Nečekejte žádnou mravoučnou povídačku s erotickým podtextem. Mám na mysli ona pomyslná dvojčata zvaná WTC, která prý shodil Boeing 767. Podle posledních zveřejněných vědeckých údajů je na vině kdysi nejtěžší Boeing 707, podle jehož nárazové síly se dvojčata konstruovala. Mí spříznění stavaři si jistě budou klepat na čela. Toto je možné vypustit jen pro Americkou zblblou veřejnost.
Já uznávám, že mezi oběma typy letadel je sice rozdíl, ale každá budova se navrhuje na určité zatížení s přidáním rezervy na vyšší zátěž. A není to ani z důvodu předvídavosti dalšího „leteckého“ vývoje. Je to spíše jištění se proti nepředvídaným chybám v projektu i provádění prací. Pokud by však byla pravda, že pád dvojčat byl skutečně způsoben těmi letadly, pak je na vině jednoznačně investor spolu s dodavatelem stavebních prací. Prostě se šetřilo tak, že veškeré konstrukce byly upraveny na hraniční hodnoty. Bez rezervy.
Ale ani tomu nevěřím, přesto, že takové snahy existují po celém světě. On takový náraz letadla může být někdy slabota proti některým jevům přírodním. A i vůči nim musí být budovy navrhovány a konstruovány. Zejména, pokud se jedná o budovy podobných výšek. 
Poznámky pana Bavora 
Pokiaľ si dobre pamätám, stavebný inžinier, ktorý bol zodpovedný za návrh a výpočet budov, bol jeden z prvých, čo sa verejne ohradil. Hájil svoju profesionálnu česť a tvrdil, že budovy mali zniesť náraz aj niekoľkých takýchto lietadiel a plných paliva.
Okrem toho neverím, lebo to nesúhlasí so znalosťami fyziky, že duralové krídlo lietadla prejde hrubým železobetónovým nosným obvodovým pilierom ako nôž maslom.
Všimli ste si trosky po MH17? Trup na kúsky roztrhal prúd vzduchu. A tu nám niekto tvrdí, že do dvojičiek sa podobný Boeing zapichol ako špáradlo do syra.
To se mi líbíTo se mi líbí
Navajo, nějakou dobu po dvojčatech vletělo v centru Milána do betonového baráku malé sportovní letadélko. Byl jsem tam krátce poté a co jsem viděl mne překvapilo. To letadélko prorazilo do toho baráku doslova tunel. Průchod, kterým bylo vidět z jedné strany na druhou skrz celý barák. Mělo na to dost energie. Ale bylo malé a tak to barák neohrozilo. Kromě toho, jak je vidět ze záběrů, hlavní ničivou silou u dvojčat byl výbuch paliva. Ten se prohnal dvojčaty naprosto ničivě. .
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Pane Jos, to je zaujímavé svedectvo. Pamätáte si, akú stopu na tom baráku v Miláne zanechali krídla? Lebo na dvojičkách sú pekné ostré a dlhé bočné zárezy po oboch krídlach lietadla.
Inak krátky trup malého lietadla znesie v pozdĺžnom smere oveľa vyššie dynamické zaťaženie, ako dlhý trup Boeingu. Potom, je aj rozdiel v konštrukcii budovy. Vonkajšie steny dvojičiek boli nosné, niesli hlavnú tiaž budovy a jednotlivé obvodové stĺpy mali rozmery 800 x 800 mm. (http://www.power.szm.com/reportaze/world_trade_center-projekt.htm)
V tom nalinkovanom článku odporúčam do pozornosti časť „V krátkosti o demolácii…“ Tvrdí sa tam, že budovy boli postavené tak, že ich zrútenie bez použitia výbušnín bolo prakticky nemožné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nepočtu si, váš odkaz se mému antiviru hrubě nelíbí. 😦
Ale bez znalosti článku si dovolím prohlášení, že nevěřím na nezničitelné budovy, nepotopitelné lodě a neomylné projektanty.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zrejme ste neprečítali poriadne ani tú moju repliku, lebo slovíčka „bez použitia výbušnín“ považujem za pomerne dôležité.
To se mi líbíTo se mi líbí
To já také, ale použití výbušnin IMO přináší jedno ale:
Připravit budovu velikosti WTC k demolici není práce na polední přestávku ani na „přes noc,“ tím spíš, že ty výbušniny nemůžete schovat do kumbálu na košťata, kde by je nikdo neviděl, ale musíte je pečlivě rozmístit tak, aby při explozi ve správném pořadí narušily nosné prvky budovy. Jinak by ten barák mohl spadnout na stranu, jenom částečně, nebo by taky nemusel spadnout vůbec. Potenciálně problematické oficiální vysvětlení se nahrazuje teorií, která vyžaduje buďto slepé, hluché a nemyslící osazenstvo baráku, nebo použití neviditelných výbušnin. A na tyhle dvě věci nevěřím také..
To se mi líbíTo se mi líbí
Keby sa urobilo riadne vyšetrovanie, možno by sme sa to dozvedeli. Hypotézy formulovať nebudem. O stopách nanotermitu v prachu ste zrejme tiež počuli. Nevieme, ako sa tam mohol dostať a koľko ho tam mohlo byť. Je to však dostatočný dôvod za zametenie tohoto nálezu pod koberec?
Čo sa týka predchádzajúcich prác v budovách, mnohí svedkovia o nich hovorili, teda boli. Normálne tomu človek moc pozornosť nevenuje. Utkvelo mi v pamäti (z nejakého materiálu alebo videa), že svedkovia hovorili o chlapoch s vŕtačkami, čo chodili po chodbách a robili prestavbu práve pár dní pred udalosťou v severnej veži v banke s povedomým názvom Lehman Brothers. Táto banka mala v severnej veži poschodia 38 – 40, teda hlboko pod miestom nárazu. V deň nárazu však vraj v jej priestoroch nikto nebol. Za normálnych okolností by na týchto poschodiach bolo 800 zamestnancov L-B, resp. plus tí chlapi zo stavebnej firmy, čo robili prestavbu. Našťastie však L-B nahlásila len jedinú obeť.
Inak verím, že ste to ešte nikdy nepotrebovali, ale v špinavých montérkach a s dostatočne otráveným výrazom sa dostanete všade a ochranka vám ešte privolá výťah, aby ste nezašpinili tlačidlá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, i o stopách nanotermitu jsem slyšel. Ale pro něj platí stejné požadavky na umístění a aktivaci jako pro jakoukoli jinou výbušninu. Co se oficiálního vyšetřování týče, v tom se s vámi shodnu – nic moc, zejména pak s ohledem na WTC 7.
Fintu s montérkami znám, občas jsem ji také použil, když jsem zapomenul vstupní kartu. A když vás ochranka od vidění zná… není problém.
Když se nějaká konstrukce zhroutí sama od sebe, tak mi ze všeho nejdřív přijde na mysl chyba v projektu nebo šlendrián při stavbě, případně kombinace obojího. Kdysi jsem viděl dokument o podobném případu, kdy se nakonec zjistilo, že při statických výpočtech projektant pominul část zatížení a všechny obvyklé bezpečnostní koeficienty dosáhly jen toho, že barák nespadl hned při výstavbě, ale až po pár letech používání, kdy se přetěžované nosné sloupy vyhnuly natolik, aby se z usazení uvolnily nosníky podlah. Spadlo to dost podobně jako WTC, hezky do půdorysu, ale šlo jen o šestipatrový barák.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Tohle už je opravdu absurdní. Někdo (asi cija, že?) chtěl ty budovy zdemolovat, tak do nich nakladl výbušniny a pak si počkal na NEJBLIŽŠÍ náraz dvou letadel (B767 jak tady čtu) do těch věží a po chvíli to odpálil. 😀
Bohužel, „protispiklenečtí teoretici“ (vymyslel jste pěkný termín, jinak se jim taky říká normální lidé) ve své prostotě věří spíš těm jednodušším vysvětlením. Jako třeba POTOM, TEDY PROTO.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Slim, túto absurdnú teóriu ste sformulovali vy. Čo to skúšate? To je normálny postup argumentácie „normálnych ľudí“, že namiesto dôkazu sformulujú ako alternatívu totálnu kravinu a keďže tú kravinu obaja odmietneme, tak je oficiálna verzia dokázaná?
Toto ako dôkaz neprejde.
To se mi líbíTo se mi líbí
Musíte tam vysvětlit ty letadla. Do té doby je to jen snaha podrbat se levou rukou za pravým uchem. A neberte si to tak osobně, nechci „nič skúšať“. Jen Vám vysvětluju, co mi připadá podivné.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nie ja, pane Slim, vyšetrovacia komisia by ich mala vysvetliť. A máte pravdu, je v tom veľa podivností a nejasností, ktoré mi nikto vysvetliť nevie. A už vôbec nie tá oficiálna verzia. Neverím jej. Nesformuloval som žiadnu alternatívnu teóriu, ktorú by som musel dokazovať. Nemám žiadnu ambíciu „mať pravdu“. S výnimkou toho, že ma silne znervózňuje, keď vláda najsilnejšieho štátu na svete (a náš kľúčový „spojenec“) tú pravdu nemá a nechce dať.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nechci mluvit za p. Slima, ale podle mě jste nepochopil ironii. A to že vám říká, že byste potřeboval nějak vysvětlit, jak a proč se tam objevila letadla unesená Saudskými Araby. Pokud tedy tvrdíte, že v budově byly výbušniny, či co vlastně říkáte?
