Tak měsíc? Nebo dva?

            • blbíš napsal:

              omlouvám se, kočko, ale speciélně u Vás člověk nikdy neví a abych psal k věci k tomu Vašemu „Aha adresně…a…napište něco o adresných příspěvcích k tématu“… tak se chci ubezpečit, jestli jste reagovala na tohle moje „adresně“:
              …“adresně, aniž s ním kdokoliv vede o čemkoli pismolog…“,
              nebo tohle „adresně“?:
              ..“PP adresně zahájil tu svoji tradiční sezónu“…,
              Pokud ano, tak jsem přesvědčenej, že tohle už musíte hrát a že si děláte srandu, už jenom kvůli tomu počtu smajlíků, žejo?
              Pokud né, tak uznávám, že jsem se s Váma ocitl zase mimo mísu, protože na Vás se prostě nedá vyzrát! Ale řeknu Vám, osobně bych vonovi nedoporučoval vydat žádnej text, pokud byste ho měla případně rozcupovat stylem, jakým tady předvádíte na tom Vašem adresnu ! Pochybuju totiž, že by se nám ten lichotník von mohl dožít rána, neb tipuju, že by ho z Vás trefila rovnou pepka (a všimněte si, že bez smajlíka!).

              • vonrammstein napsal:

                Škoda slov. Mele furt ty samý sračky dokola. Víc se jí toho do kedlubny nevejde.

      • Petrpavel napsal:

        Kdyby sis to blbe aspoň vyslechl a pak psal…
        Říká přesně, jasně a srozumitelně totéž co vy tady melete pořád dokola. Na rozdíl od vás je to politik který by měl možnost prosadit tyto názory v praxi. Kdyby dostal důvěru voličů. Ale je to komunista…tak se chystejte se svými sobotky, fialy, kalousky, babiši, bělobrádky na horkou třetí a než bude ta, na studenou ekonomickou ttip válku.
        Jak že to říkal Komenský o házení perel?
        S chatou nemá moje odmlčení nic společného, jen a pouze blbíširamštajnové.
        Těším se na počtení si vašich stesků na režim a jeho současnou chválu, na pravidelné brblání po vámi jako vždy prosraných volbách, na vaše hledání dalších a dalších zaručeně nových a konečně skvělých budovatelů našich zítřků.
        S USA a jejich věrným lokajem EU na věčné časy!

          • Petrpavel napsal:

            Já vím, tady je teď babišovokonvičkovo. Stejně jako u vlka bylo a je sobotkovokalouskovo. Taky tam jsem logicky skončil.
            Přesný obrázek mafiokapitalisticky pojaté demokracie. Dva metry. Máte na to SVÉ právo…jste přece MAJITELEM webu …

            • Bavor V. napsal:

              Tady je Bavorovo a hlavně není Filipovo.

            • vittta napsal:

              Nějak to Pan Bavor dělat musí, Petřepavle.
              Jsou v zásadě dvě možnosti.
              Nějak ukočírovat názorově rozdílné hodovníky, nebo udělat blog názorově stejných.
              To zase se dá dělat různě, pomocí cenzury a banů, jako to dělá třeba Janika (výsledkem je hluboký úpadek a jen občasný vstup někoho „na úrovni“ to ještě jakž-takž drží při smyslech) nebo pomocí jakýchsi „společných útoků na nehodného“ a následných banů jako na OM.(kde je výsledkem oligarchální společnost, která, byť mnohé názory jsou stejné s mými, je komicky pseudoopoziční)
              V obou uvedených příkladech nemůže mít takový blog žádný faktický význam, jak pro čtenáře, tak pro samotné diskutující, protože jim zákonitě chybí to hlavní.
              Střet s realitou, střet s opozičními názory a tudíž nutnost používat flexibilně vlastní hlavu.
              Tady to tak nějak ještě jede v dobrém tónu, a pod „použitím vlastní hlavy“ myslím i to, že lze přemýšlet i o tom, kdy nenapsat nic, a kdy rázně zaútočit a výsledky toho útoku si nějak vnitřně analyzovat, jaké jsou nálady ve společnosti apod…
              Samozřejmě s tím, že ne vždy se dílo podaří.
              Jak vidíte, společnost není nakloněna volbě KSČM, resp. není nakloněna jakési vizi, že KSČM může být řešením do budoucna.
              Kupodivu je zdejší osazenstvo nakloněno spíše Babišovi a jeho vizím, ale to je třeba brát jako zajímavé zjištění, a ne jako facku do vlastní tváře.
              A nějaké hádky?
              Proč ne, ale podle mě je hlavní, chápat i u té největší hádky řád světa, který v malém musí právě Pan Bavor nějak vykaučovat.

