Rusko a okolí … analytika a komentáře


Rastislav Iščenko pro tv kanál „PolitWera“:

 Ještě v roce 2014, po Majdanu, u „Kulatého stolu“ v Charkově jste přednesl velmi přesnou analýzu situace  a varoval jste před dalším vývojem událostí, co se může stát – nenaslouchali Vám… Můžete podat podobnou analýzu k síle opozice v Rusku? Proč dostává v masmédiích tolik prostoru opoziční blok Parnas, a kdo je vlastně v opozici – Putin?

 Pojďme začít opozicí tzv.liberálně-radikální, tedy těmi, kdo chtějí likvidovat dnešní státně-politické zřízení a něco tam předělat – vrátit se k Jelcinovu období, nebo ho modernizovat – zkrátka, udělat něco úplně jiného, než je teď. Podle mého názoru tato opozice nemá žádnou šanci. Oni dosud existují v politickém prostoru jen díky tomu, že sama koncepce řízení, realizovaná Putinem, není nikde napsána a nikdo ji nikdy neformuloval, nicméně on za těch 15-16 let svého vládnutí nikdy nikoho nevytlačoval z politického prostoru, ale naopak se snažil poskytnout tribunu počínaje komunisty, až po krajní pravici prakticky všem (s výjimkou těch, kdo překračují zákon). Velmi jednoduchý systém: nepřekračujte zákon a budete mít veřejného prostoru víc než kolik by odpovídalo vaší skutečné veřejné podpoře. Souvisí to také s mírou sympatií sdělovacích prostředků k nim. Ovšem v jakýchkoli svobodných volbách nemá opozice žádné šance. A právě proto opozice, stejně jako v roce 1996 běloruská opozice proti Lukašenkovi, říkají otevřeně, že nepotřebují vyhrát volby, ale potřebují převrat.

Inu, a protože ruská státní moc nepůsobí dojmem lidí, kteří by se pouštěli do takových her s opozicí (jako třeba Janukovyč na Ukrajině), tak si nemyslím, že je převrat v Rusku možný – nejen převrat cestou „majdanu“, ale ani palácový převrat, kdy se vymění jedna figura. V Putinově týmu mohou být různé názory na realizaci zahraniční a vnitřní politiky, ale v celkové představě na budoucí obraz Ruska jsou spíš zajedno.

Někdo vychází spíš ze zájmů byznysu, někdo ze státní ideologie (která sice není), ale je-li Rusko globální mocností (naše vedení nemá rádo termín „supervelmoc“, který zkompromitovaly USA), tak v jeho politice ideály globalizmu tak či onak existují, protože všude jsou přítomny jeho zájmy. Ale jak to budete vysvětlovat, zda prosazováním demokracie – jako USA, nebo obranou mezinárodního práva – jako Rusko, nebo snad zvláštním „nebeským mandátem“ jako Čína… Vy všude realizujete svoje zájmy a ostatní státy do nich buď zapadají, nebo ne. Proto opozice nemá šanci změnit vnitřní a zahraniční politiku Ruska, aniž by Rusko zničila. Nevím, zda si to uvědomují, nicméně si myslím, že tam je určitý počet lidí zaslepených nenávistí natolik, že v zájmu toho, aby se opět cítili významnými figurami, jsou schopni všeho, včetně definitivního rozvratu státu, přičemž s milionovými oběťmi jeho obyvatel. Proto je hlavní úder zvenku i zevnitř veden proti Putinovi, protože on je osou systému, ale oni se snaží  i vnést rozpory mezi jednotlivé skupiny ve vedení – zkrátka destabilizovat systém. Viz opozicí prosazovaný termín „silovíci*) proti liberálům“, mizerná vláda špatně řídí (nicméně ekonomiku dokázala udržet), nebo skvělí silovíci se nedokáží vypořádat s liberály (přestože všechno silové počínání vlády se děje díky tomu, že vláda drží ekonomiku). No, a protože Putinův rating se pohybuje kolem 80% (i 60 by bylo dost), snaží se roztáčet nespokojenost veřejnosti s ním.