A srovnávat kinetickou energii je dost zbytečné, budovy přece nespadly hned, ale až za nějakou chvíli, snad po požáru, jak už ráno zmínil p. Jos.
To se mi líbíTo se mi líbí
Otázka kinetické energie je podstatou článku. Pravě na jejím výkladu je založena poslední (zatím) vyšetřovací verze. A já jsem se jen pokusil zamyslet nad tím, že stavební fyzika (ostatně jako fyzika vůbec) má nějaké zákonitosti a že statici počítají projekty s jistou bezpečnostní reservou. A co se týká těch letadel, tak naopak bych měl rád vysvětleno, jak je možné, že jediné, co z nich zbylo, byl pas nějakého Araba.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane LB, s prepáčením, vaša replika znie ako keby pred ňou zaznelo „Plha se hlásí“. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tím se netrapte, pane Navajo. Buď je to provokatér, nebo prostě blb.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Jos, našiel som medzitým nejaké informácie o tom náraze v Miláne do Pirelli tower:
http://z6.invisionfree.com/Reality_Shack/ar/t437.htm
Zdá sa, že to lietadielko uvoľnilo podstatne väčšiu energiu, ako mohla mať kinetická energia lietadla, lebo bolo takmer bez paliva a oheň vraj uhasili rýchlo. Väčšinu tých demolácií má na svedomí výbuch zvnútra, nie energia lietadla. Je to rovnaká záhada ako tie dvojičky.
Porovnajte s týmto, to je realistickejšie:
http://onlineathens.com/stories/010602/new_0106020091.shtml#.V-JbwyiLSVM
To se mi líbíTo se mi líbí
K samotnej dynamike pádu WTC existuje krásna vedecká štúdia zo stavebnej fakulty VUT Brno:
https://plus.google.com/+ErikM%C4%9Bkyna/posts/S5KGT93GQ9g
http://www.zemavek.sk/articles/view/dynamicka-analyza-padu-wtc
Zo sprievodnej prezentácie si pamätám, že keby boli budovy poctivo postavené a všetky oficiálne známe okolnosti a parametre pádu by boli pravdivé, nemohla by byť dynamika pádu taká, ako sme videli.
To se mi líbíTo se mi líbí
V emerice je všechno možné. Vzpomínám jak bylo v TV – že jeden – původní židovský majitel to půl roku před prodal jinému, který je okanmžitě vysoko pojistil, Taky vzpomínám na dokumenty – /Spektrum/ jak části železné konstrukce sváželi na jedno místo a to pak zkoumali. Prý to nemělo vydržet / celé stavby/ ani tak dlouho jak vydržely- Špatný materiál. Hmm asi ty dokumenty nikdo už neuvidí. Co se divit – amerika—… jeden vzorek
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Britsky-list-vytahl-VIDEO-o-Hillary-Clintonove-Smrt-utajene-zaznamy-a-sokujici-plan-na-predani-vlady-454691
co na to říct—–
To se mi líbíTo se mi líbí
Zastánci spikleneckých teorií hovoří o tom, že Clintonová brzy po nástupu do Bílého domu zemře a vystřídá ji Barack Obama.
😀 ŽE JE TO HOVADINA, CO JINÉHO CHCETE ŘÍCT? ZASTÁNCI S. T. , TO JE ZŘEJMĚ NOVÉ, KOREKTNĚJŠÍ OZNAČENÍ PRO TO, ČEMU JSME DŘÍV ŘÍKÁVALI – VELMI ZJEDNODUŠENĚ, UZNÁVÁM – blbci
To se mi líbíTo se mi líbí
Slime, kdyby jeden americký blbec nenapsal že příčinou pádu je vlastně rozdíl mezi B707 a B767, tak by jiného blbce nenapadlo, aby o tom prvním blbci napsal, že je blbec. Kromě toho, já nepíšu o žádných spikleneckých teoriích, jen o obyčejné stavební mechanice a dynamice. Co bylo kde jinde či nebylo, to už je mimo mé znalosti. Ale asi spíše bylo, protože by nemohla existovat taková oficiální hovadina, jako je rozdíl mezi dvěma letadly.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dneska nemáte svůj den. Nejdřív píšete tak, jako by dvojčata shodilo jedno éro (to mě taky uhodilo do očí) a tady jste zase nepochopil, že reaguji na větu „vystřídá ji Barack Obama“.
Jaké větší kravinu tu ještě někdo objeví ?? Co Elvis, nemoh’ by taky?
To se mi líbíTo se mi líbí
Zřejmě vám uniká podstata problému. Údajný rozdíl mezi těmi dvěma letadly. Pak už je jedno, jestli píšu o jedné budově nebo si to spojíte na obě. Od vás jsem očekával víc.
To se mi líbíTo se mi líbí
Neuniká, ale jsem zvyklý číst trochu uspořádané texty.
Takže to vzdávám
To se mi líbíTo se mi líbí
Navíc v článku je doslova: „že pád dvojčat byl skutečně způsoben těmi letadly,“, tedy samozřejmě množné číslo. Opravdu bych očekával více právě od vás..
To se mi líbíTo se mi líbí
FAKT? dvojčata zvaná WTC, která prý shodil Boeing 767
To se mi líbíTo se mi líbí
Jste se vším děsně rychle hotový, Slime
Tak to je BASTA!
A ještě se snažíte dehonestovat oponenty, v tomto případě úplně debilní teorií (kterou jsem nikdy neslyšel), čímž dáváte najevo, jací jsou to blbci.(velcí a hodně naivní)
A že také někdy nenapíšete nějakou svou teorii, jak to tedy spadlo?
Co třeba myslíte, může vůbec to letecké palivo takto explodovat?
To je nějaký petrák, ne benzín, nevím jaké to má vlastnosti, ale i benzín by měl možná problém okamžitě takto explodovat, protože benzín výbušný není, to jeho páry…a byly tam nějaké, hned když to narazilo?
To se mi líbíTo se mi líbí
Dokončím tuhle teorii, kterou jsem nikde nečetl, ale když se mi to tak honilo hlavou a čtu tu diskuzi….
Dejme tomu, že v letadle už byly dopředu umístěny výbušniny, klidně nějaké speciální, se silným okysličujícím účinkem, který by mohl donutit ten kerosin k větší aktivitě.
V letadle mohlo být výbušnin ….dost.
To by znamenalo ovšem provokaci.
Tedy infiltraci agentů do teroristické buňky, nebo její vytvoření.
Příprava a plánování únosu, který by skutečně proběhl.
Navedení letadla na cíl by možná šlo i bez únosce, ale zase, neznám technické možnosti dálkového řízení.
Samotný pád budov mohla být i náhoda, nebo mohlo být náhodné to efektní složení, že i zkušení střelmistři museli čubrnět.
Šlo prioritně o ten efekt.
Tedy únos- náraz-obrovský výbuch- požár- aktivace záchranných složek- medializace.
To se mi líbíTo se mi líbí
No vitto – ta dvojčata měla několik podlaží tzv, technických a v těch dokumentech taky bylo, že tam byly nějakou dobu před , naváženy nějaké kontejnery 60na50 pod dohledem mužů v černých overalech bez označení. Jua ty dokumenty byly kanadské…. a říkal to tam nějaký pracovník z garáží… tak nevím….
To se mi líbíTo se mi líbí
Letecké palivo samo o sobě nevybuchuje, ale jeho výpary ve správné směsi s vzduchem ano. A nějaké výpary tam už v nádržích letadel byly téměř jistě – letadla dnes většinou nelétají s plnými nádržemi, ale jen s tím, co stačí na plánovanou cestu + nějaká rezerva. Společnosti přišly na to, že se jim víc vyplatí častěji platit za tankování, než vozit po světě nadbytečné palivo. Právě hned, když to narazilo, nemohlo nedojít k poškození nádrží a úniku paliva. A v motorech bude dost žhavých součástí na to, aby to zapálily.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jet_fuel
Je to sice anglicky, ale na rozdíl od české wiki je tam tabulka základních vlastností.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zapálit a přivést k výbuchu je velký rozdíl.
To letadlo bouchlo ještě pomalu když bylo venku….
Může vůbec kerosin explodovat a pokud ano, tak za jakých podmínek?
Anglicky neumím, takže to nemohu zkoumat.