        • vonrammstein napsal:

          Tak na to musím až z Berlína odepsat-Bože, to je přece vůl…

          • Petrpavel napsal:

            Nechybí tu pane domácí červený vykřičníček? Nechybí, já vím … vrána vráně oči nevyklove …

        • blbíš napsal:

          Hele PP, jste přesvědčenej, že ti Vaši blbové psali vo tom řečnění toho komanče Filipa z toho odkazu, zvláště když vo obsahu toho řečnění nepadlo vod nich ani slovo? Přesvědčenej až tááák, že Vám mohla málem prasknout žilka? Nebo je to tak, že na Vás působíme jako rudej hadr na bejka ať píšeme, co píšeme? No řekněte, nepřivítali jsme Vás jako našeho tradičního neúnavnýho propagátora komančů přímo roztomile po tom svým zřejmě opětovným zazimování svojí chatičky (jednak takto jsem to přesně napsal, za druhý, nějak tak podobně jste svoje delší vodmlky Vy sám v minulosti komentoval, naposledy, tuším, nějakejma prácema na střeše chatičky a nevšiml jsem si, že Vás to hněvalo tak, jako moje domnělý /= čili zřejmě / zazimování, jak nám to tady nyní předvádíte!).

          • tata napsal:

            pane Bavore

            Reagoval jsem dřive než sem si přečetl všechny reakce,odpověděl bych jinak…….mate čím dál zajimavěší hodnocení kdo koho napada .Ano jste domácí,bejvala to kavárnička kde jsem měl pocit že se bere stejný metr…….no začiná to být jiné škoda.

            • Bavor V. napsal:

              tato, to, že je vám bližší PP neznamená, že on může beztrestně útočit na toho, kdo vám není tak blízký.

              • tata napsal:

                ach jo zajimavá logika……….VÍTE PP mě není onic bliší než kdokoliv jiný jako osoba…….a v mé reakci šlo zasadně jen že se má kritizovat nazor né osoba.Ted už jste mi nadzvedl ,to je přimo ukazka demagogie…………..zaprvé jestli zautočil tak na blbiše,s moji reakcí na ritiře to nemělo vubec nic společného………….jen prohlubujete že některé věci jsou už utok,kdežto vyložené nadavky je přece zřejmá opravněná reakce ……….dale no koment

                • Bavor V. napsal:

                  Co napsal a za co je kritizován PP:
                  „Stručně, jasně, srozumitelně, doufám že i pro blbíše ….“
                  „Kdyby sis to blbe aspoň vyslechl a pak psal…“
                  První poznámka je pokořující, druhá už úplná nadávka. Tu neberete jako útok?

                • tata napsal:

                  jen poznámečka proč v odpovědích neustále figuruje bbíš když má reakce byla jen a stale na ritiře……. chapete že když teda napadal PP, TAK ale i ritiř……….nojo kontex je kontex tomu blb jako já nemuže rozumět

                • tata napsal:

                  ps.

                  A pane BAVOR i časová osa vyvrací VÁŠ ARGUMENT…………..

                  PRVNÍ reakce byla…Petrpavel napsal:
                  24.9.2016 (21:45)
                  8 7 Rate This
                  Stručně, jasně, srozumitelně, doufám že i pro blbíše ….

                  těžko se to dá považovat za utok

                  zde už utok byl

                  vonrammstein napsal:
                  24.9.2016 (23:41)
                  6 9 Rate This
                  Á, Propagandaminister po odmlce dorazil.

                  blbíš napsal:
                  25.9.2016 (17:45)
                  2 5 Rate This
                  … jo, přesně to jsem měl na mysli … škoda, že není cyklus podzimu, takový jako vopadávání – voslabování, stačilo by i malý vodlistnění … ale bůhví, jak by proběhlo zase pučení … tak to raději nechme tak, jak to je😀

                  a tady už je jen odveta

                  Petrpavel napsal:
                  25.9.2016 (19:22)
                  10 6 Rate This
                  Kdyby sis to blbe aspoň vyslechl a pak psal…

                  takže i časová osa usvedčuje že mate zajimavé posouzení……….těžko se to dá zpochybnit ale veřím že to dokažete………..nechám to na ostatních

                • vittta napsal:

                  Kurva Tato, víte, co je subordinace?
                  Nebo loajalita?
                  Určitá „nespravedlnost“ od Pana Bavora tam snad je, ale má jen jednu hlavu a nás je tady moc.
                  Podle mě, ale fakt podle mě, je neustálé omílání nějaké s odpuštěním píčoviny směrem k majiteli neslušné!
                  Pojďte, porafeme se spolu, teď je tzv. „diskuzní zlom“, tedy je otevřeno rychle po sobě mnoho témat a tak vlastně nikdo nic moc nečte a ani to nebude nikoho sr….štvát! (sprostej jsem byl už dost)