Přesto se nedomnívám, že opozici tak silně zajímají parlamentní volby – kdyby o to stáli, tak by mohli dát dohromady takových 10-15% hlasů. Tedy ne proto, že mají malé šance dostat se do Dumy – oni ji nepotřebují. Velmi se totiž zrychlil proces rozhodování a z dumy se stal emitent zákonů (200-600 zákonů ročně), poslanci nemají čas je nejen kvalifikovaně posoudit, ale ani přečíst. Takže, máte-li reálnou možnost získat v parlamentu většinu, tak víte, že budete moci prosadit jakákoli rozhodnutí, zatímco opozice může prostřednictvím některých svých zástupců jen  vyjádřit názor v rozpravě a zpravidla stále stejných, což mnohdy vnáší rozkol i mezi její poslance, protože jedni jsou v masmédiích a jiní neviditelní. Spíš jim jde o to vykřičet se před volbami, dostat se do veřejnosti, využít její patriotické části a pokusit se vyvolat její masovou nespokojenost s režimem. Ovšem, na úspěch ve volbách je jejich rating natolik mizerný, že jsou prakticky nevolitelní. Chybou je, že v Rusku není liberálně-patriotická strana – dát něco takového dohromady liberálové nejsou schopni.

Podívejme se teď na mezinárodní vztahy. Co říkáte výsledkům jednání Putina s japonským premiérem?

Putin tam upozornil, že řešení problému ostrovů záleží na obou stranách. Velmi trefně to vyjádřil na příkladu vztahů s Čínou, když řekl, že když mezi námi zavládl režim důvěry, našli jsme řešení, které uspokojilo všechny. Pokud i mezi námi a Japonskem zavládne režim důvěry, tak najdeme řešení, které uspokojí všechny.

Ovšem, podle mého v dohledné době něco takového „nehrozí“, protože Japonsko je politicky závislé na USA – to za prvé, a za druhé:  podle stavu japonské ekonomiky a financí soudě, oni ztrácejí politickou ekonomickou váhu rychleji, než se zbaví, nebo se dokáží zbavit oné politicko-ekonomické závislosti na USA. Takže v době, kdy může zavládnout režim důvěry, se Japonsko může stát natolik globálně bezvýznamnou zemí, že dosažení kompromisů nebude aktuální. Pokud se ovšem ukáže, že japonská vláda dokáže stabilizovat finance a ekonomiku (a to je možné jen tehdy, pokud se vymaní zpod amerického vlivu), pak může nastat situace, kdy mezi námi zavládnou normální vztahy. Japonsko se obává posílení Číny – a my zase potřebujeme vyváženost i na východě.

Takže Japonsko potřebujeme jako strategického partnera – ono přece ale  není na úrovni  Číny?

 Inu, docela nedávno nebyla Čína na úrovni Japonska, a co bude za 20-30 let nevíme. Před 20 lety moji ukrajinští kolegové říkali: – dobře, jestliže do EU nevstoupíme za dva, tak tam vstoupíme za 20 let. Odpověděl jsem jim, že se může stát, že nebudou mít kam vstoupit. Tehdy se mi smáli s tvrzením, že EU je věčná… Dnes se EU sype před očima a je v obrovských problémech.  Stejně ta dnes říkáme, že Japonsko má obrovské problémy, ale za 20-30 let může být vzkvétajícím státem! My jsme v letech 1970-75 říkali, že se SSSR dynamicky rozvíjí, zatímco na západě je krize – a krize tam skutečně byla a velmi těžká. Ale v devadesátých letech se SSSR úspěšně rozkládal a rozložil, zatímco Západ vzkvétal. A dnes se Rusko dynamicky rozvíjí, zatímco  USA a koneckonců i v EU je v krizi. Takže takovéto úvahy… Vždycky je to otázka ceny. Jestliže pro Japonsko je principiální otázkou formální obdržení čehosi, pak pro nás je to vytlačení USA z Japonska. My jsme předali Číně pár ostrovů na Amuru (které nikdo nikdy neosídloval, ale oni o ně velmi stáli) a za to jsme dostali silného partnera v Jihovýchodní Asii. Pro nás bylo v době, kdy jsme byli podstatně slabší, důležité – a je i nadále, že Čína vázala v Tichomoří velké síly USA, jinak by USA mnohem aktivněji tlačily na nás. Podobně kdysi za prezidenta Nixona USA významně ustoupily Číně tím, že tam přesunuly mohutnou výrobu a významně změnily vzájemnou obchodní bilanci, aby Čínu v 70. letech postavily proti SSSR. Sovětský svaz tak tam měl vázány velké vojenské síly, což ho i ekonomicky vyčerpávalo.

Teď k Ukrajině. Německý ministr zahraničí  promluvil o jakési obnově normandského formátu. O čem to bylo?