Tam žádné extremní podmínky nebyly, relativně pomalu letící letadlo narazilo do snadno prostupné stěny, kinetickou energii pohltí jak pronikání trupu do této stěny, tak pružnost ocelových nosníků, tak i reakce budovy, která zřejmě udělala určitý výkyv po směru nárazu.
Nádrže se prorazí, ale může palivo vystříknout do prostoru objektu, tam se proměnit v páru a explodovat?
A v jakém množství se to může stát?
Ale především- mohly nastat podmínky, které by dostatečné množství paliva proměnily v páru o dostatečné teplotě, aby mohla explodovat?
Podle mě nejde jen o správný poměr par se vzduchem, ale i teplotu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano, múže. Ale nestačí to na to, aby spadnul ten barák.
To se mi líbíTo se mi líbí
MŮže Překlep.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ten skelet byl přeci z oceli a ty baráky spadly tak asi za dvě hodiny po nárazu. Za tu dobu se nosné svislé prvky v místě kontaktu rozžhavily a některé i shořely a ty co neshořely, nemohly kvůli tvarohovité struktuře již unést ani samy sebe, pak je to podobné, jakobyste chtěl do běla rozpáleným sochorem nadzvednout kámen. Studeným klidně, ale do běla rozzžhaveným se zkroutí jako z tvarohu. Takže ocelový skelet byl v jednu chvíli jako z tvarohu a tím začal pád a každé další patro sbíralo kinetickou energii od těch horních. A proto z letadla nic nebylo. Zkuste vzít třeba starý mobilní telefon a hodit jej do kamen a co asi zbyde, nebo hoďte do kamen hliníkovou pikslu od pití a co z ní zbyde. Nějaká nepatrná kapka hliníku někde v popelu, co tvořila skelet piksly a to samé s letadlem. Hliník se taví docela dobře a hliník s ocelí navíc hoří jako papír(tak svařují se tím kolejnice, tzv termit) takže z hliníku nezbyde kov, ale kysličník hlinitý, tedy prach, co je běžně v půdě. Nakonec řezání oceli v proudu kyslíku je vlastně hoření železa, takže to železo ne že se „jen“ roztaví, ale shoří na sloučeninu kyslíku a železa, ale ne každé, ale jen v místě maximální teploty a dostatku kyslíku. Tak tenhle materiál ale pak již není kov, ale cosi jako hlína či struska a tak skončila nejspíš část skeletu mrakodrapu(ty dolní se pak již bortili při svislém pádu nadloží, ale nejspíš několik nosníků z pater toho železa tvořícího skelet v místě kontaktu s letadlem se změnilo ve strusku a to samé i to, co tvořilo skelet letadla.Co se týče pasu araba, jako ohořelého, to může být klidně vnesená stopa, aby to vypadalo lépe. dle mne by nejspíš shořel taky, ale chtěli mít viníka hned. Na teorie o destrukci pomocí detonace náloží nevěřím.
Nakonec, můžete si udělat pokus, vemte si čtyři roxory asi 1 cm 2 m dlouhé a ty zatlučte svisle do země a na ně dejte třeba betonovou desku 100 kg a ty roxory všechny v jednom místě ve stejné výšce třeba 1.7m nad zemí nahřejte do běla, co se asi stane, deska půjde k zemi i se zkroucenými roxory a to samé i zde.
Prostě staticky můžete počítat na několiokanásobné přetížení a dynamický ráz, ale počítat ocel na teplotu., kdy se ocel začíná blížit teplotě do běla, asi 1200 C, nemá smysl , žádná ocel to nevydrží. Prostě jediné co pomůže je nedopustit stav, aby se ocel zahřála na tuto teplotu a to zařídit nejde, když si to někdo zamane.
Nakonec, nebezpečný je i stav, kdy bude mít stavební ocel červenou až žlutou barvu, mezi 750 – 1050 C, tak to se spolehlivě zkroutí jak z tvarohu a neunese ani sebe.
Tak zkuste nechat na chvíli pohrabáč do růžova v kamnech a pak s ním něco podat, třeba přitahnout plný popelák a snadno se ohne jak vařená nudle.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Libore, pekná rozprávka o roxoroch a betónovom bloku, ale je sakramentsky ďaleko od skutočnosti vo WTC. Rozsah požiaru je dobre známy, lebo až do konca tam boli partie hasičov aj s kamerami. Roztavenie nosnej konštrukcie dobiela pekne rovnomerne na všetkých stranách – to je proste výmysel. A fyzika nepustí. Ak tie roxory neroztavíte pekne rovnomerne na všetkých stranách, spadne to do strany. Ak tých roxorov budete mať toľko ako WTC nosníkov, nedáte to ani v jedinom pokuse z milióna.
To se mi líbíTo se mi líbí
Souhlasím s Navajou, to by se nemohlo nahřát rovnoměrně.
Naopak, neřízený požár to přímo vylučuje.
Podle mě by na teplotu kolem 1000 stupňů byly nahřáté jen konstrukce “ u komínu“, tedy tam, kudy by požár směřoval ven.
Naopak v místech nasávání vzduchu by to bylo studené.
Takový požár nehoří někde uvnitř, potřebuje vzduch a odvod horkých plynů.
Podle mě je plamen jako takový vizuální obraz slučování s kyslíkem, protažený fyzikálním zákonem, kde teplý plyn stoupá vzhůru.
Kdyby tomu tak nebylo, tak by plamen jako takový asi ani neexistoval, jen v bodě slučování by bylo světlo.
Nejsem žádný fyzik ani hasič, ale….
Všiml jsem si zajímavé věci.
Zatímco příznivci …řekneme oficiální verze, tedy pádu po náhodném nárazui letadla, jsou se vším hovoví rychle a mají všechny ostatní za naivky, tak naopak pochybovači živě diskutují a dávají různé argumenty do placu, ale s tím, že se jako neví.
Já nechci tvrdit, že to bylo tak, jak píšu, ale jedna z možností, jak dostat výbušninu na místo exploze je mít jí právě v tom letadle.
Pokud si promítnu tu obrovskou explozi petroleje hned po nárazu, dalo by se tomu možná i věřit.
On je člověk (jakýkoliv) ovlivněn těmi filmy, ty vytvářejí falešnou realitu.
Tedy jede auto, (letadlo, vagon s PHM, cokoliv) to narazí, následuje výbuch a požár.
Jenže zkuste si to.
Rozlitou naftu po zemi nejde zapálit vůbec, a benzín také nemusí chytit na první pokus, a cigárem (jako ve filmech) to půjde hodně těžko, pokud vůbec.
Viděl jsem dokument, kde zkoušeli na autech vyvolat výbuch.
Nešlo to, benzín se poněkud kostrbatě sice vznítil, ale auto hořelo, a po dlouhé době se párkrát povedlo i vyvolat jakýs- takýs výbuch, to když praskla nádrž horkem.
Ale byl s tím problém, většinou to jen hořelo, a ten býbuch byl jen takové větší blafnutí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Co na to říct?
Pokud jde o Clintonovou, jde o směs více či méně ověřených dohadů (oficiálními médii vehementně popíraných, nicméně dalo by se říci, že téměř fakt), neověřených dohadů, a fantasmagorií.
Že má Hillary zdravotní problémy – a to, jak to tak vypadá, zcela zásadní – je téměř jisté („téměř“ proto, že existuje šance – i když nepatrná – na nějaké alternativní vysvětlení).
Co se stane pokud bude zvolena – tj., zda zemře, za jak dlouho, a kdo by ji v tomto případě nahradil, jsou ty dohady a fantasmagorie. Za normálních podmínek, pokud president USA zemře, jeho funkci přebírá jeho Vice President – což by, v případě Hillary Clintonové, byl Tim Kaine.
———
Za současného stavu vývoje preferencí a jejich trendů je možnost, že Hillary vyhraje volby, velice málo pravděpodobná. Tj., pokud se nestane něco naprosto zásadního, co by kompletně změnilo situaci. Což nepochybně poskytne téměř neomezený prostor pro další spiklenecké teorie 🙂 .
To se mi líbíTo se mi líbí
„možnost, že Hillary vyhraje volby, velice málo pravděpodobná“
Takhle bych to zrovna nevyčíslil (odhady kvalifikovaných hodnotitelů, jako je Nate Silver mají pořád ve vedení Hillary. Tady jeden komentář z velekonzervativního WSJ, který jsem v rychlosti našel),
http://www.wsj.com/articles/its-still-clintons-race-to-lose-1474413142 )
ale máte pravdu, Tr. je momentálně „v laufu“.
A v tom ostatním máte pravdu samozřejmě taky.
Víc uvidíme po první debatě, příští pondělí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ono je ale důležitý i trend. A ten je, pro Trumpa, od té doby, co „přitlumil“ rétoriku, vzestupný.
Pokud porovnáme šance:
– Hillary by musela – aby zvrátila pro ni nepříznivý trend – přijít s něčím novým, případně by se muselo přihodit něco nového, zásadního, co by hrálo v její prospěch,
– na druhou stranu, Trumpovi k vítězství stačí neudělat chybu (což by mohl, např. třeba i během té debaty, ale to není, pokud má všech pět pohromadě, příliš pravděpodobné).