                • tata napsal:

                  Vita
                  ASI TAKLE a sprostě seru VÁM NA subordinaci,jestli klidně si na ní hrajte já ne,nikdy sem nikomu do zadku nelez a vždy se k hloupostem co napiši stavím jako chlap.CHAPU že se to nenosí a hodně lidí mě nemá rado řikám jen co si myslím,když zjistím že jsem kecal chlapsky to přiznám…………myslím že zde je uplně nezpochibnitelné kdo koho napadal a hajil a je mi uplně buřt kdo at je to hovadina přerustá dost podstatnou věc…..aspon promě je podstatné aby se měřilo stejně

                • vittta napsal:

                  Třeba já vás nemám rád, Tato.
                  Protože nejste chlap ale kňoura.
                  Jak nemáte „pravdu“, tak děláte všechno proto, abyte jí jako měl.
                  A ještě jste takový křiváček.
                  Vy jako nic nenapíšete, vy jen naznačíte.
                  Třeba teď, že lezu Panu Bavorovi do prdele.
                  Ale vy jste samozřejmě nic neřekl, vy nic, vy jen „chlapsky“ říkáte, co si myslíte a u toho si nějakým „sebekritickým“ způsobem myslíte, že to je to pravé-ořechové a že napsat co si myslíte a podsunout to ostatním je ukázka chlapství, ne obyčejného křupanství.
                  Podle mě to ale chtělo nějaký vstup, protože už mě to vaše kňučení sralo.
                  Tak jsem si řekl „proč si nevysloužit nějaký ten mínus, a ještě u toho udělat dobrý skutek“?
                  Navíc, když to takto napíšu, tak mě třeba hostilel odpustí mojí neurvalost a nezabanuje mě…..(DDD)
                  No a jasně, Tata se chytil….

          • Cech napsal:

            Jste si jistý že vaše obhajoba biblického projektu, je založena na realitě ?
            Nebo záměrně zaměňujete exoterizmus za ezoterizmus.

            • tata napsal:

              vitta

              ZAJIMAVÉ co dokážete vydedukovat s připěvku ktery se defakto netýkal VÁS……..ale jinak je mi to fuk ,nejlepe se na to hodí jedno pořekadlo tebe soudím podle sebe……..a dale se zatahovat do nesmyslné debaty nenechám,natolik jsem se poučil

              • vittta napsal:

                Ten, z kterého jsem dedukoval se mně týkal, Tato.
                Uznejte to jako chlap.
                No ale vidíte, jak nám to hezky jde.
                Navíc tím nikoho ani neotravujeme.
                A dávám mínus!!!

  5. NavajaMM napsal:

    Vďaka, pane Bavore, výborné študijné čítanie. Veľmi často sa stáva, že po troch generáciách na otázku „prečo?“ existuje len zdôvodnenie typu „vždy sa to tak robilo“.
    Moja manželka má na to krásnu príhodu o gazdinke, ktorá tak ako mama a stará mama odrezávala pred pečením konce zo štrúdle, až raz nabrala odvahu a spýtala sa starej mamy, prečo to tak vždy robila. Stará mama na to: „Lebo som mala malý plech a nevošla by sa mi tam.“

    • blbíš napsal:

      😀 ***
      (tajně jsem doufal, že stará mama řekne v souladu s mým přesvědčením:“ jó kdo by ty suchý konce štrůdlů, tak jako vokraje koláčů jedl, dcéro moje, dyť jsou hnusný..“!
      A … a vona musí mít zrovna doma malý plechy… máte tam na tom Slovensku taky pěknej bordel, příteli!)

      • NavajaMM napsal:

        U nás v rodine sa tie konce nerežú. Máme ich zo štrúdle najradšej.🙂

        • blbíš napsal:

          jó a to je, příteli, taky dost zajímavý, znám x-lidí, co říkají to samý co Vy, že mají vokraje a konce NEJRADŠEJ a když se já dostanu konečně ke koláčům či štrůdlům, vždycky na mě ty hnusný vokraje a konce zbydou a není v blízkým vokolí huba, která by si je dobrovolně vzala! Dokonce v krámě, když se vosmělím a špitnu na prodavačku, že ten koláč co vzala do ruky nechci, protože má velký vokraje, tak voda se na mě utrhne, že to by mohl říct každej! Tak to mi tedy pěkně vysvětlete, kolik vlastně je těch vašich NEJRADŠEJ, když je zrovna potřebuju? 😀

          • NavajaMM napsal:

            🙂 No vidíte a ja som na tom presne opačne. Ku mne sa tie okraje nejako nedostávajú a keď sa pečie vianočné pečivo, tak som ochotný aj dobrovoľne umývať plechy, lebo je šanca, že nejaký ten okraj sa tam udržal.

