Matriční zajímavosti


Ve starých matrikách se dají najít různé dobové zvyklost. Například v matrice narozených vedené na faře v Záboří se na prvních listech nikde neuvádí matka dítěte. Vždy jen otec, dítě a kmotra. Podotýkám, že matrika začíná roku 1655. Tehdejší písmo je sice velice obtížně luštitelné, ale toto se ze zápisů vyčíst dá. Jiným problémem je občasné neuvedení místa narození. Takže je jistá pouze farnost, nikoli přifařená ves. Tehdejší farář si ani nelámal hlavu se dnem narození či křtu. Prostě v tom roce se narodilo dítě otci.

Také fantasie při výběru jmen nebyla velká. Roku 1656 se otci Josífkovy narodily tři dcery, které byly pokřtěny Marijana, Mandalena a Mandalena druhá.

Teprve od října roku 1656 dochází ke změně, patrně na popud nějakého vyššího visitáře, a zápis se rozšiřuje. První datum je tedy 12.říjen a je uvedeno, že bylo dítě pokřtěno a uvedena i manželka – nikoli ještě matka. Prvním čitelným zápisem, kde je uvedena i „materz“, tedy matka, je až zápis ze dne 4.martii (března) 1657. Té cti se dostalo Anně, manželce Waczlaua Kubata (Václava Kubáta), matce syna jménem Waczlau.

Někdy je i pro badatele, natož pro amatéra problémem změna křtícího faráře. 1.srpna 1658 nastoupil nový pastýř a jeho písmo bylo patrně základem současného krasopisu lékařského. Většina údajů se dá pouze tušit na základě zápisů předchozích. Jednalo se patrně o záskok, protože o rok později nastupuje Blasius Ignacius Wencelius Holiczky magister theologie, jehož písmo i způsob zapisování podstatně mění vzhled matriky.

Ani Blasius nepobyl dlouho a roku 1663 nastupuje Waczlaw Frantisek Zamowsky a styl písma se mění. Zatím ale zůstává obsah zápisu. Ke změně došlo o rok později, kdy další nový křítící farář zapomíná uvádět místo narození dítěte. Tím se opět zápis pozbývá srozumitelnosti.

Zajímavý je zápis ze dne Aprilis 17, teda 17.dubna 1666, kdy farář píše: Křest skurveny osoby z Milcžycz, jméno její Anna, dítěti jméno dáno Anna.

Roku 1667 nastupuje další farář (Záboří patrně bylo za trest) a zcela se mění styl. Nový farář píše totiž: Die 28 Martiis z Bratronicz došlo křtu svatého dítě jménem František

Jenže ani toto netrvalo dlouho a již zápis květnový vypadá zcela jinak: Sekunda Die Maij Kržest z Lažanek .Otecz Martin Savised Maryana Matka, dítěti jmeno dano na kržstu swatem Jakub…

V srpnu roku 1675 se náhle objevují zápisy psané latinou. Ten první bych celkem i chápal.

Baptiratus est infant, Filius Honesti Viri Petri Petroselini nomine Ioannes Laurentius Tui Patrini. Ad modum P.Wenceslaus Fran. Zamowsky tunc Curatus Zaboriensis a Joannes —- et Lustrisima D.D. Heriba (?) Comitissa de Sternberg nomine Maximiliana Beatrice nata Lazanskiana

Ale poté naprosto jiným rukopisem následují další zápisy v latině. Těch rukopisů je dokonce několik, tedy zápisy provádělo několik různých osob. Latina končí stejně náhle, jako přišla, prosincové zápisy jsou opět česky.

Rok 1679 přináší do zápisu nový prvek a tím je časté střídání křtících. Podle písma se v místě vystřídali snad všichni dosavadní duchovní, včetně latinsky zapisujícího. Ten opět přinesl problém se čtením nejen tou latinou, ale písmem hodným současného lékaře.

V roce 1698 se ke křtu dostavili rodiče dcery Anny Kateřiny, kdy otec byl zapsán u Regimentu Lotrinského. Bohužel jméno jak jeho, tak matky nelze z tehdejšího písma vyluštit.

Tolik tedy jedna matriční kniha. Přiznám se, že právě v této matrice jsem se pokoušel najít své předky, o kterých vím, že z vesnic podléhajících faře v Záboří pocházeli, ale nikoho jsem zatím nenašel. Patrně do oné krajiny přišli později. Jenže to už je jiná kniha. A v té jsem své předky nalezl.