Navíc, Trump je – pokud není něčím vyveden z rovnováhy – dobrý stratég.
Dále, je zajímavé všimnout si rozdílu mezi vystupováním a projevy Trumpa a Clintonové. Trump reaguje na události. Clintonová reaguje na Trumpa (co zas řekl špatně, a tak). Je tím upozorňováním na jeho chyby přímo posedlá. Což zcela určitě není strategie vedoucí k vítězství.
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane, pozor, ten graf, čo ste tu dali, to sú kurzy v stávkových kanceláriách. Tie o potenciálnych výsledkoch hovoria len zhruba. Kurzy zlyhali aj pri brexite a tu som uviedol, prečo:
To se mi líbíTo se mi líbí
Mně ale spíš šlo o to ukázat ten trend (první derivaci) – protože to je to, o co teď jde. Do voleb je ještě daleko, poměr preferencí není až tak důležitý. Tedy, pokud by nebyl nějak extrémní – to ale není (v tomto okamžiku to vypadá, že mírně vede Trump – i když výsledky různých průzkumů se liší).
To se mi líbíTo se mi líbí
Trendy se už změnily několikrát, jak nakonec vidíte i na tom grafíku
To se mi líbíTo se mi líbí
Kus výše jsem napsal, že trend je pro Trumpa, od té doby, co přitlumil rétoriku, vzestupný. K zásadní změně došlo někdy cca. počátkem srpna (v době, kdy rovněž začal používat telepromptery). Do té doby byla jeho strategie (pokud to byla vůbec strategie) odlišná.
Tento zvrat, a následnou vzestupnou tendenci, ten graf demonstruje docela dobře. Pochopitelně, tu a tam s malými výkyvy, ty ale, v rámci celkového trendu, nejsou nijak podstatné.
Co je v současné době dost zásadní je fakt, že zatímco Trump se při svých projevech chová spíš prezidentsky, Hillary se projevuje tak nějak jako by ukřivděně (rovněž zmíněno výše). Snažit se dosáhnout převahy vysvětlováním co všechno má protikandidát špatně k cíli nevede.
To se mi líbíTo se mi líbí
Áno, trend je to výrazný, no hovorí o tom, že momentálne idú väčšie peniaze stávok na Trumpa. K tomu len podotýkam, že stávkujúci nevyjadrujú svoje preferencie, ale odhad preferencií ostatných.
To se mi líbíTo se mi líbí
Takže už zbývá jen mě přesvědčit, že polarita (tj. znaménko) první derivace tohoto konkrétního trendu se může nějak zásadně, a zároveň dlouhodobě, lišit od polarity první derivace trendu preferencí.
🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Príklad – brexit – výsledok.
To se mi líbíTo se mi líbí
No to jste si to mohutně zjednodušil. Moje tvrzení, že trendy sázek a odhadů preferencí jsou současně buď oba vzestupné, nebo oba sestupné (tedy, po většinu času, což je – zatím – rozhodující) zůstává nedotknuto. Ale ono je to koneckonců docela dost jedno. 🙂
Navíc, v současné situaci jde i o to, že odhady preferencí jsou značně nevěrohodné, protože dochází k jejich manipulaci pod vlivem ideologie. Což je velice silný motivační faktor. Nakonec je docela dobře možné, že kurzy sázkových kanceláří jsou realitě blíž – těm jde totiž o prachy. 🙂
Plus, odhaduje se, že existuje značné množství „stínových voličů Trumpa“ – tj., voličů, kteří – z důvodu své bezpečnosti – zatím předstírají, že Trumpa volit nebudou. Což jakékoliv odhady dále znepřesňuje.
———
A – mimo kontext – Hillary se čím dál tím víc chová jako idiot. Už přetrumfla i Trumpa v jeho nejhorších momentech. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Dôležitá poznámka, ktorú podrobnejšie rozvádzam v článku. Stávkové kancelárie neodhadujú realitu – ony riadia svoje riziko a kurzy stanovujú tak, aby mali riziko vyvážené. Môže im teda byť úplne jedno, ako to naozaj dopadne.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jenomže já z toho trendu neusuzuji jak to _dopadne_, ale pouze to, zda se šance Trumpa/Clintonové zvyšují či snižují (a to ve střednědobém horizontu – cca. dny až týdny). A k tomu jsou trendy těch sázkových dat použitelné docela dobře (jak říkám, možná i lépe, než výzkumy/odhady preferencí).
Což pochopitelně znamená, že ty trendy samy o sobě nestačí, jsou potřeba další informace (minimálně nějaký výchozí bod). Také není od věci sledovat cvrkot (např. zrovna jde o to, jak neschopně si Hillary vede).
To se mi líbíTo se mi líbí
Keďže riziko stávkových kancelárií sa meria súčinom objemu stávky a kurzu, chýba vám pri trende kurzu aj informácia o trende objemu stávok a nezanedbateľná je aj informácia o aktuálnom portfóliu, tj. pomer doterajších objemov stávok vážený kurzom.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hillary si stěžuje proč prý nad Trumpem nevede o 50 bodů.
Aneb, jak tutově prohrát volby (whiners vs. winners).
http://wapo.st/2djMTGe
To se mi líbíTo se mi líbí
A už tu máme první hypotézy co všechno by mohla Hillary udělat, aby si posichrovala vítězství. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Je posedlá. Potřebuje exorcistu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Šíří se kolem toho hodně spekulací (blbostí, podle mýho), ale že by je sundalo jedno letadlo, to je teda inovace. 🙂 Blahopřeju autorovi
Věže byly DVĚ, letadla DVĚ, i nárazy byly DVA. 2 – 2 – 2
To se mi líbíTo se mi líbí
Pořád se jednalo o rozdíl mezi B707 a B767, což je hovadina (tady dvě, abyste byl spokojený). Kdyby jich bylo sto, tak je to sto hovadin.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nesrozumitelně, spíš lajdácky napsané. A ještě to bráníte 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Takmer správne. Zrútené výškové budovy totiž boli TRI.
Žasnem nad ľahkovernosťou verejnosti. Ľudia budú pokojne tvrdiť, že všetci politici klamú, pritom im to nebráni slepo veriť každému jednotlivému klamstvu. Napríklad že Husajn je zloduch a má ZHN, alebo že je zloduch Putin a plánuje anektovať pol Európy.
Vo veci stavby výškových budov a fyzikálnych zákonov sú všetci novinári laici a vláda USA na tom nie je o nič lepšie. Verejnosť im však verí viac ako tisíckam statikov, ktorí sú zodpovední za budovy, v ktorých žijú a pracujú.
Existuje relevantnejší dôkaz úpadku všeobecného vzdelania?
To se mi líbíTo se mi líbí
Hmm. Jen pro pořádek: věže, tedy spadlé budovy, byly tři, údajná letadla dvě. Mění to něco na tom, že Amerika úspěšně popřela základní fyzikální zákony?
Kdysi jsem si dal práci a spočítal, jakou energii asi tak to letadlo včetně hořícího paliva uvolnilo a jakou energii bylo potřeba k roztavení té ocelové konstrukce.
Dost hrubě to nesouhlasilo.
Nicméně pokud se omezíte jen na budovu 7, máte to jednodušší: žádné letadlo, jedna budova … a přece to spadlo volným pádem 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Bavore, našiel som o tom nejaké detaily, je to asi v polovici tohoto materiálu aj s obrázkami a výpočtami:
http://skepticproject.com/articles/911/twin-towers/page/2/
Jadro pudla nie je v rozdieli v hmotnosti medzi tými dvomi typmi Boeingov, tie sú skoro rovnaké, ale v rýchlosti. Kinetická energia stúpa so štvorcom rýchlosti a tvrdí sa, že lietadlá, čo narazili do dvojičiek mali trojnásobnú rýchlosť (a teda asi desaťnásobnú energiu) ako ten Boeing vo výpočtoch.
Platí, čo som napísal vyššie o ľahkovernosti, lebo zrejme nehrá rolu, že:
– piloti tvrdia, že tak nízko sa takou rýchlosťou nedá Boeingom letieť a manévrovať,
– veže nespadli vplyvom kinetickej energie lietadla, ale až o desiatky minút neskôr.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ony i záběry na videích ukazují, že letadla neměla zrovna velkou rychlost, patrně kvůli té možnosti manévrování
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Keďže sa nenašli použiteľné čierne skrinky, môže sa o rýchlosti tých lietadiel tvrdiť čokoľvek. Ich maximálna cestovná rýchlosť je 851 km/h. Mimochodom vo výške 11 km, kde je neporovnateľne nižší odpor vzduchu (odporová sila je nižšia o 2-3 rády!). Všeobecne vzdelanej verejnosti však nedopne ani toto.