            • blbíš napsal:

              😦 nemůžu uvěřit!
              Ale všude tvrdím, že to naše rozdělení, byla naprostá kravina. Vždycky platilo: Čech = sladkej střed, Slovák = suchej vokraj koláče … a jak lze na nás dvouch přímo demonstrovat, dokonce nám to tak zachutnalo, že se nám to i zalíbilo a …a najednou tumáš čerte kropáč = hranice a každej na jednu stranu …a teď já s hrůzou zavírám voči, než se vůbec prokoušu ke středu koláče přes ty hnusný vokraje, zatímco Vy číháte, příteli, u mycího dřezu na každou Vám milou připáleninu, to je fakt pro Chocholouška, nemyslíte?😀

              • NavajaMM napsal:

                🙂 Máte úplnú pravdu🙂 vďaka za príjemný večer🙂

                • blbíš napsal:

                  jakýpak vďaka, ty vokraje Vám budeme posílat všichni tady vod Bavorů, vemte to vod nás jako humanitární gesto … a na balíček s těma hnusnejma vokrajema napíšeme:
                  „Zasíláme, co sme si utrhli vod držky“
                  a Vy už budete vědět, že nějaký ponížený postávání u dřezů Češi prostě nepřipustí!!!

                • NavajaMM napsal:

                  Vďaka, priatelia, ja zas môžem sľúbiť nejaký ten sladký mäkučký stred, čo u nás nikto nebude chcieť.🙂

                • blbíš napsal:

                  á sakra …to jsme nedomysleli ….s tím balíčkem si to ještě rozmyslíme, příteli … jen jestli nebude přece jenom lepší se ty hnusný vokraje naučit jíst?!😀

                • NavajaMM napsal:

                  Nevadí, má to čas, priateľu. Budem vám tie sladké stredy, čo ostanú, zatiaľ odkladať.🙂

                • blbíš napsal:

                  tak jó, příteli, Vám už důvěřuju!!!

                  (to víte, u nás platí – důvěřuj, ale prověřuj. Obával jsem se, aby k nám zase nepřijeli ti vaši mečiaři a spolu s našimi klasovci nám nepřivezli zase plnou bednu těch jejich „sladkých“ středů!!! …víme, co dokážou, žejo?)

      • NavajaMM napsal:

        Tak pridám ešte jednu o starej mame. Vždy prísne dbala, aby si dievčatá obliekali sukne zhora, nie zdola. V súčasnom období renesancie slovanských zvykov atď., našla manželka v nejakom časopise zmienku o vnímavosti Slovanov k energiám a o tom, že ženy si obliekali sukne zhora ako výraz príjímania vsmírnej energie. Keď sa manželka pred starou mamou rozplývala o múdrosti žien z dediny pri obliekaní sukne, stará mama len precedila: „Ale čoby, to som tou sukňou mala pitvor pozametať?“

        • blbíš napsal:

          pitvor = podlaha?

          • NavajaMM napsal:

            Pitvor je predizba a áno, stará mama myslela na podlahu v predizbe. Moc čistá nebývala, tam sa chodievalo aj v zablatených čižmách od statku.

            • blbíš napsal:

              já že znám po vašem jen pivnicu a říkal jsem si, proč by měla chodit se sukní do sklepa zametat, ale stejnak pitvor mně zní docela morbidně, spíš bych řekl po našem, že taková předjizba pitevny, žejo? I to chození v zablácenejch čižmách by se tam dalo tolerovat!😀

              • NavajaMM napsal:

                Trochu som sa pohrabal v etymológii:
                Etymológia pitvora je jednoduchá. Ide tu o útvar na podklade slova (pri)tvoriť, ako to ukazuje aj staroslov. pritvorъ, praslov. pritvorъ, poľ. przytwor, dl. pśitwor, ukr. prytvor, srbch. bul. pritvor (vzťahuje sa na menší obor pre ovce). Všade dominuje spoločné východisko tvoriť v zmysle stvárať, budovať. Maď. pitvar predstavuje adaptáciu slovenského pitvor.

                • blbíš napsal:

                  vy Slováci ste zvláštní chasa, kdybyste se vyflákli na Maďary, Poláky a Rusáky (usuzuju podle toho měkkýho znaku), žádnej pochmurnej pitvor byste neměli, to bysme vám garantovali, kdybyste se nevodtrhli, ale takhle máte ten svůj pitvor, ale nemáte zase holt Čechy!

  6. čtenář napsal:

    achichouvej,ten Filip

Komentáře nejsou povoleny.