Bavor podpis_rex2

Příspěvek byl publikován v rubrice Bavorovy poznámky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Matriční zajímavosti

  1. strejda napsal:

    Pěkné, Skurvená matka je tehdy neutrálně napsáno, že se jedná o nemanželské dítě. Ke křtu svatého dítě ….. je asi správnější přečíst ke křtu svatému dítě….
    V té době měla katolická církev velké problémy s kněžími, zájem byl malý a tak museli brát kdekoho. Výsledky tomu odpovídaly. Někteří opravdu sotva uměli psát. A když psali měli mnoho chyb. Obzvlášť malé farnosti tím trpěly. A tehdy byl velký úspěch farnosti, že vůbec matriky byly vedeny. Pro své bádání můžete být rád i při negativním výsledku. I to je pokrok proti prázdnotě.
    Za sociologickou studii by stála fluktuace farářů a kaplanů.
    Nemáme tu civilizaci zase tak dlouho. A 200 let je krátký čas.
    Moje dcera znala svého pradědu (manželky děda, *1896), když se jí za jejího života za 20 let narodí vnuk a dožije se také 91 let jako praděda, bude se psát rok 2127. Tedy oblouk 231 let. To není až tak mnoho. Ten vnuk bude moci říci: moje babička, kterou jsem znal mluvila se svým předkem který žil před 231 lety.
    Pro zajímavost odečtěte 2016-231= 1785. Co se za ten čas odehrálo.

    • Jethro napsal:

      Já jsem u jednoho – naštěstí nepřímého – předka našel zápis něco jako „rozumu mdlého, celkově blbec“.

      • blbíš napsal:

        jakýpak s tím štráfy, žejo?

        představte si ten poprask dneska = úřad na ochranu osobních údajů, nesčetně lidských ziskovek, tlupy advokátů, tisk, TV, bulvár a rozsudky dnešních soudců a … a vono se nakonec ukáže, že vopravdu „rozumu mdlého, celkově blbec“.😀

  2. Jethro napsal:

    Ach ano. Matriky. Má noční můra. Když si najdu dva týdny času a pokud mi to má drahá polovička dovolí, ponořím se do tajemných zápisů a jsem šťastný jak blecha, když najdu dalšího předka (nebo si to alespoň myslím).
    Gró té práce mi zůstane na důchod, pokud se ho dožiju…
    Zápisy, jak píšete, Osobně si myslím, že někteří duchovní se při psaní hojně inspirovali nějakým tím mokem. A to v míře nemalé.
    Těch oříšků v matrikách je mnoho. Mne dostaly Jižní Čechy a jména po chalupách – to když se třeba František Kulhánek přiženil do chalupy Jacoba Štiky, tak to byl „Franta Štika“ – a to i v matrikách. Kuriozní je třeba zápis, že se narodil syn Paulus, otec Franz Štika vulgo Kulhanek. Čert aby se v tom vyznal. Pak nezbývá, než jít podle čísel chalup a případně si zmapovat pohyb všech synů domnělého předka v rámci ženiteb po okolí. Jojo. Je to fuška pro nás amatéry🙂.
    Včera jsem zrovinka zapisoval předka číslo 464 …

    • Hudec napsal:

      Ano, ta jména po chalupách je unikátní fenomén, který fungoval ještě za mého mládí, tedy cca před čtyřiceti lety. Pro neznalého to byl zdroj trapných omylů a pro jeho okolí důvod k často bujarému veselí (…to je ale vůl….).

    • blbíš napsal:

      464! = klobouk dolů, to musí být přímo vášeň

    • strejda napsal:

      Zlatá Marie Terezie a čísla popisná, ale co před tím, jak píše Bavor? Manželky bez hodnoty jako v Arábii. Písma málo znalí faráři často holdující alkoholu. Zápisy do matrik také odkládali a pak ztratili poznámky nebo je zapomněli a psali blbosti. A tak se, jak píše Jethro, nenudíme. Já už v tom důchodu jsem.
      A když u starých matrik nejsou indexy a matrika má 30 listů je to opravdu zábava na dlouhé zimní večery. Hledáte, hledáte a i když nic nenajdete je to úspěch. Předkové tam nežili a jdete do vedlejší vesnice. To se hlavně týká počátků 18. století.
      A věk zemřelých? Hrůza +- 10 let. I více. starý člověk byl jediný na světě, kdo alespoň trochu znal svůj věk. A umřel. A nikdo se neptal, táto, jseš nějak sešlej, kolik je ti let, aby to bylo v matrice správně. I u svateb se fixlovalo.
      A pak Vás potěší krásná jména, Nalezínek, Koláček, Bochníček, Polívka. Množili se jako koťata – a předkové se nenamáhali.

  3. Pepanov napsal:

    Zářný případ zápisu je z roku 1916, kdy tchán se narodil podle matky 3 v měsíci, ale v matrice zapsán až 5, protože farář byl údajně tak opilý, že psaní byl schopen až 5.

Komentáře nejsou povoleny.