Ozaj, celá oficiálna správa je založená na vyjadreniach typu „s najväčšou pravdepodobnosťou sa stalo toto…“. Takmer tam nie sú hmatateľné dôkazy, až na ten pas údajného únoscu, ktorý sa našiel v troskách. Zo všetkých špekulácií okolo zrútenia WTC je tá oficiálna „najnejapnejšia“.
Celá tá „palacinková“ teória. Nosné obvodové stĺpy sa vraj v momente rozsypali na prach, ale pomocné konštrukcie jednotlivých poschodí ich držali pokope, aby pekne rovnomerne padali do svojho pôdorysu. Vysvetlil niekto prečo? (Lebo otecko tak povedal a basta!)
To se mi líbíTo se mi líbí
Když se nenašly použitelné černé skříňky a věže WTC nebyly prošpikované senzory na měření teploty, pohybu a zatížení v nosné konstrukci, kamerami zaznamenávajícími, co se dělo uvnitř, pak žádná zpráva ani nic víc než „s největší pravděpodobností se stalo..“ obsahovat nemůže. Leda byste postavil ty baráky znovu, nacpal je měřící a záznamovou technikou a zkoušel do nich narážet dalšími letadly a vyhazovat je do povětří. A to bývá hodně drahá sranda i kdybyste to provozoval na zmenšených modelech.
Nicméně, pokud vím, existují dostatečně dlouhé záběry druhého nárazu na to, aby se z nich dala rychlost letadla celkem přesně určit. Potřebujete k tomu jen původní nesestříhaný záznam a informaci, jakou kamerou (s jakým nastavením) byl pořízen.
Pouze technická poznámka – uváděných 851km/h je tzv. cestovní rychlost, maximální rychlost Boeingu 767 je 913km/h (obojí udávané v 11000m).
https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_767#767-200
Některé verze Boeingu 707 jsou dokonce mírně rychlejší v nižších udávaných letových hladinách (7000 – 8500m)
https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_707
To se mi líbíTo se mi líbí
Skúste si to vypočítať: https://www.youtube.com/watch?v=7YLm3pkAiJQ
K rýchlosti sa už vyjadrovať nebudem, nie je to relevantné. Prekvapuje ma však, že tú absenciu dôkazov tolerujete. Veď v oboch vežiach skoro hodinu po nárazoch operovali hasiči. Zistenie rozsahu požiaru, teploty, možnosti šírenia, to je úplne prvá vec, čo sa robí. Hovorí sa tomu rekognoskácia. Je to veľa údajov a tie sa hlásia veliteľovi zásahu a vyššie. Kde sú?
To se mi líbíTo se mi líbí
Z upravovaných kopií na trubce nic spolehlivého nespočítáte, potřebujete originál nebo jeho kopii 1:1. Nebo mi řeknete, s jakou snímkovou frekvencí pořizovala která kamera záznam a kolik snímků z daného úseku bylo při úpravách, kompresi a ukládaní na trubku zahozeno? Bez originálu nedáte dohromady důvěryhodnou časovou osu události.
Zjištění rozsahu požáru, možnosti šíření a teploty vám neřeknou nic podrobného o narušení nosné konstrukce – jen to, co mohli hasiči vidět a co bylo vidět zvenku. Ty zprávy zasahujících hasičů musí existovat – jak píšete, je to rutinní postup a pokud vím, komunikace se nahrává – ale někdo (blbec od vlády) mohl z bůhvíjakých důvodů rozhodnout o jejich utajení. Já přesně nevím, z jakých informací a podkladů vycházeli lidé, co sepsali tu „závěrečnou zprávu,“ kterou zmiňuje níže okolojdoucí, ale v ní je jen to, co se vláda rozhodla pustit na veřejnost. Ta zpráva působí divně, protože zjevně neobsahuje všechny informace. Já nevím proč. Ale nemyslím si, že je možné zorganizovat spiknutí vyžadující spolupráci stovek a tisíců lidí, včetně nezasvěcených civilů, a udržet ho v tajnosti.
Teď už zcela obecně. Prostě se smiřte s tím, že většina vyšetřování náhodných předem nepřipravených událostí nutně obsahuje samé „asi se stalo tohle.“ Vyšetřovatelé totiž i v nejlepším případě mají hromadu trosek, vědí, jak ta hromada vypadala před tím a pokoušejí se odhadnout z dostupných informací a na základě fyzikálních zákonů, jak a proč se dostala do stavu hromady trosek. To je samo o sobě dost obtížný úkol, který se ještě zkomplikuje, když se kolem začnou hemžit hordy blbů s razítkem „Tajné!“ a začnou všem vykládat, že na ty či ony informace nemáte nárok, protože Jejich Razitkovací Pitomost rozhodla, že to nepotřebujete vědět. A jedním si můžete být jistý; skutečnost, že událost všichni viděli a pokoušet se to utajovat nemá smysl, je ani v nejmenším nezastaví. Oni mají Razítko!
To se mi líbíTo se mi líbí
Nechápem, odkiaľ beriete presvedčenie, že sa niečo utajilo. U nás možno, ak ľudia čítajú len mainstream a nerozumejú anglicky. Videl som však publikované výsledky o tom, že v USA verí oficiálnej verzii len 16 % obyvateľov a obnovenie spravodlivého vyšetrovania je jeden z predvolebných sľubov Trumpa. Medzi oficiálne priznanými „pochybovačmi“ sú aj generáli tajných služieb, letectva a tisíce stavebných inžinierov, hasičov a príbuzných obetí. Tak o akom utajení to hovoríte? Toto je už len to plzákovské zatloukat-zatloukat-zatloukat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Statistiky o tom, čemu věří a nevěří veřejnost v USA, nevypovídají o ničem jiném, než o stavu mysli veřejnosti v USA.
Atentát na Kennedyho, Elvis, Saddámovy ZHN, přistání na Měsíci, UFO… děkuji, opravdu netoužím vědět, čemu všemu věří a nevěří běžný Američan.
To se mi líbíTo se mi líbí
Viete čo, prerušme spor so cťou. Beriem na vedomie váš postoj a vy berte môj. Čas ukáže, možno.
To se mi líbíTo se mi líbí
No vidíte, jak podporujete moje pochybnosti. Pokud je 707 dokonce rychlejší než 767, tak podle běžných znalostí fyziky mohou udělat maximálně stejnou škodu. A na 707 byly budovy konstruovány. Tak co teď s těmi blbci?
To se mi líbíTo se mi líbí
Pane Bavore, vtip v tej emerickej argumentácii, čo Vás motivovala k tomuto článku, bol v tom, že 707 vraj malo mať len tretinovú rýchlosť oproti maximálnej letovej. Akože lietadlo, ktoré „zablúdilo v hmle“. A podotýkam, že to netvrdí autor projektu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Já také předpokládám, že autor projektu nebyl blbec a něco podobného by ho ani nenapadlo. Vždyť si představte tu logiku: máte pojištěný dům na pád letadla. Ale pojišťovna by vám řekla, že pokud tam spadne Airbus, máte smůlu, protože pojištění je jen na malé sportovní 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Ako som sa tak včera trochu intenzívnejšie prehrabával touto tematikou, našiel som článok o problémoch demolície výškových budov a tam sa konštatovalo, že to obecne je problém, lebo taká vec vždy znižuje hodnotu pozemku. Preto sa vraj výškové budovy konštruujú „navždy“, nepočíta sa s tým, že po nejakej životnosti sa budú demolovať, ale skôr, že sa z gruntu prestavajú, ak bude treba. Doslova tam bola rečnícka otázka: „Uvažuje niekto o demolovaní pyramíd?“
Druhá vec je, ak by dvojičky spadli chybou projektu – malo by z toho byť veľké poučenie pre všetkých staviteľov. Ani regulačné úrady USA však netrvajú na sprísnení parametrov stavieb. Pravdepodobne sa v tichosti predpokladá, že dané podmienky boli niečím výnimočné a na žiadnej výškovej budove sa už nikdy nezopakujú.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tohle ale pojišťovny dělají zcela běžně. Pojistka proti potrkání yakem bude tutově obsahovat ustanovení, že neplatí v Nepálu a Tibetu 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
V Americe (a u nás) je všechno možné.
Trošku jsem se zamyslel nad několika událostmi:
– Americká a nějaká jiná letadla vybombardovala (ne poprvé) pozice Syrské armády a tzv. IS okamžitě přešel k mohutnému útoku
– Rusi to dali do OSN a Amíci museli přiznat barvu a začali se trapně omlouvat … že omyl
– Ohlášený konvoj s humanitární pomocí někdo vypálil
– Rusové tvrdili od počátku, že konvoj nenese stopy leteckého útoku
– Amíci a ČT nejprve předevčírem mírně opatrně, že to byla letadla a že tedy určitě ne americká, ale jedině Syrská s ruským vědomím.
– Včera večer už amíci s ČT hlásali, že to byla ruská a syrská letadla a o pár desítek minut později už naší vaší ČT letěla zpráva, že to nastopro byly ruské SU24
– Dnes se dočítám, že amíci (CENTCOM) si nemyslí, že šlo o letecký útok …
– Nicméně amíci zastavili z důvodu bombardování humanitárního konvoje práce na koordinaci bojových akci s Ruskem (a Sýrií, ovšem).