O ničem. Je možné ho obnovit, nebo neobnovit… S Porošenkem se nikdo o tom nechce bavit, protože on neovládal a neovládá situaci ve své zemi. Je ale jasné, že bez něj tam bude ještě hůř. Platí to, co jsem řekl už dřív: Janukovyč byl posledním legitimním prezidentem Ukrajiny a Porošenko posledním nelegitimním – po Porošenkovi s 99% jistotou bude následovat krvavý chaos, což není zajímavé ani pro nás, ani pro EU. Jediný, kdo může Porošenka svrhnout, jsou nacisté. Je jich podstatně víc, než za Janukovyče a jsou daleko lépe vyzbrojeni (včetně těžkých zbraní – pozn.překl.). Porošenko nemá oporu ani venku, ani uvnitř. On nevyřešil nejen svoje problémy, ale ani problémy EU, ani USA, ani se dohodnout s námi (přesněji řečeno: dohodnout ano, ale plnit dohodnuté – to už ne). Tak proč by ho měli podporovat?

Jaké problémy USA měl Porošenko řešit?

Pro USA bylo optimální, aby v roce 2014 Rusko bojovalo na Ukrajině. Ovšem Porošenko, díky svojí zbabělosti, to nedokázal udělat, protože by bylo nutné vyhlášení války. Po kterém by se ovšem režim udržel stejně dlouho, jak dlouho by trval odchod ukr. armády do ruského zajetí. Takže by měli dalšího prezidenta ve vyhnanství někde v Kanadě, což by se ovšem USA vyplatilo – protože Rusko by obdrželo nálepku agresora, dále vleklý ozbrojený odpor nacistů (tehdy jich bylo 10-20 tisíc). Je třeba chápat, že jestliže Porošenko, Turčinov, Jaceňuk mohli odjet na Západ, tak tihle marginálové z hor, mající v rukou zbraně a na rukou krev, by mohli jen do lesů jako partyzáni… Navíc v té době byla ekonomika prakticky zcela rozvrácena, a Rusko by dostalo s územím také 40 milionů obyvatel většinově nepřátelsky naladěných – m.j. proto, že právě tou dobou by se teprve v plné síle začal projevovat hospodářský krach a prudký pád životní úrovně. Takže: „Přišlo Rusko a je zle“. Takže toto obyvatelstvo by bylo třeba zvedat na ruskou životní úroveň – na úkor ostatních ruských regionů.. Ale to není Krym, s jeho 2 miliony lidí, který se sice lepší, ale stále ani po 2 letech není na úrovni ostatního Ruska. Není to ani Donbas, který sice není ruským územím, ale žije díky materiální a technické pomoci Ruska. To v případě připojení Ukrajiny k Rusku. V případě nepřipojení by šlo o okupaci, a pak by Rusko bylo povinno zajistit statisticky průměrnou životní úroveň, srovnatelnou s Ukrajinou nebo Běloruskem roku 2012. To by byla zátěž, kterou by Rusko stěží zvládlo, protože místní ekonomika byla „na hrnci“, ruská také nevalně, a k tomu, aby bylo možné rozjet výrobu např. v takové Nikolajevské loděnici? Kde vzít odborníky – kteří tam dávno nepracují, špičkovou technologii, kterou „hospodáři“ rozebrali a prodali do šrotu? A co zakázkové krytí? A tak kterýkoli další podnik – třeba i uzavřený letecký koncern Antonov… by znamenal velkou zátěž pro ruský státní rozpočet.

To byly hlavní důvody, proč  Rusko neposlalo v roce 2014 armádu na Ukrajinu…?

Nejen to. K vyslání vojsk nestačí přání, ale i důvod a možnosti. Takový důvod se objevil jen v létě 2014, kdy dělostřelecké granáty ukr. vojsk párkrát dopadly na příhraniční území Ruska a byly civilní oběti. Ovšem, Ukrajina prohlásila, že nejde o její granáty, že to opolčenci (opak se dokazuje těžko). Navíc v takovém případě by stačilo obsadit za hranicemi pruh o šíři tak 50-100 km, čímž by bylo ruské území před ukrajinskou artilerií chráněno, a nebyl by to důvod k tažení na Kyjev.

Ukrajina byla suverénním státem a do toho, co doma dělá, nikomu nic není. Byla sice místní protestní vystoupení – po celém jihovýchodě, ale ta byla rychle udušena místní elitou. Takže buďto by Rusko muselo posílat organizátory, kteří by se jeho jménem vměšovali do vnitřních věcí sousedního státu s cílem rozšíření občanské války na centrální a západní regiony. Tedy, organizovat občanskou válku a pod její záminkou tam vyslat vojska, anebo prostě poslat vojska s tím, že se nám nelíbí tamní režim … Obojí byl nepřijatelný nesmysl.