Mám z toho jediný pocit: je to tak blbé, že kdyby v tom nebyli mrví a strádající lidé, bylo by to až k smíchu.
No, je to podobné jako ty oficiální teorie o pádu tří dvojčat.
To se mi líbíTo se mi líbí
To se mi líbíTo se mi líbí
Výzva protikonšpiračným teoretikom:
Aby bolo celkom jasno, tento príspevok p. Bavora, s doplnkami skeptika Jethra a mojej maličkosti, nie je žiadnou alternatívnou teóriou. Je to vyjadrenie hlbokej nedôvery k oficiálnej verzii, lebo je podľa nás dôkazovo nedostatočná.
Ak je pre vás dôveryhodná a rozumiete jej – dajte dôkazy vy!
Dokážte, že je pravdivá!
To se mi líbíTo se mi líbí
Pěkné téma, které pomalu ztrácí chuť zakázaného ovoce 🙂
Přidám to, co mně osobně připadá nejzáhadnější. Přestože došlo k násilné smrti téměř 3 tisíc lidí a obrovským materiálním škodám tak, světe div se, neproběhlo žádné standardní trestní řízení. Takto nebyly mj. ani oficiálně zajištěny důkazy z místa činu. Ano, čtete dobře, žádné oficiální vzorky z místa zabití tisíců lidí nebyly policií zajištěny a tento čin nebyl projednán před soudem.
K vyšetření událostí pro zestručnění nazvaných 9/11 byla ustanovena Kongresem a presidentem politická komise, která vydala svůj (volně na netu přístupný) The 9/11 Commission Report. Čte se to pěkně, ale vlastní „modus operandi“ ani další důkazy, které by snesly byť základní prověřování před soudem, v něm nejsou. Přesvědčit se může kdokoli ovládající angličtinu na vlastní oči.
K mechanismu pádu WTC byly oficiální federální orgány, kulantně řečeno, dotlačeny vypracovat něco konkrétnějšího, protože v obecné rovině předkládaná tzv. „palačinková“ teorie se moc „nepotkávala“ ani se základními předpisy ohledně statiky výškových staveb, ani s prostým zákonem akce a reakce. Proto byla v září 2005 (!) dokončena a uveřejněna zpráva „Final Report on the Collapse of the WTC Towers“ (opět volně ke stažení). Velice poučné čtení zvlášť pro stavaře! Když to shrnu, zpráva výslovně uvádí, že náraz letadla a srovnatelný požár by nemohl způsobit pád budov, pokud by zároveň nedošlo k – raději cituji: „structural and insulation damage“. Vtip je v tom, že zpráva žádné další konkrétní informace ani přezkoumatelné výpočty ohledně této „damage“ neobsahuje. Však zkuste pohledat sami.
Další kuriozitou, která mě osobně dostala nejvíc, je, že výše uvedená zpráva ze září 2005 (!) prakticky opominula specifika pádu WTC 7, takže byl NIST, opět kulantně řečeno, dotlačen zprávu ohledně pádu WTC 7 dopracovat v listopadu 2008 (kolik byste tam dali vykřičníků?). Opět je volně k dispozici. No, a v této zprávě je vysloveno, že WTC 7 spadla díky – opět raději přímo cituji „buckling of a critical interior column“. Následně nastala dominová reakce, v jejímž důsledku se celá, téměř padesátipatrová budova, zřítila za dobu kratší deseti vteřin od počátku kolapsu.
Tahle zpráva obsahuje spoustu hlášek pro stavaře fajnšmejkry. Např. výslovně uvádí, že budova, resp. její horní část spadla o celých 3,9 sekundy pomaleji, než kdyby padala volným pádem. No, přece jen ta stavba kladla určitý statický (statečný?) odpor. Modelace pádu byla provedena pomocí LS-DYNA analýzy, jejíž podrobnější parametry a výstupy nejsou součástí zprávy a doposud nebyly zveřejněny. Jak se dala celá budova pádem sloupu č. 79 tak rychle do pohybu, je opravdu těžké byť jen nasimulovat. Proto zpráva obsahuje pod bodem 3.5.2 (na straně č. 44 nahoře) krásnou vysvětlující formulaci, kterou si dovolím pro její kouzlo volně přeložit: „Jakmile se spustila simulace pádu WTC 7, došlo k velkému nárůstu nejistoty v dalším postupu pádu … (…) … detaily průběhu horizontálního poškození a konečného zřícení budovy tak byly stále více nepřesné.“
Když to shrnu, žádné další konspirace nejsou potřeba. Tohle mně osobně bohatě stačí 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Na tom není nic zvláštního, aby mohlo proběhnout soudní přelíčení, musíte mít komu sdělit obvinění a ten dotyčný pak teprve může stanout před soudem, ale asi nebylo komu jej sdělit. Jiná věc je, jestli policie záměrně nekonala a nesnažila se zajistit důkazy a vyšetřovatel se nesnažil najít někoho, koho lze obvinit a dodat před soud.
Soudní řízení, když není koho obvinit, se nekoná. I u nás policajti rádi uzavírají tr. činy buď jako sebevraždy, nebo řeknou, že „nejspíš“ to byl ten obviněný, co spáchal sebevraždu či jinak zahynul a žádný další, kterého by bylo lze obvinit, již není a tím to končí a k soudu nedojde.
To se mi líbíTo se mi líbí
A jedna opomíjená drobnost, ta on-line reportáž BBC, kde slečna nebo paní čte zprávu o pádu budovy 7, která je za ní vidět v záběru :-). Buď BBC vysílá on-line zprávy z takového trháku se zpožděním desítek minut (proč by asi?), anebo došlo k chybě časování ve scénáři.
Když si ale připustím existenci toho scénáře, tj. že BBC věděla, že sedmička spadne a to v určitém časovém okamžiku, dost mne z toho mrazí.
Mimochodem to zapadá do svědectví hasiče ze sedmičky, který vypověděl, že tam hasily malý lokální požár a byli odvoláni s tím, že to spadne.
Je to pro zastánce teorie nečekaného útoků vousatých fanatiků dostačující?
A poslední, pro mne dost hrůzná věc, k tomuto – ten Boeing plný lidí, co narazil do Pentagonu a vypařil se. Existuje reálná možnost, že šlo o raketu nebo malé letadlo naložené trhavinou. Otázka pak ale je, kam se poděli ti cestující ze zmizelého Boeingu? Zjevně jsou mrtví, jinak by se někdo ozval…
Pokud do toho Pentagonu nenarazil jejich Boeing, otázka je kdo, kdy a kde jeho cestující zabil.
Stačí?
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozumím těm pochybnostem, ale pro mě to je už moc spekulací. Raději se držím fyziky a oficiálních zpráv, to je na tom totiž z mého pohledu nejzajímavější. Je možné tahat celý svět za nos a věšet mu na něj bulíky, které nelze nijak věrohodně ověřit, a které jsou očividně v rozporu se znalostmi obyčejné středoškolské fyziky a chemie? Těžko uvěřit, že?
Přihodím ještě jednu perličku z té zprávy NISTu o WTC 7. K poškození toho magického sloupu 79 mělo dojít hlavně tím, že během cca 4-5 hodin požáru relativně malé části budovy měla růst teplota hoření až k hodnotám okolo 1.000 °C. Bavil jsem se o tom s kamarádem, který přichází do styku s hutními technologiemi, a ten mně ujistil, že lidé se musí hodně, ale opravdu hodně snažit, aby technologicky dosáhli takových hodnot na potřebnou dobu. Prostým lokálním zahořením kancelářské budovy s běžným vybavením takové teploty dosáhnout nelze. Probírali jsme možnost, že by tam ucházel plyn a fungovalo by to jako svého druhu hořák. Ale pravděpodobnost takového několikahodinového hoření je prakticky nulová, nehledě na to, že v případě požáru se okamžitě zavírají přívody plynu do budovy. Kolaps WTC 7 během několika sekund je prostě fyzikální záhada a jeho simulace je pro neposkytnutí přesného způsobu výpočtu a vstupních parametrů nepřezkoumatelná.
Occamova břitva platí i pro zákonem (v USA i u nás) předpokládané zkoumání příčin závažných nehod včetně pádů budov. Proto se u celkového zhroucení výškové budovy, navíc takto rychlého a téměř symetrického, přímo předpokládá zkoumání přítomnosti výbušnin či jejich reziduí. Toto v případě WTC 7 nebylo provedeno a přítomnost výbušnin, a tedy ani toho, že šlo o řízenou detonaci, nebyla vyloučena. Neprovedení takové rutinní záležitosti je záhadou, zvlášť když se následně jiná varianta „zkoumala“ přes 7 let. Prostě, záhada 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Co se týče WTC7 je zajímavá také informace o majiteli jímž byl jistý Larry Silverstein. Ten měl plánovat ještě před rokem 2001 strhnutí této budovy a její rekonstrukci v roce 2002. Plány již existovaly. Krom toho tento pán se stal rovněž vlastníkem WTC1,2 v červenci 2001 ! a v mezidobí do pádu ještě stačil navýšit a upravit jejich pojištění v případě teroristického útoku a vyplacení pojistky bezokladně a v hotovosti. Po11/9 si pojišťovny prováděly vlastní šetření, které bylo asi po roce a půl zastaveno. Vyrovnání bylo dohodou.
To se mi líbíTo se mi líbí
K tomu vyrovnaniu – hlavný poisťovateľ bola spoločnosť Swiss Re. V poistnej zmluve bol strop plnenia 3,55 Mld. USD, čo vraj bohate stačí na postavenie oboch veží znovu. Silverstein si však nárokoval dvojnásobok, lebo podľa neho šlo o dve nezávislé poistné udalosti, nie o jednu. Súd sa ťahal až do roku 2004 a Silverstein vyhral.
http://edition.cnn.com/2004/LAW/04/29/attacks.insurance/index.html?eref=sitesearch
Naviac mu pád dvojičiek vraj ušetril obrovské náklady na prestavbu, lebo by v nasledujúcich rokoch musel z budov odstrániť tony azbestu a iných zdravotne závadných látok, ktoré pred 40 rokmi ešte nevadili.
To se mi líbíTo se mi líbí
Teda netušil jsem, že pouhé fyzikální zapochybování o nejnovější verzi pádu Dvojčat vyvolá takovou diskusi. A ještě víc mne překvapuje ta snaha převrátit fyzikální zákony naruby. Já jsem nikde nekonspiroval, jen mi ta stavební fyzika nedá spát. Asi proto, že jsem o ní „kdysi něco slyšel“. A pokud někomu vadí, že jsem začal „nesrozumitelně“, pak ať se s tím vyrovná jak chce, na principu to totiž nezmění ani „fň“
To se mi líbíTo se mi líbí
Amen. :-B
To se mi líbíTo se mi líbí
K tým rozprávkam o dobiela rozpálených nosníkoch ešte jedna pripomienka. Keď si nalistujete zoznam spoločností z jednotlivých poschodí a počty obetí ich zamestnancov, budete prekvapení, koľko z nich sa podarilo evakuovať po schodištiach z vyšších poschodí nad miestami nárazu. Videl som dokonca video s človekom, ktorý bol na schodišti ešte keď to spadlo, mal zranenia, ale prežil to. Tvrdil, že s kolegami schádzali po schodišti aj cez poschodia zachvátené požiarom. Videli plamene a dym, ale dalo sa prejsť, nekonalo sa žiadne inferno dobiela. Nespomenul, že by mali popáleniny od zábradlí. Na jednom z videí z priamej reportáže bolo počuť, ako hasiči hlásia, že nepotrebujú ďalšie hadice, že to zvládnu s tým, čo už hore majú.
Keď s oficiálnou verziou nesúhlasia svedectvá, je to prúser. Alebo sú očití svedkovia tiež konšpirátori (proputinovskí)?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ešte doplnok vyššie pánovi Vittovi k otázkam o výbuchu paliva. Boeing má hlavné nádrže v krídlach a v nich je takmer polovica všetkého paliva, keď sú plné. Krídla sú konštruované tak, aby vydržali akýkoľvek mysliteľný manéver vo vzduchu a pravidelne sa robí záťažový test, pri ktorom je úspech, ak vydržia 150 % maximálnej nominálnej záťaže. Bohate to stačí na úplnú bezpečnosť za letu aj v búrke, ale predstavte si náraz krídla do 80 cm hrubej steny (no dobre – prerušovanej úzkymi oknami) z ocele a betónu. Nosnej. Väčšina dĺžky krídla je užšia, než ten nosník. Naozaj máme veriť tomu, že duralový prút je pevnejší ako nosník konštruovaný na nesenie záťaže tisícok ton?
Dočítal som sa aj to, že obidva otvory po lietadlách mali menšie rozmery ako je rozpätie krídel Boeingu. Nečítal som, že by sa našli špičky krídel, ani na žiadnom videu ich nevidno padať. (Záhada hlavolamu – viem, že „ježek v kleci“ toto zvláda.)
To se mi líbíTo se mi líbí
Pro zajímavost jedna z teorií, jak to také mohlo být. Technickým, chemickým a fyzikálním údajům nezorumím takže nemohu soudit. Možná někdo, kdo je v oborech vzdělanější?
http://svobodnenoviny.eu/11-zari-2001-nuklearni-demolice/
To se mi líbíTo se mi líbí
Nukleárny výbuch je mimo môj rozsah znalostí, k tomu som ticho. No v článku je zhrnutých mnoho otázok a pochybností, ktoré sa objavili aj v tejto diskusii.
Náhodou som popri surfovaní narazil aj na tento článok:
http://slovenskeslovo.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=779
a to ma dostalo. Dve z tých štyroch lietadiel, ktoré to celé mali na svedomí, údajne 11.9. vôbec nevzlietli. Nie sú v záznamoch letovej štatistiky, resp. mali letieť, ale nebolo pri nich uvedené evidenčné chvostové číslo a skutočný čas odletu. Jedno z nich je to prvé lietadlo, ktoré narazilo do severnej veže, nie je na žiadnom videu a nikto ho nevidel, a druhé je to, ktoré údajne narazilo do Pentagonu.
Našiel som aj ďalšiu stránku, ktorá toto potvrdzuje:
http://www.serendipity.li/wot/aa_flts/aa_flts.htm
A smeruje to na ďalšiu hromadu záhad a nejasností okolo zoznamov cestujúcich v príslušných letoch a nezrovnalostí medzi oficiálnou správou a letovou štatistikou BTS…
To se mi líbíTo se mi líbí
Hmm, probrali jsme to tu pro u proti. Mne však nikdo nepřesvědčí, že to bylo tak, jak je prezentováno. proč. no všechno to povídání mi připomělo – jak to vlastně bylo. Tedy v tu dobu jsem už pra¨covala doma a televize jela jako kulisa. Jistě že v tom momentě bylo po práci a já jen sledovala. CO – no to je právě to – jako by to byla prúba na všechny pozdější katastrofické scenáře holyvůdu. I všechny TV spolupracovaly a samozřejmě v přímé logické návaznosti a hned vysvětlení… První letadlo, pak ten vyskočivší člověk z vysokého patra, druhé letadlo, zastavení letů, Pentagon, hned pátrání po létadlu Philadelphia a to že se pasažeři vzbouřili, sesuv dvojčat / ona se opravdu sesunula/ a…pak nález aut s dokumenty.. Vše logicky navazující – bez pauz a zmatku – myslím tím ve velení… Vezmu-li v úvahu jak při jiných podobných i daleko menších – řádí panika, zmatek a pod. Tady nee, všechno fungovalo jak mělo. Vždyť na koordinaci vysílání – kolik těch tv tam bylo a žádný zmatek – všechno navazovalo. .. … Jistě lidi na ulicích v šoku – ale řízení TV vysílání nee – jako by jelo podle scénáře.
No jsem jen stará bába, na jejíž mínění nezáleží – ale když si to porovnám s pozdějšími událostmi – Malajská létadla, a další… hmm
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak nějak. Já, na rozdíl od jiných, netvrdím, že mám stoprocentní pravdu, spíš mám pochybnosti dané nějakou znalostí související se stavařským vzděláním. Že to nebylo tak, jak se „oficiálně“ píše a říká, je celkem jasné, ale jak to opravdu bylo? To se většina z nás, kteří se tu scházíme, asi nikdy nedoví.
To se mi líbíTo se mi líbí
Áno, pani jaa, tiež som mal z toho taký dojem. Nesedel som pred TV, ale prvý raz som o tom počul popoludní v aute, keď som šiel po dieťa do školy. Bolo to ešte predpoludním NY času a obe veže ešte len dymili. V tom rádiu sedel a komentoval aj František Šebej (pre miestnych – vtedy predseda Demokratickej strany a šéf výboru pre integráciu s EÚ, dnes jeden z najmilitantnejších protiputinovcov). Šebej vtedy pateticky prehlásil: „svet už nikdy nebude taký, ako bol pred týmto útokom“. Už vtedy ma zarazilo, že ten človek asi niečo vie a nesedí v rozhlase len preto, že narýchlo nikoho lepšieho nezohnali.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ano mohu potvrdit. Popisujete to přesně.