Janukovyč se obrátil se žádostí o vojenskou pomoc teprve, když už byl v Rusku v Rostově, přičemž všichni věděli, že utekl ze země proto, že se mu přestaly podřizovat a začaly ho lovit jeho vlastní ozbrojené struktury. Jeho strana a její představitelé prostě zradili, Janukovyčova parlamentní frakce hlasovala pro převrat.

Řada mých známých z Donbasu je zklamána tím, že Rusko v jejich prospěch nezasáhlo jako na Krymu…

Nikde na Donbasu místní elity, místní orgány moci nepodpořily protestní vystoupení lidu, jako tomu bylo na Krymu. Jakýkoli ruský zásah byl by vykládán jako vměšování do vnitřních věcí cizího státu. Oni nás i tak obviňují z toho, že jsme události na Donbasu vymysleli my. Představte si, že by válečný konflikt zasáhl celou Ukrajinu a umíraly by ne desetitisíce, ale miliony lidí. On ji, nejspíš, i tak zasáhne, ale přišít ho Rusku bude podstatně těžší.

V létě 2014 byla možnost, že místní elity vystoupí proti Kyjevu – a pak by nepotřebovaly žádnou vojenskou pomoc z Ruska a bez problémů by kyjevskému režimu zakroutily krkem. Ruská pomoc mohla spočívat jen v zabránění vměšování třetích zemí – což by nebyl problém.

Krym není rusštější než Donbas, ale měl velké štěstí v tom, že je strategickým bodem, který ovládá celé Černomoří, Turecko, Kavkaz, Ukrajinu i Balkán a odevzdat ho Američanům nebylo možné. Navíc na Západě věděli, že o Krym bude Rusko skutečně bojovat – proto to vše proběhlo v relativním klidu.

Z čeho tedy, dle Vašeho názoru, pramení hluboké zklamání těch lidí?

Člověk myslí v příkladech, v obrazech. Oni velmi dobře věděli, že na Krymu je stejná elita jako u nich, i lidé jsou stejní. Uviděli, že na Krymu vyvěsili trikolory a za dva dny se tam – kde se vzala, tu se vzala – objevila ruská vojska…

Počkejte, jak to – kde se vzali, tu se vzali?

Protože dokonce i Putin má tři varianty: – první= oni tam vůbec nebyli (to bylo první dva dny); druhá=měli jsme tam vojska v rámci flotily (to žilo 2 roky a 3 měsíce); a třetí=ano, když se tam vyvinula taková situace, dal jsem rozkaz k přemístění speciálních jednotek – a na to jsme měli právo. To vše ale není tak důležité.

Když lidé viděli, že tam za dva dny byla ruská vojska, která umožnila stabilizovat situaci, provést referendum, řekli si, že když to šlo tam, půjde to i u nás. Zvedneme trikoloru a počkáme na ruská vojska… Ale ani Donbas ani Charkov nejsou Krym, kvůli kterému by Rusko šlo do války. Překročit hranici suverénního státu lze jen v případě, že tento stát už není.

Na jihovýchodě toto hnutí velmi rychle vyšumělo. V Chersonu a Nikolajevě už během týdne, v Charkově ho Kernes a spol. zadusili po týdnu a v Dněpropetrovsku ho rychle, během měsíce udusili Kolomojského mládenci (jeho soukromá armáda). Takže všude na Donbasu místní elity předvedly, že nebudou klást odpor Kyjevu, ale místním proruským hnutím, a že mají dostatek sil na jejich zadušení.

Takže obě varianty vojenského angažmá Ruska na Ukrajině jsou nepřijatelné. Při úvahách o válečném angažmá Ruska je třeba brát v potaz, že USA svůj potenciál ještě zdaleka nevyčerpaly…

Počkejte, myslela jsem si, že hovoříme o Ukrajině a ne o jejím kurátorovi …

Copak my válčíme s Ukrajinou? Dosud jsem o tom neslyšel. Se Spojenými státy válčíme – protože ony na úrovni vlády a dokonce prezidenta oznámily, že usilují o rozbití Ruska a přinejmenším o změnu politického zřízení a o příchod jiných politiků k moci – to je vlastně válka, jen jinými prostředky. A jestliže dnes z Ukrajiny odcházejí, tak jistě ne proto, aby nám bylo lépe. A ony, dle mého názoru, odcházejí – protože mu od loňska nedávají peníze. Kdyby stávající režim chtěly udržet, peníze by dávaly.