To se mi líbíTo se mi líbí
no přátelé, to zdejší pření mi přijde víceméně šíblý, neb nic nemůže řešit, vlastně ani nesmí! Já bych se vykašlal na fyziku, chemii, či stavební mechaniku a na celý to září 2001 bych spíš mrknul kukem blbíše a porovnal bych tehdejší a nynější USvýdaje na válčení a to všechno co s tím souvisí! A asi si nebudeme nalhávat, že to spouštěcí září s tím souvisí zcela zásadně a že ti v pozadí vychechtaný USzbrojaři a jejich nohsledi mají svý jistý! Od samýho začátku přece šlo vo to jediný, emerickýmu blbíšstvu zase ukázat nepřítele a nějak je přesvědčit, aby jim ten jejich celkem nehybnej byznys zase rozhejbali a hlavně zacálovali. A vono jó, blbíši nic nenamítali, dokonce si natáhli na nohy válečný mokasíny, na záda torny s tou jejich dementní demokracií a ve jménu loutkovodiči ukázaný svobody v pohodě rozesrali půlku, ne-li celej svět. Dyť je to furt a furt stejný, přátelé, jen prostředky se přizpůsobujou době. Ten režisér a pár maníků, co mu postavili dekorace toho bijáku, jsou jednoznačně na toho jejich Voskara! To je na tuty. Dyť vono se jim to ještě daří i na pokračování prodávat, jako Nově nekonečný řady vo Růžovce a blbíši jsou ještě tak blbí, že se těšej na další a další pokračování a jsou vochotný jim za to ještě platit. No a tak tady máme ten jejich biják, to je to celý, myslím si.
To se mi líbíTo se mi líbí
Když vono to člověku nedá a když si přečte nějakou hovadinu, tak přece nemůže držet ruce dál od klábosnice
To se mi líbíTo se mi líbí
znám lepší věc = jít na vycházku do lesa … je to na tuty, že si nepřečtete žádnou hovadinu, kromě tý „VSTUP ZAKÁZÁN, VODÁRENSKÁ NÁDRŽ“, či něco v tom smyslu
To se mi líbíTo se mi líbí
Na komoru!
1+
To se mi líbíTo se mi líbí
Lékař Jan Hnízdil řekl, že úkolem lékaře není pečovat o zdraví, ale o to, aby sportovec splnil v daném okamžiku to, co je od něj očekáváno. Tento výrok lze parafrázovat tak, že úkolem autorů zpráv (o tom, co a jak se událo) je podat takové vysvětlení, které by splnilo potřebu okamžiku.
Závěrečné zprávy pak vypadají jako odpovědi Radia Jerevan: V zásadě to je pravda, s tím rozdílem, že…
V případě JFK bylo nejlépe předpokládat, že presidenta zastřelil Oswald a že jednal sám. Tato verse apriori vylučovala existenci dvou střelců. Šílenec jedná bez motivu a je-li, jako Oswald, včas zastřelen uvědomělým občanem (Rubym), je vymalováno. Pak už jen zbývá vysvětlit trajektorii střely, která se musela zasáhnout dva lidi. Warrenova komise věděla, co se od ní očekává a podle toho pracovala. Jenže pak se do hry dostanou pochybnosti a je zaděláno na konspirativní teorie.
Konspirativní teorie nejsou pro establishment nezbytně škodlivé. Establishment má v ruce klíčovou zbraň, totiž utajování detailů. Když zemřel David Kelly (to byl člověk, který prohlásil, že Irák neměl biologické zbraně hromadného ničení a BBC ho nakonec práskla jako svůj zdroj), Huttonova komise utajnila lékařskou zprávu o jeho smrti na 70 let. Použít lze i ztrátu původních materiálů a nebo odvolání na to, že se chyba vloudila.
Když Martin Odložil zabil svého otce, soud odmítl přijmout expertizu několika lékařů, kteří tvrdili, že příčinou smrti Josefa Odložila nemohl být pouhý pád na zem. Prý bylo zakázáno zdokumentovat zranění hlavy, které naznačovalo, že šlo o úder boxerem. Úder o zem byl zjednodušením, které umožnilo dát relativně nízký trest. A zase je blízko ke konspirativním teoriím.
V případě 9-11 je jisté to, že spadly tři budovy a že byl čímsi zasažen Pentagon. V tomto případě bylo nutné vyvinit vládu, protože by šlo o velké peníze, které by pozůstalí mohli požadovat. Závěrečná zpráva tedy poněkud zjednodušuje, co se stalo. A najednou se zjistilo, že některé věci nemohly proběhnout buď vůbec a nebo se udály zcela jinak. Pověstný je údajný telefonát manželky tehdejšího generálního prokurátora z paluby letadla. Byla to údálost číslo jedna, ale nakonec byl zpochybněn a do závěrečné zprávy se nedostal.
Pokud jde o Pentagon existují pochybnosti, že by se velké dopravní letadlo mohlo jen tak trefit do přízemí budovy. Zásahu navíc předcházel patrně zbytečný manévr (obtížná zatáčka). Nakonec bylo zasaženo rekonstruované křídlo budovy, kde byla škoda relativně malá.
Pentagon je dozajisté občancován kamerami. Vláda se několik let soudila s jednou televisní stanicí o přístup k informacím. Když prohrála, zveřejnila záznam z kamery u vjezdu na vzdálené parkoviště. Nebylo a něm nic vidět.
Pád dvou věží samozřejmě zajímal stavaře. Někteří tvrdí, že nemohly spadnout jen tak samy od sebe. Za povšimnutí stojí, že se jako čert kříži vyhýbají otázce, jestli takové stavby mají „ve výbavě“ zařízení, které je umožnuje strhnout.
9-11 jsem sledoval v televisi. Pamatuji se, že pokud jde o budovu WC7, byl použit výraz „[the building] had to be taken down“ – tedy stržena.
Je známé, že těsně před 9-11 docházelo k neobvyklým spekulacím s akciemi leteckých společností (prý se to nedalo vyšetřit). Ví se, že příslušníkům rodiny bin Ladena byl přes obecný zákaz letů nad USA povolen odlet. Přestože teroristi měli pasy Saudské Arábie, byl bombardován Afghanistán. Minulý týden došly ohledy k tomuto spojenci tak daleko, že Obama vetoval zákon, podle kterého by pozůstalí mohli za 9-11 Saudskou Arábii soudit.
Konspirační teorie naznačují, co se obecně ví: grázlům u moci se nedá věřit ani pozdrav.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mám dojem, že jsem nedávno četl, že publikace vyšetřování Warrenovy komise byla odložena, nevím o kolik dalších desítek let.
A poznámka „zařízení, které je umožnuje strhnout“, ano, to zní velmi zajímavě
To se mi líbíTo se mi líbí
1)
K Jírovcovi, no vida, že se i dá napsat něco JENOM k věci, aniž bysme byli nucení s autorem procestovat celej svět s jeho všebolem! Za mě *!
2)
Slime, „zařízení, které je umožnuje strhnout“… na to jsem narazil v jiný souvislosti, ale můj hloupej kuk mi napovídá, že takhle už ne, to je příliš šíblý, už jen z prostýho důvodů, že takový monstra se stavějí pro nedostatek parcelního místa, tudíž shlučně, proto se musí rozebírat tak, jak je stavěli. Všechno se dá vodstřelit, ale domyslete důsledky, technický problémy, když etiku necháme stranou = za mě hovadina.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zařízení, které umožňuje strhnout výškovou stavbu? To mi zní, jako by si to vymyslel někdo humanitním vzděláním. Dejme tomu, že by něco takového existovalo. Pak by to muselo splňovat dost protikladné požadavky, rozšiřující okruh zasvěcených (a tím ohrožujících utajení):
1) takové zařízení by muselo spolehlivě fungovat v případě potřeby – i okamžitě bez nutnosti manuální aktivace spouště na místě. Z toho vyplývá další podmínka;
2) muselo by být trvale aktivní, ale současně by nesmělo zafungovat náhodou v důsledku chyby softwaru, náhodným nesouvisejícím impulsem nebo nebo omylem;
3) muselo by být zakamuflované jako běžná součást stavby. Stavební dělníci a inženýři, přestože o tom mnohý humanista pochybuje, mají funkční mozky a něčeho nezvyklého by si všimli a rozkecali by to.
4) Přesto, že by součásti toho „strhávače“ byly kamuflované jako běžný stavební díl, někdo by musel zajistit jejich montáž pouze na to správné místo a nějaký způsob propojení, a to tak, aby si toho nikdo nikdy nevšiml. Ten někdo by také musel dokázat, aby právě tenhle „běžný stavební díl“ nikdo nikdy nepoškodil a nerozbil, protože tím by se prozradilo, že to není běžný stavební díl. A pochopitelně by ho ani nikdo nesměl nikdy ukrást.
5) Zařízení by se muselo po aktivaci bezezbytku vyzmizíkovat, protože kdyby hasiči, policajti nebo vyšetřovatelé od pojišťovny našli něco, co by vypadalo jako součást nějakého výbušného zařízení, asi by to jen tak nepřehlédli. Leda by dostali pokyn, že nic takového nemají hledat, ale to by majitel nebo vláda rovnou oznámit úmyslnou demolici budovy X v celostátních médiích v hlavním vysílacím čase.
To se mi líbíTo se mi líbí