USA zřejmě ztratily víru v to, že se podaří na Ukrajině vtáhnout Rusko do války. Daly požadavkem na plnění minských dohod Porošenkovi poslední šanci, která spočívala v tom, že Minské dohody předpokládaly federalizaci, která předpokládala posílení místních elit a přerozdělení státních pravomocí v jejich prospěch. Což by sice prudce snížilo prestiž prezidentské funkce, která by byla spíš symbolická. Takto by ale představitelé místních elit seděli ve své doméně, věnovali by se svému byznysu, který jim nese zisk a nebyli by vázáni závazky centrální vlády (oni totiž oficiálně – až na výjimky – nevyvolali válku, ani se na ní aktivně nepodíleli) a mohli by rozvíjet byznys s Ruskem a to by sotva odmítalo ekonomickou spolupráci s regiony s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem, atd.

Ale po splnění ukrajinské části závazků by přišly na řadu věci nepříjemné pro Rusko (předání hranic, atd), což by Američanům poskytlo manévrovací prostor.

On to ale neudělal …

 

*) „silovik“ – představitel ozbrojených a dalších mocenských složek státu, ale I vojensko-průmyslového komplexu

https://www.youtube.com/watch?v=OR02zdcs_ro

hroch-hlava

Příspěvek byl publikován v rubrice hroší kůže se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na Rusko a okolí … analytika a komentáře

  1. jaa napsal:

    Díky za překlad…..

  2. kchodl napsal:

    Díky za předklad, Iščenko je jako vždy vynikající – nejenom, že mu to jasně myslí, bez ideologických brýlí, ale hlavně má skoro vždy pravdu – na jeho slova zatím pokaždé došlo – tedy co se týče Ruska a Ukrošů.

  3. Hudec napsal:

    Drsné je tvrzení, že Rusko a USA jsou ve válce.
    Ale autorovo zdůvodnění, proč si to myslí, je velmi přesvědčivé. Dosud jsem si to tak naplno neuvědomoval.
    Díky za překlad.

    • kchodl napsal:

      BTW, koukal jsem, že z Hekrdly se stal pěkný čulík. Býval to kdysi novinář, měl jsem dojem.

      http://blisty.cz/art/83680.html

    • strejda napsal:

      Pro moderní svět je poněkud složité rozhodnout co je a co není válka. Nebyla to legrace nikdy, ale v současnosti je to zcela nepřehledné.
      A stav USA x RF je velice plastický, pohyblivý. Některé složky obou států jsou spolu ve válce, jiné se objímají. Je to dáno tím, že obě strany ví, tedy ví to ti rozhodující, že výsledek případné války je nejasný a žádná ze stran, možná to tu někoho překvapí, nestojí o porážku druhého. Zájem jedné strany je o ekonomicko-politické ovládnutí protivníka a zájem druhé o uvolnění prostoru pro sebe.
      Pokud toto tvrzení ohlodáme na kost, tak můrou USA je rozpad a zničení Ruska, který přivede Čínu na Ural. A opačně můrou Ruska je rozpad USA, který by vedl k naprostému rozpadu světa a čínským koncesím v USA, Mexiku, Japonsku a Indonésii. O Africe nemluvě.
      Kdo rozhoduje kde je válka a kde jsou občanské nepokoje. Jsou USA ve válce s Jemenem nebo ne? Je v Čadu válka nebo policejní operace? A co Libye, je to válka nebo konečně demokracie evropského střihu, která přišla poté, když demokraté zavraždili tu krvavou zrůdu Kaddáfího a provedli demokratické volby. Je na Ukrajině válka nebo je tam mír? To vůbec nezáleží na vojácích zbraních a bojích, ale na penězích a politice.
      Takže pojem válka je dnes použitelný jen pro extrémní situace na jejichž hodnocení se všichni shodnou? Nebo jsme již ve válce?

  4. Bavor V. napsal:

    Zejména přátele z jižní Moravy si dovoluji pozvat na dnešní Černou hodinku

  5. jaa napsal:

    Mimo téma i když…. na CFP i článku o depopulaci lidstva jesm narazila na zajímavý přehled a je jich tam víc. tož dávám k dispozici

    http://www.treking.cz/cestovani/svetadily.htm

Komentáře nejsou povoleny.